Obsah
62 vztahy: Aminokyselina, Archea, Arginin, Živočichové, Bakterie, Bílkovina, Buněčné jádro, Chřipka, Chromatin, Chromozom, Cytoplazma, Deoxyribonukleoprotein, DNA, Ebola, Endoplazmatické retikulum, Eukaryota, Exprese genu, Fenol, Formamid, Fosforečnany, Gen, Histidin, Histon, Ion, Kapsida, Koncentrace (chemie), Kovalentní vazba, Lysin, Metabolismus nukleových kyselin, MRNA, Náboj (fyzika), Neomura, Nukleoprotein, Nukleozom, PH, Ploidie, Pohlavní buňka, Replikace DNA, Ribonukleoprotein, Ribozom, RNA, Rozpustnost, Roztok, Sacharidy, Savci, Signál rozpoznávající částice, SnoRNP, SnRNP, Soli, Spermatogeneze, ... Rozbalte index (12 více) »
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Vidět Nukleoprotein a Aminokyselina
Archea
Archea (Archaea, z řec. ἀρχαῖα, archaia — starobylý), jednotné číslo archeon či v latinizované podobě archeum, dříve též archebakterie (Archaebacteria), je rozsáhlá skupina (doména) prokaryotických jednobuněčných organismů, jejíž nezávislost na ostatních doménách života (bakterie a eukaryota) byla zjištěna teprve roku 1977.
Vidět Nukleoprotein a Archea
Arginin
Arginin (zkratka Arg nebo R) je biogenní aminokyselina obsahující bazickou guanidinovou skupinu.
Vidět Nukleoprotein a Arginin
Živočichové
Živočichové (Metazoa, Animalia) je říše mnohobuněčných heterotrofních organismů, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub.
Vidět Nukleoprotein a Živočichové
Bakterie
Bakterie (Bacteria, dříve též Bacteriophyta či Schizomycetes), nebo také eubakterie (Eubacteria), je doména jednobuněčných prokaryotických organismů.
Vidět Nukleoprotein a Bakterie
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Vidět Nukleoprotein a Bílkovina
Buněčné jádro
interfázi (mimo buněčné dělení) Jádro (z lat. nucleus – jádro nebo oříšek, příp. řec. karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky.
Vidět Nukleoprotein a Buněčné jádro
Chřipka
Chřipka je nakažlivá nemoc způsobená RNA virem z čeledi Orthomyxoviridae.
Vidět Nukleoprotein a Chřipka
Chromatin
Chromatin je komplex DNA a některých proteinů.
Vidět Nukleoprotein a Chromatin
Chromozom
Chromozom (z řec. chroma – barva a soma – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře.
Vidět Nukleoprotein a Chromozom
Cytoplazma
Řez buňkou řasy ''Chlamydomonas''; cytoplazma je vše vyjma jádra uprostřed ektoplazma a endoplazma elektronového mikroskopu je patrné, jak je cytoplazma vyplněna rozmanitými strukturami a membránami – zde konkrétně oblast Golgiho aparátu Cytoplazma je označení pro veškerý obsah buňky obklopený cytoplazmatickou membránou, s výjimkou jádra.
Vidět Nukleoprotein a Cytoplazma
Deoxyribonukleoprotein
Deoxyribonukleoprotein (DNP) je složený protein, který obsahuje deoxyribonukleovou kyselinu DNA jako neproteinovou složku.
Vidět Nukleoprotein a Deoxyribonukleoprotein
DNA
Struktura dvoušroubovice DNA. V této formě se vyskytuje většina DNA například v lidských buňkách. Dvoušroubovice je tvořena dvěma řetězci nukleotidů Deoxyribonukleová kyselina, běžně označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid, česky zřídka i DNK), je nukleová kyselina, nositelka genetické informace všech organismů s výjimkou některých nebuněčných, u nichž hraje tuto úlohu RNA (např.
Vidět Nukleoprotein a DNA
Ebola
Ebola (též krvácivá horečka ebola) je virové onemocnění ze skupiny krvácivých (hemoragických) horeček, které napadá lidi a některé další primáty.
Vidět Nukleoprotein a Ebola
Endoplazmatické retikulum
membránové buněčné struktury Endoplazmatické retikulum (ER) je soustava vzájemně propojených miniaturních membránových cisteren a kanálků, která se nachází v cytoplazmě drtivé většiny eukaryotních buněk.
Vidět Nukleoprotein a Endoplazmatické retikulum
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Vidět Nukleoprotein a Eukaryota
Exprese genu
Centrální dogma molekulární biologie - zahrnuje všechny buněčné procesy zapojené do toku genetické informace Exprese genu (také genová exprese) je komplexní proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci.
Vidět Nukleoprotein a Exprese genu
Fenol
Fenol Fenol (též známý jako kyselina karbolová, hydroxybenzen, karbol) je jedovatá bezbarvá krystalická pevná látka sladkého dehtového zápachu, často označovaného jako „vůně nemocnice“.
