Švédština

Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.

Alandy

Alandy, v češtině i Ålandy (Ahvenanmaa), je autonomní, demilitarizovaná a švédsky mluvící provincie Finska a souostroví v Baltském moři na jihozápad od Finska.

Nový!!: Švédština a Alandy · Vidět víc »

Analytický jazyk

Analytický jazyk (nebo izolační jazyk, amorfní jazyk) je jazyk, který pracuje pouze s volnými morfémy.

Nový!!: Švédština a Analytický jazyk · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.

Nový!!: Švédština a Angličtina · Vidět víc »

Artur Lundkvist

Artur Lundkvist (3. března 1906, Perstorp – 11. prosince 1991, Solna) byl švédský spisovatel, básník a literární kritik.

Nový!!: Švédština a Artur Lundkvist · Vidět víc »

Astrid Lindgrenová

Astrid Lindgrenová,, rodným jménem Astrid Anna Emilia Ericssonová (14. listopadu 1907 Vimmerby – 28. ledna 2002 Stockholm), byla švédská autorka knih pro děti.

Nový!!: Švédština a Astrid Lindgrenová · Vidět víc »

August Strindberg

Johan August Strindberg (22. ledna 1849 – 14. května 1912) byl švédský spisovatel, umělec a novinář.

Nový!!: Švédština a August Strindberg · Vidět víc »

Šva

Šva (anglicky schwa/shwa), také označované jako neutrální nebo redukovaná samohláska, je vokál, který se vyskytuje v mnoha jazycích světa.

Nový!!: Švédština a Šva · Vidět víc »

Švédská akademie

Švédská akademie (švédsky Svenska Akademien) byla založena roku 1786 švédským králem Gustavem III..

Nový!!: Švédština a Švédská akademie · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Švédština a Švédsko · Vidět víc »

Částice (slovní druh)

Částice (partikule) je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen.

Nový!!: Švédština a Částice (slovní druh) · Vidět víc »

Číslo (mluvnice)

Číslo je gramatická kategorie jmen i sloves, která udává počet účastníků děje.

Nový!!: Švédština a Číslo (mluvnice) · Vidět víc »

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Švédština a Česko · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Nový!!: Švédština a Bible · Vidět víc »

Bible Gustava Vasy

Bible Gustava Vasy je obvyklé označení švédského překladu Bible vydaného v letech 1540-41.

Nový!!: Švédština a Bible Gustava Vasy · Vidět víc »

Blekinge

Blekinge (Blekinge län) Blekinge je nejmenší ze švédských provincií a zároveň jeden ze švédských krajů.

Nový!!: Švédština a Blekinge · Vidět víc »

Bokmål

Bokmål (výslovnost búkmól; doslova knižní řeč) je spolu s novou norštinou jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Nový!!: Švédština a Bokmål · Vidět víc »

Carl Gustaf Verner von Heidenstam

Carl Gustaf Verner von Heidenstam (6. července 1859, Olshammar, Örebro – 20. května 1940, Övralid, Östergötland) byl švédský prozaik a básník, člen Švédské akademie, ústřední postava švédského novoromantismu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1916.

Nový!!: Švédština a Carl Gustaf Verner von Heidenstam · Vidět víc »

Carl Jonas Love Almqvist

''Únos Sabinek'', Almqvistova kresba, 1823 Carl Jonas Love Almqvist (28. listopadu 1793, Stockholm – 26. září 1866, Brémy) byl švédský romantický básník, feminista, realista, skladatel, sociální kritik a cestovatel.

Nový!!: Švédština a Carl Jonas Love Almqvist · Vidět víc »

Dalarna

Dalarna (Dalarnas län) je kraj a provincie ve středním Švédsku.

Nový!!: Švédština a Dalarna · Vidět víc »

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku.

Nový!!: Švédština a Dánština · Vidět víc »

Dánsko

Dánsko je severský stát v severní Evropě. Je metropolitní částí a nejlidnatější složkou Dánského království, ústavně unitárního státu, k němuž patří autonomní území Faerských ostrovů a Grónska v severním Atlantiku.*.

Nový!!: Švédština a Dánsko · Vidět víc »

Diakritické znaménko

(Čeština, chorvatština, slovinština, finština aj.) (Němčina, skandinávské jazyky aj.) (Portugalština aj.) (Krátká výslovnost) Prostý akcent v řecké alfabetě Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós.

Nový!!: Švédština a Diakritické znaménko · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Nový!!: Švédština a Dolnoněmčina · Vidět víc »

Druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.

Nový!!: Švédština a Druhá světová válka · Vidět víc »

Dvojhláska

Dvojhláska neboli diftong je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.

Nový!!: Švédština a Dvojhláska · Vidět víc »

Erik Axel Karlfeldt

Erik Axel Karlfeldt (20. července 1864, Folkärna – 8. dubna 1931, Stockholm), byl švédský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1931.

Nový!!: Švédština a Erik Axel Karlfeldt · Vidět víc »

Estonská švédština

Estonská švédština (švédsky: estlandssvenska, estonsky: rannarootsi keel) je jedním z východních dialektů švédštiny, kterým se mluvilo v Estonsku, v oblastech, kde žilo hodně Švédů, například na ostrovech Vormsi (švédsky Ormsö), Saaremaa (švédsky Ösel), Hiiumaa (švédsky Dagö) a Ruhnu (švédsky Runö).

Nový!!: Švédština a Estonská švédština · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Nový!!: Švédština a Estonsko · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Švédština a Evropská unie · Vidět víc »

Eyvind Johnson

Olof Edvin Verner „Eyvind“ Johnson (29. července 1900 Boden – 25. srpna 1976 Stockholm) byl švédský spisovatel a překladatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1974 společně se svým krajanem Harry Martinsonem.

Nový!!: Švédština a Eyvind Johnson · Vidět víc »

Faerština

Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku).

Nový!!: Švédština a Faerština · Vidět víc »

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z deseti fakult Masarykovy univerzity.

Nový!!: Švédština a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.

Nový!!: Švédština a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »

Finština

Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

Nový!!: Švédština a Finština · Vidět víc »

Finsko

Finsko, plným názvem Finská republika, je severský stát v severní Evropě omývaný Baltským mořem, Botnickým zálivem a Finským zálivem, hraničící s Norskem na severu, Švédskem na severozápadě a Ruskem na východě.

Nový!!: Švédština a Finsko · Vidět víc »

Flektivní jazyk

Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.

Nový!!: Švédština a Flektivní jazyk · Vidět víc »

Foném

Foném je nejmenší součást zvukové stránky řeči, která má v konkrétním jazyce rozlišovací funkci.

Nový!!: Švédština a Foném · Vidět víc »

Fonologie

Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.

Nový!!: Švédština a Fonologie · Vidět víc »

Francouzština

Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.

Nový!!: Švédština a Francouzština · Vidět víc »

Fridtjuv Berg

Johan Fridtjuv Berg (20. března 1851 – 29. února 1916) byl švédský politik, ministr školství a poslanec parlamentu.

Nový!!: Švédština a Fridtjuv Berg · Vidět víc »

Götaland

Poloha Götalandu ve Švédsku Čtyři historická území Švédska Götaland (čti jétaland, švédsky) (Gothia, Gothland, Gothenland, Gotland, Gautland, Geatland, Gautjod, Gauthiod) je historické území Švédska rozkládající se v jeho jižní části.

Nový!!: Švédština a Götaland · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Švédština a Genitiv · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Nový!!: Švédština a Germánské jazyky · Vidět víc »

Gotland

Gotland (gotlandsky Gutland) je největší ostrov ve Švédsku a také největší ostrov v Baltském moři (neuvažujeme-li Sjælland v Dánském souostroví na jeho okraji).

Nový!!: Švédština a Gotland · Vidět víc »

Gotlandština

Užívání severogermánských jazyků a gotlanštiny (růžově) na začátku 10. století. Gotlandština (švédsky gutniska, gutamål nebo gotländska) je severogermánský jazyk používaný obyvateli ostrova Gotland (Švédsko), někdy pokládaný za dialekt švédštiny.

Nový!!: Švédština a Gotlandština · Vidět víc »

Gramatika

Gramatika neboli mluvnice je soubor logických a strukturních pravidel, kterými se řídí stavba vět, větných členů a slov v určitém přirozeném jazyce. V tradičním pojetí zahrnuje morfologii (tvarosloví) a syntax (skladbu), v širším i další jazykovědné disciplíny, jako je fonetika s fonologií, lexikologie a slovotvorba a stylistika. Od termínu gramatika je odvozen termín gramotnost. Gramotnost představuje schopnost převodu mluvené řeči do systému hláskových znaků a naopak. Rozvoj věd o komunikaci vedl k hledání logických a strukturních pravidel také v "řeči obrazu", v níž se vizuální gramatika zabývá podobně jako verbální morfologií, skladbou nebo stylistikou. Každý jazyk má svou vlastní gramatiku, svou gramatiku mají však i všechny strukturní útvary jazyka (dialekty).

Nový!!: Švédština a Gramatika · Vidět víc »

Gustav I. Vasa

Gustav I. (12. května 1496 Rydboholm – 29. září 1560 Stockholm), narozený jako Gustav Eriksson a později známý jako Gustav Vasa, byl švédský král od roku 1523 až do své smrti.

Nový!!: Švédština a Gustav I. Vasa · Vidět víc »

Halland

Halland (Hallands län) je kraj ležící na západním pobřeží Švédska.

Nový!!: Švédština a Halland · Vidět víc »

Harry Martinson

Harry Edmund Martinson (6. května 1904 Jämshög, Blekinge – 11. února 1978 Stockholm) byl švédský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1974 společně se svým krajanem Eyvindem Johnsonem.

Nový!!: Švédština a Harry Martinson · Vidět víc »

Hlásková spodoba

Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti.

Nový!!: Švédština a Hlásková spodoba · Vidět víc »

Homonymum

Homonymum (z řeckého ὅμος homos „tentýž, stejný“; ὄνομα onoma „jméno“) neboli slovo souzvučné je slovo, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) jako slovo jiného významu i původu.

Nový!!: Švédština a Homonymum · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Švédština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Infinitiv

'''Infinitiv''' (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas.

Nový!!: Švédština a Infinitiv · Vidět víc »

Intonace (lingvistika)

Intonace v lingvistice je kontrolovaná modulace základní frekvence hlasivek, která zároveň nese lingvistický význam.

Nový!!: Švédština a Intonace (lingvistika) · Vidět víc »

Island

Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.

Nový!!: Švédština a Island · Vidět víc »

Islandština

Islandština (íslenska) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 300 000 mluvčích na Islandu.

Nový!!: Švédština a Islandština · Vidět víc »

Jazyková rada (Švédsko)

Jazyková rada (švédsky Språkrådet, do roku 2006 Svenska språknämnden, Švédská jazyková komise) je hlavní regulační institucí ve Švédsku pro podporu a kultivaci švédského jazyka.

Nový!!: Švédština a Jazyková rada (Švédsko) · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Švédština a Jmenný rod · Vidět víc »

Johan Vilhelm Snellman

Johan Vilhelm Snellman, ve Finsku známý jako J. V. Snellman, (12. května 1806, Stockholm, Švédsko – 4. července 1881, Kirkkonummi, Finsko) byl finský filozof, spisovatel, novinář a politicky aktivní muž, který se v 19. století velmi významně podílel na rozvoji finského národního sebevědomí a na uznání finštiny jako úředního jazyka na finském území (jazykový dekret vydal císař roku 1863).

Nový!!: Švédština a Johan Vilhelm Snellman · Vidět víc »

Kalk

Kalk je jazykovědný termín označující slovo, sousloví nebo frázi, které vznikly doslovným překladem nebo jiným napodobením vzoru z cizího jazyka.

Nový!!: Švédština a Kalk · Vidět víc »

Karin Boyeová

(26. října 1900, Göteborg – 24. dubna 1941, Alingsås) byla švédská básnířka a spisovatelka.

Nový!!: Švédština a Karin Boyeová · Vidět víc »

Klášter

Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).

Nový!!: Švédština a Klášter · Vidět víc »

Knihtisk

Francouzská tiskárna (kolem 1500) Tisk v 16. století Knihtisk je způsob mechanického rozmnožování textu nebo obrazu vytvářející stejné kopie tiskem z výšky.

Nový!!: Švédština a Knihtisk · Vidět víc »

Koncovka (mluvnice)

Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.

Nový!!: Švédština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Švédština a Latina · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Nový!!: Švédština a Latinka · Vidět víc »

Lingua franca

Lingua franca (výslovnost lingva franka) je jakýkoliv jazyk šířeji využívaný nad rámec rodilých mluvčích.

Nový!!: Švédština a Lingua franca · Vidět víc »

Lyrická poezie

Lyrika je literární druh, který nemá děj, je to druh poezie vyslovující básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady, upřednostňující monologické vyjádření v první osobě.

Nový!!: Švédština a Lyrická poezie · Vidět víc »

Mariehamn

Mariehamn (ze švédštiny; Maarianhamina finsky) je hlavní město Aland, autonomního území pod finskou suverenitou.

Nový!!: Švédština a Mariehamn · Vidět víc »

Mateřský jazyk

Jako mateřský jazyk je v českém prostředí nejčastěji označován.

Nový!!: Švédština a Mateřský jazyk · Vidět víc »

Mezinárodní fonetická abeceda

Mezinárodní fonetická abeceda Mezinárodní fonetická abeceda (International Phonetic Alphabet, IPA, Alphabet phonétique international, API) je znakový systém navržený jazykovědci k fonetickému zápisu a popisu hlasových projevů lidí mluvících rozdílnými jazyky.

Nový!!: Švédština a Mezinárodní fonetická abeceda · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Švédština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Mrtvý jazyk

Ashmolean Museum Mrtvý jazyk je jazyk, který již nemá žádné rodilé mluvčí.

Nový!!: Švédština a Mrtvý jazyk · Vidět víc »

Nářečí

Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.

Nový!!: Švédština a Nářečí · Vidět víc »

Národní stát

Rozpad Rakouska-Uherska po první světové válce Národní stát je typ státu, jehož idea spočívá v teritoriálním splynutí státu (jakožto geografické a politické jednotky) a národa (jako jednotky kulturní a/nebo etnické).

Nový!!: Švédština a Národní stát · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Švédština a Němčina · Vidět víc »

Neznělá alveolopalatální afrikáta

Neznělá alveolopalatální afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Neznělá alveolopalatální afrikáta · Vidět víc »

Neznělá alveolopalatální frikativa

Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Neznělá alveolopalatální frikativa · Vidět víc »

Neznělá palatovelární frikativa

Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině.

Nový!!: Švédština a Neznělá palatovelární frikativa · Vidět víc »

Neznělá postalveolární frikativa

Neznělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Švédština a Neznělá postalveolární frikativa · Vidět víc »

Neznělá retroflexní frikativa

Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Neznělá retroflexní frikativa · Vidět víc »

Neznělá retroflexní ploziva

Neznělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Neznělá retroflexní ploziva · Vidět víc »

Nobelova cena za literaturu

Jaroslav Seifert, jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu, na snímku z roku 1981 Vyhlášení Nobelovy ceny za literaturu ve Stockholmu 2008 Nobelova cena za literaturu, švédsky Nobelpriset i litteratur, je jednou z pěti Nobelových cen.

Nový!!: Švédština a Nobelova cena za literaturu · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Nový!!: Švédština a Nominativ · Vidět víc »

Norština

Norština je severogermánský jazyk, kterým hovoří Norové.

Nový!!: Švédština a Norština · Vidět víc »

Norrland

Poloha Norrlandu ve Švédsku Čtyři historická území Švédska Norrland je historické území Švédska rozkládající se v jeho severní části.

Nový!!: Švédština a Norrland · Vidět víc »

Norsko

Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.

Nový!!: Švédština a Norsko · Vidět víc »

Novoromantismus

Termínem novoromantimus je označován.

Nový!!: Švédština a Novoromantismus · Vidět víc »

Nynorsk

neutrální Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny.

Nový!!: Švédština a Nynorsk · Vidět víc »

Obce Finska

Obce Finska jsou základní územní správní celky a zároveň i nejmenší samosprávné celky Finska.

Nový!!: Švédština a Obce Finska · Vidět víc »

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Nový!!: Švédština a Ohýbání · Vidět víc »

Orsa

Orsa je obec v Dalarnanském kraji ve Švédsku.

Nový!!: Švédština a Orsa · Vidět víc »

Osoba (mluvnice)

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby).

Nový!!: Švédština a Osoba (mluvnice) · Vidět víc »

Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska

Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Parlament

Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.

Nový!!: Švédština a Parlament · Vidět víc »

Pär Lagerkvist

Pär Fabian Lagerkvist (23. května 1891 Växjö – 11. července 1974 Danderyd u Stockholmu) byl švédský básník, dramatik, romanopisec a autor povídek a esejí, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1951.

Nový!!: Švédština a Pär Lagerkvist · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

Nový!!: Švédština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Přídech

Přídech neboli aspirace je způsob obměny výslovnosti souhlásek.

Nový!!: Švédština a Přídech · Vidět víc »

Příjmení

přechylování českých příjmení (+ -ová). Pro židovská příjmení dále viz Hebraizace příjmení. Příjmení je část osobního jména s významem příslušnosti k určité rodině.

Nový!!: Švédština a Příjmení · Vidět víc »

Přísudek

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Nový!!: Švédština a Přísudek · Vidět víc »

Přízvuk

Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.

Nový!!: Švédština a Přízvuk · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Švédština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Předpona

Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova.

Nový!!: Švédština a Předpona · Vidět víc »

Per Christian Jersild

Per Christian Jersild (* 14. března 1935, Katrineholm) je švédský spisovatel a lékař, držitel čestného doktorátu Univerzity v Uppsale.

Nový!!: Švédština a Per Christian Jersild · Vidět víc »

Per Olov Enquist

Enquist 2012 Per Olov Enquist (23. září 1934 Hjoggböle, Švédsko – 25. dubna 2020, Vaxholm) byl švédský spisovatel, překladatel, dramatik, filmový scenárista a literární kritik.

Nový!!: Švédština a Per Olov Enquist · Vidět víc »

Perfektum

Perfektum (z latinského perfectum, doslova „dokončené“) je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.

Nový!!: Švédština a Perfektum · Vidět víc »

Plozivní souhláska

Plozivní souhláska (ploziva, okluziva či závěrová souhláska) je v artikulační fonetice jeden ze základních typů souhlásek, jejichž zvuk vzniká uvolněním závěru (okluze) v mluvidlech.

Nový!!: Švédština a Plozivní souhláska · Vidět víc »

Plusquamperfektum

Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.

Nový!!: Švédština a Plusquamperfektum · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Nový!!: Švédština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.

Nový!!: Švédština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Švédština a Polština · Vidět víc »

Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polootevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polootevřená přední zaokrouhlená samohláska

Polootevřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polootevřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska

Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska

Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polozavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená střední zaokrouhlená samohláska

Polozavřená střední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polozavřená střední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Pravopis

Titulní stránka knihy Anweisung zur ORTOGRAPHIA (Návod k ortografii), která byla vydána roku 1711 ve městě Chemnitz (autor Heinrich Volck von Wertheim). Pravopis, též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) „správný“ a (grafos) „píšící“, je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Nový!!: Švédština a Pravopis · Vidět víc »

Proletariát

Proletariát je ve společenské teorii Karla Marxe a v revolučním marxismu třída, jejíž příslušníci (proletáři, dělníci a zaměstnanci) nevlastní výrobní prostředky a jsou tedy svou obživou závislí na jejich vlastnících (kapitalistech, buržoazii).

Nový!!: Švédština a Proletariát · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Švédština a První světová válka · Vidět víc »

Purismus (lingvistika)

Purismus či purizmus (z latinského purus 'čistý') je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě.

Nový!!: Švédština a Purismus (lingvistika) · Vidět víc »

Realismus

Realismus (z latinského realis.

Nový!!: Švédština a Realismus · Vidět víc »

Reformace

Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.

Nový!!: Švédština a Reformace · Vidět víc »

Retroflexní laterální aproximanta

Retroflexní laterální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Retroflexní laterální aproximanta · Vidět víc »

Retroflexní nazála

Retroflexní alveolární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Retroflexní nazála · Vidět víc »

Rinkebysvenska

Sídliště Rinkeby Rinkebysvenska je jedna z variant švédštiny, kterou se mluví na sídlištích, kde převažuje především obyvatelstvo z řad imigrantů.

Nový!!: Švédština a Rinkebysvenska · Vidět víc »

Romantismus

Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.

Nový!!: Švédština a Romantismus · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.

Nový!!: Švédština a Ruština · Vidět víc »

Runy

Vaksalský kámen popsaný runami mladšího futharku Starší futhark Skandinávského práva Runy jsou znaky, podle jedné hypotézy odvozené pravděpodobně z písma etruského a řeckého.

Nový!!: Švédština a Runy · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Švédština a Rusko · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Švédština a Samohláska · Vidět víc »

Sara Lidmanová

Sara Lidmanová (30. prosince 1923 Missenträsk – 17. června 2004 Umeå) byla švédská spisovatelka.

Nový!!: Švédština a Sara Lidmanová · Vidět víc »

Selma Lagerlöfová

Selma Ottilia Lovisa Lagerlöfová (20. listopadu 1858, Mårbacka – 16. března 1940, tamtéž) byla švédská spisovatelka, představitelka švédského novoromantismu, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1909.

Nový!!: Švédština a Selma Lagerlöfová · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Grónsku až do jejich zániku na konci 15. století. Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Nový!!: Švédština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Nový!!: Švédština a Skloňování · Vidět víc »

Slabá a silná slovesa

Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny.

Nový!!: Švédština a Slabá a silná slovesa · Vidět víc »

Složenina

Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov).

Nový!!: Švédština a Složenina · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Nový!!: Švédština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Nový!!: Švédština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Nový!!: Švédština a Sloveso · Vidět víc »

Slovní zásoba

Slovní zásoba (nebo také lexikum) představuje soubor všech slov a slovních spojení (lexikálních jednotek, lexémů), která se vyskytují v jednom konkrétním jazyce nebo která v daném jazyce zná jeden konkrétní jedinec (individuální slovní zásoba).

Nový!!: Švédština a Slovní zásoba · Vidět víc »

Slovosled

Slovosled (slovní pořádek, pořad) je pořadí slov a větných členů ve větách, frázích, rozvitých větných členech atp.

Nový!!: Švédština a Slovosled · Vidět víc »

Småland

Småland je historická provincie (landskap) v jižním Švédsku.

Nový!!: Švédština a Småland · Vidět víc »

Sociální mobilita

Sociální mobilita označuje přechod individua, sociálního objektu, hodnoty nebo skupin z jednoho socioekonomického postavení do druhého.

Nový!!: Švédština a Sociální mobilita · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Švédština a Souhláska · Vidět víc »

Spřežkový pravopis

Spřežkový pravopis je takový pravopis, psaný nejčastěji latinkou, který pro zachycení některých hlásek užívá spřežek.

Nový!!: Švédština a Spřežkový pravopis · Vidět víc »

Stará severština

ostatní germánské jazyky Stará severština či staroseverština (švédsky fornnordiska, dánsky a norsky urnordisk, islandsky fornnorræna) byl germánský jazyk, z nějž se později vyvinuly dnešní severogermánské jazyky – dánština, švédština, norština, faerština a islandština.

Nový!!: Švédština a Stará severština · Vidět víc »

Starogotlandština

Starogotlandština (švédsky forngutniska) byla jedním z dialektů staré severštiny, jímž se mluvilo na ostrově Gotland.

Nový!!: Švédština a Starogotlandština · Vidět víc »

Stig Dagerman

Stig Dagerman (5. října 1923, Älvkarleby – 15. listopadu 1954, Enebyberg, Danderyd) byl švédský spisovatel a žurnalista.

Nový!!: Švédština a Stig Dagerman · Vidět víc »

Stockholm

Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.

Nový!!: Švédština a Stockholm · Vidět víc »

Stockholmská univerzita

Stockholmská univerzita (šv. Stockholms universitet) je univerzita v hlavním městě Švédska Stockholmu.

Nový!!: Švédština a Stockholmská univerzita · Vidět víc »

Supinum

Supinum (– „obrácený vzhůru“; motivace názvu je nejasná), někdy též apokapát neboli způsob zkrácený, je slovesný způsob slovesa v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Supinum · Vidět víc »

Svealand

Poloha Svealandu ve Švédsku Čtyři historická území Švédska Svealand je historické území na jihu středního Švédska.

Nový!!: Švédština a Svealand · Vidět víc »

Sven Delblanc

Sven Delblanc (26. května 1931 Swan River – 15. prosince 1992 Sunnersta) byl švédský spisovatel a literární vědec.

Nový!!: Švédština a Sven Delblanc · Vidět víc »

Svenska Akademiens ordlista

Svenska Akademiens ordlista (SAOL) Svenska Akademiens ordlista (Švédský akademický seznam slov, zkratkou SAOL) je jednosvazkový slovník švédštiny, vydávaný Švédskou akademií vždy jednou za několik let.

Nový!!: Švédština a Svenska Akademiens ordlista · Vidět víc »

Tampere

Tampere (švédsky Tammerfors) je třetím největším městem Finska a největším vnitrozemským městem v severní Evropě.

Nový!!: Švédština a Tampere · Vidět víc »

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska

Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Titul

Titul (latinsky titulus, česky hodnost) může být.

Nový!!: Švédština a Titul · Vidět víc »

Torgny Lindgren

Torgny Lindgren (16. června 1938, Raggsjö, Västerbotten – 16. března 2017, Stockholm) byl švédský spisovatel.

Nový!!: Švédština a Torgny Lindgren · Vidět víc »

Tove Janssonová

Tove Janssonová, rodným jménem Tove Marika Jansson, (9. srpna 1914, Helsinky – 27. června 2001, Helsinky) byla finská spisovatelka (píšící švédsky), autorka písňových textů, malířka, ilustrátorka a autorka komiksů.

Nový!!: Švédština a Tove Janssonová · Vidět víc »

Tykání

Tykání je v některých jazycích způsob oslovování jedné osoby pomocí 2.

Nový!!: Švédština a Tykání · Vidět víc »

Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.

Nový!!: Švédština a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci (latinsky: Universitas Palackiana Olomucensis) byla založena v roce 1573, takže je po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou v českých zemích, na Moravě pak nejstarší.

Nový!!: Švédština a Univerzita Palackého v Olomouci · Vidět víc »

Univerzita Pardubice

Univerzita Pardubice (latinský název Universitatis Pardubicensis) je česká veřejná vysoká škola univerzitního typu se sídlem v Pardubicích a dislokovanými pracovišti v České Třebové a Litomyšli, vše Pardubický kraj.

Nový!!: Švédština a Univerzita Pardubice · Vidět víc »

Uppsalská univerzita

Uppsalská univerzita (Uppsala universitet, Universitas Regia Upsaliensis) je švédská státní univerzita v Uppsale s většinou kampusů sídlících v Uppsale.

Nový!!: Švédština a Uppsalská univerzita · Vidět víc »

Västgötalagen

Äldre Västgötalagen Västgötalagen (Vestgótské právo) je nejstarší švédský text psaný latinkou Jedná se o nejstarší švédský provinční zákoník.

Nový!!: Švédština a Västgötalagen · Vidět víc »

Výslovnost

Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.

Nový!!: Švédština a Výslovnost · Vidět víc »

Velární nazála

Velární nazála je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Švédština a Velární nazála · Vidět víc »

Venkov

Česká venkovská krajina. Venkov je prostor mimo městské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidnění a tradičním zaměřením na zemědělství.

Nový!!: Švédština a Venkov · Vidět víc »

Viktor Rydberg

Abraham Viktor Rydberg (18. prosince 1828 – 21. září 1895 Danderyd) byl švédský spisovatel, publicista, překladatel a básník.

Nový!!: Švédština a Viktor Rydberg · Vidět víc »

Vykání

Vykání je oslovování jedné osoby pomocí množného čísla (tj. užívání tvaru pro 2. osobu množného čísla v příslušném rodě místo tvaru pro 2. osobu jednotného čísla, v některých jazycích, např. v němčině a archaické češtině se užívá 3. osoba množného čísla, tzv. onikání), čímž se dané osobě prokazuje úcta.

Nový!!: Švédština a Vykání · Vidět víc »

Vysoká škola

střední Evropě Vysoká škola je právnická osoba, vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání.

Nový!!: Švédština a Vysoká škola · Vidět víc »

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE, anglicky Prague University of Economics and Business) je veřejná vysoká škola zaměřená na výuku ekonomických studijních programů se sídlem v Praze, přičemž jedna z fakult je umístěna v Jindřichově Hradci.

Nový!!: Švédština a Vysoká škola ekonomická v Praze · Vidět víc »

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska

Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená přední zaokrouhlená samohláska

Zavřená přední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Zavřená přední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená střední zaokrouhlená samohláska

Zavřená střední zaokrouhlená samohláska je zvuk, který se vyskytuje v různých jazycích.

Nový!!: Švédština a Zavřená střední zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska

Tato hláska má dvě blízké verze, které se někdy nesnadno odlišují.

Nový!!: Švédština a Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska · Vidět víc »

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni (zkracováno ZČU) je univerzitní česká vysoká škola se sídlem v Plzni, která byla založena roku 1991 sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty v Plzni.

Nový!!: Švédština a Západočeská univerzita v Plzni · Vidět víc »

Znělá retroflexní ploziva

Znělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích.

Nový!!: Švédština a Znělá retroflexní ploziva · Vidět víc »

10. století

10.

Nový!!: Švédština a 10. století · Vidět víc »

1100

1100 (MC) byl přestupný rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Švédština a 1100 · Vidět víc »

12. století

Dvanácté století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 1101 a 31. prosincem 1200.

Nový!!: Švédština a 12. století · Vidět víc »

1225

Bez popisu.

Nový!!: Švédština a 1225 · Vidět víc »

1250

Bez popisu.

Nový!!: Švédština a 1250 · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

Nový!!: Švédština a 13. století · Vidět víc »

1375

Bez popisu.

Nový!!: Švédština a 1375 · Vidět víc »

14. století

Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.

Nový!!: Švédština a 14. století · Vidět víc »

1495

Bez popisu.

Nový!!: Švédština a 1495 · Vidět víc »

1526

Bez popisu.

Nový!!: Švédština a 1526 · Vidět víc »

17. století

17.

Nový!!: Švédština a 17. století · Vidět víc »

1732

1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Švédština a 1732 · Vidět víc »

1786

1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Švédština a 1786 · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Švédština a 1809 · Vidět víc »

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Švédština a 1830 · Vidět víc »

1849

1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Švédština a 1849 · Vidět víc »

1874

1874 (MDCCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Švédština a 1874 · Vidět víc »

1898

1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Švédština a 1898 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Švédština a 19. století · Vidět víc »

1900

1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Švédština a 1900 · Vidět víc »

1906

1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Švédština a 1906 · Vidět víc »

1909

1909 (MCMIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Švédština a 1909 · Vidět víc »

1912

1912 (MCMXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Švédština a 1912 · Vidět víc »

1916

1916 (MCMXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Švédština a 1916 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Švédština a 1931 · Vidět víc »

1951

1951 (MCMLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Švédština a 1951 · Vidět víc »

1974

1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Švédština a 1974 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Švédština a 20. století · Vidět víc »

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Švédština a 2004 · Vidět víc »

2014

2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.

Nový!!: Švédština a 2014 · Vidět víc »

2017

Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Švédština a 2017 · Vidět víc »

800

Rok 800 (římskými číslicemi: DCCC) byl podle juliánského kalendáře přestupný rok, který započal pátkem.

Nový!!: Švédština a 800 · Vidět víc »

9. století

Nový!!: Švédština a 9. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Švédsky.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů