Obsah
268 vztahy: Administrativní dělení Ruska, Admiralita (Petrohrad), Alžběta Petrovna, Alegorie, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr II. Nikolajevič, Alexandr Něvský, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Alexandrův sloup, Alexej Grigorjevič Razumovskij, Amenhotep III., Amsterdam, Anna Ivanovna, Antonio Rinaldi, Arméni, Únorová revoluce, Atentát, Atlant, ATP World Tour 250, Aurora (křižník), Azerové, Židé, Žula, České národní obrození, Čuvaši, Říjnová revoluce, Řeka, Étienne Maurice Falconet, Baltské moře, Baroko, Bartolomeo Rastrelli, Bělogvardějci, Bělorusové, Benátky, Bombový útok v Petrohradu 2017, Bronz, Bulvár, Burza, Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad), Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad), Domenico Trezzini, Druhá světová válka, Duma, Eduard Ivanovič Totleben, Empír, Ermitáž, Estonci, Evropská liga UEFA, Exonymum, Federální města Ruské federace, ... Rozbalte index (218 více) »
- Federální města Ruské federace
- Přístavní města v Rusku
- Sídla založená roku 1703
- Vladimir Iljič Lenin
Administrativní dělení Ruska
#PŘESMĚRUJ Federální subjekty Ruska.
Vidět Petrohrad a Administrativní dělení Ruska
Admiralita (Petrohrad)
Budova admirality (rusky Адмиралте́йство) patří k pozoruhodnostem města na Něvském prospektu v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Admiralita (Petrohrad)
Alžběta Petrovna
Alžběta Petrovna (Jelizavěta Petrovna;, Moskva – tamtéž) byla ruská carevna v letech 1741–1762.
Vidět Petrohrad a Alžběta Petrovna
Alegorie
Tizian: Alegorie času (též ''Trojí věk člověka'') Agnolo Bronzino: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') Stuttgartu Alegorie (řec. ἀλληγορία – „říci jinak“), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném.
Vidět Petrohrad a Alegorie
Alexandr I. Pavlovič
Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II.
Vidět Petrohrad a Alexandr I. Pavlovič
Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr II.
Vidět Petrohrad a Alexandr II. Nikolajevič
Alexandr Něvský
Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.
Vidět Petrohrad a Alexandr Něvský
Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.
Vidět Petrohrad a Alexandr Vasiljevič Suvorov
Alexandrův sloup
Alexandrův sloup v Petrohradu, v pozadí Zimní palác Alexandrův sloup (rusky Александровская колонна) je vítězný sloup v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Alexandrův sloup
Alexej Grigorjevič Razumovskij
#PŘESMĚRUJ Alexej Grigorjevič Razumovský.
Vidět Petrohrad a Alexej Grigorjevič Razumovskij
Amenhotep III.
Amenhotep III. (jméno znamená Amon je spokojen) byl egyptský faraon 18. dynastie vládnoucí v letech 1390–1353 př. n. l. Jeho otcem byl faraon Thutmose IV., matkou Mutenwiya, dcera krále Artatama I. Amenhotepovo trůnní jméno znělo Neb-maat-re (Pán pravdy je Re).
Vidět Petrohrad a Amenhotep III.
Amsterdam
Amsterdam (nizozemsky Amsterdam, IPA) nebo též méně používané Amsterodam je hlavní a nejlidnatější město Nizozemska.
Vidět Petrohrad a Amsterdam
Anna Ivanovna
Anna Ivanovna Romanovová (též Anna Ioannovna, rusky Анна Иоанновна, 7. února 1693, Moskva – 28. října 1740, Petrohrad) byla vévodkyně kuronská a zemgalská v letech 1711–1731 a v letech 1730–1740 ruská carevna, dcera cara Ivana V.
Vidět Petrohrad a Anna Ivanovna
Antonio Rinaldi
Antonio Rinaldi (1709, Palermo – 10. dubna 1794, Řím) byl italský architekt působící v ruských carských službách.
Vidět Petrohrad a Antonio Rinaldi
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Vidět Petrohrad a Arméni
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Vidět Petrohrad a Únorová revoluce
Atentát
atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, která se objevila v italských novinách ''Domenica del Corriere'' dne 12. července 1914 Atentát je násilný čin, jehož cílem je usmrtit nebo zranit osobu nebo skupinu osob.
Vidět Petrohrad a Atentát
Atlant
Čtveřice barokních Atlantů od M. B. Brauna se uplatňuje na dvojici portálů pražského Clam-Gallasova paláce Atlant je sochařsky pojatý architektonický prvek v podobě svalnatých mužských postav, používaný ve funkci běžně příslušející sloupu či pilastru v klasické řádové architektuře.
Vidět Petrohrad a Atlant
ATP World Tour 250
#PŘESMĚRUJ ATP Tour 250.
Vidět Petrohrad a ATP World Tour 250
Aurora (křižník)
Aurora (Аврора, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy ''Pallada'', který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Aurora (křižník)
Azerové
Azerové neboli Ázerbájdžánci jsou turkický národ žijící především v Ázerbájdžánu, Gruzii, severozápadním Íránu a roztroušeně po celém bývalém SSSR.
Vidět Petrohrad a Azerové
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Vidět Petrohrad a Židé
Žula
Žuly (též granity) jsou hlubinné vyvřelé horniny obsahující v podstatném množství křemen.
Vidět Petrohrad a Žula
České národní obrození
Život v Praze koncem 18. století České národní obrození byl proces formování moderního českého národa, který probíhal zhruba od poslední třetiny 18. století do druhé poloviny 19. století, politicky bylo završeno roku 1918 vznikem národního státu.
Vidět Petrohrad a České národní obrození
Čuvaši
Čuvaši jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, zejména v Čuvašsku, kde tvoří 70 % obyvatel, dále v Tatarstánu a Baškortostánu a zemích bývalého SSSR.
Vidět Petrohrad a Čuvaši
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Vidět Petrohrad a Říjnová revoluce
Řeka
Řeka protékající údolím Řeka je přirozený vodní tok.
Vidět Petrohrad a Řeka
Étienne Maurice Falconet
Étienne Maurice Falconet (1. prosince 1716 Paříž – 4. ledna 1791 tamtéž) byl francouzský sochař.
Vidět Petrohrad a Étienne Maurice Falconet
Baltské moře
Baltské moře (též Balt) je okrajové moře Atlantského oceánu, ohraničené Dánskem, Německem, Polskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Ruskem (včetně Kaliningradské oblasti), Finskem a Švédskem.
Vidět Petrohrad a Baltské moře
Baroko
charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.
Vidět Petrohrad a Baroko
Bartolomeo Rastrelli
Zimní palác kostel svatého Ondřeje v Kyjevě Francesco Bartolomeo Rastrelli (rusky:; 1700–1771) byl italský architekt působící v carském Rusku, představitel ukrajinského a ruského baroka.
Vidět Petrohrad a Bartolomeo Rastrelli
Bělogvardějci
Bělogvardějci (rusky: Бе́лая а́рмия, nebo též Белая гва́рдия / Bílí důstojníci, také Bílá armáda, Bílí, Dobrovolnická armáda) byli příslušníci skupin bojujících v Říjnové revoluci a za následné občanské války v letech 1918 až 1920 proti Rudé armádě za obnovení carství.
Vidět Petrohrad a Bělogvardějci
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Vidět Petrohrad a Bělorusové
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Vidět Petrohrad a Benátky
Bombový útok v Petrohradu 2017
Bombový útok v Petrohradu se odehrál 3. dubna 2017 mezi stanicemi Technologičeskij institut a Sennaja ploščaď na modré lince petrohradského metra.
Vidět Petrohrad a Bombový útok v Petrohradu 2017
Bronz
Socha lva z bronzu Hlavně děl z bronzu Bronz je slitina mědi a cínu, případně i v malém množství jiných kovů jako např.
Vidět Petrohrad a Bronz
Bulvár
Le Boulevard St. Denis, Paříž, Jean Béraud Bulvár je široká městská ulice, která bývá často postavena na místech bývalých městských hradeb.
Vidět Petrohrad a Bulvár
Burza
Burza je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji.
Vidět Petrohrad a Burza
Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)
Pohled na chrám s okolní zástavbou. Chrám Nejsvětější Trojice (rusky Троицкий собор) je pravoslavný chrám v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Chrám Nejsvětější Trojice (Petrohrad)
Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
Petropavlovský chrám (rusky Петропа́вловский собо́р /oficiální název собор во имя первоверховныхапостолов Петра и Павла – chrám ve jménu nejvyšších apoštolů Petra a Pavla/) je pravoslavný chrám v petrohradské Petropavlovské pevnosti.
Vidět Petrohrad a Chrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
Domenico Trezzini
Trezzinův památník Domenico Trezzini (1670, Astano, Švýcarsko – 2. března 1734, Petrohrad, Rusko) byl švýcarsko-italský barokní architekt, jenž dal vzniknout baroknímu architektonickému stylu „petrovského baroka“, používaného v Rusku v době vrcholného období baroka.
Vidět Petrohrad a Domenico Trezzini
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Vidět Petrohrad a Druhá světová válka
Duma
Duma (rusky дума) je název různých druhů zastupitelstev v ruské historii i v moderní Ruské federaci.
Vidět Petrohrad a Duma
Eduard Ivanovič Totleben
Eduard Ivanovič Totleben (rusky Эдуа́рд Ива́нович Тотле́бен), také znám jako Franz Eduard Graf von Totleben (20. května 1818 Mitau – 1. července 1884 Bad Soden am Taunus) byl ruský vojenský inženýr (ženijní odborník) a generál německé národnosti.
Vidět Petrohrad a Eduard Ivanovič Totleben
Empír
Vítězný oblouk v Paříži Empír nebo empir (z franc. empire, císařství), zvaný také císařský sloh, označuje sloh období klasicismu, který se rozšířil z Francie začátkem 19. století, za vlády Napoleona Bonaparte.
Vidět Petrohrad a Empír
Ermitáž
Ermitáž (plný ruský název: Госуда́рственный Эрмита́ж; z fr. ermitage – „osamělé místo“, "poustevna") v Petrohradu je jedno z největších a nejznámějších muzeí v Rusku i v celém světě.
Vidět Petrohrad a Ermitáž
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Vidět Petrohrad a Estonci
Evropská liga UEFA
Evropská liga UEFA, do roku 2009 Pohár UEFA, je klubová fotbalová soutěž mezi evropskými týmy pořádaná organizací UEFA.
Vidět Petrohrad a Evropská liga UEFA
Exonymum
Exonymum (z řeckého exónymos, a to z ἔξω (éxō) vně, mimo a ὄνυμα (ónyma) jméno) znamená „vnější“ označení, podobu vlastního jména (propria, například zeměpisného toponyma, osobního jména, antroponyma atd.), jímž lidé nějaké kulturní oblasti (jazyka, kraje, země atd.) označují objekty a osoby mimo tuto oblast (např.
Vidět Petrohrad a Exonymum
Federální města Ruské federace
Ruská federace je rozdělena na 85 administrativních subjektů, z nichž tři jsou federální města (rusky Города федерального значения Российской Федерации, Goroda federalnogo značenija Rossijskoj federacii).
Vidět Petrohrad a Federální města Ruské federace
Federální okruhy Ruska
Federální okruhy Ruské federace (rusky федеральные округа Российской Федерации) jsou jednotkou státní správy Ruska.
Vidět Petrohrad a Federální okruhy Ruska
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Vidět Petrohrad a Finové
Finský záliv
Finský záliv (Finskij zaliv) je záliv ve východní části Baltského moře mezi Estonskem na jihu (kraje Ida-Virumaa, Lääne-Virumaa, Harjumaa, Läänemaa, Hiiumaa) a Finskem na severu (provincie Kymenlaakso, Uusimaa a Vlastní Finsko) a zasahuje na východě k Petrohradu v Leningradské oblasti Ruska.
Vidět Petrohrad a Finský záliv
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Moskva – Petrohrad) byl ruský spisovatel a filozof, jeden z nejvýznamnějších světových spisovatelů, vrcholný představitel ruského realismu a současně předchůdce moderní psychologické prózy.
Vidět Petrohrad a Fjodor Michajlovič Dostojevskij
FK Zenit Sankt-Petěrburg
FK Zenit Sankt-Petěrburg (Rusky: ФК „Зенит“ Санкт-Петербург) je profesionální ruský fotbalový klub sídlící v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a FK Zenit Sankt-Petěrburg
Fotbal
Fotbal (z anglického football, foot.
Vidět Petrohrad a Fotbal
Fotbal na Letních olympijských hrách 1980
Fotbalový turnaj na Letních olympijských hrách 1980 konaný v Moskvě a dalších městech Sovětského svazu ve dnech 20. července až 2. srpna byl 15.
Vidět Petrohrad a Fotbal na Letních olympijských hrách 1980
Gazprom
Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.
Vidět Petrohrad a Gazprom
Grigorij Alexandrovič Potěmkin
Grigorij Alexandrovič Potěmkin-Tavričeskij, správným přepisem Poťomkin-Tavričeskij, (Čiževo –, Jasy) byl ruský šlechtic, voják, diplomat a politik, který vstoupil do dějin především jako dlouholetý rádce, milenec a neoficiální spoluvládce carevny Kateřiny II.
Vidět Petrohrad a Grigorij Alexandrovič Potěmkin
Grigorij Grigorjevič Orlov
Grigorij Grigorjevič Orlov (Григорий Григорьевич Орлов, 17. října 1734, Ljutkino, Tverská gubernie – 24. dubna 1783, Moskva) byl důstojník ruské carské armády z hraběcího rodu Orlovů.
Vidět Petrohrad a Grigorij Grigorjevič Orlov
Grigorij Jefimovič Rasputin
Grigorij Jefimovič Rasputin (Pokrovskoje, Ruské impérium –, Sankt Petěrburg, Ruské impérium) byl sibiřský mužik, léčitel a mystik, zároveň alkoholik a sexuální maniak, který patrně předstíral jisté parapsychologické schopnosti.
Vidět Petrohrad a Grigorij Jefimovič Rasputin
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Vidět Petrohrad a Gruzíni
Gubernátor
Gubernátor (ze starořeckého κυβερνητική / kybernetiké – „umění řízení“, z κυβερνάω / kybernao – „řídit“, z κυβερνήτης / kybernētēs – „kormidelník“) je označení hlavního představitele velké administrativně-územní, federativní jednotky – gubernie.
Vidět Petrohrad a Gubernátor
HIV
HIV (z angl. Human Immunodeficiency Virus, virus lidské imunitní nedostatečnosti) je obalený RNA virus z rodu lentivirus, náležící do čeledi retroviridae.
Vidět Petrohrad a HIV
Hladomor
Hladomor v Rusku na podzim 1921 Strádající obyvatelstvo na Ukrajině během Holodomoru v letech 1932-33 Hladomor je označení pro hromadné vymírání obyvatelstva na určitém území v důsledku dlouhodobého hladovění.
Vidět Petrohrad a Hladomor
Hry dobré vůle
Jane Fondovou) Hry dobré vůle byly mezinárodní sportovní akce pro zvané špičkové sportovce, pořádané nepravidelně v letech 1986–2001.
Vidět Petrohrad a Hry dobré vůle
Ikonostas
Moskvě Litoměřicích Ikonostas je dřevěná nebo mramorová stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje presbyterium od lodi (tedy nejsvatější, oltářní prostor chrámu od prostoru pro laiky) a na níž jsou podle závazného systému v několika řadách upevňovány ikony.
Vidět Petrohrad a Ikonostas
Ilja Repin
Ilja Jefimovič Repin (ukrajinsky Ілля Юхимович Рєпін, rusky Илья Ефимович Репин; 5. srpna 1844 Čuhujiv, Ruské impérium – 29. září 1930 Kuokkala, Finsko) byl ruský malíř a pedagog, představitel kritického realismu.
Vidět Petrohrad a Ilja Repin
Ivan Michajlovič Sečenov
Ivan Michajlovič Sečenov (rusky Иван Михайлович Сеченов; 13. srpna 1829 – 15. listopadu 1905), byl ruský fyziolog a neurolog, od roku 1869 člen-korespondent a od roku 1904 řádný člen Petrohradské akademie.
Vidět Petrohrad a Ivan Michajlovič Sečenov
Jantarová komnata
Původní jantarová komnata, 1931 Původní jantarová komnata byla místnost s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru.
Vidět Petrohrad a Jantarová komnata
Jaroslav Hašek
Busta na rodném domě ve Školské ulici v Praze Jarmila Hašková, Haškova první žena c.k. armády, rok 1915 Rudé armádě roku 1920 Pomník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Karolíny Neprašové Obálka prvního německého vydání Švejka Haškův hrob v Lipnici nad Sázavou Památník Hlava XXII nedaleko Lipnice Jaroslav Hašek (30.
Vidět Petrohrad a Jaroslav Hašek
Jekatěrinburg
Jekatěrinburg (v letech 1924–1991 Sverdlovsk) je město v Rusku, centrum Uralského federálního okruhu a Sverdlovské oblasti.
Vidět Petrohrad a Jekatěrinburg
Josef Jungmann
Olšanských hřbitovech Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann (16. července 1773 Hudlice nedaleko Berouna – 14. listopadu 1847 Praha farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském), byl český básník a lingvista a vedoucí osobnost českého národního obrození.
Vidět Petrohrad a Josef Jungmann
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Vidět Petrohrad a Josif Vissarionovič Stalin
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Vidět Petrohrad a Juliánský kalendář
Jusupovové
Jusupovové (rusky Юсу́повы / Jusupovy) byli ruský šlechtický rod pocházející z panovnické dynastie Nogajců, proslulá svým nesmírným bohatstvím, filantropií a uměleckými sbírkami v 18.
Vidět Petrohrad a Jusupovové
Kalk
Kalk je jazykovědný termín označující slovo, sousloví nebo frázi, které vznikly doslovným překladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka.
Vidět Petrohrad a Kalk
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Vidět Petrohrad a Kateřina II. Veliká
Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)
Katedrála Panny Marie Kazaňské, či jen Kazaňská katedrála, je katedrální chrám ruské pravoslavné církve v ruském Petrohradě.
Vidět Petrohrad a Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad)
Katedrála svatého Izáka
Katedrální chrám svatého Izáka nebo Isakijevský chrám je chrám Ruské pravoslavné církve v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Katedrála svatého Izáka
Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)
Kirovsko-Vyborgskaja linka je název červené linky Petrohradského metra.
Vidět Petrohrad a Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu)
Klasicismus
Kostel La Madeleine v Paříži portál s původními klasicistními dveřmi dochovaný v Olomouci Varšavě Klasicismus je umělecký směr, který se inspiruje především antickými vzory a zdůrazňuje střízlivý rozum, uměřenost a jasný, pravidelný řád.
Vidět Petrohrad a Klasicismus
Kolomjažská mešita
Kolomjažská mešita je mešita v Petrohradě, která se nachází na severu města v historickém rajonu Kolomjagi.
Vidět Petrohrad a Kolomjažská mešita
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС).
Vidět Petrohrad a Komunistická strana Sovětského svazu
Kontinentální hokejová liga
Kontinentální hokejová liga (KHL) je mezinárodní profesionální hokejová liga.
Vidět Petrohrad a Kontinentální hokejová liga
Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)
Pamětní deska darovaná francouzským generálním konzulem v roce 2017 Kostel svaté Kateřiny je jeden z chrámů sloužících příslušníkům římskokatolické církve v druhém největším ruském městě, Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad)
Kronštadt
Kronštadt (z německého Krone (koruna) a Stadt (město)) je opevněné město na ostrově Kotlin v Baltském moři.
Vidět Petrohrad a Kronštadt
Kunstkamera
Kunstkamera (rusky Кунсткамера, německy Kunstkammer) je první ruské muzeum, založené carem Petrem I. Velikým v 10.
Vidět Petrohrad a Kunstkamera
Kupole
Řez kupolí s lucernou nad kaplí ''Cappella del Presepio'' v bazilice ''Santa Maria Maggiore'' v Římě) Kupole nebo kopule (z, vypouklina, sud, a, kupole) je zhruba sférická klenba tvořená částí kulové nebo jiné rotační plochy nad kruhovým, čtvercovým či polygonálním prostorem.
Vidět Petrohrad a Kupole
Lachta Centr
Lachta Centr je mrakodrap, který se nachází v ruském městě Petrohradu ve čtvrti Lachta na břehu Finského zálivu.
Vidět Petrohrad a Lachta Centr
Lední hokej
Lední hokej (zkráceně také jen hokej) je týmový sport hraný na ledě.
Vidět Petrohrad a Lední hokej
Leningradská aféra
Jako leningradská aféra se označuje řada údajných kriminálních případů, které vyústily v čistku komunistické strany a státní správy SSSR v Leningradu a Leningradské oblasti v letech 1948–1950.
Vidět Petrohrad a Leningradská aféra
Leningradská oblast
Leningradská oblast je oblast na severozápadě evropské části Ruska.
Vidět Petrohrad a Leningradská oblast
Letiště Pulkovo
Letiště Pulkovo (- Aeroport Pulkovo; IATA: LED, ICAO: ULLI) je mezinárodní letiště obsluhující ruské město Petrohrad.
Vidět Petrohrad a Letiště Pulkovo
Letní olympijské hry 1980
vpravo XXII.
Vidět Petrohrad a Letní olympijské hry 1980
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Vidět Petrohrad a Lev Davidovič Trockij
Lomonosov (město)
Lomonosov, do roku 1948 Oranienbaum, je město v západním Rusku na pobřeží Finského zálivu, dnes součást Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Lomonosov (město)
Marie Nikolajevna Ruská
Marie Nikolajevna Ruská (rusky Мария Николаевна, 18. srpna 1819, Pavlovsk/Petrohrad –21. února 1876, Petrohrad) byla dcera ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské.
Vidět Petrohrad a Marie Nikolajevna Ruská
Mariinské divadlo
Mariinské divadlo, Petrohrad, Rusko Mariinské divadlo (rusky Мариинский театр) je velká divadelní budova v ruském Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Mariinské divadlo
Mariinský palác
Mariinský palác je barokní budova v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, postavena v architektonickém slohu známém jako jelizavetinské baroko.
Vidět Petrohrad a Mariinský palác
Měděný jezdec (památník)
#PŘESMĚRUJ Měděný jezdec (socha).
Vidět Petrohrad a Měděný jezdec (památník)
Měděný jezdec (socha)
Měděný jezdec je bronzová jezdecká socha Petra Velikého v Petrohradě, jejímž autorem je Étienne Maurice Falconet.
Vidět Petrohrad a Měděný jezdec (socha)
Městský obvod
Městský obvod je v některých městech označení pro část města na určité úrovni členění.
Vidět Petrohrad a Městský obvod
Metro v Petrohradu
Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy.
Vidět Petrohrad a Metro v Petrohradu
Michail Illarionovič Kutuzov
Michail Illarionovič kníže Goleniščev-Kutuzov-Smolenskij (rus. Михаи́л Илларио́нович Голени́щев-Куту́зов-Смоленский,, Petrohrad, Ruské impérium –, Bolesławiec, Slezsko, dnešní Polsko) byl ruský vojevůdce z období napoleonských válek.
Vidět Petrohrad a Michail Illarionovič Kutuzov
Michajlovské divadlo
Michajlovské divadlo (je významné ruské divadlo v Petrohradě, známé operním a baletním souborem.
Vidět Petrohrad a Michajlovské divadlo
Michajlovský zámek
Michajlovský zámek (rusky Миха́йловский за́мок) je bývalá rezidence ruských carů, která se nachází na Sadové ulici v Petrohradě.
Vidět Petrohrad a Michajlovský zámek
Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš I. Pavlovič (rusky Николай I Павлович,, Carskoje Selo –, Petrohrad) byl car Ruského impéria, finský velkokníže a v letech 1825–1831 poslední polský král pod jménem Mikuláš I.
Vidět Petrohrad a Mikuláš I. Pavlovič
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Vidět Petrohrad a Mikuláš II. Alexandrovič
Miloš Říha
Miloš Říha (6. prosince 1958 Přerov – 31. srpna 2020 Praha) byl český hokejový trenér a československý hokejový útočník.
Vidět Petrohrad a Miloš Říha
Mistrovství světa ve fotbale 2018
ruských rublů vydaných na památku mistrovství (vyobrazen je zde Lev Jašin) Mistrovství světa ve fotbale 2018 bylo 21. mistrovstvím asociace FIFA, poprvé v historii probíhalo v Rusku.
Vidět Petrohrad a Mistrovství světa ve fotbale 2018
Modrý most (Petrohrad)
Modrý most (Си́ний мост) je most přes řeku Mojku v ruském městě Petrohrad.
Vidět Petrohrad a Modrý most (Petrohrad)
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Vidět Petrohrad a Moskva
Most
visutý most s druhým největším rozpětím na světě Most je dopravní stavba, která převádí pěší, silniční nebo železniční cestu případně vodní tok, přes překážku, kterou může být například vodní plocha (řeka, potok, moře, jezero), terénní nerovnost (údolí, rokle, strž) nebo jiná komunikace.
Vidět Petrohrad a Most
Mramor
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity).
Vidět Petrohrad a Mramor
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8.
Vidět Petrohrad a Nacistické Německo
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I.
Vidět Petrohrad a Napoleon Bonaparte
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Vidět Petrohrad a Němčina
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people.
Vidět Petrohrad a Německé císařství
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Petrohrad a Německo
Něva
Něva je řeka v Leningradské oblasti a v Petrohradě v Rusku.
Vidět Petrohrad a Něva
Něvský prospekt
Něvský prospekt v lednu 2010 Ulice v roce 1799 Něvský prospekt v roce 2014. Dům knihy. Něvský prospekt (Невский проспект) je hlavní a nejrušnější ulice v ruském městě Petrohrad (Sankt-Petěrburgu).
Vidět Petrohrad a Něvský prospekt
Neoklasicismus
alt.
Vidět Petrohrad a Neoklasicismus
Nikolaj Judenič
Nikolaj Nikolajevič Judenič (– 5. října 1933) byl ruský generál a jeden z nejúspěšnějších generálů ruské carské armády během první světové války.
Vidět Petrohrad a Nikolaj Judenič
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Vidět Petrohrad a Nizozemsko
Obležení Leningradu
Obležení Leningradu, často též blokáda Leningradu bylo více než dva roky trvající obléhání sovětského města Leningradu skupinou armád Sever nacistického Německa a jeho finským spojencem na východní frontě druhé světové války.
Vidět Petrohrad a Obležení Leningradu
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923, většinou zkracováno jako Osudy dobrého vojáka Švejka či hovorově jen Švejk) je čtyřdílný protiválečný humoristický román českého spisovatele Jaroslava Haška, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný.
Vidět Petrohrad a Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Vidět Petrohrad a Pavel I. Ruský
Přímořský rajón (Petrohrad)
Přímořský rajón (rusky: Примо́рский райо́н) je rajón ruského federálního města Petrohrad.
Vidět Petrohrad a Přímořský rajón (Petrohrad)
Přístav
německém Mannheimu německém Hamburku Přístavní ruch v Dorsetu (Anglie) Přístav je soustava ploch a zařízení, nacházející se na vhodném místě břehu řeky nebo moře.
Vidět Petrohrad a Přístav
Petr (apoštol)
245x245pixelů Ukřižování svatého Petra Svatý Šimon (Simon, Simeon) zvaný Petr byl jeden z dvanácti apoštolů – prvních učedníků Ježíše Krista.
Vidět Petrohrad a Petr (apoštol)
Petr I. Veliký
Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.
Vidět Petrohrad a Petr I. Veliký
Petrodvorec
Petrodvorec (v letech 1944–1997) je město v Rusku; spadá pod federální město Petrohrad, v jehož rámci tvoří centrum Petrodvoreckého rajónu.
Vidět Petrohrad a Petrodvorec
Petrohradská státní univerzita
Petrohradská státní univerzita (Санкт-Петербургский государственный университет, СПбГУ) je vysoká škola sídlící v Sankt-Petěrburgu, druhá největší v Rusku.
Vidět Petrohrad a Petrohradská státní univerzita
Petropavlovská pevnost
Pevnost svatých apoštolů Petra a Pavla, nebo též Petropavlovská pevnost (rusky: Петропа́вловская кре́пость, oficiálně Sanktpetěrburská /Санкт-Петербургская/, v letech 1914–1917 — Petrohradská pevnost – /Петроградская крепость/) je pevnost v Petrohradu, nacházející se na Zaječím ostrově v ústí řeky Něvy.
Vidět Petrohrad a Petropavlovská pevnost
Pohár UEFA 2007/08
#PŘESMĚRUJ Pohár UEFA 2007/2008.
Vidět Petrohrad a Pohár UEFA 2007/08
Pohřebiště ruských panovníků
Znak Ruského carství Znak Ruského impéria Tento seznam pohřebišť ruských panovníků zahrnuje panovníky Ruského carství (existovalo v letech 1328 až 1721), a imperátory („císaře“) Ruského impéria (v letech 1721 až 1917).
Vidět Petrohrad a Pohřebiště ruských panovníků
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Vidět Petrohrad a Poláci
Polární kruh
Polární kruhy na mapě světa Na polárním kruhu ve Finsku, 1975 Polární kruh je zeměpisná rovnoběžka, jejíž poloha je určena sklonem zemské osy.
Vidět Petrohrad a Polární kruh
Pontonový most
Pontonový most Gdańsk-Sobieszewo v Polsku Pontonový most je most stojící na pontonech.
Vidět Petrohrad a Pontonový most
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Petrohrad a Pravoslaví
Průmyslová revoluce
anglického Leedsu v roce 1814 Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory.
Vidět Petrohrad a Průmyslová revoluce
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Vidět Petrohrad a První světová válka
Puškin (město)
Puškin (do roku 1917 Carskoje Selo (Ца́рское Село́), 1917–1918 Soldatskoje Selo (Солда́тское Село́), 1918–1937 Dětskoje Selo (Де́тское Село́)) je město v severozápadním Rusku, spadající administrativně pod Petrohrad, od jehož centra je vzdáleno asi 25 km jižním směrem.
Vidět Petrohrad a Puškin (město)
Rajón
Rajón (rusky a ukrajinsky райо́н, bělorusky раён; azersky rayon, lotyšsky rajons, gruzínsky რაიონი, raioni; moldavsky: raionul/районул; slovo bylo přejato z francouzského rayon) je ruské pojmenování územněsprávní jednotky, používané v řadě zemí bývalého Sovětského svazu (Ruská federace, Ukrajina, Bělorusko, Lotyšsko, Moldavsko a Ázerbájdžán), odpovídající českému okresu či městskému obvodu (ve městech).
Vidět Petrohrad a Rajón
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8.
Vidět Petrohrad a Rakousko-Uhersko
Referendum
Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.
Vidět Petrohrad a Referendum
Romantická architektura
Zámek Neuschwanstein Počátky romantismu spadají do období odtržení umění od přítomnosti a jsou ovlivněny jeho nostalgickým zaměřením na minulost, tedy historismem.
Vidět Petrohrad a Romantická architektura
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Vidět Petrohrad a Ruština
Rudá armáda
Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).
Vidět Petrohrad a Rudá armáda
Ruská akademie věd
Ruská akademie věd (rusky Росси́йская акаде́мия нау́к, Rossíjskaja akadémija naúk, zkracováno PAH, RAN, anglicky RAS) je síť vědeckých organizací zahrnující jak vlastní akademii věd, tak řadu výzkumných ústavů rozložených po celé Ruské federaci.
Vidět Petrohrad a Ruská akademie věd
Ruská Premier Liga
Ruská Premier Liga je nejvyšší ruská fotbalová soutěž.
Vidět Petrohrad a Ruská Premier Liga
Ruská prozatímní vláda
Ruská prozatímní vláda byl přechodný správní orgán, který řídil Rusko roku 1917 po odstoupení cara Mikuláše II. za Únorové revoluce až do Říjnové revoluce.
Vidět Petrohrad a Ruská prozatímní vláda
Ruské carství
Ruské carství (Russkoje tsarstvo, později změněno na, Rossijskoje tsarstvo) byl oficiální název pro ruský stát pod vládou Rurikovců mezi rokem 1547, kdy si Ivan Hrozný z rodu Rurikovců přisvojil titul car vší Rusi, a rokem 1721, kdy Petr Veliký založil Ruské impérium.
Vidět Petrohrad a Ruské carství
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Vidět Petrohrad a Ruské impérium
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Vidět Petrohrad a Rusko
Rusko-japonská válka
Rusko-japonská válka byl válečný konflikt od února 1904 do září 1905 na Dálném východě mezi carským Ruskem a Japonským císařstvím o nadvládu nad Mandžuskem a Korejským poloostrovem.
Vidět Petrohrad a Rusko-japonská válka
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Vidět Petrohrad a Rusové
Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu)
Výstup ze stanice Sennaja ploščaď (v překladu Senné náměstí) je stanice petrohradského metra.
Vidět Petrohrad a Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu)
Sevastopol
Sevastopol (i) je černomořské přístavní město na jihozápadě Krymského poloostrova.
Vidět Petrohrad a Sevastopol
Severní válka
Severní válka, resp.
Vidět Petrohrad a Severní válka
Severozápadní federální okruh
Severozápadní federální okruh Ruské federace (rusky Северо-Западный федеральный округ Российской Федерации) je jedním z 8 federálních okruhů Ruska.
Vidět Petrohrad a Severozápadní federální okruh
Seznam osobností Petrohradu
znak (Petrohrad).
Vidět Petrohrad a Seznam osobností Petrohradu
SKA Petrohrad
SKA Petrohrad (СКА Санкт-Петербург) je profesionální ruský hokejový tým, který hraje v KHL.
Vidět Petrohrad a SKA Petrohrad
Smolný institut
Smolný institut v Petrohradě (Smolnyj institut blagorodnych děvic Sankt-Petěrburga) je někdejší první vysoká škola pro urozené dívky v Rusku.
Vidět Petrohrad a Smolný institut
Smolný klášter
Smolný klášter či Smolný monastýr je pravoslavný klášter nacházející se v ruském Petrohradě.
Vidět Petrohrad a Smolný klášter
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Vidět Petrohrad a Sovětský svaz
St. Petersburg Open
St.
Vidět Petrohrad a St. Petersburg Open
Státní duma Ruského impéria
Státní duma Ruského impéria nebo též Imperiální duma byla část zákonodárné shromáždění (dolní komora parlamentu) v pozdním období existence Ruského impéria.
Vidět Petrohrad a Státní duma Ruského impéria
Státní ruské muzeum
Státní ruské muzeum, do roku 1917 Ruské muzeum cara Alexandra III. (Ру́сский Музе́й Импера́тора Алекса́ндра III), je uměleckohistorické muzeum v ruském městě Petrohradě.
Vidět Petrohrad a Státní ruské muzeum
Světové dědictví
Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.
Vidět Petrohrad a Světové dědictví
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Vidět Petrohrad a Tataři
Tauridský palác
Tauridský, respektive Tavridský palác je jedna z nejrozlehlejších staveb Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Tauridský palác
Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu)
Technologičeskij institut je přestupní stanice metra v Petrohradu.
Vidět Petrohrad a Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu)
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Vidět Petrohrad a Tomáš Garrigue Masaryk
Tramvajová doprava v Petrohradu
Mapa tramvajové sítě v roce 2022 Koňka v ulicích Petrohradu Něvě Druhé největší město Ruska, Petrohrad, provozuje vlastní tramvajovou síť (rusky nebo také). Na 231 km tratí je v provozu 40 linek; petrohradská tramvajová síť patří k nejrozsáhlejším na světě.
Vidět Petrohrad a Tramvajová doprava v Petrohradu
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Vidět Petrohrad a Ukrajinci
UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.
Vidět Petrohrad a UNESCO
UTC+03:00
obrys.
Vidět Petrohrad a UTC+03:00
Valentina Matvijenková
Valentina Ivanovna Matvijenková (bez přechýlení Valentina Ivanovna Matvijenko, rusky Валентина Ивановна Матвиенко, * 7. dubna 1949 Šepetivka, Ukrajina) je ruská politička, členka politické strany Jednotné Rusko.
Vidět Petrohrad a Valentina Matvijenková
Vasiljevský ostrov
Vasiljevský ostrov (rusky Васильевский остров) je ostrov v ústí řeky Něvy do Finského zálivu.
Vidět Petrohrad a Vasiljevský ostrov
Vladimir
Vladimir je hlavní město Vladimirské oblasti ve středním Rusku, na levém břehu řeky Kljazmy, přibližně 190 km severovýchodně od Moskvy.
Vidět Petrohrad a Vladimir
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924).
Vidět Petrohrad a Vladimir Iljič Lenin
Vodní kanál
Vodní kanál je většinou uměle vytvořený vodní tok, někdy i vodní plocha, která může sloužit k různým účelům.
Vidět Petrohrad a Vodní kanál
Vysokorychlostní trať
Vysokorychlostní železniční trať, zkráceně VRT, je železniční trať, na které jsou povoleny vyšší rychlosti než na tradiční železniční síti.
Vidět Petrohrad a Vysokorychlostní trať
Zahrada
Veřejně přístupný park ve Vídni, Belvederské zahrady. Ukázka zahrady v Garten Tulln, Rakousko. Zahrada na ostrově Isola Bella v Itálii Zahrada je lidmi upravený pozemek s uměle vysázenou vegetací, prostor, kde jsou obvykle pěstovány nebo umístěny rostliny.
Vidět Petrohrad a Zahrada
Zaječí ostrov (Petrohrad)
Zaječí ostrov z ptačího pohledu Zaječí ostrov (rusky – Zajačij ostrov) je ostrov na řece Něvě v Petrohradě v Rusku.
Vidět Petrohrad a Zaječí ostrov (Petrohrad)
Západoestonské souostroví
Západoestonské souostroví (estonsky Lääne-Eesti saarestik) je skupina ostrovů v Baltském moři, územně náležejících k Estonsku.
Vidět Petrohrad a Západoestonské souostroví
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Vidět Petrohrad a Zimní palác
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Vidět Petrohrad a Zlato
Zobcový sloup
Vespasiana Zobcový sloup (někdy také bodcový sloup, lat.) je památník připomínající vítězství v námořní bitvě.
Vidět Petrohrad a Zobcový sloup
Zvonice
Krupce Muzeu dřevěného porculánu v Držkové Zvonice je stavba sloužící výhradně nebo převážně k zavěšení zvonů.
Vidět Petrohrad a Zvonice
1703
1703 (MDCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1703
1704
1704 (MDCCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1704
1707
1707 (MDCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1707
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1712
1714
1714 (MDCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1714
1716
1716 (MDCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1716
1718
1718 (MDCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1718
1719
1719 (MDCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1719
1720
1720 (MDCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1720
1721
1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1721
1727
1727 (MDCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1727
1728
1728 (MDCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1728
1732
1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1732
1733
1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1733
1734
1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1734
1735
1735 (MDCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1735
1737
1737 (MDCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1737
1739
1739 (MDCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1739
1741
1741 (MDCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1741
1743
1743 (MDCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1743
1744
1744 (MDCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1744
1748
1748 (MDCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1748
1753
1753 (MDCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1753
1754
1754 (MDCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1754
1761
1761 (MDCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1761
1762
1762 (MDCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1762
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1764
1766
1766 (MDCCLXVI) byl 184.
Vidět Petrohrad a 1766
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1769
1782
1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1782
1785
1785 (MDCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1785
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1786
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1790
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1794
1796
1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1796
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Vidět Petrohrad a 18. století
1801
1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1801
1805
1805 (MDCCCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1805
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1806
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1810
1811
1811 (MDCCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1811
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1813
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1816
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1819
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1820
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1823
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1825
1827
1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1827
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1828
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1829
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1830
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1832
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1833
1834
1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1834
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Vidět Petrohrad a 1835
1839
1839 (MDCCCXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1839
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1840
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1859
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1860
1881
1881 (MDCCCLXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1881
1894
1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1894
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Vidět Petrohrad a 1897
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1900
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1917
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Vidět Petrohrad a 1922
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Vidět Petrohrad a 1924
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1941
1944
1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Vidět Petrohrad a 1944
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Vidět Petrohrad a 1945
1947
1947 (MCMXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Vidět Petrohrad a 1947
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Vidět Petrohrad a 1995
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Petrohrad a 20. století
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Vidět Petrohrad a 2005
2012
Rok 2012 (MMXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Vidět Petrohrad a 2012
26. leden
26.
Vidět Petrohrad a 26. leden
7. listopad
7.
Vidět Petrohrad a 7. listopad
Viz také
Federální města Ruské federace
- Federální města Ruské federace
- Moskva
- Petrohrad
- Sevastopol
Přístavní města v Rusku
- Alušta
- Anadyr
- Archangelsk
- Azov
- Dikson
- Dikson (ostrov)
- Dudinka
- Feodosija
- Jalta
- Jejsk
- Jevpatorija
- Kaliningrad
- Kronštadt
- Machačkala
- Magadan
- Murmansk
- Nachodka
- Narjan-Mar
- Nikolajevsk na Amuru
- Novorossijsk
- Petrohrad
- Petropavlovsk-Kamčatskij
- Pevek
- Primorsk (Leningradská oblast)
- Sevastopol
- Severodvinsk
- Severomorsk
- Slavjanka
- Taganrog
- Tiksi
- Tuapse
- Těmrjuk
- Usť-Luga
- Vanino
- Vladivostok
- Čornomorske (Krym)
Sídla založená roku 1703
- Bělaja Kalitva
- Kronštadt
- Petrohrad
- Petrozavodsk
Vladimir Iljič Lenin
- Dvacet jedna podmínek
- Fanny Kaplanová
- Gorki Leninskije
- Gulag
- Inessa Armandová
- Leninismus
- Petrohrad
- Rudý teror
- Smrt a státní pohřeb Vladimira Lenina
- Vladimir Iljič Lenin
Také známý jako Leningrad, Pitěr, Sankt Petersburg, Sankt Petěrburg, Sankt Petěrburk, Sankt-Petersburg, Sankt-Petěrburg, Sankt-Petěrburk.
, Federální okruhy Ruska, Finové, Finský záliv, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, FK Zenit Sankt-Petěrburg, Fotbal, Fotbal na Letních olympijských hrách 1980, Gazprom, Grigorij Alexandrovič Potěmkin, Grigorij Grigorjevič Orlov, Grigorij Jefimovič Rasputin, Gruzíni, Gubernátor, HIV, Hladomor, Hry dobré vůle, Ikonostas, Ilja Repin, Ivan Michajlovič Sečenov, Jantarová komnata, Jaroslav Hašek, Jekatěrinburg, Josef Jungmann, Josif Vissarionovič Stalin, Juliánský kalendář, Jusupovové, Kalk, Kateřina II. Veliká, Katedrála Panny Marie Kazaňské (Petrohrad), Katedrála svatého Izáka, Kirovsko-Vyborgskaja (linka metra v Petrohradu), Klasicismus, Kolomjažská mešita, Komunistická strana Sovětského svazu, Kontinentální hokejová liga, Kostel svaté Kateřiny (Petrohrad), Kronštadt, Kunstkamera, Kupole, Lachta Centr, Lední hokej, Leningradská aféra, Leningradská oblast, Letiště Pulkovo, Letní olympijské hry 1980, Lev Davidovič Trockij, Lomonosov (město), Marie Nikolajevna Ruská, Mariinské divadlo, Mariinský palác, Měděný jezdec (památník), Měděný jezdec (socha), Městský obvod, Metro v Petrohradu, Michail Illarionovič Kutuzov, Michajlovské divadlo, Michajlovský zámek, Mikuláš I. Pavlovič, Mikuláš II. Alexandrovič, Miloš Říha, Mistrovství světa ve fotbale 2018, Modrý most (Petrohrad), Moskva, Most, Mramor, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Němčina, Německé císařství, Německo, Něva, Něvský prospekt, Neoklasicismus, Nikolaj Judenič, Nizozemsko, Obležení Leningradu, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Pavel I. Ruský, Přímořský rajón (Petrohrad), Přístav, Petr (apoštol), Petr I. Veliký, Petrodvorec, Petrohradská státní univerzita, Petropavlovská pevnost, Pohár UEFA 2007/08, Pohřebiště ruských panovníků, Poláci, Polární kruh, Pontonový most, Pravoslaví, Průmyslová revoluce, První světová válka, Puškin (město), Rajón, Rakousko-Uhersko, Referendum, Romantická architektura, Ruština, Rudá armáda, Ruská akademie věd, Ruská Premier Liga, Ruská prozatímní vláda, Ruské carství, Ruské impérium, Rusko, Rusko-japonská válka, Rusové, Sennaja ploščaď (stanice metra v Petrohradu), Sevastopol, Severní válka, Severozápadní federální okruh, Seznam osobností Petrohradu, SKA Petrohrad, Smolný institut, Smolný klášter, Sovětský svaz, St. Petersburg Open, Státní duma Ruského impéria, Státní ruské muzeum, Světové dědictví, Tataři, Tauridský palác, Technologičeskij institut (stanice metra v Petrohradu), Tomáš Garrigue Masaryk, Tramvajová doprava v Petrohradu, Ukrajinci, UNESCO, UTC+03:00, Valentina Matvijenková, Vasiljevský ostrov, Vladimir, Vladimir Iljič Lenin, Vodní kanál, Vysokorychlostní trať, Zahrada, Zaječí ostrov (Petrohrad), Západoestonské souostroví, Zimní palác, Zlato, Zobcový sloup, Zvonice, 1703, 1704, 1707, 1712, 1714, 1716, 1718, 1719, 1720, 1721, 1727, 1728, 1732, 1733, 1734, 1735, 1737, 1739, 1741, 1743, 1744, 1748, 1753, 1754, 1761, 1762, 1764, 1766, 1769, 1782, 1785, 1786, 1790, 1794, 1796, 18. století, 1801, 1805, 1806, 1810, 1811, 1813, 1816, 1819, 1820, 1823, 1825, 1827, 1828, 1829, 1830, 1832, 1833, 1834, 1835, 1839, 1840, 1859, 1860, 1881, 1894, 1897, 1900, 1917, 1922, 1924, 1941, 1944, 1945, 1947, 1995, 20. století, 2005, 2012, 26. leden, 7. listopad.