Obsah
367 vztahy: Ašantská říše, Abbás Mirza, Afrika, Alandy, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexej Petrovič Jermolov, Americká válka za nezávislost, Amerika, André Masséna, Andreas Hofer, Andrew Jackson, Antily, Antonio López de Santa Anna, Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, Útěk do Varennes, Atlantský oceán, Írán, Španělsko, Španělsko v době osvícenství, Šumen, Švédsko, Švýcarsko, Černohorské knížecí biskupství, Řád německých rytířů, Řezno, Balkán, Batávská republika, Bavorské království, Bavorské kurfiřtství, Bavorsko, Bádenské velkovévodství, Belgie, Berlín, Bernadotte, Bilhorod-Dnistrovskyj, Bitva na Berezině, Bitva na Queenston Heights, Bitva o Kodaň (1807), Bitva o Paříž, Bitva u Aslanduzu, Bitva u Aspern, Bitva u Athu, Bitva u Auerstedtu, Bitva u Bailénu, Bitva u Borodina, Bitva u Chlumce (1813), Bitva u Eggmühlu, Bitva u Friedlandu, Bitva u Hohenlinden, ... Rozbalte index (317 více) »
- Globální konflikty
Ašantská říše
Ašantská říše neboli Říše Ašanti, respektive Ašantské království (Asanteman) byl stát na území dnešní Ghany, od 17.
Vidět Napoleonské války a Ašantská říše
Abbás Mirza
#přesměruj Abbás Mírzá.
Vidět Napoleonské války a Abbás Mirza
Afrika
Afrika ((Afrīqiyā), (Äfəriqa)) je třetí největší kontinent (po Asii a Americe) s celkovou rozlohou přes 30,3 mil. km², což představuje 20,3 % celkového povrchu souše na Zemi; včetně ostrovů pokrývá 6 % celkové rozlohy Země.
Vidět Napoleonské války a Afrika
Alandy
Alandy, v češtině i Ålandy (Ahvenanmaa), je autonomní, demilitarizovaná a švédsky mluvící provincie Finska a souostroví v Baltském moři na jihozápad od Finska.
Vidět Napoleonské války a Alandy
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II.
Vidět Napoleonské války a Alexandr I. Pavlovič
Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.
Vidět Napoleonské války a Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexej Petrovič Jermolov
Alexej Petrovič Jermolov (4. června 1777 Moskva – 23. dubna 1861 tamtéž) byl ruský generál, který velel ruským vojskům během dobývání Kavkazu.
Vidět Napoleonské války a Alexej Petrovič Jermolov
Americká válka za nezávislost
Americká válka za nezávislost (1775–1783), někdy také americká revoluční válka (anglicky) byla válka mezi Královstvím Velké Británie a třinácti koloniemi v Severní Americe.
Vidět Napoleonské války a Americká válka za nezávislost
Amerika
Amerika je souvislá pevnina na Zemi, která se skládá ze tří patrných částí – Severní Ameriky, Střední Ameriky a Jižní Ameriky.
Vidět Napoleonské války a Amerika
André Masséna
André Masséna (italsky Andrea Massena), vévoda z Rivoli, kníže z Esslingu (6. května 1758 Nizza, dnes Nice ve Francii – 4. dubna 1817 Paříž) byl francouzský generál, maršál Francie.
Vidět Napoleonské války a André Masséna
Andreas Hofer
Náhrobek Andrease HoferaHofkirche Innsbruck Andreas Hofer (22. listopadu 1767 St. Leonhard in Passeier v Itálii – 20. února 1810 Mantova) byl tyrolský vlastenec, který roku 1809 vedl boj za osvobození své země od bavorské nadvlády, pod kterou se Tyrolsko dostalo po porážce Rakouska napoleonskými armádami ujednáním tzv.
Vidět Napoleonské války a Andreas Hofer
Andrew Jackson
Andrew Jackson (15. března 1767 Waxhaws, Jižní Karolína – 8. června 1845 Nashville, Tennessee) byl americký politik a válečník, 7.
Vidět Napoleonské války a Andrew Jackson
Antily
Antily (španělsky Antillas, anglicky a francouzsky Antilles) je souostroví, které představuje dominantní část Karibiku.
Vidět Napoleonské války a Antily
Antonio López de Santa Anna
Antonio López de Santa Anna, celým jménem Antonio de Padua María Severino López de Santa Anna y Pérez de Lebrón, známý López de Santa Anna, nebo Santa Anna (21. února 1794 Xalapa – 21. června 1876 Ciudad de México), byl mexický politický vůdce, prezident, generál a státník, který významnou měrou ovlivňoval španělskou a mexickou politiku 19.
Vidět Napoleonské války a Antonio López de Santa Anna
Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu
Arthur Wellesley, 1.
Vidět Napoleonské války a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu
Útěk do Varennes
Rytina, Muzeum francouzské revoluce. Útěk do Varennes je ve francouzských dějinách označení pokusu o útěk francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho rodiny z revoluční Paříže v noci z 20.
Vidět Napoleonské války a Útěk do Varennes
Atlantský oceán
Atlantský oceán (též Atlantický oceán), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou.
Vidět Napoleonské války a Atlantský oceán
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Vidět Napoleonské války a Írán
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Vidět Napoleonské války a Španělsko
Španělsko v době osvícenství
Španělsko v době osvícenství pokrývá dějiny Španělska od nástupu Bourbonů roku 1700 po období napoleonských válek na počátku 19. století (Španělská válka za nezávislost).
Vidět Napoleonské války a Španělsko v době osvícenství
Šumen
Šumen je město na severovýchodě Bulharska, hlavní město stejnojmenné oblasti, má 86 978 obyvatel.
Vidět Napoleonské války a Šumen
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Vidět Napoleonské války a Švédsko
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Vidět Napoleonské války a Švýcarsko
Černohorské knížecí biskupství
Černohorské knížecí biskupství (srbsky Митрополство Црногорско, psáno v latince Mitropolstvo Crnogorsko) bylo v letech 1516–1852 pravoslavné církevní knížectví na Balkánském poloostrově v rozsahu novodobé republiky Černé Hory.
Vidět Napoleonské války a Černohorské knížecí biskupství
Řád německých rytířů
Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.
Vidět Napoleonské války a Řád německých rytířů
Řezno
Řezno (nebo, novolatinsky a v dalších románských jazycích Ratisbona) je bavorské město na Dunaji v Německu.
Vidět Napoleonské války a Řezno
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Napoleonské války a Balkán
Batávská republika
Batávská republika (nizozemsky Bataafse Republiek, francouzsky République Batave), od roku 1801 známá též jako Batávské společenství (nizozemsky Bataafs Gemenebest), byl státní útvar vytvořený roku 1795 revoluční Francií na okupovaném území Nizozemska, první z tzv.
Vidět Napoleonské války a Batávská republika
Bavorské království
Bavorské království je historická země na území dnešního Německa.
Vidět Napoleonské války a Bavorské království
Bavorské kurfiřtství
Bavorské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Bayern) je právně nepřesný název pro Bavorské vévodství (německy Herzogtum Bayern), používaný od roku 1623, kdy bavorští vévodové získali kurfiřtský hlas, až do 1.
Vidět Napoleonské války a Bavorské kurfiřtství
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Vidět Napoleonské války a Bavorsko
Bádenské velkovévodství
Bádenské velkovévodství (německy Großherzogtum Baden) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Vidět Napoleonské války a Bádenské velkovévodství
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem.
Vidět Napoleonské války a Belgie
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie.
Vidět Napoleonské války a Berlín
Bernadotte
Bernadotte je původem francouzský šlechtický rod, který roku 1818 zasedl na švédský a norský (v letech 1818 až 1905) královský trůn a ve Švédsku panuje dodnes.
Vidět Napoleonské války a Bernadotte
Bilhorod-Dnistrovskyj
Bilhorod-Dnistrovskyj je město na jižní Ukrajině.
Vidět Napoleonské války a Bilhorod-Dnistrovskyj
Bitva na Berezině
Bitva na Berezině byla bitvou napoleonských válek mezi ruskou armádou vedenou generály Čičagovem a Wittgensteinem a francouzskou armádou vedenou císařem Napoleonem.
Vidět Napoleonské války a Bitva na Berezině
Bitva na Queenston Heights
Bitva na Queenston Heights (13. říjen 1812) byla největší bitva na území Horní Kanady v britsko-americké válce.
Vidět Napoleonské války a Bitva na Queenston Heights
Bitva o Kodaň (1807)
Druhá bitva o Kodaň, také Bombardování Kodaně, byla bitva mezi Británií a Dánskem svedená mezi 16.
Vidět Napoleonské války a Bitva o Kodaň (1807)
Bitva o Paříž
Bitva o Paříž byla bitva napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva o Paříž
Bitva u Aslanduzu
#PŘESMĚRUJ Bitva u Aslándúzu.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Aslanduzu
Bitva u Aspern
#PŘESMĚRUJ Bitva u Aspern a Esslingu.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Aspern
Bitva u Athu
Bitva u Athu, známá také jako bitva u hory Athos, nebo bitva u Lémnu, se odehrála 19. června 1807 u poloostrova Athos v Egejském moři, jako součást rusko-turecké války 1806–1812.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Athu
Bitva u Auerstedtu
Bitva u Auerstedtu byla střetem napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Auerstedtu
Bitva u Bailénu
Bitva u Bailénu byla bitvou napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Bailénu
Bitva u Borodina
Bitka pri Borodine (nebo též bitva u Moskvy) proběhla 7. září 1812.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Borodina
Bitva u Chlumce (1813)
Bitva u Chlumce se odehrála ve dnech 29. a 30. srpna 1813 u obcí Chlumec a Přestanov v severních Čechách.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Chlumce (1813)
Bitva u Eggmühlu
Bitva u Eggmühlu (nebo též Bitva u Eckmühlu) byla ozbrojeným střetem napoleonských válek v době války páté koalice.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Eggmühlu
Bitva u Friedlandu
Bitva u Friedlandu byla významnou bitvou napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Friedlandu
Bitva u Hohenlinden
Bitva u Hohenlinden byla rozhodující bitvou války mezi Francií a tzv. druhou koalicí.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Hohenlinden
Bitva u Jílového
Bitva u Jílového (nebo též bitva u Jílové) byla jednou z nejkrvavějších bitev napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Jílového
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Jeny
Bitva u Laonu
Bitva u Laonu byla bitvou napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Laonu
Bitva u Lipska
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující a největší bitva napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Lipska
Bitva u Malojaroslavce
Bitva u Malojaroslavce byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, které se odehrálo 24. října 1812.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Malojaroslavce
Bitva u Marenga
Bitva u Marenga byla jednou z hlavních bitev v rámci války druhé koalice.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Marenga
Bitva u Pultuska (1806)
Bitva u Pultuska byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 26.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Pultuska (1806)
Bitva u Saalfeldu
Bitva u Saalfeldu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 10. října 1806 mezi Francií a Pruskem.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Saalfeldu
Bitva u Schöngrabernu
Bitva u Schöngrabernu (nebo též bitva u Hollabrunnu) byla ozbrojeným střetem napoleonských válek v době války třetí koalice, který se odehrál 16. listopadu 1805 nedaleko Hollabrunnu v Dolních Rakousích, dva týdny před bitvou u Slavkova.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Schöngrabernu
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Slavkova
Bitva u Tarutina
Bitva u Tarutina byla bitvou napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Tarutina
Bitva u Trafalgaru
Bitva u Trafalgaru se odehrála 21. října 1805 u jihozápadního atlantického pobřeží Španělska, asi 20 km jižně od Cádizu.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Trafalgaru
Bitva u Ulmu
Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Ulmu
Bitva u Wagramu
Bitva u Wagramu se odehrála 5.–6.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Wagramu
Bitva u Waterloo
Bitva u Waterloo (současníky nazývaná bitvou u Belle Alliance či Napoleonem pojmenovaná bitvou u Mont-Saint-Jean) se odehrála v odpoledních a podvečerních hodinách neděle 18.
Vidět Napoleonské války a Bitva u Waterloo
Bordeaux
Bordeaux (vysl. okcit. Bordèu vysl., latinsky Burdigala) je přístavní město na jihozápadě Francie, při ústí řeky Garonny do Atlantského oceánu.
Vidět Napoleonské války a Bordeaux
Britské impérium
Britské impérium v roce 1897, v tradiční růžové barvě Britské impérium nebo Britská říše (angl. British Empire) byla největší koloniální říše v dějinách lidstva.
Vidět Napoleonské války a Britské impérium
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Vidět Napoleonské války a Brno
Brunšvické vévodství
Brunšvické vévodství (německy Herzogtum Braunschweig) byl německý historický státní útvar.
Vidět Napoleonské války a Brunšvické vévodství
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (oficiálně, německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg) neboli Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover, zkráceně Kurhannover) byl stát Svaté říše římské národa německého, který ležel v Dolnosaském kraji v severní části dnešního Německa.
Vidět Napoleonské války a Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Buenos Aires
Buenos Aires je hlavní a se třemi miliony obyvatel zároveň i nejlidnatější město Argentiny.
Vidět Napoleonské války a Buenos Aires
Bukurešť
Bukurešť (do roku 1904) je největší a zároveň hlavní město Rumunska.
Vidět Napoleonské války a Bukurešť
Bukurešťská smlouva (1812)
Nová situace na mapě po podepsání smlouvy Smlouva z Bukurešti podepsaná 18. května 1812 mezi Ruskou a Osmanskou říší byla mírová dohoda, která ukončovala rusko-tureckou válku, jež začala v roce 1806.
Vidět Napoleonské války a Bukurešťská smlouva (1812)
Cannes
Cannes (česká výslovnost, nesklonné) je luxusní letovisko ležící u Azurového pobřeží na jihu Francie v departmentu Alpes-Maritimes a regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur.
Vidět Napoleonské války a Cannes
Carl Johan Adlercreutz
Hrabě Carl Johan Adlercreutz (27. dubna 1757 Borgå – 21. srpna 1815 Stockholm) byl švédský politik a generál.
Vidět Napoleonské války a Carl Johan Adlercreutz
Cádiz
Cádiz je přístavní město v jihozápadním Španělsku.
Vidět Napoleonské války a Cádiz
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Vidět Napoleonské války a Císař
Císařská garda (Napoleon)
#PŘESMĚRUJ Císařská garda (Napoleon I.).
Vidět Napoleonské války a Císařská garda (Napoleon)
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Vidět Napoleonské války a Dánsko
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Vidět Napoleonské války a Dělení Polska
Dmitrij Nikolajevič Seňavin
Dmitrij Nikolajevič Seňavin (–) byl ruský admirál a jeden z nejlepších námořních velitelů napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Dmitrij Nikolajevič Seňavin
Dmitrij Nikolajevič Senjavin
#PŘESMĚRUJ Dmitrij Nikolajevič Seňavin.
