Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Německo a Vídeň

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Německo a Vídeň

Německo vs. Vídeň

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy. Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Podobnosti mezi Německo a Vídeň

Německo a Vídeň mají 68 věci společné (v Uniepedie): Adolf Hitler, Alpy, Židé, Češi, Česko, Československá socialistická republika, Československo, Římané, Římskokatolická církev, Balkán, Baroko, Berlín, Bratislava, Císař říše římské, Dánština, Dirigent, Druhá světová válka, Dunaj, Evropská unie, Francie, Germáni, Gotika, Habsburkové, Imigrace, Johannes Brahms, Joseph Haydn, Jugoslávie, Keltové, Knedlík, Ludwig van Beethoven, ..., Maďarsko, Nacistické Německo, Napoleon Bonaparte, Napoleonské války, Němčina, Němci, Občanství, Opera, Orchestr, Organizace spojených národů, Poláci, Polština, Porodnost, Pravoslaví, První světová válka, Rakouské císařství, Rakousko, Románský sloh, Romština, Rusko, Slované, Slováci, Slovenština, Socialismus, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Srbochorvatština, Starověký Řím, Střední Evropa, Svatá říše římská, Světové dědictví, Turci, Turecko, UNESCO, Varšavská smlouva, Vídeňský kongres, Východní Evropa. Rozbalte index (38 více) »

Adolf Hitler

Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý nacistický politik rakouského původu, od roku 1933 do své smrti kancléř a diktátor nacistického Německa.

Adolf Hitler a Německo · Adolf Hitler a Vídeň · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Alpy a Německo · Alpy a Vídeň · Vidět víc »

Židé

Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.

Německo a Židé · Vídeň a Židé · Vidět víc »

Češi

Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.

Německo a Češi · Vídeň a Češi · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Německo a Česko · Vídeň a Česko · Vidět víc »

Československá socialistická republika

Československá socialistická republika (ČSSR) byl oficiální název Československa od 11. července 1960 do 29. března 1990.

Německo a Československá socialistická republika · Vídeň a Československá socialistická republika · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Německo a Československo · Vídeň a Československo · Vidět víc »

Římané

Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).

Německo a Římané · Vídeň a Římané · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Německo a Římskokatolická církev · Vídeň a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Balkán

Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.

Balkán a Německo · Balkán a Vídeň · Vidět víc »

Baroko

charakteristického uměleckého díla baroka v Česku Baroko či barok je umělecko-kulturní směr, který vládl v Evropě v 17. a 18. století.

Baroko a Německo · Baroko a Vídeň · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Berlín a Německo · Berlín a Vídeň · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Bratislava a Německo · Bratislava a Vídeň · Vidět víc »

Císař říše římské

František II., poslední císař římské říše Císař říše římské byl titul panovníka Svaté říše římské užívaný od středověku do roku 1806.

Císař říše římské a Německo · Císař říše římské a Vídeň · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Dánština a Německo · Dánština a Vídeň · Vidět víc »

Dirigent

barokní taktovkou) Mezinárodním hudebním festivalu Špilberk (srpen 2013) Dirigent (z latiny, 1. příčestí (.

Dirigent a Německo · Dirigent a Vídeň · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Německo · Druhá světová válka a Vídeň · Vidět víc »

Dunaj

Dunaj (slovensky Dunaj,, chorvatsky Dunav, srbsky a bulharsky Дунав / Dunav,, ukrajinsky Дунай / Dunaj) je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy (30. nejdelší na světě), která protéká územím celkem 10 zemí (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko a Ukrajina), přičemž nezřídka tvoří jejich státní hranici.

Dunaj a Německo · Dunaj a Vídeň · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Evropská unie a Německo · Evropská unie a Vídeň · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Francie a Německo · Francie a Vídeň · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Germáni a Německo · Germáni a Vídeň · Vidět víc »

Gotika

Notre-Dame v Paříži Gotický oltář z pozdního 15. století z Mariánského kostela v Krakově Gotika je umělecký sloh pomalu navazující na sloh románský.

Gotika a Německo · Gotika a Vídeň · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Habsburkové a Německo · Habsburkové a Vídeň · Vidět víc »

Imigrace

Argentiny Mešita ve Vídni; vzrůstající počet přistěhovalců z arabského světa se projevil i na náboženském složení celé země. Imigrace neboli přistěhovalectví (opakem je emigrace) je proces, při němž se na území státu usazují obyvatelé přicházející ze zahraničí.

Imigrace a Německo · Imigrace a Vídeň · Vidět víc »

Johannes Brahms

Johannes Brahms (7. května 1833, Hamburk – 3. dubna 1897, Vídeň) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent.

Johannes Brahms a Německo · Johannes Brahms a Vídeň · Vidět víc »

Joseph Haydn

Franz Joseph Haydn (31. března nebo 1. dubna 1732 Rohrau – 31. května 1809 Vídeň) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“ nebo „otec smyčcového kvarteta“.

Joseph Haydn a Německo · Joseph Haydn a Vídeň · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Jugoslávie a Německo · Jugoslávie a Vídeň · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Keltové a Německo · Keltové a Vídeň · Vidět víc »

Knedlík

Králičí stehno s omáčkou a knedlíkem Guláš s knedlíkem Čerstvý horký knedlík Knedlík nebo též knedle je vařený pokrm vyrobený z těsta.

Knedlík a Německo · Knedlík a Vídeň · Vidět víc »

Ludwig van Beethoven

Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince 1770 Bonn – 26. března 1827 Vídeň–Alservorstadt) byl německý hudební skladatel a klavírista, jehož dílo pokrývá přechod od hudebního klasicismu k romantismu.

Ludwig van Beethoven a Německo · Ludwig van Beethoven a Vídeň · Vidět víc »

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.

