Ptolemaiovský Egypt a Řecko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Ptolemaiovský Egypt a Řecko

Ptolemaiovský Egypt vs. Řecko

Ptolemaiovský Egypt je obecně užívaný termín pro období starověkého Egypta spravovaný helénskou dynastií Ptolemaiovců, tento stát je běžně označován jako Ptolemaiovská říše, přesněji však Ptolemaiovské království (starořecky, Ptolemaïkḕ basileía), bylo helénistickou monarchií s centrem v Egyptě vzniklou roku 305 př. n. l., kdy se jí coby král a faron nově ujal Ptolemaios I. Sótér, původně makedonský generál Alexandra Velikého. Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.

Achaimenovská říše

Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522), která je tradičně považována za stát, který završuje rané období vývoje politické organizace na Předním východě.

Achaimenovská říše a Ptolemaiovský Egypt · Achaimenovská říše a Řecko · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Ptolemaiovský Egypt · Alexandr Veliký a Řecko · Vidět víc »

Alexandrie

Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Alexandrie a Ptolemaiovský Egypt · Alexandrie a Řecko · Vidět víc »

Alexandrijská knihovna

Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku.

Alexandrijská knihovna a Ptolemaiovský Egypt · Alexandrijská knihovna a Řecko · Vidět víc »

Antigonovci

Antigonovci (řecky Ἀντιγονίδαιm, Antigonidai) byla makedonská královská dynastie založená Antigonem I. Monofthalmem („Jednookým“) a vládnoucí od roku 294 př. n. l. (s krátkým přerušením v letech 287 až 276 př. n. l.) Makedonii a velké části Řecka, historiky pojmenované jako Antigonovská říše, fakticky Makedonské království, neboť antigonovší panovníci se titulovali makedonskými králi.

Antigonovci a Ptolemaiovský Egypt · Antigonovci a Řecko · Vidět víc »

Athény

Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.

Athény a Ptolemaiovský Egypt · Athény a Řecko · Vidět víc »

Augustus

Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.

Augustus a Ptolemaiovský Egypt · Augustus a Řecko · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Ptolemaiovský Egypt a Židé · Řecko a Židé · Vidět víc »

Římská říše

Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.

Ptolemaiovský Egypt a Římská říše · Římská říše a Řecko · Vidět víc »

Římská republika

Římská republika (latinsky Res Publica Romana), podle latinského názvu též nazývána jako Římská res publica, na mincích psána jako Roma, bylo období antického Říma mezi římským královstvím a císařstvím, kdy byl stát republikou a nikoli monarchií.

Ptolemaiovský Egypt a Římská republika · Římská republika a Řecko · Vidět víc »

Římské provincie

Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.

Ptolemaiovský Egypt a Římské provincie · Římské provincie a Řecko · Vidět víc »

Řecká kolonizace

Řecká a fénická kolonizace Řecká kolonizace probíhala ve dvou hlavních vlnách: zhruba 1100–900 a poté 755–535 př. n. l.

Ptolemaiovský Egypt a Řecká kolonizace · Řecká kolonizace a Řecko · Vidět víc »

Řekové

Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

Ptolemaiovský Egypt a Řekové · Řecko a Řekové · Vidět víc »

Egejské moře

Egejské moře (řecky Αιγαίο Πέλαγος, Aigaio Pelagos, turecky Ege Denizi) je polouzavřené moře Středozemního moře.

Egejské moře a Ptolemaiovský Egypt · Egejské moře a Řecko · Vidět víc »

Eratosthenés z Kyrény

Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276–272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.

Eratosthenés z Kyrény a Ptolemaiovský Egypt · Eratosthenés z Kyrény a Řecko · Vidět víc »

Helénismus

diadochy kolem roku 300 př. n. l. řecké architektury Helénismus je novodobé označení období starověkých dějin antického Středomoří a území Blízkého východu ovládaných řecko-makedonskými dynastiemi přibližně od poloviny 4. století př. n. l. do konce 1. století př. n. l. V širším smyslu také označuje pro tuto dobu nejcharakterističtější kulturní fenomén, jímž bylo pronikání řečtiny a řecké kultury do kultur orientálních a jejich vzájemné ovlivňování.

Helénismus a Ptolemaiovský Egypt · Helénismus a Řecko · Vidět víc »

Koiné

Koiné (– obecná mluva) je označení pro interdialekt starořečtiny, kterým se běžně hovořilo ve východním Středomoří v období helénismu, zhruba od poloviny 4. století př. n. l. do 3. století n. l., ve východní části Římské říše až do 7. století.

Koiné a Ptolemaiovský Egypt · Koiné a Řecko · Vidět víc »

Konstantinopol

Konstantinopol Umělecké ztvárnění Konstantinopole. Dnešní podoba mohutných konstantinopolských hradeb Theodosiánské hradby Konstantinopol (neboli Konstantinopole, česky též Cařihrad), v roce 1930 oficiálně přejmenován na Istanbul, byl hlavním městem Římské říše, po rozdělení Římské říše hlavním městem Východořímského impéria či později (po jejím zániku) nazývané Byzantské říše, a po dobytí Turky hlavním městem Osmanské říše.

Konstantinopol a Ptolemaiovský Egypt · Konstantinopol a Řecko · Vidět víc »

Korint

Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.

Korint a Ptolemaiovský Egypt · Korint a Řecko · Vidět víc »

Kypr

Kypr, plným názvem Kyperská republika, je eurasijský ostrovní stát nacházející se ve východní části Středozemního moře, východně od Řecka, jižně od Turecka, západně od Sýrie a severně od Egypta.

Kypr a Ptolemaiovský Egypt · Kypr a Řecko · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Latina a Ptolemaiovský Egypt · Latina a Řecko · Vidět víc »

Makedonie (region)

20px: 1,2 % území oblasti Makedonie je geografické území s proměnlivým rozsahem rozdělené dnes mezi řeckou Makedonii (49,7 %), Severní Makedonii (37,4 %) a bulharskou Pirinskou Makedonii (9,9 %).

Makedonie (region) a Ptolemaiovský Egypt · Makedonie (region) a Řecko · Vidět víc »

Malá Asie

Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.

Malá Asie a Ptolemaiovský Egypt · Malá Asie a Řecko · Vidět víc »

Seleukovská říše

Seleukovská říše (starořecky Βασιλεία τῶν Σελευκιδῶν, Basileía tōn Seleukidōn, zkráceně Σελεύκεια, Seleúkeia) byla založena po smrti Alexandra Makedonského, když se jeden z jeho generálů, Seleukos I. Níkátor, ustavil v roce 312 př. n. l. pánem Babylónu.

Ptolemaiovský Egypt a Seleukovská říše · Seleukovská říše a Řecko · Vidět víc »

Starořečtina

Rozmístění řeckých dialektů kolem 400 př. n. l. Starořečtina neboli stará či klasická řečtina je mrtvý jazyk z řecké skupiny indoevropských jazyků a vývojový předchůdce moderní řečtiny (považované za samostatný jazyk).

Ptolemaiovský Egypt a Starořečtina · Starořečtina a Řecko · Vidět víc »

Starověká Makedonie

#PŘESMĚRUJ Makedonie (království).

Ptolemaiovský Egypt a Starověká Makedonie · Starověká Makedonie a Řecko · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Ptolemaiovský Egypt a Starověké Řecko · Starověké Řecko a Řecko · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Ptolemaiovský Egypt a Starověký Řím · Starověký Řím a Řecko · Vidět víc »

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Ptolemaiovský Egypt a Starověký Egypt · Starověký Egypt a Řecko · Vidět víc »

Středozemní moře

Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.

Ptolemaiovský Egypt a Středozemní moře · Středozemní moře a Řecko · Vidět víc »

Thrákie

Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.

Ptolemaiovský Egypt a Thrákie · Thrákie a Řecko · Vidět víc »

Války diadochů

Války diadochů (starořecky Πόλεμοι τῶν Διαδὀχων, Pólemoi tōn Diadóchōn), jinak též války nástupců Alexandra Velikého, jsou názvy série konfliktů mezi vojevůdci Alexandra Velikého – diadochy – které trvaly s krátkými přestávkami více než čtyřicet let. Tento článek pojednává o první a zároveň nejvýznamnější fázi válek v letech 322–301 př. n. l. Šlo v ní o rozdělení Alexandrovy říše a jejím vyústěním byl vznik několika nástupnických helénistických království. Ústřední postavou mocenského zápasu byl jeden z nejstarších a nejlepších makedonských vojevůdců – Antigonos Jednooký (Monofthalmos).

Ptolemaiovský Egypt a Války diadochů · Války diadochů a Řecko · Vidět víc »