Obsah
297 vztahy: Achilles (planetka), Adiabatický děj, Adrastea (měsíc), Aerosol, Akrece, Alan Boss, Alfvénovy vlny, Amalthea (měsíc), Aminokyselina, Amoniak, Ananke (měsíc), Angličtina, Anticyklóna, Astrofyzikální maser, Astronomická jednotka, Astronomie, Atmosféra, Čínské znaky, Babylón, Barycentrum, Březen, Blesk, Bouře (meteorologie), Brhaspati, Callisto, Carnegie Institution for Science, Carpo (měsíc), Chanové, Chemický prvek, Clona, COROT-7b, Cyklotronové záření, Dalekohled, Delta-v, Djéus, Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009, Dráhová rezonance, Edward Emerson Barnard, Ekliptika, Elara (měsíc), Elektrické napětí, Elektrický náboj, Elektrický proud, Elektromagnetická interakce, Elementy dráhy, Elipsoid, Ethan, Europa (měsíc), Europa Jupiter System Mission, Evropská jižní observatoř, ... Rozbalte index (247 více) »
- Jupiter
- Plynní obři
Achilles (planetka)
(588) Achilles je první objevená planetka ze skupiny tzv.
Vidět Jupiter (planeta) a Achilles (planetka)
Adiabatický děj
Adiabatický děj je termodynamický děj, při kterém nedochází k tepelné výměně mezi soustavou a okolím.
Vidět Jupiter (planeta) a Adiabatický děj
Adrastea (měsíc)
Adrastea (Řecky Αδράστεια), též známá jako Jupiter XV, je v pořadí 2.
Vidět Jupiter (planeta) a Adrastea (měsíc)
Aerosol
Aerosolové znečištění severovýchodní Indie a Bangladéše Aerosol (zkratka z anglického „aero-solution“) je heterogenní směs malých pevných nebo kapalných částic v plynu.
Vidět Jupiter (planeta) a Aerosol
Akrece
Akrece je proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu vlivem připojování vnějších částic k vlastnímu tělesu.
Vidět Jupiter (planeta) a Akrece
Alan Boss
Alan P. Boss (* 20. července 1951, Lakewood, Ohio, USA) je americký astrofyzik, který se zabírá výzkumem exoplanet, vznikem planet a sluneční soustavou.
Vidět Jupiter (planeta) a Alan Boss
Alfvénovy vlny
Alfvénovy vlny jsou anizotropní magnetoakustické vlny (magnetozvukové vlny), pojmenované po Hannesi Alfvénovi.
Vidět Jupiter (planeta) a Alfvénovy vlny
Amalthea (měsíc)
Galileo Amalthea je jeden z menších Jupiterových měsíců.
Vidět Jupiter (planeta) a Amalthea (měsíc)
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Vidět Jupiter (planeta) a Aminokyselina
Amoniak
Amoniak (systematický název azan, triviální název čpavek, vzorec NH3) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn.
Vidět Jupiter (planeta) a Amoniak
Ananke (měsíc)
Diagram znázorňuje oběžnou dráhu satelitu Ananke v porovnání s ostatními nepravidelnými Jupiterovými satelity. Excentricita vybraných oběžných drah je reprezentována vybranými žlutými čarami. Nejvzdálenější pravidelný satelit Callisto je umístěn na začátku horizontální osy Ananke (ə-nang'-kee, IPA: /ənæŋki/; řecky Ανάγκη) je retrográdní nepravidelný přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Ananke (měsíc)
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Vidět Jupiter (planeta) a Angličtina
Anticyklóna
Spojených států dne 21. října 2006 15:00 UTC Anticyklóna neboli tlaková výše je v meteorologii oblast vyššího tlaku vzduchu v atmosféře, charakterizovaná na synoptické mapě alespoň jednou uzavřenou izobarou.
Vidět Jupiter (planeta) a Anticyklóna
Astrofyzikální maser
Astrofyzikální maser je přirozeně se vyskytující zdroj emisí stimulovaných spektrálních čar, typicky v mikrovlnné části elektromagnetického spektra.
Vidět Jupiter (planeta) a Astrofyzikální maser
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky.
Vidět Jupiter (planeta) a Astronomická jednotka
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Vidět Jupiter (planeta) a Astronomie
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Vidět Jupiter (planeta) a Atmosféra
Čínské znaky
Čínské znaky (pinyin: Hànzì, český přepis: Chan-c', – Kandži, – Hanča) jsou písemná soustava, která je používána pro zápis čínských jazyků (čínštiny, kantonštiny aj.), částečně japonštiny, příležitostně korejštiny a v minulosti též vietnamštiny.
Vidět Jupiter (planeta) a Čínské znaky
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Vidět Jupiter (planeta) a Babylón
Barycentrum
perihéliu sondy Parker Solar Probe. V astronomii je barycentrum centrem hmoty dvou nebo více těles, která se obíhají navzájem, a je i bodem, kolem něhož tato tělesa obíhají.
Vidět Jupiter (planeta) a Barycentrum
Březen
Březen je podle gregoriánského kalendáře třetí měsíc v roce.
Vidět Jupiter (planeta) a Březen
Blesk
rumunském městě Oradea CG blesk a wall cloud nad Prahou - 2.7.2012 Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky.
Vidět Jupiter (planeta) a Blesk
Bouře (meteorologie)
Ivana Ajvazovského, 1894 Bouře je soubor atmosférických jevů vázaných na hlubokou cyklónu (tlakovou níži) nebo též označení pro samotnou cyklónu, v níž se tyto jevy vyskytují, jedná se především o silné větry přesahující stupeň vichřice, které vyvolávají na moři velké a nebezpečné vlny a při pobřeží bouřlivé přílivy; na pevnině vyvrací stromy a poškozuje budovy; jsou provázeny rozsáhlými oblastmi konvekčních bouří s intenzívními srážkami a bouřkami na studené frontě.
Vidět Jupiter (planeta) a Bouře (meteorologie)
Brhaspati
Brhaspati Brhaspati (बृहस्पति) je jméno hinduistického mudrce, též nazývaného Váčaspati (pán řeči), který ve védských textech vystupuje jako učitel dévů (bohů) a je uznáván dévy i asury (démony).
Vidět Jupiter (planeta) a Brhaspati
Callisto
Callisto, též Jupiter IV, je měsíc Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Callisto
Carnegie Institution for Science
Carnegie Institution for Science či Carnegie Institution of Washington (zkratka CIW) je soukromá organizace ve Spojených státech amerických založená na podporu vědeckého výzkumu.
Vidět Jupiter (planeta) a Carnegie Institution for Science
Carpo (měsíc)
Carpo (kar'-poe, IPA: /kɑrpoʊ/; řecky Καρπώ) nebo též Jupiter XLVI, je přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Carpo (měsíc)
Chanové
Chanové (zjednodušená čínština: 汉族 či 汉人, tradiční čínština: 漢族 či 漢人, pchin-jin: hànzú či hànrén) jsou čínská etnická skupina a daleko nejpočetnější etnická skupina na světě.
Vidět Jupiter (planeta) a Chanové
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Vidět Jupiter (planeta) a Chemický prvek
Clona
Malé a velké clonové číslo (například 2,8 a 16) Clona je optickým zařízením, které reguluje nebo omezuje množství světla procházejícího objektivem fotoaparátu (dalekohledu, mikroskopu atd.). Je umístěna mezi čočkami tak, aby neomezovala zorné pole.
Vidět Jupiter (planeta) a Clona
COROT-7b
COROT-7b (dříve nazývaná COROT-Exo-7b) je první objevená extrasolární kamenná planeta.
Vidět Jupiter (planeta) a COROT-7b
Cyklotronové záření
Cyklotronové záření je elektromagnetické záření vyzařované urychlenými nabitými částicemi vychýlenými magnetickým polem.
Vidět Jupiter (planeta) a Cyklotronové záření
Dalekohled
alt.
Vidět Jupiter (planeta) a Dalekohled
Delta-v
Mars a jejich oběžné dráhy. Hodnoty jsou uvedeny v km/s, červené šipky značí možnost snížení rychlosti pomocí brzdění o vyšší vrstvy atmosféry. Pojem delta-v označuje v astrodynamice změnu rychlosti.
Vidět Jupiter (planeta) a Delta-v
Djéus
*Djéus „Nebe“ či *Djéus Ptér „Nebe-Otec“ je rekonstruovaný praindoevropský bůh nebes a denního světla, předchůdce řeckého Dia, římského Jupitera, védského Djause a dalších božstev.
Vidět Jupiter (planeta) a Djéus
Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009
datum přístupu.
Vidět Jupiter (planeta) a Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009
Dráhová rezonance
Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel.
Vidět Jupiter (planeta) a Dráhová rezonance
Edward Emerson Barnard
Edward Emerson Barnard (16. prosince 1857 Nashville, Tennessee, USA – 6. února 1923 Williams Bay, Wisconsin, USA) byl americký astronom a průkopník použití fotografie při mapování oblohy, známý objevem Jupiterova měsíce Amalthea v roce 1892 a objevy několika komet.
Vidět Jupiter (planeta) a Edward Emerson Barnard
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Vidět Jupiter (planeta) a Ekliptika
Elara (měsíc)
Jupiterův měsíc Elara (umělecká představa) Elara (el'-ər-ə, IPA: /ɛlərə/; řecky Ελάρα) je nepravidelný přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Elara (měsíc)
Elektrické napětí
Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.
Vidět Jupiter (planeta) a Elektrické napětí
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Vidět Jupiter (planeta) a Elektrický náboj
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Vidět Jupiter (planeta) a Elektrický proud
Elektromagnetická interakce
#PŘESMĚRUJ Elektromagnetické pole#V kvantové fyzice.
Vidět Jupiter (planeta) a Elektromagnetická interakce
Elementy dráhy
jarního bodu (pozice Slunce při jarní rovnodennosti), v jiných soustavách to pak může být směr ke středu galaxie. Elementy dráhy jsou souborem šesti veličin a jednoho časového údaje, které jednoznačně definují dráhu kosmického tělesa v daném časovém okamžiku kosmickým prostorem.
Vidět Jupiter (planeta) a Elementy dráhy
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Vidět Jupiter (planeta) a Elipsoid
Ethan
Ethan (mimo chemii dle PČP etan) je druhý nejjednodušší nasycený uhlovodík, patřící mezi alkany.
Vidět Jupiter (planeta) a Ethan
Europa (měsíc)
Europa (též Jupiter II) je měsíc planety Jupiter, druhý nejbližší a současně nejmenší z Galileovských měsíců.
Vidět Jupiter (planeta) a Europa (měsíc)
Europa Jupiter System Mission
Ganymed Europa Jupiter System Mission (EJSM) je plánovaná průzkumná mise dvou automatických sond k Jupiteru a jeho měsícům.
Vidět Jupiter (planeta) a Europa Jupiter System Mission
Evropská jižní observatoř
Evropská jižní observatoř (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere – ESO) je společná astronomická organizace evropských států.
Vidět Jupiter (planeta) a Evropská jižní observatoř
Evropská kosmická agentura
Sídlo ESA v Paříži Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky.
Vidět Jupiter (planeta) a Evropská kosmická agentura
Exoplaneta
nedostupné.
Vidět Jupiter (planeta) a Exoplaneta
Fázový přechod
Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).
Vidět Jupiter (planeta) a Fázový přechod
Fosfan
Fosfan je hydrid fosforu o vzorci PH3.
Vidět Jupiter (planeta) a Fosfan
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Vidět Jupiter (planeta) a Fosfor
Frank Drake
Frank Donald Drake (28. května 1930 Chicago – 2. září 2022 Aptos) byl americký astronom a astrofyzik.
Vidět Jupiter (planeta) a Frank Drake
Frekvence
Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.
Vidět Jupiter (planeta) a Frekvence
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Vidět Jupiter (planeta) a Galileo Galilei
Galileovy měsíce
#PŘESMĚRUJ Galileiho měsíce.
Vidět Jupiter (planeta) a Galileovy měsíce
Ganymed (měsíc)
#PŘESMĚRUJ Ganymedes (měsíc).
Vidět Jupiter (planeta) a Ganymed (měsíc)
Ganymedes (měsíc)
Ganymedes (též Ganymed nebo z angl. Ganymede) je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě (těsně před Titanem).
Vidět Jupiter (planeta) a Ganymedes (měsíc)
Gauss (jednotka)
Gauss (případně v německé literatuře Gauß, zkratka G nebo Gs) je fyzikální jednotka magnetické indukce B v soustavě CGS.
Vidět Jupiter (planeta) a Gauss (jednotka)
Giovanni Alfonso Borelli
Giovanni Alfonso Borelli (Pisa 28. ledna 1608 – 31. prosince 1679) byl italský fyziolog, fyzik, astronom a matematik.
Vidět Jupiter (planeta) a Giovanni Alfonso Borelli
Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini (8. června 1625 Perinaldo, Janovská republika – 14. září 1712 Paříž) byl italsko-francouzský astronom a inženýr.
Vidět Jupiter (planeta) a Giovanni Domenico Cassini
Globální cirkulace atmosféry
Zjednodušené schéma globální atmosférické cirkulace Globální cirkulace atmosféry, také všeobecná cirkulace atmosféry, jsou více méně pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním a rotací Země.
Vidět Jupiter (planeta) a Globální cirkulace atmosféry
Gravitační kolaps
Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.
Vidět Jupiter (planeta) a Gravitační kolaps
Gravitační manévr
Gravitační manévr (populárně gravitační prak) je v kosmonautice a nebeské mechanice metoda, jak využít průletu planetární sondy gravitačním polem planety ke změně směru a rychlosti umělého kosmického tělesa.
Vidět Jupiter (planeta) a Gravitační manévr
Gravitační studna
Gravitační studna je koncepční model gravitačního pole obklopujícího tělesa ve vesmíru.
Vidět Jupiter (planeta) a Gravitační studna
Gravitační zrychlení
Gravitační zrychlení je zrychlení, které tělesu udílí gravitační síla.
Vidět Jupiter (planeta) a Gravitační zrychlení
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Vidět Jupiter (planeta) a Gravitace
Guru
Guru, v dévanágarí गुरु, je sanskrtské slovo, které v češtině znamená duchovní učitel a je běžně používané ve védské filosofii, především pak v náboženských a filosofických směrech jako hinduismus, buddhismus a sikhismus; v odvětvích duchovního rozvoje jako meditace a jóga, prakticky ve všech odvětvích védské literatury.
Vidět Jupiter (planeta) a Guru
HD 209458 b
HD 209458 b (neformální jméno Osiris) je planeta mimo sluneční soustavu vzdálená 150 světelných let od Země.
Vidět Jupiter (planeta) a HD 209458 b
Heinrich Schwabe
Samuel Heinrich Schwabe (25. října 1789 – 11. dubna 1875) byl německý astronom známý svými pracemi o slunečních skvrnách, objevitel slunečního cyklu (Schwabe-Wolfův cyklus).
Vidět Jupiter (planeta) a Heinrich Schwabe
Heliocentrismus
Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.
Vidět Jupiter (planeta) a Heliocentrismus
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Vidět Jupiter (planeta) a Helium
Helmholtzova–Kelvinova kontrakce
Helmholtzova-Kelvinova kontrakce nebo také Kelvin-Helmholtzův mechanismus je astrofyzikální proces vzniku tepelné energie u planet a hvězd jejich stálým gravitačním smršťováním.
Vidět Jupiter (planeta) a Helmholtzova–Kelvinova kontrakce
Hertz
Hertz (značka Hz; celým slovem hertz, s malým h; výslovnost) je jednotkou frekvence (kmitočtu) v soustavě SI.
Vidět Jupiter (planeta) a Hertz
Himalia (měsíc)
Umělecká představa měsíce Himalia Himalia (IPA: /haɪmeɪliə/ nebo /hɪmɑliə/, řecky 'Ιμαλíα) je největší nepravidelný přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Himalia (měsíc)
Hlavní pás
Ilustrace ukazuje hlavní výskyt planetek Hlavní pás planetek je oblast sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera.
Vidět Jupiter (planeta) a Hlavní pás
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Vidět Jupiter (planeta) a Hmotnost
Hnědý trpaslík
První objevený hnědý trpaslík Gliese 229B Hnědý trpaslík je subhvězdný objekt, který nevyzařuje světlo a energii díky termonukleárním reakcím jako hvězdy hlavní posloupnosti, ale má vodivý povrch a jádro.
Vidět Jupiter (planeta) a Hnědý trpaslík
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Vidět Jupiter (planeta) a Hustota
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Hvězda
Hvězdná velikost
Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Vidět Jupiter (planeta) a Hvězdná velikost
Hydrogensulfid amonný
Hydrogensulfid amonný je sůl složená z amonného kationtu a hydrogensulfidového aniontu.
Vidět Jupiter (planeta) a Hydrogensulfid amonný
Infračervené záření
teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.
Vidět Jupiter (planeta) a Infračervené záření
Inkvizice
Svatým oficiem'', Joseph-Nicolas Robert-Fleury, obraz 19. století Inkvizice, (zastarale) též inkvisice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat), nazývána často také „Svatá inkvizice“, byla právní instituce katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím).
Vidět Jupiter (planeta) a Inkvizice
Io (měsíc)
Io je jedním z měsíců planety Jupiter, nejvnitřnější ze skupiny měsíců objevených Galileem.
Vidět Jupiter (planeta) a Io (měsíc)
Ionizace
Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.
Vidět Jupiter (planeta) a Ionizace
Jan Václav Pohl
Jan Václav Pohl (1720 asi Hradec Králové – 23. června 1790 Vídeň) byl nejvýznamnější gramatik pozdního baroka a počínajícího obrození.
Vidět Jupiter (planeta) a Jan Václav Pohl
Japonci
Japonci, vlastním jménem Nihondžin – „lid vycházejícího slunce“ (日本人), jsou etnická skupina, čítající asi 130 milionů příslušníků.
Vidět Jupiter (planeta) a Japonci
Jižní polokoule
Mapa světa, jižní polokoule je žlutě zvýrazněna (Antarktida není zakreslena) jižního pólu Plakát s legendou „Ushuaia, konec světa“. Ushuaia v Argentině je nejjižnější město na světě Jižní polokoule nebo jižní hemisféra je pojem označující část Země, která se rozkládá jižně od rovníku (0° s./j.
Vidět Jupiter (planeta) a Jižní polokoule
Juno (sonda)
Juno je americká kosmická sonda, která v rámci programu New Frontiers doletěla 5. července 2016 k planetě Jupiter. Původně měla odstartovat v roce 2009, ale kvůli škrtům v rozpočtu NASA start proběhl až 5. srpna 2011. Z rampy LC-41 na mysu Canaveral ji do vesmíru vynesla raketa Atlas V typ 551.
Vidět Jupiter (planeta) a Juno (sonda)
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Vidět Jupiter (planeta) a Jupiter (mytologie)
Jupiter Europa Orbiter
Jupiter Europa Orbiter byla součást mezinárodní mise Europa Jupiter System Mission plánované americkou agenturou NASA a evropskou ESA.
Vidět Jupiter (planeta) a Jupiter Europa Orbiter
Jupiter Ganymede Orbiter
Umělecké ztvárnění sond Jupiter Europa Orbiter (nahoře) a Jupiter Ganymede Orbiter (dole) Jupiter Ganymede Orbiter byla sonda k Jupiteru, součást mezinárodní mise Europa Jupiter System Mission plánované americkou agenturou NASA a evropskou ESA.
Vidět Jupiter (planeta) a Jupiter Ganymede Orbiter
Jupiter Icy Moons Explorer
Jupiter Icy Moons Explorer (zkráceně JUICE) je kosmická sonda Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž cílem je planeta Jupiter a její měsíce Ganymedes, Callisto a Europa, které jsou pokryty ledem.
Vidět Jupiter (planeta) a Jupiter Icy Moons Explorer
Kalifornie
Kalifornie (oficiálně) je stát nacházející se na západním pobřeží Spojených států amerických, v oblasti pacifických států v západním regionu USA.
Vidět Jupiter (planeta) a Kalifornie
Křemičitany
Křemičitany (silikáty) jsou kyslíkaté sloučeniny křemíku.
Vidět Jupiter (planeta) a Křemičitany
Kelvin
stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.
Vidět Jupiter (planeta) a Kelvin
Kilometr
Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.
Vidět Jupiter (planeta) a Kilometr
Kirkwoodova mezera
Kirkwoodovy mezery Kirkwoodovy mezery Kirkwoodovy mezery jsou mezery v hlavním pásu planetek, které vznikají působením rezonančního vlivu Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Kirkwoodova mezera
Klaret
Mistr Klaret, latinsky Magister Bohemarius Bartholomaeus de Solencia dictus Claretus, vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce (asi 1320, Chlumec nad Cidlinou – 3. května 1370) byl český spisovatel, učenec, lékař a lexikograf, kanovník katedrály svatého Víta a mistr pražské univerzity.
Vidět Jupiter (planeta) a Klaret
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Kometa
Konjunkce (astronomie)
350px Konjunkce je termín užívaný v poziční astronomii a astrologii.
Vidět Jupiter (planeta) a Konjunkce (astronomie)
Korejci
Korejci jsou východoasijská etnická skupina, která obývá poloostrov Korea.
Vidět Jupiter (planeta) a Korejci
Kovový vodík
Saturn mohou obsahovat velká množství kovového vodíku (znázorněn šedou) a kovového helia. Kovový vodík je elektronově degenerovaný plyn tvořený vodíkem.
Vidět Jupiter (planeta) a Kovový vodík
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Vidět Jupiter (planeta) a Kovy
Kritická teplota
Kritická teplota je terminus technicus, který se vyskytuje v různých oblastech chemie a fyziky.
Vidět Jupiter (planeta) a Kritická teplota
Kuiperův pás
Mléčné dráhy, který brání účinnému pozorování v určitých místech oblohy. Kuiperův pás (vyslovuj kaiperův), zřídka nazývaný také Edgeworthův-Kuiperův pás, je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 astronomických jednotek) až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Kuiperův pás
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Vidět Jupiter (planeta) a Kyslík
Led
Led (chemický vzorec H2O) je pevné skupenství vody.
Vidět Jupiter (planeta) a Led
Librační centrum
Librační centra soustavy s velmi těžkým centrálním tělesem (jako je Slunce v soustavě Slunce - Země) Lagrangeovy body a ekvipotenciální křivky soustavy dvou těles Librační centrum (librační bod, Lagrangeův bod) je v nebeské mechanice takový bod v soustavě tří těles m1, m2 a m3 rotujících kolem společného těžiště, v němž se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly působící na třetí (relativně lehké) těleso tak, že toto těleso umístěné v daném bodě nemění vůči soustavě svou polohu (zachovává od m1 i m2 konstantní vzdálenost).
Vidět Jupiter (planeta) a Librační centrum
Lickova observatoř
Lickova observatoř je astronomická observatoř patřící a pod správou Kalifornské univerzity.
Vidět Jupiter (planeta) a Lickova observatoř
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Vidět Jupiter (planeta) a Magnetické pole
Magnetické pole planet
Magnetické pole planet ve Sluneční soustavě je generováno procesy v metalickém planetárním jádře.
Vidět Jupiter (planeta) a Magnetické pole planet
Magnetický ohon
Magnetický ohon je část magnetosféry nacházející se na noční straně planety, která je tvarovaná slunečním větrem do protáhlého tvaru.
Vidět Jupiter (planeta) a Magnetický ohon
Magnetosféra
Ilustrační obrázek magnetického pole okolo Země Magnetosféra je označení pro oblast kolem kosmického tělesa (jako hvězda, planeta atd.), ve kterém jsou sledované magnetické síly větší než v jeho okolí.
Vidět Jupiter (planeta) a Magnetosféra
Marduk
Marduk je akkadský bůh, který se v Babylónii za vlády Nabukadnesara I. (1125–1104 př. n. l.) stal nejvyšším bohem.
Vidět Jupiter (planeta) a Marduk
Mars (planeta)
Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru.
Vidět Jupiter (planeta) a Mars (planeta)
Max Wolf
Hrob Maxe Wolfa Maximilian Franz Joseph Cornelius Wolf (21. června 1863, Heidelberg – 3. října 1932) byl německý astronom a průkopník na poli astrofotografie.
Vidět Jupiter (planeta) a Max Wolf
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Vidět Jupiter (planeta) a Měsíc
Měsíc (satelit)
Měsíce ve sluneční soustavě v měřítku vzhledem k Zemi Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je kosmické těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
Vidět Jupiter (planeta) a Měsíc (satelit)
Měsíce Jupiteru
Jupiter má 80 měsíců.
Vidět Jupiter (planeta) a Měsíce Jupiteru
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Vidět Jupiter (planeta) a Merkur (planeta)
Methan
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
Vidět Jupiter (planeta) a Methan
Metis (měsíc)
Metis nad Jupiterem Takto by vypadal Jupiter z tohoto měsíce. Metis je měsíc planety Jupiter, který patří do vnitřní skupiny.
Vidět Jupiter (planeta) a Metis (měsíc)
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv.
Vidět Jupiter (planeta) a Mikuláš Koperník
Millerův–Ureyův experiment
Schéma experimentu Millerův–Ureyův experiment nebo pouze Millerův experiment byl experiment, který se snažil navodit podmínky, které měla Země zhruba před 3,5 miliardami let, a zkoumat možnost vzniku života chemickými procesy.
Vidět Jupiter (planeta) a Millerův–Ureyův experiment
Mimozemský život
Ilustrační představa živého Marsu Sovětská známka představující kontakt s mimozemskou rasou Mimozemský život je označení pro souhrn živých organismů, které vznikly a existují mimo planetu Zemi (tyto organismy jsou též nazývány mimozemské biologické entity).
Vidět Jupiter (planeta) a Mimozemský život
Minuta
Minuta (značka min) je jednotka času a označuje 1/60 hodiny (zlomek jedna šedesátina).
Vidět Jupiter (planeta) a Minuta
Mlhovina
galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.
Vidět Jupiter (planeta) a Mlhovina
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Vidět Jupiter (planeta) a Molekula
Nakladatelství Lidové noviny
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních a přírodních věd a jazykovědy.
Vidět Jupiter (planeta) a Nakladatelství Lidové noviny
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Vidět Jupiter (planeta) a Neon
Neptun (planeta)
Neptun (česky zastarale Vodopán) je osmá, od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry.
Vidět Jupiter (planeta) a Neptun (planeta)
New Horizons
New Horizons (česky Nové obzory) je americká planetární sonda, určená k průzkumu trpasličí planety Pluto, jejích měsíců a dalších transneptunických těles (TNO).
Vidět Jupiter (planeta) a New Horizons
Noční obloha
Měsíc je nejčastějším objektem, který je možný vidět na noční obloze Noční obloha je běžně používaný pojem pro oblohu tak, jak je vidět v noci.
Vidět Jupiter (planeta) a Noční obloha
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Vidět Jupiter (planeta) a Nominativ
Oběžná dráha
Elementy dráhy Oběžná dráha nebo orbita je dráha, po které obíhá kosmické těleso kolem těžiště soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Oběžná dráha
Oblak
kumulus, které se tvoří za pěkného počasí stratokumulus shora > Oblak estetika Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet.
Vidět Jupiter (planeta) a Oblak
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Vidět Jupiter (planeta) a Odstředivá síla
Ole Rømer
Ole Christensen Rømer (25. září 1644, Aarhus – 19. září 1710, Kodaň) byl dánský matematik, astronom a politik.
Vidět Jupiter (planeta) a Ole Rømer
Oortův oblak
Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet (schéma není v měřítku, naznačuje jen tvary) Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 20 000–180 000 AU od Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Oortův oblak
Opozice (astronomie)
Opozice je označení vzájemné polohy (aspekt) dvou planet (příp. jiných těles), při které jsou od sebe na svých oběžných drahách úhlově vzdáleny 180 stupňů, jsou tedy na opačných stranách oblohy.
Vidět Jupiter (planeta) a Opozice (astronomie)
Organická sloučenina
aren), patří do skupiny organických sloučenin Organická sloučenina je chemicky čistá látka, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku.
Vidět Jupiter (planeta) a Organická sloučenina
Osa
Rotační osa koule Osa, též symetrála, je přímka určující souměrnost množiny bodů nebo tělesa.
Vidět Jupiter (planeta) a Osa
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Vidět Jupiter (planeta) a Otáčení
Oxid siřičitý
Oxid siřičitý (chemický vzorec SO2) je jedním ze dvou hlavních oxidů síry.
Vidět Jupiter (planeta) a Oxid siřičitý
Pascal (jednotka)
Pascal (značka Pa) je jednotka tlaku.
Vidět Jupiter (planeta) a Pascal (jednotka)
Pasiphae (měsíc)
Tento diagram znázorňuje oběžné dráhy v závislosti k ostatním nepravidelným satelitům Jupiteru. Excentricita jednotlivých měsíců je znázorněna žlutými čarami (směrem od pericentrem k apocentru). Nejvzdálenější pravidelný měsíc Callisto je umístěn na začátku Pasiphae (IPA: /pəsɪfə.iː / pə-SIF-ə-ee, řecky Πασιφάη) je retrográdní nepravidelný přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Pasiphae (měsíc)
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Vidět Jupiter (planeta) a Přídavné jméno
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Vidět Jupiter (planeta) a Perihélium
Perun
Perun je slovanský bůh bouře, hromu a blesku.
Vidět Jupiter (planeta) a Perun
Pioneer 10
Přístroje na palubě sondy. Pioneer 10 (alternativní názvy Pioneer F) je americká planetární sonda, určená k průzkumu Jupiteru a vnějších oblastí sluneční soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Pioneer 10
Pioneer 11
Přístroje na palubě sondy. Pioneer 11 (alternativní názvy Pioneer G a Pioneer-Saturn) je americká planetární sonda, určená k průzkumu Jupiteru, Saturnu a vnějších oblastí sluneční soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Pioneer 11
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Vidět Jupiter (planeta) a Planeta
Planetární jádro
Jádro planety je její nejvnitřnější částí s nejvyšší hustotou, která vzniká při diferenciaci původní protoplanety.
Vidět Jupiter (planeta) a Planetární jádro
Planetární prstenec
Saturn Planetární prstenec je přírodní útvar, složený z úlomků a prachu, který obepíná planetu.
Vidět Jupiter (planeta) a Planetární prstenec
Planetární sonda
Planetární sonda je kosmická sonda, jejímž hlavním úkolem je průzkum pevných těles sluneční soustavy, především planet, jejich satelitů (měsíců) a planetek a jejich bezprostředního okolí.
Vidět Jupiter (planeta) a Planetární sonda
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Vidět Jupiter (planeta) a Planetka
Plankton
Zástupci planktonu Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí.
Vidět Jupiter (planeta) a Plankton
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Vidět Jupiter (planeta) a Plazma
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Pluto (trpasličí planeta)
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Vidět Jupiter (planeta) a Plyn
Plynný obr
Jupiter Plynný obr je velká planeta, která není složena převážně z hornin nebo jiné pevné látky - obří planety jsou tvořeny z plynů.
Vidět Jupiter (planeta) a Plynný obr
Polární dráha
Družice na polární dráze (0:17 min) Polární dráha je taková oběžná dráha přirozeného nebo umělého kosmického tělesa kolem planety, jejíž rovina je kolmá k základní rovině planetocentrické souřadné soustavy (rovinu rovníku planety).
Vidět Jupiter (planeta) a Polární dráha
Polární molekula
Polární molekula vody H2O. Molekula je asymetrická, uprostřed červeně znázorněná oblast záporného náboje a na okrajích modře kladného náboje. Polární molekuly jsou molekuly, které mají stálý a nenulový dipólový moment, protože elektrický náboj je v nich rozložen nesymetricky.
Vidět Jupiter (planeta) a Polární molekula
Poloměr
Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.
Vidět Jupiter (planeta) a Poloměr
Potenciálně nebezpečná planetka
Potenciálně nebezpečná planetka (PHA) je označení pro takové těleso sluneční soustavy, které vzhledem ke své dráze a velikosti hrozí srážkou se Zemí.
Vidět Jupiter (planeta) a Potenciálně nebezpečná planetka
Pozdní velké bombardování
Pozdní velké bombardování se nazývá doba před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let, během které byla oblast vnitřních planet „bombardována“ velkými asteroidy.
Vidět Jupiter (planeta) a Pozdní velké bombardování
Prach
Pražských služeb víří uliční prach Prach na klávesnici Kresbička na zaprášeném autě Chuchvalce prachu a smetí Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu.
Vidět Jupiter (planeta) a Prach
Praindoevropský jazyk
kurganové hypotézy, přibližně 4000–1000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2500 př. n. l., oranžová okolo roku 1000 př. n. l. Praindoevropština, protoindoevropština či indoevropština (zkratke ide.
Vidět Jupiter (planeta) a Praindoevropský jazyk
Průměr Země
Průměr Země je jednotka délky, používaná v astronomii na vyjádření velikosti planet a některých vzdáleností.
Vidět Jupiter (planeta) a Průměr Země
Program Pioneer
Program Pioneer byl americký program zaměřený na výzkum Měsíce, později i obřích planet a Sluneční soustavy realizovaný v letech 1958–1978.
Vidět Jupiter (planeta) a Program Pioneer
Program Voyager
Trajektorie družic s daty přeletu kolem jednotlivých planet Program Voyager se skládal ze dvou nepilotovaných amerických planetárních sond, Voyager 1 a Voyager 2, které odstartovaly v roce 1977.
Vidět Jupiter (planeta) a Program Voyager
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Vidět Jupiter (planeta) a Proton
Protoplaneta
Thei se Zemí Protoplaneta (někdy také planetární embryo) je vesmírné těleso, které vzniká postupnou akrecí a kolapsem pevných částic v protoplanetárním disku obklopujícím formující se hvězdu.
Vidět Jupiter (planeta) a Protoplaneta
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Vidět Jupiter (planeta) a Protoplanetární disk
Proudění tepla
#PŘESMĚRUJ Šíření tepla prouděním.
Vidět Jupiter (planeta) a Proudění tepla
Prstence Jupiteru
Schéma Jupiterových prstenců ukazující hlavní čtyři pásy Planeta Jupiter má systém planetárních prstenců, které jsou známé jako Jupiterovy prstence.
Vidět Jupiter (planeta) a Prstence Jupiteru
Prstence Saturnu
Prstence Saturnovy prstence jsou prstence z ohromného množství úlomků ledu a prachu obepínající planetu Saturn v rovině jeho rovníku.
Vidět Jupiter (planeta) a Prstence Saturnu
Purismus (lingvistika)
Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.
Vidět Jupiter (planeta) a Purismus (lingvistika)
Radioastronomie
Snímek protoplanetárního disku u hvězdy TW Tauri pořízený pomocí radioteleskopu ALMA Radioastronomie je odvětví astronomie zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln, emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru.
Vidět Jupiter (planeta) a Radioastronomie
Rázová vlna
Rázová vlna je plocha nespojitosti fyzikálních veličin popisujících stav prostředí.
Vidět Jupiter (planeta) a Rázová vlna
Retrográdní dráha
#PŘESMĚRUJ Retrográdní pohyb.
Vidět Jupiter (planeta) a Retrográdní dráha
Robert Hooke
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd.
Vidět Jupiter (planeta) a Robert Hooke
Rodina Ananke
Tento diagram ukazuje velkou nepravidelnost Jupiterových satelitů. Rodina Ananke je umístěna ve spodní části. Postoj jednotlivých objektů k vodorovné osy indikuje vlastní vzdálenost od Jupiteru. Vertikální osa indikuje inklinace.
Vidět Jupiter (planeta) a Rodina Ananke
Rodina Carme
Tento diagram zobrazuje největší nepravidelné satelity Jupiteru. Umístění rodiny Carme se nachází ve střední nižší části. Vodorovná osa znázorňuje vzdálenost od planety, vertikální osa znázorňuje inklinace.
Vidět Jupiter (planeta) a Rodina Carme
Rodina Himalia
Tento diagram znázorňuje prvky oběžných drah a relativní velikosti členů Rodiny Himalia, vodorovná osa ilustruje jejich vzdálenost od Jupiteru, vertikální jejich orbitální inklinace a cykly jejich relativních velikostí.
Vidět Jupiter (planeta) a Rodina Himalia
Rodina Pasiphae
Tento diagram znázorňuje největší nepravidelné satelity Jupiteru. Ze skupiny Pasiphae jsou znázorněny měsíce Pasiphae a Sinope. Vodorovná osa znázorňuje vzdálenost od Jupiteru, vertikální osa znázorňuje jednotlivé inklinace.
Vidět Jupiter (planeta) a Rodina Pasiphae
Rudá skvrna Junior
Rudá skvrna Junior (vlevo dole) Rudá skvrna junior též Rudá skvrna jr. je atmosférický útvar na planetě Jupiter, konkrétně vír.
Vidět Jupiter (planeta) a Rudá skvrna Junior
Ryby
Ryby (Osteichthyes), česky též kostnaté ryby, je parafyletická skupina primárně vodních obratlovců vyznačujících se osifikovanou kostrou (v některých případech je však kostra druhotně chrupavčitá) a skřelemi kryjícími žábry.
Vidět Jupiter (planeta) a Ryby
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Vidět Jupiter (planeta) a Rychlost světla
Rychlost větru
Rychlost větru je rychlost vzduchu měřená vůči zemi.
Vidět Jupiter (planeta) a Rychlost větru
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Saturn (planeta)
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Vidět Jupiter (planeta) a Síra
Severská mytologie
Runový kámen pocházející ze švédského Röku v Östergötlandu. Jeho původ je datován do 9. století a odkazuje nejen na ztracené germánské legendy z období stěhování národů, ale i na příběhy ze severské mytologie Severská mytologie je soubor příběhů o bozích, hrdinech, stvoření, přirozenosti a konci světa, který byl vlastní předkřesťanským Seveřanům a který je součástí severského náboženství.
Vidět Jupiter (planeta) a Severská mytologie
Seznam periodických komet
Periodické komety jsou komety, které mají oběžnou dobu kratší než 200 let (známé též jako "krátkoperiodické komety") nebo které byly pozorovány v průběhu více než jednoho průchodu perihéliem (např.
Vidět Jupiter (planeta) a Seznam periodických komet
Shoemaker-Levy 9
17. května 1994 Kometa Shoemaker-Levy 9, formálně označovaná jako D/1993 F2, byla neperiodická kometa, která roku 1994 dopadla na planetu Jupiter.
Vidět Jupiter (planeta) a Shoemaker-Levy 9
Simon Marius
Simon Marius (10. ledna 1573 – 26. prosince 1624) byl německý astronom.
Vidět Jupiter (planeta) a Simon Marius
Sklon rotační osy
fluktuaci mezi těmito hodnotami, se říká nutace. Sklon rotační osy (též úhlová inklinace, úhlový sklon) je v astronomii odchylka rotační osy vesmírných těles (objektů Sluneční soustavy, popř. soustavy jiné hvězdy) od roviny, po které kolem své hvězdy obíhají (oběžná rovina).
Vidět Jupiter (planeta) a Sklon rotační osy
Slapová síla
Slapová síla je efekt gravitační síly a jejím důsledkem jsou např.
Vidět Jupiter (planeta) a Slapová síla
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Vidět Jupiter (planeta) a Slunce
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Vidět Jupiter (planeta) a Sluneční soustava
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Sluneční vítr
Sonda Cassini
#PŘESMĚRUJ Cassini (sonda).
Vidět Jupiter (planeta) a Sonda Cassini
Sonda Galileo
#PŘESMĚRUJ Galileo (sonda).
Vidět Jupiter (planeta) a Sonda Galileo
Sopečná erupce
Islandu v roce 1963. Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa.
Vidět Jupiter (planeta) a Sopečná erupce
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Vidět Jupiter (planeta) a Spektrální čára
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Vidět Jupiter (planeta) a Spektroskopie
Srpen
Srpen je podle gregoriánského kalendáře osmý měsíc v roce.
Vidět Jupiter (planeta) a Srpen
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Jupiter (planeta) a Středověk
Stupeň (úhel)
Úhlový stupeň (značka °) je jednotka pro měření velikosti úhlu.
Vidět Jupiter (planeta) a Stupeň (úhel)
Sulfan
Emise sulfanu z moře u pobřeží Namibie Sulfan čili sirovodík (H2S) je bezbarvý plyn.
Vidět Jupiter (planeta) a Sulfan
Synodická perioda
Synodická perioda (synod.
Vidět Jupiter (planeta) a Synodická perioda
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Vidět Jupiter (planeta) a Těžiště
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Vidět Jupiter (planeta) a Teplota
Terestrická planeta
Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.
Vidět Jupiter (planeta) a Terestrická planeta
Termonukleární fúze
deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.
Vidět Jupiter (planeta) a Termonukleární fúze
Tesla (jednotka)
Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.
Vidět Jupiter (planeta) a Tesla (jednotka)
Thór
Thór (psáno též Thor či Tór, staroseversky Þórr) neboli Thunor (staroanglicky Þunor), v mladších, především německých zdrojích, zmiňovaný pod jménem Donar (þonar, runově ᚦᛟᚾᚨᚱ) nebo ještě archaičtěji Thunraz (pragermánsky *Þunraz) je v germánské a severské mytologii bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země.
Vidět Jupiter (planeta) a Thór
Thebe (měsíc)
Měsíc Thebe Thebe je měsíc Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Thebe (měsíc)
Themisto (měsíc)
Umělecká představa měsíce Themisto Diagram znázorňující oběžnou dráhu Themista (nahoře vlevo) spolu s ostatními, nepravidelně obíhajícími satelity Themisto (odvozeno z /θɨmɪstoʊ/ thə-MIS-toe, nebo řecky Θεμιστώ), také známý jako Jupiter XVIII, je malý nepravidelný přirozený satelit Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Themisto (měsíc)
Titan Saturn System Mission
Titan Saturn System Mission byl společný návrh programu americké NASA a evropské ESA na výzkum Saturnu a jeho měsíců Titanu a Enceladu.
Vidět Jupiter (planeta) a Titan Saturn System Mission
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Vidět Jupiter (planeta) a Tlak
Torus
Torus v trojrozměrném prostoru Torus (též anuloid) je rotační plocha, která vznikne otáčením kružnice kolem osy, která leží ve stejné rovině a nemá s ní společné body.
Vidět Jupiter (planeta) a Torus
Troján
Lagrangeových bodů L4 a L5 soustavy Slunce (žlutě) a Jupiter (modře) Marsu a Jupiteru.Troján (někdy též trojan či spíše zastarale trójan) je označení příslušníka skupiny planetek, obíhajících po stejné dráze jako planeta Jupiter, tedy jejich oběžné dráhy jsou v komensurabilitě 1:1 s drahou Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Troján
Tropopauza
Tropopauza je přechodná vrstva atmosféry, která odděluje troposféru od stratosféry.
Vidět Jupiter (planeta) a Tropopauza
Turbulentní proudění
Laminární proudění (na obrázku dole) a turbulentní proudění (nahoře) kolem trupu ponorky. Turbulentní proudění je takové proudění vazké tekutiny, při kterém se proudnice navzájem promíchávají.
Vidět Jupiter (planeta) a Turbulentní proudění
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Vidět Jupiter (planeta) a Uhlík
Uhlovodíky
Uhlovodíky jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly se skládají pouze z atomů uhlíku (C) a vodíku (H).
Vidět Jupiter (planeta) a Uhlovodíky
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Vidět Jupiter (planeta) a Ultrafialové záření
Ulysses (sonda)
Ulysses byla vesmírná sonda určená pro výzkum Slunce.
Vidět Jupiter (planeta) a Ulysses (sonda)
Unicode
Logo Unicode konsorcia Unicode je technická norma pro oblast výpočetní techniky definující jednotnou znakovou sadu a konzistentní kódování znaků pro reprezentaci a zpracovávání textů použitelné pro většinu písem používaných v současnosti na Zemi.
Vidět Jupiter (planeta) a Unicode
Univerzita v Cambridgi
Univerzita v Cambridgi, či Cambridgeská univerzita (anglicky University of Cambridge, často také Cambridge University, latinsky Universitas Cantabrigiensis) je druhá nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa.
Vidět Jupiter (planeta) a Univerzita v Cambridgi
Uran (planeta)
Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.
Vidět Jupiter (planeta) a Uran (planeta)
Václav Jan Rosa
Václav Jan Rosa, nesprávně též Jan Václav Rosa, (1630 nebo 1631, Zdice – 11. srpna 1689, Praha) byl český barokní jazykovědec (zastánce purismu), básník a právník.
Vidět Jupiter (planeta) a Václav Jan Rosa
Védská astrologie
Védská astrologie (sanskrt: džjótiša, z džjótis – „světlo, nebeské těleso“) je starobylý indický systém astronomie a astrologie známý též jako indická či hindská astrologie.
Vidět Jupiter (planeta) a Védská astrologie
Vířivý proud
Vířivý proud (taktéž po svém objeviteli Foucaultův proud) je elektrický proud vznikající v plošných a objemových vodičích, když se v jejich okolí mění magnetický indukční tok.
Vidět Jupiter (planeta) a Vířivý proud
Velká rudá skvrna
Velká rudá skvrna – skutečné barvy. Voyager 1 Velká rudá skvrna – nepravé barvy. Voyager 1 Velká rudá skvrna (angl. Great Red Spot) je atmosférický jev na jižní polokouli Jupitera, v horních částech jeho atmosféry.
Vidět Jupiter (planeta) a Velká rudá skvrna
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Vidět Jupiter (planeta) a Venuše (planeta)
Vietnamci
Vietnamci (vietnamsky người Việt Nam) je souhrnné označení všech příslušníků vietnamské státní příslušnosti či osob pocházejících z Vietnamu.
Vidět Jupiter (planeta) a Vietnamci
Vnitřní měsíce Jupiteru
Malé vnitřní měsíce nebo též Rodina Amalthea, jsou čtyři malé přirozené satelity, které obíhají kolem Jupiteru.
Vidět Jupiter (planeta) a Vnitřní měsíce Jupiteru
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Vidět Jupiter (planeta) a Voda
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Vidět Jupiter (planeta) a Vodík
Vodní pára
Kondenzované kapičky vody při poruše parovodu Vodní pára je plynné skupenství vody, která se nachází v okolním prostředí a během kondenzace je pak ve formě malých aerosolových kapiček.
Vidět Jupiter (planeta) a Vodní pára
Vokativ
Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.
Vidět Jupiter (planeta) a Vokativ
Voyager 1
Voyager 1 je vesmírná sonda americké agentury NASA, jejíž mise byla zahájena startem 5.
Vidět Jupiter (planeta) a Voyager 1
Voyager 2
(označovaný někdy jako VGR 77–3 či nebo 10271; IPA) je vesmírná sonda vypuštěná v roce 1977, určená pro průzkum vnějších planet sluneční soustavy, která jako první a jediná sonda prolétla kolem planet Uran a Neptun.
Vidět Jupiter (planeta) a Voyager 2
Vulkanismus na Io
Io se dvěma aktivními vulkány Vulkanismus na Io, měsíci Jupitera, způsobuje aktivita četných sopek vytvářejících lávové proudy, které vyvrhují síru a oxid siřičitý do atmosféry měsíce.
Vidět Jupiter (planeta) a Vulkanismus na Io
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Vidět Jupiter (planeta) a Vznik a vývoj sluneční soustavy
Vznik života
života na Zemi. Vznik života (biogeneze) je přírodní proces, během kterého se z neživé hmoty jako jsou organické sloučeniny stala hmota živá.
Vidět Jupiter (planeta) a Vznik života
Vznik hvězd
#PŘESMĚRUJ Vznik hvězdy.
Vidět Jupiter (planeta) a Vznik hvězd
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Vidět Jupiter (planeta) a Záření
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Vidět Jupiter (planeta) a Země
Zeměpisná šířka
rovnoběžky přerušovaně. Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku.
Vidět Jupiter (planeta) a Zeměpisná šířka
Zeměpisná délka
Žlutě jsou poledníky propojující místa stejné zeměpisné délky Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku.
Vidět Jupiter (planeta) a Zeměpisná délka
Zeměpisný pól
Animace rotace zeměkoule Sklon rotace zeměkoule vzhledem orbitálním souřadnicím Zeměpisný pól, také geografický pól, je jeden ze dvou bodů na povrchu rotující planety nebo jiného rotujícího tělesa, kudy prochází pomyslná osa rotace.
Vidět Jupiter (planeta) a Zeměpisný pól
Zemský rovník
#PŘESMĚRUJ Rovník.
Vidět Jupiter (planeta) a Zemský rovník
Zeus
Zeus (starověký řecký Ζεύς; moderní řecký Δίας; skloňování Dia, Diovi, Die, Diem) je nejvyšší z bohů řecké mytologie.
Vidět Jupiter (planeta) a Zeus
Zvěrokruh
Znamení zvěrokruhu, 16. století Anatomie člověka, Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410 Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak je myšlený pás ±8° (16°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky.
Vidět Jupiter (planeta) a Zvěrokruh
16. červenec
16.
Vidět Jupiter (planeta) a 16. červenec
1610
1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1610
1664
1664 (MDCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Jupiter (planeta) a 1664
1665
1665 (MDCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1665
1690
1690 (MDCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Jupiter (planeta) a 1690
17. století
17.
Vidět Jupiter (planeta) a 17. století
1708
1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Jupiter (planeta) a 1708
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jupiter (planeta) a 1831
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Jupiter (planeta) a 1878
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Jupiter (planeta) a 1883
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1892
19. červenec
19.
Vidět Jupiter (planeta) a 19. červenec
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1932
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jupiter (planeta) a 1938
1953
1953 (MCMLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1953
1955
1955 (MCMLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jupiter (planeta) a 1955
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1959
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Jupiter (planeta) a 1973
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Vidět Jupiter (planeta) a 1976
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Jupiter (planeta) a 1979
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Jupiter (planeta) a 1994
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Vidět Jupiter (planeta) a 1995
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Jupiter (planeta) a 1997
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Jupiter (planeta) a 1998
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Jupiter (planeta) a 20. století
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Jupiter (planeta) a 2000
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2003
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2005
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2007
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2009
2010
Rok 2010 (MMX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2010
2011
Rok 2011 (MMXI) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Jupiter (planeta) a 2011
22. červenec
22.
Vidět Jupiter (planeta) a 22. červenec
28. únor
28.
Vidět Jupiter (planeta) a 28. únor
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková (podle nového značení P/1948 X1) je periodická kometa, která oběhne Slunce jednou za 5,25 let.
Vidět Jupiter (planeta) a 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
Viz také
Jupiter
- Hildina skupina
- Jupiter (planeta)
- Magnetické pole Jupiteru
- Prstence Jupiteru
- Velká rudá skvrna
Plynní obři
- Jupiter (planeta)
- Neptun (planeta)
- Plynný obr
- Saturn (planeta)
- Uran (planeta)
Také známý jako Atmosféra Jupitera, Atmosféra Jupiteru, Kralomoc, .
, Evropská kosmická agentura, Exoplaneta, Fázový přechod, Fosfan, Fosfor, Frank Drake, Frekvence, Galileo Galilei, Galileovy měsíce, Ganymed (měsíc), Ganymedes (měsíc), Gauss (jednotka), Giovanni Alfonso Borelli, Giovanni Domenico Cassini, Globální cirkulace atmosféry, Gravitační kolaps, Gravitační manévr, Gravitační studna, Gravitační zrychlení, Gravitace, Guru, HD 209458 b, Heinrich Schwabe, Heliocentrismus, Helium, Helmholtzova–Kelvinova kontrakce, Hertz, Himalia (měsíc), Hlavní pás, Hmotnost, Hnědý trpaslík, Hustota, Hvězda, Hvězdná velikost, Hydrogensulfid amonný, Infračervené záření, Inkvizice, Io (měsíc), Ionizace, Jan Václav Pohl, Japonci, Jižní polokoule, Juno (sonda), Jupiter (mytologie), Jupiter Europa Orbiter, Jupiter Ganymede Orbiter, Jupiter Icy Moons Explorer, Kalifornie, Křemičitany, Kelvin, Kilometr, Kirkwoodova mezera, Klaret, Kometa, Konjunkce (astronomie), Korejci, Kovový vodík, Kovy, Kritická teplota, Kuiperův pás, Kyslík, Led, Librační centrum, Lickova observatoř, Magnetické pole, Magnetické pole planet, Magnetický ohon, Magnetosféra, Marduk, Mars (planeta), Max Wolf, Měsíc, Měsíc (satelit), Měsíce Jupiteru, Merkur (planeta), Methan, Metis (měsíc), Mikuláš Koperník, Millerův–Ureyův experiment, Mimozemský život, Minuta, Mlhovina, Molekula, Nakladatelství Lidové noviny, Neon, Neptun (planeta), New Horizons, Noční obloha, Nominativ, Oběžná dráha, Oblak, Odstředivá síla, Ole Rømer, Oortův oblak, Opozice (astronomie), Organická sloučenina, Osa, Otáčení, Oxid siřičitý, Pascal (jednotka), Pasiphae (měsíc), Přídavné jméno, Perihélium, Perun, Pioneer 10, Pioneer 11, Planeta, Planetární jádro, Planetární prstenec, Planetární sonda, Planetka, Plankton, Plazma, Pluto (trpasličí planeta), Plyn, Plynný obr, Polární dráha, Polární molekula, Poloměr, Potenciálně nebezpečná planetka, Pozdní velké bombardování, Prach, Praindoevropský jazyk, Průměr Země, Program Pioneer, Program Voyager, Proton, Protoplaneta, Protoplanetární disk, Proudění tepla, Prstence Jupiteru, Prstence Saturnu, Purismus (lingvistika), Radioastronomie, Rázová vlna, Retrográdní dráha, Robert Hooke, Rodina Ananke, Rodina Carme, Rodina Himalia, Rodina Pasiphae, Rudá skvrna Junior, Ryby, Rychlost světla, Rychlost větru, Saturn (planeta), Síra, Severská mytologie, Seznam periodických komet, Shoemaker-Levy 9, Simon Marius, Sklon rotační osy, Slapová síla, Slunce, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Sonda Cassini, Sonda Galileo, Sopečná erupce, Spektrální čára, Spektroskopie, Srpen, Středověk, Stupeň (úhel), Sulfan, Synodická perioda, Těžiště, Teplota, Terestrická planeta, Termonukleární fúze, Tesla (jednotka), Thór, Thebe (měsíc), Themisto (měsíc), Titan Saturn System Mission, Tlak, Torus, Troján, Tropopauza, Turbulentní proudění, Uhlík, Uhlovodíky, Ultrafialové záření, Ulysses (sonda), Unicode, Univerzita v Cambridgi, Uran (planeta), Václav Jan Rosa, Védská astrologie, Vířivý proud, Velká rudá skvrna, Venuše (planeta), Vietnamci, Vnitřní měsíce Jupiteru, Voda, Vodík, Vodní pára, Vokativ, Voyager 1, Voyager 2, Vulkanismus na Io, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Vznik života, Vznik hvězd, Záření, Země, Zeměpisná šířka, Zeměpisná délka, Zeměpisný pól, Zemský rovník, Zeus, Zvěrokruh, 16. červenec, 1610, 1664, 1665, 1690, 17. století, 1708, 1831, 1878, 1883, 1892, 19. červenec, 1932, 1938, 1953, 1955, 1959, 1973, 1976, 1979, 1994, 1995, 1997, 1998, 20. století, 2000, 2003, 2005, 2007, 2009, 2010, 2011, 22. červenec, 28. únor, 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.