Josip Broz Tito a Černá Hora

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Josip Broz Tito a Černá Hora

Josip Broz Tito vs. Černá Hora

Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války. Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.

Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie

Znak Demokratické federativní Jugoslávie. Datum značí druhé zasedání AVNOJ. Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (srbochorvatsky Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije, slovinsky Antifašistični svet narodne osvoboditve Jugoslavije, makedonsky Антифашистичко собрание за народно ослободување на Југославија, AVNOJ) byla politická organizace národněosvobozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války.

Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie a Josip Broz Tito · Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974)

Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974) byla poslední z ústav SFRJ, přijata byla v únoru roku 1974.

Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974) a Josip Broz Tito · Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974) a Černá Hora · Vidět víc »

Španělsko

Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.

Španělsko a Josip Broz Tito · Španělsko a Černá Hora · Vidět víc »

Četnici

Četnická vlajka Četnici byli příslušníci srbských národních paravojenských sborů, které se objevily poprvé v dobách balkánských válek na počátku 20.

Josip Broz Tito a Četnici · Černá Hora a Četnici · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Josip Broz Tito a Římskokatolická církev · Černá Hora a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Bělehrad

Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.

Bělehrad a Josip Broz Tito · Bělehrad a Černá Hora · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Bosna a Hercegovina a Josip Broz Tito · Bosna a Hercegovina a Černá Hora · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvati a Josip Broz Tito · Chorvati a Černá Hora · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko a Josip Broz Tito · Chorvatsko a Černá Hora · Vidět víc »

Cyrilice

Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.

Cyrilice a Josip Broz Tito · Cyrilice a Černá Hora · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Druhá světová válka a Josip Broz Tito · Druhá světová válka a Černá Hora · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Josip Broz Tito a Jugoslávští partyzáni · Jugoslávští partyzáni a Černá Hora · Vidět víc »

Jugoslávie

Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.

Josip Broz Tito a Jugoslávie · Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Josip Broz Tito a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Černá Hora · Vidět víc »

Milovan Djilas

Milovan Đilas, přezdívaný Đido (Милован Ђилас, výslovnost; 4. června 1911, Podbišće, Kolašin, Černá Hora – 20. dubna 1995, Bělehrad) byl jugoslávský srbský politik z Černé Hory a marxistický teoretik.

Josip Broz Tito a Milovan Djilas · Milovan Djilas a Černá Hora · Vidět víc »

Nacistické Německo

Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.

Josip Broz Tito a Nacistické Německo · Nacistické Německo a Černá Hora · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Josip Broz Tito a Německo · Německo a Černá Hora · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Josip Broz Tito a Paříž · Paříž a Černá Hora · Vidět víc »

Peć

Peć (srbsky Пећ, albánsky Peja/Pejë) je město a stejnojmenná oblast v západní části Kosova, východně od pohoří Prokletije.

Josip Broz Tito a Peć · Peć a Černá Hora · Vidět víc »

Podgorica

Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země.

Josip Broz Tito a Podgorica · Podgorica a Černá Hora · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Josip Broz Tito a Praha · Praha a Černá Hora · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Josip Broz Tito a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Černá Hora · Vidět víc »

Slovinsko

Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.

Josip Broz Tito a Slovinsko · Slovinsko a Černá Hora · Vidět víc »

Socialistická federativní republika Jugoslávie

Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Josip Broz Tito a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Socialistická federativní republika Jugoslávie a Černá Hora · Vidět víc »

Srbové

Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).

Josip Broz Tito a Srbové · Srbové a Černá Hora · Vidět víc »

Srbsko

Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.

Josip Broz Tito a Srbsko · Srbsko a Černá Hora · Vidět víc »

Užice

Užice (v srbské cyrilici Ужице, do roku 1992 Titovo Užice/Титово Ужице) je město v jihozápadním Srbsku (nedaleko pohoří Zlatibor).

Josip Broz Tito a Užice · Užice a Černá Hora · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Josip Broz Tito a Vídeň · Vídeň a Černá Hora · Vidět víc »