Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin

Napoleon Bonaparte vs. Pierre Augustin Hulin

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Pierre Augustin hrabě Hulin (6. září 1758 Paříž – 9. ledna 1841 Paříž) byl francouzský generál z doby prvního císařství.

Podobnosti mezi Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin

Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin mají 15 věci společné (v Uniepedie): Řád čestné legie, Bastila, Berlín, Bourboni, Brigádní generál, Brumairový převrat, Divizní generál, Louis Antoine Henri de Bourbon Condé, Ludvík XVIII., Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská, Milán, Napoleonovo ruské tažení, Paříž, Trest smrti, Vídeň.

Řád čestné legie

Řád čestné legie – hodnost důstojník, 1880 Řád čestné legie (francouzsky Ordre national de la Légion d'honneur) je nejvyšší francouzské státní vyznamenání, založeno v roce 1802 Napoleonem Bonapartem.

Napoleon Bonaparte a Řád čestné legie · Pierre Augustin Hulin a Řád čestné legie · Vidět víc »

Bastila

Hubert Robert (1733–1808): Bastila v prvních dnech demolice, Musée Carnavalet Bastila (francouzsky Bastille, tj. hrad nebo pevnost) byla pařížská pevnost postavená v letech 1370–1383 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce, která se od 15. století používala jako věznice.

Bastila a Napoleon Bonaparte · Bastila a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Napoleon Bonaparte · Berlín a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Bourboni

Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.

Bourboni a Napoleon Bonaparte · Bourboni a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Brigádní generál

Hodnostní označení '''brigádního generála''' (OF-6) Armády ČR Brigádní generál (zkratka brig. gen.) je vojenská hodnost.

Brigádní generál a Napoleon Bonaparte · Brigádní generál a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Brumairový převrat

François Bouchot: ''Generál Napoleon v Radě pěti set'' (1840) Brumairový převrat byl státní převrat ve Francii během Velké francouzské revoluce, který se odehrál 18.

Brumairový převrat a Napoleon Bonaparte · Brumairový převrat a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Divizní generál

Divizní generál je generálská hodnost existující v ozbrojených silách některých zemí pro generály velící divizi.

Divizní generál a Napoleon Bonaparte · Divizní generál a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Louis Antoine Henri de Bourbon Condé

Ludvík Antonín Jindřich, vévoda d'Enghien Louis Antoine Henri de Bourbon Condé, vévoda d'Enghien (2. srpna 1772, zámek Chantilly – 21. března 1804 zámek Vincennes) byl poslední mužský potomek rodu de Condé.

Louis Antoine Henri de Bourbon Condé a Napoleon Bonaparte · Louis Antoine Henri de Bourbon Condé a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Ludvík XVIII.

Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.

Ludvík XVIII. a Napoleon Bonaparte · Ludvík XVIII. a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská

Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (12. prosince 1791 Vídeň – 17. prosince 1847 Parma) byla rakouská arcivévodkyně a po sňatku s Napoleonem I. francouzská císařovna.

Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská a Napoleon Bonaparte · Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Milán

Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).

Milán a Napoleon Bonaparte · Milán a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Napoleonovo ruské tažení

Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.

Napoleon Bonaparte a Napoleonovo ruské tažení · Napoleonovo ruské tažení a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Napoleon Bonaparte a Paříž · Paříž a Pierre Augustin Hulin · Vidět víc »

Trest smrti

uplatňován za některé trestné činy Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest, je trest, který předpokládá usmrcení (neboli popravu) člověka odsouzeného za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).

Napoleon Bonaparte a Trest smrti · Pierre Augustin Hulin a Trest smrti · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Napoleon Bonaparte a Vídeň · Pierre Augustin Hulin a Vídeň · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin

Napoleon Bonaparte má 418 vztahy, zatímco Pierre Augustin Hulin má 45. Jak oni mají společné 15, index Jaccard je 3.24% = 15 / (418 + 45).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Napoleon Bonaparte a Pierre Augustin Hulin. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »