Kliment Ochridský a Slovensko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Kliment Ochridský a Slovensko

Kliment Ochridský vs. Slovensko

Svatý Kliment Ochridský, zvaný též Kliment Velický, Kliment Sloviensky či Kliment Bulharský, (cca 830 – 27. července 916 Ochrid) byl staroslověnsky píšící spisovatel a misionář působící na Velké Moravě a v Bulharsku, žák svatého Cyrila a svatého Metoděje. Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Bulharsko

Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.

Bulharsko a Kliment Ochridský · Bulharsko a Slovensko · Vidět víc »

Cyril a Metoděj

Petra Váni Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice.

Cyril a Metoděj a Kliment Ochridský · Cyril a Metoděj a Slovensko · Vidět víc »

Gorazd

Svatý Gorazd (asi 840–900) patří spolu se sv. Cyrilem, sv. Metodějem, sv. Klimentem, sv. Angelárem, sv. Naumem a sv. Sávou k tzv.

Gorazd a Kliment Ochridský · Gorazd a Slovensko · Vidět víc »

Pavel Josef Šafařík

Podpis Šafaříka na vlastnoručním dopisu Pavel Josef Šafařík (též Šafárik – původní příjmení, Šaffařík; zřídka Josef Jarmil,; 13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha) byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec.

Kliment Ochridský a Pavel Josef Šafařík · Pavel Josef Šafařík a Slovensko · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Kliment Ochridský a Pravoslaví · Pravoslaví a Slovensko · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Kliment Ochridský a Slované · Slované a Slovensko · Vidět víc »

Svatopluk

Svatopluk je prastaré slovanské jméno, které se vykládá jako silný, silný v plucích, ve svém vojsku.

Kliment Ochridský a Svatopluk · Slovensko a Svatopluk · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Kliment Ochridský a Velkomoravská říše · Slovensko a Velkomoravská říše · Vidět víc »