Obsah
214 vztahy: Alexis Clairaut, Amoniak, Anaxagorás, Anglie, Apokalypsa, Aristotelés, Arthur Charles Clarke, Asfalt, Asteroid, Astrofyzika, Astronomická jednotka, Atmosféra, Čína, Babylón, Blízkozemní planetka, Bolid, C/1680 V1, Chiron (kometa), Christiaan Huygens, Dalekohled, Dánsko, Démokritos, Deep Impact (sonda), Deep Space 1, Dikyan, Doba oběhu, Edmund Halley, Elektron, Elementy dráhy, Elipsa, Evropská kosmická agentura, Excentricita dráhy, Francie, František Běhounek, Friedrich Wilhelm Bessel, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Galileo Galilei, Gilgameš, Giotto (sonda), Giovanni Alfonso Borelli, Giovanni Domenico Cassini, Giovanni Schiaparelli, Gravitace, Hale-Bopp, Halleyova kometa, Henoch, Herbert George Wells, Hjakutakeova kometa, Hvězda, ... Rozbalte index (164 více) »
- Astronomické objekty
- Komety
Alexis Clairaut
Alexis Claude Clairaut (13. května 1713, Paříž – 17. května 1765, Paříž) byl francouzský matematik, geometr a geodet, autor teorie tvaru Země.
Vidět Kometa a Alexis Clairaut
Amoniak
Amoniak (systematický název azan, triviální název čpavek, vzorec NH3) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn.
Vidět Kometa a Amoniak
Anaxagorás
Anaxagorás (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) byl řecký předsokratovský filozof, který patřil k tzv.
Vidět Kometa a Anaxagorás
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Vidět Kometa a Anglie
Apokalypsa
Peter von Cornelius: Apokalyptičtí jezdci Sedm trub z tzv. Bamberské apokalypsy - rukopisu, vytvořeného v klášteře na ostrově Reichenau kolem r. 1000 Apokalypsa (řecky ἀποκάλυψις apokalypsis zjevení, odhalení) je starověký literární žánr, jehož typickou ukázkou je zejména poslední biblická kniha stejného názvu.
Vidět Kometa a Apokalypsa
Aristotelés
Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Vidět Kometa a Aristotelés
Arthur Charles Clarke
Arthur Charles Clarke (16. prosince 1917 Minehead, Spojené království – 19. března 2008 Kolombo, Srí Lanka) byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea.
Vidět Kometa a Arthur Charles Clarke
Asfalt
Rafinovaný asfalt Asfalt je jedna z živic, které se vyskytují v přírodě buď společně s jinými, nebo samostatně v různém geologickém prostředí, hlavně v sedimentech formací, které jsou známy jako naftonosné.
Vidět Kometa a Asfalt
Asteroid
Galileo Asteroid je starší a nepřesné, ale stále často používané označení těles, která se správně nazývají planetky.
Vidět Kometa a Asteroid
Astrofyzika
světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.
Vidět Kometa a Astrofyzika
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky.
Vidět Kometa a Astronomická jednotka
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Vidět Kometa a Atmosféra
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Vidět Kometa a Čína
Babylón
Babylón (z akkad. 𒆍𒀭𒈨𒌍, Bābilim – Brána boha/bohů, bez diakritiky Babylon,, v Bibli (Genesis a Žalmy) též Bábel – znamená „zmatek“, kassitskými vládci a Assyřany nazýván Karduniaš, egyptsky bbr) bylo město na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii, v pozdějším období hlavní město Babylonie a Novobabylonské říše.
Vidět Kometa a Babylón
Blízkozemní planetka
Blízkozemní planetka (také NEA z anglického Near Earth Asteroid) je planetka, jejíž oběžná dráha leží blízko oběžné dráhy Země.
Vidět Kometa a Blízkozemní planetka
Bolid
Bolid Bolid (z řeckého βολις, bolis – střela) je název pro velice jasný meteor – světelný jev.
Vidět Kometa a Bolid
C/1680 V1
#PŘESMĚRUJ Velká kometa z roku 1680.
Vidět Kometa a C/1680 V1
Chiron (kometa)
#PŘESMĚRUJ Chiron (planetka).
Vidět Kometa a Chiron (kometa)
Christiaan Huygens
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. července 1695, Haag) byl význačný nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction.
Vidět Kometa a Christiaan Huygens
Dalekohled
alt.
Vidět Kometa a Dalekohled
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Vidět Kometa a Dánsko
Démokritos
Holandský malíř 17. století: Démokritos s lebkou Démokritos Démokritos z Abdér (přibližně 460–370 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filozof, jeden ze zakladatelů atomismu.
Vidět Kometa a Démokritos
Deep Impact (sonda)
Deep Impact je americká kometární sonda určená k průzkumu periodické komety Tempel 1 v rámci programu Discovery.
Vidět Kometa a Deep Impact (sonda)
Deep Space 1
Deep Space 1 je kosmická sonda, vypuštěná 24. října 1998 (14:08 SELČ).
Vidět Kometa a Deep Space 1
Dikyan
Dikyan je jednou z několika kyanových sloučenin.
Vidět Kometa a Dikyan
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Vidět Kometa a Doba oběhu
Edmund Halley
Royal Greenwich Observatory Edmund Halley (někdy Edmond, 8. listopadu 1656 – 14. ledna 1742) byl anglický astronom, geofyzik, matematik, meteorolog, fyzik a demograf.
Vidět Kometa a Edmund Halley
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Vidět Kometa a Elektron
Elementy dráhy
jarního bodu (pozice Slunce při jarní rovnodennosti), v jiných soustavách to pak může být směr ke středu galaxie. Elementy dráhy jsou souborem šesti veličin a jednoho časového údaje, které jednoznačně definují dráhu kosmického tělesa v daném časovém okamžiku kosmickým prostorem.
Vidět Kometa a Elementy dráhy
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Vidět Kometa a Elipsa
Evropská kosmická agentura
Sídlo ESA v Paříži Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky.
Vidět Kometa a Evropská kosmická agentura
Excentricita dráhy
Excentricita dráhy, výstřednost dráhy nebo také numerická excentricita je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru kolem centrálního tělesa nebo těžiště soustavy.
Vidět Kometa a Excentricita dráhy
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Kometa a Francie
František Běhounek
František Běhounek (27. října 1898 Holešovice-Bubny farnosti Bubeneč (kostel sv. Gotharda) – 1. ledna 1973 Karlovy Vary) byl český fyzik, akademik, profesor a spisovatel, autor odborné literatury, literatury pro mládež a science fiction.
Vidět Kometa a František Běhounek
Friedrich Wilhelm Bessel
Friedrich Wilhelm Bessel (22. července 1784 Minden, Vestfálsko – 17. březen 1846 Královec (Königsberg), Prusko) byl německý astronom, matematik, geodet a ředitel observatoře v Královci.
Vidět Kometa a Friedrich Wilhelm Bessel
Galaxie
Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.
Vidět Kometa a Galaxie
Galaxie Mléčná dráha
Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M.
Vidět Kometa a Galaxie Mléčná dráha
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Vidět Kometa a Galileo Galilei
Gilgameš
Gilgameš (původně Bilgames, řecky Gilgamos) byl podle Sumerského královského seznamu pátý král Uruku (raně Dynastický II, první dynastie Uruk).
Vidět Kometa a Gilgameš
Giotto (sonda)
Giotto je kosmická sonda organizace ESA, určená na výzkum Halleyovy komety, během své prodloužené mise však také zkoumala kometu Grigg-Skjellerup.
Vidět Kometa a Giotto (sonda)
Giovanni Alfonso Borelli
Giovanni Alfonso Borelli (Pisa 28. ledna 1608 – 31. prosince 1679) byl italský fyziolog, fyzik, astronom a matematik.
Vidět Kometa a Giovanni Alfonso Borelli
Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Domenico Cassini (8. června 1625 Perinaldo, Janovská republika – 14. září 1712 Paříž) byl italsko-francouzský astronom a inženýr.
Vidět Kometa a Giovanni Domenico Cassini
Giovanni Schiaparelli
Giovanni Virginio Schiaparelli (14. března 1835 Savigliano – 4. července 1910 Milán) byl italský astronom.
Vidět Kometa a Giovanni Schiaparelli
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Vidět Kometa a Gravitace
Hale-Bopp
Kometa 11. března 1997 Kometa Hale – Bopp, (formálně registrovaná C/1995 O1) byla jedna z nejjasnějších komet posledních staletí.
Vidět Kometa a Hale-Bopp
Halleyova kometa
Halleyova kometa (také často 1P/Halley) je kometa, která je ze Země vidět každých 75–76 let.
Vidět Kometa a Halleyova kometa
Henoch
Henoch (Chanoch, doslova „Zasvěcený“), kraličtí přepisují jako Enoch, je jedním z lidí a potomků Adamových žijících před potopou.
Vidět Kometa a Henoch
Herbert George Wells
Herbert George Wells (21. září 1866 Bromley – 13. srpna 1946 Londýn), obvykle psaný H. G. Wells, byl anglický spisovatel.
Vidět Kometa a Herbert George Wells
Hjakutakeova kometa
Hjakutakeova kometa při jejím největším přiblížení k Zemi v březnu roku 1996. Hjakutakeova kometa (obecné označení je C/1996 B2) byla objevena 31.
Vidět Kometa a Hjakutakeova kometa
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Vidět Kometa a Hvězda
Hyperbola
Hyperbola jako kuželosečka. Ilustrace definice: ohniska (''B1'', ''B2''); bod hyperboly (''P''); vzdálenosti ohnisek (''d1'', ''d2''). Hyperbola je rovinná křivka, kuželosečka s výstředností větší než 1.
Vidět Kometa a Hyperbola
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice.
Vidět Kometa a Immanuel Kant
Impakt mimozemského tělesa
#PŘESMĚRUJ Impakt astronomického tělesa.
Vidět Kometa a Impakt mimozemského tělesa
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Vidět Kometa a Ion
Ionizace
Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.
Vidět Kometa a Ionizace
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Vidět Kometa a Isaac Newton
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Kometa a Itálie
Jan Oort
Jan Hendrik Oort (28. dubna 1900 Franeker – 5. listopadu 1992 Leiden) byl nizozemský astronom, který významně přispěl k rozvoji radioastronomie.
Vidět Kometa a Jan Oort
Johann Franz Encke
Johann Franz Encke (23. září 1791 – 26. srpna 1865) byl německý astronom narozený v Hamburku.
Vidět Kometa a Johann Franz Encke
Johannes Hevelius
Taurus (Johannes Hevelius) Johannes Hevelius, pol. Jan Heweliusz (28. ledna 1611 Gdaňsk – 28. ledna 1687 tamtéž) byl gdaňskýHevelius se narodil do německojazyčné luteránské rodiny, byl poddaným polského krále a považoval se za „součást polského světa“ (civis Orbis Poloniae).
Vidět Kometa a Johannes Hevelius
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Vidět Kometa a Johannes Kepler
Jules Verne
Jules Gabriel Verne (výslovnost: žil vern, v IPA) (8. února 1828 Nantes – 24. března 1905 Amiens) byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury.
Vidět Kometa a Jules Verne
Jupiter (planeta)
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.
Vidět Kometa a Jupiter (planeta)
Kapalnění
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu.
Vidět Kometa a Kapalnění
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Vidět Kometa a Křída
Keplerovy zákony
Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.
Vidět Kometa a Keplerovy zákony
Kinetická energie
energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.
Vidět Kometa a Kinetická energie
Kohoutkova kometa
Oběžná dráha Kohoutkovy komety Kohoutkova kometa, předběžné označení C/1973 E1, původní předběžné označení 1973f, definitivní označení 1973 XII, je kometou patřící do Jupiterovy rodiny.
Vidět Kometa a Kohoutkova kometa
Koma (astronomie)
Struktura komety Holmes zachycená v infračerveném záření. Koma je plynný obal obklopující jádro komety, který se formuje při výrazně eliptickém oběhu komety konkrétně v době blízkého míjení Slunce.
Vidět Kometa a Koma (astronomie)
Kometa 1P/Halley
#PŘESMĚRUJ Halleyova kometa.
Vidět Kometa a Kometa 1P/Halley
Kometa West
kometa West 9. března 1976 Westova kometa neboli také nazývaná C/1975 V1 pochází, tak jako většina komet, z Oorthova oblaku.
Vidět Kometa a Kometa West
Kometární jádro
Snímek jádra komety Tempel 1 Kometární jádro je pevné těleso nacházející se uprostřed komety.
Vidět Kometa a Kometární jádro
Konjunkce (astronomie)
350px Konjunkce je termín užívaný v poziční astronomii a astrologii.
Vidět Kometa a Konjunkce (astronomie)
Kuželosečka
Druhy kuželoseček Kuželosečka je rovinná křivka, která vznikne jako průnik roviny s rotační kuželovou plochou, přičemž rovina neprochází jejím vrcholem.
Vidět Kometa a Kuželosečka
Kuiperův pás
Mléčné dráhy, který brání účinnému pozorování v určitých místech oblohy. Kuiperův pás (vyslovuj kaiperův), zřídka nazývaný také Edgeworthův-Kuiperův pás, je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu (asi 30 astronomických jednotek) až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.
Vidět Kometa a Kuiperův pás
Larry Niven
Laurence van Cott Niven (* 30. dubna 1938, Los Angeles, Kalifornie) je americký autor science fiction.
Vidět Kometa a Larry Niven
Malé těleso sluneční soustavy
sluneční soustavě Malé těleso sluneční soustavy je malý objekt na oběžné dráze kolem Slunce, který nesplňuje kritéria potřebná pro zařazení mezi planety, trpasličí planety nebo přirozené satelity.
Vidět Kometa a Malé těleso sluneční soustavy
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Vidět Kometa a Měsíc
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Vidět Kometa a Merkur (planeta)
Meteor
Letící meteor pozorován ze Země (Foto: NASA) Meteor (řec. meteóra (z met-, uprostřed a aforos, vznášející se, zavěšený), co se odehrává ve vzduchu, nad zemí; ve starší češtině také povětroň nebo létavice) je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou.
Vidět Kometa a Meteor
Meteorický roj
Meteorický roj Perseidy (2005) Meteorický roj je astronomický jev, který vzniká, když Země při svém pohybu zkříží pás meteoroidů – fragmentů, kopírujících oběžné dráhy svých mateřských těles.
Vidět Kometa a Meteorický roj
Methan
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn hybridizovanými orbitaly sp3 Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
Vidět Kometa a Methan
Mexický záliv
Pobřeží Texasu Cantarell Mexický záliv (angl. Gulf of Mexico či pouze Gulf; šp. Golfo de México) je svým charakterem spíše polouzavřené vnitrozemské moře Atlantského oceánu rozkládající se mezi východním pobřežím Mexika (konkrétně států Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo), jižním pobřežím Spojených států amerických (konkrétně států Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas) a severním pobřežím Kuby.
Vidět Kometa a Mexický záliv
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv.
Vidět Kometa a Mikuláš Koperník
Minerál
300px Minerál (lat., z minera, důl) čili nerost je homogenní přírodní fáze s přesně definovatelným chemickým složením a s vysoce uspořádanou stavbou částic, která je za normálních podmínek krystalická (výjimkou je přírodní rtuť) a která vznikla jako výsledek geologických procesů, případně jako produkt přírodních procesů na jiném kosmickém tělese.
Vidět Kometa a Minerál
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Vidět Kometa a Molekula
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Kometa a Německo
Nemesis (hvězda)
Nemesis („hvězda smrti“, podle řecké bohyně pomsty a odplaty Nemesis) je astronomický koncept, který vzešel z pozorování domnělé cykličnosti masových vymírání v dějinách života na Zemi, odkrytých v geologickém záznamu.
Vidět Kometa a Nemesis (hvězda)
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Vidět Kometa a Newtonův gravitační zákon
Oko
Lidské oko Oko (latinsky oculus) je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak.
Vidět Kometa a Oko
Oortův oblak
Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet (schéma není v měřítku, naznačuje jen tvary) Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 20 000–180 000 AU od Slunce.
Vidět Kometa a Oortův oblak
Open Directory Project
#PŘESMĚRUJ DMOZ.
Vidět Kometa a Open Directory Project
Organická sloučenina
aren), patří do skupiny organických sloučenin Organická sloučenina je chemicky čistá látka, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku.
Vidět Kometa a Organická sloučenina
Oxid uhelnatý
Oxid uhelnatý (starší terminologií kysličník uhelnatý) je bezbarvý jedovatý plyn bez chuti a zápachu, nedráždivý.
Vidět Kometa a Oxid uhelnatý
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť.
Vidět Kometa a Oxid uhličitý
Parabola (matematika)
Parabola Parabola je druh kuželosečky, rovinné křivky druhého stupně.
Vidět Kometa a Parabola (matematika)
Paralaxa
Paralaxa Paralaxa se projevuje u dvouokých zrcadlovek, kde pohled z hledáčku a objektivu fotoaparátu není týž Paralaxa (z řeckého παράλλαξις (parallaxis) znamenající „změna“) je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst v prostoru k pozorovanému bodu.
Vidět Kometa a Paralaxa
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Vidět Kometa a Perihélium
Perseidy
Mléčná dráha Perseidy (2015, Estonsko) Perseidy jsou kometární meteorický roj, který vznikl z komety 109P/Swift-Tuttle.
Vidět Kometa a Perseidy
Philae (sonda)
Philae je přistávací robotický modul Evropské kosmické agentury (ESA), který byl součástí vesmírné sondy Rosetta dokud po deseti letech cesty vesmírem nepřistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko (67P).
Vidět Kometa a Philae (sonda)
Philosophiae Naturalis Principia Mathematica
Vydání z roku 1686 s Newtonovými vlastnoručními vpisky a korekturami Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy.
Vidět Kometa a Philosophiae Naturalis Principia Mathematica
Pierre Petit (astronom)
Pierre Petit (8. prosince 1594 Montluçon – 20. srpna 1677 Lagny-sur-Marne) byl francouzský astronom, fyzik a matematik.
Vidět Kometa a Pierre Petit (astronom)
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Vidět Kometa a Planeta
Planeta X
Planeta X je hypotetická velká planeta ve sluneční soustavě za oběžnou drahou Neptuna.
Vidět Kometa a Planeta X
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Vidět Kometa a Planetka
Pluto (trpasličí planeta)
Pluto, oficiální označení (134340) Pluto a se symboly nebo, je největší a po Eris druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou sluneční soustavy.
Vidět Kometa a Pluto (trpasličí planeta)
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Vidět Kometa a Plyn
Polární záře
Aljašce Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře Země ve výškách od 90 km (v ionosféře – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů), někdy zasahující i do výšek několika set kilometrů.
Vidět Kometa a Polární záře
Prach
Pražských služeb víří uliční prach Prach na klávesnici Kresbička na zaprášeném autě Chuchvalce prachu a smetí Prach je obecné jméno pro tuhé částice s průměrem menším než 500 mikrometrů a obecněji pro jemně oddělenou hmotu.
Vidět Kometa a Prach
Pythagoreismus
Pythagoras Pythagoreismus (též pýthagoreismus) je filosofická esoterní škola a významná tradice západního myšlení, kterou založil kolem roku 530 př. n. l.
Vidět Kometa a Pythagoreismus
Radikál
Moses Gomberg, zakladatel radikálové chemie Radikál je v chemii vysoce reaktivní částice, která má jeden nebo více nepárových elektronů.
Vidět Kometa a Radikál
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Vidět Kometa a Rentgenové záření
Robert Hooke
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd.
Vidět Kometa a Robert Hooke
Rosetta (sonda)
Rosetta byla sonda Evropské kosmické agentury určená pro průzkum jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Vidět Kometa a Rosetta (sonda)
Saturn (planeta)
Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy.
Vidět Kometa a Saturn (planeta)
Seneca
Seneca (bronz, ''Museo Archeologico, Neapol'') Lucius Annaeus Seneca (4 př. n. l. Cordóba, Španělsko – 65 Řím, Itálie) byl římský stoický filosof, dramatik, básník a politik, syn Senecy staršího a vychovatel císaře Nerona.
Vidět Kometa a Seneca
Seznam neperiodických komet
Neperiodické komety (neboli dlouhodobé komety) jsou komety, které nemají pozorovaný a potvrzený více než jeden průchod perihéliem.
Vidět Kometa a Seznam neperiodických komet
Seznam periodických komet
Periodické komety jsou komety, které mají oběžnou dobu kratší než 200 let (známé též jako "krátkoperiodické komety") nebo které byly pozorovány v průběhu více než jednoho průchodu perihéliem (např.
Vidět Kometa a Seznam periodických komet
Shoemaker-Levy 9
17. května 1994 Kometa Shoemaker-Levy 9, formálně označovaná jako D/1993 F2, byla neperiodická kometa, která roku 1994 dopadla na planetu Jupiter.
Vidět Kometa a Shoemaker-Levy 9
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Vidět Kometa a Slunce
Sluneční energie
upright.
Vidět Kometa a Sluneční energie
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Vidět Kometa a Sluneční soustava
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Vidět Kometa a Sluneční vítr
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Vidět Kometa a Sovětský svaz
Stardust (sonda)
Stardust je americká kometární sonda určená k odběru vzorku prachu z kómy komety 81P/Wild-2 a dalšího prachu mezihvězdného a meziplanetárního původu.
Vidět Kometa a Stardust (sonda)
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Vidět Kometa a Starověk
Sulfidy
Sulfidy (starším názvem též sirníky) jsou sloučeniny síry s oxidačním číslem S−II.
Vidět Kometa a Sulfidy
Swift-Tuttleova kometa
#PŘESMĚRUJ 109P/Swift-Tuttle.
Vidět Kometa a Swift-Tuttleova kometa
Tapisérie z Bayeux
Tapisérie z Bayeux Tapisérie z Bayeux (francouzsky; anglicky) je 52 cm široká a 68,38 m dlouhá vyšívaná tkanina (není to tedy pravá tkaná tapisérie), zobrazující události vedoucí k normanské invazi do Anglie v roce 1066, stejně jako invazi samotnou.
Vidět Kometa a Tapisérie z Bayeux
Tove Janssonová
Tove Janssonová, rodným jménem Tove Marika Jansson, (9. srpna 1914, Helsinky – 27. června 2001, Helsinky) byla finská spisovatelka (píšící švédsky), autorka písňových textů, malířka, ilustrátorka a autorka komiksů.
Vidět Kometa a Tove Janssonová
Trajektorie
Trajektorie s vyznačením bodů v různých časových okamžicích. Trajektorie (též pohybová křivka) je geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod nebo těleso při pohybu opisuje.
Vidět Kometa a Trajektorie
Tunguská událost
upright.
Vidět Kometa a Tunguská událost
Tycho Brahe
Tycho Brahe (14. prosince 1546, zámek Knudstrup, Dánsko (dnes jižní Švédsko) – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe (někdy uváděný chybně jako „Tycho de Brahe“), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista.
Vidět Kometa a Tycho Brahe
Uran (planeta)
Uran (latinsky Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě.
Vidět Kometa a Uran (planeta)
Vítr
Větvě třešně ve větru Šipka větru: západní vítr o rychlosti 63–67 uzlů (50+10+5) Vítr je vektor popisující pohyb zvolené částice vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku.
Vidět Kometa a Vítr
Vega 1
Vega 1 je jedna ze dvou sovětských kosmických sond vypuštěných v rámci programu Vega, které byly určeny na výzkum planety Venuše a Halleyovy komety.
Vidět Kometa a Vega 1
Vega 2
Vega 2 je jedna ze dvou sovětských kosmických sond vypuštěných v rámci programu Vega, které byly určeny na výzkum planety Venuše a Halleyovy komety.
Vidět Kometa a Vega 2
Velká poloosa dráhy
Velká poloosa Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Vidět Kometa a Velká poloosa dráhy
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Vidět Kometa a Voda
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Vidět Kometa a Země
Zvěrokruh
Znamení zvěrokruhu, 16. století Anatomie člověka, Přebohaté hodinky vévody z Berry, 1410 Zvěrokruh, zvířetník nebo zodiak je myšlený pás ±8° (16°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky.
Vidět Kometa a Zvěrokruh
10. červenec
10.
Vidět Kometa a 10. červenec
11. únor
11.
Vidět Kometa a 11. únor
11. září
11.
Vidět Kometa a 11. září
13. březen
13.
Vidět Kometa a 13. březen
14. listopad
14.
Vidět Kometa a 14. listopad
15. leden
15.
Vidět Kometa a 15. leden
1577
1577 (MDLXXVII) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kometa a 1577
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Vidět Kometa a 16. století
1609
1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1609
1610
1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1610
1680
1680 (MDCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1680
1687
1687 (MDCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1687
17. září
17.
Vidět Kometa a 17. září
1705
1705 (MDCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1705
1755
1755 (MDCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1755
1758
1758 (MDCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kometa a 1758
1759
1759 (MDCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1759
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kometa a 1786
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1795
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kometa a 1805
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1818
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1819
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1821
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kometa a 1822
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1835
1836
1836 (MDCCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1836
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1846
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1852
1864
1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1864
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1866
1869
1869 (MDCCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1869
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1872
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1877
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1885
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Vidět Kometa a 19. století
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1900
1905
1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kometa a 1905
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1908
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kometa a 1910
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Kometa a 1950
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1958
1973
1973 (MCMLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1973
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Kometa a 1985
1986
1986 (MCMLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1986
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Kometa a 1987
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1992
1993
1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Kometa a 1993
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Kometa a 1994
1996
1996 (MCMXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Kometa a 1996
1997
1997 (MCMXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Kometa a 1997
1999
Rok 1999 (MCMXCIX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Vidět Kometa a 1999
19P/Borrelly
19P/Borrelly je krátkoperiodická kometa s oběžnou dráhou 6,86 let.
Vidět Kometa a 19P/Borrelly
1P/Halley
#PŘESMĚRUJ Halleyova kometa.
Vidět Kometa a 1P/Halley
2. leden
2.
Vidět Kometa a 2. leden
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Vidět Kometa a 2001
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Vidět Kometa a 2004
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Kometa a 2005
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Kometa a 2006
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Vidět Kometa a 2014
2015
2015 (MMXV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1. ledna 2015 a skončil ve čtvrtek 31. prosince 2015.
Vidět Kometa a 2015
2021
Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Vidět Kometa a 2021
21. září
21.
Vidět Kometa a 21. září
2P/Encke
2P/Encke (také označovaná jako Enckeova kometa) je periodická kometa, pojmenovaná na počest Johana F. Encke.
Vidět Kometa a 2P/Encke
3D/Biela
3D/Biela je periodická kometa.
Vidět Kometa a 3D/Biela
4. červenec
4.
Vidět Kometa a 4. červenec
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková (podle nového značení P/1948 X1) je periodická kometa, která oběhne Slunce jednou za 5,25 let.
Vidět Kometa a 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková
6. březen
6.
Vidět Kometa a 6. březen
67P/Churyumov-Gerasimenko
#PŘESMĚRUJ 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Vidět Kometa a 67P/Churyumov-Gerasimenko
7. únor
7.
Vidět Kometa a 7. únor
73P/Schwassmann-Wachmann
73P/Schwassmann-Wachmann, známá též Schwassmann-Wachmann 3 nebo SW3, je krátkoperiodická kometa z Jupiterovy rodiny komet, která se 18.
Vidět Kometa a 73P/Schwassmann-Wachmann
81P/Wild-2
81P/Wild-2 nebo také Wild 2 je krátkoperiodická kometa, kterou 6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild.
Vidět Kometa a 81P/Wild-2
9. březen
9.
Vidět Kometa a 9. březen
9P/Tempel
9P/Tempel 1 je kometa patřící do Jupiterovy rodiny.
Vidět Kometa a 9P/Tempel
Viz také
Astronomické objekty
- Astronomický objekt
- Kometa
Komety
Také známý jako .
, Hyperbola, Immanuel Kant, Impakt mimozemského tělesa, Ion, Ionizace, Isaac Newton, Itálie, Jan Oort, Johann Franz Encke, Johannes Hevelius, Johannes Kepler, Jules Verne, Jupiter (planeta), Kapalnění, Křída, Keplerovy zákony, Kinetická energie, Kohoutkova kometa, Koma (astronomie), Kometa 1P/Halley, Kometa West, Kometární jádro, Konjunkce (astronomie), Kuželosečka, Kuiperův pás, Larry Niven, Malé těleso sluneční soustavy, Měsíc, Merkur (planeta), Meteor, Meteorický roj, Methan, Mexický záliv, Mikuláš Koperník, Minerál, Molekula, Německo, Nemesis (hvězda), Newtonův gravitační zákon, Oko, Oortův oblak, Open Directory Project, Organická sloučenina, Oxid uhelnatý, Oxid uhličitý, Parabola (matematika), Paralaxa, Perihélium, Perseidy, Philae (sonda), Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, Pierre Petit (astronom), Planeta, Planeta X, Planetka, Pluto (trpasličí planeta), Plyn, Polární záře, Prach, Pythagoreismus, Radikál, Rentgenové záření, Robert Hooke, Rosetta (sonda), Saturn (planeta), Seneca, Seznam neperiodických komet, Seznam periodických komet, Shoemaker-Levy 9, Slunce, Sluneční energie, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Sovětský svaz, Stardust (sonda), Starověk, Sulfidy, Swift-Tuttleova kometa, Tapisérie z Bayeux, Tove Janssonová, Trajektorie, Tunguská událost, Tycho Brahe, Uran (planeta), Vítr, Vega 1, Vega 2, Velká poloosa dráhy, Voda, Země, Zvěrokruh, 10. červenec, 11. únor, 11. září, 13. březen, 14. listopad, 15. leden, 1577, 16. století, 1609, 1610, 1680, 1687, 17. září, 1705, 1755, 1758, 1759, 1786, 1795, 1805, 1818, 1819, 1821, 1822, 1835, 1836, 1846, 1852, 1864, 1866, 1869, 1872, 1877, 1885, 19. století, 1900, 1905, 1908, 1910, 1950, 1958, 1973, 1985, 1986, 1987, 1992, 1993, 1994, 1996, 1997, 1999, 19P/Borrelly, 1P/Halley, 2. leden, 2001, 2004, 2005, 2006, 2014, 2015, 2021, 21. září, 2P/Encke, 3D/Biela, 4. červenec, 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, 6. březen, 67P/Churyumov-Gerasimenko, 7. únor, 73P/Schwassmann-Wachmann, 81P/Wild-2, 9. březen, 9P/Tempel.