Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Petrohrad

Index Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Otevřít v Google Maps

Obsah

  1. 268 vztahy: Administrativní dělení Ruska, Admiralita (Petrohrad), Alžběta Petrovna, Alegorie, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Něvský, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexandrův sloup, Alexej Grigorjevič Razumovskij, Amenhotep III., Amsterdam, Anna Ivanovna, Antonio Rinaldi, Arméni, Únorová revoluce, Atentát, Atlant, ATP World Tour 250, Aurora (křižník), Azerové, Židé, Žula, České národní obrození, Čuvaši, Říjnová revoluce, Řeka, Étienne Maurice Falconet, Baltské moře, Baroko, Bartolomeo Rastrelli, Bělogvardějci, Bělorusové, Benátky, Bombový útok v Petrohradu 2017, Bronz, Bulvár, Burza, Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad), Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Domenico Trezzini, Druhá světová válka, Duma, Eduard Ivanovič Totleben, Empír, Ermitáž, Estonci, Evropská liga UEFA, Exonymum, Federální města Ruské federace, ... Rozbalte index (218 více) »

  2. Federální města Ruské federace
  3. Přístavní města v Rusku
  4. Sídla založená roku 1703
  5. Vladimir Iljič Lenin

Administrativní dělení Ruska

#PŘESMĚRUJ Federální subjekty Ruska.

Vidět Petrohrad a Administrativní dělení Ruska

Admiralita (Petrohrad)

Budova admirality (rusky Адмиралте́йство) patří k pozoruhodnostem města na Něvském prospektu v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Admiralita (Petrohrad)

Alžběta Petrovna

Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.

Vidět Petrohrad a Alžběta Petrovna

Alegorie

Tizian: Alegorie času (též ''Trojí věk člověka'') Agnolo Bronzino: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') Stuttgartu Alegorie (řec. ἀλληγορία – „říci jinak“), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném.

Vidět Petrohrad a Alegorie

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II.

Vidět Petrohrad a Alexandr I. Pavlovič

Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr II.

Vidět Petrohrad a Alexandr II. Nikolajevič

Alexandr Něvský

Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.

Vidět Petrohrad a Alexandr Něvský

Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.

Vidět Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandrův sloup

Alexandrův sloup v Petrohradu, v pozadí Zimní palác Alexandrův sloup (rusky Александровская колонна) je vítězný sloup v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Alexandrův sloup

Alexej Grigorjevič Razumovskij

#PŘESMĚRUJ Alexej Grigorjevič Razumovský.

Vidět Petrohrad a Alexej Grigorjevič Razumovskij

Amenhotep III.

Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1390–1353 př. n. l. Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou Mutenwiya, dcera krále Artatama I. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Neb-maat-re (Pán pravdy je Re).

Vidět Petrohrad a Amenhotep III.

Amsterdam

Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA) nebo též méně používané Amsterodam je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska.

Vidět Petrohrad a Amsterdam

Anna Ivanovna

Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V.

Vidět Petrohrad a Anna Ivanovna

Antonio Rinaldi

Antonio Rinaldi (1709, Palermo – 10. dubna 1794, Řím) byl italský architekt působící v ruských carských službách.

Vidět Petrohrad a Antonio Rinaldi

Arméni

Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.

Vidět Petrohrad a Arméni

Únorová revoluce

Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.

Vidět Petrohrad a Únorová revoluce

Atentát

atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.

Vidět Petrohrad a Atentát

Atlant

Čtveřice barokních Atlantů od M. B. Brauna se uplatňuje na dvojici portálů pražského Clam-Gallasova paláce Atlant je sochařsky pojatý architektonický prvek v podobě svalnatých mužských postav, používaný ve funkci běžně příslušející sloupu či pilastru v klasické řádové architektuře.

Vidět Petrohrad a Atlant

ATP World Tour 250

#PŘESMĚRUJ ATP Tour 250.

Vidět Petrohrad a ATP World Tour 250

Aurora (křižník)

Aurora (Аврора, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy ''Pallada'', který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Aurora (křižník)

Azerové

Azerové neboli Ázerbájdžánci jsou turkický národ žijící především v Ázerbájdžánu, Gruzii, severozápadním Íránu a roztroušeně po celém bývalém SSSR.

Vidět Petrohrad a Azerové

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Vidět Petrohrad a Židé

Žula

Žuly (též granity) jsou hlubinné vyvřelé horniny obsahující v podstatném množství křemen.

Vidět Petrohrad a Žula

České národní obrození

Život v Praze koncem 18. století České národní obrození byl proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do druhé poloviny 19. století, politicky bylo završeno roku 1918 vznikem národního státu.

Vidět Petrohrad a České národní obrození

Čuvaši

Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.

Vidět Petrohrad a Čuvaši

Říjnová revoluce

Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.

Vidět Petrohrad a Říjnová revoluce

Řeka

Řeka protékající údolím Řeka je přirozený vodní tok.

Vidět Petrohrad a Řeka

Étienne Maurice Falconet

Étienne Maurice Falconet (1. prosince 1716 Paříž – 4. ledna 1791 tamtéž) byl francouzský sochař.

Vidět Petrohrad a Étienne Maurice Falconet

Baltské moře

Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.

Vidět Petrohrad a Baltské moře

Baroko

charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.

Vidět Petrohrad a Baroko

Bartolomeo Rastrelli

Zimní palác kostel svatého Ondřeje v Kyjevě Francesco Bartolomeo Rastrelli (rusky:; 1700–1771) byl italský architekt působící v carském Rusku, představitel ukrajinského a ruského baroka.

Vidět Petrohrad a Bartolomeo Rastrelli

Bělogvardějci

Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.

Vidět Petrohrad a Bělogvardějci

Bělorusové

Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.

Vidět Petrohrad a Bělorusové

Benátky

Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.

Vidět Petrohrad a Benátky

Bombový útok v Petrohradu 2017

Bombový útok v Petrohradu se odehrál 3. dubna 2017 mezi stanicemi Technologičeskij institut a Sennaja ploščaď na modré lince petrohradského metra.

Vidět Petrohrad a Bombový útok v Petrohradu 2017

Bronz

Socha lva z bronzu Hlavně děl z bronzu Bronz je slitina mědi a cínu, případně i v malém množství jiných kovů jako např.

Vidět Petrohrad a Bronz

Bulvár

Le Boulevard St. Denis, Paříž, Jean Béraud Bulvár je široká městská ulice, která bývá často postavena na místech bývalých městských hradeb.

Vidět Petrohrad a Bulvár

Burza

Burza je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji.

Vidět Petrohrad a Burza

Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)

Pohled na chrám s okolní zástavbou. Chrám Nejsvětější Trojice (rusky Троицкий собор) je pravoslavný chrám v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)

Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)

Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.

Vidět Petrohrad a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)

Domenico Trezzini

Trezzinův památník Domenico Trezzini (1670, Astano, Švýcarsko – 2. března 1734, Petrohrad, Rusko) byl švýcarsko-italský barokní architekt, jenž dal vzniknout baroknímu architektonickému stylu „petrovského baroka“, používaného v Rusku v době vrcholného období baroka.

Vidět Petrohrad a Domenico Trezzini

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Vidět Petrohrad a Druhá světová válka

Duma

Duma (rusky дума) je název různých druhů zastupitelstev v ruské historii i v moderní Ruské federaci.

Vidět Petrohrad a Duma

Eduard Ivanovič Totleben

Eduard Ivanovič Totleben (rusky Эдуа́рд Ива́нович Тотле́бен), také znám jako Franz Eduard Graf von Totleben (20. května 1818 Mitau – 1. července 1884 Bad Soden am Taunus) byl ruský vojenský inženýr (ženijní odborník) a generál německé národnosti.

Vidět Petrohrad a Eduard Ivanovič Totleben

Empír

Vítězný oblouk v Paříži Empír nebo empir (z franc. empire, císařství), zvaný také císařský sloh, označuje sloh období klasicismu, který se rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte.

Vidět Petrohrad a Empír

Ermitáž

Ermitáž (plný ruský název: Госуда́рственный Эрмита́ж; z fr. ermitage – „osamělé místo“, "poustevna") v Petrohradu je jedno z největších a nejznámějších muzeí v Rusku i v celém světě.

Vidět Petrohrad a Ermitáž

Estonci

Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.

Vidět Petrohrad a Estonci

Evropská liga UEFA

Evropská liga UEFA, do roku 2009 Pohár UEFA, je klubová fotbalová soutěž mezi evropskými týmy pořádaná organizací UEFA.

Vidět Petrohrad a Evropská liga UEFA

Exonymum

Exonymum (z řeckého exónymos, a to z ἔξω (éxō) vně, mimo a ὄνυμα (ónyma) jméno) znamená „vnější“ označení, podobu vlastního jména (propria, například zeměpisného toponyma, osobního jména, antroponyma atd.), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.) označují objekty a osoby mimo tuto oblast (např.

Vidět Petrohrad a Exonymum

Federální města Ruské federace

Ruská federace je rozdělena na 85 administrativních subjektů, z nichž tři jsou federální města (rusky Города федерального значения Российской Федерации, Goroda federalnogo značenija Rossijskoj federacii).

Vidět Petrohrad a Federální města Ruské federace

Federální okruhy Ruska

Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.

Vidět Petrohrad a Federální okruhy Ruska

Finové

Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.

Vidět Petrohrad a Finové

Finský záliv

Finský záliv (Finskij zaliv) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (provincie Kymenlaakso, Uusimaa a Vlastní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.

Vidět Petrohrad a Finský záliv

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.

Vidět Petrohrad a Fjodor Michajlovič Dostojevskij

FK Zenit Sankt-Petěrburg

FK Zenit Sankt-Petěrburg (Rusky: ФК „Зенит“ Санкт-Петербург) je profesionální ruský fotbalový klub sídlící v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a FK Zenit Sankt-Petěrburg

Fotbal

Fotbal (z anglického football, foot.

Vidět Petrohrad a Fotbal

Fotbal na Letních olympijských hrách 1980

Fotbalový turnaj na Letních olympijských hrách 1980 konaný v Moskvě a dalších městech Sovětského svazu ve dnech 20. července až 2. srpna byl 15.

Vidět Petrohrad a Fotbal na Letních olympijských hrách 1980

Gazprom

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Vidět Petrohrad a Gazprom

Grigorij Alexandrovič Potěmkin

Grigorij Alexandrovič Potěmkin-Tavričeskij, správným přepisem Poťomkin-Tavričeskij, (Čiževo –, Jasy) byl ruský šlechtic, voják, diplomat a politik, který vstoupil do dějin především jako dlouholetý rádce, milenec a neoficiální spoluvládce carevny Kateřiny II.

Vidět Petrohrad a Grigorij Alexandrovič Potěmkin

Grigorij Grigorjevič Orlov

Grigorij Grigorjevič Orlov (Григорий Григорьевич Орлов, 17. října 1734, Ljutkino, Tverská gubernie – 24. dubna 1783, Moskva) byl důstojník ruské carské armády z hraběcího rodu Orlovů.

Vidět Petrohrad a Grigorij Grigorjevič Orlov

Grigorij Jefimovič Rasputin

Grigorij Jefimovič Rasputin (Pokrovskoje, Ruské impérium –, Sankt Petěrburg, Ruské impérium) byl sibiřský mužik, léčitel a mystik, zároveň alkoholik a sexuální maniak, který patrně předstíral jisté parapsychologické schopnosti.

Vidět Petrohrad a Grigorij Jefimovič Rasputin

Gruzíni

Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.

Vidět Petrohrad a Gruzíni

Gubernátor

Gubernátor (ze starořeckého κυβερνητική / kybernetiké – „umění řízení“, z κυβερνάω / kybernao – „řídit“, z κυβερνήτης / kybernētēs – „kormidelník“) je označení hlavního představitele velké administrativně-územní, federativní jednotky – gubernie.

Vidět Petrohrad a Gubernátor

HIV

HIV (z angl. Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti) je obalený RNA virus z rodu lentivirus, náležící do čeledi retroviridae.

Vidět Petrohrad a HIV

Hladomor

Hladomor v Rusku na podzim 1921 Strádající obyvatelstvo na Ukrajině během Holodomoru v letech 1932-33 Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění.

Vidět Petrohrad a Hladomor

Hry dobré vůle

Jane Fondovou) Hry dobré vůle byly mezinárodní sportovní akce pro zvané špičkové sportovce, pořádané nepravidelně v letech 1986–2001.

Vidět Petrohrad a Hry dobré vůle

Ikonostas

Moskvě Litoměřicích Ikonostas je dřevěná nebo mramorová stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje presbyterium od lodi (tedy nejsvatější, oltářní prostor chrámu od prostoru pro laiky) a na níž jsou podle závazného systému v několika řadách upevňovány ikony.

Vidět Petrohrad a Ikonostas

Ilja Repin

Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.

Vidět Petrohrad a Ilja Repin

Ivan Michajlovič Sečenov

Ivan Michajlovič Sečenov (rusky Иван Михайлович Сеченов; 13. srpna 1829 – 15. listopadu 1905), byl ruský fyziolog a neurolog, od roku 1869 člen-korespondent a od roku 1904 řádný člen Petrohradské akademie.

Vidět Petrohrad a Ivan Michajlovič Sečenov

Jantarová komnata

Původní jantarová komnata, 1931 Původní jantarová komnata byla místnost s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru.

Vidět Petrohrad a Jantarová komnata

Jaroslav Hašek

Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30.

Vidět Petrohrad a Jaroslav Hašek

Jekatěrinburg

Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.

Vidět Petrohrad a Jekatěrinburg

Josef Jungmann

Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.

Vidět Petrohrad a Josef Jungmann

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Vidět Petrohrad a Josif Vissarionovič Stalin

Juliánský kalendář

Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.

Vidět Petrohrad a Juliánský kalendář

Jusupovové

Jusupovové (rusky Юсу́повы / Jusupovy) byli ruský šlechtický rod pocházející z panovnické dynastie Nogajců, proslulá svým nesmírným bohatstvím, filantropií a uměleckými sbírkami v 18.

Vidět Petrohrad a Jusupovové

Kalk

Kalk je jazykovědný termín označující slovo, sousloví nebo frázi, které vznikly doslovným překladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka.

Vidět Petrohrad a Kalk

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Vidět Petrohrad a Kateřina II. Veliká

Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)

Katedrála Panny Marie Kazaňské, či jen Kazaňská katedrála, je katedrální chrám ruské pravoslavné církve v ruském Petrohradě.

Vidět Petrohrad a Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)

Katedrála svatého Izáka

Katedrální chrám svatého Izáka nebo Isakijevský chrám je chrám Ruské pravoslavné církve v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Katedrála svatého Izáka

Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)

Kirovsko-Vyborgskaja linka je název červené linky Petrohradského metra.

Vidět Petrohrad a Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)

Klasicismus

Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.

Vidět Petrohrad a Klasicismus

Kolomjažská mešita

Kolomjažská mešita je mešita v Petrohradě, která se nachází na severu města v historickém rajonu Kolomjagi.

Vidět Petrohrad a Kolomjažská mešita

Komunistická strana Sovětského svazu

Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС).

Vidět Petrohrad a Komunistická strana Sovětského svazu

Kontinentální hokejová liga

Kontinentální hokejová liga (KHL) je mezinárodní profesionální hokejová liga.

Vidět Petrohrad a Kontinentální hokejová liga

Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)

Pamětní deska darovaná francouzským generálním konzulem v roce 2017 Kostel svaté Kateřiny je jeden z chrámů sloužících příslušníkům římskokatolické církve v druhém největším ruském městě, Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)

Kronštadt

Kronštadt (z německého Krone (koruna) a Stadt (město)) je opevněné město na ostrově Kotlin v Baltském moři.

Vidět Petrohrad a Kronštadt

Kunstkamera

Kunstkamera (rusky Кунсткамера, německy Kunstkammer) je první ruské muzeum, založené carem Petrem I. Velikým v 10.

Vidět Petrohrad a Kunstkamera

Kupole

Řez kupolí s lucernou nad kaplí ''Cappella del Presepio'' v bazilice ''Santa Maria Maggiore'' v Římě) Kupole nebo kopule (z, vypouklina, sud, a, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem.

Vidět Petrohrad a Kupole

Lachta Centr

Lachta Centr je mrakodrap, který se nachází v ruském městě Petrohradu ve čtvrti Lachta na břehu Finského zálivu.

Vidět Petrohrad a Lachta Centr

Lední hokej

Lední hokej (zkráceně také jen hokej) je týmový sport hraný na ledě.

Vidět Petrohrad a Lední hokej

Leningradská aféra

Jako leningradská aféra se označuje řada údajných kriminálních případů, které vyústily v čistku komunistické strany a státní správy SSSR v Leningradu a Leningradské oblasti v letech 1948–1950.

Vidět Petrohrad a Leningradská aféra

Leningradská oblast

Leningradská oblast je oblast na severozápadě evropské části Ruska.

Vidět Petrohrad a Leningradská oblast

Letiště Pulkovo

Letiště Pulkovo (- Aeroport Pulkovo; IATA: LED, ICAO: ULLI) je mezinárodní letiště obsluhující ruské město Petrohrad.

Vidět Petrohrad a Letiště Pulkovo

Letní olympijské hry 1980

vpravo XXII.

Vidět Petrohrad a Letní olympijské hry 1980

Lev Davidovič Trockij

Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.

Vidět Petrohrad a Lev Davidovič Trockij

Lomonosov (město)

Lomonosov, do roku 1948 Oranienbaum, je město v západním Rusku na pobřeží Finského zálivu, dnes součást Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Lomonosov (město)

Marie Nikolajevna Ruská

Marie Nikolajevna Ruská (rusky Мария Николаевна, 18. srpna 1819, Pavlovsk/Petrohrad –21. února 1876, Petrohrad) byla dcera ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské.

Vidět Petrohrad a Marie Nikolajevna Ruská

Mariinské divadlo

Mariinské divadlo, Petrohrad, Rusko Mariinské divadlo (rusky Мариинский театр) je velká divadelní budova v ruském Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Mariinské divadlo

Mariinský palác

Mariinský palác je barokní budova v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, postavena v architektonickém slohu známém jako jelizavetinské baroko.

Vidět Petrohrad a Mariinský palác

Měděný jezdec (památník)

#PŘESMĚRUJ Měděný jezdec (socha).

Vidět Petrohrad a Měděný jezdec (památník)

Měděný jezdec (socha)

Měděný jezdec je bronzová jezdecká socha Petra Velikého v Petrohradě, jejímž autorem je Étienne Maurice Falconet.

Vidět Petrohrad a Měděný jezdec (socha)

Městský obvod

Městský obvod je v některých městech označení pro část města na určité úrovni členění.

Vidět Petrohrad a Městský obvod

Metro v Petrohradu

Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy.

Vidět Petrohrad a Metro v Petrohradu

Michail Illarionovič Kutuzov

Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.

Vidět Petrohrad a Michail Illarionovič Kutuzov

Michajlovské divadlo

Michajlovské divadlo (je významné ruské divadlo v Petrohradě, známé operním a baletním souborem.

Vidět Petrohrad a Michajlovské divadlo

Michajlovský zámek

Michajlovský zámek (rusky Миха́йловский за́мок) je bývalá rezidence ruských carů, která se nachází na Sadové ulici v Petrohradě.

Vidět Petrohrad a Michajlovský zámek

Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.

Vidět Petrohrad a Mikuláš I. Pavlovič

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Vidět Petrohrad a Mikuláš II. Alexandrovič

Miloš Říha

Miloš Říha (6. prosince 1958 Přerov – 31. srpna 2020 Praha) byl český hokejový trenér a československý hokejový útočník.

Vidět Petrohrad a Miloš Říha

Mistrovství světa ve fotbale 2018

ruských rublů vydaných na památku mistrovství (vyobrazen je zde Lev Jašin) Mistrovství světa ve fotbale 2018 bylo 21. mistrovstvím asociace FIFA, poprvé v historii probíhalo v Rusku.

Vidět Petrohrad a Mistrovství světa ve fotbale 2018

Modrý most (Petrohrad)

Modrý most (Си́ний мост) je most přes řeku Mojku v ruském městě Petrohrad.

Vidět Petrohrad a Modrý most (Petrohrad)

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Vidět Petrohrad a Moskva

Most

visutý most s druhým největším rozpětím na světě Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace.

Vidět Petrohrad a Most

Mramor

Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).

Vidět Petrohrad a Mramor

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8.

Vidět Petrohrad a Nacistické Německo

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.

Vidět Petrohrad a Napoleon Bonaparte

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Vidět Petrohrad a Němčina

Německé císařství

Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people.

Vidět Petrohrad a Německé císařství

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Vidět Petrohrad a Německo

Něva

Něva je řeka v Leningradské oblasti a v Petrohradě v Rusku.

Vidět Petrohrad a Něva

Něvský prospekt

Něvský prospekt v lednu 2010 Ulice v roce 1799 Něvský prospekt v roce 2014. Dům knihy. Něvský prospekt (Невский проспект) je hlavní a nejrušnější ulice v ruském městě Petrohrad (Sankt-Petěrburgu).

Vidět Petrohrad a Něvský prospekt

Neoklasicismus

alt.

Vidět Petrohrad a Neoklasicismus

Nikolaj Judenič

Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.

Vidět Petrohrad a Nikolaj Judenič

Nizozemsko

Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.

Vidět Petrohrad a Nizozemsko

Obležení Leningradu

Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.

Vidět Petrohrad a Obležení Leningradu

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923, většinou zkracováno jako Osudy dobrého vojáka Švejka či hovorově jen Švejk) je čtyřdílný protiválečný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný.

Vidět Petrohrad a Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Pavel I. Ruský

Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.

Vidět Petrohrad a Pavel I. Ruský

Přímořský rajón (Petrohrad)

Přímořský rajón (rusky: Примо́рский райо́н) je rajón ruského federálního města Petrohrad.

Vidět Petrohrad a Přímořský rajón (Petrohrad)

Přístav

německém Mannheimu německém Hamburku Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie) Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře.

Vidět Petrohrad a Přístav

Petr (apoštol)

245x245pixelů Ukřižování svatého Petra Svatý Šimon (Simon, Simeon) zvaný Petr byl jeden z dvanácti apoštolů – prvních učedníků Ježíše Krista.

Vidět Petrohrad a Petr (apoštol)

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Vidět Petrohrad a Petr I. Veliký

Petrodvorec

Petrodvorec (v letech 1944–1997) je město v Rusku; spadá pod federální město Petrohrad, v jehož rámci tvoří centrum Petrodvoreckého rajónu.

Vidět Petrohrad a Petrodvorec

Petrohradská státní univerzita

Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.

Vidět Petrohrad a Petrohradská státní univerzita

Petropavlovská pevnost

Pevnost svatých apoštolů Petra a Pavla, nebo též Petropavlovská pevnost (rusky: Петропа́вловская кре́пость, oficiálně Sanktpetěrburská /Санкт-Петербургская/, v letech 1914–1917 — Petrohradská pevnost – /Петроградская крепость/) je pevnost v Petrohradu, nacházející se na Zaječím ostrově v ústí řeky Něvy.

Vidět Petrohrad a Petropavlovská pevnost

Pohár UEFA 2007/08

#PŘESMĚRUJ Pohár UEFA 2007/2008.

Vidět Petrohrad a Pohár UEFA 2007/08

Pohřebiště ruských panovníků

Znak Ruského carství Znak Ruského impéria Tento seznam pohřebišť ruských panovníků zahrnuje panovníky Ruského carství (existovalo v letech 1328 až 1721), a imperátory („císaře“) Ruského impéria (v letech 1721 až 1917).

Vidět Petrohrad a Pohřebiště ruských panovníků

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Vidět Petrohrad a Poláci

Polární kruh

Polární kruhy na mapě světa Na polárním kruhu ve Finsku, 1975 Polární kruh je zeměpisná rovnoběžka, jejíž poloha je určena sklonem zemské osy.

Vidět Petrohrad a Polární kruh

Pontonový most

Pontonový most Gdańsk-Sobieszewo v Polsku Pontonový most je most stojící na pontonech.

Vidět Petrohrad a Pontonový most

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Vidět Petrohrad a Pravoslaví

Průmyslová revoluce

anglického Leedsu v roce 1814 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.

Vidět Petrohrad a Průmyslová revoluce

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Vidět Petrohrad a První světová válka

Puškin (město)

Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.

Vidět Petrohrad a Puškin (město)

Rajón

Rajón (rusky a ukrajinsky райо́н, bělorusky раён; azersky rayon, lotyšsky rajons, gruzínsky რაიონი, raioni; moldavsky: raionul/районул; slovo bylo přejato z francouzského rayon) je ruské pojmenování územněsprávní jednotky, používané v řadě zemí bývalého Sovětského svazu (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Moldavsko a Ázerbájdžán), odpovídající českému okresu či městskému obvodu (ve městech).

Vidět Petrohrad a Rajón

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.

Vidět Petrohrad a Rakousko-Uhersko

Referendum

Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.

Vidět Petrohrad a Referendum

Romantická architektura

Zámek Neuschwanstein Počátky romantismu spadají do období odtržení umění od přítomnosti a jsou ovlivněny jeho nostalgickým zaměřením na minulost, tedy historismem.

Vidět Petrohrad a Romantická architektura

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Vidět Petrohrad a Ruština

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Vidět Petrohrad a Rudá armáda

Ruská akademie věd

Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.

Vidět Petrohrad a Ruská akademie věd

Ruská Premier Liga

Ruská Premier Liga je nejvyšší ruská fotbalová soutěž.

Vidět Petrohrad a Ruská Premier Liga

Ruská prozatímní vláda

Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.

Vidět Petrohrad a Ruská prozatímní vláda

Ruské carství

Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.

Vidět Petrohrad a Ruské carství

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Vidět Petrohrad a Ruské impérium

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Vidět Petrohrad a Rusko

Rusko-japonská válka

Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.

Vidět Petrohrad a Rusko-japonská válka

Rusové

Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.

Vidět Petrohrad a Rusové

Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu)

Výstup ze stanice Sennaja ploščaď (v překladu Senné náměstí) je stanice petrohradského metra.

Vidět Petrohrad a Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu)

Sevastopol

Sevastopol (i) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova.

Vidět Petrohrad a Sevastopol

Severní válka

Severní válka, resp.

Vidět Petrohrad a Severní válka

Severozápadní federální okruh

Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.

Vidět Petrohrad a Severozápadní federální okruh

Seznam osobností Petrohradu

znak (Petrohrad).

Vidět Petrohrad a Seznam osobností Petrohradu

SKA Petrohrad

SKA Petrohrad (СКА Санкт-Петербург) je profesionální ruský hokejový tým, který hraje v KHL.

Vidět Petrohrad a SKA Petrohrad

Smolný institut

Smolný institut v Petrohradě (Smolnyj institut blagorodnych děvic Sankt-Petěrburga) je někdejší první vysoká škola pro urozené dívky v Rusku.

Vidět Petrohrad a Smolný institut

Smolný klášter

Smolný klášter či Smolný monastýr je pravoslavný klášter nacházející se v ruském Petrohradě.

Vidět Petrohrad a Smolný klášter

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Vidět Petrohrad a Sovětský svaz

St. Petersburg Open

St.

Vidět Petrohrad a St. Petersburg Open

Státní duma Ruského impéria

Státní duma Ruského impéria nebo též Imperiální duma byla část zákonodárné shromáždění (dolní komora parlamentu) v pozdním období existence Ruského impéria.

Vidět Petrohrad a Státní duma Ruského impéria

Státní ruské muzeum

Státní ruské muzeum, do roku 1917 Ruské muzeum cara Alexandra III. (Ру́сский Музе́й Импера́тора Алекса́ндра III), je uměleckohistorické muzeum v ruském městě Petrohradě.

Vidět Petrohrad a Státní ruské muzeum

Světové dědictví

Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.

Vidět Petrohrad a Světové dědictví

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Vidět Petrohrad a Tataři

Tauridský palác

Tauridský, respektive Tavridský palác je jedna z nejrozlehlejších staveb Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Tauridský palác

Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu)

Technologičeskij institut je přestupní stanice metra v Petrohradu.

Vidět Petrohrad a Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu)

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.

Vidět Petrohrad a Tomáš Garrigue Masaryk

Tramvajová doprava v Petrohradu

Mapa tramvajové sítě v roce 2022 Koňka v ulicích Petrohradu Něvě Druhé největší město Ruska, Petrohrad, provozuje vlastní tramvajovou síť (rusky nebo také). Na 231 km tratí je v provozu 40 linek; petrohradská tramvajová síť patří k nejrozsáhlejším na světě.

Vidět Petrohrad a Tramvajová doprava v Petrohradu

Ukrajinci

Ukrajinci jsou východoslovanský národ.

Vidět Petrohrad a Ukrajinci

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.

Vidět Petrohrad a UNESCO

UTC+03:00

obrys.

Vidět Petrohrad a UTC+03:00

Valentina Matvijenková

Valentina Ivanovna Matvijenková (bez přechýlení Valentina Ivanovna Matvijenko, rusky Валентина Ивановна Матвиенко, * 7. dubna 1949 Šepetivka, Ukrajina) je ruská politička, členka politické strany Jednotné Rusko.

Vidět Petrohrad a Valentina Matvijenková

Vasiljevský ostrov

Vasiljevský ostrov (rusky Васильевский остров) je ostrov v ústí řeky Něvy do Finského zálivu.

Vidět Petrohrad a Vasiljevský ostrov

Vladimir

Vladimir je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy.

Vidět Petrohrad a Vladimir

Vladimir Iljič Lenin

Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924).

Vidět Petrohrad a Vladimir Iljič Lenin

Vodní kanál

Vodní kanál je většinou uměle vytvořený vodní tok, někdy i vodní plocha, která může sloužit k různým účelům.

Vidět Petrohrad a Vodní kanál

Vysokorychlostní trať

Vysokorychlostní železniční trať, zkráceně VRT, je železniční trať, na které jsou povoleny vyšší rychlosti než na tradiční železniční síti.

Vidět Petrohrad a Vysokorychlostní trať

Zahrada

Veřejně přístupný park ve Vídni, Belvederské zahrady. Ukázka zahrady v Garten Tulln, Rakousko. Zahrada na ostrově Isola Bella v Itálii Zahrada je lidmi upravený pozemek s uměle vysázenou vegetací, prostor, kde jsou obvykle pěstovány nebo umístěny rostliny.

Vidět Petrohrad a Zahrada

Zaječí ostrov (Petrohrad)

Zaječí ostrov z ptačího pohledu Zaječí ostrov (rusky – Zajačij ostrov) je ostrov na řece Něvě v Petrohradě v Rusku.

Vidět Petrohrad a Zaječí ostrov (Petrohrad)

Západoestonské souostroví

Západoestonské souostroví (estonsky Lääne-Eesti saarestik) je skupina ostrovů v Baltském moři, územně náležejících k Estonsku.

Vidět Petrohrad a Západoestonské souostroví

Zimní palác

Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.

Vidět Petrohrad a Zimní palác

Zlato

Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.

Vidět Petrohrad a Zlato

Zobcový sloup

Vespasiana Zobcový sloup (někdy také bodcový sloup, lat.) je památník připomínající vítězství v námořní bitvě.

Vidět Petrohrad a Zobcový sloup

Zvonice

Krupce Muzeu dřevěného porculánu v Držkové Zvonice je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení zvonů.

Vidět Petrohrad a Zvonice

1703

1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1703

1704

1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1704

1707

1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1707

1712

1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1712

1714

1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1714

1716

1716 (MDCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1716

1718

1718 (MDCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1718

1719

1719 (MDCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1719

1720

1720 (MDCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1720

1721

1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1721

1727

1727 (MDCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1727

1728

1728 (MDCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1728

1732

1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1732

1733

1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1733

1734

1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1734

1735

1735 (MDCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1735

1737

1737 (MDCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1737

1739

1739 (MDCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1739

1741

1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1741

1743

1743 (MDCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1743

1744

1744 (MDCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1744

1748

1748 (MDCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1748

1753

1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1753

1754

1754 (MDCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1754

1761

1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1761

1762

1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1762

1764

1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1764

1766

1766 (MDCCLXVI) byl 184.

Vidět Petrohrad a 1766

1769

1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1769

1782

1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1782

1785

1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1785

1786

1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1786

1790

1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1790

1794

1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1794

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1796

18. století

Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.

Vidět Petrohrad a 18. století

1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1801

1805

1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1805

1806

1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1806

1810

1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1810

1811

1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1811

1813

1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1813

1816

1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1816

1819

1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1819

1820

1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1820

1823

1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1823

1825

1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1825

1827

1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1827

1828

1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1828

1829

1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1829

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1830

1832

1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1832

1833

1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1833

1834

1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1834

1835

1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Vidět Petrohrad a 1835

1839

1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1839

1840

1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1840

1859

1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1859

1860

1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1860

1881

1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1881

1894

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1894

1897

1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Vidět Petrohrad a 1897

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1900

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1917

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Vidět Petrohrad a 1922

1924

1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Vidět Petrohrad a 1924

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1941

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Petrohrad a 1944

1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Vidět Petrohrad a 1945

1947

1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Vidět Petrohrad a 1947

1995

1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.

Vidět Petrohrad a 1995

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Vidět Petrohrad a 20. století

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Vidět Petrohrad a 2005

2012

Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Vidět Petrohrad a 2012

26. leden

26.

Vidět Petrohrad a 26. leden

7. listopad

7.

Vidět Petrohrad a 7. listopad

Viz také

Federální města Ruské federace

Přístavní města v Rusku

Sídla založená roku 1703

Vladimir Iljič Lenin

Také známý jako Leningrad, Pitěr, Sankt Petersburg, Sankt Petěrburg, Sankt Petěrburk, Sankt-Petersburg, Sankt-Petěrburg, Sankt-Petěrburk.

, Federální okruhy Ruska, Finové, Finský záliv, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, FK Zenit Sankt-Petěrburg, Fotbal, Fotbal na Letních olympijských hrách 1980, Gazprom, Grigorij Alexandrovič Potěmkin, Grigorij Grigorjevič Orlov, Grigorij Jefimovič Rasputin, Gruzíni, Gubernátor, HIV, Hladomor, Hry dobré vůle, Ikonostas, Ilja Repin, Ivan Michajlovič Sečenov, Jantarová komnata, Jaroslav Hašek, Jekatěrinburg, Josef Jungmann, Josif Vissarionovič Stalin, Juliánský kalendář, Jusupovové, Kalk, Kateřina II. Veliká, Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad), Katedrála svatého Izáka, Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu), Klasicismus, Kolomjažská mešita, Komunistická strana Sovětského svazu, Kontinentální hokejová liga, Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad), Kronštadt, Kunstkamera, Kupole, Lachta Centr, Lední hokej, Leningradská aféra, Leningradská oblast, Letiště Pulkovo, Letní olympijské hry 1980, Lev Davidovič Trockij, Lomonosov (město), Marie Nikolajevna Ruská, Mariinské divadlo, Mariinský palác, Měděný jezdec (památník), Měděný jezdec (socha), Městský obvod, Metro v Petrohradu, Michail Illarionovič Kutuzov, Michajlovské divadlo, Michajlovský zámek, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Miloš Říha, Mistrovství světa ve fotbale 2018, Modrý most (Petrohrad), Moskva, Most, Mramor, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německé císařství, Německo, Něva, Něvský prospekt, Neoklasicismus, Nikolaj Judenič, Nizozemsko, Obležení Leningradu, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Pavel I. Ruský, Přímořský rajón (Petrohrad), Přístav, Petr (apoštol), Petr I. Veliký, Petrodvorec, Petrohradská státní univerzita, Petropavlovská pevnost, Pohár UEFA 2007/08, Pohřebiště ruských panovníků, Poláci, Polární kruh, Pontonový most, Pravoslaví, Průmyslová revoluce, První světová válka, Puškin (město), Rajón, Rakousko-Uhersko, Referendum, Romantická architektura, Ruština, Rudá armáda, Ruská akademie věd, Ruská Premier Liga, Ruská prozatímní vláda, Ruské carství, Ruské impérium, Rusko, Rusko-japonská válka, Rusové, Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu), Sevastopol, Severní válka, Severozápadní federální okruh, Seznam osobností Petrohradu, SKA Petrohrad, Smolný institut, Smolný klášter, Sovětský svaz, St. Petersburg Open, Státní duma Ruského impéria, Státní ruské muzeum, Světové dědictví, Tataři, Tauridský palác, Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu), Tomáš Garrigue Masaryk, Tramvajová doprava v Petrohradu, Ukrajinci, UNESCO, UTC+03:00, Valentina Matvijenková, Vasiljevský ostrov, Vladimir, Vladimir Iljič Lenin, Vodní kanál, Vysokorychlostní trať, Zahrada, Zaječí ostrov (Petrohrad), Západoestonské souostroví, Zimní palác, Zlato, Zobcový sloup, Zvonice, 1703, 1704, 1707, 1712, 1714, 1716, 1718, 1719, 1720, 1721, 1727, 1728, 1732, 1733, 1734, 1735, 1737, 1739, 1741, 1743, 1744, 1748, 1753, 1754, 1761, 1762, 1764, 1766, 1769, 1782, 1785, 1786, 1790, 1794, 1796, 18. století, 1801, 1805, 1806, 1810, 1811, 1813, 1816, 1819, 1820, 1823, 1825, 1827, 1828, 1829, 1830, 1832, 1833, 1834, 1835, 1839, 1840, 1859, 1860, 1881, 1894, 1897, 1900, 1917, 1922, 1924, 1941, 1944, 1945, 1947, 1995, 20. století, 2005, 2012, 26. leden, 7. listopad.