Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi První světová válka a Vladimir Iljič Lenin
První světová válka a Vladimir Iljič Lenin mají 33 věci společné (v Uniepedie): Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Únorová revoluce, Švédsko, Švýcarsko, Židé, Československo, Berlín, Bolševici, Brestlitevský mír, Car, Curych, Estonci, Finsko, Halič, Imperialismus, Komunistická strana Sovětského svazu, Kozáci, Mikuláš II. Alexandrovič, Německo, Paříž, Petrohrad, Polsko, Praha, Propaganda, Ruská občanská válka, Ruská sovětská federativní socialistická republika, Sibiř, Sovětský svaz, Státy Dohody, Varšava, ..., Východní fronta (první světová válka), Západní fronta (první světová válka), 26. říjen. Rozbalte index (3 více) »
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.
Alexandr Fjodorovič Kerenskij a První světová válka · Alexandr Fjodorovič Kerenskij a Vladimir Iljič Lenin ·
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Únorová revoluce a První světová válka · Únorová revoluce a Vladimir Iljič Lenin ·
Švédsko
Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.
Švédsko a První světová válka · Švédsko a Vladimir Iljič Lenin ·
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Švýcarsko a První světová válka · Švýcarsko a Vladimir Iljič Lenin ·
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
První světová válka a Židé · Vladimir Iljič Lenin a Židé ·
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
První světová válka a Československo · Vladimir Iljič Lenin a Československo ·
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Berlín a První světová válka · Berlín a Vladimir Iljič Lenin ·
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Bolševici a První světová válka · Bolševici a Vladimir Iljič Lenin ·
Brestlitevský mír
Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří Brestlitevský mír z 3.
Brestlitevský mír a První světová válka · Brestlitevský mír a Vladimir Iljič Lenin ·
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Car a První světová válka · Car a Vladimir Iljič Lenin ·
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Curych a První světová válka · Curych a Vladimir Iljič Lenin ·
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Estonci a První světová válka · Estonci a Vladimir Iljič Lenin ·
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Finsko a První světová válka · Finsko a Vladimir Iljič Lenin ·
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Halič a První světová válka · Halič a Vladimir Iljič Lenin ·
Imperialismus
Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Imperialismus je pojem užívaný k označení velmocenské, dobyvačné, expanzivní a militantní politiky, vedené snahou o rozšíření vlivu jednoho státu nad jinými s cílem vytvoření velmoci nebo získání dominantního vlivu nad územím, na které si tento stát činí nárok z historických, nacionálních, náboženských, ekonomických nebo politických důvodů (přírodní bohatství, levné pracovní síly, strategické body).
Imperialismus a První světová válka · Imperialismus a Vladimir Iljič Lenin ·
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Komunistická strana Sovětského svazu a První světová válka · Komunistická strana Sovětského svazu a Vladimir Iljič Lenin ·
Kozáci
dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.
Kozáci a První světová válka · Kozáci a Vladimir Iljič Lenin ·
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Mikuláš II. Alexandrovič a První světová válka · Mikuláš II. Alexandrovič a Vladimir Iljič Lenin ·
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Německo a První světová válka · Německo a Vladimir Iljič Lenin ·
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Paříž a První světová válka · Paříž a Vladimir Iljič Lenin ·
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Petrohrad a První světová válka · Petrohrad a Vladimir Iljič Lenin ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Polsko a První světová válka · Polsko a Vladimir Iljič Lenin ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a První světová válka · Praha a Vladimir Iljič Lenin ·
Propaganda
Americká propaganda. Plakát z druhé světové války představuje Německo a Japonsko jako monstrum, které lze zastavit pouze pomocí zvýšení průmyslové výroby Propaganda (lat. propagare.
Propaganda a První světová válka · Propaganda a Vladimir Iljič Lenin ·
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
První světová válka a Ruská občanská válka · Ruská občanská válka a Vladimir Iljič Lenin ·
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.
První světová válka a Ruská sovětská federativní socialistická republika · Ruská sovětská federativní socialistická republika a Vladimir Iljič Lenin ·
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
První světová válka a Sibiř · Sibiř a Vladimir Iljič Lenin ·
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
První světová válka a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Vladimir Iljič Lenin ·
Státy Dohody
Státy Dohody v roce 1915. Státy Dohody jsou označeny zeleně a Centrální mocnosti jsou červeně. Státy Dohody byly koalicí válčící proti Centrálním mocnostem během první světové války.
První světová válka a Státy Dohody · Státy Dohody a Vladimir Iljič Lenin ·
Varšava
Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.
První světová válka a Varšava · Varšava a Vladimir Iljič Lenin ·
Východní fronta (první světová válka)
Východní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války ve východní a střední Evropě.
První světová válka a Východní fronta (první světová válka) · Východní fronta (první světová válka) a Vladimir Iljič Lenin ·
Západní fronta (první světová válka)
Západní fronta byla fronta, která probíhala během první světové války v západní Evropě a na které se střetla vojska Německé říše a vojska Francie, Belgie, Velké Británie a USA.
První světová válka a Západní fronta (první světová válka) · Vladimir Iljič Lenin a Západní fronta (první světová válka) ·
26. říjen
26.
26. říjen a První světová válka · 26. říjen a Vladimir Iljič Lenin ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá První světová válka a Vladimir Iljič Lenin
- To, co mají společné První světová válka a Vladimir Iljič Lenin
- Podobnosti mezi První světová válka a Vladimir Iljič Lenin
Srovnání mezi První světová válka a Vladimir Iljič Lenin
První světová válka má 942 vztahy, zatímco Vladimir Iljič Lenin má 154. Jak oni mají společné 33, index Jaccard je 3.01% = 33 / (942 + 154).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi První světová válka a Vladimir Iljič Lenin. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
