Rychlejší přístup než prohlížeči!
40 vztahy: Aritmetika, Axiom, Axiom výběru, Bezesporná teorie, Definiční obor, Elementární vnoření, Exaktní, Exaktní věda, Formální jazyk, Formální teorie, Fuzzy logika, Gödelovy věty o neúplnosti, Homomorfismus, Informatika, Jazyk, Jazyk (lingvistika), Konotace, Konsekvent, Logika, Matematický důkaz, Matematika, Množina, Model (logika), Přirozené číslo, Peanova aritmetika, Poznání, Proměnná, Reálné číslo, Reprezentace, Robinsonova aritmetika, Rozhodnutelnost, Teorie množin, Teorie modelů, Teorie složitosti, Teorie vyčíslitelnosti, Vágnost, Výrok (logika), Věda, Veličina, Zobecněná hypotéza kontinua.
Aritmetika
Aritmetika (starořečtina ἀριθμητική, arithmētikḗ - z ἀριθμός, arithmós „číslo“) je obor matematiky, který studuje čísla, jejich vztahy a vlastnosti.
Nový!!: Matematická logika a Aritmetika · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Matematická logika a Axiom · Vidět víc »
Axiom výběru
Axiom výběru (ozn. AC z angl. axiom of choice) je axiom často přidávaný k obvyklým axiomům Zermelovy–Fraenkelovy teorie množin (ZF).
Nový!!: Matematická logika a Axiom výběru · Vidět víc »
Bezesporná teorie
Bezesporná teorie (také konzistentní teorie) je označení používané v matematické logice pro formální teorii, která neobsahuje spor; v opačném případě se používá označení sporná teorie.
Nový!!: Matematická logika a Bezesporná teorie · Vidět víc »
Definiční obor
Funkce f zobrazuje množinu X do množiny Y. Definiční obor značen červeně, obor hodnot žlutě. Definiční obor zobrazení T: X \to Y z množiny X do množiny Y tvoří právě ty prvky množiny X, pro něž je definován obraz v množině Y. Obecně nemusí být zobrazení T definováno na celé množině X, v tom případě tvoří jeho definiční obor podmnožinu množiny X. Definiční obor funkce f je množina všech hodnot, pro které je funkce f definována.
Nový!!: Matematická logika a Definiční obor · Vidět víc »
Elementární vnoření
Elementární vnoření je matematický pojem z oblasti teorie modelů.
Nový!!: Matematická logika a Elementární vnoření · Vidět víc »
Exaktní
Exaktní (lat. exactus od exigó, vyžaduji, zkoumám, měřím) znamená přesný.
Nový!!: Matematická logika a Exaktní · Vidět víc »
Exaktní věda
Exaktní věda (exaktní – z lat. vědecky přesný, přísně vědecký) je věda založená na metodě umožňující znalosti o reálném světě získávat a zapisovat (reprezentovat) tak, že jsou součástí světa exaktního, tak vědu matematizovat.
Nový!!: Matematická logika a Exaktní věda · Vidět víc »
Formální jazyk
Formální jazyk je v matematice, logice a informatice libovolná množina konečných řetězců (tj. řetězců konečné délky) nad určitou abecedou.
Nový!!: Matematická logika a Formální jazyk · Vidět víc »
Formální teorie
Formální teorie je jeden z nejdůležitějších pojmů matematickologické syntaxe.
Nový!!: Matematická logika a Formální teorie · Vidět víc »
Fuzzy logika
Aplikace fuzzy logiky na měření teploty umožňuje používat pojmy jako „studená voda“, „teplá voda“, „horká voda“, které nemají striktní hranice Fuzzy logika (česky též mlhavá logika) je podobor matematické logiky odvozený od teorie fuzzy množin, v němž se logické výroky ohodnocují mírou pravdivosti.
Nový!!: Matematická logika a Fuzzy logika · Vidět víc »
Gödelovy věty o neúplnosti
Gödelovy věty o neúplnosti jsou dvě důležité matematické věty, které mají zcela výsadní postavení v celé moderní matematické logice.
Nový!!: Matematická logika a Gödelovy věty o neúplnosti · Vidět víc »
Homomorfismus
Homomorfismus (v lineární algebře někdy také prostě morfismus) je zobrazení z jedné algebraické struktury do jiné stejného typu, které zachovává veškerou důležitou strukturu.
Nový!!: Matematická logika a Homomorfismus · Vidět víc »
Informatika
Informatika je obor lidské činnosti, který se zabývá pojmem informace a přenosem a zpracováním informace.
Nový!!: Matematická logika a Informatika · Vidět víc »
Jazyk
Slovo jazyk má tyto významy:;biologie.
Nový!!: Matematická logika a Jazyk · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Matematická logika a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Konotace
Konotace znamená transformaci člověkem přijaté jazykové formy (slova, věty, tahy malířova štětce, architektonická skica, dendrologická struktura...) v informaci vytvořenou z ní v jeho psýše.
Nový!!: Matematická logika a Konotace · Vidět víc »
Konsekvent
Konsekvent, neboli sémantický důsledek, případně i tautologický důsledek (symbol ⊨), je sémantický termín výrokové logiky z matematické logiky.
Nový!!: Matematická logika a Konsekvent · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Matematická logika a Logika · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Matematická logika a Matematický důkaz · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Matematická logika a Matematika · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Matematická logika a Množina · Vidět víc »
Model (logika)
Model (také struktura) je matematický pojem z oblasti matematickologické sémantiky.
Nový!!: Matematická logika a Model (logika) · Vidět víc »
Přirozené číslo
Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Nový!!: Matematická logika a Přirozené číslo · Vidět víc »
Peanova aritmetika
Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Matematická logika a Peanova aritmetika · Vidět víc »
Poznání
Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj.
Nový!!: Matematická logika a Poznání · Vidět víc »
Proměnná
Proměnná je v matematice a programování způsob symbolické reprezentace objektů, který umožňuje zcela abstraktní manipulaci s nimi.
Nový!!: Matematická logika a Proměnná · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Matematická logika a Reálné číslo · Vidět víc »
Reprezentace
Reprezentace (z lat. re-praesentatio, znázornění, zpřítomnění) může znamenat:; v matematice.
Nový!!: Matematická logika a Reprezentace · Vidět víc »
Robinsonova aritmetika
Robinsonova aritmetika (také Robinsonova aritmetika Q nebo jen aritmetika Q) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Matematická logika a Robinsonova aritmetika · Vidět víc »
Rozhodnutelnost
Rozhodnutelnost je matematický pojem z oblasti matematické logiky.
Nový!!: Matematická logika a Rozhodnutelnost · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Matematická logika a Teorie množin · Vidět víc »
Teorie modelů
Teorie modelů je matematická disciplína, která je jedním z podoborů matematické logiky.
Nový!!: Matematická logika a Teorie modelů · Vidět víc »
Teorie složitosti
Teorie složitosti je odvětvím teorie počítání v informatice a matematice, které se zaměřuje na klasifikaci výpočetních problémů dle jejich vlastní složitosti a určení vztahů mezi nimi.
Nový!!: Matematická logika a Teorie složitosti · Vidět víc »
Teorie vyčíslitelnosti
Teorie vyčíslitelnosti je obor na pomezí matematiky a informatiky, který zkoumá otázky algoritmické řešitelnosti problémů.
Nový!!: Matematická logika a Teorie vyčíslitelnosti · Vidět víc »
Vágnost
Vágnost (rozmazanost, mlhavost, neurčitost) je primárně filtrem přirozeného lidského poznání, další úlohy vágnosti jsou z něj odvozeny, jsou sekundární.
Nový!!: Matematická logika a Vágnost · Vidět víc »
Výrok (logika)
Z hlediska nižší logiky je výrok každé sdělení (gramaticky vyjádřené oznamovací větou), o němž má smysl tvrdit, že je pravdivé (platí), nebo nepravdivé (neplatí).
Nový!!: Matematická logika a Výrok (logika) · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Matematická logika a Věda · Vidět víc »
Veličina
Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.
Nový!!: Matematická logika a Veličina · Vidět víc »
Zobecněná hypotéza kontinua
Zobecněná hypotéza kontinua (označovaná často zkratkou GCH z anglického) je matematická hypotéza z oboru teorie množin, konkrétněji z oboru kardinální aritmetiky.
Nový!!: Matematická logika a Zobecněná hypotéza kontinua · Vidět víc »
