Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice

Socialistická federativní republika Jugoslávie vs. Užice

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Užice (v srbské cyrilici Ужице, do roku 1992 Titovo Užice/Титово Ужице) je město v jihozápadním Srbsku (nedaleko pohoří Zlatibor).

Podobnosti mezi Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice

Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice mají 21 věci společné (v Uniepedie): Železniční trať Bělehrad–Bar, Balkán, Bělehrad, Bosna a Hercegovina, Cyrilice, Druhá světová válka, Dubrovník, Islám, Itálie, Jaderské moře, Josip Broz Tito, Niš, Novi Sad, Podgorica, Priština, Sarajevo, Slované, Slovinsko, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Srbsko, 19. století.

Železniční trať Bělehrad–Bar

Viadukt Mala Rijeka Vlak nedaleko Virpazaru. Jeden ze železničních tunelů Železniční trať Bělehrad–Bar je významná železniční trať, která spojuje Srbsko a Černou Horu.

Socialistická federativní republika Jugoslávie a Železniční trať Bělehrad–Bar · Užice a Železniční trať Bělehrad–Bar · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Balkán a Užice · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Bělehrad a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Bělehrad a Užice · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Bosna a Hercegovina a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Bosna a Hercegovina a Užice · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Cyrilice a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Cyrilice a Užice · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Druhá světová válka a Užice · Vidět víc »

Dubrovník

Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.

Dubrovník a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Dubrovník a Užice · Vidět víc »

Islám

směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.

Islám a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Islám a Užice · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Itálie a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Itálie a Užice · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Jaderské moře a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Jaderské moře a Užice · Vidět víc »

Josip Broz Tito

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.

Josip Broz Tito a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Josip Broz Tito a Užice · Vidět víc »

Niš

Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska.

Niš a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Niš a Užice · Vidět víc »

Novi Sad

Novi Sad (srbsky nebo rusínsky Нови Сад) je město ležící na severu Srbska, zároveň je to hlavní město (oficiálně sídlo provičních orgánů) autonomní provincie Vojvodina.

Novi Sad a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Novi Sad a Užice · Vidět víc »

Podgorica

Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země.

Podgorica a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Podgorica a Užice · Vidět víc »

Priština

Priština (nebo) je hlavní město Kosova a sídlo Opštiny Priština a Prištinského okruhu.

Priština a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Priština a Užice · Vidět víc »

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.

Sarajevo a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Sarajevo a Užice · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Slované a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Slované a Užice · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Slovinsko a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Slovinsko a Užice · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Socialistická federativní republika Jugoslávie a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Socialistická federativní republika Jugoslávie a Srbsko · Srbsko a Užice · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

19. století a Socialistická federativní republika Jugoslávie · 19. století a Užice · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice

Socialistická federativní republika Jugoslávie má 586 vztahy, zatímco Užice má 93. Jak oni mají společné 21, index Jaccard je 3.09% = 21 / (586 + 93).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Socialistická federativní republika Jugoslávie a Užice. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »