Pracujeme na obnovení aplikace Unionpedia v Google Play Store
OdchozíPřicházející
🌟Zjednodušili jsme náš design pro lepší navigaci!
Instagram Facebook X LinkedIn

Štěpná jaderná reakce

Index Štěpná jaderná reakce

Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.

Obsah

  1. 42 vztahy: Angličtina, Účinný průřez, Atom, Atomové jádro, Řetězová reakce, Bor (prvek), Curium, Einsteinium, Elektronvolt, Energie, Fritz Strassmann, Gabon, Jaderná elektrárna, Jaderná energetika, Jaderná reakce, Jaderná zbraň, Jaderné palivo, Jaderný izomer, Jaderný pohon, Jaderný reaktor, Kalifornium, Kinetická energie, Klidová hmotnost, Lise Meitnerová, Moderátor neutronů, Neptunium, Neutron, Neutronové číslo, Nobelova cena za chemii, Nuklid, Otto Hahn, Přírodní jaderný reaktor, Plutonium, Poločas přeměny, Pravděpodobnost, Protonové číslo, Termonukleární fúze, Thorium, Uran (prvek), Uran-235, 1938, 1944.

  2. Jaderná chemie
  3. Radioaktivita

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Angličtina

Účinný průřez

Účinný průřez vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou bude některá ostřelující částice z nalétávajícího svazku interagovat s částicí terče.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Účinný průřez

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Atom

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Atomové jádro

Řetězová reakce

Řetězová reakce je série reakcí, při kterých reaktivní produkt nebo meziprodukt vyvolá další reakci.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Řetězová reakce

Bor (prvek)

Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Bor (prvek)

Curium

Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Curium

Einsteinium

Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Einsteinium

Elektronvolt

kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Elektronvolt

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Energie

Fritz Strassmann

Pamětní deska věnovaná Fritzi Strassmannovi a Otto Hahnovi za spoluobjevení štěpení. Nachází se v budově Otto-Hahn na Svobodné univerzitě v Berlíně (Thielallee 63, Berlín). Fritz Strassmann (22. února 1902 Boppard – 22.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Fritz Strassmann

Gabon

Gabon (dříve také Gabun), plným názvem Gabonská republika, je stát na západním pobřeží Afriky.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Gabon

Jaderná elektrárna

289x289pixelů Jaderná elektrárna je výrobna elektrické energie resp.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderná elektrárna

Jaderná energetika

Jaderná energetika je odvětví energetiky a průmyslu, které se zabývá především výrobou energie v jaderných elektrárnách.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderná energetika

Jaderná reakce

Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderná reakce

Jaderná zbraň

ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderná zbraň

Jaderné palivo

Proces jaderného paliva(palivových článků) Jaderné palivo je palivo, z něhož se energie uvolňuje prostřednictvím jaderných reakcí a to buďto štěpením (rozpadem) nebo fúzí (slučováním).

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderné palivo

Jaderný izomer

Jaderný izomer je metastabilní stav atomového jádra způsobený excitací jednoho nebo více nukleonů.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderný izomer

Jaderný pohon

Jaderné pohony zahrnují široký výběr typů pohonů využívajících jako primární zdroj jadernou energii.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderný pohon

Jaderný reaktor

Vertikální řez reaktorovou nádobou VVER-1000, kterou jsou vybaveny například oba dva Temelínské reaktory. Pozice: 1) Pohony řídících tyčí 2) Vrchní část reaktoru 3,4) Vstupní a výstupní nátrubky 5) Šachta reaktoru 6,7) Oblast aktivní zóny Jaderný reaktor je zařízení, které umožňuje řízené uvolnění jaderné energie, která je následně využívána pro výrobu elektrické energie, výzkum, vzdělávání atd.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Jaderný reaktor

Kalifornium

Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Kalifornium

Kinetická energie

energii potenciální. Ta se mění dalším sjezdem dolů opět na energii kinetickou. Kinetická energie (též pohybová energie) je jeden z druhů mechanické energie, kterou má pohybující se těleso.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Kinetická energie

Klidová hmotnost

Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Klidová hmotnost

Lise Meitnerová

Lise Meitnerová (7. listopadu 1878 Vídeň – 27. října 1968 Cambridge, Spojené království) byla významná rakouská fyzička působící v oboru jaderné fyziky a radioaktivity.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Lise Meitnerová

Moderátor neutronů

Moderátor neutronů je látka sloužící k intenzivnímu zpomalování rychlých neutronů za účelem udržení štěpné jaderné reakce.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Moderátor neutronů

Neptunium

Neptunium (chemická značka Np) je prvek s protonovým číslem 93 a je prvním z řady transuranů a pátým prvkem z řady aktinoidů.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Neptunium

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Neutron

Neutronové číslo

Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Neutronové číslo

Nobelova cena za chemii

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Nobelova cena za chemii

Nuklid

Nuklid je látka složená z atomů totožného prvku, které mají stejná nukleonová čísla.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Nuklid

Otto Hahn

Otto Emil Hahn (8. března 1879, Frankfurt nad Mohanem – 28. července 1968, Göttingen) byl německý chemik, který v roce 1944 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Otto Hahn

Přírodní jaderný reaktor

Topografická mapa Gabonu. Přírodní jaderný reaktor pracoval již před dvěma miliardami let v uranovém nalezišti v Oklu, které se rozkládá až do 30 km vzdálené oblasti Bangombe, nedaleko města Franceville, správního centra provincie Haut-Ogooué.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Přírodní jaderný reaktor

Plutonium

Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Plutonium

Poločas přeměny

Poločas přeměny - simulace Izotopy a poločas přeměny Poločas přeměny (obvykle označovaný T½) je doba, za kterou se přemění polovina celkového počtu atomárních jader ve vzorku.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Poločas přeměny

Pravděpodobnost

Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Pravděpodobnost

Protonové číslo

Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Protonové číslo

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Termonukleární fúze

Thorium

Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Thorium

Uran (prvek)

Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Uran (prvek)

Uran-235

Uran-235 je izotop uranu, jež tvoří asi 0,72 % přírodního uranu.

Vidět Štěpná jaderná reakce a Uran-235

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Štěpná jaderná reakce a 1938

1944

1944 (MCMXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Vidět Štěpná jaderná reakce a 1944

Viz také

Jaderná chemie

Radioaktivita

Také známý jako Jaderná štěpitelnost, Schéma řízené jaderné reakce, Štěpitelnost atomu, Štěpitelnost jádra, Štěpná reakce.