Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Starověký Orient
Novoasyrská říše a Starověký Orient mají 35 věci společné (v Uniepedie): Aššúr, Aššurbanipal, Akkadština, Aramejci, Asarhaddon, Íránská vysočina, Babylonie, Bible, Blízký východ, Chaldea, Egypt, Elam, Faraon, Fénicie, Izrael, Klínové písmo, Lýdie, Malá Asie, Médové, Mezopotámie, Nabopolasar, Ninive, Novobabylonská říše, Perská říše, Sargon II., Sýrie, Sidon, Tiglatpilesar III., Ur (město), 10. století př. n. l., ..., 605 př. n. l., 609 př. n. l., 627 př. n. l., 669 př. n. l., 8. století př. n. l.. Rozbalte index (5 více) »
Aššúr
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku.
Aššúr a Novoasyrská říše · Aššúr a Starověký Orient ·
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Aššurbanipal a Novoasyrská říše · Aššurbanipal a Starověký Orient ·
Akkadština
Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština a Novoasyrská říše · Akkadština a Starověký Orient ·
Aramejci
Aramejci jsou příslušníci západosemitského kočovného a pasteveckého národa, který žil v oblasti horní Mezopotámie (biblický Aram).
Aramejci a Novoasyrská říše · Aramejci a Starověký Orient ·
Asarhaddon
Asarhaddon (též Esarchadón; akkadsky Aššur-achché-iddina – „ Aššur daroval bratra“, aramejsky: ܐܵܫܘܿܪ ܐܵܗܐܹ ܐܝܼܕܝܼܢܵܐ; hebrejsky: אֵסַר חַדֹּן; řecky: Ασαραδδων; latinsky: Asor Haddan) byl asyrský král, který vládl v letech 681–669 př. n. l. Byl nejmladším synem a následníkem Sinacheriba a jeho druhé manželky, aramejské princezny Zakitu (aramejsky Nakkija – „Čistá“).
Asarhaddon a Novoasyrská říše · Asarhaddon a Starověký Orient ·
Íránská vysočina
Topografická mapa Íránu. V centrální části se nachází Íránská vysočina Íránská vysočina je hornatá oblast v jihozápadní Asii, která je tvořena velkou bezodtokovou náhorní plošinou s průměrnou výškou 1200 m n. m. Na západě je ohraničena řekami Eufrat a Tigris, na východě pohořím Hindúkuš a Sulajmánským pohořím.
Íránská vysočina a Novoasyrská říše · Íránská vysočina a Starověký Orient ·
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Babylonie a Novoasyrská říše · Babylonie a Starověký Orient ·
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Bible a Novoasyrská říše · Bible a Starověký Orient ·
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Blízký východ a Novoasyrská říše · Blízký východ a Starověký Orient ·
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Chaldea a Novoasyrská říše · Chaldea a Starověký Orient ·
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Egypt a Novoasyrská říše · Egypt a Starověký Orient ·
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Elam a Novoasyrská říše · Elam a Starověký Orient ·
Faraon
symboly života, 5. dynastie Faraon (ve starší literatuře také někdy farao) je titul používaný pro starověké vládce Egypta v hebrejském a později i v řeckém prostředí.
Faraon a Novoasyrská říše · Faraon a Starověký Orient ·
Fénicie
Fénicie (z latinského Phoenice) neboli Foiníkie (z řeckého Φοινίκη Foiníké) bylo historické území Foiníčanů (Féničanů), mořeplavců a obchodníků semitského původu (podle jazykové skupiny) na východním pobřeží Středozemního moře, v místech dnešního Libanonu, Izraele a Sýrie.
Fénicie a Novoasyrská říše · Fénicie a Starověký Orient ·
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Izrael a Novoasyrská říše · Izrael a Starověký Orient ·
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Klínové písmo a Novoasyrská říše · Klínové písmo a Starověký Orient ·
Lýdie
Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.
Lýdie a Novoasyrská říše · Lýdie a Starověký Orient ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Novoasyrská říše · Malá Asie a Starověký Orient ·
Médové
Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).
Médové a Novoasyrská říše · Médové a Starověký Orient ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Novoasyrská říše · Mezopotámie a Starověký Orient ·
Nabopolasar
Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..
Nabopolasar a Novoasyrská říše · Nabopolasar a Starověký Orient ·
Ninive
Ninive (akkadsky: Ninua; aramejsky: ܢܸܢܘܵܐ; hebrejsky, Nīnewē; řecky; latinsky Nineve; arabsky, Naīnuwa) bylo hlavní město Asýrie.
Ninive a Novoasyrská říše · Ninive a Starověký Orient ·
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Novoasyrská říše a Novobabylonská říše · Novobabylonská říše a Starověký Orient ·
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Novoasyrská říše a Perská říše · Perská říše a Starověký Orient ·
Sargon II.
Sargon II.
Novoasyrská říše a Sargon II. · Sargon II. a Starověký Orient ·
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Novoasyrská říše a Sýrie · Sýrie a Starověký Orient ·
Sidon
#PŘESMĚRUJ Sidón.
Novoasyrská říše a Sidon · Sidon a Starověký Orient ·
Tiglatpilesar III.
Tiglatpilesar III. (z hebrejského překladu akkadského: Tukultī-apil-Ešarra, „má víra je v synu Ešary“), byl důležitým králem Asýrie v 8. století př. n. l. (vládl v letech 745–727 př. n. l.) a je obecně uznáván za zakladatele novoasyrského impéria.
Novoasyrská říše a Tiglatpilesar III. · Starověký Orient a Tiglatpilesar III. ·
Ur (město)
Ur, biblický Ur Chaldejský, bylo město v Sumeru, jedno z jeho nejvýznamnějších center, na jihovýchodě dnešního Iráku.
Novoasyrská říše a Ur (město) · Starověký Orient a Ur (město) ·
10. století př. n. l.
border.
10. století př. n. l. a Novoasyrská říše · 10. století př. n. l. a Starověký Orient ·
605 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
605 př. n. l. a Novoasyrská říše · 605 př. n. l. a Starověký Orient ·
609 př. n. l.
#přesměruj 609–600 př. n. l.
609 př. n. l. a Novoasyrská říše · 609 př. n. l. a Starověký Orient ·
627 př. n. l.
#přesměruj 629–620 př. n. l.
627 př. n. l. a Novoasyrská říše · 627 př. n. l. a Starověký Orient ·
669 př. n. l.
#přesměruj 669–660 př. n. l.
669 př. n. l. a Novoasyrská říše · 669 př. n. l. a Starověký Orient ·
8. století př. n. l.
Osmé století před naším letopočtem začalo v roce 800 př. n. l. a skončilo v roce 701 př. n. l. Bylo to období největšího rozmachu Novoasyrské říše, jejímž hlavním městem se stalo Ninive.
8. století př. n. l. a Novoasyrská říše · 8. století př. n. l. a Starověký Orient ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Novoasyrská říše a Starověký Orient
- To, co mají společné Novoasyrská říše a Starověký Orient
- Podobnosti mezi Novoasyrská říše a Starověký Orient
Srovnání mezi Novoasyrská říše a Starověký Orient
Novoasyrská říše má 127 vztahy, zatímco Starověký Orient má 220. Jak oni mají společné 35, index Jaccard je 10.09% = 35 / (127 + 220).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Novoasyrská říše a Starověký Orient. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
