Obsah
128 vztahy: Aedil, Aegyptus, Afrika (provincie), Alexandrie, Antonie mladší, Apollón, Aristokracie, Asie (provincie), Augustovo mauzoleum, Augustus, Autokracie, Aventicum, Židé, Životopisy dvanácti císařů, Čeština, Řím, Římská říše, Římská legie, Římské občanství, Římské provincie, Římský cenzor, Římský konzul, Římský senát, Řečtina, Řecko, Balkán, Batavové, Batávské povstání, Bonn, Británie (provincie), Caelius, Caesarea Maritima, Caligula, Centralizace, Centurion (voják), Claudius, Cornwall, Cremona, Dolní Germánie, Domitianus, Domus Aurea, Druhý chrám, Dunaj, Equites, Eufrat, Exeter, Flaviovská dynastie, Flavius Iosephus, Fortuna, Gaius Iulius Vindex, ... Rozbalte index (78 více) »
- Flaviovská dynastie
- Lidé z Lazia
- Narození v roce 9
- Starověcí římští vojáci
- Židovství ve starověkém Římě
Aedil
Aedil (latinsky aedilis, což bylo odvozeno ze slova aedes, aedis, „chrám“, „budova“) byl jeden z nižších úředníků (magistratus) v římské republice.
Vidět Vespasianus a Aedil
Aegyptus
Aegyptus neboli česky Egypt, latinským celým názvem Provincia Aegypti (řecky ἐπαρχία Αἰγύπτου), bylo ve starověku jméno římské provincie, zahrnující převážnou část moderního Egypta s výjimkou Sinajského poloostrova.
Vidět Vespasianus a Aegyptus
Afrika (provincie)
Africa je latinské jméno severní části afrického kontinentu, která byla ve starověku římskou provincií.
Vidět Vespasianus a Afrika (provincie)
Alexandrie
Alexandrie (Alexandreia, Al-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.
Vidět Vespasianus a Alexandrie
Antonie mladší
Antonie mladší, také známá jako Julie Antonie Minor, Antonie Minor nebo jednoduše Antonie (31. ledna 36 př. n. l. – 1. května 37 n. l.) se narodila jako mladší ze dvou dcer Marka Antonia a Octavie mladší.
Vidět Vespasianus a Antonie mladší
Apollón
Foibos Apollón (2. pád Foiba Apollóna; řecky Φοίβος Απόλλων; latinským přepisem Apollo; Foibos.
Vidět Vespasianus a Apollón
Aristokracie
Aristokracie (z řec. aristos, nejlepší a kratos, vláda) je forma vlády, kde je moc v rukou elity, skupiny urozených lidí.
Vidět Vespasianus a Aristokracie
Asie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Asie Římská provincie Asia zahrnovala západní část poloostrova Malá Asie v dnešním Turecku.
Vidět Vespasianus a Asie (provincie)
Augustovo mauzoleum
Augustovo mauzoleum (latinsky Mausoleum Augusti, italsky Mausoleo di Augusto) se nachází v Římě na Martově poli.
Vidět Vespasianus a Augustovo mauzoleum
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př.
Vidět Vespasianus a Augustus
Autokracie
Autokracie (z řec. αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy samovláda) je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat – buď jednotlivec (monokracie), nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí.
Vidět Vespasianus a Autokracie
Aventicum
Amfiteátr Divadlo Aventicum bylo největší město římského Švýcarska (Helvécie nebo Civitas Helvetiorum).
Vidět Vespasianus a Aventicum
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Vidět Vespasianus a Židé
Životopisy dvanácti císařů
Životopisy dvanácti císařů jsou charakterizační biografií prvních římských císařů (od Julia Caesara, který byl zahrnut do souboru jako zakladatel dynastie, až po Domitiana), kterou napsal Gaius Suetonius Tranquillus.
Vidět Vespasianus a Životopisy dvanácti císařů
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Vidět Vespasianus a Čeština
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Vidět Vespasianus a Řím
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př.
Vidět Vespasianus a Římská říše
Římská legie
Moderní rekonstrukce římských legionářů s plátovou zbrojí (''lorica segmentata'') Legie (z latinského slova legio „vojenské odvody“, což je odvozeno ze slova legere „vybírat“, „odvádět“, „shromažďovat“) je termín, jenž v širším smyslu označuje celé římské vojsko, případně v užším a běžnějším významu se jedná o základní vojenskou jednotku starověké římské armády.
Vidět Vespasianus a Římská legie
Římské občanství
Římské občanství byl privilegovaný status, zajišťující svobodným obyvatelům starověkého Říma soubor určitých práv a povinností.
Vidět Vespasianus a Římské občanství
Římské provincie
Mapa provincií římské říše po roce 135 Provincie (latinsky provincia, pl. provinciae) byla ve starověkém Římě základní a až do konce 3. století největší správní jednotka římského území mimo Apeninský poloostrov.
Vidět Vespasianus a Římské provincie
Římský cenzor
Censor byl úředník ve starověkém Římě, jehož úkolem bylo provádět na základě sčítání lidu majetkové odhady občanů a jejich následné rozdělení do pěti majetkových tříd.
Vidět Vespasianus a Římský cenzor
Římský konzul
Flavius Anastasius Paulus Probus Sabinianus Pompeius (konzul v roce 517) Konzul (zkráceně cos.; latinsky consul, pl. consules, což bylo odvozeno z consulere; česky radit se, rozvažovat) byl nejvyšší civilní a vojenský úředník (magistratus) ve starověkém Římě.
Vidět Vespasianus a Římský konzul
Římský senát
Římský senát byl v době republiky zřejmě nejvýznamnější institucí římského státu, přičemž senátoři, jeho členové, náleželi k nejváženějším římským občanům.
Vidět Vespasianus a Římský senát
Řečtina
Řecká dopravní směrovací značka Řečtina (– ellinikí (glóssa), tj. řecký (jazyk), nebo ελληνικά – elliniká, tj. řečtina) je indoevropský jazyk používaný autochtonním obyvatelstvem především v Řecku, na Kypru a v částech Turecka, a dále v některých emigračních zemích, jako je Austrálie, Spojené státy, Kanada aj.
Vidět Vespasianus a Řečtina
Řecko
Řecko (nebo), plným názvem Řecká republika, je stát v jihovýchodní Evropě, který se nachází na jižním cípu Balkánského poloostrova.
Vidět Vespasianus a Řecko
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Vidět Vespasianus a Balkán
Batavové
Římská Galie a Germánie kolem roku 70. n. l. Batavové byl západogermánský kmen, který žil v dnešním Nizozemsku v oblasti delty Rýna.
Vidět Vespasianus a Batavové
Batávské povstání
Batavské povstání je konflikt, ke kterému došlo v roce 69 n.l. poté, co se proti římské nadvládě vzbouřil kmen Batavů žijící na území Dolní Germánie (dnešní Nizozemsko).
Vidět Vespasianus a Batávské povstání
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Vidět Vespasianus a Bonn
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Vidět Vespasianus a Británie (provincie)
Caelius
Caelius od jihu Sedm pahorků města Říma Caelius, italsky Celio, je návrší ve středu města Říma (rione XIX. Celio), západně od Lateránské baziliky.
Vidět Vespasianus a Caelius
Caesarea Maritima
Letecký pohled na Caesareu Caesarea Maritima, často jen bez přízviska Caesarea či řecky Kaisareia, bylo důležité starověké město v Palestině, ve středověku pak důležité město křižáků.
Vidět Vespasianus a Caesarea Maritima
Caligula
Gaius Caesar Augustus Germanicus (31. srpna 12 – 24. ledna 41), všeobecně známý spíše pod přízviskem Caligula, byl římský císař vládnoucí od 16. března 37 až do okamžiku svého zavraždění o čtyři roky později.
Vidět Vespasianus a Caligula
Centralizace
Centralizace je označení procesu, systému nebo způsobu řízení z jednoho organizačního ústředí, „shora dolů“.
Vidět Vespasianus a Centralizace
Centurion (voják)
Fotografie herce v oděvu římského centuriona Centurion neboli setník (centurio či též ordo, κεντυρίων, někdy též hekatontarch – ἑκατόνταρχος, v byzantské době κένταρχος) byl profesionální důstojník římské armády po Mariově reformě armády v roce 107 př.
Vidět Vespasianus a Centurion (voják)
Claudius
Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus (před nástupem na trůn Tiberius Claudius Nero Germanicus; 1. srpna 10 př. n. l. – 13. října 54), známý spíše jako Claudius, byl římský císař z julsko-klaudijské dynastie, vládnoucí od roku 41 až do své smrti.
Vidět Vespasianus a Claudius
Cornwall
Cornwall je anglické nemetropolitní, ceremoniální a tradiční hrabství.
Vidět Vespasianus a Cornwall
Cremona
Cremona kolem 1570 Cremona (cremonsky Cremuna) je italské historické město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie.
Vidět Vespasianus a Cremona
Dolní Germánie
Dolní Germánie (latinsky Germania Inferior) byla římská provincie, ležící západně od Rýna.
Vidět Vespasianus a Dolní Germánie
Domitianus
Titus Flavius Domitianus (24. října 51, Řím – 18. září 96, Řím) byl římský císař z flaviovské dynastie (69–96) panující od 14. září 81 do 18. září 96.
Vidět Vespasianus a Domitianus
Domus Aurea
Neronův Zlatý dům Domus Aurea (latinsky „Zlatý dům“) byl komplex obrovského římského paláce, který se prý rozprostíral na ploše přes 120 ha.
Vidět Vespasianus a Domus Aurea
Druhý chrám
Izraelském muzeu v Jeruzalémě Druhý chrám (בית המקדש v překladu „svatý dům“) je označení pro jeruzalémský chrám, který stál na Chrámové hoře od roku asi 516 př. n. l. do roku 70 n. l. Po návratu z babylonského zajetí byl centrem židovského náboženství a místem přinášení obětí, které skončilo jeho zničením.
Vidět Vespasianus a Druhý chrám
Dunaj
Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.
Vidět Vespasianus a Dunaj
Equites
Květné zahradě v Kroměříži Equites neboli jezdci je označení pro příslušníky druhého římského stavu, nižšího než patricijové, ale vyššího než plebejové.
Vidět Vespasianus a Equites
Eufrat
Eufrat, (v aramejštině znamená sladká voda), je největší řeka Blízkého východu.
Vidět Vespasianus a Eufrat
Exeter
Exeter je hlavním městem hrabství Devon na jihozápadě Anglie.
Vidět Vespasianus a Exeter
Flaviovská dynastie
Flaviovská dynastie vládla Římské říši v letech 69–96 n. l. Prvním císařem z této dynastie byl Vespasianus (69–79), následovaný svými syny Titem (79–81) a Domitianem (81–96).
Vidět Vespasianus a Flaviovská dynastie
Flavius Iosephus
Iosephus či Josephus (37/38 Jeruzalém – kolem 100 Řím), původním jménem Josef ben Matitjahu (hebrejsky יוסף בן מתתיהו), řecky Iosepos (Ιώσηπος), byl židovský kněz, učenec a historik, který zanechal významné poznámky o První židovské válce v letech 66–70.
Vidět Vespasianus a Flavius Iosephus
Fortuna
Fortuna, latinsky Fortūna, je římská bohyně osudu, zpravidla šťastného (Fortuna bona), ale také nešťastného (Fortuna mala), která zajišťovala válečné úspěchy, úrodu i plodnost.
Vidět Vespasianus a Fortuna
Gaius Iulius Vindex
Gaius Iulius Vindex byl římský senátor galského původu a legát císaře Nerona v Lugdunské Galii.
Vidět Vespasianus a Gaius Iulius Vindex
Gaius Julius Civilis
Gaius Julius Civilis byl vůdcem Batávského povstání proti Římanům v letech 69-70.
Vidět Vespasianus a Gaius Julius Civilis
Galba
Servius Sulpicius Galba (24. prosince 3 př. n. l. Terracina – 15. ledna 69 Řím) byl římský císař od 8. června 68 do své smrti.
Vidět Vespasianus a Galba
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Vidět Vespasianus a Galie
Galilea
Mapa historických regionů na severu Izraele Horní Galileji Město Nazaret Severní svahy hory Har Meron Obytná čtvrť ve městě Karmi'el Galilea (hebrejsky, ha-Galil, arabsky - al-Džalíl) je hornatá oblast na severu Izraele.
Vidět Vespasianus a Galilea
Gallia Lugdunensis
Římského impéria roku 125 Gallia Lugdunensis, též Lyonská Galie, byla starořímská provincie, jež vznikla asi roku 22 př.
Vidět Vespasianus a Gallia Lugdunensis
Germánie
Římské provincie, zeleně vyznačena přibližná rozloha svobodné Germánie Germánie (latinsky Germania) případně Magna Germania („Velká Germánie“) či Germania libera („svobodná Germánie“) bylo ve starověku označení území východně od řeky Rýna, které obývaly veskrze germánské kmeny.
Vidět Vespasianus a Germánie
Hampshire
Hampshire (historický název Southamptonshire nebo Hamptonshire) je hrabství na jižním pobřeží Anglie.
Vidět Vespasianus a Hampshire
Hispania Tarraconensis
Hispania Tarraconensis, případně pouze Tarraconensis, byla jedna z římských provincií v Hispánii.
Vidět Vespasianus a Hispania Tarraconensis
Hispánie
Hispánie (latinsky Hispania) byl název užívaný v době starověké římské říše a středověku pro celý Pyrenejský poloostrov a jeho provincie.
Vidět Vespasianus a Hispánie
Isca Dumnoniorum
Isca Dumnoniorum, také známé prostě jako Isca, město v římské provincii Británie, bylo předchůdcem města Exeteru v hrabství Devon ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a hlavním městem kmene Dumnonů v období římské nadvlády a po stažení římských vojsk z provincie.
Vidět Vespasianus a Isca Dumnoniorum
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Vidět Vespasianus a Italština
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Vidět Vespasianus a Itálie
Jeruzalém
Jeruzalém je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největší město Izraele, kde na území o rozloze 125,1 km² žije celkem 901 300 obyvatel (údaje z konce roku 2017).
Vidět Vespasianus a Jeruzalém
Judea
Provincie Judea (Ιουδαία, יהודה) byla římská provincie existující v letech 6–132 n. l. Jejím jádrem bylo Judsko a Samařsko, později však do ní byly začleněny i ostatní části Herodova království.
Vidět Vespasianus a Judea
Juliovsko-claudiovská dynastie
Juliovsko-claudiovská dynastie představuje období, kterému předcházela krize Římské republiky, která se ve své rozsáhlé územní expanzi potýkala s vnitřními sociálními, ekonomickými a systémovými mocenskými problémy v nově ovládnutých územích.
Vidět Vespasianus a Juliovsko-claudiovská dynastie
Julius Agricola
Gnaeus Iulius Agricola (13. června 40 – 23. srpna 93) byl římským vojevůdcem, který pro Řím získal velkou část Británie.
Vidět Vespasianus a Julius Agricola
Kampánie
Kampánie je kraj v jižní Itálii.
Vidět Vespasianus a Kampánie
Kapitol
"Sedm pahorků" starověkého Říma Marka Aurelia Kapitol (Mons Capitolinus nebo Capitolium, it. Campidoglio) je nejznámější a nejmenší ze sedmi římských pahorků (lat. Septimontium), centrum a symbol moci Starověkého Říma.
Vidět Vespasianus a Kapitol
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Vidět Vespasianus a Keltové
Koloseum
Nejzachovalejší část Kolosea (stav 2012) Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr (latinsky: Amphitheatrum Flavium, italsky: Anfiteatro Flavio nebo Colosseo), je oválný amfiteátr v centru města Říma v Itálii.
Vidět Vespasianus a Koloseum
Kommagene
Kommagene, též Kommagéné bylo v době helénismu malé království v Přední Asii.
Vidět Vespasianus a Kommagene
Konkubinát
Konkubinát je historický a církevně-právní název pro soužití muže a ženy, které se podobá manželství, ale partneři neuzavřeli sňatek.
Vidět Vespasianus a Konkubinát
Kréta a Kyrenaika
Provincie Kréta a Kyrenaika roku 125 Kréta a Kyrenaika, latinsky Creta et Cyrenaica, řecky Κρήτης καὶ Κυρήνης, byla provincie Římské říše.
Vidět Vespasianus a Kréta a Kyrenaika
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Vidět Vespasianus a Latina
Legát
Legát, vycházející z latinského slova legatus, jež v doslovném překladu znamená pověřený, byl titul označující v antickém Římě zplnomocněnce, který byl delegován od nějaké vyšší autority.
Vidět Vespasianus a Legát
Lusitánie
Lusitánie (latinsky Lusitania) byla římská provincie v dnešním Portugalsku a přilehlém středozápadním Španělsku mezi ústím řeky Guadiany na jihu a dolním Dourem na severu.
Vidět Vespasianus a Lusitánie
Malatya
Malatya, starověká Meliténé, latinsky Malatia, je město v jihovýchodním Turecku a sídlo stejnojmenné provincie v regionu Východní Anatolie.
Vidět Vespasianus a Malatya
Malá Asie
Malá Asie neboli Anatolie (Anatolia) je poloostrov mezi Středozemním, Egejským, Marmarským a Černým mořem.
Vidět Vespasianus a Malá Asie
Masada
Masada (מצדה, mecada – „pevnost“) je starověká pevnost na vrcholu izolovaného skalního útesu na východním okraji Judské pouště, asi 3 km západně od jižního konce Mrtvého moře.
Vidět Vespasianus a Masada
Medway
Medway je řeka v jižní Anglii, dlouhá 110 km.
Vidět Vespasianus a Medway
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Vidět Vespasianus a Mohuč
Nero
Nero Claudius Caesar Augustus Germanicus (rodným jménem Lucius Domitius Ahenobarbus; 15. prosince 37 – 9. června 68) byl římský císař pocházející z julsko-klaudijské dynastie vládnoucí od 13. října 54 až do okamžiku své smrti.
Vidět Vespasianus a Nero
Neuss
Neuss (v regionálním dialektu Nüss, v latině Novaesium, psáno do roku 1968 jako Neuß) je město v Severním Porýní-Vestfálsku, na levém břehu dolního Rýna, naproti Düsseldorfu.
Vidět Vespasianus a Neuss
Nobilita
Nobilita byla vrstva bohatých a vlivných římských občanů, která se vytvořila na začátku 3.
Vidět Vespasianus a Nobilita
Oppidum
Keltské oppidum Bibracte Oppidum (snad z latinského ob pedes, obydlené místo, které bylo kvůli hradbám nutné obejít) je obecně opevněné sídliště s výraznými rysy města.
Vidět Vespasianus a Oppidum
Ordovikové
Římanů do Británie. Vymezení hranic je přibližné. Ordovikové (ve staré britonštině Ordowīcī) byli jedním z keltských kmenů žijících na západě ostrova Velká Británie (území dnešního Walesu) před vpádem Římanů.
Vidět Vespasianus a Ordovikové
Otho
Marcus Salvius Otho (28. dubna 32 ve Ferentiu – 16. dubna 69 v Brixellu) byl od 15. ledna 69 až do okamžiku své smrti o tři měsíce později římským císařem.
Vidět Vespasianus a Otho
Paranoia
Paranoia (řec. παράνοια, pošetilost, šílenství), zastar.
Vidět Vespasianus a Paranoia
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Vidět Vespasianus a Parthská říše
Patricij
Patricij nebo patricius (z lat. pater, otec; doslova „potomek urozeného otce“) byl potomek staré římské rodiny a původně pouze patricijové byli plnoprávnými občany Říma.
Vidět Vespasianus a Patricij
Plinius starší
Gaius Plinius Secundus, známý též jako Plinius Maior, česky Plinius Starší, (23 Novum Comum – 24. srpna 79 Stabie) byl římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, Naturalis historia (dokončeno roku 77), která měla 37 svazků.
Vidět Vespasianus a Plinius starší
Pompeius
Gnaeus Pompeius Magnus (29. září 106 př. n. l. – 28. září 48 př. n. l.), někdy zmiňován jako Pompeius Veliký, byl význačný vojevůdce a méně obratný politik na sklonku existence římské republiky.
Vidět Vespasianus a Pompeius
Posádka
Nižněnovgorodském kremlu v roce 1914 Posádka (dříve též garnizón či garnizóna) jsou veškeré jednotky ozbrojených sil, jež jsou „přidělené k základně nebo určitému prostoru pro obranu, budování provoz a údržbu zařízení“.
Vidět Vespasianus a Posádka
Praetor
Praetor nebo také prétor (z latinského prae-itor, „jdoucí vpřed“) je původní označení dvou nejvyšších římských úředníků, původně pouze pomocníků konzulů.
Vidět Vespasianus a Praetor
Pretoriánský prefekt
Pretoriánský prefekt (latinsky: praefectus praetorio) byl za principátu titul velitele císařské pretoriánské gardy, dokud roku 314 Konstantin Veliký nerozhodl o zrušení této elitní jednotky.
Vidět Vespasianus a Pretoriánský prefekt
Propuštěnec
Propuštěnec byl otrok, kterého ve starověkém Římě jeho pán propustil na svobodu a tím mu daroval nejen svobodu, ale i právní osobnost.
Vidět Vespasianus a Propuštěnec
První židovská válka
Jako první židovská válka se označuje židovské celonárodní povstání proti Římu, které vypuklo v Jeruzalémě v roce 66.
Vidět Vespasianus a První židovská válka
Quaestor
Quaestor (případně kvestor) byl římský úředník (magistratus) ustavovaný v nejstarších dobách konzulem k vyšetřování a stíhání hrdelních zločinů.
Vidět Vespasianus a Quaestor
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Vidět Vespasianus a Rýn
Rieti
Rieti je historické město ve střední Itálii, oblast Lazio, asi 90 km SV od Říma.
Vidět Vespasianus a Rieti
Rok čtyř císařů
Rok čtyř císařů je označení pro 12 po sobě jdoucích měsíců mezi červnem 68 n. l. a červencem 69 n. l. Během této doby se ve funkci císaře (princeps) římského impéria (Imperium Rōmānum) vystřídali čtyři vládci.
Vidět Vespasianus a Rok čtyř císařů
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Vidět Vespasianus a Romanizace (kultura)
Sabinové
Sabinové byl kmen žijící na území dnešní Itálie.
Vidět Vespasianus a Sabinové
Sýrie (provincie)
Římská říše kolem roku 125, červeně zvýrazněna provincie Sýrie Syria byla jednou z nejlidnatějších a nejbohatších římských provincií, jež vznikla po dobytí této země Pompeiem a následném svržení seleukovské vlády v roce 64 př.
Vidět Vespasianus a Sýrie (provincie)
Silurové
Římanů do Británie. Vymezení hranic je přibližné. Silurové byli mocný a válečnický kmen ve starověké Británii, který sídlil přibližně na území hrabství Monmoutshire, Breconshire a Glamorganshire v jižním Walesu.
Vidět Vespasianus a Silurové
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Vidět Vespasianus a Skotsko
Smrt
Lidská lebka, běžně používaná jako symbol smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují.
Vidět Vespasianus a Smrt
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př.
Vidět Vespasianus a Starověký Řím
Suetonius
Gaius Suetonius Tranquillus (okolo 75 Hippo Regius, Alžírsko – 130 – 140) byl římský polyhistor.
Vidět Vespasianus a Suetonius
Tacitus
Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.
Vidět Vespasianus a Tacitus
Temže
Temže je řeka protékající jižní Anglií, která spojuje Londýn se Severním mořem.
Vidět Vespasianus a Temže
Thrákie
Turecku Thrákie (bulharsky: Тракия Trakija, řecky: Θράκη Thrákē, latinsky: Thrace nebo také Threce, turecky: Trakya) je rozsáhlé historické území nacházející se na východě Balkánského poloostrova.
Vidět Vespasianus a Thrákie
Tiberius
Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.
Vidět Vespasianus a Tiberius
Tiberius Claudius Narcissus
Tiberius Claudius Narcissus († 54) byl jedním z propuštěnců, kteří tvořili jádro císařského dvora římského císaře Claudia.
Vidět Vespasianus a Tiberius Claudius Narcissus
Titus
Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím – 13. září 81 Aquae Cutiliae), byl římský císař z flaviovské dynastie panující od 24. června 79 do 13.
Vidět Vespasianus a Titus
Treveři
Treveři nebo též Treverové byl keltský kmen obývající oblast dolního toku řeky Mosely v jižních pásech rozlehlého Ardenského lesa (Arduenna Silva).
Vidět Vespasianus a Treveři
Triumf
Titův oblouk: Titův triumfální reliéf V této části Titova triumfálního průvodu (od Titova oblouku v Římě) jsou římskému lidu vystaveny poklady židovského chrámu v Jeruzalémě – také i Menora.
Vidět Vespasianus a Triumf
Velký požár Říma
Velký požár Říma, Hubert Robert, 1785 Jako Velký požár Říma je označován požár, který vypukl 18. července roku 64 n. l. v okolí sportoviště Circus Maximus v Římě.
Vidět Vespasianus a Velký požár Říma
Vitellius
Aulus Vitellius (24. září 15 – 22. prosince 69 v Římě) byl římským císařem od 16. dubna 69 až do okamžiku svého úmrtí.
Vidět Vespasianus a Vitellius
Vojenský tribun
Vojenský tribun (latinsky tribunus militum) byl důstojníkem římské armády.
Vidět Vespasianus a Vojenský tribun
Wight
Ostrov Wight (anglicky Isle of Wight) je ostrov a zároveň anglické nemetropolitní a ceremoniální hrabství, ležící při jižním pobřeží Anglie jižně od největšího jihoanglického přístavu Southamptonu.
Vidět Vespasianus a Wight
1. červenec
1.
Vidět Vespasianus a 1. červenec
1. století
1.
Vidět Vespasianus a 1. století
1. století př. n. l.
1.
Vidět Vespasianus a 1. století př. n. l.
17. listopad
17.
Vidět Vespasianus a 17. listopad
20. prosinec
20.
Vidět Vespasianus a 20. prosinec
23. červen
23.
Vidět Vespasianus a 23. červen
72
Římský císař Vespasianus zahájil stavbu Kolosea.
Vidět Vespasianus a 72
Viz také
Flaviovská dynastie
Lidé z Lazia
- Lando
- Vespasianus
Narození v roce 9
- Vespasianus
Starověcí římští vojáci
Židovství ve starověkém Římě
- Šim'on bar Kochba
- Šimon bar Giora
- Aelia Capitolina
- Antonia
- Caesarea Maritima
- Gamla
- Héródés Antipas
- Herodes Archelaos
- Herodiada
- Herodium
- Herodovská tetrarchie
- Hypsistos
- Jan z Giskaly
- Jeruzalémský talmud
- Kumrán
- Lag ba-omer
- Malá zeď nářků
- Mariamné
- Mauzoleum Mazor
- Palestinský kánon
- Peki'in
- Perea
- Pilát Pontský
- Povstání Bar Kochby
- Sýrie (provincie)
- Sanhedrin
- Sikariové
- Syria Palaestina
- Tiberius
- Titus
- Titův oblouk
- Vespasianus
- Zélóti (Judea)
- Zeď nářků
Také známý jako Titus Flavius Vespasianus, Vespasián.