Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Aritmetika

Index Aritmetika

Aritmetika (starořečtina ἀριθμητική, arithmētikḗ  - z ἀριθμός, arithmós „číslo“) je obor matematiky, který studuje čísla, jejich vztahy a vlastnosti.

72 vztahy: Algebra, Aritmetická funkce, Astronomie, Axiom, Axiomatická teorie množin, Řecko, Babylonie, Bernard Bolzano, Boethius z Dácie, Carl Friedrich Gauss, Celé číslo, Dělení, Desítková soustava, Ernst Zermelo, Eukleidés, Eukleidovská konstrukce, Exponenciální funkce, Gödelovy věty o neúplnosti, Geometrie, Georg Cantor, Giuseppe Peano, Hieroglyf, Hudba, Iracionální číslo, Isaac Newton, Johannes Widmann, John Napier, Kardinální číslo, Karl Weierstrass, Kladné a záporné číslo, Komplexní číslo, Komplexní jednotka, Kvadrivium, Leonardo Fibonacci, Leonhard Euler, Logaritmus, Matematická logika, Matematika, Mayská dvacítková soustava, Množina, Násobení, Obchod, Odčítání, Odmocnina, Ordinální číslo, Přirozené číslo, Peanova aritmetika, Peníze, Pierre de Fermat, Počítadlo, ..., Predikát (logika), Presburgerova aritmetika, Procento, Pythagoras, Racionální číslo, Reálné číslo, René Descartes, Richard Dedekind, Robert Recorde, Robinsonova aritmetika, Sčítání, Sedm svobodných umění, Starověké Řecko, Středověk, Teorie čísel, Thomas Harriot, Umocňování, William Oughtred, Základní škola, Základní věta aritmetiky, Zeměměřičství, Zlomek. Rozbalte index (22 více) »

Algebra

Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.

Nový!!: Aritmetika a Algebra · Vidět víc »

Aritmetická funkce

Aritmetická funkce je funkce, jejímž definičním oborem je množina přirozených čísel.

Nový!!: Aritmetika a Aritmetická funkce · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Nový!!: Aritmetika a Astronomie · Vidět víc »

Axiom

Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.

Nový!!: Aritmetika a Axiom · Vidět víc »

Axiomatická teorie množin

Bertranda Russela, která je jednou ze zakladatelských prací Axiomatické teorie množin Axiomatická teorie množin je označení pro teorii, která formalizuje vlastnosti množin takovým způsobem, aby bylo možné pomocí množin zkonstruovat všechny matematické objekty, takže dokazatelná tvrzení této teorie budou přesně odpovídat všem platným matematickým výsledkům ze všech oblastí matematiky (algebra, diferenciální rovnice, geometrie, teorie pravděpodobnosti i všechny ostatní).

Nový!!: Aritmetika a Axiomatická teorie množin · Vidět víc »

Řecko

Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Nový!!: Aritmetika a Řecko · Vidět víc »

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Nový!!: Aritmetika a Babylonie · Vidět víc »

Bernard Bolzano

Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849) Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha – 18. prosince 1848 Praha farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.

Nový!!: Aritmetika a Bernard Bolzano · Vidět víc »

Boethius z Dácie

Boethius z Dácie (latinsky Boethius de Dacia, anglicky Boethius nebo Bo of Dacia) byl filosof 13.

Nový!!: Aritmetika a Boethius z Dácie · Vidět víc »

Carl Friedrich Gauss

Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.

Nový!!: Aritmetika a Carl Friedrich Gauss · Vidět víc »

Celé číslo

Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).

Nový!!: Aritmetika a Celé číslo · Vidět víc »

Dělení

20 \div 4.

Nový!!: Aritmetika a Dělení · Vidět víc »

Desítková soustava

Desítková soustava či dekadická soustava je poziční číselná soustava se základem 10.

Nový!!: Aritmetika a Desítková soustava · Vidět víc »

Ernst Zermelo

Ernst Zermelo (27. července 1871 Berlín – 21. května 1953 Freiburg im Breisgau) byl německý matematik proslulý svými pracemi v oblasti teoretických základů matematiky – teorie množin a logiky.

Nový!!: Aritmetika a Ernst Zermelo · Vidět víc »

Eukleidés

Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.

Nový!!: Aritmetika a Eukleidés · Vidět víc »

Eukleidovská konstrukce

Postup narýsování pravidelného šestiúhelníku Eukleidovskou konstrukcí Eukleidovská konstrukce neboli konstrukce pomocí kružítka a pravítka označuje konstrukci geometrických objektů (například úhlů) pouze pomocí idealizovaného pravítka a kružítka.

Nový!!: Aritmetika a Eukleidovská konstrukce · Vidět víc »

Exponenciální funkce

Grafy exponenciálních funkcí s různým základem na intervalu (-3;3) Graf exponenciální funkce o základu e na intervalu (-5;5) Exponenciální funkce je matematická funkce ve tvaru y.

Nový!!: Aritmetika a Exponenciální funkce · Vidět víc »

Gödelovy věty o neúplnosti

Gödelovy věty o neúplnosti jsou dvě důležité matematické věty, které mají zcela výsadní postavení v celé moderní matematické logice.

Nový!!: Aritmetika a Gödelovy věty o neúplnosti · Vidět víc »

Geometrie

Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.

Nový!!: Aritmetika a Geometrie · Vidět víc »

Georg Cantor

Georg Ferdinand Ludwig Philipp Cantor (3. března 1845 Petrohrad – 6. ledna 1918 Halle) byl významný německý matematik a logik.

Nový!!: Aritmetika a Georg Cantor · Vidět víc »

Giuseppe Peano

Giuseppe Peano (27. srpna 1858, Spinetta, Piemont, Itálie – 20. dubna 1932, Turín) byl italský matematik, filosof a logik.

Nový!!: Aritmetika a Giuseppe Peano · Vidět víc »

Hieroglyf

Egyptské hieroglyfy Hieroglyf je označení řeckého původu pro znak (glyf) obrázkového písma, původně použitý pro egyptské hieroglyfy.

Nový!!: Aritmetika a Hieroglyf · Vidět víc »

Hudba

Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení.

Nový!!: Aritmetika a Hudba · Vidět víc »

Iracionální číslo

V matematice je iracionální číslo (řecky arretos či alogos) každé reálné číslo, které není racionálním číslem, tedy takové číslo, které nelze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel a/b, kde a a b jsou celá čísla a b není nula.

Nový!!: Aritmetika a Iracionální číslo · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Nový!!: Aritmetika a Isaac Newton · Vidět víc »

Johannes Widmann

Johannes Widmann (též Johannes Weidemann, Weideman, Widman, Wideman; * okolo 1460 Cheb – po roce 1498 Lipsko) byl německý matematik, docent univerzity v Lipsku, pravděpodobný autor používání matematických symbolů plus a minus.

Nový!!: Aritmetika a Johannes Widmann · Vidět víc »

John Napier

John Napier (také latin. Neper), Laird of Merchiston (1550, Merchiston Castle u Edinburghu – 4. dubna 1617, tamtéž) byl skotský matematik, fyzik, astronom a astrolog.

Nový!!: Aritmetika a John Napier · Vidět víc »

Kardinální číslo

V matematice se pojem kardinální číslo, někdy též kardinál, pojí s čísly používanými pro popis velikosti množin.

Nový!!: Aritmetika a Kardinální číslo · Vidět víc »

Karl Weierstrass

Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde – 19. února 1897 Berlín) byl německý matematik, často nazývaný „otec moderní matematické analýzy“.

Nový!!: Aritmetika a Karl Weierstrass · Vidět víc »

Kladné a záporné číslo

Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.

Nový!!: Aritmetika a Kladné a záporné číslo · Vidět víc »

Komplexní číslo

argument. Komplexní čísla (z latinského complexus, složený) vznikají rozšířením oboru reálných čísel tak, aby v něm každá algebraická rovnice měla příslušný počet řešení podle základní věty algebry.

Nový!!: Aritmetika a Komplexní číslo · Vidět víc »

Komplexní jednotka

kružnici se středem v počátku a jednotkovým poloměrem – vyznačená komplexní čísla 1, z, w a zw jsou příklady komplexních jednotek Komplexní jednotka je v matematice komplexní číslo velikosti 1, tj.

Nový!!: Aritmetika a Komplexní jednotka · Vidět víc »

Kvadrivium

Kvadrivium (lat. quadrivium, čtyřcestí) na středověkých univerzitách byla druhá, vyšší, část sedmi svobodných umění.

Nový!!: Aritmetika a Kvadrivium · Vidět víc »

Leonardo Fibonacci

Leonardo Pisánský zvaný Fibonacci (okolo 1180 – 1250) (také známý jako Leonardo z Pisy, Leonardo Pisano, Leonardo Bigollo, Leonardo Bonacci) byl středověký italský matematik.

Nový!!: Aritmetika a Leonardo Fibonacci · Vidět víc »

Leonhard Euler

Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.

Nový!!: Aritmetika a Leonhard Euler · Vidět víc »

Logaritmus

Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.

Nový!!: Aritmetika a Logaritmus · Vidět víc »

Matematická logika

Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.

Nový!!: Aritmetika a Matematická logika · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Nový!!: Aritmetika a Matematika · Vidět víc »

Mayská dvacítková soustava

Mayské číslice Mayové ve své početní soustavě, která byla dvacítková, používali poziční zápis, kdy číslice jednotlivých řádů psali nad sebe.

Nový!!: Aritmetika a Mayská dvacítková soustava · Vidět víc »

Množina

Množiny Množina je soubor objektů, chápaný jako celek.

Nový!!: Aritmetika a Množina · Vidět víc »

Násobení

Násobení je vedle sčítání jedna ze základních početních operací v aritmetice.

Nový!!: Aritmetika a Násobení · Vidět víc »

Obchod

Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).

Nový!!: Aritmetika a Obchod · Vidět víc »

Odčítání

Odčítání (též odečítání) je matematický pojem označující binární operaci opačnou k operaci sčítání.

Nový!!: Aritmetika a Odčítání · Vidět víc »

Odmocnina

Graf kvadratické funkce (červeně) a k ní inverzní funkce druhá odmocnina (modře) Odmocňování v matematice je částečně inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace.

Nový!!: Aritmetika a Odmocnina · Vidět víc »

Ordinální číslo

V teorii množin je ordinální číslo zobecněním myšlenky pořadí prvku v uspořádané množině, jež je v přirozeném jazyce vyjádřena řadovou číslovkou jako „první“ či „pátý“.

Nový!!: Aritmetika a Ordinální číslo · Vidět víc »

Přirozené číslo

Přirozeným číslem se v matematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole je šest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.

Nový!!: Aritmetika a Přirozené číslo · Vidět víc »

Peanova aritmetika

Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.

Nový!!: Aritmetika a Peanova aritmetika · Vidět víc »

Peníze

Peníze. Peníze jsou z hlediska ekonomické teorie takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.

Nový!!: Aritmetika a Peníze · Vidět víc »

Pierre de Fermat

Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.

Nový!!: Aritmetika a Pierre de Fermat · Vidět víc »

Počítadlo

Kuličkové počítadlo Počítadlo či abakus je jednoduchá mechanická pomůcka usnadňující výpočty.

Nový!!: Aritmetika a Počítadlo · Vidět víc »

Predikát (logika)

Predikát je v logice takové jazykové sdělení (výraz), o němž má po obsahové stránce smysl tvrdit, že je buď pravdivé (označuje se slovem true nebo číslicí 1), nebo nepravdivé (označuje se slovem false nebo číslicí 0).

Nový!!: Aritmetika a Predikát (logika) · Vidět víc »

Presburgerova aritmetika

Presburgerova aritmetika je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.

Nový!!: Aritmetika a Presburgerova aritmetika · Vidět víc »

Procento

Symbol procenta Procento je bezrozměrná jednotka, ekvivalentní jedné setině.

Nový!!: Aritmetika a Procento · Vidět víc »

Pythagoras

Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.

Nový!!: Aritmetika a Pythagoras · Vidět víc »

Racionální číslo

Racionální číslo je číslo, které lze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel, většinou zapsaný ve tvaru \frac nebo a/b, kde b není nula.

Nový!!: Aritmetika a Racionální číslo · Vidět víc »

Reálné číslo

Reálná čísla jsou taková čísla, kterým lze jednoznačně přiřadit body nekonečné přímky (číselné osy) tak, aby tato čísla popisovala „vzdálenost“ od nějakého vybraného bodu (nuly) na takové přímce.

Nový!!: Aritmetika a Reálné číslo · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Nový!!: Aritmetika a René Descartes · Vidět víc »

Richard Dedekind

Richard Dedekind celým jménem Julius Wilhelm Richard Dedekind (6. října 1831 Braunschweig – 12. února 1916 Braunschweig) byl německý matematik, který významně přispěl k teorii čísel, abstraktní algebře a axiomatickým základům aritmetiky.

Nový!!: Aritmetika a Richard Dedekind · Vidět víc »

Robert Recorde

Robert Recorde (1510 – 1558, Southwark, Anglie) byl velšský matematik a lékař.

Nový!!: Aritmetika a Robert Recorde · Vidět víc »

Robinsonova aritmetika

Robinsonova aritmetika (také Robinsonova aritmetika Q nebo jen aritmetika Q) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky.

Nový!!: Aritmetika a Robinsonova aritmetika · Vidět víc »

Sčítání

Sčítání je jednou ze základních operací v aritmetice.

Nový!!: Aritmetika a Sčítání · Vidět víc »

Sedm svobodných umění

Herrady von Landsberg (12. století) Sedmero svobodných umění (lat. septem artes liberales) tvořilo základ středověkého vzdělávání, byl to středověký název pro souhrn předmětů, které tvořily všeobecné vzdělání (řecky enkyklios paideia, lat. orbis doctrinae – kruh vzdělání) středověkého vzdělance.

Nový!!: Aritmetika a Sedm svobodných umění · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Aritmetika a Starověké Řecko · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Aritmetika a Středověk · Vidět víc »

Teorie čísel

Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.

Nový!!: Aritmetika a Teorie čísel · Vidět víc »

Thomas Harriot

Thomas Harriot (asi 1560, Oxford – 2. červenec 1621, Londýn) byl anglický astronom, matematik, etnograf a překladatel, který uskutečnil 26. července 1609 první zaznamenané pozorování Měsíce dalekohledem (několik měsíců před Galileem).

Nový!!: Aritmetika a Thomas Harriot · Vidět víc »

Umocňování

Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení.

Nový!!: Aritmetika a Umocňování · Vidět víc »

William Oughtred

William Oughtred (5. březen 1574, Eton – 30. červen 1660, Albury) byl anglický matematik.

Nový!!: Aritmetika a William Oughtred · Vidět víc »

Základní škola

Základní škola - Brno Základní škola je všeobecně vzdělávací škola primárního vzdělávání, která odpovídá 1.

Nový!!: Aritmetika a Základní škola · Vidět víc »

Základní věta aritmetiky

Základní věta aritmetiky je matematická věta z oboru aritmetiky, která tvrdí, že každé přirozené číslo větší než 1 lze jednoznačně rozložit na součin prvočísel.

Nový!!: Aritmetika a Základní věta aritmetiky · Vidět víc »

Zeměměřičství

trojnožce). Zeměměřičství je technika a profese (viz zeměměřič), která se zabývá zjišťováním bodů v dvojrozměrném nebo trojrozměrném prostoru a měřením vzdáleností a úhlů mezi těmito body.

Nový!!: Aritmetika a Zeměměřičství · Vidět víc »

Zlomek

Grafické znázornění zlomků se jmenovatelem 4. Zlomek (či lomený výraz) označuje v matematice podíl dvou výrazů (tj. zlomek naznačuje dělení).

Nový!!: Aritmetika a Zlomek · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »