Rychlejší přístup než prohlížeči!
69 vztahy: Apollinaris z Laodiceje, Čandragupta II., Římská říše, Bitva u Adrianopole, Chronologie dějin starověkého Říma, Dějiny křesťanství, Dějiny Londýna, Diecéze Acmonia, Fritigern, Gótové, Gepidové, Gratianus, Hukovice, Korint, Kušánská říše, Melétios z Antiochie, Německo, Nučice (okres Praha-západ), Ostrogóti, Památník Walhalla, Panonie, Pavel Orosius, Päkče, Raný středověk, Seznam římských konzulů, Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska, Seznam janovských biskupů a arcibiskupů, Seznam let, Seznam toledských biskupů a arcibiskupů, Seznam troyeských biskupů, Starověk, Stěhování národů, Valens, Valentinianus, Valentinianus I., Valentinianus II., Vinkovci, Volyň, 17. listopad, 364, 365, 366, 367, 368, 369, 370, 371, 372, 373, 374, ..., 375 (číslo), 376, 377, 378, 379, 380, 381, 382, 383, 384, 385, 386, 387, 388, 389, 390, 391, 392, 4. století. Rozbalte index (19 více) »
Apollinaris z Laodiceje
Apollinaris z Laodiceje (též Apollinarios) (310 – 390) byl biskup v Laodiceji (Latakia) v Sýrii a zakladatel apollinarismu.
Nový!!: 375 a Apollinaris z Laodiceje · Vidět víc »
Čandragupta II.
Čandragupta II., často nazýván Vikramáditja (doslova „Slunce síly“) či Čandragupta Vikramáditja, byl jeden z nejmocnějších panovníků Guptovské říše.
Nový!!: 375 a Čandragupta II. · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: 375 a Římská říše · Vidět víc »
Bitva u Adrianopole
Bitva u Adrianopole se odehrála 9. srpna 378 mezi římským vojskem pod velením východořímského císaře Valenta s Góty a Alany vedenými Fritigernem.
Nový!!: 375 a Bitva u Adrianopole · Vidět víc »
Chronologie dějin starověkého Říma
Řím – antické Forum Romanum Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.
Nový!!: 375 a Chronologie dějin starověkého Říma · Vidět víc »
Dějiny křesťanství
Ježíš uzdravuje krvácející ženu, Římské katakomby, 300–350 Toto schéma zachycuje zjednodušený vývoj církví a jejich postupné rozdělování. Schéma nezahrnuje vznik Starokatolické církve roku 1870 K dějinám křesťanství jde přistupovat více způsoby.
Nový!!: 375 a Dějiny křesťanství · Vidět víc »
Dějiny Londýna
Londýn je hlavní město Anglie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ležící na jihovýchodě země při ústí řeky Temže.
Nový!!: 375 a Dějiny Londýna · Vidět víc »
Diecéze Acmonia
Diecéze Acmonia je titulární diecéze římskokatolické církve.
Nový!!: 375 a Diecéze Acmonia · Vidět víc »
Fritigern
Fritigern (–380) byl vizigótský král z dynastie Tervingů, jenž v roce 378 porazil římského císaře Valenta v bitvě u Adrianopole.
Nový!!: 375 a Fritigern · Vidět víc »
Gótové
Gótové (– Gutþiuda) byli jedni z prvních Germánů, jejichž dvě větve, Vizigóti a Ostrogóti, sehrály důležitou roli při pádu západořímské říše, výrazně se zapsaly do doby stěhování národů a do dějin vzniku středověké Evropy.
Nový!!: 375 a Gótové · Vidět víc »
Gepidové
západořímské říše v roce 476 n. l. Gepidové či Gepidé byli východogermánský kmen, původem zřejmě z jižní Skandinávie.
Nový!!: 375 a Gepidové · Vidět víc »
Gratianus
Flavius Gratianus, známý též jako Gracián (18. dubna 359, Sirmium – 25. srpna 383, Lugdunum), byl římský císař vládnoucí od 24. srpna 367 do 25. srpna 383, nejprve jako spoluvládce svého otce Valentiniana I., od 17. listopadu 375 jako samostatný panovník na západě impéria.
Nový!!: 375 a Gratianus · Vidět víc »
Hukovice
Hukovice (německy Hausdorf) jsou vesnice, která je součástí obce Bartošovice.
Nový!!: 375 a Hukovice · Vidět víc »
Korint
Korint (řecky Κόρινθος, Kórinthos) byl starověký řecký městský stát a v současnosti je to řecké město ležící při Korintské šíji (Isthmos) – úzkém pásu země spojujícím Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou.
Nový!!: 375 a Korint · Vidět víc »
Kušánská říše
Kušánská říše, někdy též Kušánsko, byl starověký stát, který se rozkládal přibližně na území dnešního Afghánistánu, Tádžikistánu, Pákistánu až na jih k řece Ganze v severní Indii.
Nový!!: 375 a Kušánská říše · Vidět víc »
Melétios z Antiochie
Melétios z Antiochie. Svatý Melétios z Antiochie († 381) byl patriarchou v Antiochii od roku 360 až do své smrti.
Nový!!: 375 a Melétios z Antiochie · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: 375 a Německo · Vidět víc »
Nučice (okres Praha-západ)
Obec Nučice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 17 km jihozápadně od centra Prahy a 2 km jižně od centra města Rudná, s nímž obec na počátku 21.
Nový!!: 375 a Nučice (okres Praha-západ) · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: 375 a Ostrogóti · Vidět víc »
Památník Walhalla
Walhalla od Dunaje Hlavní síň Památník Walhalla je honosná klasicistní budova, kterou dal v letech 1830-1842 postavit král Ludvík I. Bavorský podle plánů architekta Leo von Klenze jako památník významných osobností „německého jazyka“; inspirována nebeskou Valhallou z vikinských mýtů, do jejichž síni se toužili válečníci po smrti dostat.
Nový!!: 375 a Památník Walhalla · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: 375 a Panonie · Vidět víc »
Pavel Orosius
Paulus Orosius byl galský křesťanský kněz, historik a teolog.
Nový!!: 375 a Pavel Orosius · Vidět víc »
Päkče
Pekče (Päkče) bylo jedno ze tří království Koreje (zbylá byla Silla a Kogurjo).
Nový!!: 375 a Päkče · Vidět víc »
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Nový!!: 375 a Raný středověk · Vidět víc »
Seznam římských konzulů
Seznam římských konzulů (fasti consulares) je základním pramenem pro dataci starořímských dějin a archeologie, neboť přiřazuje jednotlivým rokům jména konzulů, podle nichž se jednotlivé roky v historických pramenech pojmenovávaly.
Nový!!: 375 a Seznam římských konzulů · Vidět víc »
Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska
Toto je neúplný seznam germánských vládců na území Čech, Moravy a Slovenska.
Nový!!: 375 a Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska · Vidět víc »
Seznam janovských biskupů a arcibiskupů
Bez popisu.
Nový!!: 375 a Seznam janovských biskupů a arcibiskupů · Vidět víc »
Seznam let
Tato stránka obsahuje seznam stránek jednotlivých letopočtů.
Nový!!: 375 a Seznam let · Vidět víc »
Seznam toledských biskupů a arcibiskupů
Toto je seznam biskupů a arcibiskupů toledské (arci)diecéze ve Španělsku.
Nový!!: 375 a Seznam toledských biskupů a arcibiskupů · Vidět víc »
Seznam troyeských biskupů
Seznam biskupů a arcibiskupů v Troyes zahrnuje všechny představitele francouzské diecéze v Troyes založené ve 4. století.
Nový!!: 375 a Seznam troyeských biskupů · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: 375 a Starověk · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: 375 a Stěhování národů · Vidět víc »
Valens
Flavius Iulius Valens (328 – 9. srpna 378) byl římský císař v letech 364 až 378.
Nový!!: 375 a Valens · Vidět víc »
Valentinianus
Valentinianus je jméno pozdních římských císařů.
Nový!!: 375 a Valentinianus · Vidět víc »
Valentinianus I.
Flavius Valentinianus známý jako Valentinianus I. (321 Cibalae – 17. listopadu 375 Brigetio) byl římský císař vládnoucí od roku 364 až do své smrti, zakladatel valentiniánské dynastie.
Nový!!: 375 a Valentinianus I. · Vidět víc »
Valentinianus II.
Flavius Valentinianus, známý jako Valentinianus II., případně Valentinián II. (podzim 371, patrně Augusta Treverorum – 15. května 392, Vienna), byl římský císař panující od 22. listopadu 375 do 15. května 392 na západě impéria.
Nový!!: 375 a Valentinianus II. · Vidět víc »
Vinkovci
Vinkovci jsou město v Chorvatsku.
Nový!!: 375 a Vinkovci · Vidět víc »
Volyň
Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.
Nový!!: 375 a Volyň · Vidět víc »
17. listopad
17.
Nový!!: 375 a 17. listopad · Vidět víc »
364
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 364 · Vidět víc »
365
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 365 · Vidět víc »
366
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 366 · Vidět víc »
367
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 367 · Vidět víc »
368
Valentinianus I., sídlící v Trevíru, poráží Alamany v hraniční oblasti u Rýnu.
Nový!!: 375 a 368 · Vidět víc »
369
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 369 · Vidět víc »
370
Zákon Valentiana I. a Valena pod trestem smrti zakazuje sňatky mezi Římany a barbary.
Nový!!: 375 a 370 · Vidět víc »
371
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 371 · Vidět víc »
372
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 372 · Vidět víc »
373
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 373 · Vidět víc »
374
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 374 · Vidět víc »
375 (číslo)
Tři sta sedmdesát pět je přirozené číslo, které následuje po čísle tři sta sedmdesát čtyři a předchází číslu tři sta sedmdesát šest.
Nový!!: 375 a 375 (číslo) · Vidět víc »
376
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 376 · Vidět víc »
377
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 377 · Vidět víc »
378
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 378 · Vidět víc »
379
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 379 · Vidět víc »
380
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 380 · Vidět víc »
381
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 381 · Vidět víc »
382
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 382 · Vidět víc »
383
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 383 · Vidět víc »
384
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 384 · Vidět víc »
385
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 385 · Vidět víc »
386
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 386 · Vidět víc »
387
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 387 · Vidět víc »
388
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 388 · Vidět víc »
389
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 389 · Vidět víc »
390
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 390 · Vidět víc »
391
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 391 · Vidět víc »
392
Bez popisu.
Nový!!: 375 a 392 · Vidět víc »
4. století
4.
Nový!!: 375 a 4. století · Vidět víc »
