Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Persis

Index Persis

Perská říše v roce 500 př. n. l., Persis ohraničena červeně Persis (staropersky 𐎱𐎠𐎼𐎿 Pársa, středopersky Párs, novopersky فارس Fárs) je starověká země na jihozápadě dnešního Íránu a současně kmenové území starých Peršanů.

Obsah

  1. 27 vztahy: Achaimenovci, Alexandr Veliký, Arabové, Írán, Bíšápúr, Elam, Fárs, Geografie, Helénismus, Mezopotámie, Parthové, Pasargady, Peršané, Perština, Persepolis, Perská říše, Podnebí, Sásánovci, Seleukovci, Stachr, Starověk, Strabón, Zoroastrismus, 2. století př. n. l., 4. století př. n. l., 6. století př. n. l., 7. století.

  2. Historická území Íránu
  3. Řecká slova a fráze

Achaimenovci

Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.

Vidět Persis a Achaimenovci

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Vidět Persis a Alexandr Veliký

Arabové

arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.

Vidět Persis a Arabové

Írán

Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.

Vidět Persis a Írán

Bíšápúr

Hrad Qale-je Dochtar Bíšápúr bylo starověké sásánovské hlavní město, jehož pozůstatky se nacházejí v dnešní provincii Fárs asi 140 km od města Šírázu.

Vidět Persis a Bíšápúr

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Vidět Persis a Elam

Fárs

Provincie Fárs je jednou z íránských provincií se správním městem Šíráz.

Vidět Persis a Fárs

Geografie

Geografie (z řeckého γεός geos pozemský, zemský + γράφειν grafein psáti), česky též zeměpis, je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase.

Vidět Persis a Geografie

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4.

Vidět Persis a Helénismus

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Vidět Persis a Mezopotámie

Parthové

Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př.

Vidět Persis a Parthové

Pasargady

Pasargady (klínopisně 15px15px15px15px15px15px15px, novopersky پاسارگاد) byly hlavním městem starověké perské říše a místem posledního odpočinku jejího zakladatele Kýra Velikého.

Vidět Persis a Pasargady

Peršané

Peršané byli původně západoíránské etnikum v oblasti severně od Perského zálivu, v tzv.

Vidět Persis a Peršané

Perština

Perština (místní název:, fārsī) je indoevropský jazyk.

Vidět Persis a Perština

Persepolis

Persepolis (staropersky Pársa, novopersky تخت جمشید/پارسه, Tacht-e Džamšíd) je název starověkého města v dnešní íránské provincii Fárs, antické Persidě.

Vidět Persis a Persepolis

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Vidět Persis a Perská říše

Podnebí

Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.

Vidět Persis a Podnebí

Sásánovci

Sásánovci byla královská dynastie, vládnoucí ve starověké Persii v letech 224 až 651.

Vidět Persis a Sásánovci

Seleukovci

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Vidět Persis a Seleukovci

Stachr

Sásánovský reliéf v Nakš-e Radžábu, jen několik set metrů od Stachru Stachr nebo Istachr (v pahlavském písmu:35px) je název starověkého perského města, ležícího v dnešní íránské provincii Fárs (antické Persidě) severozápadně od Persepole.

Vidět Persis a Stachr

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Vidět Persis a Starověk

Strabón

Strabón (asi 63 př. n. l. Amaseia v Pontu – 19 až 23 n. l.) byl starořecký filosof, historik a geograf.

Vidět Persis a Strabón

Zoroastrismus

sasánovském chrámu v íránském Tacht-e Sulejmán, 2008 Zoroastrismus, též zarathuštrismus či mazdaismus, je íránské dualistické náboženství založené podle tradičního podání Zarathuštrou, zvaným též Zoroaster.

Vidět Persis a Zoroastrismus

2. století př. n. l.

2.

Vidět Persis a 2. století př. n. l.

4. století př. n. l.

Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l. 4.

Vidět Persis a 4. století př. n. l.

6. století př. n. l.

Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.

Vidět Persis a 6. století př. n. l.

7. století

7.

Vidět Persis a 7. století

Viz také

Historická území Íránu

Řecká slova a fráze