Vidět Napoleonské války a Dmitrij Nikolajevič Senjavin
Dněstr
Seretem Dněstr Dněstr (/ Dnister,,, ve starověku a starořecky Danastris) je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy.
Vidět Napoleonské války a Dněstr
Dobrič
Dobrič je město na severovýchodě Bulharska; jde o deváté největší město v zemi a o ekonomické a kulturní centrum oblasti Dobrudža.
Vidět Napoleonské války a Dobrič
Dolní Kanada
Dolní Kanada (francouzsky Bas-Canada, anglicky Lower Canada) byla britská kolonie existující v letech 1791–1841 okolo dolního toku řeky sv. Vavřince.
Vidět Napoleonské války a Dolní Kanada
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Vidět Napoleonské války a Drážďany
Druhá anglo-maráthská válka
Druhá anglo-maráthská válka (1802–1805) byla druhým konfliktem ze série anglo-maráthských válek mezi Britskou východoindickou společností a Maráthskou říší.
Vidět Napoleonské války a Druhá anglo-maráthská válka
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Napoleonské války a Dunaj
Egejské moře
Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.
Vidět Napoleonské války a Egejské moře
Elba
Elba je italský ostrov v Tyrhénském moři patřící k Toskánsku ležící asi 10 kilometrů od pobřežního města Piombino.
Vidět Napoleonské války a Elba
Erfurt
''Krämerbrücke'' (Kramářský most) z věže kostela Pohled na Erfurt (Schedelova kronika, 1493) Plán Erfurtu (M. Merian 1650) Dóm Panny Marie, vnitřek Erfurt je hlavní a největší město německého spolkového státu Durynsko.
Vidět Napoleonské války a Erfurt
Etrurské království
Etrurské království (Regno di Etruria) bylo království, které tvořilo větší část Toskánska a existovalo v letech 1801 až 1807.
Vidět Napoleonské války a Etrurské království
Evžen de Beauharnais
Evžen de Beauhernais, francouzsky: Eugène Rose de Beauharnais, (3. září 1781, Paříž – 21. února 1824, Mnichov) byl francouzský princ, italský místokrál, dědičný frankfurtský velkovévoda, vévoda z Leuchtenberku a kníže z Eichstättu a nevlastní syn Napoleona Bonaparta.
Vidět Napoleonské války a Evžen de Beauharnais
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Napoleonské války a Evropa
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Vidět Napoleonské války a Finsko
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Vidět Napoleonské války a Francie
Francisco Goya
Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu.
Vidět Napoleonské války a Francisco Goya
Francouzské království
Francouzské království (středofrancouzsky Reaume de France, starofrancouzsky Royaulme de France) byl mocný stát v západní Evropě pod vládou rodu Kapetovců v letech 987 až 1793 a poté 1815 až 1848.
Vidět Napoleonské války a Francouzské království
Francouzské revoluční války
Francouzské revoluční války byla série válek v letech 1792 až 1802 během Velké francouzské revoluce mezi revoluční Francií a sousedními evropskými mocnostmi.
Vidět Napoleonské války a Francouzské revoluční války
Frankfurtské velkovévodství
Velkovévodství frankfurtské (německy Großherzogtum Frankfurt) byl krátkodobě existující státní útvar, rozkládající se v letech 1810 až 1813 v okolí města Frankfurt nad Mohanem.
Vidět Napoleonské války a Frankfurtské velkovévodství
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II.
Vidět Napoleonské války a František I. Rakouský
Frederik VI.
Frederik VI. (28. ledna 1768, Kodaň – 3. prosince 1839, tamtéž) byl mezi lety 1808 a 1839 dánský král a mezi lety 1808 až 1814 král norský.
Vidět Napoleonské války a Frederik VI.
Fredrikshamnský mír
Fredrikshamnský mír (švédsky: Freden i Fredrikshamn, finsky: Haminan rauha) je označení pro mírovou smlouvu, uzavřenou 17. září 1809 mezi Švédskem a Ruskem v městě Fredrikshamn (dnes Hamina ve Finsku).
Vidět Napoleonské války a Fredrikshamnský mír
Fridrich August I. Saský
Fridrich August I. Saský, německy Friedrich August (23. prosince 1750, Drážďany – 5. května 1827, Drážďany), byl v letech 1806 až 1827 prvním saským králem a zároveň letech 1807 až 1815 vládl jako vévoda varšavský.
Vidět Napoleonské války a Fridrich August I. Saský
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Vidět Napoleonské války a Fridrich II. Veliký
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Vidět Napoleonské války a Fridrich Vilém III.
Galicie
Galicie (galicijsky Galicia či Galiza) je země na severozápadě Pyrenejského poloostrova a jedno ze 17 autonomních společenství Španělska.
Vidět Napoleonské války a Galicie
Gebhard Leberecht von Blücher
Gebhard Leberecht von Blücher, kníže z Wahlstattu (16. prosinec 1742, Rostock – 12. září 1819, Krieblowitz, Slezsko) byl pruský maršál.
Vidět Napoleonské války a Gebhard Leberecht von Blücher
Generál
Generál je vojenská hodnost, která je v mnoha státech v hierarchii armády hodností nejvyšší.
Vidět Napoleonské války a Generál
Glomma
Glomma, též Glåma je řeka v jižním Norsku.
Vidět Napoleonské války a Glomma
Gustav IV. Adolf
Gustav IV.
Vidět Napoleonské války a Gustav IV. Adolf
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Vidět Napoleonské války a Habsburská monarchie
Haitská revoluce
Haitská revoluce (1791–1804) byla vzpourou otroků ve francouzské kolonii Saint-Domingue, která vyústila k zrušení otroctví, založení republiky Haiti, druhého nezávislého národního státu na Americkém kontinentu.
Vidět Napoleonské války a Haitská revoluce
Halden
Halden je město ležící ve stejnojmenné správní obci v norském kraji Viken.
Vidět Napoleonské války a Halden
Hannover
Hannover (správná česká výslovnost nebo, německá výslovnost) je hlavním a největším městem německé spolkové země Dolní Sasko.
Vidět Napoleonské války a Hannover
Hesenské velkovévodství
Hesenské velkovévodství byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Vidět Napoleonské války a Hesenské velkovévodství
Holandské království
Holandské království (nizozemsky Koninkrijk Holland, francouzsky Royaume de Hollande, nepřesně Nizozemské království) byl historický státní útvar vytvořený Napoleonem I. Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky.
Vidět Napoleonské války a Holandské království
Holandsko
Znak Holandského hrabství Historická mapa (1682) Současné provincie Severní a Jižní Holandsko v rámci Nizozemska Holandsko je název středozápadní části a historického území Nizozemska, který se často (nikoli však správně) používá pro označení celého státu.
Vidět Napoleonské války a Holandsko
Horatio Nelson
Horatio Nelson, 1.
Vidět Napoleonské války a Horatio Nelson
Horní Kanada
Horní Kanada (anglicky Upper Canada, francouzsky Haut-Canada) byla britská kolonie oficiálně existující v letech 1791–1841 na území dnešního jižního Ontaria.
Vidět Napoleonské války a Horní Kanada
Hovno
Fekální vůz s nápisem „Vaše hovna – naše radost“ Hovno (v severoslezských oblastech guvno, v jihočeských a východočeských dialektech houno, Jungmann uvádí též hůvnoJUNGMANN, J. Slovník česko-německý.
Vidět Napoleonské války a Hovno
Imerina
Imerina je území ve středu ostrova Madagaskar.
Vidět Napoleonské války a Imerina
Indický oceán
Indický oceán je třetí největší oceán na Zemi.
Vidět Napoleonské války a Indický oceán
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Vidět Napoleonské války a Indie
Isaac Brock
Generál sir Isaac Brock, rytíř lázeňského řádu (6. října 1769 – 13. října 1812) byl britský vojevůdce a kanadský národní hrdina, známý zejména pro brilantní vedení operací britsko-kanadsko-indiánských sil za bojů v oblasti Velkých jezer za britsko-americké války.
Vidět Napoleonské války a Isaac Brock
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Vidět Napoleonské války a Istanbul
Italská tažení francouzských revolučních válek
Henriho Félixe Emmanuela Philippoteauxe z roku 1845 Během Italských tažení francouzských revolučních válek (1792–1801) se střetly armády revoluční Francie s koalicemi armád Rakouska, Ruska, Sardinsko-piemontského království a jednotlivých italských států.
Vidět Napoleonské války a Italská tažení francouzských revolučních válek
Italské království (1805–1814)
Italské království (italsky Regno d'Italia, francouzsky Royaume d'Italie) byl státní útvar, který se v letech 1805–1814 rozkládal na severu Itálie.
Vidět Napoleonské války a Italské království (1805–1814)
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Napoleonské války a Itálie
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Vidět Napoleonské války a Jaderské moře
James Madison
James Madison (16. března 1751 Port Conway, Virginie – 28. června 1836 Orange, Virginie) byl americký politik, politický filosof a 4.
Vidět Napoleonské války a James Madison
Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Habsbursko-Lotrinský (20. ledna 1782, Florencie – 11. května 1859, Štýrský Hradec) byl rakouský arcivévoda a vojevůdce z rodu habsbursko-lotrinského.
Vidět Napoleonské války a Jan Habsbursko-Lotrinský
Jan Radecký z Radče
#PŘESMĚRUJ Josef Václav Radecký z Radče.
Vidět Napoleonské války a Jan Radecký z Radče
Józef Antoni Poniatowski
Józef Antoni kníže Poniatowski (7. května 1763 ve Vídni – 19. října 1813 u Lipska) byl polský šlechtic, generál a ministr.
Vidět Napoleonské války a Józef Antoni Poniatowski
Jean Lannes
Jean Lannes, kníže ze Sievers, vévoda z Montebella, (10. dubna 1769, Lectoure, Gers, Francie – 31. května 1809, Ebersdorf u Vídně, Rakousko) byl francouzský generál, císařský maršál a jeden z nejbližších přátel císaře Napoleona Prvního.
Vidět Napoleonské války a Jean Lannes
Jean-Victor Moreau
Jean-Victor-Marie Moreau (14. února 1763 Morlaix – 2. září 1813 Louny) byl jedním z nejvýznamnějších generálů období revoluce a konsulátu.
Vidět Napoleonské války a Jean-Victor Moreau
Jižní Amerika
Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.
Vidět Napoleonské války a Jižní Amerika
Jižní Kavkaz
Jižní Kavkaz nebo Zakavkazsko je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu.
Vidět Napoleonské války a Jižní Kavkaz
Jiří III.
Jiří III. (4. června 1738 Londýn – 29. ledna 1820 Windsorský hrad) byl panovník Království Velké Británie a Irska od 25. října 1760 do spojení obou zemí 1. ledna 1801, kdy se stal králem Spojeného království Velké Británie a Irska.
Vidět Napoleonské války a Jiří III.
Joachim Murat
Joachim-Napoléon Murat (25. března 1767, La Bastide-Fortunière – 13. října 1815) byl francouzský maršál, kníže Murat, velkovévoda z Bergu a Kleve, v letech 1808–1815 neapolský král.
Vidět Napoleonské války a Joachim Murat
John Moore
John Moore (* 1959) je americký inženýr a autor fantasy a vědeckofantastických knih a povídek.
Vidět Napoleonské války a John Moore
John Moore (generál)
Sir John Moore (13. listopadu 1761, Glasgow, Velká Británie – 16. ledna 1809 u La Coruña, Španělsko) byl britský generál během napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a John Moore (generál)
Josef Bonaparte
Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže.
Vidět Napoleonské války a Josef Bonaparte
Karađorđe Petrović
Karađorđe Petrović (3. listopadu 1762, Viševac – 24. července 1817, Radovanjski Lug) byl zakladatel srbské dynastie Karađorđevićů a vůdce prvního srbského povstání (1804–1813).
Vidět Napoleonské války a Karađorđe Petrović
Karel Filip Schwarzenberg
#PŘESMĚRUJ Karel Filip ze Schwarzenbergu.
Vidět Napoleonské války a Karel Filip Schwarzenberg
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Arcivévoda Karel Ludvík Jan Josef Vavřinec Rakouský, Carl Ludwig Johann Joseph Laurentius von Österreich (5. září 1771, Florencie – 30. dubna 1847, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, kníže těšínský a vojevůdce, člen dynastie habsbursko-lotrinské.
Vidět Napoleonské války a Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel XIII.
Karel XIII. (švédsky: Karl XIII; 7. října 1748, Stockholm – 5. února 1818, Stockholm), byl králem Švédska od roku 1809 a králem Norska (pod jménem Karel II.) od roku 1814 až do své smrti v roce 1818.
Vidět Napoleonské války a Karel XIII.
Karel XIV.
Karel XIV.
Vidět Napoleonské války a Karel XIV.
Karibské moře
Karibské moře (anglicky Caribbean Sea, španělsky Mar Caribe, francouzsky Mer des Caraïbes, portugalsky Mar do Caribe (Mar das Caraíbas), nizozemsky Caraïbische Zee) je část Atlantského oceánu ležící v tropické části Ameriky jihovýchodně od Mexického zálivu.
Vidět Napoleonské války a Karibské moře
Karl Mack von Leiberich
Karl Mack von Leiberich (25. srpna 1752, Nennslingen – 22. prosince 1828, Sankt Pölten) byl vojevůdce a podmaršálek rakouské armády.
Vidět Napoleonské války a Karl Mack von Leiberich
Katalánsko
Katalánsko je jedno ze 17 autonomních společenství a historické území na severovýchodě Španělska při pobřeží Středozemního moře.
Vidět Napoleonské války a Katalánsko
Kádžárovci
Kádžárovci (Dūdmân-e Qādžār) byl v letech 1794–1925 předposlední perskou vládnoucí dynastií.
Vidět Napoleonské války a Kádžárovci
Kielská smlouva
Kamenný sloup v Kielu na místě, kde stával Buchwaldscher Hof, kde byla smlouva podepsána Kielská smlouva byla mírovou smlouvou mezi Švédskem, jako zástupcem Šesté protinapoleonské koalice, a Dánskem, které stálo na poražené straně v napoleonských válkách.
Vidět Napoleonské války a Kielská smlouva
Knížectví Lucca a Piombino
Knížectví Lucca a Piombino vytvořil v červenci 1805 Napoleon Bonaparte pro svoji milovanou sestru Élisu.
Vidět Napoleonské války a Knížectví Lucca a Piombino
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Vidět Napoleonské války a Konstituční monarchie
Kontinentální blokáda
Země uplatňující kontinentální blokádu Kontinentální blokáda (též kontinentální systém) byl zákaz obchodu s Velkou Británií, kterým se Napoleonova Francie v letech 1806–1814 snažila Británii poškodit a vyloučit z evropského obchodu.
Vidět Napoleonské války a Kontinentální blokáda
Královské Uhersko
Královské Uhersko je historické označení části území Uherska, které nebylo obsazeno Osmanskou říší během let 1536–1541, oficiálně Uherské království.
Vidět Napoleonské války a Královské Uhersko
Království obojí Sicílie
Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861.
Vidět Napoleonské války a Království obojí Sicílie
Království Velké Británie
Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.
Vidět Napoleonské války a Království Velké Británie
Kristián VII.
Kristián VII. (29. ledna 1749, Kodaň – 13. března 1808, Rendsburg) byl v letech 1766–1808 králem Dánska a Norska.
Vidět Napoleonské války a Kristián VII.
Kristián VIII.
Kristián VIII. (Christian Frederik, 18. září 1786, Kodaň – 20. ledna 1848, Kodaň), byl mezi lety 1839 a 1848 dánský král.
Vidět Napoleonské války a Kristián VIII.
Levin August von Bennigsen
Hrabě Levin (Leontij Leonťjevič) August Theophil von Bennigsen (10. února 1745 v Braunschweigu, dnes Německo – 2. října 1826 v Banteln (okres Alfeld) u Hildesheimu, dnes Německo) byl generál ruské armády německého původu.
Vidět Napoleonské války a Levin August von Bennigsen
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Vidět Napoleonské války a Lichtenštejnsko
Lisabon
Lisabon (portugalsky Lisboa /ližboa/) je hlavní a největší město Portugalska.
Vidět Napoleonské války a Lisabon
Louis-Nicolas Davout
Louis-Nicolas d'Avoût, později Davoût, ve starších textech (např. na Vítězném oblouku) někdy jako Davoust (výslovnost je stejná), vévoda z Auerstädtu a kníže z Eckmühlu (10. května 1770 Annoux, Yonne, burgundská oblast Francie – 1.
Vidět Napoleonské války a Louis-Nicolas Davout
Ludvík Bonaparte
Ludvík Napoléon Bonaparte (2. září 1778 Ajaccio – 25. července 1846 Livorno) byl třetím ze čtyř bratrů francouzského císaře Napoleona I. V letech 1806–1810 byl jako Ludvík I. králem holandským, kde byl notně oblíben.
Vidět Napoleonské války a Ludvík Bonaparte
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Vidět Napoleonské války a Ludvík XVI.
Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré), byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815.
Vidět Napoleonské války a Ludvík XVIII.
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Vidět Napoleonské války a Lyon
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Vidět Napoleonské války a Madrid
Maltézský řád
Řád maltézských rytířů (neboli běžně maltézský řád) je obecné pojmenování jednoho z velkých mezinárodních rytířských duchovních řádů, který vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi jako Řád rytířů špitálu svatého Jana v Jeruzalémě (latinsky Ordo Fratrum Hospitalis Sancti Ioannis Hierosolymitani), známého jako Řád johanitů či hospitalitů (Fraternitas Hospitalaria).
Vidět Napoleonské války a Maltézský řád
Maršál
Karta Maršál z roku 1455 Maršál (v odvozené podobě i maršálek) je slovo používané v rámci oficiálních titulů v celé řadě organizací a společenských odvětví.
Vidět Napoleonské války a Maršál
Maršál Francie
Hodnostní označení maršála Maršál Francie (fr. Maréchal de France), je v moderní francouzské armádě spíše čestným titulem udělovaným generálům za výjimečné úspěchy než vojenskou hodností.
Vidět Napoleonské války a Maršál Francie
Maráthská říše
Maráthská říše, též Maráthská konfederace, byl v letech 1674–1818 stát, který v polovině 18. století zaujímal velkou část území současné Indie.
Vidět Napoleonské války a Maráthská říše
Marmarské moře
Marmarské moře je součástí strategicky významné vodní cesty spojující Černé moře přes Bospor a Středozemní moře přes Dardanely.
Vidět Napoleonské války a Marmarské moře
Mauricijské tažení
Mauricijské tažení byla série obojživelných i námořních operací Velké Británie s cílem vytlačit pozice napoleonského Francouzského císařství z ostrovů Île de France (dnešní Mauricius) a Île Bonaparte (dnešní Réunion), náležících k francouzskému indooceánskému teritoriu v období napoleonských válek v letech 1809–1811.
Vidět Napoleonské války a Mauricijské tažení
Mír v Campo Formio
Střední Evropa po uzavření míru v Campo Formio Mír v Campo Formio 17. října roku 1797 ukončil válku mezi Francií a Rakouskem a potvrdil nové východní hranice Francouzské republiky až k levému břehu Rýna.
Vidět Napoleonské války a Mír v Campo Formio
Mír v Lunéville
Mír v Lunéville je označení pro mírovou dohodu, podepsanou 9. února 1801 v Lunéville mezi vítěznou Francií a Svatou říší římskou, reprezentovanou jejím posledním císařem, Františkem II.
Vidět Napoleonské války a Mír v Lunéville
Místokrálovství Río de la Plata
Místokrálovství Río de la Plata (španělsky Virreinato del Río de la Plata) byla španělská kolonie, která byla vyčleněna v roce 1776 z Místokrálovství Peru na ochranu svých jižních provincií před britským a portugalským vlivem.
Vidět Napoleonské války a Místokrálovství Río de la Plata
Meklenbursko-Zvěřínsko
Meklenbursko-zvěřínské vévodství bylo vévodství v severním Německu vytvořené roku 1701, když Fridrich Vilém a Adolf Fridrich II. rozdělili Meklenburské vévodství na dvě části: Meklenbursko-Zvěřínsko a Meklenbursko-Střelicko.
Vidět Napoleonské války a Meklenbursko-Zvěřínsko
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly
Michail Bogdanovič Barclay de Tolly (Pamūšis, Kuronské a zemgalské vévodství, dnes Litva – Insterburg, Východní Prusko) byl ruský generál, který v době napoleonských válek zmodernizoval carskou armádu a zrealizoval ve své době kontroverzní strategii, která při Vlastenecké válce v roce 1812 nesporně přispěla k porážce Napoleonovy půlmilionové armády.
Vidět Napoleonské války a Michail Bogdanovič Barclay de Tolly
Michail Illarionovič Kutuzov
Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Michail Illarionovič Kutuzov
Michel Ney
Michel Ney, vévoda z Elchingenu, kníže moskevský (10. ledna 1769, Saarlouis, Sársko – 7. prosince 1815, Paříž) byl francouzský maršál doby prvního císařství.
Vidět Napoleonské války a Michel Ney
Michigan
Michigan (anglická výslovnost, oficiálně) je stát nacházející se na severu Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA.
Vidět Napoleonské války a Michigan
Moderní dějiny
George, Orlando, Clemencau a Wilson, tvůrci evropského meziválečného systému Moderní dějiny jsou časové období za jehož počátek se udává rok 1789, vypuknutí Velké francouzské revoluce.
Vidět Napoleonské války a Moderní dějiny
Moldávie
Moldávie je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpaty a řekou Dněstr.
Vidět Napoleonské války a Moldávie
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Vidět Napoleonské války a Morava
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Vidět Napoleonské války a Moskva
Moss (město)
Administrativní budova železáren, kde byla roku 1814 podepsána Smlouva z Mossu Moss je město a přístav na jihovýchodě Norska.
Vidět Napoleonské války a Moss (město)
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět Napoleonské války a Napoleon Bonaparte
Napoleon III.
Charles Louis Napoleon Bonaparte (20. dubna 1808 Paříž – 9. ledna 1873 Londýn), zvaný Ludvík Napoleon, jinak též Napoleon III., byl synem Ludvíka Bonaparta a jeho manželky, královny Hortense de Beauharnais.
Vidět Napoleonské války a Napoleon III.
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Vidět Napoleonské války a Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonovo tažení do Egypta a posléze Sýrie v letech 1798 až 1801 byla vojenská akce během francouzských revolučních válek, jež skončila porážkou Francie.
Vidět Napoleonské války a Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské Španělsko
Španělské království bylo v krátkém období let 1808–1813 klientelistickým státem Francie s částečnou vojenskou okupací Francouzi a dosazeným Napoleonovým bratrem Josefem Bonapartem na španělský trůn, je proto běžně označováno jako Bonapartské nebo Napoleonské Španělsko.
Vidět Napoleonské války a Napoleonské Španělsko
Nasavsko
Nasavsko (německy Nassau) je historické území v Německu, rozdělené dnes mezi spolkové země Hesensko, Porýní-Falc, respektive i Severní Porýní-Vestfálsko (část Nasavska kolem Siegenu připojená po roce 1815 k Prusku).
Vidět Napoleonské války a Nasavsko
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Napoleonské války a Německo
Neapolská válka
Neapolská válka byla válečné střetnutí mezi částí vojsk sedmé koalice (především Rakouska) a Neapolským královstvím.
Vidět Napoleonské války a Neapolská válka
Neapolské království
Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum, italsky Regno di Napoli), oficiálně Království sicilské (před majákem), bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova s hlavním městem Neapolí v letech 1282–1816.
Vidět Napoleonské války a Neapolské království
New Orleans
New Orleans (IPA:,, nebo; francouzsky: La Nouvelle-Orléans) je jedno z nejvýznamnějších přístavních měst Spojených států amerických, zároveň největší město v Louisianě o rozloze 907 km² a jedno z nejdůležitějších měst na jihu USA vůbec.
Vidět Napoleonské války a New Orleans
Nicolas Jean de Dieu Soult
Nicolas Jean-de-Dieu Soult, vévoda dalmatský (29. března 1769 v Saint-Amans-La-Bastide, dnes Saint-Amans-Soult, departement Tarn na jihu Francie – 26. listopadu 1851, tamtéž) byl francouzský revoluční generál, maršál Francie a ministerský předseda Francie.
Vidět Napoleonské války a Nicolas Jean de Dieu Soult
Nikopol (Bulharsko)
Nikopol je město ležící v severním Bulharsku, v Dolnodunajské nížině na břehu Dunaje.
Vidět Napoleonské války a Nikopol (Bulharsko)
Norské království (1814)
Norské království (Kongeriget Norge) krátce existovalo roku 1814.
Vidět Napoleonské války a Norské království (1814)
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Vidět Napoleonské války a Norsko
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Vidět Napoleonské války a Olomouc
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Vidět Napoleonské války a Osmanská říše
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Vidět Napoleonské války a Paříž
Pařížská mírová smlouva (1814)
Všeobecný mír podepsaný v Paříži 30. května 1814. Tisk vydaný v době Pařížské smlouvy, po pádu Napoleona a návratu k moci Bourbonů. Pařížská mírová smlouva (1814) uzavřená dne 30. května 1814 v Paříži byla mírovou smlouvou mezi Francií a 6.
Vidět Napoleonské války a Pařížská mírová smlouva (1814)
Pařížská mírová smlouva (1815)
Paříž 1815 Pařížská mírová smlouva (1815) ze dne 20. listopadu 1815 byla podepsána mezi Francií a protifrancouzskou koalicí po definitivní porážce Napoleona v bitvě u Waterloo.
Vidět Napoleonské války a Pařížská mírová smlouva (1815)
Panovník
Římský císař Karel IV. (též český král a moravský markrabě jako Karel I.) Panovník (též monarcha) je osoba zpravidla šlechtického původu vykonávající funkci hlavy státu.
Vidět Napoleonské války a Panovník
Papežský stát
Papežský stát (italsky Stato Pontificio, latinsky Status Pontificus, neboli také Dicio Pontificia), respektive Církevní stát (italsky Stato della Chiesa, latinsky Status Ecclesiasticus, také Patrimonium Sancti Petri), je název státního útvaru, který existoval ve střední části Apeninského poloostrova zhruba od 8.
Vidět Napoleonské války a Papežský stát
Pierre Cambronne
Vikomt Pierre Jacques Étienne Cambronne (26. prosince 1770 – 29. ledna 1842) byl francouzský napoleonský generál, proslulý svým jednáním v bitvě u Waterloo.
Vidět Napoleonské války a Pierre Cambronne
Pjotr Ivanovič Bagration
Princ Pjotr Ivanovič Bagration (10. července 1765, Tbilisi –, Sima) byl ruský šlechtic a voják, který pocházel z gruzínského rodu Bagrationů a který se stal ruským generálem v době napoleonských válek.
Vidět Napoleonské války a Pjotr Ivanovič Bagration
Počet obětí napoleonských válek
Počet obětí napoleonských válek zahrnuje přímé a nepřímé oběti série válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815 označovaných jako napoleonské války.
Vidět Napoleonské války a Počet obětí napoleonských válek
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Napoleonské války a Polsko
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Vidět Napoleonské války a Porýní
Portsmouth
Portsmouth je město s přibližně 209 000 obyvateli (2014) v anglickém hrabství Hampshire situované na jižním pobřeží Velké Británie.
Vidět Napoleonské války a Portsmouth
Portugalské království
Portugalské království (latinsky Regnum Portugalliae, portugalsky Reino de Portugal), známo též jako Království Portugalska a Algarves (latinsky Regnum Portugalliae et Algarbiae, portugalsky Reino de Portugal e dos Algarves), se rozkládalo na Pyrenejském poloostrově a existovalo mezi lety 1139 až 1910.
Vidět Napoleonské války a Portugalské království
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Vidět Napoleonské války a Portugalsko
Prešpurský mír
Prešpurský mír nebo také bratislavský mír je název čtyř mírových smluv z let 1271, 1491, 1626 a 1805, podepsaných v Prešpurku (dnešní Bratislavě na Slovensku).
Vidět Napoleonské války a Prešpurský mír
Prenzlau
Prenzlau (dolnoněmecky Prentzlow, česky Prenclov, historicky Přemyslav, Branislav nebo Břetislav) je město v severovýchodním Německu, ve spolkové zemi Braniborsko, sídlo zemského okresu Ukerská marka.
Vidět Napoleonské války a Prenzlau
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Vidět Napoleonské války a Pruské království
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Vidět Napoleonské války a Prusko
První Francouzská republika
První republika, oficiálně Francouzská republika, byla vyhlášena 22. září 1792 právě ustanoveným Národním konventem.
Vidět Napoleonské války a První Francouzská republika
První Francouzské císařství
První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem.
Vidět Napoleonské války a První Francouzské císařství
První srbské povstání
První srbské povstání bylo vzpourou Srbů na území Bělehradského pašalíku a dalších šest nahijích tehdejší Osmanské říše (Šumadija), které byly osídleny Srby, zprvu proti místní dahijské správě a později proti turecké nadvládě jako takové.
Vidět Napoleonské války a První srbské povstání
Pyreneje
Mapa Ledovec pod Pico de Aneto Pyreneje (Pyrénées), evropské pohoří oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov, tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií; v jednom z horských údolí se nalézá stát Andorra.
Vidět Napoleonské války a Pyreneje
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Vidět Napoleonské války a Rakouské císařství
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Vidět Napoleonské války a Rakousko
Río de la Plata
Mapa Río de la Plata s vyznačenými nejvýznamnějšími městy Satelitní snímek estuáru Río de la Plata (v překladu ze španělštiny Stříbrná řeka) je rozlehlý estuár rozkládající se při východním pobřeží Jižní Ameriky.
Vidět Napoleonské války a Río de la Plata
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Vidět Napoleonské války a Rýn
Rýnský spolek
Rýnský spolek, oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (běžně také), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.
Vidět Napoleonské války a Rýnský spolek
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Vidět Napoleonské války a Remeš
Republika sedmi ostrovů
Republika sedmi ostrovů (řecky Ἑπτάνησος Πολιτεία) byl ostrovní stát na území Jónského souostroví, který pod společným protektorátem Ruska a Osmanské říše existoval v letech 1800 až 1807 a poté jako francouzská država v letech 1807 až 1815.
Vidět Napoleonské války a Republika sedmi ostrovů
Restaurace Bourbonů
Restaurace Bourbonů neboli restaurace monarchie započala po Napoleonově vypuzení z Francie v roce 1814 Spojenci (Rakouské císařství, Prusko, Rusko a Spojené království), kteří dosadili na prázdný francouzský trůn Ludvíka XVIII.
Vidět Napoleonské války a Restaurace Bourbonů
Revoluční Srbsko
#PŘESMĚRUJ První srbské povstání.
Vidět Napoleonské války a Revoluční Srbsko
Ruščuk
#přesměruj Ruse.
Vidět Napoleonské války a Ruščuk
Ruse
Ruse (česky dříve Ruščuk) je bulharské město na severu země a hlavní město stejnojmenné oblasti, 250 km severovýchodně od Sofie a 65 km jižně od Bukurešti.
Vidět Napoleonské války a Ruse
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět Napoleonské války a Ruské impérium
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Vidět Napoleonské války a Rusko
Sardinie
Sardinie je po Sicílii druhý největší ostrov ve Středozemním moři a jeden z 20 regionů Itálie.
Vidět Napoleonské války a Sardinie
Sardinské království
Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.
Vidět Napoleonské války a Sardinské království
Saské království
Saské království (německy Königreich Sachsen) byl státní útvar na většině území dnešní spolkové země Sasko a na jihozápadě moderního Polska, existující v letech 1806–1918.
Vidět Napoleonské války a Saské království
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Napoleonské války a Sasko
Schönbrunn
Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni.
Vidět Napoleonské války a Schönbrunn
Schönbrunnský mír
Schönbrunnský mír (německy Friede von Schönbrunn) byla mírová dohoda mezi Napoleonem Bonapartem a rakouským císařem Františkem I. Smlouva byla uzavřena 14. října 1809 na zámku v Schönbrunnu.
Vidět Napoleonské války a Schönbrunnský mír
Selim III.
Selim III (Osmanská turečtina: سليمثالث Selīm-i sālis) (24. prosince 1761 – 28. či 29. července 1808) byl sultánem Osmanské říše v letech 1789 až 1807.
Vidět Napoleonské války a Selim III.
Severní Amerika
Severní Amerika (anglicky North America, španělsky América del Norte nebo Norteamérica, francouzsky Amérique du Nord, nizozemsky Noord-Amerika, papiamentsky Nort Amerika, grónsky Amerika Avannarleq) je světadíl nacházející se zcela na západní a severní polokouli.
Vidět Napoleonské války a Severní Amerika
Sicílie
Sicílie je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech.
Vidět Napoleonské války a Sicílie
Sicilské království
Sicilské království (latinsky Regnum Siciliae, sicilsky Regnu di Sicilia, italsky Regno di Sicilia) bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 1130–1816.
Vidět Napoleonské války a Sicilské království
Silistra
Silistra je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem.
Vidět Napoleonské války a Silistra
Smolensk
Smolensk je historické město v evropské části Ruska.
Vidět Napoleonské války a Smolensk
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Vidět Napoleonské války a Spojené království
Spojené království Nizozemské
#PŘESMĚRUJ Spojené království nizozemské.
Vidět Napoleonské války a Spojené království Nizozemské
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět Napoleonské války a Spojené státy americké
Status quo
Status quo je obrat pocházející z latiny a znamená stávající stav.
Vidět Napoleonské války a Status quo
Středomoří
Středozemí při pohledu z vesmíru Köppenovy klasifikace podnebí Středomoří, též Středozemí či mediterán je oblast okolo Středozemního moře.
Vidět Napoleonské války a Středomoří
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Vidět Napoleonské války a Středozemní moře
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Vidět Napoleonské války a Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Svatá Helena je tropický ostrov sopečného původu v jižním Atlantiku.
Vidět Napoleonské války a Svatá Helena (ostrov)
Tecumseh
Tecumseh, resp.
Vidět Napoleonské války a Tecumseh
Tighina
Tighina čili Bendery je město v Moldavsku, ve skutečnosti však náležející k mezinárodně neuznané Podněsterské Moldavské republice.
Vidět Napoleonské války a Tighina
Toskánské velkovévodství
Toskánské velkovévodství (Granducato di Toscana, Magnus Ducatus Etruriae) byl státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska.
Vidět Napoleonské války a Toskánské velkovévodství
Tutrakan
Tutrakan (Тутракан, Тurtucaia, Turtukaya) je město v severovýchodním Bulharsku, správní centrum obštiny Tutrakan v Silisterské oblasti.
Vidět Napoleonské války a Tutrakan
Tylžský mír
Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.
Vidět Napoleonské války a Tylžský mír
Uruguay
Uruguay, plným názvem Uruguayská východní republika, je stát v Jižní Americe.
Vidět Napoleonské války a Uruguay
Valašsko (Rumunsko)
Valašsko (rumunsky Țara Românească, Цѣра Рȣмѫнѣскъ v rumunské cyrilici, nebo Valahia) je země na jihu Rumunska, rozkládající se mezi karpatským obloukem a řekou Dunaj.
Vidět Napoleonské války a Valašsko (Rumunsko)
Varšavské knížectví
Varšavské knížectví či vévodství (polsky Księstwo Warszawskie; francouzsky Duché de Varsovie; německy Herzogtum Warschau) byl státní útvar na území okleštěného Polska, který existoval v letech 1807–1813 jako formálně nezávislý územní celek, ve skutečnosti však podřízený napoleonské Francii.
Vidět Napoleonské války a Varšavské knížectví
Varennes-en-Argonne
Varennes-en-Argonne nebo jen Varennes je obec v departmentu Meuse v Grand Est na severovýchodě Francie.
Vidět Napoleonské války a Varennes-en-Argonne
Válka
Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí.
Vidět Napoleonské války a Válka
Válka páté koalice
Válka páté koalice byl evropský konflikt probíhající v roce 1809, který byl součástí napoleonských a koaličních válek.
Vidět Napoleonské války a Válka páté koalice
Válka sedmé koalice
#PŘESMĚRUJ Sto dnů.
Vidět Napoleonské války a Válka sedmé koalice
Válka třetí koalice
Válka třetí koalice bylo vojenské střetnutí, v němž se střetly vojska prvního Francouzského císařství se spojenými vojsky Ruského impéria a Habsburské monarchie.
Vidět Napoleonské války a Válka třetí koalice
Vánoce
Vánoce jsou křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista, historicky navazující na pohanské oslavy zimního slunovratu jako symbolu znovuzrození Slunce.
Vidět Napoleonské války a Vánoce
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Vidět Napoleonské války a Vídeň
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Vidět Napoleonské války a Vídeňský kongres
Velká Británie
#PŘESMĚRUJ Spojené království.
Vidět Napoleonské války a Velká Británie
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Vidět Napoleonské války a Velká francouzská revoluce
Velkovévodství Berg
Velkovévodství Berg byl krátce existující stát Rýnského spolku v letech 1806–1815, poté byl začleněn do Pruského království.
Vidět Napoleonské války a Velkovévodství Berg
Vestfálské království
Vestfálské království (francouzsky Royaume de Ouestphalie, německy Königreich Westphalen) byl historický stát, který existoval v letech 1807 až 1813 na území dnešního Německa.
Vidět Napoleonské války a Vestfálské království
Vestfálsko
provincie Vestfálsko (1815–1946)* ''tmavošedá'': Severní Porýní-Vestfálsko v hranicích z roku 1947 Vestfálsko (německy: Westfalen) je region v severozápadním Německu.
Vidět Napoleonské války a Vestfálsko
Vilém II. Oranžský
Vilém II.
Vidět Napoleonské války a Vilém II. Oranžský
Württemberské království
Württemberské království (německy Königreich Württemberg) byl německý stát, který existoval od roku 1806 do roku 1918.
Vidět Napoleonské války a Württemberské království
Württembersko
Württembersko (německy Württemberg) je historická země a někdejší stát v letech 1083–1918 v jihozápadním Německu na místě současné spolkové země Bádensko-Württembersko.
Vidět Napoleonské války a Württembersko
Würzburské velkovévodství
Würzburské velkovévodství (německy Großherzogtum Würzburg), též Vircpurské velkovévodství) byla německá monarchie rozkládající se kolem města Würzburg na počátku 19. století.
Vidět Napoleonské války a Würzburské velkovévodství
1. červenec
1.
Vidět Napoleonské války a 1. červenec
1. říjen
1.
Vidět Napoleonské války a 1. říjen
1. březen
1.
Vidět Napoleonské války a 1. březen
10. červenec
10.
Vidět Napoleonské války a 10. červenec
10. říjen
10.
Vidět Napoleonské války a 10. říjen
11. duben
11.
Vidět Napoleonské války a 11. duben
11. srpen
11.
Vidět Napoleonské války a 11. srpen
12. červenec
12.
Vidět Napoleonské války a 12. červenec
12. srpen
12.
Vidět Napoleonské války a 12. srpen
13. říjen
13.
Vidět Napoleonské války a 13. říjen
14. říjen
14.
Vidět Napoleonské války a 14. říjen
14. leden
14.
Vidět Napoleonské války a 14. leden
14. srpen
14.
Vidět Napoleonské války a 14. srpen
14. září
14.
Vidět Napoleonské války a 14. září
15. červen
15.
Vidět Napoleonské války a 15. červen
15. leden
15.
Vidět Napoleonské války a 15. leden
16. červen
16.
Vidět Napoleonské války a 16. červen
16. říjen
16.
Vidět Napoleonské války a 16. říjen
16. srpen
16.
Vidět Napoleonské války a 16. srpen
17. březen
17.
Vidět Napoleonské války a 17. březen
17. květen
17.
Vidět Napoleonské války a 17. květen
17. srpen
17.
Vidět Napoleonské války a 17. srpen
17. září
17.
Vidět Napoleonské války a 17. září
1775
1775 (MDCCLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1775
1783
1783 (MDCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Napoleonské války a 1783
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Napoleonské války a 1789
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1792
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1797
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Napoleonské války a 1798
18. červen
18.
Vidět Napoleonské války a 18. červen
18. duben
18.
Vidět Napoleonské války a 18. duben
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Napoleonské války a 1802
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Napoleonské války a 1803
1804
1804 (MDCCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1804
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Napoleonské války a 1805
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Napoleonské války a 1806
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Napoleonské války a 1807
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Napoleonské války a 1808
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1809
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Napoleonské války a 1810
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Napoleonské války a 1812
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Napoleonské války a 1813
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Napoleonské války a 1814
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Napoleonské války a 1815
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Napoleonské války a 1821
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Napoleonské války a 1848
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Napoleonské války a 1862
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Napoleonské války a 1870
19. únor
19.
Vidět Napoleonské války a 19. únor
19. srpen
19.
Vidět Napoleonské války a 19. srpen
2. květen
2.
Vidět Napoleonské války a 2. květen
2. prosinec
2.
Vidět Napoleonské války a 2. prosinec
20. červenec
20.
Vidět Napoleonské války a 20. červenec
20. březen
20.
Vidět Napoleonské války a 20. březen
20. srpen
20.
Vidět Napoleonské války a 20. srpen
21. únor
21.
Vidět Napoleonské války a 21. únor
21. květen
21.
Vidět Napoleonské války a 21. květen
21. listopad
21.
Vidět Napoleonské války a 21. listopad
22. duben
22.
Vidět Napoleonské války a 22. duben
23. říjen
23.
Vidět Napoleonské války a 23. říjen
24. červen
24.
Vidět Napoleonské války a 24. červen
24. prosinec
24.
Vidět Napoleonské války a 24. prosinec
25. říjen
25.
Vidět Napoleonské války a 25. říjen
26. listopad
26.
Vidět Napoleonské války a 26. listopad
26. prosinec
26.
Vidět Napoleonské války a 26. prosinec
27. říjen
27.
Vidět Napoleonské války a 27. říjen
27. listopad
27.
Vidět Napoleonské války a 27. listopad
28. duben
28.
Vidět Napoleonské války a 28. duben
29. srpen
29.
Vidět Napoleonské války a 29. srpen
3. únor
3.
Vidět Napoleonské války a 3. únor
3. listopad
3.
Vidět Napoleonské války a 3. listopad
3. srpen
3.
Vidět Napoleonské války a 3. srpen
30. březen
30.
Vidět Napoleonské války a 30. březen
4. červenec
4.
Vidět Napoleonské války a 4. červenec
4. listopad
4.
Vidět Napoleonské války a 4. listopad
4. srpen
4. srpen je 216. den roku podle gregoriánského kalendáře (217. v přestupném roce).
Vidět Napoleonské války a 4. srpen
5. listopad
5.
Vidět Napoleonské války a 5. listopad
6. červen
6.
Vidět Napoleonské války a 6. červen
6. říjen
6.
Vidět Napoleonské války a 6. říjen
7. únor
7.
Vidět Napoleonské války a 7. únor
7. září
7.
Vidět Napoleonské války a 7. září
9. červenec
9.
Vidět Napoleonské války a 9. červenec
9. duben
9.
Vidět Napoleonské války a 9. duben
Viz také
Globální konflikty
- Americká válka za nezávislost
- Devítiletá válka
- Druhá studená válka
- Druhá světová válka
- Francouzské revoluční války
- Napoleonské války
- Osmdesátiletá válka
- První světová válka
- Sedmiletá válka
- Stoletá válka
- Studená válka
- Světová válka
- Třetí světová válka
- Válka o španělské dědictví
- Válka proti terorismu
- Války o rakouské dědictví