Rychlejší přístup než prohlížeči!
243 vztahy: Abrahám, Adam a Eva, Advent, Anglikánská církev, Apoštol, Apoštolská posloupnost, Apoštolské vyznání, Apoštolský koncil, Apokalypsa, Apokryf, Ariánství, Arminianismus, Čtyři znaky církve, Římskokatolická církev, Řečtina, Řeholní institut, Órigenés, Bůh Otec, Bůh v křesťanství, Bible, Biblický kánon, Biskup, Boží království (křesťanství), Boží syn, Božská inspirace, Božská liturgie, Bohorodička, Celibát, Chalkedonské vyznání, Chalkedonský koncil, Christologie, Debata, Dei Verbum, Depozitum víry, Desatero, Desatero přikázání v katolické teologii, Deuterokanonický spis, Devocionálie, Diecéze, Dobré skutky, Dominus Iesus, Druhý vatikánský koncil, Efezský koncil, Eschatologie, Eucharistická adorace, Eucharistie, Evangelium, Evangelium podle Jana, Evangelium podle Lukáše, Evangelium podle Matouše, ..., Evoluce člověka, Exegeze, Farní vikář, Farnost, Filioque, Filozofie, teologie a základní teorie katolického kanonického práva, Francie, František (papež), Hamartologie, Hřích, Hebrejština, Hebrejská bible, Hierarchie katolické církve, Homilie, Hypostatická unie, Jan Křtitel, Jáhen, Ježíš Kristus, Ježíš v křesťanství, Ježíšovy zázraky, Jeromonach, Josef Koláček, Kalvinismus, Karl Rahner, Katechismus, Katechismus katolické církve, Katolická biskupská konference Spojených států amerických, Katolická církev, Katolická mariologie, Katolická teologie Písma, Katolický tradicionalismus, Křížová cesta, Křesťanská apologetika, Křesťanská teologie, Křesťanství, Křest, Křižmo, Kmotr, Kodex kanonického práva z roku 1983, Koiné, Kolegium biskupů, Kolegium kardinálů, Konstituce, Konstituce (církev), Kontroverze, Království Boží, Krédo, Krev Kristova, Kvakeři, Laetamur magnopere, Latina, Latrie, Letnice, Liturgické mezidobí, Liturgický kalendář, Liturgický rok, Lucifer, Lumen gentium, Luteránství, Manželství (katolická církev), Manželství v katolické církvi, Maria (matka Ježíšova), Marie Magdalena, Mše, Mše Pavla VI., Mesiáš, Metropolita, Mezináboženský dialog, Mezinárodní teologická komise, Milost (teologie), Milost v křesťanství, Miroslav Zedníček, Misál, Mnich, Mystika, Nanebevstoupení Páně, Nanebevzetí Panny Marie, Narození Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Nebe, Nejsvětější Trojice, Neposkvrněné početí Panny Marie, Nesmrtelnost, Nicejské vyznání, Noe, Nový zákon, Očistec, Oběť, Odpustek, Osoba, Ovoce Ducha svatého, Pašije, Padlý anděl, Panna Maria Guadalupská, Panna Maria Královna, Papež, Papežská kurie, Papežská neomylnost, Papežská svrchovanost, Partikulární katolické církve a liturgické obřady, Pastorální teologie, Pavel VI., Pavel z Tarsu, Pád člověka, Peer review, Perichoreze, Petr (apoštol), Pius V., Platnost a dovolenost (katolická církev), Plné společenství, Pokoušení Krista ďáblem, Pomazání, Portugalsko, Poslední soud, Poslední večeře, Posvátná tradice, Pravoslavná církev, Predestinace, Protestantismus, Protireformace, První konstantinopolský koncil, První nikajský koncil, Prvotní hřích, Rané křesťanství, Růženec, Reformace, Sacrosanctum Concilium, Salve Regina, Satan, Scholastika, Sedm hlavních hříchů, Semipelagianismus, Septuaginta, Seznam křesťanských vyznání víry, Seznam světců a mučedníků katolické církve, Sinaj (biblická hora), Slavnost Narození Páně, Smrtelný hřích, Sociální nauka církve, Sola scriptura, Soteriologie, Spása, Starý zákon, Starobylé východní církve, Svatá kniha, Svatý stolec, Svátek Křtu Páně, Svátost kněžství, Svátost nemocných, Svátost smíření, Svátosti katolické církve, Svěcení, Světec, Svobodná vůle, Systematická teologie, Tělo Kristovo, Teistická evoluce, Teolog, Tertullianus, Theofilos z Antiochie, Tomáš Akvinský, Transsubstanciace, Tridentská mše, Tridentský koncil, Trvalý jáhen, Učitelský úřad církve, Ukřižování, Ukřižování Ježíše Krista, Ukrajinská řeckokatolická církev, Unitářství, Vatikánské nakladatelství a knihkupectví, Všední hřích, Všeobecný římský kalendář, Víra, Východní katolické církve, Východní křesťanství, Věda, Večeřadlo, Velikonoční triduum, Velikonoce, Velký pátek, Vernakulární jazyk, Vtělení (křesťanství), Vyznání Quicumque, Zasvěcený život, Zasvěcený svátek, Zdrávas Maria, Zesnutí přesvaté Bohorodice, Zjevení, Zjevení Panny Marie v Lurdech, Zjevení Panny Marie ve Fatimě, Znovuzrození, Zpovědní tajemství. Rozbalte index (193 více) »
Abrahám
Abrahám (rodným jménem Abram) – Avraham, Avram – „otec množství“, „vznešený otec“, Ibráhím.
Nový!!: Katolická teologie a Abrahám · Vidět víc »
Adam a Eva
Albrecht Dürer: Adam a Eva, 1507 Mihály Zichy (1827-1906): Adam a Eva Adam a Eva byli podle bible první lidé, prapředci všech lidí.
Nový!!: Katolická teologie a Adam a Eva · Vidět víc »
Advent
Frankfurtu nad Mohanem Advent (z lat. adventus.
Nový!!: Katolická teologie a Advent · Vidět víc »
Anglikánská církev
Canterburská katedrála – sídlo prvního mezi anglikánskými biskupy Anglikánská církev (anglicky Church of England, mimo Anglii většinou The Anglican Church) je mateřská církev anglikánského společenství církví, která je v Anglii podřízena panovníkově moci.
Nový!!: Katolická teologie a Anglikánská církev · Vidět víc »
Apoštol
Simona Ušakova (1685) Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium.
Nový!!: Katolická teologie a Apoštol · Vidět víc »
Apoštolská posloupnost
římskokatolické církvi Svěcení v pravoslaví švédské luterské církvi Apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický a pravoslavný biskup je „následníkem“ dalších biskupů, kde toto „následnictví“ sahá až k apoštolům (proto apoštolská).
Nový!!: Katolická teologie a Apoštolská posloupnost · Vidět víc »
Apoštolské vyznání
Apoštolské vyznání (latinsky Symbolum Apostolicum – Apoštolský symbol) je jedno ze základních vyznání křesťanské víry, které uznávají v podstatě všichni křesťané.
Nový!!: Katolická teologie a Apoštolské vyznání · Vidět víc »
Apoštolský koncil
Apoštolský koncil někdy bývá považován za první církevní koncil.
Nový!!: Katolická teologie a Apoštolský koncil · Vidět víc »
Apokalypsa
Peter von Cornelius: Apokalyptičtí jezdci Sedm trub z tzv. Bamberské apokalypsy - rukopisu, vytvořeného v klášteře na ostrově Reichenau kolem r. 1000 Apokalypsa (řecky ἀποκάλυψις apokalypsis zjevení, odhalení) je starověký literární žánr, jehož typickou ukázkou je zejména poslední biblická kniha stejného názvu.
Nový!!: Katolická teologie a Apokalypsa · Vidět víc »
Apokryf
Apokryf (řec. ἀπόκρυφος.
Nový!!: Katolická teologie a Apokryf · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Katolická teologie a Ariánství · Vidět víc »
Arminianismus
Arminianismus je teologický směr zdůrazňující v soteriologii lidskou svobodu a zodpovědnost, který vznikl v řadách nizozemských umírněných kalvinistů na základě myšlenek Jakuba Arminia (Hermandszoona) na přelomu 16.
Nový!!: Katolická teologie a Arminianismus · Vidět víc »
Čtyři znaky církve
Čtyři znaky církve, známé také jako atributy církve, popisují čtyři charakteristické přívlastky tradiční křesťanské ekleziologie, jak jsou vyjádřeny v Nicejsko-konstantinopolském vyznání víry dokončeném na prvním konstantinopolském koncilu v roce 381 n. l.: „Věříme v jednu, svatou, katolickou a apoštolskou církev“.
Nový!!: Katolická teologie a Čtyři znaky církve · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Katolická teologie a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Nový!!: Katolická teologie a Řečtina · Vidět víc »
Řeholní institut
„Váhy spravedlnosti“ – kanonické právo katolické církve Řeholní institut je církevně právní označení řádů a kongregací v římskokatolické církvi.
Nový!!: Katolická teologie a Řeholní institut · Vidět víc »
Órigenés
Rytina s Órigenovým portrétem Órigenés (185 Alexandrie (?) – 253 Týros), řecký církevní učitel a teolog, byl nejznámějším a nejvýznamnějším představitelem alexandrijské školy.
Nový!!: Katolická teologie a Órigenés · Vidět víc »
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Nový!!: Katolická teologie a Bůh Otec · Vidět víc »
Bůh v křesťanství
holubice v horní části obrazu. V křesťanství se věří, že Bůh je věčná, nejvyšší bytost, která stvořila a zachovává všechny věci.
Nový!!: Katolická teologie a Bůh v křesťanství · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Katolická teologie a Bible · Vidět víc »
Biblický kánon
Biblický kánon je termín označující soubor biblických knih.
Nový!!: Katolická teologie a Biblický kánon · Vidět víc »
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Nový!!: Katolická teologie a Biskup · Vidět víc »
Boží království (křesťanství)
#PŘESMĚRUJ Království Boží.
Nový!!: Katolická teologie a Boží království (křesťanství) · Vidět víc »
Boží syn
božské i lidské podstaty Boží syn je častý náboženský termín, označující syna jediného, či více bohů.
Nový!!: Katolická teologie a Boží syn · Vidět víc »
Božská inspirace
Božská inspirace je koncept nadpřirozené síly, obvykle božstva, která vyvolá v člověku nebo lidech tvůrčí touhu.
Nový!!: Katolická teologie a Božská inspirace · Vidět víc »
Božská liturgie
Božská liturgie Pravoslavný biskup při božské liturgii (Ivan Belsky, 1770) Božská liturgie je pojem, jehož východní církev, zvláště byzantského obřadu, užívá pro eucharistickou bohoslužbu.
Nový!!: Katolická teologie a Božská liturgie · Vidět víc »
Bohorodička
Theotókos je též typ ikon: zde jedna z nejslavnějších znázorňujících Marii jako bohorodičku – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Bohorodička, tj.
Nový!!: Katolická teologie a Bohorodička · Vidět víc »
Celibát
Celibát (z latinského přídavného jména caelebs.
Nový!!: Katolická teologie a Celibát · Vidět víc »
Chalkedonské vyznání
Chalkedonské vyznání (též přepisované jako chalcedonské) je vyznání víry definované Chalkedonským koncilem (4. ekumenický koncil) roku 451.
Nový!!: Katolická teologie a Chalkedonské vyznání · Vidět víc »
Chalkedonský koncil
Chalkedonský koncil Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii.
Nový!!: Katolická teologie a Chalkedonský koncil · Vidět víc »
Christologie
Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.
Nový!!: Katolická teologie a Christologie · Vidět víc »
Debata
Soutěžní debata Debata je formalizovaný způsob vedení sporu, jehož prostřednictvím skupiny a jednotlivci diskutují, často v zájmu dosažení nějakého rozhodnutí.
Nový!!: Katolická teologie a Debata · Vidět víc »
Dei Verbum
Dei Verbum je věroučná konstituce Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení, jeden z nejdůležitějších dokumentů církevního sněmu, který se konal v letech 1962–1965.
Nový!!: Katolická teologie a Dei Verbum · Vidět víc »
Depozitum víry
Depozitum víry či Poklad víry (latinsky depositum fidei nebo fidei depositum) je soubor zjevené pravdy v Písmu svatém a posvátné tradici, který římskokatolická církev předkládá k věření věřícím.
Nový!!: Katolická teologie a Depozitum víry · Vidět víc »
Desatero
Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého deka deset + logos slovo, Deset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života.
Nový!!: Katolická teologie a Desatero · Vidět víc »
Desatero přikázání v katolické teologii
Desatero je soubor náboženských a morálních příkazů, které jsou uznávány jako morální základ v několika abrahámovských náboženstvích včetně katolické církve.
Nový!!: Katolická teologie a Desatero přikázání v katolické teologii · Vidět víc »
Deuterokanonický spis
Deuterokanonický spis (z řec. deuteros, druhý, a kanón, norma, pravidlo) je katolické označení pro biblický spis, který katolická a ortodoxní církev respektuje jako součást biblického kánonu, avšak který není součástí „prvního“ palestinského kánonu uznávaného židy a protestanty.
Nový!!: Katolická teologie a Deuterokanonický spis · Vidět víc »
Devocionálie
Srdce Mariino a Ježíšovo, devocionálie z hedvábí, 20. století Fátimě v Portugalsku Výkladní skříň obchodu s devocionáliemi Devocionálie, též kultovní předměty, nepřesně nazývané také svátostky, jsou drobné předměty devoce (kultu).
Nový!!: Katolická teologie a Devocionálie · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Katolická teologie a Diecéze · Vidět víc »
Dobré skutky
#PŘESMĚRUJ Dobro.
Nový!!: Katolická teologie a Dobré skutky · Vidět víc »
Dominus Iesus
Dominus Iesus (lat. Pán Ježíš), O jedinečnosti a spásonosné univerzalitě Ježíše Krista a církve je deklarace Kongregace pro nauku víry schválená papežem Janem Pavlem II. a vydaná 6. srpna 2000.
Nový!!: Katolická teologie a Dominus Iesus · Vidět víc »
Druhý vatikánský koncil
Interiér svatopetrské bazilikyFoto: Lothar Wolleh Koncilní otcové v den zahájení koncilu před bazilikou sv. Petra Druhý vatikánský koncil bylo shromáždění více než 2500 katolických biskupů.
Nový!!: Katolická teologie a Druhý vatikánský koncil · Vidět víc »
Efezský koncil
Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu.
Nový!!: Katolická teologie a Efezský koncil · Vidět víc »
Eschatologie
Eschatologie (z řeckého έσχατος eschatos, „poslední“; λόγος logos, „slovo, nauka“) je nauka o posledních věcech.
Nový!!: Katolická teologie a Eschatologie · Vidět víc »
Eucharistická adorace
Nejsvětější svátostí Eucharistická adorace nebo též výstav Nejsvětější svátosti, lidově „adorka“, je jedním z projevů úcty ke Kristu, přítomnému v proměněné (konsekrované) hostii.
Nový!!: Katolická teologie a Eucharistická adorace · Vidět víc »
Eucharistie
Chléb a víno – symbol eucharistie Eucharistie (řec. díkuvzdání) je křesťanský obřad, kterým se připomíná Poslední večeře Ježíše Krista před jeho ukřižováním.
Nový!!: Katolická teologie a Eucharistie · Vidět víc »
Evangelium
Codex Alexandrinus (řecký rukopis), Lukášovo evangelium Evangelium (řecky εὐαγγέλιον euangelion, dobrá zvěst, nebo dobrá zpráva) je text pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Evangelium · Vidět víc »
Evangelium podle Jana
El Greco: Jan Evangelista Evangelium podle Jana (zkratka J nebo Jan) je poslední z kanonických evangelií, čtvrtá kniha Nového zákona.
Nový!!: Katolická teologie a Evangelium podle Jana · Vidět víc »
Evangelium podle Lukáše
El Greco: Evangelista Lukáš Kolem 1608, Toledo Evangelium podle Lukáše (zkratka L nebo Lk) je třetí kniha v pořadí Nového zákona, nejdelší ze čtyř kanonických evangelií.
Nový!!: Katolická teologie a Evangelium podle Lukáše · Vidět víc »
Evangelium podle Matouše
Sv. Matouš Evangeliář abatyše Ady, kolem 800. Evangelium podle Matouše (zkratka Mt nebo Mat) je jedno ze čtyř kanonických evangelií a v pořadí první kniha Nového zákona.
Nový!!: Katolická teologie a Evangelium podle Matouše · Vidět víc »
Evoluce člověka
Evoluce člověka (antropogeneze), tedy proces, který podle evoluční teorie vedl ke vzniku druhu Homo sapiens, se odehrál během dlouhého období kenozoika.
Nový!!: Katolická teologie a Evoluce člověka · Vidět víc »
Exegeze
Exegeze (řecky ἐξηγεῖσθαι vyvádět ven) je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např.
Nový!!: Katolická teologie a Exegeze · Vidět víc »
Farní vikář
Farní vikář (často též zvykově kaplan) je v katolické církvi kněz ustanovený v určité farnosti k tomu, aby společně s duchovním správcem dotyčné farnosti a pod jeho vedením pracoval v pastorační službě.
Nový!!: Katolická teologie a Farní vikář · Vidět víc »
Farnost
staroměstské farnosti Farnost (ze starořeckého παροικία – paroikía, přičemž pár-oikos doslova znamená „v domě“, má tedy význam „sousedství“; lat. parrochia, parochia či paroecia) je základní církevní správní jednotka v katolické, pravoslavné (zde se též užívá výrazu parafie), starokatolické, anglikánské a několika dalších církvích.
Nový!!: Katolická teologie a Farnost · Vidět víc »
Filioque
Filioque či spor o filioque je označení křesťanského teologické sporu ohledně dogmatu o trojjedinečnosti Boží (Svaté trojici), který se rozvinul v 8.
Nový!!: Katolická teologie a Filioque · Vidět víc »
Filozofie, teologie a základní teorie katolického kanonického práva
Filozofie, teologie a základní teorie katolického kanonického práva jsou oblasti filozofické, teologické (ekleziologické) a právní vědy, které se zabývají místem kanonického práva v povaze katolické církve jako přirozené i nadpřirozené entity.
Nový!!: Katolická teologie a Filozofie, teologie a základní teorie katolického kanonického práva · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Katolická teologie a Francie · Vidět víc »
František (papež)
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires), je 266. papež katolické církve, římský biskup a suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve 13. března 2013.
Nový!!: Katolická teologie a František (papež) · Vidět víc »
Hamartologie
Hieronymus Bosch, Sedm smrtelných hříchů, r. 1485 Hamartologie nebo také hamartiologie je nauka o hříchu, součást teologické antropologie.
Nový!!: Katolická teologie a Hamartologie · Vidět víc »
Hřích
Hřích (ze stsl. grěch, chyba, hřích) je náboženský pojem, který původně znamenal zbloudění, omyl, chybu, také ve smyslu urážky božstev.
Nový!!: Katolická teologie a Hřích · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Katolická teologie a Hebrejština · Vidět víc »
Hebrejská bible
Rukopis targumu z 11. století Hebrejská bible označuje tu část biblického kánonu, která je společná pro židovství a křesťanství.
Nový!!: Katolická teologie a Hebrejská bible · Vidět víc »
Hierarchie katolické církve
Hierarchii katolické církve tvoří biskupové, kněží a jáhni.
Nový!!: Katolická teologie a Hierarchie katolické církve · Vidět víc »
Homilie
Homilie (z řeckého homilia, shromáždění, beseda, vyučování) je v běžném církevním provozu jiný výraz pro kázání, zejména při eucharistické bohoslužbě.
Nový!!: Katolická teologie a Homilie · Vidět víc »
Hypostatická unie
Hypostazická unie či Hypostatické spojení (z řeckého ὑπόστασις hypóstasis, „základ, podstata, substance, subsistence“) je v křesťanské teologii odborný termín používaný v hlavním proudu christologie k popisu spojení božské a lidské přirozenosti Ježíše Krista po vtělení v jedné hypostázi neboli individuální existenci.
Nový!!: Katolická teologie a Hypostatická unie · Vidět víc »
Jan Křtitel
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce (starořečtina Ἰωάννης ὁ βαπτίζων, staroslověnština Іоаннъ Крестѧи), byl prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangeliích a dalších spisech.
Nový!!: Katolická teologie a Jan Křtitel · Vidět víc »
Jáhen
ektenii. Katolický jáhen čte evangelium Jáhen či diakon (z řeckého διάκονος diakonos, služebník, nebo také číšník) je v křesťanských církvích označení pro pověřeného člověka, který vykonává službu charitativního a administrativního charakteru, aktivně se podílí na bohoslužbách, předčítá posvátné texty, vyučuje náboženství a podobně.
Nový!!: Katolická teologie a Jáhen · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Katolická teologie a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Ježíš v křesťanství
V křesťanství se věří, že Ježíš je Boží Syn, jak je napsáno v biblickém Novém zákoně, a v hlavních křesťanských denominacích je to Bůh Syn, druhá osoba v Nejsvětější Trojici.
Nový!!: Katolická teologie a Ježíš v křesťanství · Vidět víc »
Ježíšovy zázraky
Betsaidě Synoptická evangelia a Janovo evangelium pojednávají o zázracích konaných Ježíšem, mimořádných činech, které jeho současníci neuměli vysvětlit.
Nový!!: Katolická teologie a Ježíšovy zázraky · Vidět víc »
Jeromonach
epitrachelionem. Jeromonach (řecky: Ἱερομόναχος, Ieromonachos; církevně slovansky: jeromonach), je označení pro mnicha, který je zároveň vysvěcen na kněze, užívané v pravoslavné a řeckokatolické církvi.
Nový!!: Katolická teologie a Jeromonach · Vidět víc »
Josef Koláček
Josef Koláček (1. září 1929 Bystrc u Brna – 10. září 2019 Řím) byl český katolický duchovní, teolog, překladatel, spisovatel a publicista z řad Tovaryšstva Ježíšova, dlouholetý redaktor (od 1970) a bývalý vedoucí (1971–2001) české sekce Radia Vatikán.
Nový!!: Katolická teologie a Josef Koláček · Vidět víc »
Kalvinismus
Ženevě Kalvinismus je reformační proud v křesťanském myšlení, který vychází z učení Jana Kalvína a dalších reformátorů.
Nový!!: Katolická teologie a Kalvinismus · Vidět víc »
Karl Rahner
Karl Rahner (5. března 1904 Freiburg – 30. března 1984 Innsbruck) byl německý katolický kněz, jezuita a teolog, jeden z nejvýznamnějších teologů 20. století.
Nový!!: Katolická teologie a Karl Rahner · Vidět víc »
Katechismus
Katechismus (z latinského catechismus, kardinálské komise jmenované Svatým stolcem chybně nebo nejasně popisuje řadu podstatných témat katolického nauky).
Nový!!: Katolická teologie a Katechismus · Vidět víc »
Katechismus katolické církve
Obrázek („logo“) z vazby a titulní strany Katechismu katolické církve pochází z křesťanského náhrobního kamene (Domiciliny katakomby, 3. stol. po Kr.). Představuje Krista, Dobrého pastýře, který vede a chrání své věřící (ovce) svou autoritou (hůl), svolává je melodií pravdy (flétnou) a dává jim odpočinout ve stínu „stromu života“: svého spásného kříže.Katechismus katolické církve; Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001, druhá strana titulního listu. Katechismus katolické církve (KKC) je oficiální systematicky uspořádaný souhrn římskokatolické nauky o víře i mravech.
Nový!!: Katolická teologie a Katechismus katolické církve · Vidět víc »
Katolická biskupská konference Spojených států amerických
Logo USCCB Katolická biskupská konference Spojených států amerických (United States Conference of Catholic Bishops, USCCB) je biskupská konference katolických biskupů na území Spojených států amerických, jejímiž členy jsou všichni katoličtí biskupové působící na území USA a Amerických Panenských ostrovů.
Nový!!: Katolická teologie a Katolická biskupská konference Spojených států amerických · Vidět víc »
Katolická církev
Katolická církev, někdy také označovaná jako římskokatolická církev,Ovšem pod tímto pojmem se v našich podmínkách rozumí zpravidla pouze latinská církev, jako protiklad církví řeckokatolických.
Nový!!: Katolická teologie a Katolická církev · Vidět víc »
Katolická mariologie
růžové zahradě s anděly hrajícími hudbu. Růže jsou symbolem Panny Marie. Katolická mariologie je mariologie (systematické studium osoby Marie, Ježíšovy matky, a jejího místa v ekonomii spásy) v katolické teologii.
Nový!!: Katolická teologie a Katolická mariologie · Vidět víc »
Katolická teologie Písma
Katolická teologie Písma (svatého) prošla od II. vatikánského koncilu katolických biskupů (1962–1965) velkým vývojem.
Nový!!: Katolická teologie a Katolická teologie Písma · Vidět víc »
Katolický tradicionalismus
302x302pixelů tridentské mše Raymond Leo kardinál Burke, jeden z příznivců katolického tradicionalismu, celebrující tridentskou bohoslužbu Katolický tradicionalismus či tradiční katolicismus je označení pro směr katolicismu, který se staví odmítavě k mnoha změnám zvyků a hodnot, ke kterým začalo v katolické církvi docházet v období kolem druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a po něm.
Nový!!: Katolická teologie a Katolický tradicionalismus · Vidět víc »
Křížová cesta
Sedmé zastavení křížové cesty Terchové, Slovensko Pán Ježíš padá pod křížem potřetí Łukasz Jankowski-Wojtczak 2011 Křížová cesta v Bělském lese Křížová cesta, někdy podle jejího cíle nazývaná Kalvárie, je tradiční křesťanská forma meditace.
Nový!!: Katolická teologie a Křížová cesta · Vidět víc »
Křesťanská apologetika
Křesťanská apologetika je disciplína křesťanské teologie, která poskytuje rozumové důvody pro víru.
Nový!!: Katolická teologie a Křesťanská apologetika · Vidět víc »
Křesťanská teologie
Křesťanská teologie se zabývá vědeckým rozborem pramenů víry (biblická teologie a historická teologie), jejich systematickou analýzou a snahou o verbalizaci (systematická teologie a fundamentální teologie) a praxi této víry (pastorální teologie).
Nový!!: Katolická teologie a Křesťanská teologie · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Katolická teologie a Křesťanství · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Katolická teologie a Křest · Vidět víc »
Křižmo
Křižmo ve zlaté nádobce Křižmo, v původním řeckém originále χρίσμα, ve významu pomazání, pomazaný, též nazývané myrha či chrizma a v pravoslaví též myro (odtud myropomazání), je svěcený olej používaný v římskokatolické, řeckokatolické, pravoslavné, starokatolické i některých protestantských církvích.
Nový!!: Katolická teologie a Křižmo · Vidět víc »
Kmotr
Kmotr či kmotra (nář. kmoch, kmocháček, křesníček, původně praslovanský ženský tvar kmotra je odvozen z latinského commater.
Nový!!: Katolická teologie a Kmotr · Vidět víc »
Kodex kanonického práva z roku 1983
Obálka vydání ''Kodexu kanonického práva z roku 1983'' Kodex kanonického práva z roku 1983 (zkráceně 1983 CIC z latinského názvu Codex Iuris Canonici), nazývaný také Johanno-Pavlovský kodex, je „základním souborem církevních zákonů pro latinskou církev“.
Nový!!: Katolická teologie a Kodex kanonického práva z roku 1983 · Vidět víc »
Koiné
Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století.
Nový!!: Katolická teologie a Koiné · Vidět víc »
Kolegium biskupů
Kolegium biskupů, známé také jako biskupský sbor (též řád biskupů), je termín používaný v katolické církvi pro označení souboru biskupů, kteří jsou ve společenství s papežem.
Nový!!: Katolická teologie a Kolegium biskupů · Vidět víc »
Kolegium kardinálů
Jana Pavla II. Kolegium kardinálů (podle oficiálního překladu sbor kardinálů) nebo také kardinálské kolegium je jeden z orgánů katolické církve.
Nový!!: Katolická teologie a Kolegium kardinálů · Vidět víc »
Konstituce
Konstituce (z lat. con-stituere, ustavit, založit, zakotvit) může znamenat.
Nový!!: Katolická teologie a Konstituce · Vidět víc »
Konstituce (církev)
Apoštolská konstituce (lat. Constitutio Apostolica) je dekret nejvyšší úrovně vyhlášený (promulgovaný) papežem jako hlavou církve.
Nový!!: Katolická teologie a Konstituce (církev) · Vidět víc »
Kontroverze
Kontroverze (z lat. controversio, od contra-vertere, obrátit proti, nesprávně kontraverze) znamená významnější a delší názorový spor, obvykle vedený na veřejnosti.
Nový!!: Katolická teologie a Kontroverze · Vidět víc »
Království Boží
Království nebeské: Dítě po boku šelem, 19. století Království Boží (řecky basileia tú theú) nebo království nebeské (basileia tón úranón) je jeden z klíčových motivů Ježíšova kázání a Nového zákona, v němž se zmínka o Božím království objevuje více než stokrát.
Nový!!: Katolická teologie a Království Boží · Vidět víc »
Krédo
Krédo (z lat. credo „věřím“, řec. σύμβολον symbolon „shrnutí“, případně „shoda“) je vyznání víry, nedlouhý text, kterým se věřící veřejně přihlašuje k hlavním článkům své víry.
Nový!!: Katolická teologie a Krédo · Vidět víc »
Krev Kristova
kalich, který obsahuje mešní víno smíchané s trochou vody, jež se mění v Kristovu krev Kristova krev, známá také jako Nejsvětější krev Páně (Nejsvětější krev našeho Pána Ježíše Krista), označuje v křesťanské teologii jednak krev, kterou Ježíš Kristus prolil během pašijí a ukřižování, a dále rituální víno (mešní víno) během obřadu eucharistie, připomínky poslední večeři Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Krev Kristova · Vidět víc »
Kvakeři
Náboženská společnost přátel (anglicky Religious Society of Friends), často též kvakeři (z anglického Quakers) je náboženské hnutí vycházející z křesťanství založené Georgem Foxem v polovině 17. století v Anglii.
Nový!!: Katolická teologie a Kvakeři · Vidět víc »
Laetamur magnopere
Laetamur magnopere (česky Jsme velmi šťastní) je apoštolský list papeže Jana Pavla II. z 15.
Nový!!: Katolická teologie a Laetamur magnopere · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Katolická teologie a Latina · Vidět víc »
Latrie
Latrie (lat. Latrīa, ze starořeč. λατρεία, latreía) je termín používaný v římskokatolické teologii pro úctu k Bohu v Nejsvětější Trojici.
Nový!!: Katolická teologie a Latrie · Vidět víc »
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Nový!!: Katolická teologie a Letnice · Vidět víc »
Liturgické mezidobí
Liturgické mezidobí (latinsky Tempus per annum) je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve liturgické období mezi vánočním a velikonočním okruhem.
Nový!!: Katolická teologie a Liturgické mezidobí · Vidět víc »
Liturgický kalendář
Liturgický kalendář pro rok 1833 Liturgický kalendář je uspořádaný přehled liturgických dnů v rámci liturgického roku se zohledněním dnů v týdnu.
Nový!!: Katolická teologie a Liturgický kalendář · Vidět víc »
Liturgický rok
Liturgický rok nebo též církevní rok je v křesťanském prostředí souhrn svátečních dnů a časových úseků sestavených do pevné struktury v období jednoho roku.
Nový!!: Katolická teologie a Liturgický rok · Vidět víc »
Lucifer
sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci Socha Lucifera v belgickém Liège, 1848, Guillaume Geefs Lucifer je latinské jméno pro planetu Venuši v ranním zjevení na obloze, tedy Jitřenku, jakožto i pro jejího boha.
Nový!!: Katolická teologie a Lucifer · Vidět víc »
Lumen gentium
Lumen gentium je dogmatická konstituce druhého vatikánského koncilu o církvi, jeden z nejdůležitějších dokumentů církevního sněmu, který se konal v letech 1962–1965.
Nový!!: Katolická teologie a Lumen gentium · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Katolická teologie a Luteránství · Vidět víc »
Manželství (katolická církev)
#PŘESMĚRUJ Manželství v katolické církvi.
Nový!!: Katolická teologie a Manželství (katolická církev) · Vidět víc »
Manželství v katolické církvi
Manželství v katolické církvi, nazývané též svátostné manželství, v úzkém slova smyslu chápáno jako kanonické manželství, zachycuje Kodex kanonického práva (''CIC'') z roku 1983 pro římské katolíky latinského obřadu v kánonech 1055–1165.
Nový!!: Katolická teologie a Manželství v katolické církvi · Vidět víc »
Maria (matka Ježíšova)
Madona z Veveří (kolem 1350) ikon znázorňujících Pannu Marii – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Socha Panny Marie v Međugorje Maria nebo Marie, také Panna Maria (hebrejsky מַרְיָם Miriam, aramejsky ܡܪܝܡ Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريمMarjam) byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna.
Nový!!: Katolická teologie a Maria (matka Ježíšova) · Vidět víc »
Marie Magdalena
Correggio: ''Noli me tangere'', setkání se vzkříšeným Ježíšem Marie Magdalena (v českém ekumenickém překladu Marie Magdalská; v kralickém překladu Maria Magdaléna; lidově také Maří Magdaléna) byla podle Nového zákona jedna z žen, které doprovázely Ježíše z Nazareta, zejména v závěru jeho života.
Nový!!: Katolická teologie a Marie Magdalena · Vidět víc »
Mše
Kardinál Vlk celebruje mši versus populum tridentském ritu koná kněz úkony čelem oltáři (ad orientem). Mše čili mše svatá je nejdůležitější typ bohoslužby v některých křesťanských církvích.
Nový!!: Katolická teologie a Mše · Vidět víc »
Mše Pavla VI.
Mše Pavla VI. nebo též řádná forma římského ritu, či Novus Ordo Missae (zkráceně NOM) je označení pro způsob liturgického slavení v římskokatolické církvi podle misálu papeže Pavla VI., který byl zveřejněn v roce 1969 a vydán roku 1970, tedy po II. vatikánském koncilu.
Nový!!: Katolická teologie a Mše Pavla VI. · Vidět víc »
Mesiáš
Mesiáš (mašiach, v doslovném významu: „pomazaný“) v judaismu znamená v prvé řadě mocnou osobu zasvěcenou svatým olejem k úkolům stanoveným Bohem, ať už jde o krále, kněze nebo proroka.
Nový!!: Katolická teologie a Mesiáš · Vidět víc »
Metropolita
metropolita českých zemí a Slovenska Makarij (Něvskij), metropolita moskevský (1915) Metropolita (z řeckého μητρόπολις métropolis mateřské město) je sídelní biskup v metropoli, jenž je představeným církevní provincie.
Nový!!: Katolická teologie a Metropolita · Vidět víc »
Mezináboženský dialog
Mezináboženský dialog je charakterizován snahou příslušníků různých náboženství (laiků, vyznávajících, i duchovních autorit) o vzájemné porozumění těchto tradic a spolupráci.
Nový!!: Katolická teologie a Mezináboženský dialog · Vidět víc »
Mezinárodní teologická komise
Mezinárodní teologická komise (MTK) je uskupení čítající ne více než třicet teologů jmenovaných papežem na pětileté funkční období, které je součástí římské kurie a slouží jako poradní orgán Svatého stolce, zejména Kongregace pro nauku víry.
Nový!!: Katolická teologie a Mezinárodní teologická komise · Vidět víc »
Milost (teologie)
Milostí se v teologii rozumí Boží laskavé jednání s člověkem bez zřetele na jeho zásluhy či poklesky.
Nový!!: Katolická teologie a Milost (teologie) · Vidět víc »
Milost v křesťanství
#PŘESMĚRUJ Milost (teologie).
Nový!!: Katolická teologie a Milost v křesťanství · Vidět víc »
Miroslav Zedníček
Miroslav Zedníček (4. listopadu 1931 Ruda – 19. února 2012 Litoměřice) byl český římskokatolický teolog, duchovní, právník, odborník na církevní právo a vysokoškolský pedagog.
Nový!!: Katolická teologie a Miroslav Zedníček · Vidět víc »
Misál
Římský misál z roku 1889 Misál (latinsky missale) je nejznámější a nejužívanější liturgická kniha používaná v katolické církvi.
Nový!!: Katolická teologie a Misál · Vidět víc »
Mnich
benediktin) Buddhističtí mniši při výuce tradiční disputace. Tibet Mnich (lat. monachus, z řec. μοναχός monachos – osamocený) je muž praktikující formu života ve víře podřízenou konkrétnímu cíli víry.
Nový!!: Katolická teologie a Mnich · Vidět víc »
Mystika
sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.
Nový!!: Katolická teologie a Mystika · Vidět víc »
Nanebevstoupení Páně
Giotto: Nanebevstoupení Páně Nanebevstoupení Páně je křesťanské učení, že se Ježíš Kristus čtyřicet dní po svém zmrtvýchvstání vznesl do nebe.
Nový!!: Katolická teologie a Nanebevstoupení Páně · Vidět víc »
Nanebevzetí Panny Marie
P. P. Rubens: Nanebevzetí Panny Marie Nanebevzetí Panny Marie je podle učení katolické církve a pravoslavných církví (u pravoslavných se ale slaví jen Zesnutí svaté bohorodice, nikoli nanebevzetí) událost v dějinách spásy, při níž byla Ježíšova matka Maria s tělem i duší vzata do nebeské slávy.
Nový!!: Katolická teologie a Nanebevzetí Panny Marie · Vidět víc »
Narození Panny Marie
Narození Panny Marie je liturgický svátek katolické a východní církve, který 8. září oslavuje narození Marie, matky Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Narození Panny Marie · Vidět víc »
Navštívení Panny Marie
Navštívení od Mistra litoměřického oltáře, asi 1505 Navštívení Panny Marie (latinsky obvykle Visitatio Beatissimae Mariae Virginis) je označení pro novozákonní událost, popsanou v. Jde o setkání těhotné Panny Marie s rovněž těhotnou příbuznou Alžbětou, budoucí matkou Jana Křtitele.
Nový!!: Katolická teologie a Navštívení Panny Marie · Vidět víc »
Nebe
Božské komedii'' Jako nebe, nebesa či firmament se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati.
Nový!!: Katolická teologie a Nebe · Vidět víc »
Nejsvětější Trojice
Andrej Rublev, ''Návštěva u Abraháma'', 1410, Treťjakovská galerie, Moskva – symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, Přesvatá Trojice, Boží Trojice či trojjediný Bůh je společné označení Boha v křesťanském dogmatu o trojjedinosti, třech božských osobách, totiž Bohu Otci (Bůh, stvořitel světa), Bohu Synu (Ježíš Kristus, vykupitel světa) a Bohu Duchu Svatém (posvětitel světa), které sdílejí jediné božství.
Nový!!: Katolická teologie a Nejsvětější Trojice · Vidět víc »
Neposkvrněné početí Panny Marie
Francisco de Zurbarán (1598–1664): Neposkvrněné početí Neposkvrněné početí Panny Marie (latinsky Immaculata conceptio) je křesťanské učení o početí Marie, budoucí matky Ježíše Krista, jejími rodiči, Annou a Jáchymem, bez poskvrnění dědičným prvotním hříchem.
Nový!!: Katolická teologie a Neposkvrněné početí Panny Marie · Vidět víc »
Nesmrtelnost
Jin a jang jsou symbolem věčnosti Jako nesmrtelnost se označuje nemožnost úmrtí, věčný život ve fyzické nebo spirituální formě.
Nový!!: Katolická teologie a Nesmrtelnost · Vidět víc »
Nicejské vyznání
Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).
Nový!!: Katolická teologie a Nicejské vyznání · Vidět víc »
Noe
Noe (hebrejsky נֹחַ, Noach, doslova „Odpočinutí“), v českých překladech Bible přepisováno též jako Noé, je starozákonní postava.
Nový!!: Katolická teologie a Noe · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Katolická teologie a Nový zákon · Vidět víc »
Očistec
Božské komedii Očistec (latinsky purgatorium, z purgo – čistit, očistit) je stavem, během něhož se podle učení některých křesťanských církví očišťují duše zemřelých od méně závažných hříchů a nedokonalostí před svým vstupem do nebeského stavu.
Nový!!: Katolická teologie a Očistec · Vidět víc »
Oběť
Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů (obětin), zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem.
Nový!!: Katolická teologie a Oběť · Vidět víc »
Odpustek
Nápis na kříži hlásající, jak lze získat 100–300 dnů odpustků (Záhlinice, okres Kroměříž) Odpustek (plurál odpustky, latinsky indulgentia) je odpuštění časných trestů za hříchy (zpočátku chápáno jako počet dní pokání, později nesprávně chápáno jako zkrácení trestu pobytu v očistci), které může být úplné (plnomocné odpustky), nebo částečné (částečné odpustky).
Nový!!: Katolická teologie a Odpustek · Vidět víc »
Osoba
Osoba je jednotlivá rozumová bytost, často s důrazem na její jedinečnost a identitu: obvykle je to člověk s vlastním jménem, schopný se rozhodovat, jednat i odpovídat za své jednání.
Nový!!: Katolická teologie a Osoba · Vidět víc »
Ovoce Ducha svatého
accessdate.
Nový!!: Katolická teologie a Ovoce Ducha svatého · Vidět víc »
Pašije
Ježíš nesoucí svůj kříž, pašijové hry, Německo Pašije (z lat. passio – „utrpení“) je v původním významu vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Pašije · Vidět víc »
Padlý anděl
''Padlý anděl'' (Alexandre Cabanel) ca. 1500 Padlý anděl je zlý nebo vzbouřený anděl, který byl svržen z nebe.
Nový!!: Katolická teologie a Padlý anděl · Vidět víc »
Panna Maria Guadalupská
Panna Marie Guadalupská obklopená svatozáří Panna Maria Guadalupská je označení obrazu na indiánské tilmě ze 16. století, který měl údajně vzniknout zázračným způsobem jako důkaz zjevení Panny Marie svatému Juanu Diegovi.
Nový!!: Katolická teologie a Panna Maria Guadalupská · Vidět víc »
Panna Maria Královna
''Korunování Panny Marie'' (autor Diego Velázquez 1641-1644) Korunování Panny Marie (Peter Paul Rubens) Maria, Ježíšova matka, je v katolické a pravoslavné církvi titulována jako Královna či Královna nebes.
Nový!!: Katolická teologie a Panna Maria Královna · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Katolická teologie a Papež · Vidět víc »
Papežská kurie
Papežská kurie či římská kurie je komplex orgánů a úřadů tvořících správní aparát Svatého stolce, který koordinuje a zajišťuje organizaci nezbytnou pro řádné fungování katolické církve a dosažení jejích cílů.
Nový!!: Katolická teologie a Papežská kurie · Vidět víc »
Papežská neomylnost
První vatikánský koncil Papežská neomylnost je v katolické teologii dogmatem, které tvrdí, že papeži coby římskému biskupovi přísluší neomylnost, „když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který své bratry povzbuzuje ve víře“ (Druhý vatikánský koncil, Lumen gentium 25).
Nový!!: Katolická teologie a Papežská neomylnost · Vidět víc »
Papežská svrchovanost
Papežská svrchovanost či papežská nadřazenost je učení katolické církve, podle něhož má papež na základě svého úřadu Kristova náměstka, viditelného zdroje a základu jednoty jak biskupů, tak celého společenství věřících, a jako pastýř celé katolické církve plnou, nejvyšší a univerzální moc nad celou církví, moc, kterou může vždy neomezeně vykonávat: stručně řečeno, „papež má z Božího ustanovení nejvyšší, plnou, bezprostřední a univerzální moc v péči o duše.“ Největší význam mělo toto učení ve vztahu mezi církví a světským státem, například v otázkách církevních privilegií, jednání panovníků a dokonce i nástupnictví.
Nový!!: Katolická teologie a Papežská svrchovanost · Vidět víc »
Partikulární katolické církve a liturgické obřady
Partikulární církev či místní církev (latinsky ecclesia particularis) je církevní společenství věřících v čele s biskupem (nebo jeho obdobou), jak je definováno katolickým kanonickým právem a eklesiologií.
Nový!!: Katolická teologie a Partikulární katolické církve a liturgické obřady · Vidět víc »
Pastorální teologie
Pastorální teologie (nebo také praktická teologie) je obor teologie, který se zabývá různými aspekty pastoračního působení církve.
Nový!!: Katolická teologie a Pastorální teologie · Vidět víc »
Pavel VI.
Svatý Pavel VI. (26. září 1897, Concesio – 6. srpna 1978, Castel Gandolfo), původním jménem Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini (Jan Křtitel Jindřich Antonín Maria), byl papež v letech 1963–1978.
Nový!!: Katolická teologie a Pavel VI. · Vidět víc »
Pavel z Tarsu
Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (– Ša’ul mi-Tarsos; také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon.
Nový!!: Katolická teologie a Pavel z Tarsu · Vidět víc »
Pád člověka
Sixtinské kapli Pád člověka je pojem z oboru křesťanské teologie, jehož obsahem jsou teologické souvislosti prvotního hříchu z příběhu o Adamovi a Evě.
Nový!!: Katolická teologie a Pád člověka · Vidět víc »
Peer review
#PŘESMĚRUJ Recenzní řízení.
Nový!!: Katolická teologie a Peer review · Vidět víc »
Perichoreze
Perichoreze či circumincessio (perichórésis; cyklický pohyb, reciprocita, vzájemné prolínání) je teologický pojem, který označuje vzájemné prolínání a přebývání jednotlivých osob Nejsvětější Trojice: Otce, Syna a Ducha svatého.
Nový!!: Katolická teologie a Perichoreze · Vidět víc »
Petr (apoštol)
245x245pixelů Ukřižování svatého Petra Svatý Šimon (Simon, Simeon) zvaný Petr byl jeden z dvanácti apoštolů – prvních učedníků Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Petr (apoštol) · Vidět víc »
Pius V.
Svatý Pius V., před zvolením Michele Ghislieri, rodným jménem Antonio (17. ledna 1504 Bosco Marengo, diecéze Alessandria, Lombardie – 1. května 1572 Řím), byl italský katolický duchovní, dominikán, od roku 1566 v pořadí 225.
Nový!!: Katolická teologie a Pius V. · Vidět víc »
Platnost a dovolenost (katolická církev)
V katolické církvi se používají pojmy validita (platnost) a liceita (dovolenost).
Nový!!: Katolická teologie a Platnost a dovolenost (katolická církev) · Vidět víc »
Plné společenství
Plné společenství je společenství (lat. communio společenství, vzájemné přijímání; řec. κοινωνία) nebo vztah plné shody mezi různými křesťanskými denominacemi nebo křesťanskými jednotlivci, kteří sdílejí určité základní principy křesťanské teologie.
Nový!!: Katolická teologie a Plné společenství · Vidět víc »
Pokoušení Krista ďáblem
Benátkách Pokoušení Krista ďáblem nebo také pokušení na poušti je jeden z příběhů v Bibli.
Nový!!: Katolická teologie a Pokoušení Krista ďáblem · Vidět víc »
Pomazání
Pomazání je akt potření těla nebo některé z jeho částí mastí, krémem, či olejem, obvykle ze zdravotních nebo náboženských důvodů.
Nový!!: Katolická teologie a Pomazání · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: Katolická teologie a Portugalsko · Vidět víc »
Poslední soud
Sixtinské kapli (1534–1541) Zlaté brány pražské katedrály Poslední soud je v křesťanství soud nad lidmi, když nastane velký a slavný den Hospodinův.
Nový!!: Katolická teologie a Poslední soud · Vidět víc »
Poslední večeře
(Katedrála v Meaux) alt.
Nový!!: Katolická teologie a Poslední večeře · Vidět víc »
Posvátná tradice
Posvátná tradice je teologický termín používaný v křesťanské teologii.
Nový!!: Katolická teologie a Posvátná tradice · Vidět víc »
Pravoslavná církev
Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.
Nový!!: Katolická teologie a Pravoslavná církev · Vidět víc »
Predestinace
Predestinace je náboženský pojem, který zahrnuje vztah mezi Bohem a jeho stvořením.
Nový!!: Katolická teologie a Predestinace · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Katolická teologie a Protestantismus · Vidět víc »
Protireformace
kostele Panny Marie Vítězné Protireformace, známá též jako katolická reformace, je termín obecně používaný pro reakci katolické církve na protestantskou reformaci, především potom na učení Martina Luthera.
Nový!!: Katolická teologie a Protireformace · Vidět víc »
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
Nový!!: Katolická teologie a První konstantinopolský koncil · Vidět víc »
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Nový!!: Katolická teologie a První nikajský koncil · Vidět víc »
Prvotní hřích
Maxe Švabinského v jižní části transeptu katedrály sv. Víta Sixtinské kaple představující prvotní hřích Prvotní hřích (ha-chet ha-kadmon) je termín pro první hřích v historii lidstva, kterého se podle biblického příběhu dopustili Adam a Eva v Zahradě Eden (ráji), když se nechali svést hadem a pojedli ze stromu poznání.
Nový!!: Katolická teologie a Prvotní hřích · Vidět víc »
Rané křesťanství
Kalixtových katakomb, kol. r. 300) Pojmem rané křesťanství rozumíme období vývoje křesťanského náboženství od jeho vzniku v 1.
Nový!!: Katolická teologie a Rané křesťanství · Vidět víc »
Růženec
modliteb růžence Růženec (rosarium, „Zahrada růží“) je meditativní opakovací modlitba široce rozšířená mezi katolíky.
Nový!!: Katolická teologie a Růženec · Vidět víc »
Reformace
Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.
Nový!!: Katolická teologie a Reformace · Vidět víc »
Sacrosanctum Concilium
Papež Pavel VI. Sacrosanctum Concilium neboli Konstituce o posvátné liturgii je dokument přijatý poměrem 2 147 biskupů pro 4 proti na druhém vatikánském koncilu a vyhlášený papežem Pavlem VI. 4. prosince 1963.
Nový!!: Katolická teologie a Sacrosanctum Concilium · Vidět víc »
Salve Regina
Salve Regina česky Zdrávas Královno je středověký text jedné z mariánských antifon (závěrečných zpěvů breviáře – kompletář).
Nový!!: Katolická teologie a Salve Regina · Vidět víc »
Satan
Satan, také známý jako ďábel a Lucifer, je bytost v abrahámovských náboženstvích, která svádí člověka k hříchu a lži.
Nový!!: Katolická teologie a Satan · Vidět víc »
Scholastika
Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř.
Nový!!: Katolická teologie a Scholastika · Vidět víc »
Sedm hlavních hříchů
Hieronymus Bosch, Sedm smrtelných hříchů, r. 1485 Sedm hlavních hříchů (též sedm kardinálních hříchů či sedm smrtelných hříchů) vypočítává katolická tradice od časů Řehoře I. Velikého (asi 540 – 12. březen 604).
Nový!!: Katolická teologie a Sedm hlavních hříchů · Vidět víc »
Semipelagianismus
Semipelagianismus byl teologický směr, který na přelomu 5. a 6. století stál v učení o hříchu a milosti přesně mezi Augustinem a Pelagiem.
Nový!!: Katolická teologie a Semipelagianismus · Vidět víc »
Septuaginta
Septuaginta (z lat. septuaginta sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX nebo řeckým Οʹ; řecky Μετάφραση των Εβδομήκοντα) je překlad Starého zákona do řečtiny a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3. do 1. století př. n. l.
Nový!!: Katolická teologie a Septuaginta · Vidět víc »
Seznam křesťanských vyznání víry
V dějinách křesťanství vznikla řada křesťanských vyznání víry (krédo), konfesí a prohlášení o víře.
Nový!!: Katolická teologie a Seznam křesťanských vyznání víry · Vidět víc »
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Oficiální seznam světců katolické církve se nazývá Římské martyrologium, latinsky Martyrologium Romanum.
Nový!!: Katolická teologie a Seznam světců a mučedníků katolické církve · Vidět víc »
Sinaj (biblická hora)
''Mojžíš s Desaterem'' – Rembrandt van Rijn (1659) Název hora Sinaj se vztahuje k místu, kde podle Bible (Exodus 19–20) dal Hospodin Desatero přikázání Mojžíšovi.
Nový!!: Katolická teologie a Sinaj (biblická hora) · Vidět víc »
Slavnost Narození Páně
Chrámu Narození Páně v Betlémě Slavnost Narození Páně či Boží hod Vánoční (lat. nativitas Domini, též 1. svátek vánoční) je vlastním dnem oslavy narození Ježíše Krista, tedy Vánoc.
Nový!!: Katolická teologie a Slavnost Narození Páně · Vidět víc »
Smrtelný hřích
Smrtelný hřích (též nazýván těžký hřích) je v katolické terminologii označení pro takový hřích, který „ničí v srdci člověka lásku těžkým porušením Božího zákona“.
Nový!!: Katolická teologie a Smrtelný hřích · Vidět víc »
Sociální nauka církve
Sociální nauka křesťanských církví vznikla koncem 19.
Nový!!: Katolická teologie a Sociální nauka církve · Vidět víc »
Sola scriptura
Bible (Bălgrad, Rumunsko, 1648) Sola scriptura (lat) je jedním ze základních protestantských teologických důrazů.
Nový!!: Katolická teologie a Sola scriptura · Vidět víc »
Soteriologie
Soteriologie (z řec. σωτηρία sótéria spása) je součástí křesťanské teologie, která se zabývá naukou o spáse.
Nový!!: Katolická teologie a Soteriologie · Vidět víc »
Spása
Spása (z praslovanského *sъpasti chránit stádo; lat. salus nebo pozdější salutare, řec. σωτηρία sótéría) označuje záchranu, původně jak časnou (dočasnou, z každodenní životní zkušenosti, být zachráněn např. od nepřítele apod.), tak nadpřirozenou (náboženskou, věčnou).
Nový!!: Katolická teologie a Spása · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Katolická teologie a Starý zákon · Vidět víc »
Starobylé východní církve
Addis Abebě Starobylé východní církve, též nazývané staré východní církve nebo staré pravoslavné církve, jsou skupinou křesťanských starobylých autonomních církví Předního východu vzniklých z christologických sporů 5.–7.
Nový!!: Katolická teologie a Starobylé východní církve · Vidět víc »
Svatá kniha
Svatá kniha je souborem textů, které nějaké náboženství považuje za svaté.
Nový!!: Katolická teologie a Svatá kniha · Vidět víc »
Svatý stolec
Znak Svatého stolce Svatý stolec (dříve nazývaný též Svatá stolice, lat. Sancta Sedes, it. Santa Sede), též Apoštolský či Petrův stolec, je úřad římského biskupa.
Nový!!: Katolická teologie a Svatý stolec · Vidět víc »
Svátek Křtu Páně
El Greco, ''Křest Ježíšův v Jordánu'', 1596–1600 Svátek Křtu Páně připomíná křest Ježíše Krista v řece Jordán prorokem Janem Křtitelem.
Nový!!: Katolická teologie a Svátek Křtu Páně · Vidět víc »
Svátost kněžství
Úkon pomazání rukou při kněžském svěcení v římskokatolické církvi latinského obřadu Svátost kněžství nebo svátost svěcení (katolická církev), svěcení kněžstva (CČSH) či svatá tajina kněžství (pravoslavná církev), někdy též ordinace z latinského sacramento ordinis, je v některých křesťanských církvích svátostný obřad ustanovení duchovních (včetně spirituálních a církevněprávních důsledků tohoto obřadu).
Nový!!: Katolická teologie a Svátost kněžství · Vidět víc »
Svátost nemocných
Svátost nemocných (též pomazání nemocných) je jednou ze svátostí katolických, pravoslavných a některých protestantských církví.
Nový!!: Katolická teologie a Svátost nemocných · Vidět víc »
Svátost smíření
Pietra Longhiho Svátost smíření, někdy též svátost pokání, obvykle známá a označovaná jako svatá zpověď je jednou ze svátostí katolické, pravoslavné, anglikánské, starokatolické a husitské církve, jejíž prostřednictvím křesťan vyznáním vlastních hříchů může dojít smíření s Bohem a církví.
Nový!!: Katolická teologie a Svátost smíření · Vidět víc »
Svátosti katolické církve
Rogiera van der Weydena, kolem roku 1448 Katolická církev má sedm svátostí, které podle katolické teologie ustanovil Ježíš a svěřil je církvi.
Nový!!: Katolická teologie a Svátosti katolické církve · Vidět víc »
Svěcení
Kněžské svěcení - pomazání rukou posvátnými oleji Svěcení (neboli konsekrace či chirotonie) je v náboženství slavnostní vyčlenění někoho nebo něčeho k liturgické službě nebo bohoslužebnému účelu.
Nový!!: Katolická teologie a Svěcení · Vidět víc »
Světec
Černé Madony. Světec či svatý je v náboženské víře a úctě člověk, který dosáhl svatosti či blízkosti Bohu.
Nový!!: Katolická teologie a Světec · Vidět víc »
Svobodná vůle
Svobodná vůle je pojem, jenž ve filosofii označuje myšlenku, že člověk jedná jen na základě svých vlastních rozumových rozhodnutí, nikoliv pod vlivem vnějších podnětů, jako osudu, boha či jiných faktorů, jež nejsou v jeho moci.
Nový!!: Katolická teologie a Svobodná vůle · Vidět víc »
Systematická teologie
Systematická teologie, označovaná někdy též jako dogmatická teologie či dogmatika je teologickým odvětvím, jehož úkolem je zkoumat a systematicky reflektovat jednotlivé obsahy křesťanské víry.
Nový!!: Katolická teologie a Systematická teologie · Vidět víc »
Tělo Kristovo
''Ustavení eucharistie'', Nicolas Poussin, 1640 V křesťanské teologii má pojem Tělo Kristovo (latinsky Corpus Christi) dva hlavní, ale oddělené významy: může odkazovat na Ježíšova slova nad chlebem při slavení židovského svátku Pesach: „Toto je mé tělo“ v Lukášově evangeliu (viz Poslední večeře), nebo může odkazovat na všechny jednotlivce, kteří jsou „v Kristu“ v 1. listě Korintským (viz Kristova církev).
Nový!!: Katolická teologie a Tělo Kristovo · Vidět víc »
Teistická evoluce
Teistická evoluce nebo křesťanský evolucionismus je hypotéza kombinující náboženskou víru v božské stvoření s moderním vědeckým pojetím biologické evoluce.
Nový!!: Katolická teologie a Teistická evoluce · Vidět víc »
Teolog
''Knize hodinek vévody z Berry'' (Francie, kolem 1430): Čtyři serafové kolem trůnu a čtyřiadvacet starců (Zj 4,4). Podle tradice jde o dvanáct synů Jákobových a dvanáct Apoštolů, pod nimi je Jan Evangelista - Teolog Teolog (z řec. θεολόγος) je v širším či užším významu ten, kdo mluví o Bohu či ten, kdo se zabývá teologií.
Nový!!: Katolická teologie a Teolog · Vidět víc »
Tertullianus
Quintus Septimius Florens Tertullianus (kolem 160 v Kartágu – kolem 220 v Kartágu) je největší představitel takzvané západní, latinské apologetiky, latinsky píšící křesťanský spisovatel přelomu 2.
Nový!!: Katolická teologie a Tertullianus · Vidět víc »
Theofilos z Antiochie
Svatý Theofilos z Antiochie (řecky) byl antický řecký filosof, který se obrátil na křesťanství a stal se apologetou v Antiochii.
Nový!!: Katolická teologie a Theofilos z Antiochie · Vidět víc »
Tomáš Akvinský
Fra Bartolomeo: Tomáš Akvinský (kolem 1500) Fra Angelico: Tomáš Akvinský (kolem 1440) Carlo Crivelli: Sv. Tomáš Akvinský (15. stol.) Svatý Tomáš Akvinský OP (1225 – 7. března 1274), latinsky Thomas Aquinas, krátce Aquinatus, Aquinata nebo jen Tomáš, také přízviskem Doctor angelicus (Andělský doktor), byl katolický filosof a teolog scholastické kultury.
Nový!!: Katolická teologie a Tomáš Akvinský · Vidět víc »
Transsubstanciace
''Mše v Bolseně'', při které se udál ''eucharistický zázrak''. Hostie v rukou kněze Petra z Prahy začala během ''přepodstatnění'' krvácet (Raffael Santi, 1512) Transsubstanciace čili přepodstatnění je jedním z výkladů církevního učení o reálné přítomnosti Ježíše Krista ve svátosti Eucharistie, který zastává zejména římskokatolická církev.
Nový!!: Katolická teologie a Transsubstanciace · Vidět víc »
Tridentská mše
slavné mši svaté. Tridentská mše, známá také jako tradiční latinská mše, je forma mše svaté římského ritu, sloužené podle typických misálů vydaných za tímto účelem od roku 1570 do roku 1962.
Nový!!: Katolická teologie a Tridentská mše · Vidět víc »
Tridentský koncil
Tridentský koncil, neznámý malíř, 1600 cca, Museo Diocesiano Tridentino, Trento Tridentský koncil (latinsky Concilium Tridentinum) byl 19.
Nový!!: Katolická teologie a Tridentský koncil · Vidět víc »
Trvalý jáhen
Trvalý jáhen či stálý jáhen je v katolické církvi jáhen, který se nechystá stát knězem.
Nový!!: Katolická teologie a Trvalý jáhen · Vidět víc »
Učitelský úřad církve
Pojmem učitelský úřad církve (nebo také magisterium) katolická církev označuje svoji nauku, kterou zachovává a předává v průběhu času jako poklad víry (depositum fidei).
Nový!!: Katolická teologie a Učitelský úřad církve · Vidět víc »
Ukřižování
Japonský vrah, popravený ukřižováním za vraždu syna svého zaměstnavatele, kolem r. 1865 Ukřižování je historický způsob potupné popravy, jehož se užívalo především ve starověku a v raném středověku.
Nový!!: Katolická teologie a Ukřižování · Vidět víc »
Ukřižování Ježíše Krista
Roberta Campina) Ukřižování Ježíše Krista je událost z 1.
Nový!!: Katolická teologie a Ukřižování Ježíše Krista · Vidět víc »
Ukrajinská řeckokatolická církev
Ukrajinská řeckokatolická církev (ukrajinsky Українська греко-католицька церква / Ukrajins’ka hreko-katolyc’ka cerkva) je největší řeckokatolickou církví a největší východní katolickou církví na světě vůbec.
Nový!!: Katolická teologie a Ukrajinská řeckokatolická církev · Vidět víc »
Unitářství
Náboženské společnosti českých unitářů Unitářství je organizačně nejednotný proud v rámci protestantské liberální teologie.
Nový!!: Katolická teologie a Unitářství · Vidět víc »
Vatikánské nakladatelství a knihkupectví
Vatikánské nakladatelství a knihkupectví (italsky Libreria Editrice Vaticana; latinsky Officina libraria editoria Vaticana; LEV) je nakladatelství založené Svatým stolcem v roce 1926.
Nový!!: Katolická teologie a Vatikánské nakladatelství a knihkupectví · Vidět víc »
Všední hřích
Všední hřích (také lehký hřích, každodenní vina) je v pojetí katolického a pravoslavného křesťanství takový hřích, který nemá za následek úplné odvrácení člověka od Boha, nýbrž "pouze" částečnou ztrátu milosti.
Nový!!: Katolická teologie a Všední hřích · Vidět víc »
Všeobecný římský kalendář
Všeobecný římský kalendář (latinsky Calendarium Romanum Generale) je celosvětově platný liturgický kalendář pro katolíky římského ritu.
Nový!!: Katolická teologie a Všeobecný římský kalendář · Vidět víc »
Víra
Legenda o Phoenixu stoupajícím z popela je víra ve vzkříšení. Slovo víra a odpovídající sloveso věřit se používá ve dvou příbuzných a ne vždy přesně oddělitelných významech.
Nový!!: Katolická teologie a Víra · Vidět víc »
Východní katolické církve
Východní katolické církve nebo orientální katolické církve, nazývané také katolické církve východního obřadu, katolické církve východního ritu nebo prostě východní církve,V některých historických případech jsou označováni jako uniaté.
Nový!!: Katolická teologie a Východní katolické církve · Vidět víc »
Východní křesťanství
Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.
Nový!!: Katolická teologie a Východní křesťanství · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Katolická teologie a Věda · Vidět víc »
Večeřadlo
Jeruzalémě Večeřadlo je označení pro místo konání Poslední večeře Páně, při které Ježíš Kristus pojedl s apoštoly velikonočního beránka před svým ukřižováním.
Nový!!: Katolická teologie a Večeřadlo · Vidět víc »
Velikonoční triduum
Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století Velikonoční triduum či velikonoční třídení je vrcholem celého křesťanského liturgického roku.
Nový!!: Katolická teologie a Velikonoční triduum · Vidět víc »
Velikonoce
sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Velikonoce · Vidět víc »
Velký pátek
Ecce Homo (Ejhle člověk), malíř: Antonio Ciseri, 19. století Velký pátek je křesťanský svátek připomínající ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii.
Nový!!: Katolická teologie a Velký pátek · Vidět víc »
Vernakulární jazyk
Vernakulární jazyk (z lat. vernacularis, domácí, domorodý) znamená domácí, lidový, místní jazyk původně v protikladu k latině jakožto společnému a spisovnému jazyku západní bohoslužby a vzdělanců, případně vůči jinému společnému jazyku (lingua franca).
Nový!!: Katolická teologie a Vernakulární jazyk · Vidět víc »
Vtělení (křesťanství)
'''Vtělení''' – ilustrované výjevy ze Starého zákona a evangelií, s Nejsvětější Trojicí ve středovém sloupci (Fridolin Leiber, 19. stol.) Murilla (asi 1677) V křesťanské teologii znamená vtělení (lat. incarnatio) víru, že preexistující božská osoba Ježíše Krista, Bůh Syn, druhá osoba Nejsvětější Trojice a věčně zrozený Logos (řecky koiné – „slovo“), přijala lidskou přirozenost a „stala se tělem“ tím, že byla počata v lůně ženy, Panny Marie, známé také jako Theotokos (řecky „Bohorodička“ nebo „Matka Boží“).
Nový!!: Katolická teologie a Vtělení (křesťanství) · Vidět víc »
Vyznání Quicumque
Nejsvětější Trojici a shrnuje první část ''vyznání Quicumque'' v přehledném diagramu Atanáše Alexandrijského Vyznání Quicumque (lat. kdokoli), zvané též Atanášovo vyznání víry, je jedním ze čtyř vyznání víry katolické církve, jimž připisuje tato církev autoritu.
Nový!!: Katolická teologie a Vyznání Quicumque · Vidět víc »
Zasvěcený život
Katolická církev rozlišuje různé formy, jak následovat Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Zasvěcený život · Vidět víc »
Zasvěcený svátek
Zasvěcený svátek je v katolické církvi den, v němž jsou věřící podle kanonického práva povinni se zúčastnit mše a dodržovat nedělní a sváteční klid, i když není neděle.
Nový!!: Katolická teologie a Zasvěcený svátek · Vidět víc »
Zdrávas Maria
Zdrávas Maria (známé také v latinské verzi Ave Maria) je jedna ze základních modliteb katolické církve, oslovující Marii, matku Ježíše Krista.
Nový!!: Katolická teologie a Zdrávas Maria · Vidět víc »
Zesnutí přesvaté Bohorodice
Zesnutí přesvaté Bohorodice (Zosnutie Presvätej Bohorodičky, Κοίμηση της Θεοτόκου, Успе́ние Пресвято́й Богоро́дицы, Успíння Пресвято́ї Богоро́диці) je svátek pravoslavné církve, zasvěcený památce zesnutí Matky Boží.
Nový!!: Katolická teologie a Zesnutí přesvaté Bohorodice · Vidět víc »
Zjevení
Zjevení (neboli revelace z lat. revelatio odhalení) označuje v náboženstvích, která se odvolávají na božský původ své nauky, komunikační proces, kterým se dává v těchto náboženstvích Bůh poznat a kterým ozřejmuje člověku svou vůli.
Nový!!: Katolická teologie a Zjevení · Vidět víc »
Zjevení Panny Marie v Lurdech
Ke zjevení Panny Marie v Lurdech mělo docházet ve dnech od 11.
Nový!!: Katolická teologie a Zjevení Panny Marie v Lurdech · Vidět víc »
Zjevení Panny Marie ve Fatimě
Socha Panny Marie v kapli zjevení ve svatyni Panny Maria Fatimské Ke zjevení Panny Marie třem malým pasáčkům došlo podle zpráv v portugalském městečku Fatimě opakovaně po dobu šesti měsíců počínaje 13.
Nový!!: Katolická teologie a Zjevení Panny Marie ve Fatimě · Vidět víc »
Znovuzrození
V křesťanství ve starobylých církvích (katolické, pravoslavné ad.) je tímto pojmem označována duchovní obnova člověka, k níž dochází udělením svátosti křtu, jíž je smyt dědičný hřích i hříchy osobní a pokřtěný tak získává účast na oběti Ježíše Krista a na Boží přirozenosti a stává se součástí mystického těla církve.
Nový!!: Katolická teologie a Znovuzrození · Vidět víc »
Zpovědní tajemství
Zpovědní tajemství je charakteristický rys křesťanské tradice a současně kompetence duchovního křesťanské církve.
Nový!!: Katolická teologie a Zpovědní tajemství · Vidět víc »
