Švýcarsko a Raetie

Zkratky: Rozdíly, Podobnosti, Jaccard Podobnost koeficient, Reference.

Rozdíl mezi Švýcarsko a Raetie

Švýcarsko vs. Raetie

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě. Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna Raetie Raetie, případně latinsky Raetia, bylo území a později provincie římské říše, jež sahalo zhruba od Bodamského jezera (Lacus Brigantinus) směrem na východ k řece Inn (Aenus).

Administrativní dělení Švýcarska

#PŘESMĚRUJ Kanton (Švýcarsko).

Švýcarsko a Administrativní dělení Švýcarska · Administrativní dělení Švýcarska a Raetie · Vidět víc »

Alamani

Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.

Švýcarsko a Alamani · Alamani a Raetie · Vidět víc »

Alpy

Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.

Švýcarsko a Alpy · Alpy a Raetie · Vidět víc »

Bodamské jezero

Bodamské jezero (německá výslovnost: IPA) je jezero ve střední Evropě, ležící na rozhraní Německa, Švýcarska a Rakouska.

Švýcarsko a Bodamské jezero · Bodamské jezero a Raetie · Vidět víc »

Drusus

Nero Claudius Drusus (14. ledna 38 př. n. l. – 14. září 9 př. n. l.)., nazývaný také Drusus starší (latinsky Drusus maior) nebo jen Drusus, byl římský politik a vojevůdce, nevlastní syn císaře Augusta.

Švýcarsko a Drusus · Drusus a Raetie · Vidět víc »

Etruskové

Etruskové jsou málo poznané starověké etnikum, které sídlilo v Etrurii, na území dnešního Toskánska v Itálii.

Švýcarsko a Etruskové · Etruskové a Raetie · Vidět víc »

Germáni

Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.

Švýcarsko a Germáni · Germáni a Raetie · Vidět víc »

Graubünden

Graubünden (Grisonsko) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.

Švýcarsko a Graubünden · Graubünden a Raetie · Vidět víc »

Horní Germánie

Horní Germánie (latinsky Germania Superior) byla provincií římské říše, která zahrnovala oblast západního Švýcarska, francouzské regiony Jura a Alsasko a jihozápadní Německo.

Švýcarsko a Horní Germánie · Horní Germánie a Raetie · Vidět víc »

Inn

Inn (česky též Jin) je řeka ve střední Evropě.

Švýcarsko a Inn · Inn a Raetie · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Švýcarsko a Itálie · Itálie a Raetie · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Švýcarsko a Křesťanství · Křesťanství a Raetie · Vidět víc »

Keltové

území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.

Švýcarsko a Keltové · Keltové a Raetie · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Švýcarsko a Latina · Latina a Raetie · Vidět víc »

Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.

Švýcarsko a Lichtenštejnsko · Lichtenštejnsko a Raetie · Vidět víc »

Rétorománština

Rétorománština, také románština (rétorománsky) je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří asi 0,5 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden (rétorománsky). Je jedním z úředních jazyků tohoto kantonu (spolu s němčinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze čtyř úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč.

Švýcarsko a Rétorománština · Rétorománština a Raetie · Vidět víc »

Rétové

Jazyková mapa Itálie asi 600 př. n. l., jež ukazuje předpokládanou oblast, kde se hovořilo rétským jazykem. Rétové (též Raeti Rhaeti, Rheti či Rhaetii; starořecky: Ραιτοί, Retí) byl společný "etnický" název používaný starověkými Římany k označení skupiny starověkých alpských kmenů, jež si byly jazykově a kulturně blízkéMalá československá encyklopedie.

Švýcarsko a Rétové · Rétové a Raetie · Vidět víc »

Rýn

Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.

Švýcarsko a Rýn · Rýn a Raetie · Vidět víc »

Romanizace (kultura)

Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.

Švýcarsko a Romanizace (kultura) · Raetie a Romanizace (kultura) · Vidět víc »

Tiberius

Tiberius Julius Caesar Augustus (rodným jménem Tiberius Claudius Nero; 16. listopadu 42 př. n. l. – 16. března 37 n. l.) byl druhým císařem římské říše od roku 14 n. l.

Švýcarsko a Tiberius · Raetie a Tiberius · Vidět víc »

Walliské Alpy

Matterhorn – 4478 m n. m. Dent Blanche – 4356 m n. m. Walliské Alpy, také Penninské Alpy představují vedle skupiny Mont Blanc nejvýznamnější a také nejvíce vyhledávanou oblast Alp.

Švýcarsko a Walliské Alpy · Raetie a Walliské Alpy · Vidět víc »

Západořímská říše

Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.

Švýcarsko a Západořímská říše · Raetie a Západořímská říše · Vidět víc »