Obsah
254 vztahy: Adiže, Aegyptus, Afrika (provincie), Afrodita, Alamani, Alexandrie, Allectus, Amfiteátr, Ammianus Marcellinus, Anglikánská církev, Apoštol, Apollón, Aquileia, Areios, Ariánství, Arles, Arménie, Asie, Atanáš, Augustus (titul), Aurelianus, Aurelius Victor, Autun, Írán, Štěpán II. (papež), İzmit, Židé, Řím, Římská říše, Římské právo, Římské provincie, Římský konzul, Římský senát, Římskokatolická církev, Řečtina, Baalbek, Balkán, Barbar, Bazilika Svatého hrobu, Bazilika svatého Petra, Bůh, Bůh Otec, Bible, Biskup, Bithýnie, Bitva u Adrianopole (324), Bitva u Milvijského mostu, Bospor, Boulogne-sur-Mer, Brescia, ... Rozbalte index (204 více) »
- Úmrtí v roce 337
- Ilyrové
- Konstantinovská dynastie
- Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů
- Tetrarchie
Adiže
Adiže (ladinsky Adesc, benátsky Àdexe, lombardsky Adiss) je řeka v severní Itálii (regiony Trentino-Alto Adige, Benátsko).
Vidět Konstantin I. Veliký a Adiže
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Vidět Konstantin I. Veliký a Aegyptus
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Vidět Konstantin I. Veliký a Afrika (provincie)
Afrodita
Afrodíté (starořecky Ἀφροδίτη, v češtině též Afrodita) je starověká řecká bohyně lásky, sexuality, plodnosti a krásy; vedle tohoto nejrozšířenějšího pojetí však může nabývat i zcela odlišných, nezřídka i nevyzpytatelných rysů.
Vidět Konstantin I. Veliký a Afrodita
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Vidět Konstantin I. Veliký a Alamani
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Alexandrie
Allectus
Allectus († 296) byl římský císař, uzurpátor v Británii a severní Galii v letech 293 až 296.
Vidět Konstantin I. Veliký a Allectus
Amfiteátr
Amfiteátr v Arles Mapa amfiteátrů ve starověkém Římě Amfiteátr (řecky amfi – kolem a theatron – divadlo; latinsky amphitheatrum) je původně starověká římská stavba s elipsovitým půdorysem, která sloužila ke sledování gladiátorských zápasů, štvanic na dravá zvířata a námořních bitev (tzv.
Vidět Konstantin I. Veliký a Amfiteátr
Ammianus Marcellinus
Ammianus Marcellinus (pravděpodobně 330, Antiochie nad Orontem – asi 395 nejpozději 400, patrně v Římě) byl ve 4.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ammianus Marcellinus
Anglikánská církev
Canterburská katedrála – sídlo prvního mezi anglikánskými biskupy Anglikánská církev (anglicky Church of England, mimo Anglii většinou The Anglican Church) je mateřská církev anglikánského společenství církví, která je v Anglii podřízena panovníkově moci.
Vidět Konstantin I. Veliký a Anglikánská církev
Apoštol
Simona Ušakova (1685) Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium.
Vidět Konstantin I. Veliký a Apoštol
Apollón
Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.
Vidět Konstantin I. Veliký a Apollón
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Vidět Konstantin I. Veliký a Aquileia
Areios
Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.
Vidět Konstantin I. Veliký a Areios
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Vidět Konstantin I. Veliký a Ariánství
Arles
Arles je historické francouzské město v departementu Bouches-du-Rhône, v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur na řece Rhône, asi 25 km od mořského pobřeží.
Vidět Konstantin I. Veliký a Arles
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Arménie
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Vidět Konstantin I. Veliký a Asie
Atanáš
Svatý Atanáš Alexandrijský (řecky Athanasios, polatinštěle Athanasius, počeštěle též Athanáš či Atanázius; asi 295 – 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Atanáš
Augustus (titul)
Diokleciána (Nápis: Diocletianus Augustus) Augustus (Vznešený) byl čestný titul, který od roku 27 př. n. l. do začátku 7. století byl součástí titulu římských a byzantských císařů.
Vidět Konstantin I. Veliký a Augustus (titul)
Aurelianus
Lucius Domitius AurelianusJeho plné jméno se všemi čestnými a vítěznými tituly znělo Imperator Caesar Lucius Domitius Aurelianus Augustus, Germanicus Maximus, Gothicus Maximus, Parthicus Maximus, Restitutor Orientis, Restitutor Orbis.
Vidět Konstantin I. Veliký a Aurelianus
Aurelius Victor
Sextus Aurelius Victor (cca 320 – cca 390) byl římský politik a historik, autor díla Liber de caesaribus (Kniha o císařích) nazývaného též Historiae abbreviatae (Krátké dějiny) a publikovaného roku 361.
Vidět Konstantin I. Veliký a Aurelius Victor
Autun
Autun je historické město ve Francii, region Burgundsko-Franche-Comté, département Saône-et-Loire, s asi 15 000 obyvateli (2006).
Vidět Konstantin I. Veliký a Autun
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Vidět Konstantin I. Veliký a Írán
Štěpán II. (papež)
Štěpán II., případně Štěpán III., (714/715 Řím – 26. dubna 757) byl papežem od 26. března 752.
Vidět Konstantin I. Veliký a Štěpán II. (papež)
İzmit
Izmit (ve starověku Nikomédie) je město v Turecku, administrativní centrum Kocaeliské provincie v Marmarském regionu.
Vidět Konstantin I. Veliký a İzmit
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Židé
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět Konstantin I. Veliký a Řím
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římská říše
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římské právo
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římské provincie
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římský konzul
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římský senát
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Římskokatolická církev
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Vidět Konstantin I. Veliký a Řečtina
Baalbek
Baalbek, Balabakk (arabsky بعلبك, vyslovováno Baʿlabakk) je městečko nacházející se ve východním Libanonu (65 km východně od Bejrútu), v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon.
Vidět Konstantin I. Veliký a Baalbek
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Balkán
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Vidět Konstantin I. Veliký a Barbar
Bazilika Svatého hrobu
#PŘESMĚRUJ Chrám Božího hrobu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bazilika Svatého hrobu
Bazilika svatého Petra
Bazilika svatého Petra ve Vatikánu (italsky basilica di San Pietro in Vaticano, také Svatopetrský dóm nebo Vatikánská bazilika) je jedna ze čtyř římských papežských (do roku 2008 patriarchálních) či velkých bazilik a jeden z největších kostelů na světě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bazilika svatého Petra
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bůh
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bůh Otec
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bible
Biskup
biskup litoměřický) arcibiskup michalovsko-košický) Biskup (z řeckého έπίσκοπος episkopos dohlížitel, moderátor, ochránce, zodpovědný; z έπι-σκέπτεσθαι episkeptesthai dohlížet) je v katolické církvi nejvyšším představitelem diecéze, jenž je nástupcem apoštolů (viz apoštolská posloupnost), které ustanovil Ježíš Kristus.
Vidět Konstantin I. Veliký a Biskup
Bithýnie
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna Bithýnie Bithýnie byla ve starověku královstvím a římskou provincií, rozkládající se na severovýchodě Malé Asie (v dnešním Turecku) při březích Propontidy (Marmarského moře), thráckého Bosporu a Pontu Euxinu (Černého moře).
Vidět Konstantin I. Veliký a Bithýnie
Bitva u Adrianopole (324)
Bitva u Adrianopole v roce 324 n. l. byla střetnutím vojsk západního císaře Konstantina Velikého s armádou východního císaře Licinia.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bitva u Adrianopole (324)
Bitva u Milvijského mostu
Bitva u Milvijského mostu přes Tiberu na severu Říma mezi římskými císaři Konstantinem I. a Maxentiem se odehrála 28. října 312.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bitva u Milvijského mostu
Bospor
Bospor (v antice známý jako Bospor Thrácký nebo Bospor Cařihradský) je průliv mezi Černým a Marmarským mořem na severozápadě Turecka.
Vidět Konstantin I. Veliký a Bospor
Boulogne-sur-Mer
Boulogne-sur-Mer je přístavní město v severní Francii, v departementu Pas-de-Calais, na pobřeží Lamanšského průlivu a asi 25 km jihozápadně od Calais.
Vidět Konstantin I. Veliký a Boulogne-sur-Mer
Brescia
Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.
Vidět Konstantin I. Veliký a Brescia
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Vidět Konstantin I. Veliký a Británie (provincie)
Byzantion
Byzantion (starořecky Βυζάντιον, latinsky Byzantium) je název původní antické osady umístěné na Thráckém Bosporu, průlivu mezi Černým a Marmarským mořem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Byzantion
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Vidět Konstantin I. Veliký a Byzantská říše
Caesar
Caesar je římské cognomen a v římském císařství titul panovníka („císaře“), který byl odvozen ze jména Gaia Iulia Caesara.
Vidět Konstantin I. Veliký a Caesar
Carausius
Carausius, celým jménem Marcus Aurelius Mausaeus Valerius Carausius († 293), byl menapijský důstojník římského námořnictva, který se roku 286 ujal moci v Británii a severní Galii.
Vidět Konstantin I. Veliký a Carausius
Carnuntum
tetrarchů. Novodobé revizní výzkumy ale dospěly k závěru, že byla postavena až v polovině 4. století Carnuntum (v díle zeměpisce Klaudia Ptolemaia Καρνοιις) byl starověký římský legionářský tábor (Castrum) a město v současném Rakousku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Carnuntum
Carus
Marcus Aurelius Carus (asi 224 Narbo, Galie – červenec či srpen 283 poblíž Ktésifóntu, Mezopotámie) byl římský císař vládnoucí v letech 282–283 spolu se svými syny Carinem a Numerianem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Carus
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Vidět Konstantin I. Veliký a Církev
Córdoba (Španělsko)
Córdoba je město v jižním Španělsku v autonomním společenství Andalusie na řece Guadalquivir; hlavní město stejnojmenné provincie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Córdoba (Španělsko)
Chalon-sur-Saône
Chalon-sur-Saône je historické město ve střední Francii, v burgundském regionu, v départmentu Saône-et-Loire a je největším městem tohoto départmentu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Chalon-sur-Saône
Chí
Chí — majuskulní i minuskulní varianta Chí (majuskulní podoba Χ, minuskulní podoba χ, řecký název Χῖ) je dvaadvacáté písmeno řecké abecedy a v řecké číselné soustavě má hodnotu 600.
Vidět Konstantin I. Veliký a Chí
Chrám Božího hrobu
Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu. Kopule kostela Pohled od jihu, vlevo minaret Omarovy mešity Chrám Božího hrobu, rovněž bazilika Svatého hrobu, ve východních církvích kostel Vzkříšení – (řecky: Ναός της Αναστάσεως, Naos tis Anastaseos; arménsky: Surp Haruthjun; gruzínsky: Agdgomis Tadzari) je křesťanský kostel uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma.
Vidět Konstantin I. Veliký a Chrám Božího hrobu
Chrámová prostituce
Chrámová prostituce byla starověká forma kultovního pohlavního styku chrámových služebnic, rozšířená především v Indii, Egyptě, Babylónu, Lýdii, Numídii, Arménii a na Kypru.
Vidět Konstantin I. Veliký a Chrámová prostituce
Christologie
Vzkříšení Krista 1560 Veronese, Didier Descouens Christologie (z řeckého χριστός christos pomazaný + λόγος logos slovo, řeč, nauka) je jedno z odvětví křesťanské teologie, která se zabývá osobou Ježíše Krista a jejím teologickým významem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Christologie
Circus Maximus
Mapa centra Říma během císařství, Circus Maximus je v pravém dolním rohu Circus Maximus (do češtiny někdy překládáno jako Velký cirk) je římské antické sportoviště (cirkus) nacházející se v Římě mezi pahorky Palatinem a Aventinem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Circus Maximus
Claudius II.
Marcus Aurelius Claudius, známý jako Claudius Gothicus či Claudius II. (10. května 213/214 – září 270 Sirmium), byl římský císař vládnoucí v letech 268–270.
Vidět Konstantin I. Veliký a Claudius II.
Comitatenses
Pojem comitatenses označuje jednotky římské armády v době dominátu tvořící mobilní polní armády, zvané comitatus, rozmístěné uvnitř říše a připravené zastavit protivníka, který pronikl přes hranice.
Vidět Konstantin I. Veliký a Comitatenses
Constans
Flavius Iulius Constans (mezi 320 a 323 – únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337–350.
Vidět Konstantin I. Veliký a Constans
Constantius I. Chlorus
Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), v české literatuře také Konstancius Chlorus, byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Constantius I. Chlorus
Constantius II.
Constantius II., vlastním jménem Flavius Iulius Constantius (7. srpna 317 v Ilýrii, zřejmě v Sirmiu – 3. listopadu 361 v Mopsukrenai, Kilíkie), byl synem Konstantina Velikého a císařem římské říše od roku 337 (na východě) resp.
Vidět Konstantin I. Veliký a Constantius II.
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Vidět Konstantin I. Veliký a Dalmácie (provincie)
Damnatio memoriae
Getovi, kterého zavraždil jeho bratr Caracalla (vpravo). Nahoře jsou jejich rodiče, Septimius Severus a Iulia Domna Damnatio memoriae (latinsky zatracení památky) znamenalo ve starověkém Římě odsouzení památky osoby.
Vidět Konstantin I. Veliký a Damnatio memoriae
Dácie
Říše krále Burebisty kolem poloviny 1. století př. n. l. Dácie (latinsky Dacia) bylo ve starověku území obývané kmeny Dáků a Getů, které se nacházelo převážně v dnešním Rumunsku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Dácie
Dějiny křesťanství
Ježíš uzdravuje krvácející ženu, Římské katakomby, 300–350 Toto schéma zachycuje zjednodušený vývoj církví a jejich postupné rozdělování. Schéma nezahrnuje vznik Starokatolické církve roku 1870 K dějinám křesťanství jde přistupovat více způsoby.
Vidět Konstantin I. Veliký a Dějiny křesťanství
Delfy
Delfy je významné antické město a archeologické naleziště v Řecku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Delfy
Diocletianus
Gaius Aurelius Valerius Diocletianus (kolem 244 v Dalmácii – 3. prosince 312 nebo 316 ve Spalatu, dnešní Split), rodným jménem Diocles, obvykle známý jako Diocletianus (česky Dioklecián) byl římský císař od 20. listopadu 284 až do 1.
Vidět Konstantin I. Veliký a Diocletianus
Donatisté
Donatisté a novaciáni byly dvě fundamentalistické větve katolické církve rozšířené zejména ve 4. století.
Vidět Konstantin I. Veliký a Donatisté
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Konstantin I. Veliký a Dunaj
Edikt milánský
Edikt milánský, resp.
Vidět Konstantin I. Veliký a Edikt milánský
Ekumenický koncil
Tridentský koncil Ekumenický koncil (řec. οἰκουμένη obydlený svět) neboli všeobecný sněm je setkání biskupů (koncil) celé církve na celém světě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ekumenický koncil
Epigrafika
Datace vytesaná do kamene Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech.
Vidět Konstantin I. Veliký a Epigrafika
Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Kaisareie (asi 265 Palestina – 30. května 339 Kaisarea), nazýván též Eusebius Pamphili (žák Pamfilův), byl kněz, teolog a církevní historik.
Vidět Konstantin I. Veliký a Eusebios z Kaisareie
Eusebios z Nikomédie
Eusebios z Nikomédie († 341) byl jeden z nejvlivnějších křesťanských biskupů první poloviny 4. století a jeden z hlavních představitelů ariánství.
Vidět Konstantin I. Veliký a Eusebios z Nikomédie
Eutropius
Flavius Eutropius († po 390) byl pozdně antický římský historik žijící ve 4.
Vidět Konstantin I. Veliký a Eutropius
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Evropa
Fausta
Fausta (Flavia Maxima Fausta; 289 – 326) byla římská císařovna a dcera římského císaře Maximiana.
Vidět Konstantin I. Veliký a Fausta
Flavia Iulia Helena
#PŘESMĚRUJ Svatá Helena.
Vidět Konstantin I. Veliký a Flavia Iulia Helena
Flavius Severus
Flavius Valerius Severus (– 16. září 307 Tres Tabernae u Říma) byl římský císař panující od srpna 306 do března či dubna 307 v rámci tzv.
Vidět Konstantin I. Veliký a Flavius Severus
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Vidět Konstantin I. Veliký a Foederati
Fokas
Fokas (po roce 547 v Thrákii – 5. října 610 v Konstantinopoli) byl byzantský císař v letech 602 až 610.
Vidět Konstantin I. Veliký a Fokas
Fortuna
Fortuna, latinsky Fortūna, je římská bohyně osudu, zpravidla šťastného (Fortuna bona), ale také nešťastného (Fortuna mala), která zajišťovala válečné úspěchy, úrodu i plodnost.
Vidět Konstantin I. Veliký a Fortuna
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3.
Vidět Konstantin I. Veliký a Frankové
Galerius
Gaius Galerius Valerius Maximianus (mezi 250 a 260 dnešní Gamzigrad, Srbsko – počátek května 311 patrně dnešní Sofie, Bulharsko) byl římský císař panující od 1. května 305 do počátku května 311 v rámci druhé až čtvrté tetrarchie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Galerius
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Vidět Konstantin I. Veliký a Galie
Gamzigrad
Gamzigrad (srbsky Гамзиград, výslovnost ɡǎmziɡraːd) je osada v Srbsku, součást města Zaječar.
Vidět Konstantin I. Veliký a Gamzigrad
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Vidět Konstantin I. Veliký a Gótové
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Vidět Konstantin I. Veliký a Germáni
Gladiátor
Palce dolů nebo Gladiátoři, Jean-Léon Gérôme, 1872 Gladiátor („ten, kdo používá meč“, šermíř) byl člověk bojující v zápasech pro pobavení publika.
Vidět Konstantin I. Veliký a Gladiátor
Hadrianus
Publius Aelius Hadrianus (24. ledna 76 v Italice – 10. července 138 nedaleko Neapole), běžně známý jako Hadrianus (česky Hadrián), byl římský císař v letech 117 až 138.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hadrianus
Hadriánův val
Mapa ukazující polohu Hadriánova valu Jedna ze zachovalých částí Hadriánova valu u Greenhead Hadriánův val je kamenné a hliněné hraniční opevnění, hradba, zeď a 17 pevností, postavené římským vojskem, táhnoucí se napříč severní Anglií jižně od skotských hranic od pobřeží Severního moře v blízkosti dnešního Newcastle upon Tyne k západu přes dnešní Carlisle až po Maryport na pobřeží Irského moře v délce 117,5 km.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hadriánův val
Hagia Sofia
Hagia Sofia (řecky Ἁγία Σοφία (Hagia Sofia), turecky Ayasofya) čili chrám Svaté Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu, jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hagia Sofia
Hagiografie
Hagiografie (ze starořeckého ἅγιος / (h)ágios.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hagiografie
Halové jevy
Ukázka několika halových jevů Halový jev, Jizerské hory, prosinec 2022 Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních respektive měsíčních paprsků díky drobným ledovým krystalkům v atmosféře.
Vidět Konstantin I. Veliký a Halové jevy
Hélios
Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie je bůh a zosobnění slunce.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hélios
Héraklés
Baccia Bandinelliho z let 1530–1534 náhled Héraklés (řecky Ἡρακλῆς, latinsky Heracles, Hercules) je v řecké mytologii syn Diův a Alkménin, nevlastní syn Amfitryóna a potomek Perseův, nejslavnější hrdina, který jako jediný dostal nesmrtelnost a stal se bohem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Héraklés
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hereze
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hispánie
Hosius z Córdoby
Hosius z Córdoby (257 v římské provincii Hispania – 357/358/359 v Córdobě), někdy též přepisován Osius, byl biskup, který předsedal Prvnímu nikajskému koncilu roku 325.
Vidět Konstantin I. Veliký a Hosius z Córdoby
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ilýrie
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Itálie
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ježíš Kristus
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Vidět Konstantin I. Veliký a Jeruzalém
Jeruzalémský chrám
Jeruzalémský chrám (hebrejsky, bet ha-mikdaš, dosl. „dům svatosti, posvěcení“, svatyně) byl centrem náboženského kultu izraelského lidu mezi 10. stol. př. n. l. a 1. stoletím n. l. Chrám stál v Jeruzalémě a sloužil jako místo, kde se obětovaly oběti a kde bylo centrum aktivity kněží a levitů.
Vidět Konstantin I. Veliký a Jeruzalémský chrám
Jordán
Jordán je řeka protékající Velkou příkopovou propadlinou, která tvoří hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Jordán
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj.
Vidět Konstantin I. Veliký a Julianus
Jupiter (mytologie)
Jupiter latinsky a česky alternativně Iuppiter (skloňování Jupitera/Jova, Jupiteru/Jovovi atd.), je nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Jupiter (mytologie)
Kapitol
"Sedm pahorků" starověkého Říma Marka Aurelia Kapitol (Mons Capitolinus nebo Capitolium, it. Campidoglio) je nejznámější a nejmenší ze sedmi římských pahorků (lat. Septimontium), centrum a symbol moci Starověkého Říma.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kapitol
Kappadokie
Římské provincie Kappadokie a Pontus kolem roku 120. Historické reigony v Malé Asii Kappadokie (počeštěně Kapadocie, adj. kapadocký; z perského slova Katpatuka, což znamená „země krásných koní“; řecky: Καππαδοκία, Kappadokía; turecky Kapadokya) byl ve starověku název rozlehlého území, ležícího ve vnitrozemí Malé Asie v dnešním Turecku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kappadokie
Kartágo
Kartágo bylo starověké město založené Féničany, z něhož se stalo centrum kartaginské civilizace.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kartágo
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj.
Vidět Konstantin I. Veliký a Křesťanství
Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (německy Köln, anglicky a francouzsky Cologne) je čtvrté největší město v Německu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kolín nad Rýnem
Kolón
Kolóni byli kategorií zemědělského obyvatelstva rozšířenou především v pozdní římské říši, kdy začal být velký nedostatek otroků.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kolón
Konkubinát
Konkubinát je historický a církevně-právní název pro soužití muže a ženy, které se podobá manželství, ale partneři neuzavřeli sňatek.
Vidět Konstantin I. Veliký a Konkubinát
Konstantin II.
Flavius Claudius Constantinus (únor 316 Arelate, Galie – zima/jaro 340 u Aquileie, Itálie), známý jako Konstantin II., byl římským císařem v letech 337 až 340.
Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantin II.
Konstantinův oblouk
Konstantinův oblouk neboli Konstantinův vítězný oblouk je historická památka v Římě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinův oblouk
Konstantinopol
Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.
Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinopol
Konstantinova donace
Silvestru I., bazilika Santi Quattro Coronati, Řím Konstantinova donace (lat. Constitutum Constantini nebo Donatio Constantini ad Silvestrem I papam) je padělaná listina, vystavená údajně římským císařem Konstantinem I. Velikým v roce 315 (případně 317).
Vidět Konstantin I. Veliký a Konstantinova donace
Konverze (náboženství)
#PŘESMĚRUJ Náboženská konverze Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Konverze (náboženství)
Kottické Alpy
Kottické Alpy jsou pohoří nacházející se svou větší částí v Itálii a pouze několik horských skupin se rozkládá na francouzském území.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kottické Alpy
Kristův monogram
Kristův monogram, též označovaný jako chí-ró, je jedním z chrismonů (odlišuj od christogramu IHS), tedy vyjádření Kristova jména zkratkou.
Vidět Konstantin I. Veliký a Kristův monogram
Krize třetího století
Rozdělená říše v roce 271 Krize třetího století (také období vojenských císařů nebo období vojenské anarchie) je historický pojem, jímž se označuje období římských dějin mezi lety 235 a 284/285 n.
Vidět Konstantin I. Veliký a Krize třetího století
Labarum
Labarum Labarum byla císařská korouhev, původně hlavní vojenská standarta římské armády zavedená za vlády římského císaře Konstantina.
