Prizrenská liga a Skadar

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Prizrenská liga a Skadar

Prizrenská liga vs. Skadar

Albánie podle Prizrenské ligy Prizrenská liga (albánsky Lidhja e Prizrenit) byla organizací Albánců na konci 19. století. Skadar (česky též Škodra) je město na severu Albánie, u Skadarského jezera u hranice s Černou Horou, cca 20 km od mořského břehu.

Albánština

Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.

Albánština a Prizrenská liga · Albánština a Skadar · Vidět víc »

Albánci

Albánci (zastarale též Škipetaři nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě.

Albánci a Prizrenská liga · Albánci a Skadar · Vidět víc »

Albánie

Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.

Albánie a Prizrenská liga · Albánie a Skadar · Vidět víc »

Černá Hora

Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Prizrenská liga a Černá Hora · Skadar a Černá Hora · Vidět víc »

Kosovo

Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.

Kosovo a Prizrenská liga · Kosovo a Skadar · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Osmanská říše a Prizrenská liga · Osmanská říše a Skadar · Vidět víc »

Pashko Vasa

Pashko Vasa (1825, Skadar, Osmanská říše – 29. června 1892, Bejrút, Osmanská říše) byl albánský spisovatel a účastník národního obrození, správce Libanonu v letech 1882 – 1892.

Pashko Vasa a Prizrenská liga · Pashko Vasa a Skadar · Vidět víc »

Prizren

Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar.

Prizren a Prizrenská liga · Prizren a Skadar · Vidět víc »

Sandžak

Oblast Sandžaku Sandžak (v srbské cyrilici Санџак) je geografické a historické území na Balkáně v současnosti rozdělené mezi Srbsko a Černou Horu.

Prizrenská liga a Sandžak · Sandžak a Skadar · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Prizrenská liga a Slované · Skadar a Slované · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Prizrenská liga a Srbové · Skadar a Srbové · Vidět víc »

Vilájet

Vilájet (někdy také vilájat, arabsky ولاية-wilájat, persky ولایت v osmanské turečtině wilájet a moderní turečtině vilâyet) je označení pro administrativní jednotku obvykle překládané jako provincie, v souvislosti s Osmanskou říší česky zpravidla jako pašalik, řidč.

Prizrenská liga a Vilájet · Skadar a Vilájet · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Prizrenská liga · 19. století a Skadar · Vidět víc »