Podobnosti mezi Václav II. (kníže) a Vladislav II.
Václav II. (kníže) a Vladislav II. mají 13 věci společné (v Uniepedie): Alžběta Uherská, Bedřich (kníže), Fridrich I. Barbarossa, Oldřich (syn Soběslava I.), Přemysl Otakar I., Přemyslovci, Pražský hrad, Praha, Seznam představitelů českého státu, Soběslav I., Soběslav II., Uhersko, Vladislav Jindřich.
Alžběta Uherská
Alžběta Uherská, též Eliška Uherská, (okolo r. 1144/1145 – 12. leden po r. 1189) byla manželka knížete Bedřicha a česká kněžna.
Alžběta Uherská a Václav II. (kníže) · Alžběta Uherská a Vladislav II. ·
Bedřich (kníže)
Bedřich, také Fridrich, (* okolo 1141/2 – 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže z rodu Přemyslovců od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25.
Bedřich (kníže) a Václav II. (kníže) · Bedřich (kníže) a Vladislav II. ·
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich I. Barbarossa (Rudovous) (asi prosinec 1122 – 10. červen 1190, řeka Salef v dnešním Turecku) byl římský král (1152–1190) a císař (1155–1190) z rodu Štaufů, syn Fridricha II. Švábského a Judity Welfské, dcery bavorského vévody Jindřicha Černého z rodu Welfů.
Fridrich I. Barbarossa a Václav II. (kníže) · Fridrich I. Barbarossa a Vladislav II. ·
Oldřich (syn Soběslava I.)
Plamenná přemyslovská orlice Oldřich (1134 – po r. 1176) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adléty, knížetem Olomoucka (1173–1176).
Oldřich (syn Soběslava I.) a Václav II. (kníže) · Oldřich (syn Soběslava I.) a Vladislav II. ·
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I. (německy Ottokar I. Přemysl; 1155/1167 – 15. prosince 1230) byl český kníže (1192–1193 a 1197–1198) a třetí český král (1198–1230) z rodu Přemyslovců, první český král, kterému se podařilo dědičně zajistit královský titul i pro své potomky.
Přemysl Otakar I. a Václav II. (kníže) · Přemysl Otakar I. a Vladislav II. ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Přemyslovci a Václav II. (kníže) · Přemyslovci a Vladislav II. ·
Pražský hrad
Pražský hrad je nejvýznamnější český hrad (původně raně středověké hradiště) stojící na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v centru Prahy, na vrchu Opyš.
Pražský hrad a Václav II. (kníže) · Pražský hrad a Vladislav II. ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Praha a Václav II. (kníže) · Praha a Vladislav II. ·
Seznam představitelů českého státu
Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.
Seznam představitelů českého státu a Václav II. (kníže) · Seznam představitelů českého státu a Vladislav II. ·
Soběslav I.
Soběslav I. (1090 – 14. února 1140, Hostin Hradec, snad lokalita Na hradcích nedaleko Vysokého Chvojna) byl českým knížetem od 12. dubna 1125 do 14. února 1140 a zakladatelem větve Soběslavovců.
Soběslav I. a Václav II. (kníže) · Soběslav I. a Vladislav II. ·
Soběslav II.
Soběslav II. (asi 1128 – 29. ledna 1180) byl český kníže (1173–78) z dynastie Přemyslovců, druhorozený syn Soběslava I. a jeho manželky Adléty Uherské.
Soběslav II. a Václav II. (kníže) · Soběslav II. a Vladislav II. ·
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Uhersko a Václav II. (kníže) · Uhersko a Vladislav II. ·
Vladislav Jindřich
Vladislav Jindřich (asi 1160/1165 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 (Vladislav III., v latinských listinách Heinricus) a markrabě moravský (1192–1194 a 1197–1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.
Václav II. (kníže) a Vladislav Jindřich · Vladislav II. a Vladislav Jindřich ·
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Václav II. (kníže) a Vladislav II.
- To, co mají společné Václav II. (kníže) a Vladislav II.
- Podobnosti mezi Václav II. (kníže) a Vladislav II.
Srovnání mezi Václav II. (kníže) a Vladislav II.
Václav II. (kníže) má 37 vztahy, zatímco Vladislav II. má 101. Jak oni mají společné 13, index Jaccard je 9.42% = 13 / (37 + 101).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Václav II. (kníže) a Vladislav II.. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: