Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Adolf Hitler a Německo
Adolf Hitler a Německo mají 88 věci společné (v Uniepedie): Abdikace, Akce T4, Anšlus, Antisemitismus, Appeasement, Architektura, Židé, Češi, Československo, Édouard Daladier, Bavorsko, Benito Mussolini, Berlín, Bitva o Berlín, Bitva u Stalingradu, Bitva v Ardenách, Dánsko, Demokracie, Druhá světová válka, Extremismus, Führer, Francie, Franz von Papen, Generalplan Ost, Heinrich Brüning, Heinrich Himmler, Hermann Göring, Holokaust, Homosexualita, Invaze do Polska (1939), ..., Itálie, Japonsko, Karl Marx, Komunismus, Komunistická strana Německa, Konečné řešení české otázky, Kurt von Schleicher, Lebensraum, Liberalismus, Martin Bormann, Mnichov, Mnichovská dohoda, Moskva, Nacionalismus, Nacismus, Nacistické Německo, Národně socialistická německá dělnická strana, Německé zločiny v Polsku za druhé světové války, Německý kancléř, Neville Chamberlain, Operace Barbarossa, Osa Berlín–Řím–Tokio, Pakt Ribbentrop–Molotov, Paul von Hindenburg, Přepadení vysílačky v Gliwicích, Požár Říšského sněmu, Poláci, Polsko, Porýní, První světová válka, Rakousko, Rasismus, Richard Wagner, Rudá armáda, Rudolf Hess, Schutzstaffel, Slované, Smrt Adolfa Hitlera, Socialismus, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Spojenci (druhá světová válka), Společnost národů, Sudetští Němci, Sudety, Ukrajinci, Ural, Válečné reparace, Východní Prusko, Výmarská republika, Velká hospodářská krize, Versailles (zámek), Versailleská smlouva, Vilém II. Pruský, Wehrmacht, Zmocňovací zákon (Německo 1933), 18. leden. Rozbalte index (58 více) »
Abdikace
Napoleonova abdikace Abdikace (z lat. abdicatio – odřeknutí) je odstoupení hlavy státu.
Abdikace a Adolf Hitler · Abdikace a Německo ·
Akce T4
Philippa Bouhlera (šéfa Hitlerovy kanceláře) vedením celé akce Na programu ''Aktion T4'' se aktivně podílel také Christian Wirth Akce T4 byl tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu a na jím kontrolovaných územích, který byl ideologicky založen na nacistické nauce o „rasové hygieně“ (Rassenhygiene).
Adolf Hitler a Akce T4 · Akce T4 a Německo ·
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Adolf Hitler a Anšlus · Anšlus a Německo ·
Antisemitismus
druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.
Adolf Hitler a Antisemitismus · Antisemitismus a Německo ·
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Adolf Hitler a Appeasement · Appeasement a Německo ·
Architektura
Opera v Sydney Empire State Building večer Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.
Adolf Hitler a Architektura · Architektura a Německo ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Adolf Hitler a Židé · Německo a Židé ·
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Adolf Hitler a Češi · Německo a Češi ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Adolf Hitler a Československo · Německo a Československo ·
Édouard Daladier
Édouard Daladier (18. června 1884, Carpentras, Francie – 10. října 1970, Paříž, Francie) byl francouzský politik, ministerský předseda a historik.
Édouard Daladier a Adolf Hitler · Édouard Daladier a Německo ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Adolf Hitler a Bavorsko · Bavorsko a Německo ·
Benito Mussolini
Benito Amilcare Andrea Mussolini (29. července 1883 Dovia – 28. dubna 1945 Giulino) byl italský premiér, politik, novinář a diktátor, spolutvůrce a zakladatel fašismu.
Adolf Hitler a Benito Mussolini · Benito Mussolini a Německo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Adolf Hitler a Berlín · Berlín a Německo ·
Bitva o Berlín
Bitva o Berlín (útočícím Sovětským svazem označena jako Berlínská operace) byla jednou ze závěrečných ofenziv na evropských bojištích druhé světové války.
Adolf Hitler a Bitva o Berlín · Bitva o Berlín a Německo ·
Bitva u Stalingradu
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války.
Adolf Hitler a Bitva u Stalingradu · Bitva u Stalingradu a Německo ·
Bitva v Ardenách
Bitva v Ardenách (též bitva o výběžek – Battle of the Bulge) je souhrnný název, který se používá pro označení německé protiofenzívy a její následné eliminace v prosinci 1944 až lednu 1945 na západní frontě.
Adolf Hitler a Bitva v Ardenách · Bitva v Ardenách a Německo ·
Dánsko
Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.
Adolf Hitler a Dánsko · Dánsko a Německo ·
Demokracie
0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.
Adolf Hitler a Demokracie · Demokracie a Německo ·
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Adolf Hitler a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Německo ·
Extremismus
Extremismus je politický směr požadující radikální změny, které většina společnosti nebo vládnoucí režim považuje za nepřijatelné.
Adolf Hitler a Extremismus · Extremismus a Německo ·
Führer
Adolf Hitler jako vůdce německého lidu před II. světovou válkou Führer je německý výraz, který v doslovném překladu znamená „vůdce“.
Adolf Hitler a Führer · Führer a Německo ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Adolf Hitler a Francie · Francie a Německo ·
Franz von Papen
Franz Joseph Hermann Michael Maria von Papen (29. října 1879, Werl – 2. května 1969, Sasbach) byl německý křesťansky orientovaný politik a diplomat, v rané fázi své politické kariéry spojený s katolickou stranou Zentrum.
Adolf Hitler a Franz von Papen · Franz von Papen a Německo ·
Generalplan Ost
Kaukasus (nebyl zrealizován) Humboldtovy univerzity v Berlíně) Generalplan Ost (GPO) byl německý plán genocidy obyvatelstva teritorií okupovaných Německem ve východní Evropě během 2. světové války a po jejím ukončení a kolonizace těchto území německým obyvatelstvem.
Adolf Hitler a Generalplan Ost · Generalplan Ost a Německo ·
Heinrich Brüning
Heinrich Brüning (26. listopadu 1885, Münster, Německo – 30. března 1970, Norwich, Vermont, USA) byl německý politik strany Centrum, v období od 30. března 1930 do 30. května 1932 říšský kancléř.
Adolf Hitler a Heinrich Brüning · Heinrich Brüning a Německo ·
Heinrich Himmler
Heinrich Luitpold Himmler (7. října 1900, Mnichov–23. května 1945, Lüneburg) byl říšský vůdce SS, šéf gestapa, velitel Allgemeine SS, na konci války z pověření Hitlera velel Waffen SS na severozápadní straně Německa, říšský ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů (holokaustu).
Adolf Hitler a Heinrich Himmler · Heinrich Himmler a Německo ·
Hermann Göring
Hermann Wilhelm Göring (12. ledna 1893 sanatorium Marienbad v Rosenheimu, Bavorsko – 15. října 1946 Norimberk, sebevražda) byl německý nacistický politik a válečný zločinec.
Adolf Hitler a Hermann Göring · Hermann Göring a Německo ·
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Adolf Hitler a Holokaust · Holokaust a Německo ·
Homosexualita
Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu Duhová vlajka je symbolem homosexuálního (též LGBT) hnutí Homosexualita (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) v nejširším pojetí označuje princip vazby osob/tvorů/prvků vykazujících totožnou charakteristiku pohlavnosti (stejné pohlaví).
Adolf Hitler a Homosexualita · Homosexualita a Německo ·
Invaze do Polska (1939)
Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení;, Fall Weiß, či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Adolf Hitler a Invaze do Polska (1939) · Invaze do Polska (1939) a Německo ·
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Adolf Hitler a Itálie · Itálie a Německo ·
Japonsko
Japonsko je stát ve východní Asii, v Tichém oceánu.
Adolf Hitler a Japonsko · Japonsko a Německo ·
Karl Marx
Karl Heinrich Marx, dříve uváděn také jako Karel Marx (5. května 1818 Trevír – 14. března 1883 Londýn) byl německý filosof, politický publicista, kritik klasické ekonomie, teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu.
Adolf Hitler a Karl Marx · Karl Marx a Německo ·
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Adolf Hitler a Komunismus · Komunismus a Německo ·
Komunistická strana Německa
Komunistická strana Německa (Kommunistische Partei Deutschlands, KPD) byla německá levicová politická strana.
Adolf Hitler a Komunistická strana Německa · Komunistická strana Německa a Německo ·
Konečné řešení české otázky
Konečné řešení české otázky (německy: Endlösung der tschechischen Frage) je nacionálněsocialistický pojem pro germanizaci českomoravského prostoru.
Adolf Hitler a Konečné řešení české otázky · Konečné řešení české otázky a Německo ·
Kurt von Schleicher
Kurt von Schleicher (7. dubna 1882, Brandenburg an der Havel – 30. června 1934, Postupim) byl poslední říšský kancléř Výmarské republiky.
Adolf Hitler a Kurt von Schleicher · Kurt von Schleicher a Německo ·
Lebensraum
Lebensraum (německy, česky „životní prostor“) je termín humanitního původu a označuje území (obydlené nebo nárokované) určité sociální skupiny.
Adolf Hitler a Lebensraum · Lebensraum a Německo ·
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Adolf Hitler a Liberalismus · Liberalismus a Německo ·
Martin Bormann
Martin Bormann (17. června 1900, Halberstadt – 2. května 1945, Berlín) byl vysoký činitel nacistického Německa, mj.
Adolf Hitler a Martin Bormann · Martin Bormann a Německo ·
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Adolf Hitler a Mnichov · Mnichov a Německo ·
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Adolf Hitler a Mnichovská dohoda · Mnichovská dohoda a Německo ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Adolf Hitler a Moskva · Moskva a Německo ·
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Adolf Hitler a Nacionalismus · Nacionalismus a Německo ·
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Adolf Hitler a Nacismus · Nacismus a Německo ·
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Adolf Hitler a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Německo ·
Národně socialistická německá dělnická strana
Národně socialistická německá dělnická strana (německy: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP), též označovaná jako nacistická strana, byla německá krajně pravicová politická strana, jež vznikla 24. února 1920 přejmenováním Německé dělnické strany, již založili Anton Drexler a Karl Harrer 5. ledna 1919 v Mnichově.
Adolf Hitler a Národně socialistická německá dělnická strana · Národně socialistická německá dělnická strana a Německo ·
Německé zločiny v Polsku za druhé světové války
Masakr v Ciepielówě, při němž povraždil Wehrmacht 300 polských válečných zajatců Německé zločiny v Polsku za druhé světové války byly zločiny spáchané nacistickým Německem na území Polska mezi lety 1939 až 1945.
Adolf Hitler a Německé zločiny v Polsku za druhé světové války · Německé zločiny v Polsku za druhé světové války a Německo ·
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Adolf Hitler a Německý kancléř · Německý kancléř a Německo ·
Neville Chamberlain
Arthur Neville Chamberlain (18. března 1869, Birmingham – 9. listopadu 1940, Heckfield) byl britský státník, člen Konzervativní strany a premiér.
Adolf Hitler a Neville Chamberlain · Neville Chamberlain a Německo ·
Operace Barbarossa
Operace Barbarossa byl krycí název (odvozený od jména císaře Friedricha I. Barbarossy) pro útok vojsk nacistického Německa proti Sovětskému svazu (SSSR), kterým byl porušen pakt Ribbentrop–Molotov i smlouva o jejich přátelství a spolupráci, a došlo k otevření východní fronty druhé světové války.
Adolf Hitler a Operace Barbarossa · Německo a Operace Barbarossa ·
Osa Berlín–Řím–Tokio
Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Adolf Hitler a Osa Berlín–Řím–Tokio · Německo a Osa Berlín–Řím–Tokio ·
Pakt Ribbentrop–Molotov
Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.
Adolf Hitler a Pakt Ribbentrop–Molotov · Německo a Pakt Ribbentrop–Molotov ·
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Adolf Hitler a Paul von Hindenburg · Německo a Paul von Hindenburg ·
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Glivická radiová věž je v dnešní době nejvyšší dřevěná stavba Evropy Poloha Gliwic na mapě současného Polska Přepadení vysílačky v Gliwicích (tehdy město Gleiwitz v Horním Slezsku, které patřilo Německu) byla operace pod falešnou vlajkou, která měla doložit polskou agresi vůči Německu a před světem ospravedlnit útok na Polsko.
Adolf Hitler a Přepadení vysílačky v Gliwicích · Německo a Přepadení vysílačky v Gliwicích ·
Požár Říšského sněmu
Jako požár Říšského sněmu nebo požár Reichstagu označuje požár, který zničil budovu Říšského sněmu v Berlíně 27. února roku 1933.
