Konotace a Matematika

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Konotace a Matematika

Konotace vs. Matematika

Konotace znamená transformaci člověkem přijaté jazykové formy (slova, věty, tahy malířova štětce, architektonická skica, dendrologická struktura...) v informaci vytvořenou z ní v jeho psýše. Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Exaktní

Exaktní (lat. exactus od exigó, vyžaduji, zkoumám, měřím) znamená přesný.

Exaktní a Konotace · Exaktní a Matematika · Vidět víc »

Exaktní věda

Exaktní věda (exaktní – z lat. vědecky přesný, přísně vědecký) je věda založená na metodě umožňující znalosti o reálném světě získávat a zapisovat (reprezentovat) tak, že jsou součástí světa exaktního, tak vědu matematizovat.

Exaktní věda a Konotace · Exaktní věda a Matematika · Vidět víc »

Fyzika

Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.

Fyzika a Konotace · Fyzika a Matematika · Vidět víc »

Hypotéza

Hypotéza (řecky ϋπόθεσις hypo-thesis, podklad, princip, předpoklad) znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale je zároveň formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit.

Hypotéza a Konotace · Hypotéza a Matematika · Vidět víc »

Interpretace

Interpretace (z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit.

Interpretace a Konotace · Interpretace a Matematika · Vidět víc »

Logika

Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.

Konotace a Logika · Logika a Matematika · Vidět víc »

Množina

Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.

Konotace a Množina · Matematika a Množina · Vidět víc »

Pojem

Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).

Konotace a Pojem · Matematika a Pojem · Vidět víc »

Vágnost

Vágnost (rozmazanost, mlhavost, neurčitost) je primárně filtrem přirozeného lidského poznání, další úlohy vágnosti jsou z něj odvozeny, jsou sekundární.

Konotace a Vágnost · Matematika a Vágnost · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Konotace a Věda · Matematika a Věda · Vidět víc »

Veličina

Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.

Konotace a Veličina · Matematika a Veličina · Vidět víc »