Vidět Konstantin I. Veliký a Labarum
Lactantius
Lucius Caecilius Firmianus Lactantius (asi 260 – 317) byl římský církevní otec, teolog a spisovatel, který pocházel z Afriky.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lactantius
Lamanšský průliv
Lamanšský průliv (francouzsky La Manche, anglicky English Channel), v dřívější české literatuře průliv La Manche, často také neformálně označovaný jako kanál La Manche, je průliv mezi Francií a Velkou Británií, který spojuje Keltské moře a Severní moře.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lamanšský průliv
Lateránský palác
Lateránský palác nebo Laterán je palác v Lateránu v Římě, přiléhající k bazilice sv. Jana v Lateránu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lateránský palác
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Latina
Lepra
Čtyřiadvacetiletý muž trpící malomocenstvím Lepra (též malomocenství či Hansenova nemoc) je infekční onemocnění, způsobované bakterií Mycobacterium leprae, která má sklon napadat periferní nervy a jiné chladnější oblasti těla – kůži a sliznice.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lepra
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Vidět Konstantin I. Veliký a Letnice
Licinius
Gaius Valerius Licinianus Licinius (kolem 265 dolní Podunají – jaro 325 Soluň) byl římský císař panující od 11. listopadu 308 do 19. září 324 na východě impéria.
Vidět Konstantin I. Veliký a Licinius
Limitanei
Pojem limitanei označuje pohraniční jednotky římské armády v době dominátu rozmístěné na hranicích říše.
Vidět Konstantin I. Veliký a Limitanei
Lorenzo Valla
Lorenzo Valla (též latinsky Laurentius) (1405-1407, Řím – 1. srpna 1457 tamtéž) byl italský renesanční filosof, filolog a historik.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lorenzo Valla
Lugdunum
Pozůstatky lugdunského amfiteátru Lugdunum, plným názvem Colonia Copia Claudia Augusta Lugdunum (nynější Lyon) byla důležitým římským městem v Galii.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lugdunum
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Vidět Konstantin I. Veliký a Luteránství
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Lyon
Magie
Mág na tarotové kartě z 15. století Magie je nejasně definovaný fenomén spojovaný s ovlivňováním světa skrze okultní, tedy skryté síly v přírodě, nebo skrze kontakt s duchovními bytostmi, a s těmito praktikami svázaný světonázor a způsob myšlení.
Vidět Konstantin I. Veliký a Magie
Magister militum
Magister militum (česky: velitel vojska) bylo v pozdně antické římské armádě (zhruba v době mezi panováním císařů Konstantina I. a Herakleia) označení velitele oddílů mobilních jednotek.
Vidět Konstantin I. Veliký a Magister militum
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Malá Asie
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Vidět Konstantin I. Veliký a Marmarské moře
Mars (mytologie)
Marsnepravidelné skloňování Mars/Marta/Martovi, Martu/Marta/Marte/Martovi, Martu/Martem, latinsky Mārs, je římský bůh války a zemědělství.
Vidět Konstantin I. Veliký a Mars (mytologie)
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Marseille
Martinianus
Martinianus (??–325) byl římský císař vládnoucí roku 324 jako spoluvládce východního císaře Licinia (308–324).
Vidět Konstantin I. Veliký a Martinianus
Maxentiova bazilika
Pohled na Maxentiovu baziliku z Palatinského pahorku Maxentiova bazilika (italsky: Basilica di Massenzio) byla velká budova při severní straně římského Fora Romana.
Vidět Konstantin I. Veliký a Maxentiova bazilika
Maxentius
Marcus Aurelius Valerius Maxentius (mezi 275 a 283, patrně Sýrie – 28. října 312 u Říma) byl římský císař panující od 28. října 306 do 28. října 312, tj.
Vidět Konstantin I. Veliký a Maxentius
Maximianus
Marcus Aurelius Valerius Maximianus, známý též jako Maximianus Herculius (kolem 250 u Sirmia, Panonie – červenec 310 Massilia, Galie), byl římský císař v letech 286–305, 307–308 a 310, jenž dlouhá léta působil jako spoluvládce zakladatele systému tetrarchie Diocletiana.
Vidět Konstantin I. Veliký a Maximianus
Maximinus Daia
Gaius Galerius Valerius Maximinus, známý jako Maximinus Daia (20. listopadu 270 nebo 285 Ilýrie – sklonek léta 313 Tarsos), byl římský císař panující od 1. května 310 do léta 313 na východě impéria.
Vidět Konstantin I. Veliký a Maximinus Daia
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Vidět Konstantin I. Veliký a Meteorologie
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Vidět Konstantin I. Veliký a Mezopotámie
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Vidět Konstantin I. Veliký a Milán
Modena
Dóm s věží Ghirlandaia Modena (modenským nářečím Mòdna) je město ve severní Itálii, v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie.
Vidět Konstantin I. Veliký a Modena
Moesie
legií Římská říše kolem roku 120 n. l., červeně zvýrazněna Moesie Moesia Superior ve 4. století Moesie (latinsky Moesia, bulharsky Мизия) byla římskou provincií, ležící na území současných států Srbska a Bulharska.
Vidět Konstantin I. Veliký a Moesie
Neděle
Neděle je jeden ze sedmi dnů v týdnu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Neděle
Niš
Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.
Vidět Konstantin I. Veliký a Niš
Nicejské vyznání
Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).
Vidět Konstantin I. Veliký a Nicejské vyznání
Nikaia
Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a, je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve.
Vidět Konstantin I. Veliký a Nikaia
Nikomédie
Nikomédie (dnešní İzmit v Turecku) bylo starověké město původně založené v 8. století př. n. l. jako megarská kolonie nazývaná Astakos.
Vidět Konstantin I. Veliký a Nikomédie
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Vidět Konstantin I. Veliký a Občanská válka
Obřízka
Srovnání neobřezaného a obřezaného penisu Mužská obřízka (cirkumcize) se řadí mezi malé chirurgické zákroky.
Vidět Konstantin I. Veliký a Obřízka
Ota III.
Ota III. (červenec 980, Kessel – 23. leden 1002, Paterno, Itálie) byl římský král (od roku 983) a císař (od roku 996) římské říše z dynastie saských Liudolfingů.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ota III.
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Vidět Konstantin I. Veliký a Panonie
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Vidět Konstantin I. Veliký a Papež
Patricius
#PŘESMĚRUJ Patricij.
Vidět Konstantin I. Veliký a Patricius
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Perská říše
Philostorgius
Philostorgius (368 – 433) byl učenec období pozdní antiky, který se hlásil k arianismu, směru, který zpochybňoval trojjedinost Boha otce a Krista a byl uznán ranými křesťany jako hereze (kacířství).
Vidět Konstantin I. Veliký a Philostorgius
Piktové
Clach an Tiompain, symbol Piktů v Strathpeffer. Piktové (z latinského picti – pomalovaní) byl národ, žijící ve středním a severním Skotsku v období prvních pokusů Římanů o nadvládu Kaledonie, resp.
Vidět Konstantin I. Veliký a Piktové
Pohanství
Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pohanství
Pontifex maximus
Augustus jako pontifex maximus, konec 1. století př. n. l. Pontifex maximus „nejvyšší pontifex“ byl ve starověkém římském náboženství nejvyšší kněz a hlava kolegia pontifiků (Collegium Pontificum) jehož dalšími členy byli pontifikové, flaminové, vestálky a rex sacrorum.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pontifex maximus
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pravoslaví
Pravoslavná církev
Pravoslavná církev, oficiálně pravoslavná katolická církev, „Východní pravoslaví, oficiální název, používaný i v britské angličtině, je ortodoxní katolická církev, jedna ze tří hlavních doktrinálních a jurisdikčních skupin křesťanství.“ „Pravoslavné církve se správně nazývají,Pravoslavná katolická církevʻ.“ „Plný název naší církve je,Pravoslavná katolická církevʻ.“ je druhou největší křesťanskou církvíProtestantismus jako celek není jediná církev ani jediná denominace.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pravoslavná církev
Pretoriánská garda
Klaudiova vítězného oblouku Štít (''scutum'') pretoriánů v 1. století Pretoriánská garda byla elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pretoriánská garda
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pretoriánský prefekt
Pronásledování křesťanů
Caravaggia. Pronásledování křesťanů je pronásledování, kterému čelí křesťané pro svoji víru.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pronásledování křesťanů
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Vidět Konstantin I. Veliký a První nikajský koncil
Publius Vergilius Maro
Publius Vergilius Maro (2. pád Publia Vergilia Marona, 15. října 70 př. n. l. v Andes u Mantovy – 21. září 19 př. n. l. v Brindisi) byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury.
Vidět Konstantin I. Veliký a Publius Vergilius Maro
Pula
Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.
Vidět Konstantin I. Veliký a Pula
Ravenna
Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ravenna
Ró
Rhó — majuskulní varianta a jedna z variant minuskulních Ró nebo rhó (majuskulní podoba Ρ, minuskulní podoba ρ či ϱ, řecký název ῥῶ) je sedmnácté písmeno řecké abecedy.
Vidět Konstantin I. Veliký a Ró
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Vidět Konstantin I. Veliký a Rýn
Rhôna
Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Rhôna
Romulův chrám
Pohled z Palatinu. Přední kruhová stavba je Romulův chrám a zadní část je bazilika Santi Cosme e Damiano. Romulův chrám (italsky: Tempio del Divo Romolo) je bývalý pohanský chrám, který se nachází na římském Foru Romanu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Romulův chrám
Rufius Festus
Rufius Festus (asi 2. polovina 4. století př. n. l.) byl římským císařským úředníkem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Rufius Festus
Saôna
Saôna je řeka ve východní Francii (Franche-Comté, Lotrinsko, Burgundsko, Rhône-Alpes).
Vidět Konstantin I. Veliký a Saôna
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sarmati
Sásánovci
Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sásánovci
Sókratés Scholastikos
Sókratés Scholastikos (řecky Σωκράτης Σχολαστικός, latinsky Socrates Scholasticus, někdy též Sókratés z Konstantinopole; přibližně v letech 380-440) byl pozdně antický řecky píšící křesťanský právník a kronikář, současník Sozomenův a Zósimův.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sókratés Scholastikos
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sýrie (provincie)
Septimius Severus
Lucius Septimius Severus, jako císař Lucius Septimius Severus Pertinax (11. dubna 146 Leptis Magna, Afrika – 4. února 211 Eburacum, Británie), byl římský císař vládnoucí od 9. dubna 193 do 4. února 211, nejprve spolu s Clodiem Albinem (193–196/197), později se svými syny Caracallou a Getou.
Vidět Konstantin I. Veliký a Septimius Severus
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Severní Afrika
Seznam římských císařů
#PŘESMĚRUJ Římský císař.
Vidět Konstantin I. Veliký a Seznam římských císařů
Silvestr I.
Svatý Silvestr I. (také Sylvestr) byl 33.
Vidět Konstantin I. Veliký a Silvestr I.
Sofie
Sofie je hlavní město Bulharska; leží na úpatí pohoří Vitoša na západě státu, blízko srbských hranic.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sofie
Sol Invictus
#PŘESMĚRUJ Sol (bůh) Kategorie:Římští bohové.
Vidět Konstantin I. Veliký a Sol Invictus
Solidus
Juliana, 361 Avita, 456 Maurikia, 582–602 Solidus (latinský výraz solidní) byla zlatá mince užívaná Římany.
Vidět Konstantin I. Veliký a Solidus
Soluň
Soluň (Tesalonika,, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie a prefektury Soluň.
Vidět Konstantin I. Veliký a Soluň
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět Konstantin I. Veliký a Srbsko
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Starověké Řecko
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.
Vidět Konstantin I. Veliký a Starověký Řím
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Vidět Konstantin I. Veliký a Středověk
Svatá Helena
Flavia Iulia Helena Augusta (též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská; 255, Drepanon – 18. srpna 330, Nikomédie / Trevír – podle různých zdrojů) byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I.
Vidět Konstantin I. Veliký a Svatá Helena
Svatá země
Izraelské a jižní Judské království a území dvanácti kmenů Jeruzalém – centrum Svaté země, město posvátné judaismu, křesťanství i islámu Svatá země (latinsky Terra Sancta) je jedním z expresivních názvů Izraele a Palestiny, jakožto země, do níž vstoupili Židé po čtyřicetiletém putování pouští.
Vidět Konstantin I. Veliký a Svatá země
Světec
Černé Madony. Světec či svatý je v náboženské víře a úctě člověk, který dosáhl svatosti či blízkosti Bohu.
Vidět Konstantin I. Veliký a Světec
Tetrarchie
Čtyři tetrarchové, porfyrové sousoší z konce 3. století. Tetrarchie byl systém vlády v Římské říši, zavedený císařem Diokleciánem v roce 293.
Vidět Konstantin I. Veliký a Tetrarchie
Theodosius II.
Flavius Theodosius (řecky Theodosios; 10. dubna 401, Konstantinopol – 28. července 450, Konstantinopol), známější spíše jako Theodosius II., byl východořímský císař od roku 408 až do své smrti.
Vidět Konstantin I. Veliký a Theodosius II.
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Vidět Konstantin I. Veliký a Thrákie
Tiš'a be-av
Titově oblouku v Římě). Tiš'a be-av (doslova 9. av) je postní den a připadá na 9.
Vidět Konstantin I. Veliký a Tiš'a be-av
Tibera
Tibera je řeka v Itálii (Lazio, Emilia-Romagna, Toskánsko, Umbrie).
Vidět Konstantin I. Veliký a Tibera
Traianus
Marcus Ulpius Traianus (18. září 53 v Italice poblíž dnešní Sevilly – 9. srpna 117 v Selinúntu), obvykle známý jako Traianus (česky Traján), byl římský císař od roku 98 až do své smrti v roce 117.
Vidět Konstantin I. Veliký a Traianus
Trevír
Model císařského města Augusta Treverorum ve 4. století n. l. (pohled od Porta Nigra) Katedrála sv. Petra Trevír je německé město s bohatou historií ve spolkové zemi Porýní-Falc, blízko hranice s Lucemburskem.
Vidět Konstantin I. Veliký a Trevír
Turín
Turín (italsky Torino, v piemontském jazyce Turin) je velké průmyslové město v severozápadní Itálii, správní centrum Piemontu a metropolitního města Turín (odpovídající úrovni italských provincií).
Vidět Konstantin I. Veliký a Turín
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Vidět Konstantin I. Veliký a Turecko
Tyrannis
Král Ťie ze Sia drží v ruce tyčovou zbraň Ji představující útlak, a sedí na dvou dámách, které symbolizují jeho zneužívání moci. Tyrannis (řecky) nebo počeštěně tyranida označuje formu vlády ve starověkém Řecku, monarchii v jejímž čele stál tyran.
Vidět Konstantin I. Veliký a Tyrannis
Uzurpátor
Uzurpátor je v obecném slova smyslu osoba, která si přisvojuje cizí práva a požitky, ať už násilím nebo svévolným jednáním.
Vidět Konstantin I. Veliký a Uzurpátor
Valens
Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.
Vidět Konstantin I. Veliký a Valens
Východní křesťanství
Mapa náboženství v Evropě, regiony západního křesťanství oproti východnímu (modrá) a protestantismu (oranžová, růžová, béžová) a islámu (zelená) Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.
Vidět Konstantin I. Veliký a Východní křesťanství
Velikonoce
sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Vidět Konstantin I. Veliký a Velikonoce
Verona
Verona je město v severní Itálii v oblasti Benátsko a hlavní město provincie Verona.
Vidět Konstantin I. Veliký a Verona
Via Flaminia
Modře znázorněná Via Flaminia, růžově je zaznačená Via Flaminia nova Via Flaminia byla starověká římská silnice vedoucí z Říma přes Apeniny do Arimina (dnešní Rimini) na pobřeží Jaderského moře.
Vidět Konstantin I. Veliký a Via Flaminia
Vinkovci
Vinkovci jsou město v Chorvatsku.
Vidět Konstantin I. Veliký a Vinkovci
Vrcholný středověk
Evropa kolem roku 1190 Jako vrcholný středověk se v evropské historii označuje doba největšího rozkvětu středověké společnosti od počátku 11. až do 13. nebo 14. století.
Vidět Konstantin I. Veliký a Vrcholný středověk
York
York, město na severu Anglie a metropole tradičního hrabství Yorkshire, leží při soutoku řek Ouse a Foss.
Vidět Konstantin I. Veliký a York
Západní kultura
Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.
Vidět Konstantin I. Veliký a Západní kultura
Zósimos
Zósimos (asi 490 – asi 510), byl byzantský historik.
Vidět Konstantin I. Veliký a Zósimos
1. březen
1.
Vidět Konstantin I. Veliký a 1. březen
11. květen
11.
Vidět Konstantin I. Veliký a 11. květen
11. listopad
11.
Vidět Konstantin I. Veliký a 11. listopad
11. století
Jedenácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1001 a 31. prosincem 1100 našeho letopočtu.
Vidět Konstantin I. Veliký a 11. století
15. století
15.
Vidět Konstantin I. Veliký a 15. století
18. září
18.
Vidět Konstantin I. Veliký a 18. září
20. květen
20.
Vidět Konstantin I. Veliký a 20. květen
21. květen
21.
Vidět Konstantin I. Veliký a 21. květen
22. květen
22.
Vidět Konstantin I. Veliký a 22. květen
25. červenec
25.
Vidět Konstantin I. Veliký a 25. červenec
27. únor
27.
Vidět Konstantin I. Veliký a 27. únor
28. říjen
28.
Vidět Konstantin I. Veliký a 28. říjen
3. století
3.
Vidět Konstantin I. Veliký a 3. století
30. listopad
30.
Vidět Konstantin I. Veliký a 30. listopad
313
Byl vydán Edikt milánský – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Vidět Konstantin I. Veliký a 313
318
31.
Vidět Konstantin I. Veliký a 318
333
Rok 333 (CCCXXXIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Konstantin I. Veliký a 333
4. století
4.
Vidět Konstantin I. Veliký a 4. století
6. století
6.
Vidět Konstantin I. Veliký a 6. století
752
Yaxun B'alam IV. se po desetiletých bojích dostává na trůn Yaxchilanu.
Vidět Konstantin I. Veliký a 752
8. listopad
8.
Vidět Konstantin I. Veliký a 8. listopad
8. století
8.
Vidět Konstantin I. Veliký a 8. století
9. září
9.
Vidět Konstantin I. Veliký a 9. září
Viz také
Úmrtí v roce 337
- Alexandr Konstantinopolský
- Konstantin I. Veliký
Ilyrové
- Anastázie ze Sirmia
- Anastasios I.
- Aurelianus
- Caius
- Constantius I. Chlorus
- Constantius II.
- Gratianus
- Jan IV. (papež)
- Jovianus
- Justinián I.
- Justinus I.
- Konstantin I. Veliký
- Marcianus
- Maximianus
- Quintillus
- Svatý Donát Zadarský
- Svatý Jeroným
- Tacitus (císař)
- Valens
- Valentinianus I.
- Valentinianus II.
Konstantinovská dynastie
- Constans
- Constantius I. Chlorus
- Constantius II.
- Fausta
- Flavius Severus
- Julianus
- Justina (císařovna)
- Konstantin I. Veliký
- Konstantin II.
- Licinius
- Maxentius
- Maximianus
- Svatá Helena
Pohřbení v bazilice Svatých apoštolů
- Aelia Pulcheria
- Anastasios I.
- Constantius II.
- Eudokia Ingerina
- Jovianus
- Justinián I.
- Konstantin I. Veliký
- Konstantin IV.
- Leon II.
- Leon VI. Moudrý
- Marcianus
- Michael III.
- Nikeforos I. (patriarcha)
- Nikeforos II.
- Svatý Lukáš
- Svatý Ondřej
- Svatý Timoteus
- Theodora I.
- Theodora III.
- Theodosius I.
- Valentinianus I.
- Zenon (císař)
- Zoe (císařovna)
Tetrarchie
- Allectus
- Bagaudové
- Carausius
- Constantius I. Chlorus
- Diocletianus
- Flavius Severus
- Galerius
- Konstantin I. Veliký
- Konstantin II.
- Licinius
- Martinianus
- Maxentius
- Maximianus
- Maximinus Daia
- Tetrarchie
- Valerius Valens
Také známý jako Constantinus I., Flavius Valerius Constantinus, Gaius Flavius Valerius Constantinus, Konstantin Veliký.
, Británie (provincie), Byzantion, Byzantská říše, Caesar, Carausius, Carnuntum, Carus, Církev, Córdoba (Španělsko), Chalon-sur-Saône, Chí, Chrám Božího hrobu, Chrámová prostituce, Christologie, Circus Maximus, Claudius II., Comitatenses, Constans, Constantius I. Chlorus, Constantius II., Dalmácie (provincie), Damnatio memoriae, Dácie, Dějiny křesťanství, Delfy, Diocletianus, Donatisté, Dunaj, Edikt milánský, Ekumenický koncil, Epigrafika, Eusebios z Kaisareie, Eusebios z Nikomédie, Eutropius, Evropa, Fausta, Flavia Iulia Helena, Flavius Severus, Foederati, Fokas, Fortuna, Frankové, Galerius, Galie, Gamzigrad, Gótové, Germáni, Gladiátor, Hadrianus, Hadriánův val, Hagia Sofia, Hagiografie, Halové jevy, Hélios, Héraklés, Hereze, Hispánie, Hosius z Córdoby, Ilýrie, Itálie, Ježíš Kristus, Jeruzalém, Jeruzalémský chrám, Jordán, Julianus, Jupiter (mytologie), Kapitol, Kappadokie, Kartágo, Křesťanství, Kolín nad Rýnem, Kolón, Konkubinát, Konstantin II., Konstantinův oblouk, Konstantinopol, Konstantinova donace, Konverze (náboženství), Kottické Alpy, Kristův monogram, Krize třetího století, Labarum, Lactantius, Lamanšský průliv, Lateránský palác, Latina, Lepra, Letnice, Licinius, Limitanei, Lorenzo Valla, Lugdunum, Luteránství, Lyon, Magie, Magister militum, Malá Asie, Marmarské moře, Mars (mytologie), Marseille, Martinianus, Maxentiova bazilika, Maxentius, Maximianus, Maximinus Daia, Meteorologie, Mezopotámie, Milán, Modena, Moesie, Neděle, Niš, Nicejské vyznání, Nikaia, Nikomédie, Občanská válka, Obřízka, Ota III., Panonie, Papež, Patricius, Perská říše, Philostorgius, Piktové, Pohanství, Pontifex maximus, Pravoslaví, Pravoslavná církev, Pretoriánská garda, Pretoriánský prefekt, Pronásledování křesťanů, První nikajský koncil, Publius Vergilius Maro, Pula, Ravenna, Ró, Rýn, Rhôna, Romulův chrám, Rufius Festus, Saôna, Sarmati, Sásánovci, Sókratés Scholastikos, Sýrie (provincie), Septimius Severus, Severní Afrika, Seznam římských císařů, Silvestr I., Sofie, Sol Invictus, Solidus, Soluň, Srbsko, Starověké Řecko, Starověký Řím, Středověk, Svatá Helena, Svatá země, Světec, Tetrarchie, Theodosius II., Thrákie, Tiš'a be-av, Tibera, Traianus, Trevír, Turín, Turecko, Tyrannis, Uzurpátor, Valens, Východní křesťanství, Velikonoce, Verona, Via Flaminia, Vinkovci, Vrcholný středověk, York, Západní kultura, Zósimos, 1. březen, 11. květen, 11. listopad, 11. století, 15. století, 18. září, 20. květen, 21. květen, 22. květen, 25. červenec, 27. únor, 28. říjen, 3. století, 30. listopad, 313, 318, 333, 4. století, 6. století, 752, 8. listopad, 8. století, 9. září.