Judaismus a Machzor

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Judaismus a Machzor

Judaismus vs. Machzor

Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa. Kniha machzoru Machzor (také mahzor, plurál machzorim, hebrejsky) je modlitební kniha používána židy na Vysoké svátky (Roš ha-šana a Jom kipur), popřípadě i ke třem poutním svátkům (Pesach, Šavu'ot a Sukot).

Šavu'ot

Šavu'ot (doslova „týdny“) je židovský svátek, který připadá na 6. a 7. den židovského měsíce sivan (konec května nebo začátek června).

Šavu'ot a Judaismus · Šavu'ot a Machzor · Vidět víc »

Jom kipur

Jom kipur, označovaný také jako Jom ha-kipurim (יוֹם הַכִּפּוּרִים), v českém překladu den smíření, je největší židovský svátek, jeden z vysokých svátků v judaismu.

Jom kipur a Judaismus · Jom kipur a Machzor · Vidět víc »

Mišna

Vilně r. 1921 Mišna (matnitin), je záznam ústní tradice judaismu.

Judaismus a Mišna · Machzor a Mišna · Vidět víc »

Pesach

Pesach je jedním z nejdůležitějších židovských svátků a zároveň jedním z nejstarších vůbec (jelikož příkaz k jeho dodržování byl dán jako jeden z mála ještě před darováním Tóry na Sinaji).

Judaismus a Pesach · Machzor a Pesach · Vidět víc »

Purim

Purim (losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.Judaismus od A do Z, str. 159 Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu, uspořádání slavnostní hostiny, popíjení alkoholických nápojů a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce adaru; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech Jozuových včetně Jeruzaléma je Purim slaven 15. adaru, a to jako Šušan Purim. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako poutní svátky nebo vysoké svátky, které jsou předepsány přímo Tórou. Během svátku Purim neplatí omezení týkající se práce, jež platí o ostatních svátcích.

Judaismus a Purim · Machzor a Purim · Vidět víc »

Roš ha-šana

Roš ha-šana (doslova „hlava roku“) je židovský Nový rok, který se slaví 1. a 2. dne měsíce tišri, tj.

Judaismus a Roš ha-šana · Machzor a Roš ha-šana · Vidět víc »

Sidur

Sidur,, (plurál sidurim, סידורים) doslova „pořádek“ nebo „uspořádání“, označuje v aškenázském prostředí židovskou modlitební knihu pro všední dny a eventuálně šabat, která má modlitby uspořádané ve stanoveném pořádku.

Judaismus a Sidur · Machzor a Sidur · Vidět víc »

Sukot

Sukot (dosl. stany) je židovský svátek, nazývaný také Svátek stánků, Svátek stanů nebo Svátek sklizně –; židovská tradice o něm referuje rovněž jako o čase naší radosti – - který patří mezi poutní svátky.

Judaismus a Sukot · Machzor a Sukot · Vidět víc »