Rychlejší přístup než prohlížeči!
98 vztahy: Academia, Anšlus, Anna Pollertová, Ústřední vedení odboje domácího, Ženská národní rada, Československé legie, Československo, Čin (časopis), Berlín, Brandenburg an der Havel, Dachau, Doktor filozofie, Doktor medicíny, Doktor přírodních věd, Doktor práv, Drážďany, Druhá republika, Eduard Bass, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka, František Andršt, Gestapo, Heda Kaufmannová, Heydrichiáda, Jan Bělehrádek, Jaroslav Šimsa, Jaroslav Čihák, Jaroslav Hájíček, Jiří Baum, Jiří Pleskot (právník), Jiřina Picková, Josef Churavý, Josef Fischer (filozof), Josef Friedl, Karel Čapek, Karel Bondy, Koncentrační tábor Ravensbrück, Leden, Londýn, Masarykova demokratická akademie, Mírov, Milada Horáková, Mnichov, Mnichovská dohoda, Nacismus, Národní strana práce (1938), Obrana národa, Operace Silver A, Osvětim, Petr Zenkl, ..., Politické ústředí, Protektorát Čechy a Morava, Prozatímní státní zřízení, Rudolf Mareš, Sabotáž, Sociální demokracie (Česko), Strana národní jednoty, Stuttgart, Svobodné zednářství, Tomáš Garrigue Masaryk, Varšava, Věznice Plötzensee, Viktor Kaufmann, Vladimír Krajina, Vojtěch Čížek, Volfgang Jankovec, YMCA, 11. březen, 12. březen, 13. prosinec, 15. duben, 15. květen, 16. listopad, 19. únor, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1945, 20. únor, 20. říjen, 20. prosinec, 22. leden, 23. listopad, 26. červen, 29. květen, 30. červen, 30. duben, 30. listopad, 30. září, 31. srpen, 5. březen, 6. duben, 8. únor, 9. únor. Rozbalte index (48 více) »
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Academia · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Anšlus · Vidět víc »
Anna Pollertová
v Anna Pollertová, rodným jménem Baumová, (7. května 1899 Praha-Královské Vinohrady – 19. leden 1945 Berlín-Plötzensee) byla aktivní členkou Ženské národní rady (ŽNR).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Anna Pollertová · Vidět víc »
Ústřední vedení odboje domácího
Dům členů organizace ÚVOD v obci Oselce. Památeční plaketa na tomto domě. Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) byl ústřední orgán protinacistického odboje v Protektorátu Čechy a Morava.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Ústřední vedení odboje domácího · Vidět víc »
Ženská národní rada
Pamětní deska Františce Plamínkové, zakladatelce ŽNR Ženská národní rada (ŽNR) (založena 1923 – úředně rozpuštěna 1942) byla vrcholná organizace ženského emancipačního hnutí v předmnichovském Československu.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Ženská národní rada · Vidět víc »
Československé legie
Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Československé legie · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Československo · Vidět víc »
Čin (časopis)
Čin (s podtitulem „týdeník pro veřejné a kulturní otázky“) byl časopis, který vycházel v letech 1929–1939.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Čin (časopis) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Berlín · Vidět víc »
Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel (česky Branibor nad Havolou) je německé město, jedno ze čtyř center Spolkové země Braniborsko.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Brandenburg an der Havel · Vidět víc »
Dachau
Dachau je německé velké okresní město a zároveň okresní město, náležící Bavorsku, které leží asi 20 km severně od Mnichova.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Dachau · Vidět víc »
Doktor filozofie
Doktor filozofie (z lat.), ve zkratce PhDr. psané před jménem, je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a v Česku od zrušení udělování titulu ve zkratce PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách vysokých škol.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Doktor filozofie · Vidět víc »
Doktor medicíny
Lékařka – Virginia Apgarová Doktor medicíny (původně lat., zkratka MUDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům vysoké školy v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Doktor medicíny · Vidět víc »
Doktor přírodních věd
Doktor přírodních věd (z lat., ve zkratce RNDr. před jménem; doslovně »doktor „věcí“ přírodních«) je akademický titul udělovaný v oblasti přírodních věd.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Doktor přírodních věd · Vidět víc »
Doktor práv
Doktor práv (ve zkratce JUDr. psané před jménem; dříve se též používala zkratka Dr. jur.) je akademický titul udělovaný v oblasti práva.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Doktor práv · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Drážďany · Vidět víc »
Druhá republika
Druhá republika je označení pro politický systém Československa v období od 1. října 1938 do 15. března 1939, tedy v období od mnichovské dohody do německé okupace Čech a Moravy.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Druhá republika · Vidět víc »
Eduard Bass
Reliéf na pamětní desce na Jiráskově náměstí v Praze Hrob Eduarda Basse na Vyšehradském hřbitově Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt (1. ledna 1888 Praha-Malá Strana farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze – 2. října 1946 Praha), byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Eduard Bass · Vidět víc »
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Edvard Beneš · Vidět víc »
Ferdinand Peroutka
Osvědčení Ferdinanda Peroutky o jeho internaci v koncentračních táborech. Ferdinand Peroutka (PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika narozených ŠT N36 • 1892-1896, s. 165. – New York) byl český spisovatel, dramatik a publicista.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Ferdinand Peroutka · Vidět víc »
František Andršt
Svatební fotografie z roku 1928 František Andršt (Benešov farnosti Benešov u Prahy – Praha) byl český sociálně demokratický odborový pracovník a účastník protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a František Andršt · Vidět víc »
Gestapo
Sídlo hlavního úřadu gestapa na Prinz-Albrecht-Straße v Berlíně (1933) Petschkův palác neboli Petschkárna, kde sídlila hlavní úřadovna gestapa v Protektorátu Čechy a Morava Gestapo (zkratka z Geheime Staatspolizei, česky „tajná státní policie“) byla tajná policie nacistického Německa, působící i na jím okupovaných územích.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Gestapo · Vidět víc »
Heda Kaufmannová
Heda Kaufmannová (24. dubna 1905 Praha – 7. srpna 1981 Praha) byla spisovatelka, překladatelka a účastnice českého protinacistického odboje.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Heda Kaufmannová · Vidět víc »
Heydrichiáda
Seznam popravených na Kobyliské střelnici v Praze Mauthausenu Heydrichiáda je souhrnný název pro období těžkých represí prováděných německými nacistickými okupanty během druhé světové války na území Protektorátu Čechy a Morava ve spojitosti s osobou zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Heydrichiáda · Vidět víc »
Jan Bělehrádek
Jan Bělehrádek (18. prosince 1896 Praha – 8. května 1980 Londýn) byl český a československý lékař, rektor Univerzity Karlovy, politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jan Bělehrádek · Vidět víc »
Jaroslav Šimsa
Jaroslav Šimsa (12. října 1900 Praha – 8. února 1945 Koncentrační tábor Dachau) byl český publicista a filosof, aktivní zejména v prostředí Československé YMCA.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaroslav Šimsa · Vidět víc »
Jaroslav Čihák
Matriční záznam o narození Jaroslava Čiháka (matrika N 1888–1916 Kratonohy, SOA Zámrsk) Jaroslav Čihák, křtěný Jaroslav Karel, (krycí jméno Znamenáček) (24. července 1891 Kratonohy – 30. dubna 1944 Londýn) byl československý voják, divizní generál, příslušník Obrany národa a československého zahraničního odboje ve Velké Británii.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaroslav Čihák · Vidět víc »
Jaroslav Hájíček
Jaroslav Hájíček (25. srpna 1899, Hosty farnost Chrášťany – 21. března 1978, Praha) byl československý voják, zpravodajský důstojník a příslušník protinacistického odboje.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jaroslav Hájíček · Vidět víc »
Jiří Baum
Jiří Baum (20. září 1900 Praha-Královské Vinohrady – leden 1944 koncentrační tábor ve Varšavě) byl český zoolog, cestovatel a spisovatel.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jiří Baum · Vidět víc »
Jiří Pleskot (právník)
Jiří Pleskot (3. února 1901 Valašské Meziříčí farnost Valašské Meziříčí – 24. října 1942 Mauthausen) byl český právník, člen odboje (PVVZ), popraven za podporu výsadkářů z operace Anthropoid.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jiří Pleskot (právník) · Vidět víc »
Jiřina Picková
Jiřina Picková, pseudonym Marie Brodská (11. dubna 1912 Jaroměřice nad Rokytnou - 16. listopadu 1943 Auschwitz), byla česká středoškolská pedagožka židovského původu.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Jiřina Picková · Vidět víc »
Josef Churavý
Plukovník (brigádní generál in memoriam) Josef Churavý (27. října 1894 Olomouc farnost při kostele sv. Michala v Olomouci – 30. června 1942 Praha) byl vlastenec, důstojník Československé armády, zástupce velitele Vojenského zeměpisného ústavu (VZÚ) Praha, legionář, významná osobnost protifašistického odboje, představitel vedení druhé garnitury vojenské odbojové organizace Obrana národa.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Josef Churavý · Vidět víc »
Josef Fischer (filozof)
Josef Fischer (2. dubna 1891 Kolín – 19. února 1945 Neubrandenburg, Německo) byl český židovský filozof, sociolog, publicista, překladatel, odbojář, bratr literárního vědce Otokara Fischera.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Josef Fischer (filozof) · Vidět víc »
Josef Friedl
Rodinná trojitá vila ve Lhotce - Zálesí, kde v prostředním domku bydlel Ing. Josef Friedl Rodinná vila ve Lhotce - Zálesí, kde bydlel JUDr. Rudolf Mareš - soused Ing. Josefa Friedla v Josef Friedl (15. září 1907 Praha – 8. února 1945 Drážďany) byl komerční inženýr, nakladatelský a kulturní pracovník a účastník II.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Josef Friedl · Vidět víc »
Karel Čapek
Karel Čapek (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Karel Čapek · Vidět víc »
Karel Bondy
Karel Bondy (21. prosince 1906 Praha – 22. ledna 1945 Neubrandenburg v Německu) byl český podnikatel, advokát, finančník, politik a odbojář.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Karel Bondy · Vidět víc »
Koncentrační tábor Ravensbrück
Pohled na jednu z budov v táboře Velitelství jednotek SS Nacistický koncentrační tábor Ravensbrück byl tábor určený především pro ženské vězeňkyně, nacházející se na severu Německa asi 90 km od Berlína poblíž vesnice Ravensbrück.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Koncentrační tábor Ravensbrück · Vidět víc »
Leden
Leden je podle gregoriánského kalendáře první měsíc v roce.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Leden · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Londýn · Vidět víc »
Masarykova demokratická akademie
Masarykova demokratická akademie (MDA, dříve Masarykova dělnická akademie) je vzdělávací organizace a sociálně demokratický think tank.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Masarykova demokratická akademie · Vidět víc »
Mírov
Mírov (německy Mürau) je obec ležící v jižní části okresu Šumperk, asi 4 km SZ od Mohelnice.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Mírov · Vidět víc »
Milada Horáková
Milada Horáková, rozená Králová (25. prosince 1901 Královské Vinohrady – 27. června 1950 Praha), byla česká právnička, politička, národní demokratická socialistka a feministka, manželka zemědělského inženýra a novináře Bohuslava Horáka.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Milada Horáková · Vidět víc »
Mnichov
Mnichov (bavorsky Minga,,, staroněmecky Munichen – bei den Mönchen – u mnichů) je hlavní město Bavorska, které leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,5 miliony obyvatel je to třetí největší město v Německu (po Berlíně a Hamburku).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Mnichov · Vidět víc »
Mnichovská dohoda
Itálii Mnichovská dohoda (neboli mnichovská zrada či mnichovský diktát) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Mnichovská dohoda · Vidět víc »
Nacismus
Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Nacismus · Vidět víc »
Národní strana práce (1938)
Národní strana práce byla česká levicová politická strana období československé druhé republiky.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Národní strana práce (1938) · Vidět víc »
Obrana národa
Obrana národa (ON) byla vojenská protinacisticky zaměřená odbojová organizace.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Obrana národa · Vidět víc »
Operace Silver A
Operace Silver A byl krycí název zvláštní výsadkové operace připravené druhým (zpravodajským) oddělením Ministerstva národní obrany exilové československé vlády v Londýně.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Operace Silver A · Vidět víc »
Osvětim
Náměstí v Osvětimi Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí Osvětim (rod ženský; zřídka Osvěnčín nebo Osvěčím, (rod mužský),,, romsky Aušvica nebo Osvěnčim) je polské čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství ležící při ústí řeky Soły do Visly.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Osvětim · Vidět víc »
Petr Zenkl
Petr Zenkl (13. června 1884 Tábor (2. shora) jako Petr Antonín Zenkl; podle přípisů oddán na Smíchově 13. 11. 1909 a bez vyznání od 10. 2. 1921 – 2. nebo 3. listopadu 1975, Raleigh, Severní Karolína, USA) byl český a československý politik, primátor města Prahy (duben 1937 – únor 1939 a 1945–1946), předseda národně socialistické strany (1945–1948), místopředseda čs. vlády (1946–1948), po únoru 1948 exilový politik a předseda Rady svobodného Československa (1949–1974).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Petr Zenkl · Vidět víc »
Politické ústředí
Politické ústředí (PÚ) byla protiněmecká odbojová organizace působící na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1940 a zaměřovalo se na udržování zpravodajských kontaktů s exilem.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Politické ústředí · Vidět víc »
Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava byla část československého území, od 15., respektive 16.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Protektorát Čechy a Morava · Vidět víc »
Prozatímní státní zřízení
Prozatímní státní zřízení (slovensky Dočasné štátne zriadenie) byl oficiální název československé exilové vlády v Londýně v období existence protektorátu Čechy a Morava a první Slovenské republiky během druhé světové války.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Prozatímní státní zřízení · Vidět víc »
Rudolf Mareš
Rudolf Mareš (22. prosince 1909 ve Štokách u Havlíčkova Brodu – 20. října 1944 v Praze) byl za protektorátu jedním z vedoucích funkcionářů ilegální organizace Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) a působil též v odbojové organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ).
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Rudolf Mareš · Vidět víc »
Sabotáž
Japonští experti vyšetřují sabotáž na trati Jihomandžuské železniční společnosti, která vedla k japonské okupaci Mandžuska Sabotáž (česky též záškodnictví) je podvratná diverzní činnost, která spočívá v úmyslném a vždy důsledně utajeném poškozování předmětů denní potřeby nebo v narušování funkčnosti nějakého důležitého technického systému.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Sabotáž · Vidět víc »
Sociální demokracie (Česko)
Sociální demokracie (zkratka SOCDEM, do června 2023 Česká strana sociálně demokratická, zkratka ČSSD) je středolevicová sociálnědemokratická a nejstarší dosud existující česká politická strana.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Sociální demokracie (Česko) · Vidět víc »
Strana národní jednoty
Strana národní jednoty byla česká politická strana období československé druhé republiky.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Strana národní jednoty · Vidět víc »
Stuttgart
Stuttgart (česky též Štíhrad) je hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Stuttgart · Vidět víc »
Svobodné zednářství
gnosis“ (řecky „poznání“), přisuzovány jsou i mnohé další významy. Používá se také varianta bez písmene „G“. Svobodné zednářství je uzavřená mezinárodní organizace, která je zasvěcena společnému cíli (morální a intelektuální zdokonalení lidstva) skrze rituály a obřady.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Svobodné zednářství · Vidět víc »
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Tomáš Garrigue Masaryk · Vidět víc »
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Varšava · Vidět víc »
Věznice Plötzensee
Plötzensee je věznice ležící v berlínské čtvrti Charlottenburg.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Věznice Plötzensee · Vidět víc »
Viktor Kaufmann
Viktor Kaufmann (21. srpna 1900 Praha – 26. února 1945 Neubrandenburg) byl lékař (internista); starší bratr Hedy Kaufmannové (1905–1981) – spisovatelky, překladatelky a účastnice českého protinacistického odboje.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Viktor Kaufmann · Vidět víc »
Vladimír Krajina
Vladimír Krajina (30. ledna 1905 Slavice u Třebíče farnost Třebíč-Jejkov – 1. června 1993 Vancouver, Kanada) byl vědec, pedagog, politik a jeden z hlavních představitelů domácího nekomunistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Vladimír Krajina · Vidět víc »
Vojtěch Čížek
Vojtěch Čížek (27. srpna 1884 Kolín farnost Kolín – 26. června 1942 Mnichov) byl pedagogický pracovník.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Vojtěch Čížek · Vidět víc »
Volfgang Jankovec
Volfgang Jankovec (psán též jako Wolfgang Jankovec, v odboji působící pod krycím jménem Havelka; 10. října 1896, Plzeň farnosti Plzeň – 20. prosinec 1944, Berlín) byl český středoškolský pedagog a publicista, za německé okupace působící v domácím odboji, za což byl popraven.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a Volfgang Jankovec · Vidět víc »
YMCA
YMCA (Young Men's Christian Association – křesťanské sdružení mladých mužů) je nejstarší a největší mládežnickou organizací na světě.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a YMCA · Vidět víc »
11. březen
11.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 11. březen · Vidět víc »
12. březen
12.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 12. březen · Vidět víc »
13. prosinec
13.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 13. prosinec · Vidět víc »
15. duben
15.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 15. duben · Vidět víc »
15. květen
15.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 15. květen · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 16. listopad · Vidět víc »
19. únor
19.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 19. únor · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1938 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1939 · Vidět víc »
1940
1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1940 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1941 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1942 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1943 · Vidět víc »
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1944 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 1945 · Vidět víc »
20. únor
20.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 20. únor · Vidět víc »
20. říjen
20.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 20. říjen · Vidět víc »
20. prosinec
20.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 20. prosinec · Vidět víc »
22. leden
22.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 22. leden · Vidět víc »
23. listopad
23.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 23. listopad · Vidět víc »
26. červen
26.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 26. červen · Vidět víc »
29. květen
29.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 29. květen · Vidět víc »
30. červen
30.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 30. červen · Vidět víc »
30. duben
30.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 30. duben · Vidět víc »
30. listopad
30.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 30. listopad · Vidět víc »
30. září
30.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 30. září · Vidět víc »
31. srpen
31.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 31. srpen · Vidět víc »
5. březen
5.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 5. březen · Vidět víc »
6. duben
6.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 6. duben · Vidět víc »
8. únor
8.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 8. únor · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Petiční výbor Věrni zůstaneme a 9. únor · Vidět víc »
