Rychlejší přístup než prohlížeči!
34 vztahy: Antisemitismus, Židé, Berlín, Dmitrij Šostakovič, Dorohožyči (stanice metra v Kyjevě), Einsatzgruppen, Friedrich Jeckeln, Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko, Josif Vissarionovič Stalin, Kurt Eberhard, Kyjev, Metro v Kyjevě, Obergruppenführer, Partyzán, Paul Blobel, Romové, Ruská invaze na Ukrajinu, Rusové, Schutzpolizei, Schutzstaffel, Sonderkommando, Sovětský svaz, Standartenführer, Televizní věž v Kyjevě, Ukrajina, Ukrajinci, Válečný zajatec, Východní fronta (druhá světová válka), 1401, 1941, 1950–1959, 1960–1969, 1962, 1976.
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Antisemitismus · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Židé · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Berlín · Vidět víc »
Dmitrij Šostakovič
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (25. září 1906 Petrohrad – 9. srpna 1975 Moskva) byl ruský a sovětský skladatel a klavírista, jeden z nejvýznamnějších představitelů hudební moderny 20. století.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Dmitrij Šostakovič · Vidět víc »
Dorohožyči (stanice metra v Kyjevě)
Dorohožyči (ukrajinsky Дорогожичі) je stanice kyjevského metra na Syrecko-Pečerské lince.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Dorohožyči (stanice metra v Kyjevě) · Vidět víc »
Einsatzgruppen
Hromadná poprava sovětských civilistů v roce 1941 Einsatzgruppen (něm. Einsatz, nasazení a Gruppe, skupina, lit. „Skupiny nasazení“; také „Pracovní skupiny“) byly polovojenské eskadry smrti spadající pod Schutzstaffel (SS) nacistického Německa, které byly odpovědné za masové zabíjení, zejména střelbou, během druhé světové války (1939–45) v Německem okupované Evropě.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Einsatzgruppen · Vidět víc »
Friedrich Jeckeln
Friedrich Jeckeln (2. února 1895 Hornberg – 3. února 1946 Riga) byl vysoký německý důstojník SS, který sloužil jako vyšší velitel policie a SS v obsazeném Sovětském svazu během druhé světové války.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Friedrich Jeckeln · Vidět víc »
Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko
Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko (18. července 1932, Nižněudinsk/Zima, Irkutská oblast – 1. dubna 2017 Tulsa, USA) byl ruský básník, scenárista a režisér šlechtického původu s ruskými, baltsko-německými, ukrajinskými, polskými, běloruskými a tatarskými kořeny.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Jevgenij Alexandrovič Jevtušenko · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Kurt Eberhard
Kurt Eberhard (12. září 1874, – 8. září 1947) byl důstojníkem nacistického Německa.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Kurt Eberhard · Vidět víc »
Kyjev
Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Kyjev · Vidět víc »
Metro v Kyjevě
Metro v Kyjevě tvoří systém tří linek podzemní dráhy pod Kyjevem, hlavním městem Ukrajiny.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Metro v Kyjevě · Vidět víc »
Obergruppenführer
Límcové označení používané po roce 1942. Obergruppenführer byla hodnost příslušníků paramilitárních jednotek NSDAP.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Obergruppenführer · Vidět víc »
Partyzán
Partyzán je civilista nebo bojovník, který sice nenáleží k pravidelným vojenským jednotkám, ale který se považuje za součást jedné z bojujících stran ve válce.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Partyzán · Vidět víc »
Paul Blobel
Blobel je odsouzen k trestu smrti u soudu, 1948 SS, 1940 Paul Blobel (13. srpna 1894, Postupim – 7. června 1951 Landsberg am Lech) byl během druhé světové války německý velitel SS a odsouzený válečný zločinec.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Paul Blobel · Vidět víc »
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Romové · Vidět víc »
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Rusové · Vidět víc »
Schutzpolizei
#PŘESMĚRUJ Ordnungspolizei#Schutzpolizei.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Schutzpolizei · Vidět víc »
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Schutzstaffel · Vidět víc »
Sonderkommando
Členové sonderkommanda před drtičkou kostí (Janowska, 1943) Sonderkommando (něm., česky zvláštní jednotka / komando) je časté obecné označení užívané v literatuře pro nebojové oddíly jednotek Waffen SS a příslušníků SD Heinricha Himmlera, které prováděly masakry civilistů a zajatých vojáků v týlu německých vojsk zpočátku v Polsku a později po celé Evropě.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Sonderkommando · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Sovětský svaz · Vidět víc »
Standartenführer
Standartenführer byla hodnost příslušníků paramilitárních jednotek NSDAP oddílů SA a SS.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Standartenführer · Vidět víc »
Televizní věž v Kyjevě
Televizní věž v Kyjevě je 385 metrů vysoká televizní věž v Kyjevě.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Televizní věž v Kyjevě · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Ukrajina · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Ukrajinci · Vidět víc »
Válečný zajatec
Sergeje Michailoviče Prokudina-Gorského Válečný zajatec (anglicky prisoner of war, zkratka POW) je osoba, která se dostala do moci nepřítele v průběhu války nebo bezprostředně po jejím skončení.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Válečný zajatec · Vidět víc »
Východní fronta (druhá světová válka)
Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »
1401
Rok 1401 (MCDI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1401 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1941 · Vidět víc »
1950–1959
Roky 1950–1959, souhrnně zvané 50.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1950–1959 · Vidět víc »
1960–1969
Roky 1960–1969, souhrnně zvané 60.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1960–1969 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1962 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Masakr v Babím Jaru a 1976 · Vidět víc »
