Rychlejší přístup než prohlížeči!
144 vztahy: Abstrakce, Abstraktní algebra, Akademie věd České republiky, Al-Chorezmí, Algebra, Algebraická geometrie, Algoritmus, Analytická geometrie, Aplikovaná matematika, Aritmetika, Astronomie, Axiom, Axiom výběru, Axiomatická teorie množin, Banka, Celé číslo, Chemie, Dějiny matematiky, Dedukce, Definice, Diferenciální geometrie, Diferenciální rovnice, Dimenze vektorového prostoru, Diskrétní matematika, Dynamické systémy, Ekonomie, Elementární matematika, Entita (matematika), Entropie, Eukleidés, Eukleidovská geometrie, Eukleidovy Základy, Exaktní, Exaktní věda, Fenomén, Filozofie, Finanční matematika, Formální jazyk, Fraktál, Funkce (matematika), Funkcionální analýza, Fyzika, Geometrie, Goldbachova hypotéza, Grupa, Hilbertovský kalkulus, Hyperkomplexní číslo, Hypotéza, Hypotéza kontinua, Informační věda, ..., Informatika, Interpretace, Kardinální číslo, Křivka, Kombinatorika, Komplexní analýza, Komplexní číslo, Komprese dat, Konotace, Kryptografie, Kvantita, Kvantová mechanika, Kvaternion, Lieova grupa, Lineární algebra, Logika, Matematická analýza, Matematická fyzika, Matematická logika, Matematická věta, Matematický důkaz, Matematik, Mechanika tekutin, Meteorologie, Metoda, Množina, Nadreálné číslo, Náhoda, Neeukleidovská geometrie, Nekonečno, Numerická matematika, Obchod, Okruh (algebra), Oktonion, Operace (matematika), Optimalizace (matematika), Ordinální číslo, Přírodní vědy, Přirozené číslo, Peanova aritmetika, Persie, Počítač, Pojem, Polynom, Pravěk, Problém P versus NP, Programování, Proměnná, Prostor (geometrie), Prvočíselná dvojice, Pythagorova věta, Racionální číslo, Reálné číslo, Reprezentace znalostí, Riemannova hypotéza, Robinsonova aritmetika, Rovnice, Sociologie, Starověk, Starověké Řecko, Statistika, Stavebnictví, Struktura, Těleso (algebra), Tenzorový počet, Teoretická informatika, Teorie čísel, Teorie chaosu, Teorie grafů, Teorie grup, Teorie her, Teorie informace, Teorie kategorií, Teorie množin, Teorie modelů, Teorie pravděpodobnosti, Teorie složitosti, Teorie uspořádání, Teorie vyčíslitelnosti, Topologická grupa, Topologie, Trigonometrie, Turingův stroj, Varieta (matematika), Vágnost, Věda, Vědecké modelování, Vektorový prostor, Veličina, Velká Fermatova věta, 19. století, 1995, 20. století, 4. století př. n. l.. Rozbalte index (94 více) »
Abstrakce
mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.
Nový!!: Matematika a Abstrakce · Vidět víc »
Abstraktní algebra
Abstraktní algebra je oblast matematiky zkoumající abstraktní algebraické struktury.
Nový!!: Matematika a Abstraktní algebra · Vidět víc »
Akademie věd České republiky
Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složka státu sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem.
Nový!!: Matematika a Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Al-Chorezmí
Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá al-Chórezmí Abú Dža'far (Chwárizmí, Chovarizmí, Choresmí),, krátce většinou al-Chwárizmí nebo al-Chorezmí (780 – 850) byl perský matematik a astronom.
Nový!!: Matematika a Al-Chorezmí · Vidět víc »
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Matematika a Algebra · Vidět víc »
Algebraická geometrie
Algebraická geometrie je matematická disciplína nacházející se, jak už název napovídá, na rozhraní algebry a geometrie.
Nový!!: Matematika a Algebraická geometrie · Vidět víc »
Algoritmus
Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.
Nový!!: Matematika a Algoritmus · Vidět víc »
Analytická geometrie
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
Nový!!: Matematika a Analytická geometrie · Vidět víc »
Aplikovaná matematika
Aplikovaná matematika je odvětví matematiky zabývající se studiem těch oblastí matematiky, které se používají jako vhodný nástroj v nějakém nematematickém oboru.
Nový!!: Matematika a Aplikovaná matematika · Vidět víc »
Aritmetika
Aritmetika (starořečtina ἀριθμητική, arithmētikḗ - z ἀριθμός, arithmós „číslo“) je obor matematiky, který studuje čísla, jejich vztahy a vlastnosti.
Nový!!: Matematika a Aritmetika · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Matematika a Astronomie · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Matematika a Axiom · Vidět víc »
Axiom výběru
Axiom výběru (ozn. AC z angl. axiom of choice) je axiom často přidávaný k obvyklým axiomům Zermelovy–Fraenkelovy teorie množin (ZF).
Nový!!: Matematika a Axiom výběru · Vidět víc »
Axiomatická teorie množin
Bertranda Russela, která je jednou ze zakladatelských prací Axiomatické teorie množin Axiomatická teorie množin je označení pro teorii, která formalizuje vlastnosti množin takovým způsobem, aby bylo možné pomocí množin zkonstruovat všechny matematické objekty, takže dokazatelná tvrzení této teorie budou přesně odpovídat všem platným matematickým výsledkům ze všech oblastí matematiky (algebra, diferenciální rovnice, geometrie, teorie pravděpodobnosti i všechny ostatní).
Nový!!: Matematika a Axiomatická teorie množin · Vidět víc »
Banka
George W. Ackerman: Zákazník v bance Auburn Savings Bank, 1929 Banka je finanční instituce, která přijímá vklady od veřejnosti a vytváří depozitní účty při současném poskytování úvěrů.
Nový!!: Matematika a Banka · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Matematika a Celé číslo · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Matematika a Chemie · Vidět víc »
Dějiny matematiky
Dějiny matematiky, také základní rysy vývoje matematiky od prehistorie po dnešek, postihují období několika tisíciletí.
Nový!!: Matematika a Dějiny matematiky · Vidět víc »
Dedukce
Dedukce (lat. deductio – odvození) je proces usuzování, ve kterém se od předpokladů (premis) dochází k závěru z těchto předpokladů vyplývajícímu, přičemž odvozování je jisté, nikoliv jen pravděpodobné.
Nový!!: Matematika a Dedukce · Vidět víc »
Definice
Definice (z latinského de.
Nový!!: Matematika a Definice · Vidět víc »
Diferenciální geometrie
Diferenciální geometrie je část geometrie, která využívá ke studiu křivek, ploch a variet vyšší dimenze metody diferenciálního počtu.
Nový!!: Matematika a Diferenciální geometrie · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Matematika a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Dimenze vektorového prostoru
Vektorový prostor je poněkud abstraktní pojem, který může být realizován prostřednictvím nejrůznějších matematických objektů.
Nový!!: Matematika a Dimenze vektorového prostoru · Vidět víc »
Diskrétní matematika
Diskrétní matematika je zastřešující pojem pro obory matematiky nakládající fundamentálně s množinami, nad nimiž není zavedeno uspořádání (jejich prvky nelze seřazovat), nebo množinami uspořádanými, avšak nikoli hustě (neplatí, že pro každé dva různé prvky je v množině přítomen také prvek, jenž dle daného konkrétního uspořádání patří mezi tyto dva prvky).
Nový!!: Matematika a Diskrétní matematika · Vidět víc »
Dynamické systémy
Dynamický systém v automatizaci je vyjadřován zpravidla diferenciálními rovnicemi, které udávají chování systému při změnách.
Nový!!: Matematika a Dynamické systémy · Vidět víc »
Ekonomie
Ekonomie je nauka, která se zabývá popisem a analýzou výroby, distribuce a spotřeby ekonomických statků (zejména zboží, služeb a peněz), a zkoumá, jak jsou omezené zdroje alokovány mezi jednotlivá alternativní využití.
Nový!!: Matematika a Ekonomie · Vidět víc »
Elementární matematika
Elementární matematika obsahuje matematické obory často vyučované na základní nebo střední škole.
Nový!!: Matematika a Elementární matematika · Vidět víc »
Entita (matematika)
Entita v matematice je entita, kterou zkoumá matematika a jsou s ní uskutečňovány matematické operace, je vždy rozlišitelná od jiných entit a existuje nezávisle na nich.
Nový!!: Matematika a Entita (matematika) · Vidět víc »
Entropie
Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.
Nový!!: Matematika a Entropie · Vidět víc »
Eukleidés
Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.
Nový!!: Matematika a Eukleidés · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Matematika a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Eukleidovy Základy
Titulní strana překladu Eukleidových Základů do latiny od Adelarda z Bath. 1309–1316 Eukleidovy Základy (Stoicheia) jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii.
Nový!!: Matematika a Eukleidovy Základy · Vidět víc »
Exaktní
Exaktní (lat. exactus od exigó, vyžaduji, zkoumám, měřím) znamená přesný.
Nový!!: Matematika a Exaktní · Vidět víc »
Exaktní věda
Exaktní věda (exaktní – z lat. vědecky přesný, přísně vědecký) je věda založená na metodě umožňující znalosti o reálném světě získávat a zapisovat (reprezentovat) tak, že jsou součástí světa exaktního, tak vědu matematizovat.
Nový!!: Matematika a Exaktní věda · Vidět víc »
Fenomén
Fenomén (z řec. fainomenon od fainomai, jevit se) znamená jev, to co se člověku ukazuje, a to bez rozlišení, zda se jedná o skutečnost nebo klam.
Nový!!: Matematika a Fenomén · Vidět víc »
Filozofie
Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.
Nový!!: Matematika a Filozofie · Vidět víc »
Finanční matematika
Finanční matematika je disciplína aplikované matematiky, která se zabývá tématy z oblasti finančních služeb.
Nový!!: Matematika a Finanční matematika · Vidět víc »
Formální jazyk
Formální jazyk je v matematice, logice a informatice libovolná množina konečných řetězců (tj. řetězců konečné délky) nad určitou abecedou.
Nový!!: Matematika a Formální jazyk · Vidět víc »
Fraktál
Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.
Nový!!: Matematika a Fraktál · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Matematika a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Funkcionální analýza
Funkcionální analýza je matematická disciplína studující lineární prostory (syn. vektorové prostory), především vektorové prostory nekonečné dimenze, a zobrazení mezi nimi.
Nový!!: Matematika a Funkcionální analýza · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Matematika a Fyzika · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Matematika a Geometrie · Vidět víc »
Goldbachova hypotéza
Graf znázorňující počet způsobů, kterými lze dané číslo ''n'' rozložit na součet dvou prvočísel (pro 4≤''n''≤1 000 000) Goldbachova hypotéza je jeden z nejstarších a nejslavnějších dosud nevyřešených problémů matematiky, který spadá do teorie čísel.
Nový!!: Matematika a Goldbachova hypotéza · Vidět víc »
Grupa
Rubikovy kostky tvoří grupu Grupa je v matematice algebraická struktura tvořená množinou spolu s binární operací, která je asociativní, má neutrální prvek a každý prvek má svou inverzi.
Nový!!: Matematika a Grupa · Vidět víc »
Hilbertovský kalkulus
Hilbertovský kalkulus (také hilbertovský klasický kalkulus) je jeden z logických kalkulů, kterými se zabývá logika.
Nový!!: Matematika a Hilbertovský kalkulus · Vidět víc »
Hyperkomplexní číslo
V matematice se pojmem hyperkomplexní čísla označují určitá rozšíření komplexních čísel.
Nový!!: Matematika a Hyperkomplexní číslo · Vidět víc »
Hypotéza
Hypotéza (řecky ϋπόθεσις hypo-thesis, podklad, princip, předpoklad) znamená výpověď, jejíž platnost se pouze předpokládá, ale je zároveň formulovaná tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit.
Nový!!: Matematika a Hypotéza · Vidět víc »
Hypotéza kontinua
Hypotéza kontinua (označovaná někdy jako CH (z anglického Continuum Hypothesis)) je matematické tvrzení formulované poprvé Georgem Cantorem v roce 1882.
Nový!!: Matematika a Hypotéza kontinua · Vidět víc »
Informační věda
Informační věda (anglicky Information science, německy Informationswissenschaft, francouzsky Science de l'information nebo Sciences de l'information et des bibliothèques či Sciences de l'information, documentation, popřípadě Sciences de l’information et de la communication) je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.
Nový!!: Matematika a Informační věda · Vidět víc »
Informatika
Informatika je obor lidské činnosti, který se zabývá pojmem informace a přenosem a zpracováním informace.
Nový!!: Matematika a Informatika · Vidět víc »
Interpretace
Interpretace (z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit.
Nový!!: Matematika a Interpretace · Vidět víc »
Kardinální číslo
V matematice se pojem kardinální číslo, někdy též kardinál, pojí s čísly používanými pro popis velikosti množin.
Nový!!: Matematika a Kardinální číslo · Vidět víc »
Křivka
Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z přímky do nějakého prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).
Nový!!: Matematika a Křivka · Vidět víc »
Kombinatorika
Kombinatorika (kombinatorická matematika) je část matematiky zabývající se kolekcemi prvků množin s definovanou vnitřní strukturou.
Nový!!: Matematika a Kombinatorika · Vidět víc »
Komplexní analýza
Komplexní analýza je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel.
Nový!!: Matematika a Komplexní analýza · Vidět víc »
Komplexní číslo
argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.
Nový!!: Matematika a Komplexní číslo · Vidět víc »
Komprese dat
Komprese dat (také komprimace dat) je zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich objem (jednotka: bajt) při současném zachování informací v datech obsažených.
Nový!!: Matematika a Komprese dat · Vidět víc »
Konotace
Konotace znamená transformaci člověkem přijaté jazykové formy (slova, věty, tahy malířova štětce, architektonická skica, dendrologická struktura...) v informaci vytvořenou z ní v jeho psýše.
Nový!!: Matematika a Konotace · Vidět víc »
Kryptografie
Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
Nový!!: Matematika a Kryptografie · Vidět víc »
Kvantita
Kvantita či množství je údaj, odpověď na otázku „kolik?“ (?), „jak mnoho?“ – podobně jako kvalita odpovídá na otázku „jaký?“ (?) V jazyce se vyjadřuje příslovcem, číslovkou (sedm, tři a půl, několik, mnoho…), případně symbolem čísla (např. 17; 16,99; 7/8; 2π; XVI atd.). Kvantity vznikají odhadem, počítáním a nejčastěji měřením.
Nový!!: Matematika a Kvantita · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Matematika a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvaternion
V matematice jsou kvaterniony (z lat. quaternion, čtveřice) nekomutativní rozšíření oboru komplexních čísel.
Nový!!: Matematika a Kvaternion · Vidět víc »
Lieova grupa
Lieova grupa (čti „liova“) je matematický pojem pojmenovaný po norském matematikovi Sophusi Lieovi.
Nový!!: Matematika a Lieova grupa · Vidět víc »
Lineární algebra
Lineární algebra je odvětví matematiky, které se zabývá vektory, vektorovými prostory, soustavami lineárních rovnic a lineárními transformacemi.
Nový!!: Matematika a Lineární algebra · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Matematika a Logika · Vidět víc »
Matematická analýza
Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.
Nový!!: Matematika a Matematická analýza · Vidět víc »
Matematická fyzika
Matematická fyzika je vědecká disciplína zabývající se aplikací matematiky k řešení fyzikálních problémů a s tím souvisejícímu rozvíjení matematických metod vhodných pro takové aplikace.
Nový!!: Matematika a Matematická fyzika · Vidět víc »
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Nový!!: Matematika a Matematická logika · Vidět víc »
Matematická věta
V matematice se jako věta označuje důležité netriviální a dostatečně obecné tvrzení neboli výrok.
Nový!!: Matematika a Matematická věta · Vidět víc »
Matematický důkaz
Základů''. Jeden z nejstarších dochovaných matematických důkazů V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů).
Nový!!: Matematika a Matematický důkaz · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Matematika a Matematik · Vidět víc »
Mechanika tekutin
Mechanika tekutin (též mechanika kapalin a plynů) je část mechaniky, která se zabývá mechanickými vlastnostmi tekutin, tj.
Nový!!: Matematika a Mechanika tekutin · Vidět víc »
Meteorologie
Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.
Nový!!: Matematika a Meteorologie · Vidět víc »
Metoda
Metoda (z řeckého met-hodos – "cesta, následování, postup") je postup nebo návod, jak získávat správné poznatky, prostředek poznání.
Nový!!: Matematika a Metoda · Vidět víc »
Množina
Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.
Nový!!: Matematika a Množina · Vidět víc »
Nadreálné číslo
Nadreálné číslo je společným zúplněním pojmu reálného, ordinálního a hyperreálného čísla.
Nový!!: Matematika a Nadreálné číslo · Vidět víc »
Náhoda
Náhoda v běžné řeči označuje nečekaný souběh nesouvisejících událostí.
Nový!!: Matematika a Náhoda · Vidět víc »
Neeukleidovská geometrie
pravými úhly v eliptické geometrii. Neeukleidovská geometrie je obecné označení pro takové geometrie (tj. systémy splňující první čtyři Eukleidovy postuláty), které nesplňují pátý Eukleidův postulát.
Nový!!: Matematika a Neeukleidovská geometrie · Vidět víc »
Nekonečno
∞ jako symbol nekonečna zavedl anglický matematik John Wallis. Nekonečno (∞) je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec (od slova konec je odvozeno slovo konečný), typicky se nedá spočítat, změřit, a pokud ano, tak je větší než každé konečné číslo.
Nový!!: Matematika a Nekonečno · Vidět víc »
Numerická matematika
Numerická matematika (také výpočtová nebo výpočetní matematika) se zabývá řešením matematicky formulovaných problémů pro konkrétní číselné hodnoty, v současnosti především s využitím počítačů, a tvoří jeden z mostů mezi teorií a praxí matematiky.
Nový!!: Matematika a Numerická matematika · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Matematika a Obchod · Vidět víc »
Okruh (algebra)
Okruh je v matematice algebraická struktura s dvěma binárními operacemi běžně nazývanými sčítání a násobení.
Nový!!: Matematika a Okruh (algebra) · Vidět víc »
Oktonion
V matematice se pojmem oktoniony označuje neasociativní rozšíření kvaternionů.
Nový!!: Matematika a Oktonion · Vidět víc »
Operace (matematika)
Operace v matematice, logice a informatice je postup, který na základě daných vstupů (nazývaných též argumenty, vstupní hodnoty nebo operandy) vyprodukuje jednu nebo více hodnot (nazývaných též výstupní hodnoty, výsledky nebo výstupy).
Nový!!: Matematika a Operace (matematika) · Vidět víc »
Optimalizace (matematika)
Matematická úloha optimalizace je snahou o nalezení takových hodnot proměnných, pro které daná cílová či účelová funkce nabývá minimální nebo maximální hodnoty.
Nový!!: Matematika a Optimalizace (matematika) · Vidět víc »
Ordinální číslo
V teorii množin je ordinální číslo zobecněním myšlenky pořadí prvku v uspořádané množině, jež je v přirozeném jazyce vyjádřena řadovou číslovkou jako „první“ či „pátý“.
Nový!!: Matematika a Ordinální číslo · Vidět víc »
Přírodní vědy
Přírodní vědy je označení pro soubor věd zkoumajících vědeckými metodami řád a zákony, kterými se řídí vesmír, vycházející z přírodní filosofie.
Nový!!: Matematika a Přírodní vědy · Vidět víc »
Přirozené číslo
Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Nový!!: Matematika a Přirozené číslo · Vidět víc »
Peanova aritmetika
Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Matematika a Peanova aritmetika · Vidět víc »
Persie
#PŘESMĚRUJ Írán Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku Kategorie:Přesměrování z dřívějšího místopisného názvu.
Nový!!: Matematika a Persie · Vidět víc »
Počítač
Počítač je číslicový elektronický stroj, který lze naprogramovat tak, aby automaticky prováděl posloupnosti aritmetických nebo logických operací (výpočty).
Nový!!: Matematika a Počítač · Vidět víc »
Pojem
Pojem (lat. conceptus) je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model (v obr 1. horní vrchol trojúhelníku) dané entity světa reálného (objektu, procesu) i abstraktního (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka (v obr 1. dolní levý vrchol trojúhelníku).
Nový!!: Matematika a Pojem · Vidět víc »
Polynom
Polynom (též mnohočlen) je výraz ve tvaru kde a_n \neq 0.
Nový!!: Matematika a Polynom · Vidět víc »
Pravěk
Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma.
Nový!!: Matematika a Pravěk · Vidět víc »
Problém P versus NP
Eulerův diagram tříd složitosti pro obě možnosti rozhodnutí tohoto problému Problém P versus NP je důležitý otevřený problém v teoretické informatice; označuje se tak otázka, zda jsou třídy složitosti P a NP totožné.
Nový!!: Matematika a Problém P versus NP · Vidět víc »
Programování
Programování je v informatice proces od návrhu řešení problému pomocí výpočetní techniky ke spustitelnému počítačovému programu.
Nový!!: Matematika a Programování · Vidět víc »
Proměnná
Proměnná je v matematice a programování způsob symbolické reprezentace objektů, který umožňuje zcela abstraktní manipulaci s nimi.
Nový!!: Matematika a Proměnná · Vidět víc »
Prostor (geometrie)
#PŘESMĚRUJ Prostor (matematika) Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Matematika a Prostor (geometrie) · Vidět víc »
Prvočíselná dvojice
Prvočíselná dvojice (také prvočíselná dvojčata) je matematický pojem z oblasti teorie čísel.
Nový!!: Matematika a Prvočíselná dvojice · Vidět víc »
Pythagorova věta
Pythagorova věta: Součet obsahů čtverců nad odvěsnami (modrá plus červená plocha) se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku (fialová plocha) Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.
Nový!!: Matematika a Pythagorova věta · Vidět víc »
Racionální číslo
Racionální číslo je číslo, které lze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel, většinou zapsaný ve tvaru \frac nebo a/b, kde b není nula.
Nový!!: Matematika a Racionální číslo · Vidět víc »
Reálné číslo
Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.
Nový!!: Matematika a Reálné číslo · Vidět víc »
Reprezentace znalostí
Vnímání objektů ovlivňuje jejich klasifikace, jazykové i kulturní spojitosti Reprezentace znalostí je schopnost jazyka (vyjadřovací síla) popisovat – reprezentovat jistou třídu znalostí.
Nový!!: Matematika a Reprezentace znalostí · Vidět víc »
Riemannova hypotéza
Riemannovy zeta-funkce (čím tmavší barva, tím blíže k nule) Riemannova hypotéza (také Riemannova zeta-hypotéza) je jeden z nejslavnějších a nejdůležitějších nevyřešených problémů současné matematiky.
Nový!!: Matematika a Riemannova hypotéza · Vidět víc »
Robinsonova aritmetika
Robinsonova aritmetika (také Robinsonova aritmetika Q nebo jen aritmetika Q) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.
Nový!!: Matematika a Robinsonova aritmetika · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Matematika a Rovnice · Vidět víc »
Sociologie
Auguste Comte je považovaný za zakladatele sociologie Sociologie je společenská věda zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a společností.
Nový!!: Matematika a Sociologie · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Matematika a Starověk · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Matematika a Starověké Řecko · Vidět víc »
Statistika
Statistika je vědní obor, který se zabývá sběrem, organizací, analýzou, interpretací a prezentací empirických dat za účelem prohloubení znalostí určité oblasti, obvykle hromadného jevu.
Nový!!: Matematika a Statistika · Vidět víc »
Stavebnictví
Stavba výškové budovy Stavebnictví je specializované hospodářské odvětví zabývající se stavbami.
Nový!!: Matematika a Stavebnictví · Vidět víc »
Struktura
Struktura (z latinského, skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.
Nový!!: Matematika a Struktura · Vidět víc »
Těleso (algebra)
Těleso (angl. division ring) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace.
Nový!!: Matematika a Těleso (algebra) · Vidět víc »
Tenzorový počet
Tenzorový počet je oblast matematiky, která studuje (a využívá) tenzory.
Nový!!: Matematika a Tenzorový počet · Vidět víc »
Teoretická informatika
Teoretická informatika je oblast matematické informatiky a matematiky, která se zaměřuje na abstraktnější a matematické aspekty zpracování informací, které mají využití v počítačích a zpracování informací.
Nový!!: Matematika a Teoretická informatika · Vidět víc »
Teorie čísel
Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.
Nový!!: Matematika a Teorie čísel · Vidět víc »
Teorie chaosu
Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru. Zde pro počáteční hodnoty ''r''.
Nový!!: Matematika a Teorie chaosu · Vidět víc »
Teorie grafů
vrcholy Teorie grafů je obor diskrétní matematiky, který zkoumá vlastnosti takzvaných grafů.
Nový!!: Matematika a Teorie grafů · Vidět víc »
Teorie grup
Teorie grup je matematická disciplína zabývající se studiem grup.
Nový!!: Matematika a Teorie grup · Vidět víc »
Teorie her
Jako teorie her nebo též teorie strategických her se označuje disciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů.
Nový!!: Matematika a Teorie her · Vidět víc »
Teorie informace
Teorie informace se zabývá měřením, přenosem, kódováním, ukládáním a následným zpracováním informací z kvantitativního hlediska.
Nový!!: Matematika a Teorie informace · Vidět víc »
Teorie kategorií
Teorie kategorií je odvětví matematiky zobecňující pohled na matematické struktury a vztahy mezi nimi.
Nový!!: Matematika a Teorie kategorií · Vidět víc »
Teorie množin
Teorie množin je matematická teorie, která se zabývá studiem množin.
Nový!!: Matematika a Teorie množin · Vidět víc »
Teorie modelů
Teorie modelů je matematická disciplína, která je jedním z podoborů matematické logiky.
Nový!!: Matematika a Teorie modelů · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Matematika a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Teorie složitosti
Teorie složitosti je odvětvím teorie počítání v informatice a matematice, které se zaměřuje na klasifikaci výpočetních problémů dle jejich vlastní složitosti a určení vztahů mezi nimi.
Nový!!: Matematika a Teorie složitosti · Vidět víc »
Teorie uspořádání
Teorie uspořádání je matematická disciplína, která se zabývá studiem binárních relací zachycujících intuitivní pojem uspořádání.
Nový!!: Matematika a Teorie uspořádání · Vidět víc »
Teorie vyčíslitelnosti
Teorie vyčíslitelnosti je obor na pomezí matematiky a informatiky, který zkoumá otázky algoritmické řešitelnosti problémů.
Nový!!: Matematika a Teorie vyčíslitelnosti · Vidět víc »
Topologická grupa
Topologická grupa je matematický objekt, který má jak strukturu grupy, tak i topologického prostoru, přičemž se požaduje, aby obě struktury byly vzájemně kompatibilní.
Nový!!: Matematika a Topologická grupa · Vidět víc »
Topologie
Möbiova páska, objekt, který má jen jednu hranu a jednu stranu. Takovýmito objekty se topologie zabývá. Topologie (z řeckého topos - místo a logos - studie) je obor matematiky, opírající se o velmi obecný výklad pojmu prostor (topologický prostor).
Nový!!: Matematika a Topologie · Vidět víc »
Trigonometrie
Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.
Nový!!: Matematika a Trigonometrie · Vidět víc »
Turingův stroj
Umělecké znázornění Turingova stroje Turingův stroj (TS) je teoretický model počítače popsaný matematikem Alanem Turingem, který se používá pro modelování algoritmů v teorii vyčíslitelnosti.
Nový!!: Matematika a Turingův stroj · Vidět víc »
Varieta (matematika)
V matematice je varieta topologický prostor, který je lokálně podobný obecně n-rozměrnému Euklidovskému prostoru, a jsou na něm obvykle definovány tečné vektory.
Nový!!: Matematika a Varieta (matematika) · Vidět víc »
Vágnost
Vágnost (rozmazanost, mlhavost, neurčitost) je primárně filtrem přirozeného lidského poznání, další úlohy vágnosti jsou z něj odvozeny, jsou sekundární.
Nový!!: Matematika a Vágnost · Vidět víc »
Věda
Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).
Nový!!: Matematika a Věda · Vidět víc »
Vědecké modelování
Modelování neboli simulace je často používanou metodou v odborné a vědecké praxi v mnoha oborech lidské činnosti.
Nový!!: Matematika a Vědecké modelování · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Matematika a Vektorový prostor · Vidět víc »
Veličina
Veličina je vlastnost jevu, tělesa nebo látky, mající velikost, kterou lze vyjádřit číslem a referencí.
Nový!!: Matematika a Veličina · Vidět víc »
Velká Fermatova věta
Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.
Nový!!: Matematika a Velká Fermatova věta · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Matematika a 19. století · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Matematika a 1995 · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Matematika a 20. století · Vidět víc »
4. století př. n. l.
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.
Nový!!: Matematika a 4. století př. n. l. · Vidět víc »
