Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Šibenik a Rijeka

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Šibenik a Rijeka

Šibenik vs. Rijeka

Šibenik je město v Chorvatsku, ležící u Šibenického zálivu v ústí řeky Krky do Jaderského moře. Rijeka (dříve) je přístavní město v severním Chorvatsku.

Podobnosti mezi Šibenik a Rijeka

Šibenik a Rijeka mají 39 věci společné (v Uniepedie): Římskokatolická církev, Benátská republika, Bosna a Hercegovina, Chorvati, Chorvatská válka za nezávislost, Chorvatské župy, Chorvatsko, Druhá světová válka, Dubnová válka (Jugoslávie), Francie, Habsburkové, Ilyrské provincie, Italština, Itálie, Jaderské moře, Jadranská magistrála, Jugoslávští partyzáni, Království Jugoslávie, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Latina, Osmanská říše, První světová válka, Pula, Rakousko-Uhersko, Sarajevo, Slované, Split, Terst, Turistika, Uhersko, ..., Vídeňský kongres, Vodní pólo, Vodovod, Záhřeb, 15. století, 16. století, 19. století, 20. století, 21. století. Rozbalte index (9 více) »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Šibenik a Římskokatolická církev · Rijeka a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Benátská republika

Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.

Šibenik a Benátská republika · Benátská republika a Rijeka · Vidět víc »

Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.

Šibenik a Bosna a Hercegovina · Bosna a Hercegovina a Rijeka · Vidět víc »

Chorvati

Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.

Šibenik a Chorvati · Chorvati a Rijeka · Vidět víc »

Chorvatská válka za nezávislost

Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995.

Šibenik a Chorvatská válka za nezávislost · Chorvatská válka za nezávislost a Rijeka · Vidět víc »

Chorvatské župy

Město Záhřeb Župy (v originále županije) jsou správními jednotkami Chorvatské republiky.

Šibenik a Chorvatské župy · Chorvatské župy a Rijeka · Vidět víc »

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.

Šibenik a Chorvatsko · Chorvatsko a Rijeka · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Šibenik a Druhá světová válka · Druhá světová válka a Rijeka · Vidět víc »

Dubnová válka (Jugoslávie)

Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.

Šibenik a Dubnová válka (Jugoslávie) · Dubnová válka (Jugoslávie) a Rijeka · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Šibenik a Francie · Francie a Rijeka · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Šibenik a Habsburkové · Habsburkové a Rijeka · Vidět víc »

Ilyrské provincie

Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.

Šibenik a Ilyrské provincie · Ilyrské provincie a Rijeka · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Šibenik a Italština · Italština a Rijeka · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Šibenik a Itálie · Itálie a Rijeka · Vidět víc »

Jaderské moře

Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.

Šibenik a Jaderské moře · Jaderské moře a Rijeka · Vidět víc »

Jadranská magistrála

#PŘESMĚRUJ Silnice D8.

Šibenik a Jadranská magistrála · Jadranská magistrála a Rijeka · Vidět víc »

Jugoslávští partyzáni

Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla.

Šibenik a Jugoslávští partyzáni · Jugoslávští partyzáni a Rijeka · Vidět víc »

Království Jugoslávie

Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.

Šibenik a Království Jugoslávie · Království Jugoslávie a Rijeka · Vidět víc »

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.

Šibenik a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Rijeka · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Šibenik a Latina · Latina a Rijeka · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Šibenik a Osmanská říše · Osmanská říše a Rijeka · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Šibenik a První světová válka · První světová válka a Rijeka · Vidět víc »

Pula

Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru.

Šibenik a Pula · Pula a Rijeka · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Šibenik a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Rijeka · Vidět víc »

Sarajevo

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.

Šibenik a Sarajevo · Rijeka a Sarajevo · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Šibenik a Slované · Rijeka a Slované · Vidět víc »

Split

Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.

Šibenik a Split · Rijeka a Split · Vidět víc »

Terst

Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.

Šibenik a Terst · Rijeka a Terst · Vidět víc »

Turistika

Turista Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí.

Šibenik a Turistika · Rijeka a Turistika · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Šibenik a Uhersko · Rijeka a Uhersko · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Šibenik a Vídeňský kongres · Rijeka a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Vodní pólo

Vodní pólo je míčová hra, ve které proti sobě nastupují dvě družstva.

Šibenik a Vodní pólo · Rijeka a Vodní pólo · Vidět víc »

Vodovod

Olověný římský rozvod vody ruském městě Mytišči Vodovod je zařízení pro potrubní nebo podobnou dopravu vody.

Šibenik a Vodovod · Rijeka a Vodovod · Vidět víc »

Záhřeb

Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.

Šibenik a Záhřeb · Rijeka a Záhřeb · Vidět víc »

15. století

15.

Šibenik a 15. století · 15. století a Rijeka · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

Šibenik a 16. století · 16. století a Rijeka · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Šibenik a 19. století · 19. století a Rijeka · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Šibenik a 20. století · 20. století a Rijeka · Vidět víc »

21. století

21.

Šibenik a 21. století · 21. století a Rijeka · Vidět víc »

Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky

Srovnání mezi Šibenik a Rijeka

Šibenik má 148 vztahy, zatímco Rijeka má 254. Jak oni mají společné 39, index Jaccard je 9.70% = 39 / (148 + 254).

Reference

Tento článek ukazuje vztah mezi Šibenik a Rijeka. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: