Rychlejší přístup než prohlížeči!Podobnosti mezi Slunce a Země
Slunce a Země mají 59 věci společné (v Uniepedie): Afélium, Astronomická jednotka, Atmosféra, Atmosféra Země, Chemický prvek, Doba oběhu, Dusík, Ekliptika, Elipsa, Evropa, Fotosyntéza, Gravitace, Helium, Hořčík, Hustota, Hvězdný čas, Křemík, Kilogram, Kometa, Kružnice, Kyslík, Magnetické pole, Magnetické pole Země, Měsíc, Merkur (planeta), NASA, Neutrino, Newtonův gravitační zákon, Objem, Odstředivá síla, ..., Otáčení, Perihélium, Planeta, Planetka, Podnebí, Proton, Protoplanetární disk, Roční období, Rok, Rostliny, Síra, Slapové jevy, Sluneční energie, Sluneční soustava, Sluneční vítr, Slunovrat, Teplota, Trpasličí planeta, Uhlík, Ultrafialové záření, Venuše (planeta), Voda, Vodík, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Watt, Zatmění Slunce, Země, Zemský rovník, Zploštění. Rozbalte index (29 více) »
Afélium
Afélium Afélium, též aphelium, česky odsluní, je nejvzdálenější místo od Slunce (přesněji od ohniska dráhy), jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po elipse.
Afélium a Slunce · Afélium a Země ·
Astronomická jednotka
Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.
Astronomická jednotka a Slunce · Astronomická jednotka a Země ·
Atmosféra
atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.
Atmosféra a Slunce · Atmosféra a Země ·
Atmosféra Země
Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.
Atmosféra Země a Slunce · Atmosféra Země a Země ·
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Chemický prvek a Slunce · Chemický prvek a Země ·
Doba oběhu
Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru.
Doba oběhu a Slunce · Doba oběhu a Země ·
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Dusík a Slunce · Dusík a Země ·
Ekliptika
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.
Ekliptika a Slunce · Ekliptika a Země ·
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Elipsa a Slunce · Elipsa a Země ·
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Evropa a Slunce · Evropa a Země ·
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Fotosyntéza a Slunce · Fotosyntéza a Země ·
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Gravitace a Slunce · Gravitace a Země ·
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Helium a Slunce · Helium a Země ·
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Hořčík a Slunce · Hořčík a Země ·
Hustota
Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).
Hustota a Slunce · Hustota a Země ·
Hvězdný čas
Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.
Hvězdný čas a Slunce · Hvězdný čas a Země ·
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Křemík a Slunce · Křemík a Země ·
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Kilogram a Slunce · Kilogram a Země ·
Kometa
Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.
Kometa a Slunce · Kometa a Země ·
Kružnice
Základní atributy kružnice V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed.
Kružnice a Slunce · Kružnice a Země ·
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Kyslík a Slunce · Kyslík a Země ·
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Magnetické pole a Slunce · Magnetické pole a Země ·
Magnetické pole Země
jižní geografický pól B – geomagnetická osa B1 – severní geomagnetický pól B2 – jižní geomagnetický pól C1 – severní magnetický pól C2 – '''jižní magnetický pól'''; N – severní pól magnetu, S – jižní pól magnetu Polarita pole za posledních 169 miliónů let. Polarity za posledních 5 miliónů let. Současná polarita (černě) je střídána opačnou polaritou (bíle). magnetické deklinace (odchylky horizontální složky magnetického pole od směru ke geografickému pólu) v letech 1590–1990. Posuv severního magnetického pólu v letech 1831 až 2007. Schematický nákres zemské magnetosféry Magnetické pole Země či geomagnetické pole je indukované magnetické pole v určitém prostoru okolo Země, ve kterém působí magnetická síla generovaná geodynamem uvnitř Země.
Magnetické pole Země a Slunce · Magnetické pole Země a Země ·
Měsíc
Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.
Měsíc a Slunce · Měsíc a Země ·
Merkur (planeta)
Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, dosahuje pouze 140 % velikosti zemského Měsíce a je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.
Merkur (planeta) a Slunce · Merkur (planeta) a Země ·
NASA
Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Neutrino a Slunce · Neutrino a Země ·
Newtonův gravitační zákon
Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.
Newtonův gravitační zákon a Slunce · Newtonův gravitační zákon a Země ·
Objem
Objem je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso.
Objem a Slunce · Objem a Země ·
Odstředivá síla
Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.
Odstředivá síla a Slunce · Odstředivá síla a Země ·
Otáčení
Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.
Otáčení a Slunce · Otáčení a Země ·
Perihélium
Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.
Perihélium a Slunce · Perihélium a Země ·
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Planeta a Slunce · Planeta a Země ·
Planetka
Galileo Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy (tam se zatím tato tělesa jen předpokládají, dosud nebyla objevena žádná planetka u jiné hvězdy), vzhledem k malé hmotnosti většinou nepravidelného tvaru.
Planetka a Slunce · Planetka a Země ·
Podnebí
Alpská krajina v létě Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou.
Podnebí a Slunce · Podnebí a Země ·
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Proton a Slunce · Proton a Země ·
Protoplanetární disk
ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.
Protoplanetární disk a Slunce · Protoplanetární disk a Země ·
Roční období
Sezónní změny ročních období Roční období je jedna z hlavních částí roku.
Roční období a Slunce · Roční období a Země ·
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Rostliny
Rostliny (Plantae) je říše (případně šířeji vymezená superskupina Archaeplastida) eukaryotických a převážně fotosyntetizujících organismů.
Rostliny a Slunce · Rostliny a Země ·
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Slapové jevy
Slapové jevy: A – Slunce, Země a Měsíc jsou v řadě, objevuje se '''skočné dmutí'''; B – Slunce, Země a Měsíc svírají pravý úhel, objevuje se '''hluché dmutí''' Slapové jevy, též slapy, jsou projevy slapových sil a představují diferencované působení gravitačních sil.
Slapové jevy a Slunce · Slapové jevy a Země ·
Sluneční energie
upright.
Slunce a Sluneční energie · Sluneční energie a Země ·
Sluneční soustava
Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.
Slunce a Sluneční soustava · Sluneční soustava a Země ·
Sluneční vítr
Sluneční vítr - abstrakce Sluneční vítr je proud částic, který vychází ze Slunce.
Slunce a Sluneční vítr · Sluneční vítr a Země ·
Slunovrat
Období slunovratu Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci.
Slunce a Slunovrat · Slunovrat a Země ·
Teplota
pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.
Slunce a Teplota · Teplota a Země ·
Trpasličí planeta
Přehled trpasličích těles (trpasličích planet a dalších kandidátů) za oběžnou dráhou Neptunu Trpasličí planeta je objekt sluneční soustavy, který je podobný planetě a musí splňovat následující kritéria.
Slunce a Trpasličí planeta · Trpasličí planeta a Země ·
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Slunce a Uhlík · Uhlík a Země ·
Ultrafialové záření
Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.
Slunce a Ultrafialové záření · Ultrafialové záření a Země ·
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Slunce a Venuše (planeta) · Venuše (planeta) a Země ·
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Slunce a Vodík · Vodík a Země ·
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Slunce a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vznik a vývoj sluneční soustavy a Země ·
Watt
Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Slunce a Zatmění Slunce · Zatmění Slunce a Země ·
Země
Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.
Zemský rovník
#PŘESMĚRUJ Rovník.
Slunce a Zemský rovník · Zemský rovník a Země ·
Zploštění
Zploštění je odchylka rotačního elipsoidu od kulového tvaru zmenšením poloměru ve směru osy rotace vzhledem k poloměru v rovině rovníku.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Slunce a Země
- To, co mají společné Slunce a Země
- Podobnosti mezi Slunce a Země
Srovnání mezi Slunce a Země
Slunce má 256 vztahy, zatímco Země má 340. Jak oni mají společné 59, index Jaccard je 9.90% = 59 / (256 + 340).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Slunce a Země. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:
