Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Akkalská sámština, Asie, Baltofinské jazyky, Baltské jazyky, Baltské státy, Chantyjština, Enečtina, Erzja, Estonština, Estonsko, Euroasijské jazyky, Evropa, Evropská unie, Finština, Finsko, Finsko-laponské jazyky, Finsko-permské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Ižorština, Inarijská sámština, Jazyková rodina, Jižní sámština, Jmenný rod, Karelština, Kemijská sámština, Kildinská sámština, Komi (jazyk), Komi-jazvanština, Komi-permjačtina, Kvenština, Livonština, Lulejská sámština, Maďarština, Maďarsko, Mansijština, Marijština, Meščerština, Meänkieli, Merja, Mluvnický pád, Mokša (jazyk), Mordvinské jazyky, Muromština, Něnečtina, Nganasanština, Obsko-ugrické jazyky, Předložka, Permské jazyky, Pitejská sámština, Povolží, ..., Rusko, Samojedské jazyky, Sámské jazyky, Selkupština, Setučtina, Severní sámština, Sibiř, Skandinávie, Skoltská sámština, Slovanské jazyky, Tajmyr (poloostrov), Terská sámština, Udmurtština, Ugrické jazyky, Ugrofinské jazyky, Umejská sámština, Východosámské jazyky, Võruština, Vepština, Vokálová harmonie, Votština, Západosámské jazyky, 2003, 29. prosinec. Rozbalte index (24 více) »
Akkalská sámština
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Akkalská sámština · Vidět víc »
Asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s více než 4,5 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř.
Nový!!: Uralské jazyky a Asie · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Baltské jazyky
Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.
Nový!!: Uralské jazyky a Baltské jazyky · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Uralské jazyky a Baltské státy · Vidět víc »
Chantyjština
Chantyjština (chantština, chanty, také osťáčtina, chant. ханты ясаӈ) je ugrický jazyk, kterým mluví asi 12 000 Chantů v Chantymansijském autonomním okruhu, Jamaloněneckém autonomním okruhu a Tomské oblasti v Rusku.
Nový!!: Uralské jazyky a Chantyjština · Vidět víc »
Enečtina
Enci na mapě uralských národů Enečtina (Onaj bazaan) je samojedský jazyk užívaný etnickou skupinou lidí žijící ve středním Rusku v Krasnojarském kraji a v okolí řeky Jenisej.
Nový!!: Uralské jazyky a Enečtina · Vidět víc »
Erzja
Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Erzja · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Uralské jazyky a Estonsko · Vidět víc »
Euroasijské jazyky
Euroasijské jazyky jsou hypotetickou jazykovou velkorodinou, sdružující jazykové rodiny se vzdáleným společným předkem.
Nový!!: Uralské jazyky a Euroasijské jazyky · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Uralské jazyky a Evropa · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Uralské jazyky a Evropská unie · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Uralské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko
Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.
Nový!!: Uralské jazyky a Finsko · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-permské jazyky
Finsko-permské jazyky tvoří spolu s ugrickými jazyky ugrofinskou větev uralských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Finsko-permské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Ižorština
Ižorština (někdy také ingrijština či inkerština; ižorsky,, nebo jen) je ugrofinský jazyk, jímž mluví Ižorové v Ingrii.
Nový!!: Uralské jazyky a Ižorština · Vidět víc »
Inarijská sámština
Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Inarijská sámština · Vidět víc »
Jazyková rodina
Rozmístění jazykových rodin na mapě světa Většina jazyků je roztříděna do jazykových rodin.
Nový!!: Uralské jazyky a Jazyková rodina · Vidět víc »
Jižní sámština
Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Jižní sámština · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Uralské jazyky a Jmenný rod · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Kemijská sámština
Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Kemijská sámština · Vidět víc »
Kildinská sámština
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Kildinská sámština · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Komi-jazvanština
Komi-jazvanština (Коми-Ёдз кыв, Komi-Jodz kyv; neboli také jazvanština či východní permjačtina) je mluvená podoba komijského jazyka z persmké větve ugrofinských jazyků, která se v závislosti na úhlu pohledu zařazuje buď jako nářečí komi-permjačtiny, nebo jako jeden ze tří komijských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Komi-jazvanština · Vidět víc »
Komi-permjačtina
Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.
Nový!!: Uralské jazyky a Komi-permjačtina · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Uralské jazyky a Kvenština · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Uralské jazyky a Livonština · Vidět víc »
Lulejská sámština
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Lulejská sámština · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Uralské jazyky a Maďarština · Vidět víc »
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Nový!!: Uralské jazyky a Maďarsko · Vidět víc »
Mansijština
Mansijština, dříve také známá jako vogulština (man. мāньси лāтыӈ, mānsi lātyŋ), se společně s chantyjštinou řadí mezi obsko-ugrické jazyky.
Nový!!: Uralské jazyky a Mansijština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Meščerština
Meščerština je vymřelý ugrofinský jazyk finsko-volžské jazykové podskupiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Meščerština · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Uralské jazyky a Meänkieli · Vidět víc »
Merja
Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Merja · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Uralské jazyky a Mluvnický pád · Vidět víc »
Mokša (jazyk)
Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Mokša (jazyk) · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Muromština
Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Muromština · Vidět víc »
Něnečtina
Něnečtina spadá do skupiny samojedských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Něnečtina · Vidět víc »
Nganasanština
Nganasanština (neboli tavgijština) je samojedský jazyk z uralské jazykové rodiny, kterým mluví Nganasani v Tajmyrském autonomním okruhu na Sibiři v Rusku.
Nový!!: Uralské jazyky a Nganasanština · Vidět víc »
Obsko-ugrické jazyky
Obsko-ugrické jazyky tvoří spolu s maďarštinou větev ugrických jazyků, spadajících do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Obsko-ugrické jazyky · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Uralské jazyky a Předložka · Vidět víc »
Permské jazyky
Permské jazyky tvoří spolu s finsko-volžskými jazyky finsko-permskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Permské jazyky · Vidět víc »
Pitejská sámština
Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Pitejská sámština · Vidět víc »
Povolží
Povodí řeky Volhy Povolží je v širším smyslu povodí řeky Volhy.
Nový!!: Uralské jazyky a Povolží · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Uralské jazyky a Rusko · Vidět víc »
Samojedské jazyky
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Uralské jazyky a Samojedské jazyky · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Uralské jazyky a Sámské jazyky · Vidět víc »
Selkupština
Selkupština se řadí do uralské jazykové rodiny, konkrétněji do skupiny samojedských jazyků, které se dále rozdělují na severní a jižní samojedské jazyky.
Nový!!: Uralské jazyky a Selkupština · Vidět víc »
Setučtina
Setučtina neboli seto (seto kiil´) je nářečí jižní estonštiny nebo võruštiny, někdy také označováno jako samostatný jazyk (toto označení je ale sporné).
Nový!!: Uralské jazyky a Setučtina · Vidět víc »
Severní sámština
rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.
Nový!!: Uralské jazyky a Severní sámština · Vidět víc »
Sibiř
       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.
Nový!!: Uralské jazyky a Sibiř · Vidět víc »
Skandinávie
Skandinávie je oblast v severní Evropě zahrnující především Dánsko, Norsko a Švédsko.
Nový!!: Uralské jazyky a Skandinávie · Vidět víc »
Skoltská sámština
Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Skoltská sámština · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Tajmyr (poloostrov)
Poloostrov Tajmyr, vlevo od středu Vznášedlo Hivus-10 uprostřed Tajmyru Tajmyr je velký poloostrov v severní Asii, nejsevernější výběžek asijského kontinentu.
Nový!!: Uralské jazyky a Tajmyr (poloostrov) · Vidět víc »
Terská sámština
Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Terská sámština · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Uralské jazyky a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Ugrické jazyky · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Uralské jazyky a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Umejská sámština
Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Umejská sámština · Vidět víc »
Východosámské jazyky
Východosámské jazyky tvoří spolu s západosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Východosámské jazyky · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Võruština · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Uralské jazyky a Vepština · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Uralské jazyky a Vokálová harmonie · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Uralské jazyky a Votština · Vidět víc »
Západosámské jazyky
Západosámské jazyky tvoří spolu s východosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Uralské jazyky a Západosámské jazyky · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Uralské jazyky a 2003 · Vidět víc »
29. prosinec
29.
Nový!!: Uralské jazyky a 29. prosinec · Vidět víc »
