Podobnosti mezi Univerzita Karlova a Československo
Univerzita Karlova a Československo mají 11 věci společné (v Uniepedie): Česko, Edvard Beneš, Jan Patočka, Komunistický režim v Československu, Londýn, Moskva, Praha, Rakousko-Uhersko, Sametová revoluce, Tomáš Garrigue Masaryk, Uhersko.
Česko
Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.
Univerzita Karlova a Česko · Česko a Československo ·
Edvard Beneš
Edvard Beneš (původním jménem Eduard; 28. května 1884 Kožlany – 3. září 1948 Sezimovo Ústí) byl československý politik a státník, druhý československý prezident v letech 1935–1948, resp.
Edvard Beneš a Univerzita Karlova · Edvard Beneš a Československo ·
Jan Patočka
Matriční zápis o narození a křtu Jana Patočky (matrika N index N 1906–1914 Turnov, SOA Zámrsk) Jan Patočka (1. června 1907 Turnov – 13. března 1977 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20.
Jan Patočka a Univerzita Karlova · Jan Patočka a Československo ·
Komunistický režim v Československu
Komunistický režim, komunistická diktatura nebo také komunistická totalita je označení pro období, po které v Československu vládla Komunistická strana Československa (KSČ).
Komunistický režim v Československu a Univerzita Karlova · Komunistický režim v Československu a Československo ·
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Londýn a Univerzita Karlova · Londýn a Československo ·
Moskva
Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².
Moskva a Univerzita Karlova · Moskva a Československo ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a Univerzita Karlova · Praha a Československo ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Rakousko-Uhersko a Univerzita Karlova · Rakousko-Uhersko a Československo ·
Sametová revoluce
Sametová revoluce (dobově také něžná revoluce) bylo období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii; v oblasti hospodářství plánované ekonomiky na tržní.
Sametová revoluce a Univerzita Karlova · Sametová revoluce a Československo ·
Tomáš Garrigue Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky.
Tomáš Garrigue Masaryk a Univerzita Karlova · Tomáš Garrigue Masaryk a Československo ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Univerzita Karlova a Československo
- To, co mají společné Univerzita Karlova a Československo
- Podobnosti mezi Univerzita Karlova a Československo
Srovnání mezi Univerzita Karlova a Československo
Univerzita Karlova má 265 vztahy, zatímco Československo má 294. Jak oni mají společné 11, index Jaccard je 1.97% = 11 / (265 + 294).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Univerzita Karlova a Československo. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: