Rychlejší přístup než prohlížeči!
47 vztahy: Americký dolar, Andrej Andrejevič Vlasov, Antonín Zápotocký, Auschwitz, Berlín, Georg Elser, Heinkel, Heinrich Himmler, Jakov Džugašvili, Jan Opletal, Josef Čapek, Josif Vissarionovič Stalin, Juraj Herz, Karl Otto Koch, Křišťálová noc, Koncentrační tábor, Koncentrační tábor Neuengamme, Kurt Schuschnigg, Libra šterlinků, Michael Lippert, Nacistické Německo, Německá demokratická republika, Německo, Odra, Operace Bernhard, Oranienburg, Pochod smrti, Pražské povstání, Rudá armáda, Ruská osvobozenecká armáda, Rusové, Schutzstaffel, Seznam německých koncentračních táborů, Sovětští váleční zajatci během druhé světové války, Sovětský svaz, Vojmír Srdečný, Wehrmacht, Welthauptstadt Germania, Werwolf, 1936, 1937, 1938, 1939, 1941, 1942, 1945, 1947.
Americký dolar
Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruněhttp://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/usd/ USD - Devizové kurzy ke konci měsíce-ekonomika ČNB, kurzy.cz Americký dolar je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Americký dolar · Vidět víc »
Andrej Andrejevič Vlasov
Andrej Andrejevič Vlasov (Lomakino, Nižněnovgorodská oblast – 1. srpna 1946 Moskva) byl sovětský generál, který za druhé světové války v německém zajetí vytvořil Ruskou osvobozeneckou armádu (ROA), do jejíhož vedení ho jmenoval Heinrich Himmler.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Andrej Andrejevič Vlasov · Vidět víc »
Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 Zákolany farnost Kováry – 13. listopadu 1957 Praha) byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal pátým československým prezidentem, druhým komunistickým po Klementu Gottwaldovi.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Antonín Zápotocký · Vidět víc »
Auschwitz
Auschwitz, koncentrační tábor Osvětim, byl komplex německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů fungujících během druhé světové války na území anektovaném Třetí říší na jihozápadě Polska po jeho obsazení roku 1939.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Auschwitz · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Berlín · Vidět víc »
Georg Elser
Johann Georg Elser (4. ledna 1903, Hermaringen, Německo – 9. dubna 1945, Dachau, Německo) byl německý odpůrce nacismu, osamělý strůjce neúspěšného atentátu na Adolfa Hitlera roku 1939.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Georg Elser · Vidět víc »
Heinkel
Heinkel He 111 během výroby Heinkel Flugzeugwerke byl německý letecký výrobce, který byl založen roku 1922 Ernstem Heinkelem; společnost sídlila ve Warnemünde.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Heinkel · Vidět víc »
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Heinrich Himmler · Vidět víc »
Jakov Džugašvili
Jakov Josifovič Džugašvili (18. března 1907 – 14. dubna 1943) byl jedním ze tří dětí Josifa Vissarionoviče Stalina.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Jakov Džugašvili · Vidět víc »
Jan Opletal
Jan Opletal (1. ledna 1915 Lhota nad Moravou – 11. listopadu 1939 Praha) byl student Lékařské fakulty Karlovy univerzity, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace 28. října 1939.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Jan Opletal · Vidět víc »
Josef Čapek
Karel a Josef Čapkové v roce 1927 Josef Čapek (23. března 1887 HronovSOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1895 v Hronově, sign.53-4152, ukn.3165, str. 52. Dostupné online – mezi 13. a 15. dubnem 1945 Bergen-BelsenPoslední zpráva o jeho životě je ze 4. dubna 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen a vesměs se předpokládá, že zemřel nedlouho poté. Po válce probíhalo řízení o prohlášení za mrtvého a datum úmrtí bylo stanoveno na 30. duben 1947.) byl český malíř, grafik, knižní ilustrátor a spisovatel.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Josef Čapek · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Juraj Herz
Juraj Herz (4. září 1934 Kežmarok – 8. dubna 2018) byl slovenský režisér, scenárista a herec židovského původu.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Juraj Herz · Vidět víc »
Karl Otto Koch
#PŘESMĚRUJ Karl-Otto Koch.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Karl Otto Koch · Vidět víc »
Křišťálová noc
Den poté – zničená výloha židovského obchodu NDR z roku 1963 Oběť atentátu, Ernst vom Rath Křišťálová noc, někdy též označovaná jako Listopadový pogrom či Říšský pogrom, byl protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v nacistickém Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Křišťálová noc · Vidět víc »
Koncentrační tábor
búrská dívka v britském koncentračním táboře lékařským pokusům krátce po osvobození tábora Auschwitz Rudou armádou Koncentrační tábor, v češtině hovorově také koncentrák nebo lágr (z něm. Lager.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Koncentrační tábor · Vidět víc »
Koncentrační tábor Neuengamme
Koncentrační tábor Neuengamme byla síť německých nacistických koncentračních táborů, která sestávala z hlavního tábora v Neuengamme a 85 pobočných táborů, z nichž 24 bylo určeno ženám.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Koncentrační tábor Neuengamme · Vidět víc »
Kurt Schuschnigg
Ženevě (1934) Kurt Alois Josef Johann von Schuschnigg (14. prosince 1897, Riva del Garda – 18. listopadu 1977, Mutters, Tyrolsko) byl od 25. července 1934 do 11. března 1938 rakouským kancléřem.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Kurt Schuschnigg · Vidět víc »
Libra šterlinků
Mince z roku 1842. Libra šterlinků, nebo též britská libra je zákonné platidlo Spojeného království.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Libra šterlinků · Vidět víc »
Michael Lippert
Michael Hans Lippert (24. dubna 1897 – 1. září 1969) byl důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Standartenführer (plukovník) za druhé světové války.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Michael Lippert · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Nacistické Německo · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Německo · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Odra · Vidět víc »
Operace Bernhard
Operace Bernhard (někdy nazývaná též Akce Bernhard) je v dějinách dosud největší známý případ padělání bankovek a dokumentů.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Operace Bernhard · Vidět víc »
Oranienburg
Oranienburg (či Bečov) je německé město, ležící ve spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Oranienburg · Vidět víc »
Pochod smrti
Volary, 11. května 1945. Němečtí civilisté procházejí kolem těl třiceti židovských žen, které zemřely v důsledku nuceného pochodu Pochod smrti je nucený pochod, jehož důsledkem je smrt významné části zúčastněných.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Pochod smrti · Vidět víc »
Pražské povstání
Pražské povstání vypuklo 5. května 1945 v hlavním městě Praze.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Pražské povstání · Vidět víc »
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Rudá armáda · Vidět víc »
Ruská osvobozenecká armáda
Ruská osvobozenecká armáda – ROA (německy Russische Befreiungsarmee, rusky Русская освободительная армия – РОА, Russkaja osvoboditel'naja armija – ROA) byla v době druhé světové války organizace několika vojenských jednotek ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, kteří na straně nacistického Německa dobrovolně bojovali proti Sovětskému svazu.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Ruská osvobozenecká armáda · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Rusové · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Schutzstaffel · Vidět víc »
Seznam německých koncentračních táborů
Hlavní koncentrační tábory v Evropě za 2. světové války Seznam německých koncentračních táborů obsahuje přehled Němci zbudovaných koncentračních táborů před a v průběhu druhé světové války.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Seznam německých koncentračních táborů · Vidět víc »
Sovětští váleční zajatci během druhé světové války
Sovětští váleční zajatci, začátek nacistického vpádu do SSSR Tento článek se zabývá osudy sovětských válečných zajatců během druhé světové války, kteří se dostali do nacistického zajetí během bojů na východní frontě.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Sovětští váleční zajatci během druhé světové války · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Sovětský svaz · Vidět víc »
Vojmír Srdečný
Vojmír Dalibor Srdečný (6. října 1919 Albrechtice nad Orlicí – 14. srpna 2019) byl poslední přeživší student odvlečený během nacistických represí proti studentům ze 17. listopadu 1939 do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Vojmír Srdečný · Vidět víc »
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Wehrmacht · Vidět víc »
Welthauptstadt Germania
Pohled na model hlavního města světa Germania Welthauptstadt Germania („Světové hlavní město“) bylo jméno projektované Adolfem Hitlerem pro zcela nové hlavní město nebo původní obnovené hlavní město Třetí Říše na místě města Berlín.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Welthauptstadt Germania · Vidět víc »
Werwolf
Vlajka Werwolf Werwolfové byli němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a Werwolf · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1936 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1941 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1942 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1945 · Vidět víc »
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Koncentrační tábor Sachsenhausen a 1947 · Vidět víc »