Vidět Nukleoprotein a Fenol
Formamid
Formamid nebo methanamid je amid odvozený od kyseliny mravenčí, lze jej také považovat za aldehyd kyseliny karbamové.
Vidět Nukleoprotein a Formamid
Fosforečnany
Anorganický hydrogenfosfát HPO42−; barevné značení: P (fialová); O (červená); H (bílá) Struktura fosfátové skupiny Fosforečnany nebo také fosfáty (PO) jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné (H3PO4), které vzniknou odtržením všech tří atomů vodíku.
Vidět Nukleoprotein a Fosforečnany
Gen
Kombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti. Gen (z řeckého γόνος, gonos – potomstvo nebo generace) je základní jednotkou dědičnosti.
Vidět Nukleoprotein a Gen
Histidin
Histidin (zkratky His nebo H) je jedna z nejběžnějších přírodních aminokyselin přítomných v proteinech.
Vidět Nukleoprotein a Histidin
Histon
184x184pixelů Histony jsou malé bazické nukleoproteiny, které se podílejí na výstavbě nukleozomu, který je základem chromatinu v chromozomech.
Vidět Nukleoprotein a Histon
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Vidět Nukleoprotein a Ion
Kapsida
''Adenovirus'' - příklad viru s ikosaedrální kapsidou Kapsida (též kapsid, nebo také proteinový plášť) je bílkovinné pouzdro virové částice, které obklopuje virovou nukleovou kyselinu (DNA nebo RNA), případně i některé virové proteiny.
Vidět Nukleoprotein a Kapsida
Koncentrace (chemie)
Změna barvy roztoku s koncentrací Koncentrace je veličina, která číselně charakterizuje složení směsi.
Vidět Nukleoprotein a Koncentrace (chemie)
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Vidět Nukleoprotein a Kovalentní vazba
Lysin
Lysin (též lyzin, zkratka Lys, K) patří k proteinogenním aminokyselinám.
Vidět Nukleoprotein a Lysin
Metabolismus nukleových kyselin
Metabolismus nukleových kyselin je proces, kterým se syntetizují a degradují nukleové kyseliny (DNA a RNA); nukleové kyseliny jsou polymery nukleotidů.
Vidět Nukleoprotein a Metabolismus nukleových kyselin
MRNA
Procesy související s mRNA mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která vzniká během transkripce DNA a slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu.
Vidět Nukleoprotein a MRNA
Náboj (fyzika)
Náboj je ve fyzice jedna z veličin, které jsou spojeny se zachováním kvantových čísel, jako například elektrický náboj v elektromagnetismu nebo barevný náboj v kvantové chromodynamice.
Vidět Nukleoprotein a Náboj (fyzika)
Neomura
Neomura je navrhovaná vývojová větev, která zahrnuje domény archea a eukaryota.
Vidět Nukleoprotein a Neomura
Nukleoprotein
Nejrozšířenějším nukleoproteinem v lidských buňkách jsou histonové bílkoviny (modře) vázající se na DNA (hnědě). Nukleoprotein je jakýkoliv protein (bílkovina), na který je navázána nukleová kyselina.
Vidět Nukleoprotein a Nukleoprotein
Nukleozom
Stavba nukleozomu - uvnitř barevně histony a šedě omotaná DNA Nukleozom je základní stavební jednotkou eukaryotického chromozomu, složenou z úseku DNA ovinutého kolem jádra z histonových proteinů.
Vidět Nukleoprotein a Nukleozom
PH
Odstíny šťávy z červeného zelí v závislosti na pH pH (či, tj. „potenciál vodíku“), též vodíkový exponent je číslo, kterým se v chemii vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele či naopak zásaditě (alkalicky).
Vidět Nukleoprotein a PH
Ploidie
Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.
Vidět Nukleoprotein a Ploidie
Pohlavní buňka
Lidské vajíčko – zona pellucida (šeda prstencová vrstva) zvnitřku naléhající na buňky ''corony radiaty''. Mezi zonou pellucidou a vlastní cytopl. membránou vajíčka (oolemmou) je perivitellinní prostor (bílá oblast) Pohlavní buňka, neboli gameta (z řec.
Vidět Nukleoprotein a Pohlavní buňka
Replikace DNA
Replikovaná DNA musí být nejprve rozdělena na 2 jednovláknové řetězce Replikace DNA je proces tvorby kopií molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA), čímž se genetická informace přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv.
Vidět Nukleoprotein a Replikace DNA
Ribonukleoprotein
Ribonukleoprotein (RNP) je jakýkoliv složený protein, který obsahuje ribonukleovou kyselinu RNA jako neproteinovou složku.
Vidět Nukleoprotein a Ribonukleoprotein
Ribozom
Ribozom je ribonukleoprotein nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot také na povrchu hrubého endoplazmatického retikula.
Vidět Nukleoprotein a Ribozom
RNA
Nukleové báze zeleně, ribózo-fosfátová kostra modře. Jedná se o jednovláknovou RNA, která interaguje sama se sebou. Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil.
Vidět Nukleoprotein a RNA
Rozpustnost
Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok).
Vidět Nukleoprotein a Rozpustnost
Roztok
Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.
Vidět Nukleoprotein a Roztok
Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum.
Vidět Nukleoprotein a Sacharidy
Savci
Savci (Mammalia), dříve ssavci, jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě.
Vidět Nukleoprotein a Savci
Signál rozpoznávající částice
Lidská SRP – RNA a bílkoviny Signál rozpoznávající částice (SRP, český překlad anglického výrazu signal recognition particle není ustálen) je velký komplex (tzv. ribonukleoprotein) složený z RNA a bílkovin.
Vidět Nukleoprotein a Signál rozpoznávající částice
SnoRNP
snoRNA (na obrázku) je důležitou složkou snoRNP komplexů snoRNP je zkratka pro skupinu ribonukleoproteinů vzniklá z anglického spojení small nucleolar ribonucleoprotein, tedy malý jadérkový ribonukleoprotein.
Vidět Nukleoprotein a SnoRNP
SnRNP
kvasinek; v pravém dolním rohu je vyznačena stavba takového spliceozomu (s jednotlivými snRNP v různých barvách) snRNP („malý jaderný ribonukleoprotein“ – z angl. small nuclear ribonucleoprotein) je označení pro významnou skupinu jaderných ribonukleoproteinů.
Vidět Nukleoprotein a SnRNP
Soli
Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru.
Vidět Nukleoprotein a Soli
Spermatogeneze
Proces spermatogeneze Spermatogeneze je tvorba mužských pohlavních buněk (spermií).
Vidět Nukleoprotein a Spermatogeneze
Spliceozom
Spliceozom je velký ribonukleoproteinový komplex, nacházející se především v jádře eukaryotických buněk.
Vidět Nukleoprotein a Spliceozom
Splicing
Exony a introny v pre-mRNA a exony v mRNA po sestřihu. Splicing (česky sestřih) je úprava pre-mRNA, která vznikla transkripcí (česky přepis) z DNA.
Vidět Nukleoprotein a Splicing
Telomeráza
Naivní představa telomerázy jako továrny, v níž je na základě žlutě vyznačené RNA prodlužováno vlákno DNA Telomeráza je enzym pracující jako reverzní transkriptáza, který je schopen prodlužovat samotné konce eukaryotických chromozomů (tzv.
Vidět Nukleoprotein a Telomeráza
Tenzidy
Tenzid (tensit, surfaktant, saponát) je povrchově aktivní látka (dříve nazývaná kapilárně aktivní látka).
Vidět Nukleoprotein a Tenzidy
Transkripční faktor
Transkripční faktor p53 v komplexu s DNA Transkripční faktor je termín užívaný pro jakýkoliv protein, který má schopnost spouštět či jinak regulovat transkripci DNA.
Vidět Nukleoprotein a Transkripční faktor
Transkripce (DNA)
ribozomální RNA(elektronový mikroskop, 40 000x) Transkripce („přepis“) je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v řetězci DNA vyráběn řetězec RNA.
Vidět Nukleoprotein a Transkripce (DNA)
Virion
Schéma virionuneobaleného viru Virion je označení pro kompletní virovou částici, která je schopna infikovat hostitele a dále se v něm množit.
Vidět Nukleoprotein a Virion
Virologie
''Cytomegalovirus'' na histologickém preparátu Virologie je biologický vědní obor, zabývající se studiem nebuněčných organismů, zejména virů, ale i viroidů a virusoidů.
Vidět Nukleoprotein a Virologie
Virové hemoragické horečky
transmisní elektronovou mikroskopií. Virové hemoragické horečky (zkráceně VHH), nebo též virové krvácivé horečky je souhrnné označení pro různorodou skupinu zvířecích a lidských onemocnění, které jsou způsobeny RNA viry ze čtyř odlišných čeledí: Arenaviridae, Filoviridae, Bunyaviridae a Flaviviridae.
Vidět Nukleoprotein a Virové hemoragické horečky
Virus
Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.
Vidět Nukleoprotein a Virus
Vzteklina
Vzteklina (též rabies, běsnění, lyssa) je akutní nakažlivé virové onemocnění centrálního nervového systému všech teplokrevných živočichů včetně lidí.
Vidět Nukleoprotein a Vzteklina
Zásady (chemie)
Zásady (báze nebo alkálie, řecky βάσις) jsou chemické látky schopné poutat protony (kationty vodíku H+).
Vidět Nukleoprotein a Zásady (chemie)