Rychlejší přístup než prohlížeči!
77 vztahy: Alexandr Fjodorovič Kerenskij, Alexandr Gučkov, Arméni, Únorová revoluce, Aurora (křižník), Švédové, Židé, Říjnová revoluce, Římskokatolická církev, Řeckokatolická církev, Baškirové, Bělorusové, Bolševici, Buddhismus, Bychaŭ, Car, Duma, Estonci, Finové, Georgij Lvov, Gruzíni, Iraklij Cereteli, Islám, Judaismus, Juliánský kalendář, Kazaši, Komunistická strana Sovětského svazu, Konstitučně demokratická strana, Lavr Georgijevič Kornilov, Léto, Lev Davidovič Trockij, Litevci, Lotyši, Luteránství, Menševici, Michail Alexandrovič Romanov, Michail Těreščenko, Mikuláš II. Alexandrovič, Moldavané, Náboj (střelivo), Němci, Nejsvětější synod, Nikolaj Někrasov, Oberprokurátor, Okťabristé, Pavel Miljukov, Petrohrad, Poláci, Prozatímní vláda, První světová válka, ..., Ruština, Rubl, Ruská armáda (1917), Ruská občanská válka, Ruská pravoslavná církev, Ruská republika, Rusko, Rusové, Sovět, Sovětský svaz, Starověrci, Státní duma Ruského impéria, Strana socialistů-revolucionářů, Tataři, Turkmeni, Ukrajinci, Viktor Černov, Vladimir Antonov-Ovsejenko, Vladimir Iljič Lenin, Září, Zimní palác, 15. březen, 16. červenec, 18. duben, 1917, 20. červenec, 7. listopad. Rozbalte index (27 více) »
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Alexandr Fjodorovič Kerenskij ((Simbirsk, dnešní Uljanovsk – 11. června 1970 New York) byl ruský socialistický politik, právník, druhý předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917. Po vítězství bolševiků odešel do exilu, do Francie a pak USA.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Alexandr Fjodorovič Kerenskij · Vidět víc »
Alexandr Gučkov
Alexandr Ivanovič Gučkov (Moskva – 14. únor 1936, Paříž) byl ruský politik, předseda 3.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Alexandr Gučkov · Vidět víc »
Arméni
Arméni jsou starobylý národ indoevropského původu, který přes 3 500 let nepřetržitě obývá Arménskou vysočinu, v níž leží dnešní Arménie.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Arméni · Vidět víc »
Únorová revoluce
Únorová revoluce byla jedna ze dvou revolucí roku 1917 v Ruském impériu, která vypukla v závěrečné fázi první světové války a předcházela vypuknutí Říjnové revoluce.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Únorová revoluce · Vidět víc »
Aurora (křižník)
Aurora (Аврора, správným přepisem Avrora) je ruský chráněný křižník třídy ''Pallada'', který v současnosti slouží jako muzeum v Petrohradu.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Aurora (křižník) · Vidět víc »
Švédové
Švédové (švédsky) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Švédové · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Židé · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řeckokatolická církev
#PŘESMĚRUJ Řeckokatolické církve.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Řeckokatolická církev · Vidět víc »
Baškirové
Baškirové, Baškorti či Baškiři (Башҡорттар → Başqorttar, Башкиры → Baškiry) jsou turkický národ žijící v Ruské federaci, především v Baškirské republice a oblasti jižního Uralu.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Baškirové · Vidět víc »
Bělorusové
Bělorusové (bělorusky беларусы) jsou slovanský národ náležící k jeho východní větvi.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Bělorusové · Vidět víc »
Bolševici
Stranická schůze. Zleva sedí: Avel Enukidze, Michail Kalinin, Nikolaj Bucharin, Michail Tomskij, Michail Laševič, Lev Kameněv, Jevgenij Preobraženskij, Leonid Serebrjakov, Vladimir Iljič Lenin a Alexej Rykov. Bolševici je původně označení příslušníků Leninem vedené radikální frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany, ostatní členové strany byli označováni jako menševici.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Bolševici · Vidět víc »
Buddhismus
náhled Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha, což znamená „probuzený“.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Buddhismus · Vidět víc »
Bychaŭ
Bychaŭ (– Bychov) je město v Mohylevské oblasti v Bělorusku.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Bychaŭ · Vidět víc »
Car
moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Car · Vidět víc »
Duma
Duma (rusky дума) je název různých druhů zastupitelstev v ruské historii i v moderní Ruské federaci.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Duma · Vidět víc »
Estonci
Estonci (estonsky: eestlased, dříve maarahvas) jsou ugrofinský národ žijící zejména na území Estonska.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Estonci · Vidět víc »
Finové
Finové jsou národ mluvící finsky, původně obývající Finsko.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Finové · Vidět víc »
Georgij Lvov
Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов;, Drážďany, Sasko – 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Georgij Lvov · Vidět víc »
Gruzíni
Gruzíni či Gruzínci jsou v širším smyslu obyvatelé Gruzie, v užším pak kavkazský národ hovořící gruzínštinou, jazykem kartvelské jazykové skupiny, který používá gruzínské písmo.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Gruzíni · Vidět víc »
Iraklij Cereteli
Iraklij "Kaki" Georgijevič Cereteli (gruzínsky ირაკლი წერეთელი, rusky Ираклий Георгиевич Церетели, 20. listopadu 1881, Kutaisi, Ruské impérium – 20. května 1959, New York, NY, USA) byl gruzínský politik a představitel menševiků.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Iraklij Cereteli · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Islám · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Judaismus · Vidět víc »
Juliánský kalendář
Juliánský kalendář je kalendář, který v roce 46 př. n. l. s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Juliánský kalendář · Vidět víc »
Kazaši
Kazaši, kazašsky қазақтар; jednot.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Kazaši · Vidět víc »
Komunistická strana Sovětského svazu
Znak KPSS Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), 1917–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků), 1918–1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – 1925–1952) a od XIX. sjezdu KSSS Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991), byla sovětská komunistická strana – (Коммунистическая партия Советского союза (КПСС). Nejdříve, od roku 1903 existovala jako frakce uvnitř Ruské sociálně demokratické dělnické strany, po říjnové revoluci 1917 se stala nejsilnější politickou mocí v Sovětském svazu, kterou byla až do jeho zániku v roce 1991.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Komunistická strana Sovětského svazu · Vidět víc »
Konstitučně demokratická strana
Konstitučně demokratická strana (rusky Конституционно-демократическая партия) nebo také Strana lidové svobody (takzvaní Kadeti - od zkratky K-D) byla ruská liberální strana založená v průběhu revoluce roku 1905.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Konstitučně demokratická strana · Vidět víc »
Lavr Georgijevič Kornilov
Lavr Georgijevič Kornilov (30. srpna 1870, Usť-Kamenogorsk – 13. duben 1918, Jekatěrinodar) byl ruský carský a bělogvardějský generál.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Lavr Georgijevič Kornilov · Vidět víc »
Léto
Dánsku Léto je roční období mezi jarem a podzimem.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Léto · Vidět víc »
Lev Davidovič Trockij
Lev Davidovič Trockij (rodným jménem Lev Davidovič Bronštejn, Janivka, Ruské impérium (dnes Bereslavka u Kropyvnyckého na Ukrajině) – 21. srpna 1940, Mexico City, Mexiko) byl bolševický revolucionář a marxistický teoretik židovského původu.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Lev Davidovič Trockij · Vidět víc »
Litevci
Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Litevci · Vidět víc »
Lotyši
Lotyši (lotyšsky latvieši, livonsky laett) jsou evropským národem, který patří k baltské jazykové skupině, původnímu obyvatelstvu východního Pobaltí.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Lotyši · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Luteránství · Vidět víc »
Menševici
Julij Martov a Alexandr Martinov ve Stockholmu 16. května 1917 Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), od které se v roce 1903 oddělila radikální frakce bolševiků vedené Leninem.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Menševici · Vidět víc »
Michail Alexandrovič Romanov
Michail II.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Michail Alexandrovič Romanov · Vidět víc »
Michail Těreščenko
Michail Ivanovič Těreščenko (Kyjev, Ruské impérium – 1. dubna 1956, Monako) byl ruský podnikatel ukrajinského původu, majitel cukrovarů a od roku 1917 ministr financí a zahraničí v prozatímní vládě.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Michail Těreščenko · Vidět víc »
Mikuláš II. Alexandrovič
Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »
Moldavané
Moldavané (moldavsky/rumunsky Moldoveni; cyrilicí oficiálně používanou pouze v separatistickém Podněstří Молдовень) jsou východorománský národ žijící v jihovýchodní Evropě, jehož dějiny jsou úzce spjaté s dějinami Rumunů, s nimiž bývá často ztotožňován; některé státy, instituce, úřady či vědecké studie (především rumunské) rumunskou a moldavskou národnost nerozlišují.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Moldavané · Vidět víc »
Náboj (střelivo)
zápalka Nábojnice S&B, zprava: 22lr, 9mm Luger, 40 S&W,.45 ACP,.38 Special,.44 Magnum Náboj je střelivem palných zbraní.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Náboj (střelivo) · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Němci · Vidět víc »
Nejsvětější synod
Velká Něva v Petrohradu Nejsvětější vládnoucí synod (rusky Святейший Правительствующий Синод, starorusky Святѣйшій Правительствующій Сѵнодъ) byla nejvyšší instituce Ruské pravoslavné církve zřízená Petrem I. Velikým v roce 1721 a existující až do roku 1918.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Nejsvětější synod · Vidět víc »
Nikolaj Někrasov
Nikolaj Vissarionovič Někrasov (Petrohrad, Ruské impérium – 7. května 1940, Moskva, SSSR) byl ruský politik a poslední generální guvernér Finského velkoknížectví.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Nikolaj Někrasov · Vidět víc »
Oberprokurátor
Oberprokurátor (rusky: Oбер-прокурор Святейшего Правительстующего Синода) byl nejvyšší státní úředník spravující záležitosti pravoslavné církve v Rusku a hlava Nejsvětějšího synodu mezi léty 1722–1917.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Oberprokurátor · Vidět víc »
Okťabristé
Okťabristé, resp.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Okťabristé · Vidět víc »
Pavel Miljukov
Pavel Nikolajevič Miljukov (Moskva, Ruské impérium – 31. březen 1943, Aix-les-Bains, Francie) byl ruský historik, liberálně-demokratický politik, zakladatel a vůdce Konstitučně demokratické strany (tzv. Kadetů), v roce 1917 ministr zahraničí první prozatímní vlády.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Pavel Miljukov · Vidět víc »
Petrohrad
Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Petrohrad · Vidět víc »
Poláci
Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Poláci · Vidět víc »
Prozatímní vláda
Prozatímní vláda je vláda vytvořená na přechodné období.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Prozatímní vláda · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a První světová válka · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ruština · Vidět víc »
Rubl
Rubl je současná měnová jednotka v těchto státech a územích.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Rubl · Vidět víc »
Ruská armáda (1917)
V roce 1917 ruská armáda formálně přestala být ruskou carskou armádou, když byla moc v Rusku převedena z impéria do rukou prozatímní vlády.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ruská armáda (1917) · Vidět víc »
Ruská občanská válka
Ruská občanská válka (rusky Гражданская война в России) byl ozbrojený konflikt mezi bolševiky, kteří se snažili v Rusku vybudovat socialistický stát, a vnitřně velmi heterogenní opozicí, od monarchistů až po liberály a umírněné socialisty.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ruská občanská válka · Vidět víc »
Ruská pravoslavná církev
Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu či jen Ruská pravoslavná církev (RPC, Русская Православная Церковь Московского Патриархата, РПЦ), oficiálně též Moskevský patriarchát či Patriarchát Moskvy a vší Rusi, je největší autokefální pravoslavnou církví, s nimiž tvoří společenství pravoslavných církví.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ruská pravoslavná církev · Vidět víc »
Ruská republika
Ruská republika (Rossiyskaya respublika) je termín, kterým se označuje ruský stát, existující na velké části území zaniklého carského Ruského impéria od Únorové revoluce po Říjnovou revoluci roku 1917.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ruská republika · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Rusko · Vidět víc »
Rusové
Rusové (russkije), zastarale též Velkorusové (v kontrastu s Malorusy/Ukrajinci a Bělorusy), jsou východoslovanský národ původem z evropské části Ruska; výraz etničtí Rusové (rusky Russkije) se používá pro jejich odlišení od ostatních občanů Ruska (Rossijaně) jiné národnosti či etnika.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Rusové · Vidět víc »
Sovět
Sovět („rada“) bylo původně označení pro socialistické sdružení pracujících, dělníků (dělnické rady), vojáků a zemědělců, na sklonku Ruského impéria, které hrály důležitou roli v revoluci roku 1917.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Sovět · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Sovětský svaz · Vidět víc »
Starověrci
Starověrci v Rusku Starověrci, též staroobřadníci, rozkolníci (rusky старообрядчество), je náboženské a společenské hnutí, které se pod vedením protopopa Avvakuma oddělilo od Ruské pravoslavné církve na protest proti reformám patriarchy Nikona v letech 1666–1667 a dodnes praktikuje její dřívější liturgii.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Starověrci · Vidět víc »
Státní duma Ruského impéria
Státní duma Ruského impéria nebo též Imperiální duma byla část zákonodárné shromáždění (dolní komora parlamentu) v pozdním období existence Ruského impéria.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Státní duma Ruského impéria · Vidět víc »
Strana socialistů-revolucionářů
Volební plakát strany eserů z roku 1917 Strana socialistů revolucionářů (rusky: Партия социалистов-революционеров, zkráceně: eseři) byla předrevoluční politická strana v Rusku existující v letech 1901 až 1918.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Strana socialistů-revolucionářů · Vidět víc »
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Tataři · Vidět víc »
Turkmeni
Turkmeni (Türkmen nebo Түркмен, plurál Türkmenler nebo Түркменлер) jsou turkický národ žijící převážně ve středoasijských státech, jako je Turkmenistán, Afghánistán a severovýchodní Írán.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Turkmeni · Vidět víc »
Ukrajinci
Ukrajinci jsou východoslovanský národ.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Ukrajinci · Vidět víc »
Viktor Černov
Viktor Michajlovič Černov (Chvalynsk, Ruské impérium – 15. dubna 1952, New York, USA) byl ruský revolucionář, politik, spisovatel, žurnalista, filosof a spoluzakladatel strany socialistů-revolucionářů.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Viktor Černov · Vidět víc »
Vladimir Antonov-Ovsejenko
Praze Vladimir Alexandrovič Antonov-Ovsejenko (Černigov – 10. února 1938, věznice Butyrka, Moskva) byl prominentní sovětský bolševický vůdce a diplomat, popravený za Velké čistky.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Vladimir Antonov-Ovsejenko · Vidět víc »
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Uljanov, ((Simbirsk, dnes Uljanovsk – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy) který přijal přezdívku Lenin, byl komunistický politik a revolucionář, filozof, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska (1917–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1924). Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Vladimir Iljič Lenin · Vidět víc »
Září
Září je podle gregoriánského kalendáře devátý měsíc v roce.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Září · Vidět víc »
Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a Zimní palác · Vidět víc »
15. březen
15.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 15. březen · Vidět víc »
16. červenec
16.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 16. červenec · Vidět víc »
18. duben
18.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 18. duben · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 1917 · Vidět víc »
20. červenec
20.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 20. červenec · Vidět víc »
7. listopad
7.
Nový!!: Ruská prozatímní vláda a 7. listopad · Vidět víc »
