Státní znak Maďarska a Uhersko

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Státní znak Maďarska a Uhersko

Státní znak Maďarska vs. Uhersko

Státní znak Maďarska je podle ústavního zákona o státních symbolech Maďarské republiky oficiálním státním symbolem Maďarské republiky. Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Arpádovci

Arpádovci (nebo) byli původní uherskou panovnickou (od roku 1000 královskou) dynastií, která vládla od počátků uherského státu (9. století) až do roku 1301, kdy zemřel její poslední mužský příslušník Ondřej III. Díky mnoha sňatkům arpádovských princezen do jiných evropských rodů však i téměř všichni následující uherští panovníci měli Arpádovce mezi svými předky a potomci dynastie žijí mezi evropskou aristokracií dodnes.

Arpádovci a Státní znak Maďarska · Arpádovci a Uhersko · Vidět víc »

Štěpán I. Svatý

Svatý Štěpán I. Uherský (maďarsky Szent István, * kolem roku 969, Ostřihom – 15. srpna 1038, Uhry) byl uherský panovník (997–1038) z dynastie Arpádovců a zakladatel uherského státu.

Štěpán I. Svatý a Státní znak Maďarska · Štěpán I. Svatý a Uhersko · Vidět víc »

Béla III. Uherský

Béla III.

Béla III. Uherský a Státní znak Maďarska · Béla III. Uherský a Uhersko · Vidět víc »

Béla IV.

Béla IV. (listopad 1206 – 3. května 1270) byl od roku 1235 do své smrti uherským králem, jeden z nejvýznamnějších, nejschopnějších a nejdéle vládnoucích uherských panovníků z arpádovské dynastie.

Béla IV. a Státní znak Maďarska · Béla IV. a Uhersko · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Budapešť a Státní znak Maďarska · Budapešť a Uhersko · Vidět víc »

Byzantská říše

Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.

Byzantská říše a Státní znak Maďarska · Byzantská říše a Uhersko · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Státní znak Maďarska · Chorvatsko a Uhersko · Vidět víc »

Dalmácie

Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.

Dalmácie a Státní znak Maďarska · Dalmácie a Uhersko · Vidět víc »

Dějiny Maďarska

Státní znak Maďarské republiky Dějiny Maďarska se odvíjejí od 10. století, kdy vznikl na území rozpadlé Velkomoravské říše nový státní útvar ze sedmi kočovných kmenů Maďarů, nazvaných dle nejsilnějšího kmene Megyeri v oblasti Panonie, kam přišly z oblasti na severozápad od Černého moře.

Dějiny Maďarska a Státní znak Maďarska · Dějiny Maďarska a Uhersko · Vidět víc »

Dráva

Dráva je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje.

Dráva a Státní znak Maďarska · Dráva a Uhersko · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Státní znak Maďarska · Dunaj a Uhersko · Vidět víc »

Horní Uhry

250px Horní Uhry (Felső-Magyarország), také zvané Horní země (Felvidék), je vágní označení severní části Uherska, obývaného převážně slovanským obyvatelstvem, tedy především dnešního území Slovenska a Podkarpatské Rusi (která je součástí Ukrajiny).

Horní Uhry a Státní znak Maďarska · Horní Uhry a Uhersko · Vidět víc »

Jan Zápolský

Jan Zápolský (2. února 1487, Spišský hrad – 22. července 1540, Szászsebes) byl uherský král (jako Jan I.) v době, kdy v Uhersku probíhala občanská válka, ve které si nárokoval trůn také Ferdinand I. Ferdinandovi se nakonec povedlo spoluvládnout v západním Uhersku od roku 1528.

Jan Zápolský a Státní znak Maďarska · Jan Zápolský a Uhersko · Vidět víc »

Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.

Ladislav Pohrobek a Státní znak Maďarska · Ladislav Pohrobek a Uhersko · Vidět víc »

Ludvík I. Veliký

Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád – 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342–1382 uherský a od roku 1370 také polský král.

Ludvík I. Veliký a Státní znak Maďarska · Ludvík I. Veliký a Uhersko · Vidět víc »

Maďaři

Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.

Maďaři a Státní znak Maďarska · Maďaři a Uhersko · Vidět víc »

Maďarská revoluce 1848–1849

Maďarská revoluce a boj za svobodu a nezávislost 1848–1849 je jednou z největších evropských revolucí roku 1848 a je úzce spojena s revolucí v Českých zemích.

Maďarská revoluce 1848–1849 a Státní znak Maďarska · Maďarská revoluce 1848–1849 a Uhersko · Vidět víc »

Maďarské království

Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.

Maďarské království a Státní znak Maďarska · Maďarské království a Uhersko · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Maďarsko a Státní znak Maďarska · Maďarsko a Uhersko · Vidět víc »

Matyáš Korvín

Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.

Matyáš Korvín a Státní znak Maďarska · Matyáš Korvín a Uhersko · Vidět víc »

Přemyslovci

Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).

Přemyslovci a Státní znak Maďarska · Přemyslovci a Uhersko · Vidět víc »

Podkarpatská Rus

Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.

Podkarpatská Rus a Státní znak Maďarska · Podkarpatská Rus a Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-uherské vyrovnání

Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.

Rakousko-uherské vyrovnání a Státní znak Maďarska · Rakousko-uherské vyrovnání a Uhersko · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Rakousko-Uhersko a Státní znak Maďarska · Rakousko-Uhersko a Uhersko · Vidět víc »

Rijeka

Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Rijeka a Státní znak Maďarska · Rijeka a Uhersko · Vidět víc »

Sáva

Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.

Sáva a Státní znak Maďarska · Sáva a Uhersko · Vidět víc »

Sedmihradsko

Sedmihradsko, známé také jako Transylvánie (nebo) je historická země rozkládající se v dnešním Rumunsku.

Sedmihradsko a Státní znak Maďarska · Sedmihradsko a Uhersko · Vidět víc »

Slavonie

Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.

Slavonie a Státní znak Maďarska · Slavonie a Uhersko · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Slováci a Státní znak Maďarska · Slováci a Uhersko · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Slovensko a Státní znak Maďarska · Slovensko a Uhersko · Vidět víc »

Václav III.

Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.

Státní znak Maďarska a Václav III. · Uhersko a Václav III. · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Státní znak Maďarska a Velkomoravská říše · Uhersko a Velkomoravská říše · Vidět víc »

Vladislav III. Varnenčik

Vladislav III.

Státní znak Maďarska a Vladislav III. Varnenčik · Uhersko a Vladislav III. Varnenčik · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

12. století a Státní znak Maďarska · 12. století a Uhersko · Vidět víc »