Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Osmanská říše a Sulejman I.
Osmanská říše a Sulejman I. mají 49 věci společné (v Uniepedie): Írán, Šáhanšáh, Řekové, Bagdád, Bělehrad, Bitva u Moháče, Bosna (historická země), Budínský ejálet, Chajruddín Barbarossa, Chalífa, Devširme, Divoká pole, Evropa, Francie, Habsburkové, Halič, Islám, Istanbul, Jan Zikmund Zápolský, Janičáři, Katolicismus, Krym, Krymští Tataři, Krymský chanát, Ludvík Jagellonský, Malá Asie, Mehmed Paša Sokolović, Mezopotámie, Osmanská dynastie, Otroctví, ..., Palác Topkapi, Polsko, Pravoslaví, První obléhání Vídně, Rudé moře, Safíovci, Sedmihradsko, Selim I., Selim II., Severní Afrika, Středozemní moře, Sunnitský islám, Trabzon, Turecko, Uhersko, Vídeň, Velké obležení Malty, Velký vezír, Vilájet. Rozbalte index (19 více) »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Írán a Osmanská říše · Írán a Sulejman I. ·
Šáhanšáh
Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.
Šáhanšáh a Osmanská říše · Šáhanšáh a Sulejman I. ·
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Osmanská říše a Řekové · Sulejman I. a Řekové ·
Bagdád
Bagdád je hlavní město Iráku a provincie Bagdád.
Bagdád a Osmanská říše · Bagdád a Sulejman I. ·
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Bělehrad a Osmanská říše · Bělehrad a Sulejman I. ·
Bitva u Moháče
Bitva u Moháče (maďarsky Mohácsi csata, německy Schlacht bei Mohács, turecky Mohaç Muharebesi) byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku.
Bitva u Moháče a Osmanská říše · Bitva u Moháče a Sulejman I. ·
Bosna (historická země)
Bosna na mapě současné Bosny a Hercegoviny Bosna (cyrilicí Босна) je historická země na Balkáně.
Bosna (historická země) a Osmanská říše · Bosna (historická země) a Sulejman I. ·
Budínský ejálet
Budínský ejálet (turecky Budin Eyaleti, Budin Beylerbeyliği, Budin Paşalığı), kolokviálně též Budínský pašalík, byla vyšší samosprávní jednotka Osmanské říše ve středním Podunají.
Budínský ejálet a Osmanská říše · Budínský ejálet a Sulejman I. ·
Chajruddín Barbarossa
Chajruddín Barbarossa (mezi 1467 a 1475 Mitilene, ostrov Lesbos v dnešním Řecku – 4. července 1546 Istanbul, Turecko) byl osmanský pirát a korzár albánsko-řeckého původu.
Chajruddín Barbarossa a Osmanská říše · Chajruddín Barbarossa a Sulejman I. ·
Chalífa
Chalífa neboli kalif (arabsky خليفة, což znamená zástupce, nástupce, náměstek; původně chalífat rasúl Alláh – náměstek posla božího) je titul užívaný nástupci proroka Mohameda.
Chalífa a Osmanská říše · Chalífa a Sulejman I. ·
Devširme
paláce Topkapi Devširme (známé také jako Daň v krvi, srbsky Danak u krvi/Данак у крви) byla daň, kterou bylo povinno platit nemuslimské obyvatelstvo Balkánu Osmanským Turkům, kteří kraji vládli.
Devširme a Osmanská říše · Devširme a Sulejman I. ·
Divoká pole
Mapa Divokých polí v 17. století Divoká pole (ukrajinský Дике поле) je označení ukrajinských a jihoruských stepí mezi Donem, horní Okou a Dněstrem.
Divoká pole a Osmanská říše · Divoká pole a Sulejman I. ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Osmanská říše · Evropa a Sulejman I. ·
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Francie a Osmanská říše · Francie a Sulejman I. ·
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Habsburkové a Osmanská říše · Habsburkové a Sulejman I. ·
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Halič a Osmanská říše · Halič a Sulejman I. ·
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Islám a Osmanská říše · Islám a Sulejman I. ·
Istanbul
Bosporské úžiny a města Istanbulu Istanbul, dříve Konstantinopol (z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin – v 15. století vyslovováno is tin polin – „do Města“, do 20. let 20. století též Ḳosṭanṭīnīye, česky též Cařihrad) je turecké město na obou březích Bosporského průlivu.
Istanbul a Osmanská říše · Istanbul a Sulejman I. ·
Jan Zikmund Zápolský
Jan II.
Jan Zikmund Zápolský a Osmanská říše · Jan Zikmund Zápolský a Sulejman I. ·
Janičáři
81 Janičáři (jedn. č.: janičár vyslov, jen v 1. a 5. pádu mn. č. tvar janičáři, adj. janičárský, z tureckého يڭيچرى, yeni çeri janyčari – nové vojsko) byli příslušníci elitní pěchotní jednotky osmanské armády, tzv.
Janičáři a Osmanská říše · Janičáři a Sulejman I. ·
Katolicismus
V katolicismu platí velký důraz na tradici, na obrázku kněz provádí bohuslužbu Katolicismus (z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální McBrien, Catholicism, 19-20. Pojem katolicismus reprezentuje určitou eklesiologickou i teologickou tradici, která však nutně nemusí být svázána se Svatým stolcem a římským papežem. V rámci starokatolictví totiž můžeme hovořit i o tzv. národních katolických církvích. Společnými důrazy však jsou hierarchická struktura, důraz na tradici (učení apoštolů, církevních otců, papežů), eucharistii, mariánský kult (u římskokatolické církve), na západě od jisté doby i celibát kléru (není podmínka) a sociálně-politickým působením (charita, misie aj.). Je třeba postřehnout rozdíl oproti termínu katolictví, který i pro křesťany ostatních církví může znamenat právě všeobecnou církev, zmíněnou již v nejstarších vyznáních víry. V některých jazycích (dále např. v chorvatštině) pojmy katolický a všeobecný splývají. (Vjerujem u jednu svetu, katoličku i apostolsku Crkvu. /svetu crkvu katoličku.).
Katolicismus a Osmanská říše · Katolicismus a Sulejman I. ·
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Krym a Osmanská říše · Krym a Sulejman I. ·
Krymští Tataři
Krymští Tataři (v ruštině a ukrajinštině označovaní těž jako Krymci) jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov.
Krymští Tataři a Osmanská říše · Krymští Tataři a Sulejman I. ·
Krymský chanát
Krymský chanát (krymskotatarsky قريمخانلغى, Qırım Hanlığı, Къырым Ханлыгъы, rusky Крымское ханство), oficiálně Velká horda a Dešt-i Kipčak (krymskotatarsky اولوغ اوردا و دشت قپچاق, Uluğ Orda ve Deşt-i Qıpçaq), byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym při pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.
Krymský chanát a Osmanská říše · Krymský chanát a Sulejman I. ·
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Ludvík Jagellonský a Osmanská říše · Ludvík Jagellonský a Sulejman I. ·
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Malá Asie a Osmanská říše · Malá Asie a Sulejman I. ·
Mehmed Paša Sokolović
Mehmed Paša Sokolović (Sokollu Mehmet Paşa Мехмед-паша Соколовић, Mehmed-paša Sokolović, kolem roku 1505, Sokolovići — 11. října 1579, Konstantinopol), rodným jménem Bajica Nedanić, byl velký vezír a janičář v Osmanské říši, a to za vlády celkem tří sultánů.
Mehmed Paša Sokolović a Osmanská říše · Mehmed Paša Sokolović a Sulejman I. ·
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Mezopotámie a Osmanská říše · Mezopotámie a Sulejman I. ·
Osmanská dynastie
Erb Osmané vládli v Osmanské říši od roku 1281 do roku 1923.
Osmanská dynastie a Osmanská říše · Osmanská dynastie a Sulejman I. ·
Otroctví
náhled Otrok v Zanzibaru. 'Trest arabského pána za drobný přečin.' cca 1890. Otroctví je označení pro stav nesvobody, při kterém jsou lidé (otroci) po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody a je využíváno jejich práce; takový společenský řád se pak nazývá otrokářství.
Osmanská říše a Otroctví · Otroctví a Sulejman I. ·
Palác Topkapi
Palác Topkapi je palác v Istanbulu v Turecku, který byl oficiální rezidencí osmanských sultánů a zároveň centrem vlády nad celou říší v letech 1465 až 1853.
Osmanská říše a Palác Topkapi · Palác Topkapi a Sulejman I. ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Osmanská říše a Polsko · Polsko a Sulejman I. ·
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Osmanská říše a Pravoslaví · Pravoslaví a Sulejman I. ·
První obléhání Vídně
První obléhání Vídně roku 1529 byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň.
Osmanská říše a První obléhání Vídně · První obléhání Vídně a Sulejman I. ·
Rudé moře
Rudé moře je vnitřní moře Indického oceánu mezi Arabským poloostrovem a Afrikou.
Osmanská říše a Rudé moře · Rudé moře a Sulejman I. ·
Safíovci
Safíovci (persky) je název dynastie perských šáhů, která vládla v letech 1501–1736/1773 a učinila z šíitismu státní náboženství své říše.
Osmanská říše a Safíovci · Safíovci a Sulejman I. ·
Sedmihradsko
Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.
Osmanská říše a Sedmihradsko · Sedmihradsko a Sulejman I. ·
Selim I.
Selim I. (10. října 1465 / 1466 / 1470 – 22. září 1520) mnohdy přezdívaný „Hrozný“ byl osmanským sultánem v letech 1512–1520.
Osmanská říše a Selim I. · Selim I. a Sulejman I. ·
Selim II.
Selim II. (nazývaný též Selim Opilý či Selim Opilec – Sarhoş Selim; 30. května 1524, Konstantinopol – 13. prosinec 1574, tamtéž) byl osmanský sultán od roku 1566.
Osmanská říše a Selim II. · Selim II. a Sulejman I. ·
Severní Afrika
Arabská Severní Afrika, která je od zbytku afrického kontinentu oddělena pouští Saharou, představuje nejsevernější část tohoto kontinentu.
Osmanská říše a Severní Afrika · Severní Afrika a Sulejman I. ·
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Osmanská říše a Středozemní moře · Středozemní moře a Sulejman I. ·
Sunnitský islám
Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie ibádíju islám (Omán) Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího.
Osmanská říše a Sunnitský islám · Sulejman I. a Sunnitský islám ·
Trabzon
Trabzon či Trapezunt (Trapezunta) je město na pobřeží Černého moře nacházející se na severovýchodě Turecka.
Osmanská říše a Trabzon · Sulejman I. a Trabzon ·
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Osmanská říše a Turecko · Sulejman I. a Turecko ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Osmanská říše a Uhersko · Sulejman I. a Uhersko ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Osmanská říše a Vídeň · Sulejman I. a Vídeň ·
Velké obležení Malty
Velké obléhání Malty představuje jedno z klíčových střetnutí mezi osmanskou říší a křesťanskou Evropou.
Osmanská říše a Velké obležení Malty · Sulejman I. a Velké obležení Malty ·
Velký vezír
10. října 1724 Velký vezír či velkovezír (osmanskoturecky صدر اعظم, turecky Sadrazam, nebo Vezir-i Azam) bylo označení nejvyššího ministra sultána, vybaveného plnou pravomocí k jednání jménem sultána a odvolatelného zásadně pouze sultánem.
Osmanská říše a Velký vezír · Sulejman I. a Velký vezír ·
Vilájet
Vilájet (někdy také vilájat, arabsky ولاية-wilájat, persky ولایت v osmanské turečtině wilájet a moderní turečtině vilâyet) je označení pro administrativní jednotku obvykle překládané jako provincie, v souvislosti s Osmanskou říší česky zpravidla jako pašalik, řidč.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Osmanská říše a Sulejman I.
- To, co mají společné Osmanská říše a Sulejman I.
- Podobnosti mezi Osmanská říše a Sulejman I.
Srovnání mezi Osmanská říše a Sulejman I.
Osmanská říše má 481 vztahy, zatímco Sulejman I. má 140. Jak oni mají společné 49, index Jaccard je 7.89% = 49 / (481 + 140).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Osmanská říše a Sulejman I.. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