Adolf Hitler a Požár Říšského sněmu · Německo a Požár Říšského sněmu ·
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Adolf Hitler a Poláci · Německo a Poláci ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Adolf Hitler a Polsko · Německo a Polsko ·
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Adolf Hitler a Porýní · Německo a Porýní ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Adolf Hitler a První světová válka · Německo a První světová válka ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Adolf Hitler a Rakousko · Německo a Rakousko ·
Rasismus
Americký černoch mohl pít pouze z nádržky s označením „pro barevné“. Oklahoma City, 1939. Lublani 19. března 2016 Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče.
Adolf Hitler a Rasismus · Německo a Rasismus ·
Richard Wagner
Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.
Adolf Hitler a Richard Wagner · Německo a Richard Wagner ·
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Adolf Hitler a Rudá armáda · Německo a Rudá armáda ·
Rudolf Hess
Rudolf Walter Richard Heß, psáno také Hess, (26. dubna 1894 Alexandrie – 17. srpna 1987 Západní Berlín) byl německý nacistický politik.
Adolf Hitler a Rudolf Hess · Německo a Rudolf Hess ·
Schutzstaffel
Schutzstaffel (známější pod zkratkou SS nebo runami Runic "SS"), česky Ochranný oddíl, byla ozbrojená organizace NSDAP vytvořená v roce 1925 z horlivě oddaných přívrženců Adolfa Hitlera působících původně jako jeho osobní stráž.
Adolf Hitler a Schutzstaffel · Německo a Schutzstaffel ·
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Adolf Hitler a Slované · Německo a Slované ·
Smrt Adolfa Hitlera
Titulní strana Stars and Stripes z 2. května 1945 oslavující Hitlerovu smrt Smrt Adolfa Hitlera nastala 30.
Adolf Hitler a Smrt Adolfa Hitlera · Německo a Smrt Adolfa Hitlera ·
Socialismus
Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Adolf Hitler a Socialismus · Německo a Socialismus ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Adolf Hitler a Sovětský svaz · Německo a Sovětský svaz ·
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Adolf Hitler a Spojené království · Německo a Spojené království ·
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Adolf Hitler a Spojené státy americké · Německo a Spojené státy americké ·
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Adolf Hitler a Spojenci (druhá světová válka) · Německo a Spojenci (druhá světová válka) ·
Společnost národů
Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.
Adolf Hitler a Společnost národů · Německo a Společnost národů ·
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Adolf Hitler a Sudetští Němci · Německo a Sudetští Němci ·
Sudety
obcovací řeči) Sudety neboli také Sudetsko (nebo Kraj Sudecki) jsou zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka, v nichž už od středověku žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni.
Adolf Hitler a Sudety · Německo a Sudety ·
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Adolf Hitler a Ukrajinci · Německo a Ukrajinci ·
Ural
Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou.
Adolf Hitler a Ural · Německo a Ural ·
Válečné reparace
Válečné reparace jsou odškodným placeným po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům.
Adolf Hitler a Válečné reparace · Německo a Válečné reparace ·
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Adolf Hitler a Východní Prusko · Německo a Východní Prusko ·
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Adolf Hitler a Výmarská republika · Německo a Výmarská republika ·
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Adolf Hitler a Velká hospodářská krize · Německo a Velká hospodářská krize ·
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Adolf Hitler a Versailles (zámek) · Německo a Versailles (zámek) ·
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Adolf Hitler a Versailleská smlouva · Německo a Versailleská smlouva ·
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Adolf Hitler a Vilém II. Pruský · Německo a Vilém II. Pruský ·
Wehrmacht
Wehrmacht (česky branná moc) byly v letech 1935–1945 ozbrojené síly Velkoněmecké říše.
Adolf Hitler a Wehrmacht · Německo a Wehrmacht ·
Zmocňovací zákon (Německo 1933)
Hitlerův proslov k Reichstagu vyhlašující zmocňovací zákon Zmocňovací zákon byl přijat německým Říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa Hindenburgem 23. března 1933.
Adolf Hitler a Zmocňovací zákon (Německo 1933) · Německo a Zmocňovací zákon (Německo 1933) ·
18. leden
18.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Adolf Hitler a Německo
- To, co mají společné Adolf Hitler a Německo
- Podobnosti mezi Adolf Hitler a Německo
Srovnání mezi Adolf Hitler a Německo
Adolf Hitler má 289 vztahy, zatímco Německo má 1580. Jak oni mají společné 88, index Jaccard je 4.71% = 88 / (289 + 1580).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Adolf Hitler a Německo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
