Obsah
234 vztahy: Abcházie, Afrikátní souhláska, Aktuální větné členění, Akuzativ, Albánie, Alveolární laterální aproximanta, Alveolární nazála, Alveolární souhláska, Alveolární vibranta, Analytický jazyk, Aorist, Aproximantní souhláska, Arabské písmo, Arménie, Úřední jazyk, Asie, Austrálie, Šva, Čas (mluvnice), Časování, Čárka (diakritika), Číslo (mluvnice), Číslovka, Černá Hora, Česko, Člen (mluvnice), Římskokatolická církev, Řecko, Balkán, Balto-slovanské jazyky, Běloruština, Bělorusko, Bilabiální nazála, Bilabiální souhláska, Bosenština, Bosna a Hercegovina, Braniborsko, Bulharština, Bulharsko, Burgenland, Církevní slovanština, Chorvatština, Chorvatsko, Cyril, Cyrilice, Dativ, Dentální souhláska, Diakritické znaménko, Dolnolužická srbština, Dvojhláska, ... Rozbalte index (184 více) »
- Indoevropské jazyky
Abcházie
Abcházie či Abchazsko je region na kavkazském pobřeží Černého moře.
Vidět Slovanské jazyky a Abcházie
Afrikátní souhláska
Afrikáta (též poloražená souhláska) je v artikulační fonetice označení pro souhlásku kombinující plozivu (okluzivu) a frikativu.
Vidět Slovanské jazyky a Afrikátní souhláska
Aktuální větné členění
Aktuální větné členění je dělení větných členů na členy kontextově zapojené (obvykle známé z předchozí komunikace nebo patřící do zásoby společných znalostí mluvčího a posluchače) a členy kontextově nezapojené, nesoucí nové informace.
Vidět Slovanské jazyky a Aktuální větné členění
Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Akuzativ
Albánie
Albánie (nebo), plným názvem Albánská republika (albánsky) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Albánie
Alveolární laterální aproximanta
Alveolární laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Alveolární laterální aproximanta
Alveolární nazála
Alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Alveolární nazála
Alveolární souhláska
Alveolára, též prealveolára, dásňová, předodásňová či zubodásňová souhláska či dásňovka, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka s přední částí dásňového oblouku (prohlubně v horní čelisti, v nichž jsou uloženy zuby, lat.
Vidět Slovanské jazyky a Alveolární souhláska
Alveolární vibranta
Alveolární vibranta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Alveolární vibranta
Analytický jazyk
Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.
Vidět Slovanské jazyky a Analytický jazyk
Aorist
Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.
Vidět Slovanské jazyky a Aorist
Aproximantní souhláska
Aproximantní souhláska či Aproximanta je v artikulační fonetice typ souhlásky, u které zvuk při řeči vzniká přiblížením dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů), které je menší než u frikativ, ale těsnější než u samohlásek.
Vidět Slovanské jazyky a Aproximantní souhláska
Arabské písmo
Arabské písmo je stejně jako řecké nebo hebrejské založeno na fénickém typu písma.
Vidět Slovanské jazyky a Arabské písmo
Arménie
Arménie, plným názvem Arménská republika, je vnitrozemský stát ležící v Zakavkazsku.
Vidět Slovanské jazyky a Arménie
Úřední jazyk
Úřední neboli státní jazyk je jazyk stanovený zákonem pro komunikaci s úřady, včetně školství.
Vidět Slovanské jazyky a Úřední jazyk
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Vidět Slovanské jazyky a Asie
Austrálie
Austrálie, plným názvem Australské společenství (též Australský svaz), je federativní stát na jižní polokouli nacházející se na stejnojmenném kontinentu.
Vidět Slovanské jazyky a Austrálie
Šva
Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.
Vidět Slovanské jazyky a Šva
Čas (mluvnice)
Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.
Vidět Slovanské jazyky a Čas (mluvnice)
Časování
Časování neboli konjugace je způsob ohýbání sloves.
Vidět Slovanské jazyky a Časování
Čárka (diakritika)
Čárka je diakritické znaménko, které má v různých jazycích různou funkci.
Vidět Slovanské jazyky a Čárka (diakritika)
Číslo (mluvnice)
Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.
Vidět Slovanské jazyky a Číslo (mluvnice)
Číslovka
Číslovka (lat. numerale, plurál numeralia) je slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku apod.
Vidět Slovanské jazyky a Číslovka
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Černá Hora
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Česko
Člen (mluvnice)
Člen se používá v některých jazycích k označení podstatného jména.
Vidět Slovanské jazyky a Člen (mluvnice)
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Vidět Slovanské jazyky a Římskokatolická církev
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět Slovanské jazyky a Řecko
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Slovanské jazyky a Balkán
Balto-slovanské jazyky
Balto-slovanské jazyky jsou jednou ze skupin jazyků indoevropských.
Vidět Slovanské jazyky a Balto-slovanské jazyky
Běloruština
Běloruština je východoslovanský jazyk, příbuzný polštině, ukrajinštině a ruštině.
Vidět Slovanské jazyky a Běloruština
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Bělorusko
Bilabiální nazála
#PŘESMĚRUJ Znělá bilabiální nazála.
Vidět Slovanské jazyky a Bilabiální nazála
Bilabiální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti bilabiální souhlásky Bilabiální souhláska (lat. labium je ret), též obouretná souhláska, retoretná souhláska, bilabiála či retnice je v lingvistice souhláska charakterizovaná překážkou vytvářenou rty.
Vidět Slovanské jazyky a Bilabiální souhláska
Bosenština
Bosenština je standardizovaný jazykový útvar srbochorvatštiny používaný hlavně Bosňany.
Vidět Slovanské jazyky a Bosenština
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Vidět Slovanské jazyky a Bosna a Hercegovina
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Slovanské jazyky a Braniborsko
Bulharština
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.
Vidět Slovanské jazyky a Bulharština
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Bulharsko
Burgenland
Burgenland či Burgenlandsko (zastarale,,,, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem.
Vidět Slovanské jazyky a Burgenland
Církevní slovanština
Církevní slovanština je liturgický a literární jazyk používaný slovanskými pravoslavnými a řeckokatolickými církvemi; zapisuje se cyrilicí.
Vidět Slovanské jazyky a Církevní slovanština
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Vidět Slovanské jazyky a Chorvatština
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Vidět Slovanské jazyky a Chorvatsko
Cyril
Cyril je mužské jméno pocházející z řeckého jména Κύριλλος Kyrillos, odvozené od slova κύριος kyrios „pán“, „vládce“.
Vidět Slovanské jazyky a Cyril
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Vidět Slovanské jazyky a Cyrilice
Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3.
Vidět Slovanské jazyky a Dativ
Dentální souhláska
Dentální souhláska (dentála, zubná souhláska či zubnice) je souhláska, která je tvořena kontaktem jazyka s horními zuby (latinsky dentis – zuby).
Vidět Slovanské jazyky a Dentální souhláska
Diakritické znaménko
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.
Vidět Slovanské jazyky a Diakritické znaménko
Dolnolužická srbština
Dolnolužická srbština nebo též dolnolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků hůře zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.
Vidět Slovanské jazyky a Dolnolužická srbština
Dvojhláska
Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.
Vidět Slovanské jazyky a Dvojhláska
Esperanto
Varšavě roku 1887 Esperanto (původně Lingvo Internacia – „mezinárodní jazyk“) je nejrozšířenějším mezinárodním plánovým jazykem.
Vidět Slovanské jazyky a Esperanto
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Vidět Slovanské jazyky a Estonsko
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Vidět Slovanské jazyky a Evropa
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Evropská unie
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Vidět Slovanské jazyky a Finsko
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Vidět Slovanské jazyky a Flektivní jazyk
Foném
Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.
Vidět Slovanské jazyky a Foném
Frikativní souhláska
Frikativa (česky třená souhláska, také konstriktiva, spiranta) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká vytvořením úžiny (konstrikce) těsným přiblížením dvou orgánů mluvidel (artikulátorů).
Vidět Slovanské jazyky a Frikativní souhláska
Gagauzsko
Gagauzsko nebo též Gagauzie (gagauzsky Gagauz-Yeri; rumunsky Găgăuzia; rusky Гагаузия) je autonomní oblast ležící v Budžaku v jižní části Moldavska.
Vidět Slovanské jazyky a Gagauzsko
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Vidět Slovanské jazyky a Genitiv
Gorizia
#PŘESMĚRUJ Gorice Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Vidět Slovanské jazyky a Gorizia
Gruzie
Gruzie je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu.
Vidět Slovanské jazyky a Gruzie
Hebrejské písmo
vokalizovaný text (dole) Hebrejské písmo je písmo, jímž se zaznamenává hebrejština, jidiš, ladino a dříve též například slovanský lešon Kena’an.
Vidět Slovanské jazyky a Hebrejské písmo
Hlaholice
Nápis v chorvatštině, latinka a hlaholice – „Město Drivenik“ Hlaholice či řidčeji a zastarale glagolice je nejstarší, dnes jen výjimečně užívané slovanské písmo.
Vidět Slovanské jazyky a Hlaholice
Hornolužická srbština
Hornolužická srbština nebo též hornolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků lépe zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí.
Vidět Slovanské jazyky a Hornolužická srbština
Ill Bethisad
Ill Bethisad je rozsáhlý mezinárodní projekt nadšenců, který má za cíl vytvořit alternativní dějiny lidstva.
Vidět Slovanské jazyky a Ill Bethisad
Imperfektum
Imperfektum (lat. imperfectum, doslova „nedokončené“ jako protiklad k perfektu) je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.
Vidět Slovanské jazyky a Imperfektum
Indikativ
Indikativ (též oznamovací způsob) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje běžné reálné sdělení.
Vidět Slovanské jazyky a Indikativ
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Vidět Slovanské jazyky a Indoevropské jazyky
Infinitiv
'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.
Vidět Slovanské jazyky a Infinitiv
Instrumentál
Instrumentál (zkratka INS nebo INSTR, česky též nástrojník) je mluvnický pád.
Vidět Slovanské jazyky a Instrumentál
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Itálie
Izrael
Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát na Blízkém východě v oblasti jihozápadní Asie, kde leží při východním pobřeží Středozemního moře.
Vidět Slovanské jazyky a Izrael
Jednotné číslo
Jednotné číslo (singulár, lat. singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus.
Vidět Slovanské jazyky a Jednotné číslo
Jižní Osetie
Jižní Osetie či též Cchinvalský region je sporné území na Kavkazu.
Vidět Slovanské jazyky a Jižní Osetie
Jihoslovanské jazyky
Země, kde se hovoří jihoslovanskými jazyky Jihoslovanské jazyky tvoří jednu ze tří geografických skupin slovanských jazyků, vedle jazyků západoslovanských a východoslovanských.
Vidět Slovanské jazyky a Jihoslovanské jazyky
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Vidět Slovanské jazyky a Jmenný rod
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Vidět Slovanské jazyky a Jugoslávie
Kašubština
Otčenáš v kašubštině, kostel Pater noster, Jeruzalém Kašubština je západoslovanský jazyk podobný vymřelé polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje.
Vidět Slovanské jazyky a Kašubština
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Vidět Slovanské jazyky a Kanada
Kazachstán
Kazachstán, plným názvem Republika Kazachstán, je stát, který se rozkládá ve Střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy.
Vidět Slovanské jazyky a Kazachstán
Kmen (mluvnice)
Kmenem se v lingvistice označuje ta část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění.
Vidět Slovanské jazyky a Kmen (mluvnice)
Kondicionál
Podmiňovací způsob (kondicionál) je slovesný způsob, jímž se vyjadřuje, že uskutečnění určitého děje nebo stavu je podmíněno jistými okolnostmi.
Vidět Slovanské jazyky a Kondicionál
Kosovo
Kosovohttp://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/kosovo/index.html Oficiální název státu dle Ministerstva zahraničí, plným názvem Kosovská republika, je částečně uznaný stát v jihovýchodní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Kosovo
Krym
Krym (ve starověku Tauris), geograficky také Krymský poloostrov, je poloostrov na severu Černého moře, spojený na severu s pevninou Perekopskou šíjí.
Vidět Slovanské jazyky a Krym
Labiodentální souhláska
Poloha mluvidel při výslovnosti labiodentálních souhlásekLabiodentála, též retozubná souhláska či retozubnice, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem spodního rtu a horních zubů (lat.
Vidět Slovanské jazyky a Labiodentální souhláska
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Vidět Slovanské jazyky a Latinka
Lešon Kenaan
Jako lešon Kena’an (v překladu doslova jazyk Kanaánu, lze se setkat i s českým pojmem kenaanština) je označován slovanský jazyk, jímž hovořili Židé usazení na slovanských územích a jehož fragmenty zapisované hebrejským písmem se vyskytují v glosách ke středověkým hebrejským textům z 10.–13.
Vidět Slovanské jazyky a Lešon Kenaan
Lechické jazyky
Pojem lechické jazyky je jednou z možností, jak lze označovat jazyky podobné polštině.
Vidět Slovanské jazyky a Lechické jazyky
Liturgický jazyk
Liturgickým jazykem se nazývá jazyk, v němž jsou nebo byly konány náboženské obřady.
Vidět Slovanské jazyky a Liturgický jazyk
Litva
Litva, plným názvem Litevská republika (litevsky),je pobaltský stát v Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Litva
Lokál
Lokál (také lokativ, zkratka LOC) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.
Vidět Slovanské jazyky a Lokál
Lotyšsko
Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.
Vidět Slovanské jazyky a Lotyšsko
Lužická srbština
Dvojjazyčné názvy v Budyšíně Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj.
Vidět Slovanské jazyky a Lužická srbština
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Vidět Slovanské jazyky a Maďaři
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Vidět Slovanské jazyky a Maďarština
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Vidět Slovanské jazyky a Maďarsko
Makedonština
Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí.
Vidět Slovanské jazyky a Makedonština
Metoděj
Metoděj (zastarale také Methoděj) je mužské jméno odvozené z řeckého methodos (česky: způsob /metoda/ zkoumání).
Vidět Slovanské jazyky a Metoděj
Mezislovanština
Mezislovanský jazyk neboli mezislovanština (medžuslovjansky jezyk, меджусловјанскы језык), známá také pod anglickým názvem Interslavic, je projekt umělého slovanského jazyka.
Vidět Slovanské jazyky a Mezislovanština
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Vidět Slovanské jazyky a Mluvnický pád
Množné číslo
Množné číslo je varianta gramatická kategorie čísla, která označuje skutečnost, že se jedná o více než o jeden kus.
Vidět Slovanské jazyky a Množné číslo
Moldavsko
Moldavsko, oficiálně Moldavská republika, je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.
Vidět Slovanské jazyky a Moldavsko
Molise
Molise je druhá nejmenší italská oblast, nacházející se v jižní Itálii.
Vidět Slovanské jazyky a Molise
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Vidět Slovanské jazyky a Mongolsko
Nazální souhláska
Nazální neboli nosová souhláska (neboli nosovka či nazála), je hláska, která vzniká spuštěním měkkého patra (velum), čímž je umožněno proudění vzduchu nosní dutinou.
Vidět Slovanské jazyky a Nazální souhláska
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Vidět Slovanské jazyky a Němčina
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Vidět Slovanské jazyky a Německo
Neznělá alveolární afrikáta
Neznělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá alveolární afrikáta
Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá alveolární frikativa
Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá alveolární ploziva
Neznělá alveolopalatální afrikáta
Neznělá alveolopalatální afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá alveolopalatální afrikáta
Neznělá alveolopalatální frikativa
Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá alveolopalatální frikativa
Neznělá bilabiální frikativa
Neznělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá bilabiální frikativa
Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá bilabiální ploziva
Neznělá palatální ploziva
Neznělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá palatální ploziva
Neznělá retroflexní frikativa
Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá retroflexní frikativa
Neznělá velární frikativa
Neznělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá velární frikativa
Neznělá velární ploziva
Neznělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Neznělá velární ploziva
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Vidět Slovanské jazyky a Nominativ
Norština
Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.
Vidět Slovanské jazyky a Norština
Novoslověnština
#PŘESMĚRUJ Mezislovanština.
Vidět Slovanské jazyky a Novoslověnština
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Vidět Slovanské jazyky a Organizace spojených národů
Osoba (mluvnice)
Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).
Vidět Slovanské jazyky a Osoba (mluvnice)
Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Vidět Slovanské jazyky a Palatalizace
Palatální aproximanta
Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Palatální aproximanta
Palatální laterální aproximanta
Palatální laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Palatální laterální aproximanta
Palatální nazála
Znělá palatální nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Palatální nazála
Palatální souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti palatálních souhlásekPalatála, též předopatrová či tvrdopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s tvrdým (předním) patrem (lat.
Vidět Slovanské jazyky a Palatální souhláska
Panonská pánev
Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská (Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy.
Vidět Slovanské jazyky a Panonská pánev
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Vidět Slovanské jazyky a Přídavné jméno
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Vidět Slovanské jazyky a Přísudek
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Vidět Slovanské jazyky a Přízvuk
Předbudoucí čas
Předbudoucí čas je slovesný čas, jenž se používá k popisu události, která se stane před jinou událostí v budoucnosti.
Vidět Slovanské jazyky a Předbudoucí čas
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Vidět Slovanské jazyky a Předložka
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Vidět Slovanské jazyky a Předmět (mluvnice)
Předpona
Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.
Vidět Slovanské jazyky a Předpona
Perfektum
Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.
Vidět Slovanské jazyky a Perfektum
Plozivní souhláska
Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.
Vidět Slovanské jazyky a Plozivní souhláska
Plusquamperfektum
Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.
Vidět Slovanské jazyky a Plusquamperfektum
Podleské vojvodství
Podleské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.
Vidět Slovanské jazyky a Podleské vojvodství
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Vidět Slovanské jazyky a Podmět
Podněstří
Podněsterská moldavská republika, zkráceným názvem Podněstří (též Podněstersko nebo Zadněstersko,,, nebo), je de iure integrální součástí Moldavska, ale de facto nezávislý stát ve východní Evropě podporovaný Ruskem, který se v roce 1990, resp.
Vidět Slovanské jazyky a Podněstří
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Vidět Slovanské jazyky a Podstatné jméno
Pohlavnost
Pohlavnost (existence několika pohlaví) představuje rozdělení jedinců druhu na dvě nebo více skupin s odlišnými vlastnostmi a úlohami, které souvisí s pohlavním rozmnožováním.
Vidět Slovanské jazyky a Pohlavnost
Polabština
Polabština neboli drevjanština je vymřelý jazyk Polabských Slovanů v severním Německu.
Vidět Slovanské jazyky a Polabština
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Vidět Slovanské jazyky a Polština
Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Vidět Slovanské jazyky a Polsko
Pomořanština
Pomořanština je souhrnné označení pro vymřelé západoslovanské nářečí, kterým mluvili Slované na pobřeží Baltského moře západně od dolní Visly a východně od Trávy v dnešním Meklenbursku-Předním Pomořansku v Německu a Západním Pomořansku v Polsku v 6.
Vidět Slovanské jazyky a Pomořanština
Pomořské vojvodství
Pomořské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.
Vidět Slovanské jazyky a Pomořské vojvodství
Postalveolární souhláska
Postalveolára, též zadodásňová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem jazyka se zadní částí dásňového oblouku a částečně i s tvrdým (předním) patrem (lat.
Vidět Slovanské jazyky a Postalveolární souhláska
Praindoevropský jazyk
kurganové hypotézy, přibližně 4000–1000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2500 př. n. l., oranžová okolo roku 1000 př. n. l. Praindoevropština, protoindoevropština či indoevropština (zkratke ide.
Vidět Slovanské jazyky a Praindoevropský jazyk
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Vidět Slovanské jazyky a Praslovanština
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Vidět Slovanské jazyky a Pravoslaví
Préteritum
Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.
Vidět Slovanské jazyky a Préteritum
Prozódie (lingvistika)
Prozódie v lingvistice popisuje zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší než jednotlivý foném (hláska, segment).
Vidět Slovanské jazyky a Prozódie (lingvistika)
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Vidět Slovanské jazyky a Rakousko
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Vidět Slovanské jazyky a Ruština
Rumunština
Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.
Vidět Slovanské jazyky a Rumunština
Rumunsko
Rumunsko je stát na pomezí střední, východní a jihovýchodní Evropy.
Vidět Slovanské jazyky a Rumunsko
Rusínština
Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska.
Vidět Slovanské jazyky a Rusínština
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Vidět Slovanské jazyky a Rusko
Russenorsk
Russenorsk je pidžinový jazyk, kombinující v sobě prvky norštiny a ruštiny, konkrétně jejího bělomořského dialektu pomorštiny (pomorskij jazyk; nejde o pomorštinu Pomořanskou!), jež má silný baltskofinský, jmenovitě karelský substrát.
Vidět Slovanské jazyky a Russenorsk
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Vidět Slovanské jazyky a Samohláska
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Vidět Slovanské jazyky a Sasko
Severní Makedonie
Severní Makedonie, plným názvem Republika Severní Makedonie, je vnitrozemský stát na Balkánském poloostrově.
Vidět Slovanské jazyky a Severní Makedonie
Severní slovinština
Severní (pomořanská, pomořská, baltská) slovinština (slovjīnsħi jązěk, slovjīnsħê gådąńê, słowińsczi jãzëk), výjimečně též slovinčtina je mrtvý jazyk z větve západoslovanských jazyků.
Vidět Slovanské jazyky a Severní slovinština
Severoslovanské jazyky
Rakouska-Uherska z 19. století Termín severoslovanské jazyky má různé významy.
Vidět Slovanské jazyky a Severoslovanské jazyky
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Vidět Slovanské jazyky a Skloňování
Slabika
Slabika je označována jako nejmenší přirozená jednotka řeči.
Vidět Slovanské jazyky a Slabika
Slabikotvorná souhláska
Popis slabikotvorné souhlásky Slabikotvorná souhláska je souhláska, která je schopná plnit funkci jádra slabiky místo samohlásky.
Vidět Slovanské jazyky a Slabikotvorná souhláska
Slavistika
Slavistika je akademická disciplína, která se zabývá Slovany osídlenými zeměmi, slovanskými jazyky, literaturou a kulturou.
Vidět Slovanské jazyky a Slavistika
Slezština (lechický jazyk)
Nářečí slezštiny podle Alfreda Zaręby Slezština ve veřejném prostoru: transparent ''Každý jiný, všichni rovní'' na průvodu LGBT hrdosti Slezština ve veřejném prostoru: vývěsný štít ''Květinářství: květiny a dárky'' s typickými lexikálními germanismy Slezština ve veřejném prostoru: výstražný nápis ''Dej pozor na tramvaj'' na chodníku v Chořově Dvojjazyčný slezsko-český nápis v Jablunkově, slezština zapsaná alternativním těšínským zápisem Slezština je západoslovanský jazyk použivaný v Horním Slezsku, v současnosti menšinově.
Vidět Slovanské jazyky a Slezština (lechický jazyk)
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie).
Vidět Slovanské jazyky a Slované
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Vidět Slovanské jazyky a Slovanské jazyky
Slovenština
Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Vidět Slovanské jazyky a Slovenština
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Slovensko
Slovesný vid
Vid (aspekt) je mluvnická kategorie slovesa, která postihuje vztah k plynutí času.
Vidět Slovanské jazyky a Slovesný vid
Slovesný způsob
Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.
Vidět Slovanské jazyky a Slovesný způsob
Sloveso
Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).
Vidět Slovanské jazyky a Sloveso
Slovianski
#PŘESMĚRUJ Mezislovanština.
Vidět Slovanské jazyky a Slovianski
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Vidět Slovanské jazyky a Slovinština
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Vidět Slovanské jazyky a Slovinsko
Slovio
Slovio je umělý jazyk vytvořený slovenským lingvistou Markem Hučkem.
Vidět Slovanské jazyky a Slovio
Slovosled
Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.
Vidět Slovanské jazyky a Slovosled
Sonora (lingvistika)
Sonory (sonoranty) jsou souhlásky, které kromě šumu mají i složku tónovou.
Vidět Slovanské jazyky a Sonora (lingvistika)
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Vidět Slovanské jazyky a Souhláska
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Vidět Slovanské jazyky a Spojené státy americké
Srbština
Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny, kterou mluví především Srbové.
Vidět Slovanské jazyky a Srbština
Srbochorvatština
Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.
Vidět Slovanské jazyky a Srbochorvatština
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Srbsko
Staronovgorodský dialekt
Staronovgorodský dialekt (též staronovgorodština či krivičský dialekt; древненовгородский диалект drěvněnovgoródskiy dialékt) je označení zavedené ruským lingvistou Andrejem Anatoljevičem Zalizňakem pro slovanský jazyk používaný v Novgorodu a okolí od 11.
Vidět Slovanské jazyky a Staronovgorodský dialekt
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Vidět Slovanské jazyky a Staroslověnština
Suržyk
Používání suržyku v ukrajinských regionech. Data: Kyjiv International Institute of Sociology (2003)http://kiis.com.ua/materials/articles_HVE/16_linguaethnical.pdf Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji). Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 % Suržyk (a v suržyku суржик) je tzv.
Vidět Slovanské jazyky a Suržyk
Tádžikistán
Tádžikistán, plným názvem Republika Tádžikistán, je hornatý vnitrozemský stát ve střední Asii s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil.
Vidět Slovanské jazyky a Tádžikistán
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Vidět Slovanské jazyky a Terst
Trasjanka
Trasjanka (трасянка) je směs ruštiny a běloruštiny, obecně používaná v současném Bělorusku (mj. prezidentem Alexandrem Lukašenkem).
Vidět Slovanské jazyky a Trasjanka
Turecko
Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.
Vidět Slovanské jazyky a Turecko
Turkmenistán
Turkmenistán je turkický stát ve střední Asii.
Vidět Slovanské jazyky a Turkmenistán
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Ukrajina
Ukrajinština
Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj.
Vidět Slovanské jazyky a Ukrajinština
Umělý jazyk
Umělý jazyk je jazyk, který byl vytvořen jedním člověkem nebo skupinou lidí.
Vidět Slovanské jazyky a Umělý jazyk
Uzbekistán
Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán, je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě.
Vidět Slovanské jazyky a Uzbekistán
Východní jihoslovanské jazyky
Dialekty východních jihoslovanských jazyků tvoří podskupinu jihoslovanských jazyků.
Vidět Slovanské jazyky a Východní jihoslovanské jazyky
Východní katolické církve
Východní katolické církve nebo orientální katolické církve, nazývané také katolické církve východního obřadu, katolické církve východního ritu nebo prostě východní církve,V některých historických případech jsou označováni jako uniaté.
Vidět Slovanské jazyky a Východní katolické církve
Východoslovanské jazyky
Východoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířenou především ve východní Evropě.
Vidět Slovanské jazyky a Východoslovanské jazyky
Velární souhláska
Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek Velára, též zadopatrová či měkkopatrová souhláska, je v artikulační fonetice druh souhlásek, u kterých je zvuk při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka se zadním neboli měkkým patrem (lat.
Vidět Slovanské jazyky a Velární souhláska
Vibrantní souhláska
Vibranta (též kmitavá souhláska) je zvuk (souhláska), který při řeči vzniká opakovaným kontaktem dvou orgánů artikulačního ústrojí (artikulátorů) – kmitáním (vibrací).
Vidět Slovanské jazyky a Vibrantní souhláska
Vojvodina
Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina,: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina,: Provincia Autonomă Voivodina,: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska.
Vidět Slovanské jazyky a Vojvodina
Vokativ
Vokativ (zkratka VOC, česky též volatel) je mluvnický pád, v češtině 5.
Vidět Slovanské jazyky a Vokativ
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska
Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.
Vidět Slovanské jazyky a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Vidět Slovanské jazyky a Zájmeno
Západní jihoslovanské jazyky
Mapa států, kde jsou západní jihoslovanské jazyky jako úřední jazyk. Západní jihoslovanské jazyky jsou jazyky z Jihoslovanské skupiny Slovanských jazyků.
Vidět Slovanské jazyky a Západní jihoslovanské jazyky
Západoslovanské jazyky
Západoslovanské jazyky jsou skupinou slovanských jazyků, rozšířené především ve střední Evropě napříč souvislým regionem zahrnujícím Českou republiku, Slovensko a Polsko, jakož i bývalé východní Německo a nejzápadnější regiony Ukrajiny a Běloruska a část Litvy.
Vidět Slovanské jazyky a Západoslovanské jazyky
Znělá alveolární frikativa
Znělá alveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá alveolární frikativa
Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá alveolární ploziva
Znělá alveolopalatální frikativa
Znělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá alveolopalatální frikativa
Znělá bilabiální frikativa
Znělá bilabiální frikativa je souhláska, vyskytující se v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá bilabiální frikativa
Znělá bilabiální ploziva
Znělá bilabiální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá bilabiální ploziva
Znělá glotální frikativa
Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá glotální frikativa
Znělá labiovelární aproximanta
Znělá labiovelární aproximanta je souhláska, která se vyskytuje jen v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá labiovelární aproximanta
Znělá palatální ploziva
Znělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá palatální ploziva
Znělá retroflexní frikativa
Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá retroflexní frikativa
Znělá velární frikativa
Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v různých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá velární frikativa
Znělá velární ploziva
Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.
Vidět Slovanské jazyky a Znělá velární ploziva
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Vidět Slovanské jazyky a 20. století
9. století
9.
Vidět Slovanské jazyky a 9. století
Viz také
Indoevropské jazyky
- Íránské jazyky
- Albánština
- Anatolské jazyky
- Arménština
- Balto-slovanské jazyky
- Baltské jazyky
- Germánské jazyky
- Indoárijské jazyky
- Indoíránské jazyky
- Indoevropské jazyky
- Italické jazyky
- Prabaltoslovanština
- Praindoevropský jazyk
- Slovanské jazyky
- Tocharské jazyky
- Védský sanskrt
Také známý jako Slovanský jazyk, Slovanština.
, Esperanto, Estonsko, Evropa, Evropská unie, Finsko, Flektivní jazyk, Foném, Frikativní souhláska, Gagauzsko, Genitiv, Gorizia, Gruzie, Hebrejské písmo, Hlaholice, Hornolužická srbština, Ill Bethisad, Imperfektum, Indikativ, Indoevropské jazyky, Infinitiv, Instrumentál, Itálie, Izrael, Jednotné číslo, Jižní Osetie, Jihoslovanské jazyky, Jmenný rod, Jugoslávie, Kašubština, Kanada, Kazachstán, Kmen (mluvnice), Kondicionál, Kosovo, Krym, Labiodentální souhláska, Latinka, Lešon Kenaan, Lechické jazyky, Liturgický jazyk, Litva, Lokál, Lotyšsko, Lužická srbština, Maďaři, Maďarština, Maďarsko, Makedonština, Metoděj, Mezislovanština, Mluvnický pád, Množné číslo, Moldavsko, Molise, Mongolsko, Nazální souhláska, Němčina, Německo, Neznělá alveolární afrikáta, Neznělá alveolární frikativa, Neznělá alveolární ploziva, Neznělá alveolopalatální afrikáta, Neznělá alveolopalatální frikativa, Neznělá bilabiální frikativa, Neznělá bilabiální ploziva, Neznělá palatální ploziva, Neznělá retroflexní frikativa, Neznělá velární frikativa, Neznělá velární ploziva, Nominativ, Norština, Novoslověnština, Organizace spojených národů, Osoba (mluvnice), Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Palatalizace, Palatální aproximanta, Palatální laterální aproximanta, Palatální nazála, Palatální souhláska, Panonská pánev, Přídavné jméno, Přísudek, Přízvuk, Předbudoucí čas, Předložka, Předmět (mluvnice), Předpona, Perfektum, Plozivní souhláska, Plusquamperfektum, Podleské vojvodství, Podmět, Podněstří, Podstatné jméno, Pohlavnost, Polabština, Polština, Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Polsko, Pomořanština, Pomořské vojvodství, Postalveolární souhláska, Praindoevropský jazyk, Praslovanština, Pravoslaví, Préteritum, Prozódie (lingvistika), Rakousko, Ruština, Rumunština, Rumunsko, Rusínština, Rusko, Russenorsk, Samohláska, Sasko, Severní Makedonie, Severní slovinština, Severoslovanské jazyky, Skloňování, Slabika, Slabikotvorná souhláska, Slavistika, Slezština (lechický jazyk), Slované, Slovanské jazyky, Slovenština, Slovensko, Slovesný vid, Slovesný způsob, Sloveso, Slovianski, Slovinština, Slovinsko, Slovio, Slovosled, Sonora (lingvistika), Souhláska, Spojené státy americké, Srbština, Srbochorvatština, Srbsko, Staronovgorodský dialekt, Staroslověnština, Suržyk, Tádžikistán, Terst, Trasjanka, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina, Ukrajinština, Umělý jazyk, Uzbekistán, Východní jihoslovanské jazyky, Východní katolické církve, Východoslovanské jazyky, Velární souhláska, Vibrantní souhláska, Vojvodina, Vokativ, Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená střední nezaokrouhlená samohláska, Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska, Zájmeno, Západní jihoslovanské jazyky, Západoslovanské jazyky, Znělá alveolární frikativa, Znělá alveolární ploziva, Znělá alveolopalatální frikativa, Znělá bilabiální frikativa, Znělá bilabiální ploziva, Znělá glotální frikativa, Znělá labiovelární aproximanta, Znělá palatální ploziva, Znělá retroflexní frikativa, Znělá velární frikativa, Znělá velární ploziva, 20. století, 9. století.