Obsah
413 vztahy: Alžběta Parmská, Alfons I. Portugalský, Alfons II. Portugalský, Alfons III. Portugalský, Alfons IV. Portugalský, Alfons V. Portugalský, Alfons VI. Kastilský, Alfons VI. Portugalský, Alfons XII., Alfons XIII., Alfonso V. Aragonský, Anglie, Anjou, Anjouovci, Antonín I. Portugalský, Avignon, Avizové, Île-de-France, Šarlota Lucemburská, Španělští Habsburkové, Španělsko, Česko, Barcelonská dynastie, Beatrix Portugalská, Bitva u Ourique, Bonifác VIII., Bourbon-Anjou, Bourbon-Condé, Bourbon-Conti, Bourbon-Obojí Sicílie, Bourbon-Orléans, Bourboni, Bourbonsko-parmská dynastie, Braganza, Braganza-Sasko-Coburg-Gotha, Braganza-Sasko-Koburk-Gotha, Braganzové, Brazílie, Brazilské císařství, Brazilský císař, Burgundská dynastie, Burgundské vévodství, Cortesy, Dauphin, De facto, De iure, Dinis I. Portugalský, Dispens, Drač, Duarte Pio, vévoda z Braganzy, ... Rozbalte index (363 více) »
- Evropské královské rodiny
- Francouzské královské rodiny
Alžběta Parmská
Alžběta Parmská nebo Alžběta Farnese (25. říjen 1692 Parma – 11. červenec 1766 Aranjuez, Španělsko) byla jako manželka Filipa V. španělskou královnou v letech 1714–1724 a poté 1724–1746.
Vidět Kapetovci a Alžběta Parmská
Alfons I. Portugalský
Alfons I. Portugalský zvaný Alfons I. Dobyvatel (Afonso Henriques, 1109 – 6. prosince 1185, Coimbra) byl hrabě portugalský (1112–1139; roku 1129 se prohlásil za portugalského knížete) a od roku 1140/1143 portugalský král, zakladatel portugalského království z burgundské dynastie.
Vidět Kapetovci a Alfons I. Portugalský
Alfons II. Portugalský
Alfons II.
Vidět Kapetovci a Alfons II. Portugalský
Alfons III. Portugalský
Alfons III.
Vidět Kapetovci a Alfons III. Portugalský
Alfons IV. Portugalský
Alfons IV.
Vidět Kapetovci a Alfons IV. Portugalský
Alfons V. Portugalský
Alfons V. Portugalský zvaný Africký (el Africano) (15. ledna 1432, Sintra – 29. srpen 1481, tamtéž) byl dvanáctý portugalský král, panující od roku 1438 do své smrti.
Vidět Kapetovci a Alfons V. Portugalský
Alfons VI. Kastilský
Alfons VI.
Vidět Kapetovci a Alfons VI. Kastilský
Alfons VI. Portugalský
Alfonso VI.
Vidět Kapetovci a Alfons VI. Portugalský
Alfons XII.
349x349pixelů Alfons XII. roku 1877 Alfons XII. (28. listopadu 1857 Madrid – 25. listopadu 1885 Královský palác El Pardo), znám též pod přízviskem Rey Pacificador (král mírotvorce), španělský král z rodu Bourbonů, králem byl v letech 1870–1885, ale skutečně vládl 1875–1885.
Vidět Kapetovci a Alfons XII.
Alfons XIII.
Alfons XIII. Alfons XIII. (Alfonso XIII; 17. května 1886, Madrid – 28. února 1941, Řím) byl v letech 1886 až 1931 králem španělským (poté až do své smrti v exilu) a v letech 1936 až 1941 nárokovatelem francouzského trůnu jako Alfons I.
Vidět Kapetovci a Alfons XIII.
Alfonso V. Aragonský
#PŘESMĚRUJ Alfons V. Aragonský.
Vidět Kapetovci a Alfonso V. Aragonský
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Vidět Kapetovci a Anglie
Anjou
Anjou (výslovnost, fr.) je historické území s centrem ve městě Angers v západní Francii na dolním toku Loiry.
Vidět Kapetovci a Anjou
Anjouovci
Původní erb rodu Kapet-Anjou. králů Jeruzaléma). Anjouovci bylo jméno několika panovnických rodů, pocházejících z francouzského hrabství a později vévodství Anjou.
Vidět Kapetovci a Anjouovci
Antonín I. Portugalský
Antonín I. Portugalský (portugalsky António de Portugal, Prior do Crato, známý též jako převor z Crata (o Prior do Crato či Antonio de Crato zvaný El Determinado (Rozhodný), 1531, Lisabon – 26. srpna 1595, Paříž) byl portugalský infant a v roce 1580 třicet tři dny (od 24.
Vidět Kapetovci a Antonín I. Portugalský
Avignon
Avignon je starobylé město v Provence na jihu Francie, sídlo departementu Vaucluse v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Vidět Kapetovci a Avignon
Avizové
Avizského řádu) Avizové či Avisové byli druhou královskou dynastií Portugalska, vládli v letech 1385–1580.
Vidět Kapetovci a Avizové
Île-de-France
Île-de-France (česky Francouzský ostrov) je jeden z 18 administrativních regionů Francie, v jejichž rámci se svou rozlohou řadí až na 12.
Vidět Kapetovci a Île-de-France
Šarlota Lucemburská
Šarlota Lucemburská (23. ledna 1896, zámek Berg – 9. července 1985, zámek Fischbach) byla vládnoucí lucemburská velkovévodkyně, druhá dcera velkovévody Viléma IV. Lucemburského a Marie Anny Portugalské.
Vidět Kapetovci a Šarlota Lucemburská
Španělští Habsburkové
Karel V., zakladatel linie Karel II., poslední člen linie Španělští Habsburkové byli členové Habsburské dynastie vládnoucí v letech 1516–1700 ve Španělském království (včetně rozlehlé zámořské koloniální říše) a po jistý čas i v Portugalském království.
Vidět Kapetovci a Španělští Habsburkové
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět Kapetovci a Španělsko
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Vidět Kapetovci a Česko
Barcelonská dynastie
Znak Barcelonské dynastie Barcelonská dynastie je název rodu, který vládl Barcelonskému hrabství v letech 878 až 1410 a aragonskému království v letech 1137 až 1410 resp.
Vidět Kapetovci a Barcelonská dynastie
Beatrix Portugalská
Beatrix Portugalská (Beatriz de Portugal, 9. prosince 1372, Coimbra – 8. března 1410, Madrid) byla de iure poslední portugalskou panovnicí z burgundské dynastie.
Vidět Kapetovci a Beatrix Portugalská
Bitva u Ourique
Bitva u Ourique (portugalsky: Batalha de Ourique) se odehrála 25. července 1139.
Vidět Kapetovci a Bitva u Ourique
Bonifác VIII.
Bonifác VIII. (1235, Anagni – 11. října 1303, Řím), vlastním jménem Benedetto Caëtani byl papež od 24. prosince 1294 až do své smrti 11. října 1303.
Vidět Kapetovci a Bonifác VIII.
Bourbon-Anjou
Dynastie Bourbon-Anjou či jen Bourbon-Anjou (francouzsky: Maison de Bourbon-Anjou, španělsky: Casa de Borbón-Anjou) nebo také španělská větev dynastie Bourbonů je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v současnosti ve Španělsku s krátkými přestávkami od roku 1700.
Vidět Kapetovci a Bourbon-Anjou
Bourbon-Condé
Znak knížat de Condé mezi lety 1546–1588 bourbonských mezi lety 1588–1830 Knížata de Condé, princové královské krve a francouzští pairové, je větev francouzského panovnického rodu Bourbonů a tedy součást dynastie Kapetovců.
Vidět Kapetovci a Bourbon-Condé
Bourbon-Conti
Znak knížat de Conti Knížata de Conti byla pobočnou linií rodu Bourbon-Condé.
Vidět Kapetovci a Bourbon-Conti
Bourbon-Obojí Sicílie
státy na Apeninském poloostrově v roce 1816 (Obojí Sicílie šedou barvou) znak Království obojí Sicílie Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský Dynastie Bourbon-Obojí Sicílie je jedna z vedlejších italských větví rodu španělských králů Bourbon-Anjou.
Vidět Kapetovci a Bourbon-Obojí Sicílie
Bourbon-Orléans
Bourbon-Orléans je označení rodové linie francouzského královského rodu Bourbonů.
Vidět Kapetovci a Bourbon-Orléans
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Vidět Kapetovci a Bourboni
Bourbonsko-parmská dynastie
Bourbonsko-parmská dynastie či jen Bourbon-Parma, italsky Borbone di Parma, byla jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v Parmském vévodství s několika přerušeními v letech 1748 až 1860.
Vidět Kapetovci a Bourbonsko-parmská dynastie
Braganza
#PŘESMĚRUJ Braganzové.
Vidět Kapetovci a Braganza
Braganza-Sasko-Coburg-Gotha
#PŘESMĚRUJ Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.
Vidět Kapetovci a Braganza-Sasko-Coburg-Gotha
Braganza-Sasko-Koburk-Gotha
#PŘESMĚRUJ Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.
Vidět Kapetovci a Braganza-Sasko-Koburk-Gotha
Braganzové
Dynastie Braganzů (portugalsky Casa de Bragança, někdy také Dinastia Brigantina - brigantinská dynastie) krátce Braganzové byla portugalská královská dynastie v letech 1640–1853 (do roku 1910 vládli její potomci v ženské linii Braganza-Wettin).
Vidět Kapetovci a Braganzové
Brazílie
Brazílie, plným názvem Brazilská federativní republika, je federativní republika tvořená 26 státy a jedním federálním územím.
Vidět Kapetovci a Brazílie
Brazilské císařství
Brazilské císařství (portugalsky Império do Brasil) je označení pro bývalý stát na území Brazílie v letech 1822–1889.
Vidět Kapetovci a Brazilské císařství
Brazilský císař
Znak brazilského císaře Brazilský císař byl titul panovníků Brazílie v letech 1822 - 1889.
Vidět Kapetovci a Brazilský císař
Burgundská dynastie
Burgundská dynastie nebo Burgundští byla jednou z vedlejších větví rodu Kapetovců.
Vidět Kapetovci a Burgundská dynastie
Burgundské vévodství
Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, latinsky Ducatus Burgundiae) bylo středověké vévodství existující na východě dnešní Francie v letech 918–1482.
Vidět Kapetovci a Burgundské vévodství
Cortesy
#PŘESMĚRUJ Generální kortesy.
Vidět Kapetovci a Cortesy
Dauphin
Erb dauphina Dauphin (výsl.), byl původně říšský šlechtický titul, poté, též jako dauphin de France, titul příslušející prvorozeným synům francouzského krále a následníkům francouzského trůnu.
Vidět Kapetovci a Dauphin
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Vidět Kapetovci a De facto
De iure
De iure je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Vidět Kapetovci a De iure
Dinis I. Portugalský
Dinis I. (Dinis I de Portugal, 9. října 1261, Lisabon – 7. ledna 1325, Santarém), přezdívaný „Rolník“ (o Lavrador), byl šestým králem Portugalska (a Algarve).
Vidět Kapetovci a Dinis I. Portugalský
Dispens
Dispens (dispenz, dispense, dispenze) je udělení výjimky (ve smyslu prominutí, zproštění nebo osvobození) od zákona.
Vidět Kapetovci a Dispens
Drač
Drač (albánsky Durrës, italsky Durazzo) je jedno z největších měst v Albánii, na břehu Jaderského moře.
Vidět Kapetovci a Drač
Duarte Pio, vévoda z Braganzy
#PŘESMĚRUJ Duarte Pio z Braganzy.
Vidět Kapetovci a Duarte Pio, vévoda z Braganzy
Dynastie
Glücksburské resp. Oldenburské dynastie. Dynastie (z řeckého: δυναστης (dynástes).
Vidět Kapetovci a Dynastie
Dynastie Bourbon
#PŘESMĚRUJ Bourboni.
Vidět Kapetovci a Dynastie Bourbon
Dynastie Braganza
#PŘESMĚRUJ Braganzové.
Vidět Kapetovci a Dynastie Braganza
Dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha
#PŘESMĚRUJ Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha.
Vidět Kapetovci a Dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha
Dynastie Valois-Angoulême
#PŘESMĚRUJ Valois-Angoulême Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Vidět Kapetovci a Dynastie Valois-Angoulême
Eduard I.
Eduard I. (17. června 1239, Westminsterský palác – 7. července 1307), zvaný „Dlouhán“ (Edward Longshanks) či „Kladivo na Skoty“ (Hammer of the Scots), byl anglický král z rodu Plantagenetů.
Vidět Kapetovci a Eduard I.
Eduard I. Portugalský
Eduard I. Portugalský (31. října 1391, Viseu – 9. září 1438, Tomar) nazývaný Výřečný nebo Král filozof byl jedenáctým portugalským králem.
Vidět Kapetovci a Eduard I. Portugalský
Eduard II.
Eduard II. (Edward II řečený Edward of Caernarfon, Édouard II d'Angleterre, 25. dubna 1284 Caernarfon – 21. září 1327) byl král Anglie od roku 1307 až do ledna 1327, kdy byl sesazen.
Vidět Kapetovci a Eduard II.
Eduard III.
Eduard III. (13. listopadu 1312, Windsor – 21. června 1377, Richmond) byl jeden z nejúspěšnějších králů Anglie ve středověku.
Vidět Kapetovci a Eduard III.
Felix Bourbonsko-Parmský
Princ Felix Bourbonsko-Parmský (28. října 1893, Schwarzau – 8. dubna 1970, zámek Fischbach) byl parmským a lucemburským princem.
Vidět Kapetovci a Felix Bourbonsko-Parmský
Ferdinand Filip Orleánský
Ferdinand Filip Orleánský (3. září 1810 – 13. července 1842; celým jménem Ferdinand Philippe Louis Charles Henri Joseph d'Orléans) byl nejstarší syn posledního francouzského krále Ludvíka Filipa (občanského krále) a jeho ženy Marie Amálie Neapolsko-Sicilské.
Vidět Kapetovci a Ferdinand Filip Orleánský
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand I. (12. ledna 1751, Neapol – 4. ledna 1825, Neapol), byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV. a v Sicilském království jako Ferdinand III.
Vidět Kapetovci a Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand I. Portugalský
Ferdinand I. Portugalský (31. října 1345 Coimbra – 22. října 1383 Lisabon) přezdívaný Pěkný a Nevypočitatelný byl devátý král Portugalska z burgundské dynastie.
Vidět Kapetovci a Ferdinand I. Portugalský
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand II.
Vidět Kapetovci a Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand II. Portugalský
Ferdinand II.
Vidět Kapetovci a Ferdinand II. Portugalský
Ferdinand Parmský
Ferdinand Parmský (20. ledna 1751 Parma – 9. října 1802 Fontevivo) byl v letech 1765–1796/1802 vévoda z Parmy, Piacenzy a Guastally.
Vidět Kapetovci a Ferdinand Parmský
Ferdinand VI.
Ferdinand VI. (španělsky Fernando VI de Borbón), 23. září 1713, Madrid, Španělsko – 10. srpna 1759, Villaviciosa de Odón), zvaný Moudrý nebo Spravedlivý, španělský král od roku 1746 do roku 1759, čtvrtý syn Filipa V.
Vidět Kapetovci a Ferdinand VI.
Ferdinand VII.
Ferdinand VII. (Fernando VII; 14. října 1784, El Escorial – 29. září 1833, Madrid), syn Karla IV. Španělského, byl dvakrát králem Španělska.
Vidět Kapetovci a Ferdinand VII.
Filip I. Burgundský
Filip I. Burgundský (Philippe de Rouvres a Philippe de Rouvre, 1346 hrad Rouvres – 21. listopadu 1361 hrad Rouvres) byl vévoda a hrabě burgundský, hrabě z Artois, Auvergne a Boulogne.
Vidět Kapetovci a Filip I. Burgundský
Filip I. Francouzský
Filip I. Francouzský (1052 — 29./30. července 1108 Melun) byl francouzský král (1060–1108) z dynastie Kapetovců, nejstarší syn Jindřicha I. a Anny Kyjevské.
Vidět Kapetovci a Filip I. Francouzský
Filip I. Orleánský
Michela Corneilleho Filip I. vévoda orleánský, též Filip Francouzský a známý také jako Monsieur (21. září 1640 Saint-Germain-en-Laye – 9. června 1701 zámek Saint-Cloud), byl druhorozený syn francouzského krále Ludvíka XIII.
Vidět Kapetovci a Filip I. Orleánský
Filip II. August
Filip II.
Vidět Kapetovci a Filip II. August
Filip II. Orleánský
Filip II.
Vidět Kapetovci a Filip II. Orleánský
Filip III. Francouzský
Filip III.
Vidět Kapetovci a Filip III. Francouzský
Filip IV. Španělský
Filip IV.
Vidět Kapetovci a Filip IV. Španělský
Filip IV. Francouzský
Filip IV.
Vidět Kapetovci a Filip IV. Francouzský
Filip IV. Sličný
#PŘESMĚRUJ Filip IV. Francouzský.
Vidět Kapetovci a Filip IV. Sličný
Filip Parmský
Filip III.
Vidět Kapetovci a Filip Parmský
Filip V. Španělský
Filip V. roku 1701 Filip V. (19. prosince 1683 – 9. července 1746) byl španělský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1700–1746.
Vidět Kapetovci a Filip V. Španělský
Filip V. Francouzský
Filip V. Francouzský zvaný Dlouhý (1291 – 3. ledna 1322 klášter Longchamp) byl druhý syn francouzského krále Filipa IV. z dynastie Kapetovců, od roku 1311 hrabě z Poitiers, v roce 1316 regent Francie a Navarry a od roku 1317 (po smrti staršího bratra Ludvíka X.
Vidět Kapetovci a Filip V. Francouzský
Filip VI. Španělský
Filip VI.
Vidět Kapetovci a Filip VI. Španělský
Filip VI. Francouzský
Filip VI.
Vidět Kapetovci a Filip VI. Francouzský
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Kapetovci a Francie
Francouzi
Francouzi jsou příslušníci západoevropského národa, žijícího na území dnešní Francie, historicky keltského, latinského a germánského původu.
Vidět Kapetovci a Francouzi
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Vidět Kapetovci a Francouzské království
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6.
Vidět Kapetovci a Franská říše
František I. Francouzský
František I. Francouzský (12. září 1494 – 31. března 1547), přezdívaný „Rytířský král“Knecht, R.J. Francis I, (Cambridge University Press, 1984), 1–2.
Vidět Kapetovci a František I. Francouzský
František I. Neapolsko-Sicilský
František I. Neapolsko-Sicilský (19. srpna 1777, Neapol – 8. listopadu 1830, Neapol; Francesco Gennaro Giuseppe), byl v letech 1825 až 1830 druhým králem Obojí Sicílie.
Vidět Kapetovci a František I. Neapolsko-Sicilský
František II. Francouzský
František II.
Vidět Kapetovci a František II. Francouzský
František II. Neapolsko-Sicilský
František II.
Vidět Kapetovci a František II. Neapolsko-Sicilský
Gaskoňsko
Gaskoňsko (gaskoňsky Gasconha, francouzsky Gascogne) je historická oblast v jihozápadní Francii.
Vidět Kapetovci a Gaskoňsko
Gaston Orleánský
Gaston Orleánský v roce 1634 Gaston Jean-Baptiste Orleánský (25. dubna 1608, zámek ve Fontainebleau – 2. února 1660, Blois) byl třetí syn francouzského krále Jindřicha IV. z rodu Bourbonů a jeho manželky Marie Medicejské z rodu Medici.
Vidět Kapetovci a Gaston Orleánský
Gaston Orleánský, hrabě z Eu
princ Gaston Marc Ferrez: Děti Gastona Orleánského a princezny Isabely, zleva doprava: Pedro, Antonio a Luís, asi 1883 Gaston Orleánský, hrabě z Eu (celým jménem Louis Philippe Marie Ferdinand Gaston d'Orléans; 28. duben 1842, Neuilly-sur-Seine – 28.
Vidět Kapetovci a Gaston Orleánský, hrabě z Eu
Gaston, hrabě z Eu
#PŘESMĚRUJ Gaston Orleánský, hrabě z Eu.
Vidět Kapetovci a Gaston, hrabě z Eu
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Vidět Kapetovci a Habsburkové
Habsbursko-lotrinská dynastie
Habsbursko-lotrinská dynastie je panovnický rod pocházející ze svazku Marie Terezie z rodu Habsburků a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského z rodu lotrinských vévodů.
Vidět Kapetovci a Habsbursko-lotrinská dynastie
Hedvika z Anjou
Svatá Hedvika z Anjou (18. února 1374, Budín – 17. července 1399, Krakov) byla polská královna, která vládla v letech 1384 až 1399.
Vidět Kapetovci a Hedvika z Anjou
Henri, lucemburský velkovévoda
#PŘESMĚRUJ Jindřich I. Lucemburský (velkovévoda).
Vidět Kapetovci a Henri, lucemburský velkovévoda
Hrabě
Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.
Vidět Kapetovci a Hrabě
Hugo II. Burgundský
Hugo II.
Vidět Kapetovci a Hugo II. Burgundský
Hugo III. Burgundský
Hugo III.
Vidět Kapetovci a Hugo III. Burgundský
Hugo IV. Burgundský
Hugo IV.
Vidět Kapetovci a Hugo IV. Burgundský
Hugo Kapet
Hugo Kapet (Hugues Capet; 939–941, Dourdan – 24. října 996, Melun) byl král západofranské říše (987–996) z rodu Robertovců, který je považován za prvního francouzského krále a zakladatele dynastie Kapetovců.
Vidět Kapetovci a Hugo Kapet
Hugo Veliký
Hugo Veliký (898 – 16. června 956) byl franský vévoda a pařížský hrabě.
Vidět Kapetovci a Hugo Veliký
Iberská unie
Iberská unie (španělsky Unión Ibérica, portugalsky União Ibérica) je označení pro personální unii mezi Portugalskem a Španělskem v letech 1580 až 1640.
Vidět Kapetovci a Iberská unie
Infant Jaime
#PŘESMĚRUJ Jakub Jindřich Bourbonský.
Vidět Kapetovci a Infant Jaime
Isabela Brazilská
Marc Ferrez: Děti Gastona Orleánského a princezny Isabely, zleva doprava: Pedro, Antonio a Luís, asi 1883 Dona Isabela (29. červenec 1846 Rio de Janeiro – 14. listopad 1921 Eu), přezdívána „Vykupitelka“, byla císařská princezna (domnělá dědička trůnu) Brazilského císařství a třikrát jeho regentka.
Vidět Kapetovci a Isabela Brazilská
Isabela II. Španělská
Isabela II.
Vidět Kapetovci a Isabela II. Španělská
Isabella Parmská
#PŘESMĚRUJ Isabela Parmská.
Vidět Kapetovci a Isabella Parmská
Jan Bourbonský
Osobní erb Jana Bourbonského po formální abdikaci na následnictví trůnu(1977-1993) Jan Bourbonský, hrabě barcelonský (don Juan de Borbón y Battenberg / Jan Bourbonsko-Battenberský, 20. června 1913, La Granja de San Ildefonso – 1.
Vidět Kapetovci a Jan Bourbonský
Jan I. Francouzský
Jan I. zvaný Pohrobek (15. listopadu 1316 – 20. listopadu 1316) se v den svého narození stal králem francouzským a navarrským, jímž zůstal až do své smrti o pět dní později.
Vidět Kapetovci a Jan I. Francouzský
Jan I. Kastilský
Jan I. Kastilský (Juan I de Castilla, 24. srpna 1358, Épila – 9. října 1390, Alcalá de Henares) byl král Kastilie a Leónu v letech 1379 až 1390, druhým králem z dynastie Trastámarů.
Vidět Kapetovci a Jan I. Kastilský
Jan I. Portugalský
Jan I. Portugalský (zvaný též Dobrý, Dobrotivý,Veliký nebo Bastard, 11. dubna 1357 Lisabon – 14. srpna 1433 Lisabon) byl levobočný syn portugalského krále Petra I., zakladatel královské dynastie Avizů, velmistr Řádu avizských rytířů a desátý portugalský král.
Vidět Kapetovci a Jan I. Portugalský
Jan II. Francouzský
Jan II.
Vidět Kapetovci a Jan II. Francouzský
Jan II. Portugalský
Jan II.
Vidět Kapetovci a Jan II. Portugalský
Jan III. Portugalský
Jan III.
Vidět Kapetovci a Jan III. Portugalský
Jan IV. Portugalský
Jan IV.
Vidět Kapetovci a Jan IV. Portugalský
Jan Lucemburský (velkovévoda)
Jan Lucemburský (luc. Jean vu Lëtzebuerg, franc. Jean de Luxembourg, něm. Jean n. Johann von Luxemburg, 5. ledna 1921 zámek Berg, Colmar-Bergu – 23. dubna 2019 Lucemburk) byl v letech 1964 až 2000 velkovévodou lucemburským (a bývá, zejm. v německém jazykovém prostředí označován jako Johann I., tedy česky Jan I.).
Vidět Kapetovci a Jan Lucemburský (velkovévoda)
Jan V. Portugalský
Jan V. Portugalský (portugalsky João V de Portugal), zvaný apodado el Magnánimo (Šlechetný) nebo také portugalský král slunce, 22. října 1689, Lisabon – 31. července 1750, Lisabon, byl portugalský král v letech 1706–1750 a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689–1750.
Vidět Kapetovci a Jan V. Portugalský
Jan VI. Portugalský
Jan VI.
Vidět Kapetovci a Jan VI. Portugalský
Jindřich Burgundský
Jindřich Burgundský (1066–1112) byl v letech 1093–1112 portugalským hrabětem z Burgundské dynastie, zakladatel portugalské linie tohoto rodu.
Vidět Kapetovci a Jindřich Burgundský
Jindřich I. Francouzský
Jindřich I. Francouzský (1009/1010 – 4. srpen 1060 Vitry aux Loges) byl francouzský král (1031–1060) z dynastie Kapetovců, syn krále Roberta II. a Konstancie z Arles.
Vidět Kapetovci a Jindřich I. Francouzský
Jindřich I. Portugalský
Jindřich I. Portugalský (portugalsky Dom Henrique, O Grande Inquisidor, 31. ledna 1512, Lisabon – 31. ledna 1580, Almeirim) byl portugalský král v letech 1578–1580.
Vidět Kapetovci a Jindřich I. Portugalský
Jindřich II. Francouzský
Jindřich II.
Vidět Kapetovci a Jindřich II. Francouzský
Jindřich III. Francouzský
Jindřich III.
Vidět Kapetovci a Jindřich III. Francouzský
Jindřich IV. Francouzský
Jindřich IV. (13. prosince 1553 na zámku Pau, Navarra – 14. května 1610 v Paříži) byl francouzský král v letech 1589 až 1610.
Vidět Kapetovci a Jindřich IV. Francouzský
Jindřich, hrabě z Chambord
Jindřich, hrabě z Chambord (29. září 1820 – 24. srpen 1883, celým jménem Henri Charles Ferdinand Marie Dieudonné d'Artois, duc de Bordeaux) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů.
Vidět Kapetovci a Jindřich, hrabě z Chambord
Johana II. Neapolská
Johana II.
Vidět Kapetovci a Johana II. Neapolská
Josef I. Portugalský
Josef I. Portugalský (portugalsky José Francisco António Inácio Norberto Agostinho de Bragança), zvaný Reformátor, (6. června 1714 – 24. února 1777) byl portugalským králem od roku 1750 do své smrti.
Vidět Kapetovci a Josef I. Portugalský
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Vidět Kapetovci a Josef II.
Juan Carlos I.
Osobní znak španělského krále Juana Carlose I. Juan Carlos I. (česky Jan Karel I., plným jménem Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón – Dos Sicilias; * 5. ledna 1938 Řím, Itálie) je bývalý španělský král, jenž panoval v letech 1975–2014, a armádní velitel španělských ozbrojených sil.
Vidět Kapetovci a Juan Carlos I.
Karel Hugo Bourbonsko-Parmský
Karel Hugo Bourbonsko-Parmský (italsky Carlo Ugo di Borbone-Parma, francouzsky Charles-Hugues de Burbon-Parme, španělsky Carlos Hugo de Borbón-Parma y Borbón-Busset, 8. dubna 1930 Paříž – 18. srpna 2010 Barcelona) byl následník trůnu Parmského vévodství (od roku 1977).
Vidět Kapetovci a Karel Hugo Bourbonsko-Parmský
Karel I. Portugalský
Karel I. Portugalský (28. září 1863, Lisabon – 1. února 1908, Lisabon; celým jménem Carlos Fernando Luís Maria Víctor Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis José Simão de Bragança Sabóia Bourbon e Saxe-Coburgo-Gotha), zvaný Diplomat nebo Mučedník v letech 1889 až 1908 předposledním králem Portugalska.
Vidět Kapetovci a Karel I. Portugalský
Karel I. Robert
Karel Robert z Anjou (Károly Róbert, Charles Robert d'Anjou, Carlo Roberto d'Angiò, 1288/1291, Neapol – 16. července 1342, Visegrád) byl uherský král z dynastie Anjou.
Vidět Kapetovci a Karel I. Robert
Karel I. Stuart
Karel I. Stuart (19. listopadu 1600 – 30. ledna 1649) byl král Anglie, Skotska a Irska od 27. března 1625 až do své popravy 30. ledna 1649.
Vidět Kapetovci a Karel I. Stuart
Karel I. z Anjou
Karel I. z Anjou (1226 – 7. ledna 1285 Foggia, Neapolské království) byl sicilský, jeruzalémský a neapolský král z rodu Kapetovců, mladší bratr francouzského krále Ludvíka IX. Zúčastnil se dvou křižáckých výprav a stal se zakladatelem starší linie kapetovsko-anjouovské dynastie.
Vidět Kapetovci a Karel I. z Anjou
Karel I. z Valois
Karel z Valois (Charles de Valois, 12. března 1270, Vincennes – 16. prosince 1325) byl čtvrtý syn francouzského krále Filipa III. Smělého a jeho první manželky Isabely Aragonské, bratr Filipa IV. Sličného.
Vidět Kapetovci a Karel I. z Valois
Karel II. Španělský
Karel II. (6. listopadu 1661 – 1. listopadu 1700), zvaný El Hechizado (Očarovaný) byl poslední španělský, neapolský a sicilský král z rodu Habsburků.
Vidět Kapetovci a Karel II. Španělský
Karel II. Neapolský
Karel II.
Vidět Kapetovci a Karel II. Neapolský
Karel II. Parmský
Karel II.
Vidět Kapetovci a Karel II. Parmský
Karel III. Španělský
Karel III.
Vidět Kapetovci a Karel III. Španělský
Karel III. Neapolský
Karel III.
Vidět Kapetovci a Karel III. Neapolský
Karel III. Parmský
Karel III.
Vidět Kapetovci a Karel III. Parmský
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Vidět Kapetovci a Karel IV.
Karel IV. Španělský
Karel IV.
Vidět Kapetovci a Karel IV. Španělský
Karel IV. Francouzský
#PŘESMĚRUJ Karel IV. Sličný.
Vidět Kapetovci a Karel IV. Francouzský
Karel IV. Sličný
Karel IV.
Vidět Kapetovci a Karel IV. Sličný
Karel IX. Francouzský
Karel IX. (27. června 1550 Saint-Germain-en-Laye – 30. května 1574 Vincennes) byl francouzský král z rodu Valois-Angoulême vládnoucí v letech 1560–1574.
Vidět Kapetovci a Karel IX. Francouzský
Karel V. Francouzský
Karel V. Moudrý (21. ledna 1338 Vincennes – 16. září 1380 Nogent-sur-Marne) byl od roku 1364 francouzský král z dynastie Valois.
Vidět Kapetovci a Karel V. Francouzský
Karel VI.
Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.
Vidět Kapetovci a Karel VI.
Karel VI. Francouzský
Karel VI.
Vidět Kapetovci a Karel VI. Francouzský
Karel VII. Francouzský
Karel VII.
Vidět Kapetovci a Karel VII. Francouzský
Karel VIII. Francouzský
Karel VIII. (30. června 1470 v Amboise – 7. dubna 1498 tamtéž) byl francouzský král z rodu Valois vládnoucí v letech 1483–1498.
Vidět Kapetovci a Karel VIII. Francouzský
Karel X.
Karel X. (9. října 1757 Versailles – 6. listopadu 1836 Gorizia) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1824–1830.
Vidět Kapetovci a Karel X.
Karlismus
Karlistická vlajka Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn.
Vidět Kapetovci a Karlismus
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Vidět Kapetovci a Karlovci
Kastilie
Kastilská vlajka Kastilie v roce 1492 Kastilie je historické území ve vnitrozemí Španělska, které vzniklo v důsledku rozšiřování křesťanských držav na úkor muslimů během reconquisty.
Vidět Kapetovci a Kastilie
Kateřina Portugalská
Infantka Kateřina (26. listopadu 1436, Lisabon – 17. června 1463) byla portugalská infantka (princezna), dcera krále Eduarda Portugalského a jeho manželky Eleonory Aragonské.
Vidět Kapetovci a Kateřina Portugalská
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Vidět Kapetovci a Klášter
Klement V.
Klement V., vlastním jménem Bertrand de Goth (někdy též Got, Gouth) (1264, asi Villandraut, Francie – 20. duben 1314, Avignon, Francie), byl francouzský duchovní a od 5. června 1305 až do své smrti 195. papež římskokatolické církve.
Vidět Kapetovci a Klement V.
Kolonie
Kolonie je závislé území nebo město bez vlastní vlády, které patří nějakému státu, ale není součástí jeho území.
Vidět Kapetovci a Kolonie
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Vidět Kapetovci a Konstituční monarchie
Kortrijk
Kortrijk (nizozemsky, francouzsky) je belgickým městem s přibližně 75 000 obyvateli.
Vidět Kapetovci a Kortrijk
Království León
#PŘESMĚRUJ Leónské království.
Vidět Kapetovci a Království León
Království obojí Sicílie
Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.
Vidět Kapetovci a Království obojí Sicílie
Ladislav I. Neapolský
Ladislav I. Neapolský (červenec 1376 – 6. srpna 1414) byl od roku 1386 neapolským králem, chorvatsko-uherským vzdorokrálem, titulárním králem Jeruzaléma a od roku 1406 také knížetem Taranta.
Vidět Kapetovci a Ladislav I. Neapolský
Laik
Laik (z latinského laicus, původem z řeckého λαϊκός, „světský“) je obecně člověk neškolený v určitém oboru, neodborník (v protikladu k odborníkovi).
Vidět Kapetovci a Laik
Latinské císařství
Latinské císařství, přesněji a oficiálně Románské císařství (latinsky, řecky), zkráceně Romania, též Císařství Římanů (latinsky) nebo také Konstantinopolské císařství (latinsky), byl křižácký stát, který vznikl na troskách Římské (byzantské) říše po dobytí jejího hlavního města Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy roku 1204.
Vidět Kapetovci a Latinské císařství
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Vidět Kapetovci a Lisabon
Lucemburkové
Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století.
Vidět Kapetovci a Lucemburkové
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Vidět Kapetovci a Lucembursko
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (6. srpen 1775 – 3. červen 1844, celým jménem Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů a poslední francouzský dauphin.
Vidět Kapetovci a Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Ludvík Bourbonský, vévoda z Anjou
Ludvík Bourbonský, vévoda z Anjou, francouzsky Louis Alphonse Gonzalve Victor Emmanuel Marc de Bourbon, duc d'Anjou, španělsky Luís Alfonso Gónzalo Víctor Manuel Marco de Borbón y Martínez-Bordiú, duque de Anjou (* 25. dubna 1974, Madrid) je od 30.
Vidět Kapetovci a Ludvík Bourbonský, vévoda z Anjou
Ludvík Filip
Ludvík Filip Orleánský (francouzsky Louis-Philippe d'Orléans, 6. října 1773, Paříž – 26. srpna 1850, Claremont House u Esheru, Surrey, Anglie) byl poslední francouzský král.
Vidět Kapetovci a Ludvík Filip
Ludvík Filip I. Orleánský
Ludvík Filip I. Orleánský Ludvík Filip I. Orleánský (12. května 1725, Versailles – 18. listopadu 1785, zámek de Sainte-Assise) byl francouzský vévoda z rodu Bourbonů.
Vidět Kapetovci a Ludvík Filip I. Orleánský
Ludvík Filip II. Orleánský
Ludvík Filip II.
Vidět Kapetovci a Ludvík Filip II. Orleánský
Ludvík I. Španělský
Ludvík I. Španělský (španělsky Luis I de Borbón; 25. srpna 1707, Madrid – 31. srpna 1724 tamtéž) byl španělský král v období od 15. ledna 1724 do 31.
Vidět Kapetovci a Ludvík I. Španělský
Ludvík I. Orleánský
Ludvík I. Orleánský Ludvík I. Orleánský (francouzsky Louis Ier d’Orléans, duc d'Orléans, 4. srpna 1703, Versailles – 4. února 1752, Paříž) byl jediným manželským synem a dědicem Filipa II. Orleánského.
Vidět Kapetovci a Ludvík I. Orleánský
Ludvík I. Portugalský
Ludvík I. Portugalský (31. říjen 1838 – 19. říjen 1889, Lisabon; celým jménem Luís Filipe Maria Fernando Pedro de Alcântara António Miguel Rafael Gabriel Gonzaga Xavier Francisco de Assis João Augusto Júlio Valfando de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Dobrý nebo Populární byl v letech 1861 až 1889 králem Portugalska.
Vidět Kapetovci a Ludvík I. Portugalský
Ludvík I. Veliký
Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.
Vidět Kapetovci a Ludvík I. Veliký
Ludvík IX. Svatý
#PŘESMĚRUJ Ludvík IX. Francouzský.
Vidět Kapetovci a Ludvík IX. Svatý
Ludvík V. Francouzský
Ludvík V. Francouzský (967 – 21. května 987), zvaný též Lenivý, byl západofranský král v letech 986 až 987 a také poslední legitimní mužský příslušník rodu Karlovců.
Vidět Kapetovci a Ludvík V. Francouzský
Ludvík VI. Francouzský
Ludvík VI.
Vidět Kapetovci a Ludvík VI. Francouzský
Ludvík VII. Francouzský
Ludvík VII.
Vidět Kapetovci a Ludvík VII. Francouzský
Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík VIII.
Vidět Kapetovci a Ludvík VIII. Francouzský
Ludvík X. Francouzský
Ludvík X. Francouzský zvaný Svárlivý (Louis X řečený Louis le Hutin; 4. října 1289, Paříž – 5. června 1316, Vincennes) byl králem navarrským a francouzským a hrabětem ze Champagne z dynastie Kapetovců.
Vidět Kapetovci a Ludvík X. Francouzský
Ludvík XI.
Ludvík XI. (3. července 1423 Bourges – 30. srpna 1483 Plessis-les-Tours) byl francouzský král (1461–1483) z dynastie Valois.
Vidět Kapetovci a Ludvík XI.
Ludvík XII.
Ludvík XII. (27. června 1462, Blois – 1. ledna 1515, Paříž) byl francouzský král v letech 1498–1515 a vévoda milánský v letech (1499–1500) a (1501–1512).
Vidět Kapetovci a Ludvík XII.
Ludvík XIII.
Ludvík XIII. Ludvík XIII. (27. září 1601, zámek ve Fontainebleau – 14. května 1643, Saint-Germain-en-Laye), zvaný Spravedlivý, byl král Francie a Navarry (jako Ludvík II.), formálně od roku 1610, fakticky od roku 1617, do své smrti.
Vidět Kapetovci a Ludvík XIII.
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.
Vidět Kapetovci a Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles – 10. května 1774 tamtéž), přezdívaný Ludvík Milovaný (le Bien-Aimé), byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1715–1774.
Vidět Kapetovci a Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Vidět Kapetovci a Ludvík XVI.
Ludvík XVII.
Ludvík XVII. (27. března 1785, Paříž – 8. června 1795, Paříž), celým jménem: Ludvík Karel Bourbonský, byl od roku 1789 francouzským následníkem trůnu a jako takovému mu náležel titul dauphin z Viennois.
Vidět Kapetovci a Ludvík XVII.
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Vidět Kapetovci a Ludvík XVIII.
Luisa de Guzmán
Luisa Maria Francisca de Guzmán y Sandoval (13. října 1613 – 27. února 1666) byla manželka portugalského krále Jana IV. a portugalskou královnou.
Vidět Kapetovci a Luisa de Guzmán
Manuel I. Portugalský
Manuel I. Portugalský (31. května 1469, Alcochete – 13. prosince 1521, Lisabon), známý pod přídomkem Šťastný nebo také Veliký, byl mezi lety 1495–1521 čtrnáctým portugalským králem a pátým z dynastie Avizů.
Vidět Kapetovci a Manuel I. Portugalský
Manuel II. Portugalský
Manuel II.
Vidět Kapetovci a Manuel II. Portugalský
Mariana Viktorie Španělská
Mariana Viktorie Španělská (31. březen 1718 – 15. leden 1781) byla španělská princezna a portugalská královna jako manželka portugalského krále Josefa I. Byla nejstarší dcerou Filipa V. Španělského a jeho druhé manželky Alžběty Farnese.
Vidět Kapetovci a Mariana Viktorie Španělská
Marie I. Portugalská
Královský pár Marie I. a Petr III. Marie I. Portugalská (17. prosince 1734, Lisabon – 20. března 1816, Rio de Janeiro), celým jménem v portugalštině: Maria Francisca Isabel Josefa Antónia Gertrudes Rita Joana, byla první ženou na portugalském trůně a vládla v letech 1777 až 1816.
Vidět Kapetovci a Marie I. Portugalská
Marie II. Portugalská
Marie II.
Vidět Kapetovci a Marie II. Portugalská
Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (12. prosince 1791 Vídeň – 17. prosince 1847 Parma) byla rakouská arcivévodkyně a po sňatku s Napoleonem I. francouzská císařovna.
Vidět Kapetovci a Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská
#PŘESMĚRUJ Marie Luisa Bourbonsko-Parmská (1870).
Vidět Kapetovci a Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská
Marie Terezie
Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana (13. května 1717, Vídeň – 29. listopadu 1780, Vídeň), z rodu Habsburků byla arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.
Vidět Kapetovci a Marie Terezie
Marie Uherská
Marie Uherská, též Marie z Anjou (1371 – 17. května 1395, Velký Varadín) byla třetí nebo čtvrtou, ale jistě nejstarší přeživší dcerou polského a uherského krále Ludvíka I. a jeho druhé choti Alžběty Bosenské.
Vidět Kapetovci a Marie Uherská
Martin z Tours
Svatý Martin z Tours (Martinus (316 či 317 Savarie – 8. listopadu 397 Candes) byl římský voják, poustevník a biskup v Tours. V katolické církvi patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté.
Vidět Kapetovci a Martin z Tours
Michal I. Portugalský
Michal I. Portugalský (celým jménem Miguel Maria do Patrocínio João Carlos Francisco de Assis Xavier de Paula Pedro de Alcântara António Rafael Gabriel Joaquim José Gonzaga Evaristo de Bragança e Bourbon), zvaný el Tradicionalista nebo Uchvatitel (26.
Vidět Kapetovci a Michal I. Portugalský
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět Kapetovci a Napoleon Bonaparte
Nasavští
Dynastie Nasavských (německy: Haus Nassau) nebo jen Nasavští (někdy Nassavští) je dynastie, která v průběhu staletí vládla v Nasavsku, v knížectví Orange v jižní Francii, Nizozemsku a Lucembursku.
Vidět Kapetovci a Nasavští
Navarrské království
Navarrské království (baskicky Nafarroako Erresuma, španělsky Reino de Navarra, francouzsky Royaume de Navarre, latinsky Regnum Navarrae), původně Pamplonské království (baskicky Iruñeko Erresuma), bylo evropské království ležící na Pyrenejském poloostrově u Atlantského oceánu.
Vidět Kapetovci a Navarrské království
Neapol
Neapol, správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie.
Vidět Kapetovci a Neapol
Neapolské království
Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum, italsky Regno di Napoli), oficiálně Království sicilské (před majákem), bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova s hlavním městem Neapolí v letech 1282–1816.
Vidět Kapetovci a Neapolské království
Neapolsko
#PŘESMĚRUJ Neapolské království.
Vidět Kapetovci a Neapolsko
Neteř
Slovo neteř ve svém základním významu označuje příbuznou ženského pohlaví, bratrovu nebo sestřinu dceru.
Vidět Kapetovci a Neteř
Normandie
mapa Normandie Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec Normandská vlajka Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů.
Vidět Kapetovci a Normandie
Odo I. Burgundský
Odo I. Burgundský (1058 – 23. března 1103), známý také jako Eudes Borel, zvaný Rudý, byl v letech 1079 až 1103 burgundským vévodou.
Vidět Kapetovci a Odo I. Burgundský
Odo II. Burgundský
Odo II.
Vidět Kapetovci a Odo II. Burgundský
Odo III. Burgundský
Odo III.
Vidět Kapetovci a Odo III. Burgundský
Odo Pařížský
Odo Pařížský Eudes (po r. 860 – 1. leden 898) byl první západofranský král (888–898) z dynastie Robertovců, syn hraběte Roberta Silného a jeho druhé ženy Adély z Tours.
Vidět Kapetovci a Odo Pařížský
Oldenburkové
Oldenburkové (jsou původem severoněmecký šlechtický rod, který v 15. století dosáhl dánského, norského a švédského trůnu.
Vidět Kapetovci a Oldenburkové
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Kapetovci a Paříž
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Vidět Kapetovci a Panovník
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět Kapetovci a Papež
Parma
Parma v 15. st. Alessandro Farnese Parma je italské město v kraji Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Vidět Kapetovci a Parma
Parmské vévodství
Parmské vévodství (italsky) byl samostatný stát vzniklý roku 1545 v severní Itálii osamostatněním území na jih od řeky Pád od Milánského vévodství.
Vidět Kapetovci a Parmské vévodství
Převor
Schéma znaku ''převora'' Převor (z latinského prior) je představený kláštera u dominikánů, augustiniánů, milosrdných bratří a jiných katolických řádů nebo zástupce opata (např. u řádu premonstrátů, benediktinů, cisterciáků).
Vidět Kapetovci a Převor
Pedro I. Brazilský
#PŘESMĚRUJ Petr I. Brazilský.
Vidět Kapetovci a Pedro I. Brazilský
Petr I. Brazilský
Petr I. Brazilský a IV.
Vidět Kapetovci a Petr I. Brazilský
Petr I. Portugalský
Petr I. Portugalský (8. dubna 1320, Coimbra – 18. ledna 1367, Estremoz) přezdívaný Spravedlivý a Krutý, byl v letech 1357 až 1367 osmý král Portugalska z burgundské dynastie.
Vidět Kapetovci a Petr I. Portugalský
Petr II. Brazilský
Petr II.
Vidět Kapetovci a Petr II. Brazilský
Petr II. Portugalský
Petr II.
Vidět Kapetovci a Petr II. Portugalský
Petr III. Aragonský
Petr III.
Vidět Kapetovci a Petr III. Aragonský
Petr III. Portugalský
Petr III.
Vidět Kapetovci a Petr III. Portugalský
Petr IV. Portugalský
#přesměruj Petr I. Brazilský.
Vidět Kapetovci a Petr IV. Portugalský
Petr V. Portugalský
Petr V. (16. září 1837, Lisabon – 11. listopad 1861, Lisabon; celým jménem Pedro de Alcântara Maria Fernando Miguel Rafael Gonzaga Xavier João António Leopoldo Vítor Francisco de Assis Júlio Amélio de Saxe-Coburgo-Gotha e Bragança), zvaný Nadějný byl prvorozený syn portugalského královského páru Marie II.
Vidět Kapetovci a Petr V. Portugalský
Pluviál (liturgický oděv)
Bílý pluviál O.P.C.S.P.'' v pluviálu během úkonu ''asperges'' Černý pluviál (gotický, moderní) Pluviál (latinsky pluviale, cappa (pluvialis), „dešťový plášť“) je bohatě zdobený liturgický plášť, původně s kapucí pro nošení do deště.
Vidět Kapetovci a Pluviál (liturgický oděv)
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Kapetovci a Polsko
Portugalské království
Portugalské království (latinsky Regnum Portugalliae, portugalsky Reino de Portugal), známo též jako Království Portugalska a Algarves (latinsky Regnum Portugalliae et Algarbiae, portugalsky Reino de Portugal e dos Algarves), se rozkládalo na Pyrenejském poloostrově a existovalo mezi lety 1139 až 1910.
Vidět Kapetovci a Portugalské království
Portugalský král
#PŘESMĚRUJ Seznam portugalských panovníků.
Vidět Kapetovci a Portugalský král
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Vidět Kapetovci a Portugalsko
Provence
Provence (francouzská výslovnost, výslovnost v češtině),, je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii.
Vidět Kapetovci a Provence
Rakouští Habsburkové
Ferdinand I. Habsburský Maxmilián II. Rudolf II. Matyáš Habsburský Ferdinand II. Štýrský Ferdinand III. Ferdinand IV. Leopold I. Josef I. Karel VI. Marie Terezie Rakouští Habsburkové byli členové Habsburské dynastie vládnoucí v rakouském arcivévodství, římsko-německém císařství, Zemích Koruny české, v Uhrách, Chorvatsku a na území k nim náležejícím.
Vidět Kapetovci a Rakouští Habsburkové
Regent
době regentství ve Francii Označení regent (český též zemský správce) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj.
Vidět Kapetovci a Regent
René I. z Anjou
René I. Dobrý (16. ledna 1409 Angers – 10. července 1480 Aix-en-Provence) byl hrabě z Guise, vévoda z Baru, z Anjou, lotrinský vévoda, hrabě z Provence a v letech 1435–1442 neapolský král.
Vidět Kapetovci a René I. z Anjou
Robert I. Burgundský
Robert I. Burgundský (1011 – 21. března 1076), známý jako Robert Starý nebo "Tete-Hardi", byl od roku 1032 burgundským vévodou.
Vidět Kapetovci a Robert I. Burgundský
Robert I. Francouzský
Robert I. Francouzský (cca 865/866 – 15. července 923, Soissons) byl západofranským králem v letech 922 až 923.
Vidět Kapetovci a Robert I. Francouzský
Robert I. Neapolský
Robert I. Neapolský zvaný Moudrý (italsky Roberto il Saggio, 1277 – 19. ledna/20. ledna 1343, Neapol) byl neapolský král (1309–1343) se zálibou v umění a náklonností k františkánskému řádu.
Vidět Kapetovci a Robert I. Neapolský
Robert I. Parmský
Robert I. s rodinou Robert I. Parmský (9. července 1848, Florencie – 16. listopadu 1907, Lucca) byl hlava parmské větve Bourbonské dynastie a poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle.
Vidět Kapetovci a Robert I. Parmský
Robert II. Burgundský
Robert II.
Vidět Kapetovci a Robert II. Burgundský
Robert II. Francouzský
Robert II.
Vidět Kapetovci a Robert II. Francouzský
Robertovci
Robertovci byli v 8.–10.
Vidět Kapetovci a Robertovci
Rod de Conde
#PŘESMĚRUJ Bourbon-Condé.
Vidět Kapetovci a Rod de Conde
Rudolf I. Habsburský
Rudolf I. Habsburský (1. května 1218, hrad Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.
Vidět Kapetovci a Rudolf I. Habsburský
Sancho I. Portugalský
Sancho I. Portugalský zv.
Vidět Kapetovci a Sancho I. Portugalský
Sancho II. Portugalský
Sancho II.
Vidět Kapetovci a Sancho II. Portugalský
Sebastián I. Portugalský
Sebastián I. (Dom Sebastião I. „O Desejado“) (20. ledna 1554, Lisabon, Portugalsko – 4. srpna 1578, Ksár-el-Kebír, Maroko) byl 16.
Vidět Kapetovci a Sebastián I. Portugalský
Seznam španělských vládců
Seznam španělských vládců obsahuje chronologicky řazené krále a prezidenty Španělska, počínaje prvním králem Karlem I. a konče vládnoucím Filipem VI. Karel I. byl nejstarším synem kastilské a leónské královny Jany I.
Vidět Kapetovci a Seznam španělských vládců
Seznam brazilských panovníků
Seznam brazilských vládců je přehledem panovníků Brazilského císařství, od roku 1500 do roku 1889.
Vidět Kapetovci a Seznam brazilských panovníků
Seznam burgundských vévodů
Znak burgundských vévodů (1430–1482) Toto je seznam burgundských vévodů.
Vidět Kapetovci a Seznam burgundských vévodů
Seznam francouzských panovníků
předrevoluční Francie Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 843–1870.
Vidět Kapetovci a Seznam francouzských panovníků
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Vidět Kapetovci a Seznam lucemburských panovníků
Seznam navarrských králů
Království za Sancha III. (rok 1030 – žlutá barva) Seznam navarrských králů zahrnuje chronologicky řazené panovníky Navarrského království, které se rozkládalo na Pyrenejském poloostrově.
Vidět Kapetovci a Seznam navarrských králů
Seznam neapolských králů
Neapolského království Tento seznam neapolských králů zahrnuje panovníky počínaje rozdělením normanského Sicilského království na ostrovní (Trinacria) a pevninskou část (Mezzogiorno) v roce 1282 až po vznik sjednoceného Italského království v roce 1861.
Vidět Kapetovci a Seznam neapolských králů
Seznam parmských vévodů
Erb Vévodství parmského a piacenzského Tento seznam zahrnuje vévody z Parmy.
Vidět Kapetovci a Seznam parmských vévodů
Seznam portugalských panovníků
Znak Portugalského království a Algarve Portugalské království roku 1561 Seznam portugalských králů je přehledem panovníků Portugalského království, rozkládajícího se na Pyrenejském poloostrově od roku 1139, kdy se Portugalsko oddělilo od království Leónského a Alfons I.
Vidět Kapetovci a Seznam portugalských panovníků
Seznam sicilských králů
Znak Sicilského království Seznam sicilských králů zahrnuje chronologicky řazené panovníky jednotlivých vládnoucích dynastií, kteří panovali v letech 1130 až 1816 na území dnešní jižní Itálie.
Vidět Kapetovci a Seznam sicilských králů
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Vidět Kapetovci a Sicílie
Sicilské království
Sicilské království (latinsky Regnum Siciliae, sicilsky Regnu di Sicilia, italsky Regno di Sicilia) bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 1130–1816.
Vidět Kapetovci a Sicilské království
Sicilské nešpory
Sicilské nešpory (italsky I Vespri siciliani) je název pro povstání, které vypuklo v Palermu 30. března 1282 proti vládě francouzského krále Karla I. z Anjou.
Vidět Kapetovci a Sicilské nešpory
Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves
Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves (portugalsky Reino Unido de Portugal, Brasil e Algarves) byla monarchie de facto reálná unie na území dnešního Portugalska a Brazílie v letech 1815–1822, ale de facto již od roku 1808.
Vidět Kapetovci a Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves
Taranto
Taranto (česky Tarent) je italské město v kraji Apulie a hlavní město provincie Taranto.
Vidět Kapetovci a Taranto
Tereza Kastilská
Tereza Kastilská, (portugalsky Teresa de Leão, 1080 – 11. listopadu 1130) byla portugalskou hraběnkou, regentkou a matkou prvního portugalského krále.
Vidět Kapetovci a Tereza Kastilská
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“.
Vidět Kapetovci a Uhersko
Valois
Dynastie Valois či jen Valois byla vedlejší rodová linie francouzského královského rodu Kapetovců.
Vidět Kapetovci a Valois
Valois-Angoulême
Erb dynastie Valois-Angoulême Dynastie Valois-Angoulême či jen Valois-Angoulême je vedlejší rodová linie francouzského královského rodu Valois.
Vidět Kapetovci a Valois-Angoulême
Valois-Orléans
Znak Valois-Orléans Valois-Orléans je vedlejší rodová linie francouzského královské dynastie Valois.
Vidět Kapetovci a Valois-Orléans
Valois-St.Remy
La Comtesse de La Motte z rodu Valois-St.Remy Valois-St.Remy je francouzský šlechtický rod, který má svůj původ v královské dynastii Valois.
Vidět Kapetovci a Valois-St.Remy
Vazal
Označení vazal pochází z lenních vztahů, které tvořily podstatu feudálního státu zejména ve středověké Evropě.
Vidět Kapetovci a Vazal
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.
Vidět Kapetovci a Válka o španělské dědictví
Vévoda
Vévodská hodnostní koruna s pěti viditelnými oblouky (celkem tedy osmi) a čapkou vyplňující celou korunu. Tento typ vévodské koruny byl užíván ve středoevropské heraldice u panujících vévodů. vévoda krumlovský Vévoda (německy Herzog) je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty, jeho ženskou variantou je vévodkyně.
Vidět Kapetovci a Vévoda
Vévoda orleánský
Erb vévody orleánského Titul vévody orleánského (francouzsky Duc d'Orléans) byl jeden z nejvýznamnějších šlechtických titulů ve Francii.
Vidět Kapetovci a Vévoda orleánský
Vévodství Lucca
Vévodství Lucca (italsky Ducato di Lucca) bylo malé vévodství na Apeninském poloostrově, v okolí města Lucca.
Vidět Kapetovci a Vévodství Lucca
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Vidět Kapetovci a Vídeňský kongres
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Vidět Kapetovci a Velká francouzská revoluce
Vlámsko
Vlámsko (též Flandry, nizozemsky, resp. Vlaanderen, francouzsky) je jeden ze tří regionů, které tvoří Belgické království.
Vidět Kapetovci a Vlámsko
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Vidět Kapetovci a Welfové
Wettinové
Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10.
Vidět Kapetovci a Wettinové
Západofranská říše
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Vidět Kapetovci a Západofranská říše
Zita Bourbonsko-Parmská
Zita Bourbonsko-Parmská, celým jménem Zita Maria delle Grazie Adelgonda Micaela Raffaela Gabriella Giuseppina Antonia Luisa Agnese, Principessa di Borbone di Parma, (9. května 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie – 14. března 1989 Zizers, Švýcarsko) byla manželka posledního rakouského císaře a českého a uherského krále Karla I., poslední císařovna rakouská, královna česká a uherská (v letech 1916–1918).
Vidět Kapetovci a Zita Bourbonsko-Parmská
12. říjen
12.
Vidět Kapetovci a 12. říjen
1309
Jindřicha VII. Lucemburského.
Vidět Kapetovci a 1309
1315
Bitva u Morgartenu, vyobrazení z roku 1548.
Vidět Kapetovci a 1315
1325
;Česko.
Vidět Kapetovci a 1325
1382
Rok 1382 (MCCCLXXXII) byl nepřestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1382
1383
Země Koruny české.
Vidět Kapetovci a 1383
1414
České země.
Vidět Kapetovci a 1414
1422
Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Kapetovci a 1422
1433
Rok 1433 (MCDXXXIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Kapetovci a 1433
1483
Rok 1483 (MCDLXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve středu.
Vidět Kapetovci a 1483
1515
Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1515
1521
Rok 1521 (MDXXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal v úterý.
Vidět Kapetovci a 1521
1572
1572 (MDLXXII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1572
1573
1573 (MDLXXIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1573
1574
1574 (MDLXXIV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1574
1575
1575 (MDLXXV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1575
1578
1578 (MDLXXVIII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1578
1580
1580 (MDLXXX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1580
1581
1581 (MDLXXXI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1581
1589
1589 (MDLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1589
1610
1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1610
1620
1620 (MDCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1620
1640
1640 (MDCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1640
1643
1643 (MDCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1643
1656
1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1656
1660
1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1660
1662
1662 (MDCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1662
1667
1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1667
1675
1675 (MDCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1675
1683
1683 (MDCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1683
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1700
1706
1706 (MDCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1706
1715
1715 (MDCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1715
1720
1720 (MDCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1720
1724
1724 (MDCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1724
1731
1731 (MDCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1731
1734
1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1734
1735
1735 (MDCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1735
1746
1746 (MDCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1746
1748
1748 (MDCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1748
1750
1750 (MDCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1750
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1759
1760
1760 (MDCCLX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1760
1765
1765 (MDCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1765
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1774
1777
1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1777
1788
1788 (MDCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1788
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1792
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1793
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1795
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1802
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1807
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1808
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1813
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1814
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1815
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1816
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1820
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1822
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1824
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1825
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1826
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1828
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1830
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1831
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1833
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1834
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1836
1837
1837 (MDCCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1837
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1840
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1844
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1847
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1848
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1849
1850
1850 (MDCCCL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1850
1853
1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1853
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1854
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1859
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1860
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1861
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1864
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1866
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1868
1874
1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1874
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1883
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1885
1886
1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1886
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1887
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1888
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1889
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1891
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1894
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1907
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1908
1909
1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1909
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1910
1912
1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1912
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1921
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1927
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1931
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1932
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1934
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1936
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1939
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1941
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1950
1959
1959 (MCMLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1959
1960
1960 (MCMLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kapetovci a 1960
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1964
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kapetovci a 1973
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kapetovci a 1974
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kapetovci a 1975
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Vidět Kapetovci a 1976
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kapetovci a 1977
1981
1981 (MCMLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kapetovci a 1981
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kapetovci a 1989
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Vidět Kapetovci a 2000
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Vidět Kapetovci a 2008
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Vidět Kapetovci a 2014
26. únor
26.
Vidět Kapetovci a 26. únor
26. květen
26.
Vidět Kapetovci a 26. květen
6. červen
6.
Vidět Kapetovci a 6. červen
7. století
7.
Vidět Kapetovci a 7. století
888
Rok 888 (římskými číslicemi: DCCCLXXXVIII) byl přestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře pondělkem.
Vidět Kapetovci a 888
898
Mojmír II. vyslal poselství do Říma k papeži a žádal ho o obnovení velkomoravského biskupství.
Vidět Kapetovci a 898
Viz také
Evropské královské rodiny
Francouzské královské rodiny
- Kapetovci
- Valois
Také známý jako Dynastie Capetovců, Dynastie Kapetovců.
, Dynastie, Dynastie Bourbon, Dynastie Braganza, Dynastie Braganza-Sasko-Koburk-Gotha, Dynastie Valois-Angoulême, Eduard I., Eduard I. Portugalský, Eduard II., Eduard III., Felix Bourbonsko-Parmský, Ferdinand Filip Orleánský, Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, Ferdinand I. Portugalský, Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský, Ferdinand II. Portugalský, Ferdinand Parmský, Ferdinand VI., Ferdinand VII., Filip I. Burgundský, Filip I. Francouzský, Filip I. Orleánský, Filip II. August, Filip II. Orleánský, Filip III. Francouzský, Filip IV. Španělský, Filip IV. Francouzský, Filip IV. Sličný, Filip Parmský, Filip V. Španělský, Filip V. Francouzský, Filip VI. Španělský, Filip VI. Francouzský, Francie, Francouzi, Francouzské království, Franská říše, František I. Francouzský, František I. Neapolsko-Sicilský, František II. Francouzský, František II. Neapolsko-Sicilský, Gaskoňsko, Gaston Orleánský, Gaston Orleánský, hrabě z Eu, Gaston, hrabě z Eu, Habsburkové, Habsbursko-lotrinská dynastie, Hedvika z Anjou, Henri, lucemburský velkovévoda, Hrabě, Hugo II. Burgundský, Hugo III. Burgundský, Hugo IV. Burgundský, Hugo Kapet, Hugo Veliký, Iberská unie, Infant Jaime, Isabela Brazilská, Isabela II. Španělská, Isabella Parmská, Jan Bourbonský, Jan I. Francouzský, Jan I. Kastilský, Jan I. Portugalský, Jan II. Francouzský, Jan II. Portugalský, Jan III. Portugalský, Jan IV. Portugalský, Jan Lucemburský (velkovévoda), Jan V. Portugalský, Jan VI. Portugalský, Jindřich Burgundský, Jindřich I. Francouzský, Jindřich I. Portugalský, Jindřich II. Francouzský, Jindřich III. Francouzský, Jindřich IV. Francouzský, Jindřich, hrabě z Chambord, Johana II. Neapolská, Josef I. Portugalský, Josef II., Juan Carlos I., Karel Hugo Bourbonsko-Parmský, Karel I. Portugalský, Karel I. Robert, Karel I. Stuart, Karel I. z Anjou, Karel I. z Valois, Karel II. Španělský, Karel II. Neapolský, Karel II. Parmský, Karel III. Španělský, Karel III. Neapolský, Karel III. Parmský, Karel IV., Karel IV. Španělský, Karel IV. Francouzský, Karel IV. Sličný, Karel IX. Francouzský, Karel V. Francouzský, Karel VI., Karel VI. Francouzský, Karel VII. Francouzský, Karel VIII. Francouzský, Karel X., Karlismus, Karlovci, Kastilie, Kateřina Portugalská, Klášter, Klement V., Kolonie, Konstituční monarchie, Kortrijk, Království León, Království obojí Sicílie, Ladislav I. Neapolský, Laik, Latinské císařství, Lisabon, Lucemburkové, Lucembursko, Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême, Ludvík Bourbonský, vévoda z Anjou, Ludvík Filip, Ludvík Filip I. Orleánský, Ludvík Filip II. Orleánský, Ludvík I. Španělský, Ludvík I. Orleánský, Ludvík I. Portugalský, Ludvík I. Veliký, Ludvík IX. Svatý, Ludvík V. Francouzský, Ludvík VI. Francouzský, Ludvík VII. Francouzský, Ludvík VIII. Francouzský, Ludvík X. Francouzský, Ludvík XI., Ludvík XII., Ludvík XIII., Ludvík XIV., Ludvík XV., Ludvík XVI., Ludvík XVII., Ludvík XVIII., Luisa de Guzmán, Manuel I. Portugalský, Manuel II. Portugalský, Mariana Viktorie Španělská, Marie I. Portugalská, Marie II. Portugalská, Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská, Marie Terezie, Marie Uherská, Martin z Tours, Michal I. Portugalský, Napoleon Bonaparte, Nasavští, Navarrské království, Neapol, Neapolské království, Neapolsko, Neteř, Normandie, Odo I. Burgundský, Odo II. Burgundský, Odo III. Burgundský, Odo Pařížský, Oldenburkové, Paříž, Panovník, Papež, Parma, Parmské vévodství, Převor, Pedro I. Brazilský, Petr I. Brazilský, Petr I. Portugalský, Petr II. Brazilský, Petr II. Portugalský, Petr III. Aragonský, Petr III. Portugalský, Petr IV. Portugalský, Petr V. Portugalský, Pluviál (liturgický oděv), Polsko, Portugalské království, Portugalský král, Portugalsko, Provence, Rakouští Habsburkové, Regent, René I. z Anjou, Robert I. Burgundský, Robert I. Francouzský, Robert I. Neapolský, Robert I. Parmský, Robert II. Burgundský, Robert II. Francouzský, Robertovci, Rod de Conde, Rudolf I. Habsburský, Sancho I. Portugalský, Sancho II. Portugalský, Sebastián I. Portugalský, Seznam španělských vládců, Seznam brazilských panovníků, Seznam burgundských vévodů, Seznam francouzských panovníků, Seznam lucemburských panovníků, Seznam navarrských králů, Seznam neapolských králů, Seznam parmských vévodů, Seznam portugalských panovníků, Seznam sicilských králů, Sicílie, Sicilské království, Sicilské nešpory, Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves, Taranto, Tereza Kastilská, Uhersko, Valois, Valois-Angoulême, Valois-Orléans, Valois-St.Remy, Vazal, Válka o španělské dědictví, Vévoda, Vévoda orleánský, Vévodství Lucca, Vídeňský kongres, Velká francouzská revoluce, Vlámsko, Welfové, Wettinové, Západofranská říše, Zita Bourbonsko-Parmská, 12. říjen, 1309, 1315, 1325, 1382, 1383, 1414, 1422, 1433, 1483, 1515, 1521, 1572, 1573, 1574, 1575, 1578, 1580, 1581, 1589, 1610, 1620, 1640, 1643, 1656, 1660, 1662, 1667, 1675, 1683, 1700, 1706, 1715, 1720, 1724, 1731, 1734, 1735, 1746, 1748, 1750, 1759, 1760, 1765, 1774, 1777, 1788, 1792, 1793, 1795, 1802, 1807, 1808, 1813, 1814, 1815, 1816, 1820, 1822, 1824, 1825, 1826, 1828, 1830, 1831, 1833, 1834, 1836, 1837, 1840, 1844, 1847, 1848, 1849, 1850, 1853, 1854, 1859, 1860, 1861, 1864, 1866, 1868, 1874, 1883, 1885, 1886, 1887, 1888, 1889, 1891, 1894, 1907, 1908, 1909, 1910, 1912, 1921, 1927, 1931, 1932, 1934, 1936, 1939, 1941, 1950, 1959, 1960, 1964, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1981, 1989, 2000, 2008, 2014, 26. únor, 26. květen, 6. červen, 7. století, 888, 898.