Maďarsko a Německo · Maďarsko a Vídeň · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Nacistické Německo a Německo · Nacistické Německo a Vídeň · Vidět víc »

Napoleon Bonaparte

80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.

Napoleon Bonaparte a Německo · Napoleon Bonaparte a Vídeň · Vidět víc »

Napoleonské války

Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.

Napoleonské války a Německo · Napoleonské války a Vídeň · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Německo a Němčina · Němčina a Vídeň · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Němci a Německo · Němci a Vídeň · Vidět víc »

Občanství

Občanství je časově relevantně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či status) fyzické osoby a daného státu.

Německo a Občanství · Občanství a Vídeň · Vidět víc »

Opera

Bedřicha Smetany z roku 1919 Opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.

Německo a Opera · Opera a Vídeň · Vidět víc »

Orchestr

Orchestr je označení pro početnější hudební instrumentální těleso, v němž jsou alespoň hlavní nástroje zastoupeny více než jedním hráčem.

Německo a Orchestr · Orchestr a Vídeň · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

Německo a Organizace spojených národů · Organizace spojených národů a Vídeň · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Německo a Poláci · Poláci a Vídeň · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Německo a Polština · Polština a Vídeň · Vidět víc »

Porodnost

Země podle porodnostiPorodnost (latinsky natalita) je elementární demografický ukazatel udávající podíl narozených z určité skupiny za určité časové období.

Německo a Porodnost · Porodnost a Vídeň · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Německo a Pravoslaví · Pravoslaví a Vídeň · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Německo a První světová válka · První světová válka a Vídeň · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Německo a Rakouské císařství · Rakouské císařství a Vídeň · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Německo a Rakousko · Rakousko a Vídeň · Vidět víc »

Románský sloh

Pise Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku v 10.–13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy.

Německo a Románský sloh · Románský sloh a Vídeň · Vidět víc »

Romština

Romština (zastarale cikánština, romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny.

Německo a Romština · Romština a Vídeň · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Německo a Rusko · Rusko a Vídeň · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Německo a Slované · Slované a Vídeň · Vidět víc »

Slováci

Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.

Německo a Slováci · Slováci a Vídeň · Vidět víc »

Slovenština

Trnavě Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho počátcích se dokonce mluvilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.

Německo a Slovenština · Slovenština a Vídeň · Vidět víc »

Socialismus

Pařížskou komunou. Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.

Německo a Socialismus · Socialismus a Vídeň · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Německo a Sovětský svaz · Sovětský svaz a Vídeň · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Německo a Spojené království · Spojené království a Vídeň · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Německo a Spojené státy americké · Spojené státy americké a Vídeň · Vidět víc »

Srbochorvatština

Etnopolitické varianty srbochorvatštiny (2006) Srbochorvatština nebo zastarale srbocharvátština (српскохрватски/srpskohrvatski, popř. hrvatskosrpski/хрватскосрпски, někdy také psáno se spojovníkem) je spisovný jazyk, který má sloužit mluvčím blízce příbuzných jihoslovanských nářečí v oblasti dnešního Srbska, Chorvatska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

Německo a Srbochorvatština · Srbochorvatština a Vídeň · Vidět víc »

Starověký Řím

Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.

Německo a Starověký Řím · Starověký Řím a Vídeň · Vidět víc »

Střední Evropa

Brockhaus Enzyklopädie (1998)Střední Evropa podle P. Jonese (Leibniz Institute for Regional Geography). Mnoho zemí a oblastí spadalo pod Německé císařství a Rakousko-Uhersko nebo polsko-litevskou unii; tudíž mají historické a kulturní konexe. Střední Evropa je region ležící mezi různě definovatelnými oblastmi východní a západní Evropy.

Německo a Střední Evropa · Střední Evropa a Vídeň · Vidět víc »

Svatá říše římská

Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.

Německo a Svatá říše římská · Svatá říše římská a Vídeň · Vidět víc »

Světové dědictví

Znak světového dědictví Vlajka světového dědictví Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví.

Německo a Světové dědictví · Světové dědictví a Vídeň · Vidět víc »

Turci

Turci (turecky Türk, pl. Türkler) jsou turkická etnická skupina, která žije převážně v Turecku a bývalých územích Osmanské říše jako např. na Balkánském poloostrově (více než 1 milion), na Kypru, v Gruzii, Řecku, Iráku a Sýrii. Velké turecké komunity, v důsledku migrace, existují také v západní Evropě (zejména v Německu – kam v padesátých letech 20. století mohutně emigrovali). Většina Turků je sunnitského vyznání islámu. Osmani jsou Turci, kteří útočili na Evropu od 14. do 17. století. (Viz Osmanská říše).

Německo a Turci · Turci a Vídeň · Vidět víc »

Turecko

Turecko, plným názvem Turecká republika, je transkontinentální stát ležící z větší části v Asii, na poloostrově Malá Asie, a z menší části v Evropě, na Balkánském poloostrově.

Německo a Turecko · Turecko a Vídeň · Vidět víc »

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.

Německo a UNESCO · UNESCO a Vídeň · Vidět víc »

Varšavská smlouva

Varšavská smlouva (oficiálně Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, existující v letech 1955 až 1991.

Německo a Varšavská smlouva · Vídeň a Varšavská smlouva · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Německo a Vídeňský kongres · Vídeň a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Východní Evropa

Východní Evropa podle The World Factbook OSN pobaltských států Východní Evropa je východní část Evropy.

Německo a Východní Evropa · Vídeň a Východní Evropa · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Německo a Vídeň

Německo má 1580 vztahy, zatímco Vídeň má 347. Jak oni mají společné 68, index Jaccard je 3.53% = 68 / (1580 + 347).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Německo a Vídeň. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese:

Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »