Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Babylonie a Starověký Orient

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Babylonie a Starověký Orient

Babylonie vs. Starověký Orient

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské. Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.

Podobnosti mezi Babylonie a Starověký Orient

Babylonie a Starověký Orient mají 48 věci společné (v Uniepedie): Achaimenovci, Akkadština, Alexandr Veliký, Amorité, Šáhanšáh, Babylonské zajetí, Chaldea, Chammurapi, Chammurapiho zákoník, Chetité, Dareios I., Elam, Gutejci, Ištařina brána, Indoevropané, Kassité, Kýros II., Ktésifón, Lýdie, Médové, Mezopotámie, Nabopolasar, Nebukadnesar II., Novobabylonská říše, Palestina, Parthové, Perská říše, Perský záliv, Sargon Akkadský, Satrapie, ..., Sýrie, Seleukos I., Seleukovci, Semité, Starověk, Stát 3. dynastie urské, Sumer, Tigris, Uruk, Xerxés I., 15. století př. n. l., 16. století př. n. l., 21. století př. n. l., 539 př. n. l., 550 př. n. l., 605 př. n. l., 609 př. n. l., 7. století. Rozbalte index (18 více) »

Achaimenovci

Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.

Achaimenovci a Babylonie · Achaimenovci a Starověký Orient · Vidět víc »

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.

Akkadština a Babylonie · Akkadština a Starověký Orient · Vidět víc »

Alexandr Veliký

Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.

Alexandr Veliký a Babylonie · Alexandr Veliký a Starověký Orient · Vidět víc »

Amorité

Larsy, pocházející z amoritského období (dnes v Louvre) Amorité, též Emorejci (sumersky MAR.TU, akkadsky Tidnum nebo Amurrūm, egyptsky Amar, hebrejsky אֱמֹרִי, ’emōrî), je název semitského národa, který od druhé poloviny 3.

Amorité a Babylonie · Amorité a Starověký Orient · Vidět víc »

Šáhanšáh

Šáhanšáh či šáhinšáh (staropersky 𐎧𐏁𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐏐𐎧𐏁 𐎠𐎩𐎰𐎡𐎩𐎠𐎴𐎠𐎶, středopersky a parthsky 60px, novopersky شاهنشاه) byl tradiční titul íránských vládců ve starověku s významem král králů.

Šáhanšáh a Babylonie · Šáhanšáh a Starověký Orient · Vidět víc »

Babylonské zajetí

babylonské říše na počátku 7. století př. n. l. (tmavě zelená) Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II. na počátku 6. století př. n. l..

Babylonie a Babylonské zajetí · Babylonské zajetí a Starověký Orient · Vidět víc »

Chaldea

Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.

Babylonie a Chaldea · Chaldea a Starověký Orient · Vidět víc »

Chammurapi

Chammurapi (též Chammurabi) byl šestý král starobabylonské říše ze Sumu-abumovy I. amoritské dynastie, který vládl v letech 1792–1750 př. n. l. Proslul především jako zákonodárce – vydal tzv.

Babylonie a Chammurapi · Chammurapi a Starověký Orient · Vidět víc »

Chammurapiho zákoník

Chammurapiho zákoník Chammurapiho zákoník (nebo kodex krále Chammurapiho) je babylonský zákoník, vydaný králem Chammurapim.

Babylonie a Chammurapiho zákoník · Chammurapiho zákoník a Starověký Orient · Vidět víc »

Chetité

Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny.

Babylonie a Chetité · Chetité a Starověký Orient · Vidět víc »

Dareios I.

Dareios I. (staropersky Dárajavauš; kolem 550 př. n. l. – listopad 486 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí v letech 522–486 př. n. l. Pocházel z mladší, Ariaramnovy větve rodu, která se od hlavní linie oddělila po polovině 7. století.

Babylonie a Dareios I. · Dareios I. a Starověký Orient · Vidět víc »

Elam

Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.

Babylonie a Elam · Elam a Starověký Orient · Vidět víc »

Gutejci

Útok Gutejců na akkadské město, ilustrace 19. století Gutejci je název kmene, který ovládl rozsáhlé oblasti jižní Mezopotámie po kolapsu akkadského impéria na téměř jedno století (cca 2150 př. n. l. – 2050 př. n. l.). Sumerské zdroje Gutejce popisují jako barbarský a dravý národ z hor.

Babylonie a Gutejci · Gutejci a Starověký Orient · Vidět víc »

Ištařina brána

Pergamonském muzeu v Berlíně Ištařina brána (arabsky بوابة عشتار) byla osmou bránou babylónského vnitřního města.

Babylonie a Ištařina brána · Ištařina brána a Starověký Orient · Vidět víc »

Indoevropané

kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.

Babylonie a Indoevropané · Indoevropané a Starověký Orient · Vidět víc »

Kassité

Kassité je jméno starověkého blízkovýchodního národa, který získal kontrolu nad Babylonií po pádu Starobabylonské říše (přibližně v období od 1531 př. n. l. do 1155 př. n. l.). Jejich jazyk je klasifikován jako izolovaný.

Babylonie a Kassité · Kassité a Starověký Orient · Vidět víc »

Kýros II.

Kýros II.

Babylonie a Kýros II. · Kýros II. a Starověký Orient · Vidět víc »

Ktésifón

Archeologická oblast starověkého Ktésifóntu Ktésifón (arabsky spolu s protilehlou Seleukií nad Tigridem al-Madá’in.

Babylonie a Ktésifón · Ktésifón a Starověký Orient · Vidět víc »

Lýdie

Územní rozsah lýdské říše v 6. století př. n. l. Lýdie bylo historické území v Malé Asii, shodné zhruba s dnešními tureckými provinciemi İzmir a Manisa.

Babylonie a Lýdie · Lýdie a Starověký Orient · Vidět víc »

Médové

Médové (𐎶𐎠𐎭 Māda-; akkadsky: mat Mādāya;: Μῆδοι Mēdoi) byli starověkým íránským národem hovořící médštinou a který obýval oblast známou jako Médie mezi západním a severním Íránem. Kolem 11. století př. n. l. obsadili hornatou oblast severozápadního Íránu a severovýchodní a východní oblast Mezopotámie v okolí Ekbatany (dnešní Hamadán). Předpokládá se, že k jejich konsolidaci v Íránu došlo během 8. století před naším letopočtem. V 7. století př. n. l.. byl celý západní Írán a některá další území pod nadvládou Médů, ale jejich přesný zeměpisný rozsah zůstává neznámý. Ačkoli se obecně uznává, že zaujímají důležité místo v dějinách starověkého Orientu, nezanechali Médové žádný písemný zdroj, který by rekonstruoval jejich historii, která je známa pouze ze zahraničních zdrojů jako jsou Asyřané, Babyloňané, Arméni a Řekové, dále např. několik íránských archeologických nalezišť, o kterých se předpokládá, že je obsadili Médové. Hérodotovy zprávy o Médech zanechaly obraz mocného lidu, který na počátku 7. století př. n. l. vytvořil říši, která trvala až do roku 550 př. n. l., sehrála určující roli při pádu asyrské říše a soupeřila s mocnými královstvími Lýdie a Babylonie. Nedávné přehodnocení současných zdrojů z médského období však změnilo představy učenců o stavu Médů. Stát zůstává v dokumentaci obtížně pochopitelný, což o něm zanechává mnoho pochybností. Někteří odobrníci dokonce naznačují, že nikdy neexistovalo mocné království Médie. V každém případě se zdá, že po pádu posledního médského krále proti Kýrovi Velikému z Perské říše se Médie stala důležitou provincií a byla ceněna říšemi, které ji postupně ovládaly (Achajmenovci, Seleukovci, Parthové a Sasánovci).

Babylonie a Médové · Médové a Starověký Orient · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Babylonie a Mezopotámie · Mezopotámie a Starověký Orient · Vidět víc »

Nabopolasar

Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur – Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. – 605 př. n. l..

Babylonie a Nabopolasar · Nabopolasar a Starověký Orient · Vidět víc »

Nebukadnesar II.

Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.

Babylonie a Nebukadnesar II. · Nebukadnesar II. a Starověký Orient · Vidět víc »

Novobabylonská říše

Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).

Babylonie a Novobabylonská říše · Novobabylonská říše a Starověký Orient · Vidět víc »

Palestina

Satelitní snímek oblasti z roku 2003 s vyznačenými hranicemi států. Palestina (z řeckého Παλαιστίνη;: Palaestina;: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina;: فلسطين, Filastín) je název historického území na Blízkém východě, oblasti mezi Středozemním mořem a řekou Jordán.

Babylonie a Palestina · Palestina a Starověký Orient · Vidět víc »

Parthové

Traianově sloupu v Římě (překreslení) Parthové (staropersky Parthava; řecky Πάρθοι, Parthoi; latinsky Parthi) je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve starověku oblast jihovýchodně od Kaspického moře (dnes západní část íránského Chorásánu), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy parthské říše (cca 245 př. n. l. – 224 n. l.), jednoho z nejvýznamnějších státních útvarů ve starověku.

Babylonie a Parthové · Parthové a Starověký Orient · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Babylonie a Perská říše · Perská říše a Starověký Orient · Vidět víc »

Perský záliv

Perský záliv je záliv Indického oceánu a představuje pokračování Ománského zálivu, se kterým je spojen Hormuzským průlivem.

Babylonie a Perský záliv · Perský záliv a Starověký Orient · Vidět víc »

Sargon Akkadský

Sargon Akkadský (akkadsky Šarrukén – »Pravý král«, vládl cca 2334–2279 př. n. l.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie – předtím zde existovaly jen městské státy.

Babylonie a Sargon Akkadský · Sargon Akkadský a Starověký Orient · Vidět víc »

Satrapie

Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.

Babylonie a Satrapie · Satrapie a Starověký Orient · Vidět víc »

Sýrie

Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.

Babylonie a Sýrie · Sýrie a Starověký Orient · Vidět víc »

Seleukos I.

#PŘESMĚRUJ Seleukos I. Níkátór.

Babylonie a Seleukos I. · Seleukos I. a Starověký Orient · Vidět víc »

Seleukovci

Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.

Babylonie a Seleukovci · Seleukovci a Starověký Orient · Vidět víc »

Semité

Semité jsou obecně národy hovořící semitským jazykem.

Babylonie a Semité · Semité a Starověký Orient · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Babylonie a Starověk · Starověk a Starověký Orient · Vidět víc »

Stát 3. dynastie urské

Stát Třetí dynastie urské (zkráceně Ur III.) bylo království nacházející se v jižní Mezopotámii zhruba v období 2116–2003 př. n. l., jehož centrem bylo město Ur.

Babylonie a Stát 3. dynastie urské · Stát 3. dynastie urské a Starověký Orient · Vidět víc »

Sumer

Sumer (sumersky Ki-EN/EME-GIR15, Země místních pánů, Země pánů jasu či Země sumerského jazyka), akkadsky také Šumeru, je nejstarší známá civilizace v historické oblasti jižní Mezopotámie (nyní jih středního Iráku), která se objevila během eneolitu a rané doby bronzové mezi šestým a pátým tisíciletím před naším letopočtem.

Babylonie a Sumer · Starověký Orient a Sumer · Vidět víc »

Tigris

Tigris je řeka v Turecku a Iráku a také částečně tvoří jejich hranici se Sýrií.

Babylonie a Tigris · Starověký Orient a Tigris · Vidět víc »

Uruk

Uruk (sumersky Unug, podle Bible Erech, řecky Orchoë a arabsky وركاء Varka) bylo jedno ze sumerských a později babylonských měst.

Babylonie a Uruk · Starověký Orient a Uruk · Vidět víc »

Xerxés I.

Xerxés I. (řecky Ξέρξης, staropersky Chšajáršá; 519–465 př. n. l.) byl perský velkokrál z rodu Achaimenovců vládnoucí od listopadu 486 do srpna 465 př. n. l. Jeho jméno ve staré perštině znamená „vládce hrdinů“.

Babylonie a Xerxés I. · Starověký Orient a Xerxés I. · Vidět víc »

15. století př. n. l.

Bez popisu.

15. století př. n. l. a Babylonie · 15. století př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

16. století př. n. l.

Bez popisu.

16. století př. n. l. a Babylonie · 16. století př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

21. století př. n. l.

Sumerská válcová pečeť krále Ur mom-Nammu.

21. století př. n. l. a Babylonie · 21. století př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

539 př. n. l.

Století: 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. – 5. století př. n. l. Roky: 544 543 542 541 540 – 539 př.

539 př. n. l. a Babylonie · 539 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

550 př. n. l.

Bez popisu.

550 př. n. l. a Babylonie · 550 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

605 př. n. l.

#přesměruj 609–600 př. n. l.

605 př. n. l. a Babylonie · 605 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

609 př. n. l.

#přesměruj 609–600 př. n. l.

609 př. n. l. a Babylonie · 609 př. n. l. a Starověký Orient · Vidět víc »

7. století

7.

7. století a Babylonie · 7. století a Starověký Orient · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Babylonie a Starověký Orient

Babylonie má 113 vztahy, zatímco Starověký Orient má 220. Jak oni mají společné 48, index Jaccard je 14.41% = 48 / (113 + 220).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Babylonie a Starověký Orient. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »