746 vztahy: Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází, Abdul Kalám, Absorpce záření, Acetylidy, Acidobazická reakce, Adice halogenu, Afinita, Aktivační energie, Alapinova hra, Albert Einstein, Aldózy, Aldehydy, Alexander Zemlinsky, Alfred Kastler, Alkalické kovy, Alkany, Alkeny, Alkoxid, Alkyny, Alotropické modifikace železa, Aminokyselina, Amorfní látka, Amplituda pravděpodobnosti, Ana Maria Rey, Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku, Anatomie měkkýšů, Anders Jonas Ångström, Andrej Jaslinský, Anglické chemické názvosloví, Anion, Anorganická chemie, Anorganická látka, Anorganická sloučenina, Antiferomagnetismus, Antioxidant, Aromatická sulfonace, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky, Asymetrický uhlík, Atmosféra Merkuru, Atom (rozcestník), Atomismus, Atomix, Atomová fyzika, Atomová hmotnostní konstanta, Atomová teorie, Atomová, molekulová a optická fyzika, Atomové hodiny, Atomové jádro, Atomové spektrum, Atomový orbital, ..., Atomový poloměr, Atomový věk, Augerův jev, Austenit, Australopithecus africanus, Averroes, Avogadrova konstanta, Azido-alkynová Huisgenova cykloadice, Štěpná jaderná reakce, Štěpné produkty, Štěpnost, Švýcarsko, Žíhání (metalurgie), Čas, Částice, Částice alfa, Černá díra, Čtvercově rovinná molekulová geometrie, Řádová velikost (délka), Řádová velikost (hmotnost), Ångström, Baeyerova–Villigerova oxidace, Bainit, Ballance, Balmerova série, Benderama, Benzín, Benzen, Berthollidy, BINAP, Binární diagram železo-uhlík, Biofyzikální chemie, Bismut, Blok p, Bohrův model atomu, Bohrův poloměr, Bornova–Oppenheimerova aproximace, Borol, Boseho–Einsteinův kondenzát, Braggova rovnice, Bromid fosforitý, Bromoxynil, Butan, C. R. Hagen, Celulární automat, Centrální atom, Cesium, Charge-coupled device, Charles Janet, ChEBI, Chemická afinita, Chemická energie, Chemická reakce, Chemická rovnice, Chemická skupina, Chemická sloučenina, Chemická vazba, Chemické složení, Chemický prvek, Chemický vzorec, Chemicky čistá látka, Chemie, Chiralita, Chlor, Chlorbutan, Chlorid dusitý, Chlorid hlinitý, Chlorid rtuťnatý, Chlorid thionylu, Chloroprenový kaučuk, Cholinesteráza, Chrom, Cinnamaldehyd, Citronan sodný, Claude Cohen-Tannoudji, CNO cyklus, Comptonův jev, Coriolisova síla, Cyklické uhlovodíky, Cykloadice, Cykloalkany, Cyklopropan, Cytokinin, Daniel Šechtman, Délka vazby, Démokritos, Důkaz (Clement), Dějiny Nového Zélandu, Dělat lva, Deborah Jinová, Debye, Deformace, Dekafluorid disíry, Delokalizace elektronů, Dentacita, Derivát, Derivát (chemie), Detektor elektronového záchytu, Detektor ionizujícího záření, Deuterium, Dharma, Diamagnetismus, Diboran, Dichroman amonný, Dielektrická pevnost, Dielektrikum, Diethylether, Dikyan, Dilithium (Star Trek), Dimethylamin, Dioly, Dipólový moment, Disperzní síla, Donor, Donor elektronů, Dračí doupě Plus, Draslík, Drátěná komora, Duffova reakce, Dusík, Dusičnan berkelitý, Dvojná vazba (chemie), Dysprosium, Earnshawovo pravidlo, Efektivní hmotnost, Egodeismus, Ekvipartiční teorém, Elektřina, Elektrické pole, Elektrický dipól, Elektrický izolant, Elektrický náboj, Elektrický proud v pevných látkách, Elektrický proud v plynech, Elektrizace tělesa, Elektrofilní fluorace, Elektrofilní substituce, Elektrolýza, Elektromagnetická spektroskopie, Elektromagnetismus, Elektron, Elektronegativita, Elektronová afinita, Elektronová díra, Elektronová hustota, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Elektronvolt, Elektropozitivita, Elektrostatická indukce, Elektrostatika, Elementární částice, Elementární buňka, Eliminace (chemie), Emisní mlhovina, Empirický vzorec, Enantiomer, Endergonická reakce, Enol, Epikúros, Epoxid, Eric Drexler, Ernest Rutherford, Ernst Mach, Erwin Madelung, Erwin Schrödinger, Ethanol, Ethenyl, Ethylcelulóza, Ethylenoxid, Evropská organizace pro jaderný výzkum, Excimerový laser, Excitace, Excitovaný stav, Exergonická reakce, Exosféra, Exotický atom, Exploding Atoms, FEI Company, Felix Ehrenhaft, Fenoly, Fenyl, Fenylalanin, Ferit α, Ferit β, Fermionový kondenzát, Filozofie chemie, Fluor, Fluoracetamid, Fluorazid, Fluorid borný, Fluorid cínatý, Fluorid dusný, Fluorid fosforitý, Fluorid kalifornitý, Fluorid kobaltitý, Fluorid uranitý, Fluorit, Fosfazeny, Fotochemie, Fotoionizace, Fotolýza, Fotorezistor, Fotosyntéza, Frakční destilace, Friedrich Hund, Friedrich Wöhler, Ftaláty, Fullereny, Funkční skupina, Fyzika, Fyzika částic, Fyzika pevných látek, Fyzikální chemie, Fyzikální systém, Gallium, Geminální, Geosystém, Germanium, Gluon, Glyceraldehyd, Glykosidová vazba, Gottfried Wilhelm Leibniz, Grafen, Gretchen Campbell, Guanin, Gustav Ludwig Hertz, Hallův motor, Halogenhydrin, Halogenkarboxylové kyseliny, Halonium, Halotan, Hamiltonův operátor, Hans Georg Dehmelt, Hantaró Nagaoka, Hardwarový generátor náhodných čísel, Hedwig Kohnová, Heliosféra, Hendrik Antoon Lorentz, Henry Moseley, Heptózy, Heterocyklické sloučeniny, Hexagonia, Hlavní kvantové číslo, Hliník, Hmota, Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů, Hořčík, Homolýza, Homologace, Hundovo pravidlo, Hvězda, Hvězdička (znak), Hvězdicový polymer, Hybridizace orbitalů, Hydrogensoli, Hydrogenuhličitany, Hydroxyketony, Hydroxykyseliny, Hydroxyl, Hypovitaminózy B ptáků, Inchtuthil, Indukční efekt, Infračervená spektroskopie, Intenzita elektrického pole, Invaze (kniha), Ion, Ionex, Ionizační potenciál, Ionizace, Ionizace záchytem elektronu, Ionizující záření, Iontová vazba, Iontový zdroj, Isoalloxazin, Isoxazol, Izák Caban, Izoelektronicita, Izomerie, Izomorfie, Izoton, Izotop, Izotopomer, Jacobus Henricus van 't Hoff, Jaderná fotografie, Jaderný magneton, James Franck, Jádro, Jílovec, Jod, Jodmethan, Johann Jakob Balmer, Johann Wilhelm Hittorf, John Dalton, John Hall, Kapalnění, Karbeny, Karbonylsulfid, Karboxylové kyseliny, Kardašovova škála, Katie Mack, Kation, Křemík, Keto-enol tautomerie, Kilogram, Kinetická teorie látek, Klasická fyzika, Kodaňská interpretace, Koenzym, Kofaktor (biochemie), Komplexita, Komplexy přechodných kovů s alkyny, Konfigurace, Konjugovaný pár, Konstituce, Kontinuum, Koordinační chemie, Koordinační polymer, Koordinační vazba, Kopernicium, Kosmické záření, Kosmický prostor, Kovalentní poloměr, Kovová vazba, Krakatit (sloučenina), Krakování, Krystal, Krystalická struktura, Krystalizace, Krystalografie, Krystalová mřížka, Kuban, Kulečníková koule, Kvantová chemie, Kvantová mechanika, Kvantová superpozice, Kvantová teleportace, Kvantové číslo, Kvantové měření, Kvantový Zenónův jev, Kvark d, Kvark u, Kvazikrystal, Kyselina 4-aminobenzoová, Kyselina amidosulfonová, Kyselina fluorcitronová, Kyselina fosforečná, Kyselina galakturonová, Kyselina jodistá, Kyselina jodoxybenzoová, Kyselina kaprylová, Kyselina křemičitá, Kyselina mandlová, Kyselina máselná, Kyselina mravenčí, Kyselina peroctová, Kyselina pimelová, Kyselina propionová, Kyselina trichloroctová, Kyselina trifluoroctová, Kyselina vinná, Kyselina vinylfosfonová, Kyseliny, Kyseliny polythionové, Kyslíkaté kyseliny, Larmorova rotace, Látka, Látkové množství, Léon Brillouin, Leó Szilárd, Leukippos z Milétu, Lewisova teorie kyselin a zásad, Ligand, Ligáza, Lineární molekulová geometrie, Lithium, Livermorium, Lloyd Quarterman, Loschmidtova konstanta, Luminiscence, Lymanova série, Magdeburské polokoule, Magnetický moment, Magnetismus, Magnetizace, Magneton, Mangan, Marguerite Perey, Marie Curie-Skłodowská, Markovnikovovo pravidlo, Maser, Masopust (Durych), Mastná kyselina, Mastný aldehyd, Mastný alkohol, Mýdlo, Mechanika, Mechanika soustavy hmotných bodů, Mechanika tuhého tělesa, Medaile Za zásluhy o rozvoj atomové energie, MESSENGER, Messier 87, Metaloceny, Methin, Methylace, Methylcelulóza, Methylen, Methylidenkarben, Metoda Monte Carlo, Metoda vázaných klastrů, Metr, MHC glykoprotein I. třídy, Michał Gryziński, Michail Lomonosov, Millerovy indexy, Minerální olej, Mion, Mlhovina, Model ΛCDM, Model polarizovaného kontinua, Mol (jednotka), Molární atomizační entalpie, Molární hmotnostní konstanta, Molekula, Molekulová fyzika, Molekulová interakce, Molekulový orbital, Monosacharidy, Moorův zákon, Moscovium, Moseleyův zákon, Moucha (film, 1986), Nanokrystal, Neživá příroda, Nekekulovská molekula, Nekovy, Nenasycená vazba, Nepolární molekula, Neutrino, Neutron, Neutronová hvězda, Neutronové číslo, Nevazebný orbital, NGC 246, Nihonium, Nitrid boritý, Nitril, Nobelova cena za chemii, Nobelova cena za fyziku, Nosič náboje, Nové definice SI, Nový Zéland, Nukleonové číslo, Nukleosyntéza, Obloukové svařování, Octan chromnatý, Octan palladnatý, Odorologie, Oktaedrická molekulová geometrie, Októzy, Oktetové pravidlo, Optické konstanty, Optické vlákno, Orbitální výtah, Organická chemie, Organická sloučenina, Organické sloučeniny bismutu, Organické sloučeniny fosforu, Organické sloučeniny hliníku, Organismus, Organoborany, Otto Stern, Otto von Guericke, Oxalatonikelnatany, Oxandrolon, Oxid rheniový, Oxid xenonový, Oxidační číslo, Oxidy uhlíku, Oxokyseliny, Oxymerkurace, Paramagnetismus, Paschenova série, Pásmo vodivosti, Pásová struktura, Pěstování monokrystalů, Příroda, Přenos elektronu, Přenos elektronu ve vnější sféře, Pentakarbonyl železa, Perioda (periodická tabulka), Periodická tabulka, Peroxidace lipidů, Peter Guthrie Tait, Peter Zoller, Pevná látka, Pevný kyslík, Pierre Auger, Piers Bizony, Pieter Zeeman, Planetární mlhovina, Plastocyanin, Platónské těleso, Plazma, Plazmová lampa, Pokovování, Polarita, Polární rozpouštědlo, Polovodič, Polyadice, Polychlorované bifenyly, Polyjodidy, Polymer, Polysulfid vápenatý, Porcelán, Porucha krystalické mřížky, Postulát, Pralátka, Princip korespondence, Prineha Narang, Projekt Manhattan, Propylenglykol, Prostetická skupina, Prostorová analýza, Prostorová analýza dat, Protodeborace, Proton, Protonace, Protonové číslo, Prstencová mlhovina, Pseudohalogenidy, Psychotronika, PubChem, PyMOL, Pyrazol, Pyrethrin, Pyrimidin, Pyryliové soli, QM/MM, Radikálová substituce, Radioaktivita, Radiokarbonová metoda datování, Ramanova spektroskopie, Ramanovský laser, Rayleighův rozptyl, Redoxní pár, Redoxní reakce, Redukční eliminace, Rekombinace plazmatu, Relativismus, Relativní atomová hmotnost, Relativní molekulová hmotnost, Reliktní záření, Rentgenová krystalografie, Rentgenové záření, Richard Laming, Ricinový olej, Robert Henry Dicke, Robert Hofstadter, Robert Mulliken, Rozlišení kvantových stavů, Rtuť, Ruđer Bošković, Rubidium, Rutherfordův experiment, Rutherfordův model atomu, Rychlost světla, Rydbergova konstanta, Sacharidy, Síla, Schrödingerova rovnice, Segregace (tuhnutí), Sekunda, Seskvioxidy, Seznam vědních disciplín, Sférické harmonické funkce, Sigmatropní reakce, Silicidy, Silikon, Silikonový olej, Sirotci oblohy, Skupenství, Skupina, Sociální fyzika, Sodík, Spektrální čára, Spektrometrie laserem buzeného plazmatu, Spektroskopie, Spinové kvantové číslo, Srđan Plavšić, Srpen 2019, Starkův jev, Statická elektřina, Stechiometrie, Stereocentrum, Stereochemie, Sterkfontein, Sternův–Gerlachův experiment, Straka v říši entropie, Stroncium-90, Struktura (rozcestník), Strukturní elektronový vzorec, Subatomární částice, Substituční reakce, Substituent, Sulfamid, Sulfoxidy, Sulfuryl, Světlo, Světový čas, Symbol prvku, Takticita, Tautomerie, Těleso, Technická chyba (povídka), Technologie série Nadace, Teleologie, Teorie kyselin a zásad, Teorie zániku vesmíru, Termika, Tetraedrická molekulová geometrie, Tetrajoddifosfan, Tetrakarbonyl niklu, Tetrakis(hydroxymethyl)fosfoniumchlorid, Tetrakis(trifenylfosfin)palladium, Tetramethylethylendiamin, Theodore Harold Maiman, Thiokarboxylové kyseliny, Thiokyanatan, Thomsonův model atomu, Thymol, Titan (prvek), Titus Lucretius Carus, Tlak, Triózy, Trifenylfosfinoxid, Trinity (jaderný test), Trisoxalatoželezitany, Trojná vazba, Tuhé těleso, Tuhý roztok, Uhlík, Uhlíkové vlákno, Uhlovodíky, Undulózní zhášení, Univerzita v Cambridgi, Ununennium, Urychlovač částic, Valenční elektron, Valence (chemie), Van der Waalsův poloměr, Van der Waalsovy síly, Vazelína, Velký třesk, Vesmír, Vesmírné počasí, Vitamín B12, Vnitřní energie, Vnitřní konverze, Vnitromolekulární Heckova reakce, Voda, Voda na Marsu, Vodík, Vodíková vazba, Votočkovo činidlo, Vulkánci, Vysoká islandština, Využití radioaktivity, Vzácné plyny, Vznik a vývoj sluneční soustavy, Vznik a vývoj vesmíru, Vznik hvězdy, Walther Gerlach, Wendelstein 7-X, Werner Heisenberg, William Lawrence Bragg, Wolfgang Ketterle, Wurtzit, Xylulóza, Yokto, Yoktometr, Záření, Záření gama, Základní interakce, Zákon násobných poměrů slučovacích, Zákon stálých poměrů slučovacích, Západní kultura, Zbytkové napětí, Zeemanův jev, Zeiseho sůl, Zlato, Zpráva z Areciba, 1922, 22 nanometrů, 4-nitrochlorbenzen, 5. století př. n. l.. Rozbalte index (696 více) »
Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází
Abú Bakr Muhammad ibn Zakaríja ar-Rází (persky محمد زکریای رازی) ve středověkých latinských textech nazývaný Rhazes nebo Rhasis (26. srpna 865 – 925 v Shahr-e Rey blízko Teheránu) byl arabsky píšící perský polyhistor. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností zlatého věku islámu, lékař, biolog, fyzik, alchymista, kritik náboženství a filozof.
Nový!!: Atom a Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází · Vidět víc »
Abdul Kalám
Avul Pákir Zainulábidín Abdul Kalám (tamilsky: அவுல் பகீர் ஜைனுலாப்தீன் அப்துல் கலாம்) (15. října 1931, Tamilnádu – 27. července 2015, Méghálaja), přezdíván „Pan Raketa“, byl atomový vědec a prezident Indie.
Nový!!: Atom a Abdul Kalám · Vidět víc »
Absorpce záření
Absorpce (z latinského absorbere, česky pohltivost.
Nový!!: Atom a Absorpce záření · Vidět víc »
Acetylidy
Acetylidy jsou organické sloučeniny s obecnými vzorci MC≡CH a MC≡CM, kde M je atom kovu.
Nový!!: Atom a Acetylidy · Vidět víc »
Acidobazická reakce
Acidobazická reakce je chemická reakce mezi kyselinou a zásadou.
Nový!!: Atom a Acidobazická reakce · Vidět víc »
Adice halogenu
Adice halogenu je organická reakce, při které se navazuje molekula halogenu na dvojnou vazbu uhlík-uhlík u alkenu.
Nový!!: Atom a Adice halogenu · Vidět víc »
Afinita
Afinita (z lat. ad-finis, sousední, příbuzný, související) označuje určitou příbuznost, blízkost nebo vzájemný vztah.
Nový!!: Atom a Afinita · Vidět víc »
Aktivační energie
Aktivační energie je minimální energie, kterou musí mít částice reagujících látek, aby při jejich srážce mohlo dojít k chemické reakci.
Nový!!: Atom a Aktivační energie · Vidět víc »
Alapinova hra
Alapinova hra nebo též Alapinovo zahájení (ECO C20) je šachové zahájení otevřených her.
Nový!!: Atom a Alapinova hra · Vidět víc »
Albert Einstein
Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.
Nový!!: Atom a Albert Einstein · Vidět víc »
Aldózy
Aldózy (nebo aldosy) jsou monosacharidy se sumárním vzorcem CmH2mOm, obsahující v acyklické (necyklické) formě aldehydovou skupinu, resp.
Nový!!: Atom a Aldózy · Vidět víc »
Aldehydy
Obecný strukturní vzorec aldehydů Aldehydy jsou organické sloučeniny, které obsahují aldehydickou funkční skupinu (-CHO) (pozor na záměnu s alkoholy -COH) na konci uhlovodíkového řetězce.
Nový!!: Atom a Aldehydy · Vidět víc »
Alexander Zemlinsky
Alexander (von) Zemlinsky (14. října 1871 Vídeň – 15. března 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel, dirigent a pedagog; jeden z výrazných hudebních hlasů své doby, který pozoruhodně propojoval tradice pozdního romantismu s přístupy druhé vídeňské školy.
Nový!!: Atom a Alexander Zemlinsky · Vidět víc »
Alfred Kastler
Alfred Kastler (3. května 1902, Guebwiller – 7. ledna 1984) byl francouzský fyzik německého původu.
Nový!!: Atom a Alfred Kastler · Vidět víc »
Alkalické kovy
Alkalické kovy jsou členy 1. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Atom a Alkalické kovy · Vidět víc »
Alkany
Tabulka prvních 10 alkanů Alkany jsou nasycené uhlovodíky s molekulou bez násobných vazeb (dvojných a/nebo trojných) mezi atomy uhlíku (v uhlíkovém řetězci).
Nový!!: Atom a Alkany · Vidět víc »
Alkeny
Alkeny jsou nenasycené uhlovodíky, které mají mezi atomy uhlíku v molekule s otevřeným řetězcem jednu dvojnou vazbu C.
Nový!!: Atom a Alkeny · Vidět víc »
Alkoxid
Obecná struktura alkoxidové skupiny Alkoxid, též alkoholát, je konjugovaná báze alkoholu sestávající z organické skupiny navázané na záporně nabitý atom kyslíku.
Nový!!: Atom a Alkoxid · Vidět víc »
Alkyny
Alkyny Alkyny (dříve alkiny) jsou uhlovodíky s minimálně jednou trojnou vazbou mezi atomy uhlíku v otevřeném řetězci.
Nový!!: Atom a Alkyny · Vidět víc »
Alotropické modifikace železa
Alotropické modifikace železa je jeden z nejznámějších příkladů alotropie v kovech.
Nový!!: Atom a Alotropické modifikace železa · Vidět víc »
Aminokyselina
Amminoacido glicina formula.svg|alt.
Nový!!: Atom a Aminokyselina · Vidět víc »
Amorfní látka
Amorfní látky jsou látky v pevném skupenství, které nemají pravidelnou (krystalickou) strukturu.
Nový!!: Atom a Amorfní látka · Vidět víc »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Atom a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Ana Maria Rey
Ana Maria Rey (* 1976) je kolumbijská teoretická kvantová fyzička, profesorka na University of Colorado v Boulderu, členka Joint Institute for Laboratory Astrophysics (JILA), členka National Institute of Standards and Technology (NIST) a členka Americké fyzikální společnosti.
Nový!!: Atom a Ana Maria Rey · Vidět víc »
Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku
Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku je metoda používaná v archeologii pro získání informací o výživě jedinců.
Nový!!: Atom a Analýza stabilních izotopů uhlíku a dusíku · Vidět víc »
Anatomie měkkýšů
Hlemýžď Anatomie měkkýšů se zabývá vnitřní stavbou těla měkkýšů.
Nový!!: Atom a Anatomie měkkýšů · Vidět víc »
Anders Jonas Ångström
Anders Jonas Ångström (13. srpna 1814, Lögdö – 21. června 1874, Uppsala) byl švédský astronom a fyzik, jeden ze zakladatelů spektroskopie.
Nový!!: Atom a Anders Jonas Ångström · Vidět víc »
Andrej Jaslinský
Andrej Jaslinský (1. září 1715, Svinica – 1. ledna 1784, Rožňava) byl slovenský fyzik a filozof.
Nový!!: Atom a Andrej Jaslinský · Vidět víc »
Anglické chemické názvosloví
V anglickém skladebném názvosloví se upřednostňuje složení molekuly před její strukturou.
Nový!!: Atom a Anglické chemické názvosloví · Vidět víc »
Anion
Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton).
Nový!!: Atom a Anion · Vidět víc »
Anorganická chemie
Anorganická chemie je obor chemie, který se zabývá studiem tvorby, složením, strukturou a reakcemi chemických prvků a jejich sloučenin s výjimkou většiny sloučenin uhlíku a některých sloučenin křemíku, o které se zajímá organická chemie.
Nový!!: Atom a Anorganická chemie · Vidět víc »
Anorganická látka
vápencové formace v Egyptě Anorganická látka (česky méně často neústrojná látka) je materiál tvořený převážně anorganickými sloučeninami anebo chemickými prvky, který však může obsahovat i příměsi organických sloučenin.
Nový!!: Atom a Anorganická látka · Vidět víc »
Anorganická sloučenina
Anorganická sloučenina je chemicky čistá látka, která zpravidla obsahuje jeden nebo více atomů kovu, výjimku tvoří především sloučeniny uhlíku, které se neřadí mezi organické sloučeniny (oxidy uhlíku, sirouhlík, atd.). Studiem chování a charakterizací těchto látek se zabývá anorganická chemie.
Nový!!: Atom a Anorganická sloučenina · Vidět víc »
Antiferomagnetismus
Antiferomagnetické uspořádání (kolineární) U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány zpravidla do struktury, kde jsou spiny sousedících částic protisměrné.
Nový!!: Atom a Antiferomagnetismus · Vidět víc »
Antioxidant
Antioxidant je látka, jejíž molekuly omezují aktivitu kyslíkových radikálů – snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do méně reaktivních nebo nereaktivních stavů.
Nový!!: Atom a Antioxidant · Vidět víc »
Aromatická sulfonace
Aromatická sulfonace je organická reakce, při níž je vodíkový atom arenu nahrazen funkční skupinou sulfonové kyseliny, patří mezi elektrofilní aromatické substituce.
Nový!!: Atom a Aromatická sulfonace · Vidět víc »
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. je veřejná výzkumná instituce a součást Akademie věd České republiky.
Nový!!: Atom a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Asymetrický uhlík
aminokyseliny Asymetrický uhlík (také chirální uhlík) je atom uhlíku, na který jsou navázány čtyři různé atomy nebo skupiny atomů.
Nový!!: Atom a Asymetrický uhlík · Vidět víc »
Atmosféra Merkuru
Merkur měl nejspíše krátce po zformování atmosféru, která ale rychle zmizela vlivem nízké gravitace planety, vysoké teploty a interakcí molekul se slunečním větrem.
Nový!!: Atom a Atmosféra Merkuru · Vidět víc »
Atom (rozcestník)
Atom může znamenat.
Nový!!: Atom a Atom (rozcestník) · Vidět víc »
Atomismus
Atomismus je filosofický směr, který chápe vesmír jako složený z nedělitelných (řecky a-tomos), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
Nový!!: Atom a Atomismus · Vidět víc »
Atomix
Atomix je 2D videohra z roku 1990, vytvořená Softtouch a vydaná Thalion Software.
Nový!!: Atom a Atomix · Vidět víc »
Atomová fyzika
Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů.
Nový!!: Atom a Atomová fyzika · Vidět víc »
Atomová hmotnostní konstanta
Atomová hmotnostní konstanta je rovna ¹⁄₁₂ klidové hmotnosti atomu C (uhlíku-12, tj. izotopu s 6 protony a 6 neutrony v jádře) v základním stavu a nevázaného chemickými vazbami.
Nový!!: Atom a Atomová hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Atomová teorie
#PŘESMĚRUJAtom Kategorie:Přesměrování po sloučení.
Nový!!: Atom a Atomová teorie · Vidět víc »
Atomová, molekulová a optická fyzika
Atomová, molekulová a optická fyzika (AMO) se zabývá studiem interakcí mezi hmotou a hmotou, popř.
Nový!!: Atom a Atomová, molekulová a optická fyzika · Vidět víc »
Atomové hodiny
Atomové cesiové hodiny, též nazývané cesiová fontána Atomové hodiny jsou přesné hodiny, které měří čas na základě rezonanční frekvence atomů.
Nový!!: Atom a Atomové hodiny · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Atom a Atomové jádro · Vidět víc »
Atomové spektrum
Animace přeskoku elektronů mezi energetickými hladinami po přijetí nebo uvolnění energie Atomové spektrum (také optické spektrum atomu) je spektrum pohlcené nebo vyzářené jedním atomem.
Nový!!: Atom a Atomové spektrum · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Atom a Atomový orbital · Vidět víc »
Atomový poloměr
Atomový poloměr nebo obecněji rozměr atomu je veličina, která není přesně fyzikálně kvantifikována a která není konstantní za všech okolností.
Nový!!: Atom a Atomový poloměr · Vidět víc »
Atomový věk
Atomové bombardování Hirošimi, 6. srpna 1945 vlevo, Nagasaki, 9. srpna 1945 vpravo. Atomový věk je termín, který označuje dobu po roce 1945, kdy došlo ke shození prvních atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki, a také pojem, který označuje využití jaderné energie.
Nový!!: Atom a Atomový věk · Vidět víc »
Augerův jev
Princip Augerova efektu Augerův jev (Augerův efekt) je ve fyzice označení jevu, při kterém dochází k vyražení elektronu z atomu, které je způsobené přechodem jiného elektronu ve vnitřních vrstvách elektronového obalu.
Nový!!: Atom a Augerův jev · Vidět víc »
Austenit
Austenit je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe γ.
Nový!!: Atom a Austenit · Vidět víc »
Australopithecus africanus
Australopithecus africanus (česky též Australopiték africký) je druh vyhynulého hominida, žijící na přelomu pliocénu a pleistocénu, před 3 - 2 miliony let v jižní Africe, na území dnešní Jihoafrické republiky.
Nový!!: Atom a Australopithecus africanus · Vidět víc »
Averroes
Ibn Rušd,, (celým jménem; 14. dubna 1126 Córdoba – 12. prosince 1198 Marrákeš) byl arabský polyhistor žijící v Andalusii, který se mimo jiné zabýval filozofií, teologií, medicínou, astronomií, fyzikou, psychologií, matematikou, jurisprudencí, logikou a lingvistikou.
Nový!!: Atom a Averroes · Vidět víc »
Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1 molu).
Nový!!: Atom a Avogadrova konstanta · Vidět víc »
Azido-alkynová Huisgenova cykloadice
Azido-alkynová Huisgenova cykloadice je 1,3-dipolární cykloadiční reakce azidu s koncovým nebo vnitřním alkynem za vzniku 1,2,3-triazolu.
Nový!!: Atom a Azido-alkynová Huisgenova cykloadice · Vidět víc »
Štěpná jaderná reakce
Štěpná jaderná reakce Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.
Nový!!: Atom a Štěpná jaderná reakce · Vidět víc »
Štěpné produkty
141Ba. Štěpné produkty (někdy také štěpné trosky nebo dceřiná jádra) je souhrnný název pro izotopy, které vznikly buď přímo ze štěpení jader atomů, nebo z následné radioaktivní přeměny těchto přímo vzniklých izotopů.
Nový!!: Atom a Štěpné produkty · Vidět víc »
Štěpnost
Pohled na krystal fluoritu a na jeho dobrou štěpnost. Štěpnost je vektorová fyzikální vlastnost látek (převážně minerálů).
Nový!!: Atom a Štěpnost · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Atom a Švýcarsko · Vidět víc »
Žíhání (metalurgie)
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření).
Nový!!: Atom a Žíhání (metalurgie) · Vidět víc »
Čas
Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin.
Nový!!: Atom a Čas · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Atom a Částice · Vidět víc »
Částice alfa
Jako částice alfa (označuje se symbolem α nebo He2+) se v částicové fyzice označuje jádro helia tvořené dvěma protony a dvěma neutrony.
Nový!!: Atom a Částice alfa · Vidět víc »
Černá díra
První snímek černé díry, respektive jejího blízkého okolí, (galaxie Messier 87) z dubna 2019 Černá díra je natolik hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádná hmota – částice a ani elektromagnetické záření (například světlo) tuto oblast nemůže opustit.
Nový!!: Atom a Černá díra · Vidět víc »
Čtvercově rovinná molekulová geometrie
Čtvercově rovinná molekulová geometrie je druh molekulové geometrie (prostorového uspořádání molekul), kdy se atomy v rámci molekul nacházejí ve vrcholech čtverce.
Nový!!: Atom a Čtvercově rovinná molekulová geometrie · Vidět víc »
Řádová velikost (délka)
Řádová velikost podle délky je velikost délky, která je udána v číselných řádech, čili v rozmezí násobků deseti.
Nový!!: Atom a Řádová velikost (délka) · Vidět víc »
Řádová velikost (hmotnost)
Řádová velikost hmotnosti je velikost hmotnosti, která je udána v číselných řádech, čili v rozmezí násobků deseti.
Nový!!: Atom a Řádová velikost (hmotnost) · Vidět víc »
Ångström
Ångström nebo angstrom (symbol Å) je jednotka délky.
Nový!!: Atom a Ångström · Vidět víc »
Baeyerova–Villigerova oxidace
Baeyerova–Villigerova oxidace je organická reakce, při níž vzniká ester z acyklického nebo lakton z cyklického ketonu při použití peroxykyseliny nebo peroxidu jako oxidačního činidla.
Nový!!: Atom a Baeyerova–Villigerova oxidace · Vidět víc »
Bainit
Bainit je jehlicovitá mikrostruktura, kterou lze nalézt v uhlíkových ocelích, a která se tvoří v teplotním intervalu cca 250–550 °C.
Nový!!: Atom a Bainit · Vidět víc »
Ballance
Ballance je 3D počítačová hra, ve které je úkolem přemístit míč z jedno místa do druhého.
Nový!!: Atom a Ballance · Vidět víc »
Balmerova série
Balmerova série spektrálních čár Balmerova série je série spektrálních čar (Balmerovy čáry) ve spektru atomů vodíku, které vznikají při přechodu elektronů mezi druhou energetickou hladinou a vyššími hladinami.
Nový!!: Atom a Balmerova série · Vidět víc »
Benderama
Benderama je 4. díl 6. řady amerického animovaného seriálu Futurama.
Nový!!: Atom a Benderama · Vidět víc »
Benzín
Benzín ve sklenici Benzín (též benzin) je kapalina ropného původu používaná hlavně jako palivo v zážehových spalovacích motorech, ale i jako rozpouštědlo, zejména pro ředění nátěrových hmot.
Nový!!: Atom a Benzín · Vidět víc »
Benzen
Benzen, popř.
Nový!!: Atom a Benzen · Vidět víc »
Berthollidy
Berthollidy (nedaltonické sloučeniny) jsou chemické sloučeniny, které nemají složení v souladu se zákonem stálých poměrů slučovacích.
Nový!!: Atom a Berthollidy · Vidět víc »
BINAP
BINAP (2,2'-Bis(difenylfosfino)-1,1'-binaftyl) je organická sloučenina fosforu.
Nový!!: Atom a BINAP · Vidět víc »
Binární diagram železo-uhlík
Schéma rovnovážného binárního diagramu metastabilní soustavy Fe-Fe3C A – austenit, F – ferit, P – perlit, L – ledeburit, C – cementit, ℓ – tavenina (likvidus) Binární diagram železo-uhlík popisuje rovnovážný binární systém, ve kterém lze v závislosti na obsahu uhlíku a teplotě odečíst fázové a strukturní přeměny ve slitině železo-uhlík, tj.
Nový!!: Atom a Binární diagram železo-uhlík · Vidět víc »
Biofyzikální chemie
Animace DNA (DeoxyriboNucleic Acid). Kyselina deoxyribonukleová je nositelka genetické informace všech organismů. Biofyzikální chemie je interdisciplinární obor nacházející se na pomezí mezi chemií, fyzikou a biologií.
Nový!!: Atom a Biofyzikální chemie · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Atom a Bismut · Vidět víc »
Blok p
Blok p je šest sloupců v pravé části periodické tabulky prvků (kromě helia, které patří do bloku s).
Nový!!: Atom a Blok p · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Atom a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Bohrův poloměr
Bohrův poloměr (schéma fyzikální konstanty) Bohrův poloměr je fyzikální konstanta pojmenovaná po Nielsu Bohrovi, který jeho hodnotu jako první vypočetl.
Nový!!: Atom a Bohrův poloměr · Vidět víc »
Bornova–Oppenheimerova aproximace
Bornova–Oppenheimerova aproximace je jedna ze základních aproximací pro řešení ať už stacionární nebo nestacionární Schrödingerovy rovnice pro systémy mnoha částic, jejichž hmotnosti se výrazně liší.
Nový!!: Atom a Bornova–Oppenheimerova aproximace · Vidět víc »
Borol
Boroly jsou skupina pětičlenných heterocyklů obsahujících borolový cyklus, pětičlenný kruh s jedním atomem boru a dvěma dvojnými vazbami.
Nový!!: Atom a Borol · Vidět víc »
Boseho–Einsteinův kondenzát
Boseho-Einsteinův kondenzát Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořená bosony při teplotě blížící se absolutní nule (0 kelvinů neboli −273,15 °C).
Nový!!: Atom a Boseho–Einsteinův kondenzát · Vidět víc »
Braggova rovnice
Interakce rentgenových paprsků s atomy v krystalu Braggova rovnice (také Braggův zákon) definuje vztah vlnové délky rentgenového záření a vzdálenosti mezi atomovými vrstvami v krystalu k úhlům, pod kterými se dopadající rentgenový paprsek odráží.
Nový!!: Atom a Braggova rovnice · Vidět víc »
Bromid fosforitý
Bromid fosforitý je anorganická sloučenina se vzorcem PBr3, jeden z bromidů fosforu.
Nový!!: Atom a Bromid fosforitý · Vidět víc »
Bromoxynil
Bromoxynil (systematický název 3,5-dibrom-4-hydroxybenzonitril) je organická sloučenina, derivát benzenu obsahující dva atomy bromu (patří tedy mezi organobromidy), hydroxylovou a nitrilovou skupinu.
Nový!!: Atom a Bromoxynil · Vidět víc »
Butan
Název butan se používá jako.
Nový!!: Atom a Butan · Vidět víc »
C. R. Hagen
Carl Richard Hagen (* 2. února 1937 Chicago, Illinois) je americký fyzik, který působí jako profesor na Rochesterské univerzitě.
Nový!!: Atom a C. R. Hagen · Vidět víc »
Celulární automat
Celulární automatCelulární automat (zkratka CA) je souhrnné označení pro určitý typ fyzikálního modelu reálné situace, ať již v podobě reálného přístroje či mnohem častěji počítačového algoritmu (programu).
Nový!!: Atom a Celulární automat · Vidět víc »
Centrální atom
Centrální atom je částice (atom nebo iont), která má volné orbitaly (lze jej také označit jako Lewisova kyselina).
Nový!!: Atom a Centrální atom · Vidět víc »
Cesium
Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Atom a Cesium · Vidět víc »
Charge-coupled device
Barevné CCD v TV kameře s malým rozlišením Detail téhož snímače (levý dolní roh) na kterém jsou patrné mikročočky a Bayerův filtr CCD je elektronická součástka používaná pro snímání obrazové informace.
Nový!!: Atom a Charge-coupled device · Vidět víc »
Charles Janet
Charles Janet (15. června 1849 – 7. února 1932) byl francouzský inženýr, ředitel společnosti, geolog, biolog a botanik.
Nový!!: Atom a Charles Janet · Vidět víc »
ChEBI
ChEBI je zkratka pro anglický název Chemical Entities of Biological Interest (česky Chemické entity biologického zájmu).
Nový!!: Atom a ChEBI · Vidět víc »
Chemická afinita
Chemická afinita může být definována jako elektronová vlastnost, která umožňuje různým chemickým látkám tvořit chemické sloučeniny.
Nový!!: Atom a Chemická afinita · Vidět víc »
Chemická energie
Chemická energie je energie látek, která je obsažena v jejich vnitřní struktuře.
Nový!!: Atom a Chemická energie · Vidět víc »
Chemická reakce
Chemická reakce je proces vedoucí ke změně chemické struktury chemické látky.
Nový!!: Atom a Chemická reakce · Vidět víc »
Chemická rovnice
Chemická rovnice je symbolický zápis, kterým se popisuje výsledek chemické reakce ve stechiometricky správném poměru.
Nový!!: Atom a Chemická rovnice · Vidět víc »
Chemická skupina
Chemická skupina může označovat jednu z následujících možností.
Nový!!: Atom a Chemická skupina · Vidět víc »
Chemická sloučenina
Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.
Nový!!: Atom a Chemická sloučenina · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Atom a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemické složení
Chemické složení vyjadřuje druh a zastoupení atomů v dané látce.
Nový!!: Atom a Chemické složení · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Atom a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemický vzorec
Chemický vzorec je grafické zobrazení složení, případně struktury a prostorového uspořádání molekul chemické sloučeniny nebo prvku za použití symbolů prvků, případně čísel a dalších znaků (např. závorek) a grafických prvků (čar a křivek).
Nový!!: Atom a Chemický vzorec · Vidět víc »
Chemicky čistá látka
Chemicky čistá látka, případně čistá látka, je taková látka, jejíž chemické složení je v celém jejím objemu stejné a je tvořena jedním druhem chemických individuí, tedy buď jen jedním druhem atomů, nebo molekul, nebo molekulárních komplexů.
Nový!!: Atom a Chemicky čistá látka · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Atom a Chemie · Vidět víc »
Chiralita
Šroubovice s opačnou chiralitou (A: pravotočivá, B: levotočivá) aminokyseliny (L- a D-) Cahnova-Ingoldova-Prelogova pravidla pro určování R/S; číslování od nejtěžšího k nejlehčímu Chiralita označuje asymetrii prostorového rozložení objektu (např. molekuly), která je důležitá v některých oblastech vědy.
Nový!!: Atom a Chiralita · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Atom a Chlor · Vidět víc »
Chlorbutan
Chlorbutan (též butylchlorid) je společné označení čtyř izomerů se sumárním vzorcem C4H9Cl.
Nový!!: Atom a Chlorbutan · Vidět víc »
Chlorid dusitý
Chlorid dusitý, též známý jako trichloramin, trichlornitrid nebo chlorodusík, je anorganická sloučenina se vzorcem NCl3.
Nový!!: Atom a Chlorid dusitý · Vidět víc »
Chlorid hlinitý
Chlorid hlinitý (AlCl3) je sloučenina hliníku a chloru.
Nový!!: Atom a Chlorid hlinitý · Vidět víc »
Chlorid rtuťnatý
Chlorid rtuťnatý, triviální název sublimát, je bezbarvá krystalická nebo práškovitá látka, sloučenina chloru a rtuti, ve které je oxidační číslo rtuti II.
Nový!!: Atom a Chlorid rtuťnatý · Vidět víc »
Chlorid thionylu
Chlorid thionylu je bezbarvá páchnoucí kapalina.
Nový!!: Atom a Chlorid thionylu · Vidět víc »
Chloroprenový kaučuk
Chloroprenové kaučuky (CR), také označovány jako neopren či polychloropren, je skupina speciálních syntetických kaučuků, které se vyrábějí polymerací chloroprenu.
Nový!!: Atom a Chloroprenový kaučuk · Vidět víc »
Cholinesteráza
butyrylcholinesterase tetramer, Human. Jako cholinesterázy se v biochemii označuje skupina enzymů, které katalyzují hydrolýzu neurotransmiteru acetylcholinu na cholin a kyselinu octovou, tedy reakci, která je nezbytná k tomu, aby se cholinergní neuron vrátil po aktivaci do klidového stavu.
Nový!!: Atom a Cholinesteráza · Vidět víc »
Chrom
Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov.
Nový!!: Atom a Chrom · Vidět víc »
Cinnamaldehyd
Cinnamaldehyd (též skořicový aldehyd nebo (2E)-3-fenylprop-2-enal) je organická sloučenina s funkčním vzorcem C6H5CHCHCHO, která dává skořici její chuť a vůni.
Nový!!: Atom a Cinnamaldehyd · Vidět víc »
Citronan sodný
Jako citronan sodný (též citran sodný nebo citrát sodný) se obvykle označuje sůl kyseliny citronové se třemi sodíkovými atomy v molekule (citronan (tri)sodný, C6H5Na3O7), ale může znamenat obecně kteroukoli ze sodných solí kyseliny citronové.
Nový!!: Atom a Citronan sodný · Vidět víc »
Claude Cohen-Tannoudji
Claude Cohen-Tannoudji (* 1. dubna 1933) je francouzský fyzik pracující na École Normale Supérieure v Paříži.
Nový!!: Atom a Claude Cohen-Tannoudji · Vidět víc »
CNO cyklus
Schematické znázornění CNO cyklu CNO cyklus je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna vodíku na helium (tj. termonukleární fúze) v jádrech hvězd, nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku (viz popis).
Nový!!: Atom a CNO cyklus · Vidět víc »
Comptonův jev
Comptonův jev (někdy také Comptonův rozptyl) je fyzikální děj, při kterém se při interakci elektromagnetického záření s atomy pevné látky mění vlnová délka záření v důsledku předání části své energie atomům nebo jejich elektronům.
Nový!!: Atom a Comptonův jev · Vidět víc »
Coriolisova síla
V inerciální vztažné soustavě (horní část obrázku) se černé těleso pohybuje v přímém směru. Avšak z pohledu pozorovatele (červená tečka), který stojí v rotující soustavě (dolní část obrázku), opisuje těleso zakřivenou trajektorii. Coriolisova síla je setrvačná síla působící na tělesa, která se pohybují v rotující neinerciální vztažné soustavě tak, že se mění jejich vzdálenost od osy otáčení.
Nový!!: Atom a Coriolisova síla · Vidět víc »
Cyklické uhlovodíky
Cyklické uhlovodíky jsou uhlovodíky, jejichž uhlíkový řetězec je uzavřený.
Nový!!: Atom a Cyklické uhlovodíky · Vidět víc »
Cykloadice
Cykloadice je pericyklická reakce, během které zanikají dvě vazby π a vznikají dvě nové σ-vazby.
Nový!!: Atom a Cykloadice · Vidět víc »
Cykloalkany
Cykloalkany (z řeckého cyklo.
Nový!!: Atom a Cykloalkany · Vidět víc »
Cyklopropan
Cyklopropan je cykloalkan se sumárním vzorcem C3H6, sestávající ze tří atomů uhlíku vázaných vzájemně do podoby kruhu, přičemž na každý z těchto atomů jsou navázány dva atomy vodíku.
Nový!!: Atom a Cyklopropan · Vidět víc »
Cytokinin
Cytokininy jsou rostlinné hormony (fytohormony), které podporují dělení rostlinných buněk (cytokinezi), a tím u rostlin hrají důležitou roli v mnoha vývojových procesech.
Nový!!: Atom a Cytokinin · Vidět víc »
Daniel Šechtman
Daniel Šechtman, někdy též Dan Šechtman (דן שכטמן, Daniel Shechtman; * 24. ledna 1941 Tel Aviv) je izraelský fyzik a profesor na Izraelském technologickém institutu v Haifě, kterému byla roku 2011 udělena Nobelova cena za chemii za objev kvazikrystalů.
Nový!!: Atom a Daniel Šechtman · Vidět víc »
Délka vazby
Délka vazby nebo vazebná délka je pojem z molekulové geometrie označující průměrnou vzdálenost mezi jádry dvou vázaných atomů v molekule.
Nový!!: Atom a Délka vazby · Vidět víc »
Démokritos
Holandský malíř 17. století: Démokritos s lebkou Démokritos Démokritos z Abdér (přibližně 460–370 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filozof, jeden ze zakladatelů atomismu.
Nový!!: Atom a Démokritos · Vidět víc »
Důkaz (Clement)
Důkaz (v anglickém originále „Proof“) je vědeckofantastická povídka amerického spisovatele Hala Clementa, která vyšla poprvé v červnu 1942 v časopise Astounding Science Fiction.
Nový!!: Atom a Důkaz (Clement) · Vidět víc »
Dějiny Nového Zélandu
Státní znak Nového Zélandu Dějiny Nového Zélandu jsou dějinami státu Nový Zéland, který vznikl roku 1907, a dějinami území tohoto státu před jeho vznikem.
Nový!!: Atom a Dějiny Nového Zélandu · Vidět víc »
Dělat lva
Dělat lva (v anglickém originále „Lionizing“) je krátká satirická povídka amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea z roku 1835.
Nový!!: Atom a Dělat lva · Vidět víc »
Deborah Jinová
Deborah S. Jinová (15. listopadu 1968 – 15. září 2016) byla americká fyzička pracující v Národním institutu standardů a technologií.
Nový!!: Atom a Deborah Jinová · Vidět víc »
Debye
Debye (značka D) je jednotka dipólového momentu, nepatřící do soustavy SI a to ani jako vedlejší jednotka.
Nový!!: Atom a Debye · Vidět víc »
Deformace
Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.
Nový!!: Atom a Deformace · Vidět víc »
Dekafluorid disíry
Dekafluorid disíry je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem S2F10.
Nový!!: Atom a Dekafluorid disíry · Vidět víc »
Delokalizace elektronů
Strukturní vzorec benzenu s vyznačením delokalizace elektronů pomocí kruhu Jako delokalizované elektrony se v chemii označují elektrony v molekule, iontu nebo pevném kovu, které nelze přiřadit jedinému atomu či kovalentní vazbě.
Nový!!: Atom a Delokalizace elektronů · Vidět víc »
Dentacita
Dentacita (neboli vaznost) je vlastnost ligandů vyjadřující počet koordinačně-kovalentních vazeb, kterými se vážou na centrální atom.
Nový!!: Atom a Dentacita · Vidět víc »
Derivát
Derivát, jinak také odvozenina, je obecně objekt vzniklý odvozením od jiného.
Nový!!: Atom a Derivát · Vidět víc »
Derivát (chemie)
Derivát (chemický derivát, odvozená sloučenina z latinského odvození) se v chemii označuje sloučenina, která je vytvořena, nebo by teoreticky mohla být vytvořena, z mateřské nebo základní sloučeniny náhradou jednoho atomu jiným atomem nebo skupinou atomů.
Nový!!: Atom a Derivát (chemie) · Vidět víc »
Detektor elektronového záchytu
63Ni. Detektor elektronového záchytu je zařízení pro detekci atomů a molekul v plynu prostřednictvím zachycení elektronů ionizací záchytem elektronů.
Nový!!: Atom a Detektor elektronového záchytu · Vidět víc »
Detektor ionizujícího záření
Detektor ionizujícího záření je takové zařízení, které je schopno detekovat (měřit) ionizující záření.
Nový!!: Atom a Detektor ionizujícího záření · Vidět víc »
Deuterium
Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.
Nový!!: Atom a Deuterium · Vidět víc »
Dharma
Symbol ''dharmy'' uprostřed indické vlajky Dharma (sanskrt: धर्म; pálijsky धम्म, dhamma; tibetsky ལྷ་ཆོས, čhö) je indický nábožensko-filosofický termín, odvozený od sanskrtského slovního kořene dhri, znamenající „způsob bytí“.
Nový!!: Atom a Dharma · Vidět víc »
Diamagnetismus
Diamagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Nový!!: Atom a Diamagnetismus · Vidět víc »
Diboran
Diboran (B2H6) je za laboratorní teploty bezbarvý plyn.
Nový!!: Atom a Diboran · Vidět víc »
Dichroman amonný
Dichroman amonný je anorganická sloučenina se vzorcem (NH4)2Cr2O7.
Nový!!: Atom a Dichroman amonný · Vidět víc »
Dielektrická pevnost
Dielektrická pevnost je fyzikální pojem vyjadřující odolnost materiálů vůči elektrickému poli.
Nový!!: Atom a Dielektrická pevnost · Vidět víc »
Dielektrikum
Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).
Nový!!: Atom a Dielektrikum · Vidět víc »
Diethylether
Diethylether (též ether, éter nebo ethoxyethan) je ether ethanolu.
Nový!!: Atom a Diethylether · Vidět víc »
Dikyan
Dikyan je jednou z několika kyanových sloučenin.
Nový!!: Atom a Dikyan · Vidět víc »
Dilithium (Star Trek)
Dilithium, nebo také radan, je fiktivní kovový chemický prvek ve světě Star Treku, který je nezbytnou součástí warpového jádra hvězdné lodě, protože slouží jako katalyzátor při reakci hmoty a antihmoty.
Nový!!: Atom a Dilithium (Star Trek) · Vidět víc »
Dimethylamin
Dimethylamin (též DMA) je organická sloučenina se vzorcem (CH3)2NH.
Nový!!: Atom a Dimethylamin · Vidět víc »
Dioly
Ethylenglykol, jednoduchý diol Dioly nebo též glykoly jsou chemické sloučeniny obsahující dvě hydroxylové skupiny (-OH).
Nový!!: Atom a Dioly · Vidět víc »
Dipólový moment
Dipólový moment (přesněji elektrický dipólový moment) je vektorová veličina popisující nesymetrické rozdělení elektrického náboje, např.
Nový!!: Atom a Dipólový moment · Vidět víc »
Disperzní síla
Fritz Wolfgang London (1900–1954), objevitel disperzních sil (na konferenci v Mnichově v roce 1928) Disperzní síly (neboli Londonovy interakce) jsou elektrostatické síly, které vznikají nejčastěji mezi nepolárními molekulami.
Nový!!: Atom a Disperzní síla · Vidět víc »
Donor
Slovo donor obecně znamená dárce.
Nový!!: Atom a Donor · Vidět víc »
Donor elektronů
Donor elektronů je atom, molekula či iont, který dodává elektrony jiné sloučenině.
Nový!!: Atom a Donor elektronů · Vidět víc »
Dračí doupě Plus
Dračí doupě Plus (někdy též DrD+) je vyprávěcí fantasy hra na hrdiny, podobně jako Dračí doupě (DrD), vydaná nakladatelstvím Altar v roce 2004.
Nový!!: Atom a Dračí doupě Plus · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Atom a Draslík · Vidět víc »
Drátěná komora
Drátěná komora (anglicky multi-wire proportional chamber) je typ proporcionálního čítače, který rozpozná nabité částice a fotony a může dát poziční informace o jejich trajektoriích, sledováním drah plynné ionizace.
Nový!!: Atom a Drátěná komora · Vidět víc »
Duffova reakce
Duffova reakce, také nazývaná hexaminová aromatická formylace, je organická reakce patřící mezi formylace, pomocí níž se připravují benzaldehydy s využitím urotropinu jako zdroje karbonylového uhlíku.
Nový!!: Atom a Duffova reakce · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Atom a Dusík · Vidět víc »
Dusičnan berkelitý
Dusičnan berkelitý je radioaktivní anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Bk(NO3)3.
Nový!!: Atom a Dusičnan berkelitý · Vidět víc »
Dvojná vazba (chemie)
Dvojná vazba v ethenu Jako dvojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní čtyři vazebné elektrony namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Atom a Dvojná vazba (chemie) · Vidět víc »
Dysprosium
Dysprosium (chemická značka Dy, Dysprosium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 10.
Nový!!: Atom a Dysprosium · Vidět víc »
Earnshawovo pravidlo
Podle Earnshawova pravidla nemůže být soubor bodových nábojů udržován v pevně ustálené rovnovážné konfiguraci výhradně prostřednictvím elektrostatické interakce těchto nábojů.
Nový!!: Atom a Earnshawovo pravidlo · Vidět víc »
Efektivní hmotnost
Efektivní hmotnost je fyzikální veličina s rozměrem hmotnosti (m*), charakterizující dynamické vlastnosti částic, popřípadě kvazičástic v silovém poli.
Nový!!: Atom a Efektivní hmotnost · Vidět víc »
Egodeismus
Egodeismus (lat. ego – já, deus – bůh) nebo také egosolismus (solis – slunce) znamená „sebezbožštění“.
Nový!!: Atom a Egodeismus · Vidět víc »
Ekvipartiční teorém
vibračních módech Ekvipartiční teorém v termodynamice kvantitativně spojuje teplotu systému s průměrnou energií jednotlivých stupňů volnosti.
Nový!!: Atom a Ekvipartiční teorém · Vidět víc »
Elektřina
Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.
Nový!!: Atom a Elektřina · Vidět víc »
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Nový!!: Atom a Elektrické pole · Vidět víc »
Elektrický dipól
elektrický potenciál. Elektrický dipól (řecky předpona di-, česky dva-, řecky πόλος (pólos), česky osa, volně přeloženo mající dva póly) vzniká, pokud kladné a záporné náboje nacházející se v jakémkoli elektromagnetickém poli nejsou v prostoru stejnoměrně rozmístěny.
Nový!!: Atom a Elektrický dipól · Vidět víc »
Elektrický izolant
Elektrické vedení se skleněnými a keramickými izolátory Elektrický izolant neboli nevodič je látka, která nevede elektrický proud.
Nový!!: Atom a Elektrický izolant · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Atom a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektrický proud v pevných látkách
Elektrický proud v pevných látkách může protékat, ale nemusí.
Nový!!: Atom a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »
Elektrický proud v plynech
Elektrický oblouk mezi dvěma elektrodami Elektrický proud v plynech se za normálních podmínek nevyskytuje, ale může se vyskytovat za zvláštních podmínek.
Nový!!: Atom a Elektrický proud v plynech · Vidět víc »
Elektrizace tělesa
Elektrování či elektrizace tělesa je fyzikální proces, při kterém v některém místě tělesa vzniká volný elektrický náboj.
Nový!!: Atom a Elektrizace tělesa · Vidět víc »
Elektrofilní fluorace
Elektrofilní fluorace je chemická reakce nukleofilu s uhlíkatým centrem a elektrofilního zdroje fluoru za vzniku organofluoridu.
Nový!!: Atom a Elektrofilní fluorace · Vidět víc »
Elektrofilní substituce
Elektrofilní substituce jsou skupinou chemických reakcí, při kterých elektrofil nahrazuje jinou funkční skupinu v molekule; touto skupinou je většinou, ne však vždy, atom vodíku.
Nový!!: Atom a Elektrofilní substituce · Vidět víc »
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách.
Nový!!: Atom a Elektrolýza · Vidět víc »
Elektromagnetická spektroskopie
Elektromagnetická spektroskopie (častěji nazývaná zkráceně spektroskopie) zkoumá, jak se mění u elektromagnetického záření intenzita záření s vlnovou délkou záření (tzv. spektrální rozdělení).
Nový!!: Atom a Elektromagnetická spektroskopie · Vidět víc »
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Nový!!: Atom a Elektromagnetismus · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Atom a Elektron · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Atom a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronová afinita
Graf závislosti elektronové afinity prvků na jejich atomovém čísle Elektronová afinita (někdy též elektroafinita) je množství energie, které se uvolní, když neutrální atom nebo molekula získá elektron z vnějšku.
Nový!!: Atom a Elektronová afinita · Vidět víc »
Elektronová díra
Elektronová díra je koncepční a matematický protiklad elektronu používaný ve fyzice, chemii a elektrotechnice.
Nový!!: Atom a Elektronová díra · Vidět víc »
Elektronová hustota
Elektronová hustota je míra pravděpodobnosti výskytu elektronu v infinitezimálně velkém prostoru obklopujícím daný bod.
Nový!!: Atom a Elektronová hustota · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Atom a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Atom a Elektronový obal · Vidět víc »
Elektronvolt
kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.
Nový!!: Atom a Elektronvolt · Vidět víc »
Elektropozitivita
Elektropozitivita je schopnost atomu uvolňovat valenční elektrony a vytvářet kationt.
Nový!!: Atom a Elektropozitivita · Vidět víc »
Elektrostatická indukce
Elektrostatická indukce je elektrický jev, při kterém se na povrchu tělesa indukuje (vytváří) elektrický náboj přiblížením jiného elektricky nabitého tělesa, proto se označuje jako indukovaný náboj.
Nový!!: Atom a Elektrostatická indukce · Vidět víc »
Elektrostatika
Elektrostatika je část fyziky, která studuje elektrické jevy, které souvisejí s (časově) ustáleným (neměnným) vzájemným silovým působením elektricky nabitých částic a těles.
Nový!!: Atom a Elektrostatika · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Atom a Elementární částice · Vidět víc »
Elementární buňka
Příklad rovnoběžnostěnu, který tvoří elementární buňku Elementární (základní nebo jednotková) buňka je nejmenší část krystalické struktury.
Nový!!: Atom a Elementární buňka · Vidět víc »
Eliminace (chemie)
Příklad eliminace: odštěpení molekuly vody při zahřívání cyklohexanolu s kyselinou sírovou za vzniku cyklohexenu Eliminace je chemická reakce organických sloučenin, při které mezi uhlíkovými atomy vznikne násobná vazba.
Nový!!: Atom a Eliminace (chemie) · Vidět víc »
Emisní mlhovina
Emisní mlhovina N 164 Emisní mlhovina je mlhovina složená převážně z ionizovaného plynu (plazmatu), který emituje (vyzařuje) světlo různé barvy.
Nový!!: Atom a Emisní mlhovina · Vidět víc »
Empirický vzorec
Empirický vzorec sloučeniny je vzorec, který vyjadřuje základní poměr mezi atomy tvořící molekulu.
Nový!!: Atom a Empirický vzorec · Vidět víc »
Enantiomer
Enantiomery alaninu Enantiomery (nebo také optické antipody) jsou dvě látky, které mají stejný sumární vzorec i strukturní vzorec, prostorové uspořádání jejich molekuly jsou však zrcadlové obrazy a současně je nelze ztotožnit, jinými slovy mají se k sobě jako pravá a levá ruka (nemají rovinu symetrie), označují se proto jako vzájemně enantiomorfní.
Nový!!: Atom a Enantiomer · Vidět víc »
Endergonická reakce
Endergonické (endergonní) reakce (z řeckého ἔξω endo „dovnitř“ a ἔργον érgon „práce“) jsou procesy v živých organismech, které jsou samy o sobě za fyziologických podmínek energeticky nevýhodné a mohou tedy probíhat pouze v případě, že jsou spřaženy s procesy, které jim energii dodají.
Nový!!: Atom a Endergonická reakce · Vidět víc »
Enol
Enoly (též známé jako alkenoly) jsou alkeny s hydroxylovou skupinou navázanou na jeden z uhlíkových atomů tvořících dvojnou vazbu.
Nový!!: Atom a Enol · Vidět víc »
Epikúros
Epikúros (řecky Ἐπίκουρος, latinsky Epicurus, také Epikúros ze Samu nebo Epikur; 341 př. n. l. na ostrově Samu – 270 př. n. l. Athény) byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu.
Nový!!: Atom a Epikúros · Vidět víc »
Epoxid
Chemická struktura epoxidu glycidolu, meziproduktu chemické výroby Epoxid je cyklický ether se třemi atomy v kruhu.
Nový!!: Atom a Epoxid · Vidět víc »
Eric Drexler
Kim Eric Drexler (* 25. dubna 1955, Oakland, Kalifornie, USA) je americký vědec a představitel transhumanismu.
Nový!!: Atom a Eric Drexler · Vidět víc »
Ernest Rutherford
Ernest Rutherford, 1.
Nový!!: Atom a Ernest Rutherford · Vidět víc »
Ernst Mach
Ernst Mach (18. února 1838 Chrlice – 19. února 1916 Vaterstetten) byl moravsko-německý teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity.
Nový!!: Atom a Ernst Mach · Vidět víc »
Erwin Madelung
Erwin Madelung (18. května 1881 – 1. srpna 1972) byl německý fyzik.
Nový!!: Atom a Erwin Madelung · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Atom a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Ethanol
Ethanol (mimo chemii dle PČP etanol) nebo ethylalkohol (obecně alkohol, hovorově špiritus) je druhý nejnižší alkohol.
Nový!!: Atom a Ethanol · Vidět víc »
Ethenyl
Strukturní vzorec ethenylu (vinylu). Ethenyl (vinyl) je uhlovodíkový zbytek, který vznikne odtržením atomu vodíku od molekuly ethenu.
Nový!!: Atom a Ethenyl · Vidět víc »
Ethylcelulóza
Ethylcelulóza je derivát celulózy, kde je některá z hydroxylových skupin na opakujících se glukózových jednotkách nahrazena ethyletherovou skupinou (jinak řečeno, atom vodíku je nahrazen ethylovou skupinou).
Nový!!: Atom a Ethylcelulóza · Vidět víc »
Ethylenoxid
Ethylenoxid (též oxiran, sumární vzorec C2H4O) je organická sloučenina s trojčlennou heterocyklickou strukturou, která v cyklu obsahuje atom kyslíku.
Nový!!: Atom a Ethylenoxid · Vidět víc »
Evropská organizace pro jaderný výzkum
Evropská organizace pro jaderný výzkum (původně, CERN) je mezinárodní organizace se sídlem v Ženevě zabývající se částicovou fyzikou.
Nový!!: Atom a Evropská organizace pro jaderný výzkum · Vidět víc »
Excimerový laser
Excimerový laser používaný k očním zákrokům. Excimerový laser využívá ke své funkci excitovaných dimerů.
Nový!!: Atom a Excimerový laser · Vidět víc »
Excitace
Excitace elektronu fotonem nebo srážkou Excitace (neboli vybuzení) je fyzikální proces, při kterém dochází k přechodu základního energetického stavu atomu, molekuly či iontu do stavu s vyšší energetickou hladinou.
Nový!!: Atom a Excitace · Vidět víc »
Excitovaný stav
Absorpce záření a přechod na vyšší energetickou hladinu. Excitovaný stav je jakýkoliv stav fyzikálního systému, jehož energie je větší než nejnižší možná, tedy větší než energie základního stavu.
Nový!!: Atom a Excitovaný stav · Vidět víc »
Exergonická reakce
Exergonické (exergonní) reakce (z řeckého ἔξω exo „venku“ a ἔργον érgon „práce“) jsou procesy v živých organismech, které jsou za fyziologických podmínek samovolné a uvolňuje se při nich energie.
Nový!!: Atom a Exergonická reakce · Vidět víc »
Exosféra
Pohled na Měsíc přes část atmosféry ve vyšších oblastech Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země.
Nový!!: Atom a Exosféra · Vidět víc »
Exotický atom
Exotický atom je obecné označení pro atom, ve kterém byla jedna nebo více jeho stavebních částic (elektron, proton, neutron) nahrazena jinou částicí se stejným nábojem.
Nový!!: Atom a Exotický atom · Vidět víc »
Exploding Atoms
Exploding Atoms je hra pro počítače Sinclair ZX Spectrum a kompatibilní (například Didaktik).
Nový!!: Atom a Exploding Atoms · Vidět víc »
FEI Company
FEI Company je společnost zabývající se vývojem a výrobou elektronových mikroskopů, byla založena v roce 1971.
Nový!!: Atom a FEI Company · Vidět víc »
Felix Ehrenhaft
Felix Ehrenhaft (24. dubna 1879 Vídeň – 4. března 1952 Vídeň) byl rakouský fyzik, který přispěl k rozvoji atomové fyziky, měření elektrických nábojů a optických vlastností kovových koloidů.
Nový!!: Atom a Felix Ehrenhaft · Vidět víc »
Fenoly
Fenol, nejjednodušší z fenolů. Jako fenoly (též fenolické sloučeniny) se v organické chemii označuje třída sloučenin, které obsahují hydroxylovou funkční skupinu (-OH) vázanou přímo na benzenový kruh (aromatické jádro).
Nový!!: Atom a Fenoly · Vidět víc »
Fenyl
Struktura fenylové skupiny V organické chemii se jako fenyl, fenylová skupina či fenylový kruh (často se píše zkráceně jako Ph nebo Φ, řecké písmeno fí) označuje funkční skupina se vzorcem C6H5-, kde je šest atomů uhlíku uspořádáno v kruhové struktuře.
Nový!!: Atom a Fenyl · Vidět víc »
Fenylalanin
Fenylalanin (zkratka Pha, Pa, Phe, F) patří mezi kódované esenciální glukoplastické i ketoplastické aminokyseliny (tzn. lidské tělo si ji neumí samo vyrobit), v lidské stravě však může (u dětí postižených fenylketonurií musí) být zcela nahrazen tyrosinem, na nějž se přeměňuje.
Nový!!: Atom a Fenylalanin · Vidět víc »
Ferit α
Ferit α nebo alfa ferit je intersticiální tuhý roztok uhlíku v železe α s krychlovou prostorově středěnou krystalovou mřížkou (BCC).
Nový!!: Atom a Ferit α · Vidět víc »
Ferit β
Ferit β je název pro paramagnetickou fázi tuhého roztoku uhlíku v železe alfa, který se vyskytuje nad 760 °C, tzv.
Nový!!: Atom a Ferit β · Vidět víc »
Fermionový kondenzát
Fermionový kondenzát je supratekutá fáze tvořená fermiony při nízkých teplotách.
Nový!!: Atom a Fermionový kondenzát · Vidět víc »
Filozofie chemie
Feromagnetická kapalina) Filozofie chemie je filozofické odvětví uvažující otázky kolem chemie a jejího zkoumání.
Nový!!: Atom a Filozofie chemie · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Atom a Fluor · Vidět víc »
Fluoracetamid
Fluoracetamid je organická sloučenina odvozená od acetamidu substitucí jednoho vodíkového atomu methylové skupiny atomem fluoru.
Nový!!: Atom a Fluoracetamid · Vidět víc »
Fluorazid
Fluorazid je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem N3F, která patří mezi fluoridy dusíku.
Nový!!: Atom a Fluorazid · Vidět víc »
Fluorid borný
Fluorid borný je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem BF.
Nový!!: Atom a Fluorid borný · Vidět víc »
Fluorid cínatý
Fluorid cínatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SnF2.
Nový!!: Atom a Fluorid cínatý · Vidět víc »
Fluorid dusný
Fluorid dusný nebo fluoroimidogen je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NF, která patří mezi fluoridy dusíku.
Nový!!: Atom a Fluorid dusný · Vidět víc »
Fluorid fosforitý
Fluorid fosforitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PF3.
Nový!!: Atom a Fluorid fosforitý · Vidět víc »
Fluorid kalifornitý
Fluorid kalifornitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CfF3.
Nový!!: Atom a Fluorid kalifornitý · Vidět víc »
Fluorid kobaltitý
Fluorid kobaltitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem CoF3.
Nový!!: Atom a Fluorid kobaltitý · Vidět víc »
Fluorid uranitý
Fluorid uranitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem UF3.
Nový!!: Atom a Fluorid uranitý · Vidět víc »
Fluorit
Fluorit, česky kazivec, je krychlový minerál skládající se z fluoridu vápenatého, CaF2.
Nový!!: Atom a Fluorit · Vidět víc »
Fosfazeny
Fosfazeny jsou sloučeniny tvořené řetězci nebo cykly z atomů fosforu a dusíku, v nichž se pravidelně střídá jednoduchá a dvojná vazba.
Nový!!: Atom a Fosfazeny · Vidět víc »
Fotochemie
Spektrum viditelného světla Fotochemie je oblast chemie, která studuje interakce mezi atomy (nebo molekulami) a světlem (nebo elektromagnetickým zářením).
Nový!!: Atom a Fotochemie · Vidět víc »
Fotoionizace
vydavatel.
Nový!!: Atom a Fotoionizace · Vidět víc »
Fotolýza
Fotolýza je:Cammack, R. et al.: Oxford Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology, 2006.
Nový!!: Atom a Fotolýza · Vidět víc »
Fotorezistor
schematická značka fotorezistoru Fotorezistor (dříve označován jako fotoodpor) je pasivní elektronická součástka bez PN přechodu, jejíž elektrický odpor se snižuje se zvyšující se intenzitou dopadajícího světla, resp.
Nový!!: Atom a Fotorezistor · Vidět víc »
Fotosyntéza
Základní průběh fotosyntézy rostlin za pomoci zeleného barviva – chlorofylu Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.
Nový!!: Atom a Fotosyntéza · Vidět víc »
Frakční destilace
Frakční destilace (též rektifikace) je proces rozdělování složek (frakcí) směsi.
Nový!!: Atom a Frakční destilace · Vidět víc »
Friedrich Hund
Friedrich Hermann Hund (4. února 1896 Karlsruhe – 31. března 1997 Göttingen) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti atomů a molekul.
Nový!!: Atom a Friedrich Hund · Vidět víc »
Friedrich Wöhler
Friedrich Wöhler (31. červenec 1800 Eschersheim u Frankfurtu – 23. září 1882 Göttingen) byl německý chemik, známý hlavně svou syntézou močoviny.
Nový!!: Atom a Friedrich Wöhler · Vidět víc »
Ftaláty
Obecná chemická struktura ftalátů. R a R′.
Nový!!: Atom a Ftaláty · Vidět víc »
Fullereny
Fulleren C540 Fullereny jsou molekuly, tvořené atomy uhlíku uspořádanými do vrstvy z pěti- a šestiúhelníků s atomy ve vrcholech, která je prostorově svinuta do uzavřeného tvaru (nejčastěji do tvaru koule nebo elipsoidu).
Nový!!: Atom a Fullereny · Vidět víc »
Funkční skupina
Molekula benzylacetátu s vyznačením základní části (žlutě) a funkční skupiny (zeleně) V organické chemii je funkční skupina určitá skupina atomů v molekule, která jí přidává určité charakteristické vlastnosti.
Nový!!: Atom a Funkční skupina · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Atom a Fyzika · Vidět víc »
Fyzika částic
Fyzika částic (též částicová fyzika) je oblast fyziky, která se zabývá částicemi.
Nový!!: Atom a Fyzika částic · Vidět víc »
Fyzika pevných látek
Fyzika pevných látek je část fyziky, která studuje makroskopické vlastnosti pevných látek, přičemž se vlastnosti pevných látek pokouší popsat pomocí kvantově mechanických modelů, které pevnou látku chápou jako skupinu velkého počtu částic.
Nový!!: Atom a Fyzika pevných látek · Vidět víc »
Fyzikální chemie
Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie.
Nový!!: Atom a Fyzikální chemie · Vidět víc »
Fyzikální systém
Fyzikální systém nebo fyzikální soustava (nebo zkráceně systém či soustava, pokud je z kontextu patrné, že se jedná o fyzikální soustavu) označuje ve fyzice množinu všech objektů (např. těles, částic, hmotných bodů, elektrických nábojů nebo proudů, látek apod.), k nimž se přistupuje jako k celku a které jsou součástí určitého problému.
Nový!!: Atom a Fyzikální systém · Vidět víc »
Gallium
Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Atom a Gallium · Vidět víc »
Geminální
Jako geminální se označují chemické sloučeniny, které obsahují atomy nebo funkční skupiny navázané na stejný atom; například geminální dioly jsou dioly, které mají alkoholové skupiny navázané na stejný atom uhlíku, příkladem je methandiol.
Nový!!: Atom a Geminální · Vidět víc »
Geosystém
Geosystém je podle ruského geografa a geobotanika V. B. Sočavy prostorový otevřený systém středního měřítka.
Nový!!: Atom a Geosystém · Vidět víc »
Germanium
Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.
Nový!!: Atom a Germanium · Vidět víc »
Gluon
Gluony jsou elementární částice zprostředkující silnou interakci mezi kvarky.
Nový!!: Atom a Gluon · Vidět víc »
Glyceraldehyd
D- a L- glyceraldehyd Glyceraldehyd je nejjednodušší sacharid, tedy monosacharid.
Nový!!: Atom a Glyceraldehyd · Vidět víc »
Glykosidová vazba
Obecný vzorec glykosidu, kde X může být kyslík, dusík, uhlík, síra nebo selen. Glykosidová vazba nebo také glykosidická vazba je typ kovalentní vazby, která spojuje molekulu sacharidů s další sloučeninou, která může být dalším sacharidem nebo jinou látkou.
Nový!!: Atom a Glykosidová vazba · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Atom a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Grafen
Struktura grafenu Grafen je supertenká forma uhlíku strukturou podobná grafitu, jeden z nejpevnějších známých materiálů na světě.
Nový!!: Atom a Grafen · Vidět víc »
Gretchen Campbell
Gretchen K. Campbell (* 1980) je americká atomová, molekulární a optická fyzička pracující především pro National Institute of Standards and Technology (NIST).
Nový!!: Atom a Gretchen Campbell · Vidět víc »
Guanin
Guanin (ze španělského guano - ptačí/netopýří trus, symbol G nebo Gua) je heterocyklická sloučenina se sumárním vzorcem C5H5N5O.
Nový!!: Atom a Guanin · Vidět víc »
Gustav Ludwig Hertz
Gustav Ludwig Hertz (22. července 1887, Hamburg – 30. října 1975, Východní Berlín) byl německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1925 za objev zákonů, kterými se řídí srážka elektronu s atomem společně s Jamesem Franckem.
Nový!!: Atom a Gustav Ludwig Hertz · Vidět víc »
Hallův motor
2 kW Hallův motor vyvinutý v plazmové laboratoři v Princetonu. Hallův motor je typem iontového motoru pro pohon kosmických sond.
Nový!!: Atom a Hallův motor · Vidět víc »
Halogenhydrin
Obecná struktura halogenhydrinůX.
Nový!!: Atom a Halogenhydrin · Vidět víc »
Halogenkarboxylové kyseliny
Halogen karboxylové kyseliny jsou karboxylové kyseliny, které mají v řetězci mimo funkční skupiny nahrazen atom vodíku atomem halogenu.
Nový!!: Atom a Halogenkarboxylové kyseliny · Vidět víc »
Halonium
Model bromoniového iontu odvozeného od cyklopentenu Halonium, též haloniový ion, je jakýkoliv ion, jehož součástí je atom halogenu s kladným nábojem.
Nový!!: Atom a Halonium · Vidět víc »
Halotan
Halotan (INN), též halothan, je uhlovodíkový halogenderivát používaný jako inhalační celkové anestetikum.
Nový!!: Atom a Halotan · Vidět víc »
Hamiltonův operátor
Hamiltonův operátor (Hamiltonián) je diferenciální operátor na Hilbertově prostoru komplexních vlnových funkcí.
Nový!!: Atom a Hamiltonův operátor · Vidět víc »
Hans Georg Dehmelt
Hans Georg Dehmelt (9. září 1922 – 7. března 2017) byl americký fyzik narozený v Německu, který s Wolfgangem Paulem vyvinul metodu iontových pastí.
Nový!!: Atom a Hans Georg Dehmelt · Vidět víc »
Hantaró Nagaoka
Hantaró Nagaoka (長岡 半太郎; 19. srpna 1865 – 11. prosince 1950) byl japonský fyzik a průkopník japonské fyziky během období Meidži.
Nový!!: Atom a Hantaró Nagaoka · Vidět víc »
Hardwarový generátor náhodných čísel
počítačovou síť. Hardwarový generátor náhodných čísel (TRNG) je v informatice zařízení, které je připojeno k počítači (nebo je obsaženo přímo v procesoru) a které generuje náhodná čísla z fyzikálního procesu.
Nový!!: Atom a Hardwarový generátor náhodných čísel · Vidět víc »
Hedwig Kohnová
Hedwig Kohnová (nepřechýleně Kohn; 5. dubna 1887, Vratislav, Prusko – 26. března 1964, Durham, Spojené státy americké) byla fyzička, která byla jednou z pouze tří žen, jež získaly před druhou světovou válkou habilitaci (kvalifikaci pro univerzitní vyučování v Německu) ve fyzice.
Nový!!: Atom a Hedwig Kohnová · Vidět víc »
Heliosféra
Diagram vlastností heliosféry Dráha Voyageru 1 a 2 v heliosféře a heliopauze. Heliosféra je obal částic obklopující Slunce.
Nový!!: Atom a Heliosféra · Vidět víc »
Hendrik Antoon Lorentz
Hendrik Antoon Lorentz (18. července 1853 Arnhem, Nizozemsko – 4. února 1928 Haarlem, Nizozemsko) byl nizozemský fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 1902.
Nový!!: Atom a Hendrik Antoon Lorentz · Vidět víc »
Henry Moseley
Henry Gwyn Jeffreys Moseley (23. listopadu 1887 Weymouth, Anglie – 10. srpna 1915 Dardanely) byl britský fyzik.
Nový!!: Atom a Henry Moseley · Vidět víc »
Heptózy
Heptóza (dříve běžně heptosa) je obecný název monosacharidů, jejichž základ sestává ze sedmičlenných heterocyklů s jedním heteroatomem kyslíku.
Nový!!: Atom a Heptózy · Vidět víc »
Heterocyklické sloučeniny
Heterocyklické sloučeniny jsou organické cyklické látky, které mimo atomů uhlíku mají v cyklu i jiné atomy (nazývané heteroatomy).
Nový!!: Atom a Heterocyklické sloučeniny · Vidět víc »
Hexagonia
Hexagoniahra bývá uváděna také pod názvy Atomix II: Hexagonia a Hexagonia (Atomix II) je hra pro počítače Sinclair ZX Spectrum a kompatibilní (například Didaktik), je pokračováním hry Atomix.
Nový!!: Atom a Hexagonia · Vidět víc »
Hlavní kvantové číslo
Hlavní kvantové číslo (značené n) je v kvantové mechanice jedno ze čtyř kvantových čísel přiřazených každému elektronu v atomu k popisu stavu elektronu.
Nový!!: Atom a Hlavní kvantové číslo · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Atom a Hliník · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Atom a Hmota · Vidět víc »
Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů
Podoba zařízení SIMS z roku 1980 Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů,, zkráceně SIMS, je technika sloužící k analýze složení povrchů pevných látek a tenkých vrstev pomocí vyprašování povrchu bombardujícími ionty a shromažďováním (analyzováním) vyražených sekundárních iontů.
Nový!!: Atom a Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Atom a Hořčík · Vidět víc »
Homolýza
Jako homolýza (z řeckého ὅμοιος, homoios, „stejný“, a λύσις, lusis, „štěpení“) či homolytické štěpení se v chemii označuje rozpojování chemických vazeb neutrální molekuly za vzniku dvou volných radikálů.
Nový!!: Atom a Homolýza · Vidět víc »
Homologace
Homologace nebo homologační reakce je každá chemická reakce, při které se reaktant mění na následující člen homologické řady, tedy skupiny sloučenin lišících se o stejnou skupinu atomů, což je často skupina -CH2-; k homologaci dochází, když se přidávají další takové jednotky.
Nový!!: Atom a Homologace · Vidět víc »
Hundovo pravidlo
Hundovo pravidlo (pojmenováno podle německého fyzika Friedricha Hunda) je empirické pravidlo udávající, který spektroskopický term odpovídá základnímu stavu atomu s více elektrony.
Nový!!: Atom a Hundovo pravidlo · Vidět víc »
Hvězda
ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.
Nový!!: Atom a Hvězda · Vidět víc »
Hvězdička (znak)
Znak * (hvězdička) se používá v písmu k různým účelům.
Nový!!: Atom a Hvězdička (znak) · Vidět víc »
Hvězdicový polymer
Znázornění hvězdicových polymerů Hvězdicové polymery jsou polymery obsahující nejméně tři lineární řetězce napojené na centrální jádro.
Nový!!: Atom a Hvězdicový polymer · Vidět víc »
Hybridizace orbitalů
Elektronové konfigurace atomového obalu. Písmeno n označuje elektronovou vrstvu, písmena s, p, d, f označují elektronovou hladinu orbitalů Hybridizace orbitalů je proces energetického sjednocení původně energeticky nerovnocenných atomových orbitalů.
Nový!!: Atom a Hybridizace orbitalů · Vidět víc »
Hydrogensoli
Hydrogensoli jsou látky obsahující anionty kyselin, ve kterých zůstává jeden nebo více odštěpitelných atomů vodíku.
Nový!!: Atom a Hydrogensoli · Vidět víc »
Hydrogenuhličitany
Hydrogenuhličitany (HCO3−, někdy taky bikarbonáty) jsou anionty řady solí kyseliny uhličité (H2CO3), vzniklé odštěpením jednoho kyselého vodíku.
Nový!!: Atom a Hydrogenuhličitany · Vidět víc »
Hydroxyketony
Hydroxyketony jsou ketony, které kromě karbonylové skupiny obsahují ještě alespoň jednu hydroxylovou skupinu navázanou na jiný atom uhlíku.
Nový!!: Atom a Hydroxyketony · Vidět víc »
Hydroxykyseliny
Hydroxykyseliny jsou karboxylové kyseliny, které mají v řetězci mimo funkční skupinu nahrazen atom vodíku hydroxylovou skupinou.
Nový!!: Atom a Hydroxykyseliny · Vidět víc »
Hydroxyl
Hydroxylová skupina: na červeně označený kyslík je navázán šedý vodík a organická skupina obecně označovaná R Srovnání hydroxidového iontu (nahoře) a hydroxylového radikálu (dole) Hydroxyl je chemická skupina obsahující jeden atom kyslíku a jeden vodíku se souhrnným chemickým vzorcem HO.
Nový!!: Atom a Hydroxyl · Vidět víc »
Hypovitaminózy B ptáků
Vitamíny skupiny B jsou organické látky rozpustné ve vodě, které se vyskytují v buňkách všech živočišných druhů.
Nový!!: Atom a Hypovitaminózy B ptáků · Vidět víc »
Inchtuthil
Inchtuthil, Římanům známý pod názvem Pinnata Castra, bývala římská legionářská pevnost vybudovaná na vyvýšené plošině s výhledem na severní břeh splavné řeky Tay, což bylo strategicky důležité pro zásobování i přesuny vojska.
Nový!!: Atom a Inchtuthil · Vidět víc »
Indukční efekt
Indukční efekt (též induktivní efekt) je změna elektronové hustoty působením substituentu s rozdílnou elektronegativitou.
Nový!!: Atom a Indukční efekt · Vidět víc »
Infračervená spektroskopie
Přenosný infračervený spektrometr k detekci nelegálních látek v potravinách Infračervená (IČ) spektroskopie nebo vibrační spektroskopie (InfraRed (IR) spectroscopy) je metoda fyzikální analýzy, která je založena na měření interakce infračerveného záření (vlnová délka 800 nm až 1 mm) s látkou, která je složena z molekul.
Nový!!: Atom a Infračervená spektroskopie · Vidět víc »
Intenzita elektrického pole
Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a směr elektrického pole.
Nový!!: Atom a Intenzita elektrického pole · Vidět víc »
Invaze (kniha)
Sborník Invaze obsahující povídky z vrcholného období literární činnosti polského spisovatele a futurologa Stanisława Lema sestavil český básník, spisovatel a překladatel Pavel Weigel.
Nový!!: Atom a Invaze (kniha) · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Atom a Ion · Vidět víc »
Ionex
Ionex je měnič iontů (také se používá nesprávný termín iontoměnič).
Nový!!: Atom a Ionex · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Atom a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Ionizace
Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.
Nový!!: Atom a Ionizace · Vidět víc »
Ionizace záchytem elektronu
Ionizace záchytem elektronu je ionizace atomu nebo molekuly v plynné fázi nastávající v důsledku zachycení elektronu v atomovém obalu za vzniku iontu s obecným vzorcem A−.
Nový!!: Atom a Ionizace záchytem elektronu · Vidět víc »
Ionizující záření
Mezinárodní výstražný symbol, označující zdroj ionizujícího záření. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky.
Nový!!: Atom a Ionizující záření · Vidět víc »
Iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.
Nový!!: Atom a Iontová vazba · Vidět víc »
Iontový zdroj
Iontový zdroj je zařízení, které vytváří atomové a molekulární ionty.
Nový!!: Atom a Iontový zdroj · Vidět víc »
Isoalloxazin
Vzorec pteridinu Isoalloxazin (3H,10 H)-benzopteridin-2,4-dion, vzorec C10H6N4O2) je organická sloučenina, jejíž struktura je tvořena dusíkatou heterocyklickou sloučeninou se třemi cykly a dvěma oxoskupinami. Je odvozen od pteridinu přidáním dalšího cyklu. Isoalloxazin tvoří žlutozelené krystalky, jejichž roztoky silně fluoreskují. Vzorec isoalloxazinu Isoalloxacin je důležitým strukturním prvkem flavinů. Název flaviny pochází z latinského flavus (žlutý), protože ve své oxidované formě jsou žluté a ve své redukované formě jsou bezbarvé. Isoalloxazin se tak vyskytuje v životně důležitých sloučeninách jako je například riboflavin nebo koenzymy FAD a FMN.
Nový!!: Atom a Isoalloxazin · Vidět víc »
Isoxazol
Isoxazol je heterocyklická organická sloučenina s pětičlenným cyklem obsahujícím jeden atom dusíku a jeden atom kyslíku.
Nový!!: Atom a Isoxazol · Vidět víc »
Izák Caban
Pamětní deska v Prešově Izák Caban (Czaban, Zabanius, Czabányi) (5. července 1632, Brezno, Horní Uhry – 18. března 1707, Sibiu, Rumunsko) byl slovenský filozof, teolog a dramatik, představitel Prešovské školy.
Nový!!: Atom a Izák Caban · Vidět víc »
Izoelektronicita
Izoelektronicita je označení stavu, kdy mají dvě nebo více molekul stejnou chemickou strukturu (polohy atomů a vazby mezi nimi) a stejnou elektronovou konfiguraci, ovšem liší se chemickými prvky nacházejícími se v některých částech struktury.
Nový!!: Atom a Izoelektronicita · Vidět víc »
Izomerie
Izomerie je vzájemný stav dvou či více sloučenin obsahující stejné atomy ve stejném počtu (mají stejný sumární vzorec), které se od sebe liší pouze strukturním uspořádáním atomů v molekule.
Nový!!: Atom a Izomerie · Vidět víc »
Izomorfie
Izomorfie je vzájemné zastupování atomů, iontů a skupin v krystalových mřížkách minerálů, což má za následek změny jejich chování, vystupování a vlastností.
Nový!!: Atom a Izomorfie · Vidět víc »
Izoton
Izoton je označení dvojice různých atomů, které mají v jádru rozdílný počet protonů (rozdílné protonové číslo), ale stejný počet neutronů (stejné neutronové číslo).
Nový!!: Atom a Izoton · Vidět víc »
Izotop
Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.
Nový!!: Atom a Izotop · Vidět víc »
Izotopomer
Izotopomery (izotopické izomery) jsou molekuly – izomery které mají navzájem stejný počet izotopických atomů umístěných v různých polohách.
Nový!!: Atom a Izotopomer · Vidět víc »
Jacobus Henricus van 't Hoff
Jacobus Henricus van 't Hoff (30. srpna 1852 – 1. března 1911) byl nizozemský chemik.
Nový!!: Atom a Jacobus Henricus van 't Hoff · Vidět víc »
Jaderná fotografie
Jaderná fotografie je technika pro záznam stop atomů, které vznikají během jaderných reakcí.
Nový!!: Atom a Jaderná fotografie · Vidět víc »
Jaderný magneton
Jaderný magneton je fyzikální konstanta užívaná jako jednotka k vyjádření magnetického momentu atomového jádra.
Nový!!: Atom a Jaderný magneton · Vidět víc »
James Franck
James Franck (26. srpna 1882 Hamburk, Německo – 21. května 1964, Göttingen, Německo) byl německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1925, jejíž druhou polovinu obdržel jeho kolega Gustav Ludwig Hertz.
Nový!!: Atom a James Franck · Vidět víc »
Jádro
Slovo jádro může mít několik významů:;V biologii.
Nový!!: Atom a Jádro · Vidět víc »
Jílovec
Břidličnatá jílová hornina Jílovec je název sedimentární horniny tvořené v převážné míře (více než dvě třetiny objemu) jílem – částicemi nejmenší velikosti (méně než 0,0020 mm).
Nový!!: Atom a Jílovec · Vidět víc »
Jod
Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.
Nový!!: Atom a Jod · Vidět víc »
Jodmethan
Jodmethan (též methyljodid nebo monojodmethan, zkratkou MeI) je organická sloučenina se vzorcem CH3I.
Nový!!: Atom a Jodmethan · Vidět víc »
Johann Jakob Balmer
Johann Jakob Balmer (1. května 1825 Lausen – 12. března 1898 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Atom a Johann Jakob Balmer · Vidět víc »
Johann Wilhelm Hittorf
Johann Wilhelm Hittorf (27. března 1824 Bonn – 28. listopadu 1914 Münster) byl německý fyzik.
Nový!!: Atom a Johann Wilhelm Hittorf · Vidět víc »
John Dalton
John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield, Cumberland – 27. července 1844 Manchester) byl britský chemik a fyzik, známý především svou obhajobou atomové teorie.
Nový!!: Atom a John Dalton · Vidět víc »
John Hall
John L. Hall (* 21. srpna 1934, Denver, Colorado, USA) je americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005.
Nový!!: Atom a John Hall · Vidět víc »
Kapalnění
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu.
Nový!!: Atom a Kapalnění · Vidět víc »
Karbeny
Karbeny jsou organické molekuly obsahující atom uhlíku se dvěma sdílenými valenčními elektrony a dvěma elektrony nesdílenými.
Nový!!: Atom a Karbeny · Vidět víc »
Karbonylsulfid
Karbonylsulfid Karbonylsulfid (také sulfid karbonylu) je za běžných podmínek bezbarvý, hořlavý, nepříjemně páchnoucí plyn složený z lineárně uspořádaných atomů síry, uhlíku a kyslíku.
Nový!!: Atom a Karbonylsulfid · Vidět víc »
Karboxylové kyseliny
Obecný vzorec karboxylové kyseliny Karboxylové kyseliny jsou organické kyseliny, které obsahují karboxylovou skupinu −COOH.
Nový!!: Atom a Karboxylové kyseliny · Vidět víc »
Kardašovova škála
Grafické znázornění tří stupňů Kardašovovy škály Kardašovova škála je stupnice, kterou navrhl v 60.
Nový!!: Atom a Kardašovova škála · Vidět víc »
Katie Mack
Katherine J. Mack (* 1. května 1981) je teoretická kosmoložka, která vede Hawkingovu katedru kosmologie a vědecké komunikace na Perimeter Institute for Theoretical Physics (PITP).
Nový!!: Atom a Katie Mack · Vidět víc »
Kation
Kation, též kationt, je kladně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která odevzdala elektron (nebo pohltila kationty vodíku, volné protony).
Nový!!: Atom a Kation · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Atom a Křemík · Vidět víc »
Keto-enol tautomerie
fenolu - ketoforma vpravo Keto-enol tautomerie je speciálním typem tautomerie, kdy tautomery volně přechází mezi formou mezi ketonem a enolem.
Nový!!: Atom a Keto-enol tautomerie · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Atom a Kilogram · Vidět víc »
Kinetická teorie látek
Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.
Nový!!: Atom a Kinetická teorie látek · Vidět víc »
Klasická fyzika
Klasická fyzika je označení pro starší fyzikální teorie, zejména ty popsané mezi koncem 17.
Nový!!: Atom a Klasická fyzika · Vidět víc »
Kodaňská interpretace
Kodaňská interpretace je pravděpodobnostní interpretací kvantové mechaniky.
Nový!!: Atom a Kodaňská interpretace · Vidět víc »
Koenzym
acetyl-CoA Koenzym je kofaktor, tedy nízkomolekulární látka nebílkovinné povahy, která tvoří součást složených enzymů.
Nový!!: Atom a Koenzym · Vidět víc »
Kofaktor (biochemie)
Kofaktor je nízkomolekulární nebílkovinná složka enzymu, která je nezbytná pro jeho katalytickou aktivitu.
Nový!!: Atom a Kofaktor (biochemie) · Vidět víc »
Komplexita
Komplexita nebo komplexnost (z lat. complexus, objetí, shrnutí) znamená složitost, přesněji míru složitosti nějakého komplexního systému.
Nový!!: Atom a Komplexita · Vidět víc »
Komplexy přechodných kovů s alkyny
Komplexy přechodných kovů s alkyny jsou komplexní sloučeniny obsahující jeden nebo více alkynových ligandů.
Nový!!: Atom a Komplexy přechodných kovů s alkyny · Vidět víc »
Konfigurace
Konfigurace může být.
Nový!!: Atom a Konfigurace · Vidět víc »
Konjugovaný pár
Konjugovaný pár je dvojice atomů nebo molekul v Brønstedově–Lowryho teorii kyselin a zásad, vzniklá tím, že jedna částice přijme proton (H+) od druhé.
Nový!!: Atom a Konjugovaný pár · Vidět víc »
Konstituce
Konstituce (z lat. con-stituere, ustavit, založit, zakotvit) může znamenat.
Nový!!: Atom a Konstituce · Vidět víc »
Kontinuum
Kontinuum může označovat.
Nový!!: Atom a Kontinuum · Vidět víc »
Koordinační chemie
Alfred Werner Komplexní neboli koordinační chemie je obor chemie zabývající se komplexními (koordinačními) sloučeninami - komplexy.
Nový!!: Atom a Koordinační chemie · Vidět víc »
Koordinační polymer
Obrázek 1 - příklady jedno-, dvou- a trojrozměrných koordinačních polymerů Koordinační polymer je anorganický nebo organokovový polymer, který obsahuje kationty kovů propojené ligandy.
Nový!!: Atom a Koordinační polymer · Vidět víc »
Koordinační vazba
Koordinační vazba, koordinačně kovalentní vazba, někdy označována též jako dativní nebo donor-akceptorová, je druh chemické vazby zprostředkované elektronovým párem.
Nový!!: Atom a Koordinační vazba · Vidět víc »
Kopernicium
Kopernicium (chemická značka Cn) je 20. transuranem.
Nový!!: Atom a Kopernicium · Vidět víc »
Kosmické záření
Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry.
Nový!!: Atom a Kosmické záření · Vidět víc »
Kosmický prostor
Složky atmosféry s vesmírným prostorem jako nejzazší vrstvou. Kosmický prostor (též vesmírný prostor) je označení, které se používá pro oblast ve vesmíru, kde se nenachází žádná atmosféra (v kontrastu s pojmem vzdušný prostor).
Nový!!: Atom a Kosmický prostor · Vidět víc »
Kovalentní poloměr
Kovalentní poloměr, rkov, je poloměr atomu, který je vázán kovalentní vazbou.
Nový!!: Atom a Kovalentní poloměr · Vidět víc »
Kovová vazba
Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.
Nový!!: Atom a Kovová vazba · Vidět víc »
Krakatit (sloučenina)
Krakatit je fiktivní výbušnina ze stejnojmenného románu Krakatit českého spisovatele Karla Čapka.
Nový!!: Atom a Krakatit (sloučenina) · Vidět víc »
Krakování
Krakování je tepelný rozklad uhlovodíků s delším řetězcem na uhlovodíky s kratším řetězcem.
Nový!!: Atom a Krakování · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Atom a Krystal · Vidět víc »
Krystalická struktura
NaCl (kuchyňská sůl) Krystalická struktura neboli struktura krystalu je konkrétní způsob rozmístění základních stavebních částic (atomů, iontů nebo molekul) v krystalu.
Nový!!: Atom a Krystalická struktura · Vidět víc »
Krystalizace
Krystalizace či růst krystalů, obecně vytváření pravidelné struktury je druh fázové přeměny, při které dochází k pravidelnému uspořádání částic do krystalové mřížky.
Nový!!: Atom a Krystalizace · Vidět víc »
Krystalografie
Ledové krystalky Krystalografie (řecky krústallos - česky čirý led nebo skalní krystal, gráphein - česky psát) je věda, která se zabývá studiem krystalů, jejich reálnou a ideální strukturou, vývojem, tvorbou, poruchami, jejich vlastnostmi a uspořádáním atomů v krystalických pevných látkách.
Nový!!: Atom a Krystalografie · Vidět víc »
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka diamantu (krychlová) Krystalová mřížka je množina určitých myšlených abstraktních bodů, pomocí nichž se popisuje struktura krystalu neboli vzájemná poloha částic v krystalu.
Nový!!: Atom a Krystalová mřížka · Vidět víc »
Kuban
Kuban (C8H8) je syntetická uhlovodíková molekula, která je složena z osmi uhlíkových atomů uspořádaných do vrcholů krychle.
Nový!!: Atom a Kuban · Vidět víc »
Kulečníková koule
Kulečníková koule („The Billiard Ball“) je vědeckofantastická povídka spisovatele Isaaca Asimova, která vyšla poprvé v březnu 1967 v časopise If: Worlds of Science Fiction.
Nový!!: Atom a Kulečníková koule · Vidět víc »
Kvantová chemie
Model atomu Helia Kvantová chemie je obor teoretické chemie, který využívá kvantovou mechaniku a teorii kvantového pole k řešení chemických problémů.
Nový!!: Atom a Kvantová chemie · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Atom a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantová superpozice
Prezentace kvantové superpozice stavů Kvantová superpozice stavů je základním principem kvantové mechaniky, podle kterého lze každé dva (a více) kvantové stavy kombinovat (superponovat), čímž vznikne nový kvantový stav.
Nový!!: Atom a Kvantová superpozice · Vidět víc »
Kvantová teleportace
Schematické video zobrazující jednotlivé kroky kvantové teleportace. Cílem je přenést kvantový stav Q ze stanice A do stanice B. Nejprve je mezi obě stanice rozeslána dvojice kvantově provázaných částic vytvořených zdrojem S. Poté stanice A změří svoji provázanou částici spolu s částicí ve stavu Q a výsledek měření zašle stanici B. Tato stanice na základě obdržené zprávy na svoji částici aplikuje patřičnou operaci, načež se její částice ocitne ve stavu Q. Kvantová teleportace je kvantově-informatický protokol, který umožňuje pomocí klasické zprávy přenést kvantový stav z jednoho fyzikálního systému na druhý.
Nový!!: Atom a Kvantová teleportace · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Atom a Kvantové číslo · Vidět víc »
Kvantové měření
Schematické znázornění kvantového měření. Částice se spinem vlétávají mezi dva magnety, které vychýlí dráhu částice v závislosti na hodnotě jejího spinu. Pojmem kvantové měření se ve fyzice označuje proces, který představuje kvantové zobecnění pojmu měření z klasické fyziky.
Nový!!: Atom a Kvantové měření · Vidět víc »
Kvantový Zenónův jev
Schematické znázornění kvantového Zenónova jevu, kde měřením polohy dochází k lokalizaci vlnového balíku v jednom z devíti sektorů, ohraničených v animaci černými čarami. Pro bližší popis viz text nalevo. Pojmem kvantový Zenónův jev se v kvantové fyzice označuje jev, kdy se vlivem často opakovaného měření zpomalí či zcela zastaví přirozený časový vývoj nějakého fyzikálního systému.
Nový!!: Atom a Kvantový Zenónův jev · Vidět víc »
Kvark d
Kvark d označovaný též jako dolní (z anglického down) je elementární částice.
Nový!!: Atom a Kvark d · Vidět víc »
Kvark u
Kvark u označovaný též jako horní (z anglického up) je elementární částice.
Nový!!: Atom a Kvark u · Vidět víc »
Kvazikrystal
Atomický model kvazikrystalu Ag-Al Kvazikrystal je pevná látka, jejíž strukturní jednotky (atomy, molekuly) jsou uspořádané, ale nikoli periodicky jako u tradičních krystalů.
Nový!!: Atom a Kvazikrystal · Vidět víc »
Kyselina 4-aminobenzoová
Kyselina 4-aminobenzoová (též známá jako kyselina para-aminobenzoová nebo PABA) je organická sloučenina s chemickým vzorcem C7H7NO2.
Nový!!: Atom a Kyselina 4-aminobenzoová · Vidět víc »
Kyselina amidosulfonová
Kyselina amidosulfonová (též amidosírová; IUPAC název je kyselina sulfamová) je anorganická sloučenina se vzorcem H3NSO3.
Nový!!: Atom a Kyselina amidosulfonová · Vidět víc »
Kyselina fluorcitronová
Kyselina fluorcitronová (systematický název kyselina 1-fluor-2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylová) je fluorovaná karboxylová kyselina odvozená od kyseliny citronové substitucí jednoho vodíkového atomu fluorem.
Nový!!: Atom a Kyselina fluorcitronová · Vidět víc »
Kyselina fosforečná
Kyselina fosforečná (přesněji kyselina trihydrogenfosforečná), je trojsytná kyselina, tzn.
Nový!!: Atom a Kyselina fosforečná · Vidět víc »
Kyselina galakturonová
Kyselina galakturonová (galakturonát, zkratka GlcA nebo GlcUA) je derivátem galaktózy, u kterého je šestý uhlíkový atom (C6) oxidován na karboxylovou skupinu (patří tedy mezi uronové kyseliny); v acyklické formě má aldehydovou skupinu na prvním uhlíku (C1).
Nový!!: Atom a Kyselina galakturonová · Vidět víc »
Kyselina jodistá
Kyselina jodistá je kyslíkatá kyselina, jejíž centrálním atomem je jód v oxidačním čísle VII.
Nový!!: Atom a Kyselina jodistá · Vidět víc »
Kyselina jodoxybenzoová
Kyselina jodoxybenzoová (zkráceně IBX) je organická sloučenina používaná v organické syntéze jako oxidační činidlo.
Nový!!: Atom a Kyselina jodoxybenzoová · Vidět víc »
Kyselina kaprylová
Kyselina kaprylová je triviální název pro nasycenou mastnou kyselinu s molekulou s osmi atomy uhlíku.
Nový!!: Atom a Kyselina kaprylová · Vidět víc »
Kyselina křemičitá
Příklad prášku kyseliny křemičité. Jako kyselina křemičitá se označuje skupina sloučenin o obecném složení n. Je známo velmi mnoho různých křemičitanů, ale příslušné kyseliny k nim nejsou většinou známy.
Nový!!: Atom a Kyselina křemičitá · Vidět víc »
Kyselina mandlová
Kyselina mandlová (též kyselina fenylglykolová; systematický název je kyselina 2-fenyl-2-hydroxyethanová, sumární vzorec C8H8O3) je aromatická alfa-hydroxykyselina.
Nový!!: Atom a Kyselina mandlová · Vidět víc »
Kyselina máselná
Kyselina máselná, též známá pod systematickým názvem butanová kyselina, je karboxylová kyselina se vzorcem CH3CH2CH2-COOH.
Nový!!: Atom a Kyselina máselná · Vidět víc »
Kyselina mravenčí
Kyselina mravenčí Kyselina mravenčí (lat. acidum formicicum, též acidum formicum), methanová kyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou.
Nový!!: Atom a Kyselina mravenčí · Vidět víc »
Kyselina peroctová
Kyselina peroctová (též kyselina peroxooctová, kyselina peroxyoctová, systematický název kyselina peroxyethanová PAA) je chemická sloučenina ze skupiny organických peroxidů, sumární vzorec je C2H4O3.
Nový!!: Atom a Kyselina peroctová · Vidět víc »
Kyselina pimelová
Kyselina pimelová (kyselina heptandiová) je dikarboxylová kyselina, neboť obsahuje dvě karboxylové skupiny.
Nový!!: Atom a Kyselina pimelová · Vidět víc »
Kyselina propionová
Kyselina propionová (lat. acidum propionicum, též propanoicum nebo methylaceticum, systematický název propanová kyselina) je přirozeně se vyskytující karboxylová kyselina s chemickým vzorcem CH3CH2COOH.
Nový!!: Atom a Kyselina propionová · Vidět víc »
Kyselina trichloroctová
Kyselina trichloroctová je chemická sloučenina s chemickým vzorcem CCl3CO2H.
Nový!!: Atom a Kyselina trichloroctová · Vidět víc »
Kyselina trifluoroctová
Kyselina trifluoroctová (TFA) je chemická sloučenina s chemickým vzorcem CF3CO2H.
Nový!!: Atom a Kyselina trifluoroctová · Vidět víc »
Kyselina vinná
Kyselina vinná (2,3-dihydroxybutandiová kyselina, kyselina dihydroxyjantarová, latinsky acidum tartaricum z řeckého tartaros – peklo, název kvůli hořlavosti a korozivním účinkům).
Nový!!: Atom a Kyselina vinná · Vidět víc »
Kyselina vinylfosfonová
Kyselina vinylfosfonová je organická sloučenina patřící mezi fosfonové kyseliny.
Nový!!: Atom a Kyselina vinylfosfonová · Vidět víc »
Kyseliny
pH indikátorový papír Kyseliny jsou chemické látky, jejichž molekuly ve vodě disociují na vodíkové kationty a anionty kyseliny.
Nový!!: Atom a Kyseliny · Vidět víc »
Kyseliny polythionové
Kyseliny polythionové tvoří skupiny anorganických kyselin síry.
Nový!!: Atom a Kyseliny polythionové · Vidět víc »
Kyslíkaté kyseliny
Kyslíkaté kyseliny neboli oxokyseliny jsou kyseliny, obsahující alespoň jeden atom kyslíku.
Nový!!: Atom a Kyslíkaté kyseliny · Vidět víc »
Larmorova rotace
luminiscenci atomů plynu v baňce Larmorova rotace (též gyrace, cyklotronní pohyb) je pohyb volných elektricky nabitých částic v homogenním magnetickém poli.
Nový!!: Atom a Larmorova rotace · Vidět víc »
Látka
Látka je jednou ze dvou základních forem hmoty (vedle pole).
Nový!!: Atom a Látka · Vidět víc »
Látkové množství
Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky (atomy, ionty, molekuly), fotony záření, ale mohou jimi být např.
Nový!!: Atom a Látkové množství · Vidět víc »
Léon Brillouin
Léon Brillouin (7. srpna 1889 Sèvres – 4. října 1969 New York) byl francouzský fyzik, jenž se zabýval především kvantovou mechanikou a fyzikou pevných látek.
Nový!!: Atom a Léon Brillouin · Vidět víc »
Leó Szilárd
Leó Szilárd v 18 letech Leó Szilárd (11. února 1898, Budapešť – 30. května 1964, La Jolla, Kalifornie) byl americký fyzik maďarsko-židovského původu.
Nový!!: Atom a Leó Szilárd · Vidět víc »
Leukippos z Milétu
Leukippos z Milétu (řecky) (500–440 př. n. l.) byl starořecký filozof. Jako Démokritův předchůdce a učitel je zakladatelem atomismu.
Nový!!: Atom a Leukippos z Milétu · Vidět víc »
Lewisova teorie kyselin a zásad
Lewisova teorie kyselin a zásad definuje pojmy kyselina a zásada nezávisle na pojmu „proton“.
Nový!!: Atom a Lewisova teorie kyselin a zásad · Vidět víc »
Ligand
Ligand je atom, ion nebo molekula, která poskytuje jeden nebo více elektronových párů centrálnímu atomu (ligand vystupuje jako Lewisova báze).
Nový!!: Atom a Ligand · Vidět víc »
Ligáza
DNA-ligáza opravuje poškozenou molekulu DNA Ligáza (z latiny ligāre – spojit nebo slepit dohromady) či také syntetáza je enzym katalyzující napojování molekul za současného odštěpení molekuly s malou molární hmotností (tj. s malým množstvím atomů).
Nový!!: Atom a Ligáza · Vidět víc »
Lineární molekulová geometrie
Lineární molekulová geometrie je molekulová geometrie odpovídající navázání dvou skupin na centrální atom tak, že vazebný úhel má velikost 180°.
Nový!!: Atom a Lineární molekulová geometrie · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Atom a Lithium · Vidět víc »
Livermorium
Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.
Nový!!: Atom a Livermorium · Vidět víc »
Lloyd Quarterman
Lloyd Albert Quarterman (31. května 1918 – červenec 1982) byl americký chemik, který se zabýval zejména studiem fluoru.
Nový!!: Atom a Lloyd Quarterman · Vidět víc »
Loschmidtova konstanta
Loschmidtova konstanta n0, nespr.
Nový!!: Atom a Loschmidtova konstanta · Vidět víc »
Luminiscence
Příklad bioluminiscence u mořských korýšů Luminiscence je spontánní (samovolné) záření (obvykle) pevných nebo kapalných látek, které vzniká jako přebytek záření tělesa nad úrovní jeho tepelného záření v dané spektrální oblasti při dané teplotě, přitom toto záření má určitou dobu doznívání, tedy trvá i po skončení budícího účinku.
Nový!!: Atom a Luminiscence · Vidět víc »
Lymanova série
Lymanova série je série spektrálních čar ve spektru atomu vodíku vznikající při přechodu elektronů mezi základní energetickou hladinou a vyššími energetickými hladinami.
Nový!!: Atom a Lymanova série · Vidět víc »
Magdeburské polokoule
Magdeburské polokoule (1 – lana, 2 – dřevěné tyče, 3 – těsnění (terpentýnovým olejem napuštěná kůže) 4 – vývod s kohoutem pro vyčerpání, 5 – kruh pro upevnění lana) Magdeburské polokoule jsou kovové hemisféry umožňující provádění experimentů s tlakem vzduchu.
Nový!!: Atom a Magdeburské polokoule · Vidět víc »
Magnetický moment
Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.
Nový!!: Atom a Magnetický moment · Vidět víc »
Magnetismus
Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).
Nový!!: Atom a Magnetismus · Vidět víc »
Magnetizace
Magnetizace (též magnetování nebo zmagnetování) představuje fyzikální jev, ke kterému dochází při vložení látky (tělesa) do magnetického pole, a který se projevuje změnou vlastností dané látky.
Nový!!: Atom a Magnetizace · Vidět víc »
Magneton
Slovo magneton může označovat.
Nový!!: Atom a Magneton · Vidět víc »
Mangan
Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Atom a Mangan · Vidět víc »
Marguerite Perey
Marguerite Catherine Perey (19. října 1909 Villemomble – 13. května 1975 Louveciennes) byla francouzská fyzička a studentka Marie Curie.
Nový!!: Atom a Marguerite Perey · Vidět víc »
Marie Curie-Skłodowská
Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.
Nový!!: Atom a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »
Markovnikovovo pravidlo
kyselinou bromovodíkovou Jako Markovnikovovo pravidlo (někdy též nesprávně nazýváno Markovnikovo) se v organické chemii označuje pozorování založené na pravidle Zajcevově.
Nový!!: Atom a Markovnikovovo pravidlo · Vidět víc »
Maser
Část vodíkového maseru Maser (akronym z anglického "Microwave Amplification by Stimulated Emission of Radiation", tj. zesilování mikrovln pomocí stimulované emise záření) je zařízení zesilující a generující (mikrovlnné) koherentní elektromagnetické záření na základě stimulované emise, tedy na stejném principu jako laser.
Nový!!: Atom a Maser · Vidět víc »
Masopust (Durych)
Masopust je krátký historický román Jaroslava Durycha, vydaný v roce 1938 v nakladatelství Melantrich.
Nový!!: Atom a Masopust (Durych) · Vidět víc »
Mastná kyselina
Jako mastné kyseliny se v biochemii označují vyšší monokarboxylové kyseliny.
Nový!!: Atom a Mastná kyselina · Vidět víc »
Mastný aldehyd
Mastné aldehydy jsou aldehydy odvozené od uhlovodíků tvořících mastné kyseliny.
Nový!!: Atom a Mastný aldehyd · Vidět víc »
Mastný alkohol
Mastný alkohol Mastné alkoholy jsou alifatické alkoholy odvozené od tuků a olejů, pocházející z rostlin, ale také syntetizované živočichy a řasami.
Nový!!: Atom a Mastný alkohol · Vidět víc »
Mýdlo
Marseilleské ručně vyráběné jádrové mýdlo Mýdlo (v některých nářečích mýdlí) je směs organických látek v pevné nebo kapalné formě, působící jako anionický tenzid, tedy látka, hromadící se ve fázovém rozhraní a snižující povrchové napětí vodných roztoků. Je používáno jako prostředek osobní hygieny, pro čištění povrchů (zejména odmašťování) a k praní prádla.
Nový!!: Atom a Mýdlo · Vidět víc »
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Nový!!: Atom a Mechanika · Vidět víc »
Mechanika soustavy hmotných bodů
Mechanika soustavy hmotných bodů je část mechaniky, která studuje vlastnosti a příčiny pohybu soustavy hmotných bodů.
Nový!!: Atom a Mechanika soustavy hmotných bodů · Vidět víc »
Mechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa (mechanika dokonale tuhého tělesa, popř. také stereomechanika) je část mechaniky, která se zabývá pohybem tuhého tělesa a silami na ně působícími.
Nový!!: Atom a Mechanika tuhého tělesa · Vidět víc »
Medaile Za zásluhy o rozvoj atomové energie
Medaile Za zásluhy o rozvoj atomové energie je státní vyznamenání Ruské federace založené roku 2015.
Nový!!: Atom a Medaile Za zásluhy o rozvoj atomové energie · Vidět víc »
MESSENGER
MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging – česky „povrch, kosmické prostředí, geochemie a měření Merkuru“; zároveň messenger – posel) byla planetární kosmická sonda NASA k Merkuru, první po 35 letech.
Nový!!: Atom a MESSENGER · Vidět víc »
Messier 87
Messier 87 (také M87, NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxie v souhvězdí Panny.
Nový!!: Atom a Messier 87 · Vidět víc »
Metaloceny
kovu Metaloceny jsou sloučeniny s obecným vzorcem (C5R5)2M, které jsou tvořeny dvěma cyklopentadienylovými kruhy vázanými k atomu kovu.
Nový!!: Atom a Metaloceny · Vidět víc »
Methin
Methinová skupina Methin je funkční skupina se vzorcem.
Nový!!: Atom a Methin · Vidět víc »
Methylace
Methylace (či metylace) je zavedení methylové skupiny -CH3 do molekuly, například ke konkrétní aminokyselině v proteinu nebo k bázi nukleotidu při methylaci DNA.
Nový!!: Atom a Methylace · Vidět víc »
Methylcelulóza
Methylcelulóza (též metylcelulóza) je organická polymerní sloučenina odvození od celulózy.
Nový!!: Atom a Methylcelulóza · Vidět víc »
Methylen
Dichlormethan Methylencyklopropen Karben Methylen je chemická skupina, kde je atom uhlíku vázán se dvěma atomy vodíku.
Nový!!: Atom a Methylen · Vidět víc »
Methylidenkarben
Methylidenkarben je organická sloučenina se vzorcem:C.
Nový!!: Atom a Methylidenkarben · Vidět víc »
Metoda Monte Carlo
Monte Carlo je třída algoritmů pro simulaci systémů.
Nový!!: Atom a Metoda Monte Carlo · Vidět víc »
Metoda vázaných klastrů
Metoda vázaných klastrů nebo spřažených klastrů (CC, z angl. Coupled Cluster) je jedna z ab initio metod pro odhad elektronové korelační energie.
Nový!!: Atom a Metoda vázaných klastrů · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Atom a Metr · Vidět víc »
MHC glykoprotein I. třídy
MHC glykoprotein I. třídy MHC glykoproteiny (gp) I. třídy jsou transmembránové molekuly, jejichž funkcí je prezentace antigenu CD8+ T-buňkám.
Nový!!: Atom a MHC glykoprotein I. třídy · Vidět víc »
Michał Gryziński
Michał Gryziński (29. září 1930 Varšava – 1. června 2004) byl polský jaderný fyzik, specialista na fyziku plazmatu, který formuloval atomový model volného pádu, což je alternativní teoretický model ke stávajícím modelům atomu.
Nový!!: Atom a Michał Gryziński · Vidět víc »
Michail Lomonosov
Michail Vasiljevič Lomonosov (Mišaninská (dnes Lomonosovo) – Petrohrad) byl ruský polyhistor – chemik, fyzik, kromě toho také filozof a básník, historik, teoretik a experimentátor v mnoha dalších oborech.
Nový!!: Atom a Michail Lomonosov · Vidět víc »
Millerovy indexy
Vybrané Millerovy indexy na krychli Millerovy indexy (podle W. H. Millera) jsou indexy definující rovinu atomů v krystalu podle jejích průsečíků s krystalografickými osami tak, že se naleznou průsečíky roviny s třemi základními krystalografickými osami a označí se jako délky hran elementární buňky.
Nový!!: Atom a Millerovy indexy · Vidět víc »
Minerální olej
Láhev minerálního oleje jak se prodává v USA Minerální olej (též ropný olej) je jedním z produktů frakční destilace ropy.
Nový!!: Atom a Minerální olej · Vidět víc »
Mion
Rozpad mionu Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον.
Nový!!: Atom a Mion · Vidět víc »
Mlhovina
galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.
Nový!!: Atom a Mlhovina · Vidět víc »
Model ΛCDM
Model ΛCDM je parametrizací kosmologického modelu velkého třesku, ve kterém se vesmír rozpíná s nenulovou kosmologickou konstantou, označenou jako Λ (velké lambda; jinými slovy – obsahuje temnou energií), a obsahuje studenou temnou hmotu (cold dark matter – CDM).
Nový!!: Atom a Model ΛCDM · Vidět víc »
Model polarizovaného kontinua
Model polarizovaného kontinua (anglicky Polarizable continuum model (PCM)) je model polarizovaného kontinua, používaný při kvantově chemických výpočtech (například pomocí programu Gaussian).
Nový!!: Atom a Model polarizovaného kontinua · Vidět víc »
Mol (jednotka)
Mol (značka mol) je základní fyzikální jednotka látkového množství.
Nový!!: Atom a Mol (jednotka) · Vidět víc »
Molární atomizační entalpie
Molární atomizační entalpie je termodynamická veličina udávající změnu entalpie doprovázející rozštěpení všech dvouatomových molekul v 1 molu látky na jednotlivé samostatné atomy.
Nový!!: Atom a Molární atomizační entalpie · Vidět víc »
Molární hmotnostní konstanta
Molární hmotnostní konstanta je fyzikální konstanta, definovaná jako součin Avogadrovy konstanty a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Atom a Molární hmotnostní konstanta · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Atom a Molekula · Vidět víc »
Molekulová fyzika
Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury.
Nový!!: Atom a Molekulová fyzika · Vidět víc »
Molekulová interakce
Gekon šplhá po skle velice dobře kvůli van der Waalsovým silám Molekulová interakce je slabá síla umožňující sdružování atomů či molekul nízkomolekulárních látek do kapalného a pevného skupenství.
Nový!!: Atom a Molekulová interakce · Vidět víc »
Molekulový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Molekulový orbital je grafické vyjádření prostorové komponenty vlnové funkce elektronu.
Nový!!: Atom a Molekulový orbital · Vidět víc »
Monosacharidy
D-glukosy zobrazené pomocí mikroskopie Nomarského diferenčního interferenčního kontrastu Monosacharidy (z řečtiny monos: jednoduchý, sacchar: cukr) jsou základní sacharidy, které již nelze dále dělit na jednodušší.
Nový!!: Atom a Monosacharidy · Vidět víc »
Moorův zákon
Graf počtu transistorů na různých procesorech v letech 1971–2018 Moorův zákon je empirické pravidlo o exponenciálním růstu výpočetního výkonu obvodů v elektronice, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore.
Nový!!: Atom a Moorův zákon · Vidět víc »
Moscovium
Moscovium (český název moskovium nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK, a nelze ho zatím brát jako konečný; chemická značka Mc) je transuran s protonovým číslem 115.
Nový!!: Atom a Moscovium · Vidět víc »
Moseleyův zákon
Moseleyův fotografický záznam charakteristických rentgenových emisních čar řady prvků od vápníku Ca až po měď Cu a zinek Zn. Moseleyův zákon (podle svého objevitele anglického fyzika Henryho Moseleyho) je empirický zákon popisující rentgenové záření emitované atomy.
Nový!!: Atom a Moseleyův zákon · Vidět víc »
Moucha (film, 1986)
Moucha (v původním anglickém znění The Fly) je americký filmový horor s prvky sci-fi z roku 1986, který režíroval (a zároveň se podílel na scénáři) David Cronenberg.
Nový!!: Atom a Moucha (film, 1986) · Vidět víc »
Nanokrystal
Nanokrystal je částečka z krystalického materiálu o rozměru v řádu jednotek až stovek nanometrů.
Nový!!: Atom a Nanokrystal · Vidět víc »
Neživá příroda
Neživá příroda sestává z takových forem látky, které nejsou považovány za organismy či jejich součásti tvořící naopak živou přírodu.
Nový!!: Atom a Neživá příroda · Vidět víc »
Nekekulovská molekula
Jako nekekulovské molekuly se označují konjugované uhlovodíky, které nelze popsat klasickou kekulovskou strukturou.
Nový!!: Atom a Nekekulovská molekula · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Atom a Nekovy · Vidět víc »
Nenasycená vazba
V chemii je nenasycená vazba (visící vazba) neuspokojená valence na imobilizovaném atomu.
Nový!!: Atom a Nenasycená vazba · Vidět víc »
Nepolární molekula
Nepolární molekula vodíku H2 Nepolární molekuly jsou molekuly, které mají stálý a nulový dipólový moment, protože elektrický náboj je v nich rozložen symetricky.
Nový!!: Atom a Nepolární molekula · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Atom a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Atom a Neutron · Vidět víc »
Neutronová hvězda
Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.
Nový!!: Atom a Neutronová hvězda · Vidět víc »
Neutronové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Neutronové číslo (symbol N) určuje počet neutronů v atomovém jádře nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Atom a Neutronové číslo · Vidět víc »
Nevazebný orbital
Nevazebný orbital nebo nevazebný molekulový orbital je molekulový orbital, jehož obsazení elektrony nemá vliv na řád vazby mezi zúčastněnými atomy.
Nový!!: Atom a Nevazebný orbital · Vidět víc »
NGC 246
NGC 246 (také známá jako Caldwell 56) je planetární mlhovina v souhvězdí Velryby.
Nový!!: Atom a NGC 246 · Vidět víc »
Nihonium
Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.
Nový!!: Atom a Nihonium · Vidět víc »
Nitrid boritý
Nitrid boritý (BN) je anorganická sloučenina patřící mezi nitridy.
Nový!!: Atom a Nitrid boritý · Vidět víc »
Nitril
Nitril Jako nitril se označuje jakákoli organická sloučenina obsahující funkční skupinu -C≡N.
Nový!!: Atom a Nitril · Vidět víc »
Nobelova cena za chemii
Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.
Nový!!: Atom a Nobelova cena za chemii · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziku
Nobelova cena za fyziku je jedna z Nobelových cen, je udělována za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru fyziky.
Nový!!: Atom a Nobelova cena za fyziku · Vidět víc »
Nosič náboje
Nosič náboje je ve fyzice volná částice přenášející elektrický náboj, zejména částice nesoucí elektrický proud v elektrických vodičích.
Nový!!: Atom a Nosič náboje · Vidět víc »
Nové definice SI
alt.
Nový!!: Atom a Nové definice SI · Vidět víc »
Nový Zéland
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku).
Nový!!: Atom a Nový Zéland · Vidět víc »
Nukleonové číslo
Atom s nukleonovým číslem 4, neboť atomové jádro (atom core) obsahuje 2 protony a 2 neutrony. Nukleonové číslo (též hmotnostní číslo, atomové hmotnostní číslo, hmotové číslo, symbol A, z německého slova Atomgewicht - atomová hmotnost) se rovná celkovému počtu nukleonů (tedy protonů a neutronů) v atomovém jádře daného nuklidu.
Nový!!: Atom a Nukleonové číslo · Vidět víc »
Nukleosyntéza
Příklady nukleosyntézy Nukleosyntéza (z lat. nucleus, jádro a řec. synthesis, skládání) je různý druh jaderných procesů, při němž probíhá vznik prvků s vyšší atomovou hmotností než měly výchozí prvky.
Nový!!: Atom a Nukleosyntéza · Vidět víc »
Obloukové svařování
Ruční obloukové svařování Obloukové svařování nebo svařování elektrickým obloukem označuje skupinu metod tavného svařování, u kterých je energie potřebná k roztavení svařovaných ploch dodávaná jako teplo vzniklé při hoření elektrického oblouku.
Nový!!: Atom a Obloukové svařování · Vidět víc »
Octan chromnatý
Octan chromnatý je komplexní sloučenina chromu, která se obvykle vyskytuje jako hydratovaný dimer se vzorcem Cr2(CH3CO2)4(H2O)2, který bývá často zjednodušován na Cr2(OAc)4(H2O)2.
Nový!!: Atom a Octan chromnatý · Vidět víc »
Octan palladnatý
Octan palladnatý je organická sloučenina, palladnatá sůl kyseliny octové.
Nový!!: Atom a Octan palladnatý · Vidět víc »
Odorologie
Odorologie je kriminalistický obor, který se zabývá identifikací osob nebo věcí na základě jejich pachu.
Nový!!: Atom a Odorologie · Vidět víc »
Oktaedrická molekulová geometrie
Oktaedrická (též čtvercově bipyramidální molekulová geometrie) je druh molekulové geometrie, kdy je šest atomů či skupin atomů (ligandů) uspořádáno kolem centrálního atomu takovým způsobem, že vytváří pravidelný osmistěn.
Nový!!: Atom a Oktaedrická molekulová geometrie · Vidět víc »
Októzy
Októza (dříve běžně oktosa) je obecný název monosacharidů, jejichž základ sestává z osmičlenných heterocyklů s jedním heteroatomem kyslíku.
Nový!!: Atom a Októzy · Vidět víc »
Oktetové pravidlo
Periodická tabulka, červený blok jsou ''s-prvky'', žlutý ''p-prvky'', modrý ''d-prvky'', zelený ''f-prvky''. Oktetové pravidlo (také pravidlo osmi elektronů) je základní chemické pravidlo, které říká, že prvky hlavní skupiny z druhé periody chemické periodické tabulky mají tendenci se vázat takovým způsobem, že každý atom má pak ve své vnější energetické vrstvě (valenčním obalu, také valenční sféře) osm elektronů, což mu dává stejnou elektronovou konfiguraci jako vzácný plyn.
Nový!!: Atom a Oktetové pravidlo · Vidět víc »
Optické konstanty
Pojem optické konstanty se vztahuje k popisu šíření světla (a obecně elektromagnetického vlnění) v různých látkách.
Nový!!: Atom a Optické konstanty · Vidět víc »
Optické vlákno
Svazek optických vláken Optické vlákno je skleněné nebo plastové vlákno, které prostřednictvím světla přenáší signály ve směru své podélné osy.
Nový!!: Atom a Optické vlákno · Vidět víc »
Orbitální výtah
kosmického prostoru. Celková odstředivá síla musí vyrovnat celkovou gravitaci, čehož lze dosáhnout prodloužením lana nebo připojením protizávaží. Výtah by měl zůstávat geosynchronně na místě. Jakmile climber vystoupá dostatečně vzhůru, je dále urychlován rotací planety. Diagram není v měřítku. Orbitální výtah nebo vesmírný výtah je hypotetické zařízení, pevně spojující těleso na geostacionární dráze s povrchem Země, případně povrch jiné planety s tělesem na její stacionární dráze.
Nový!!: Atom a Orbitální výtah · Vidět víc »
Organická chemie
Nejjednodušší uhlovodík metan Organická chemie je vědním oborem chemie, který se zabývá strukturou, vlastnostmi, přípravou, reakcemi a využitím organických sloučenin, které obsahují uhlík v kovalentní vazbě.
Nový!!: Atom a Organická chemie · Vidět víc »
Organická sloučenina
aren), patří do skupiny organických sloučenin Organická sloučenina je chemicky čistá látka, jejíž molekuly obsahují vždy jeden nebo více atomů uhlíku.
Nový!!: Atom a Organická sloučenina · Vidět víc »
Organické sloučeniny bismutu
Trifenylbismut Organické sloučeniny bismutu jsou organokovové sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a bismutu.
Nový!!: Atom a Organické sloučeniny bismutu · Vidět víc »
Organické sloučeniny fosforu
Organické sloučeniny fosforu jsou organické sloučeniny obsahující fosfor.
Nový!!: Atom a Organické sloučeniny fosforu · Vidět víc »
Organické sloučeniny hliníku
diisobutylhydridu hlinitého; hliník je znázorněn růžově, uhlík černě a vodík bíle. Organické sloučeniny hliníku, též organohlinité sloučeniny, jsou chemické sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a hliníku.
Nový!!: Atom a Organické sloučeniny hliníku · Vidět víc »
Organismus
Bakterie ''Escherichia Coli'' Organismus (organizmus, zastarale také „ústrojenec“) je v biologii i ekologii biologická entita.
Nový!!: Atom a Organismus · Vidět víc »
Organoborany
Vazba uhlík-bor Organoborany nebo organoborité sloučeniny jsou organické sloučeniny odvozené od boranu (BH3) náhradou jednoho nebo více vodíkových atomů organickými funkčními skupinami.
Nový!!: Atom a Organoborany · Vidět víc »
Otto Stern
Otto Stern (17. února 1888, Żory – 17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik.
Nový!!: Atom a Otto Stern · Vidět víc »
Otto von Guericke
Otto von Guericke (výslovnost i původní způsob psaní: Gericke;, Magdeburg –, Hamburk) byl německý fyzik, politik, vědec a vynálezce, zabývající se fyzikou vakua.
Nový!!: Atom a Otto von Guericke · Vidět víc »
Oxalatonikelnatany
Oxalatonikelnatany jsou komplexní sloučeniny obsahující ligandy tvořené šťavelanovými anionty a atomy či ionty niklu.
Nový!!: Atom a Oxalatonikelnatany · Vidět víc »
Oxandrolon
Oxandrolon (známý také pod obchodní značkou Oxandrin, Anavar, Lonavar), je syntetický perorálně podávaný anabolický androgenní steroid, který byl poprvé dostupný jako lék na předpis ve Spojených státech amerických v roce 1964.
Nový!!: Atom a Oxandrolon · Vidět víc »
Oxid rheniový
Oxid rheniový (ReO3) je jedním z oxidů rhenia, to je v něm přítomno v oxidačním stavu VI.
Nový!!: Atom a Oxid rheniový · Vidět víc »
Oxid xenonový
Oxid xenonový (XeO3) je jeden z oxidů xenonu, získává se úplnou hydrolýzou fluoridu xenonového.
Nový!!: Atom a Oxid xenonový · Vidět víc »
Oxidační číslo
Oxidační číslo (oxidační stav, oxidační stupeň nebo také mocenství) udává počet elektronů investovaných atomem do chemické vazby.
Nový!!: Atom a Oxidační číslo · Vidět víc »
Oxidy uhlíku
Oxidy uhlíku jsou chemické sloučeniny obsahující pouze atomy uhlíku a kyslíku.
Nový!!: Atom a Oxidy uhlíku · Vidět víc »
Oxokyseliny
Oxokyseliny jsou karboxylové kyseliny, které mají v řetězci mimo funkční skupinu nahrazen atom vodíku dvojnou vazbou vázaným atomem kyslíku.
Nový!!: Atom a Oxokyseliny · Vidět víc »
Oxymerkurace
datum přístupu.
Nový!!: Atom a Oxymerkurace · Vidět víc »
Paramagnetismus
Paramagnetismus je forma magnetismu, která se objevuje jen v přítomnosti vnějšího magnetického pole.
Nový!!: Atom a Paramagnetismus · Vidět víc »
Paschenova série
Paschenova série je sérií spekter tvořených v důsledku emise fotonů přes elektron z atomu vodíku přecházející z vyššího orbitalu na orbital 3.
Nový!!: Atom a Paschenova série · Vidět víc »
Pásmo vodivosti
Ve fyzice pevných látek v poli polovodičů a izolantů je pásmo vodivosti rozsah elektronové energie, vyšší než u valenčního pásu, stačí uvolnit elektron z vazby s jeho vlastním atomem a nechat jej volně pohybovat v rámci atomové mřížky materiálu.
Nový!!: Atom a Pásmo vodivosti · Vidět víc »
Pásová struktura
Pásová struktura různých materiálůPásová struktura odpovídá přípustným energetickým stavům všech elektronů v kondenzovaných (pevných) krystalických látkách.
Nový!!: Atom a Pásová struktura · Vidět víc »
Pěstování monokrystalů
Podle vlastností a složení výchozí fáze lze rozdělit růst monokrystalů pevných látek takto: Převážně pro objemové monokrystaly.
Nový!!: Atom a Pěstování monokrystalů · Vidět víc »
Příroda
Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.
Nový!!: Atom a Příroda · Vidět víc »
Přenos elektronu
Přenos elektronu je jev, který nastává, když se elektron přemísťuje z atomu nebo molekuly na jinou podobnou částici.
Nový!!: Atom a Přenos elektronu · Vidět víc »
Přenos elektronu ve vnější sféře
Přesun elektronu ve vnější sféře je druh přenosu elektronu probíhající mezi atomy, molekulami nebo ionty, které zůstávají před přesunem, během něj i po něm nedotčené.
Nový!!: Atom a Přenos elektronu ve vnější sféře · Vidět víc »
Pentakarbonyl železa
Pentakarbonyl železa (též jen karbonyl železa; systematický název pentakarbonylželezo) je sloučenina se vzorcem Fe(CO)5.
Nový!!: Atom a Pentakarbonyl železa · Vidět víc »
Perioda (periodická tabulka)
periodické tabulce (vodorovné řádky) Perioda je vodorovná řada v periodické tabulce prvků.
Nový!!: Atom a Perioda (periodická tabulka) · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Atom a Periodická tabulka · Vidět víc »
Peroxidace lipidů
Mechanismus peroxidace lipidů Peroxidace lipidů (zkráceně peroxidace) je oxidační degradace lipidů.
Nový!!: Atom a Peroxidace lipidů · Vidět víc »
Peter Guthrie Tait
Peter Guthrie Tait (28. dubna 1831, Dalkeith, Skotsko – 4. července 1901, Edinburgh, Skotsko) byl skotský matematik a fyzik.
Nový!!: Atom a Peter Guthrie Tait · Vidět víc »
Peter Zoller
Peter Zoller (* 16. září 1952) je rakouský teoretický fyzik.
Nový!!: Atom a Peter Zoller · Vidět víc »
Pevná látka
Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.
Nový!!: Atom a Pevná látka · Vidět víc »
Pevný kyslík
Fázový diagram pevného kyslíku Pevný kyslík vzniká za normálního tlaku při teplotách pod -218,79 °C (54,36 K).
Nový!!: Atom a Pevný kyslík · Vidět víc »
Pierre Auger
Pierre Victor Auger (14. května 1899 Paříž – 25. prosince 1993) byl francouzský fyzik.
Nový!!: Atom a Pierre Auger · Vidět víc »
Piers Bizony
Piers Bizony je americký spisovatel, publicista, organizátor výstav a také režisér televizních dokumentů.
Nový!!: Atom a Piers Bizony · Vidět víc »
Pieter Zeeman
Pieter Zeeman (25. května 1865 Zonnemaire – 9. října 1943 Amsterdam) byl nizozemský fyzik.
Nový!!: Atom a Pieter Zeeman · Vidět víc »
Planetární mlhovina
Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.
Nový!!: Atom a Planetární mlhovina · Vidět víc »
Plastocyanin
Struktura plastocyaninu Plastocyanin (Pc) je protein, který se účastní fotosyntetického elektronového transportního řetězce.
Nový!!: Atom a Plastocyanin · Vidět víc »
Platónské těleso
Platónské těleso je v geometrii pravidelný konvexní mnohostěn (polyedr) v prostoru, tj.
Nový!!: Atom a Platónské těleso · Vidět víc »
Plazma
Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.
Nový!!: Atom a Plazma · Vidět víc »
Plazmová lampa
Plazmová lampa Plazmová lampa je druh dekorativního osvětlovacího tělesa.
Nový!!: Atom a Plazmová lampa · Vidět víc »
Pokovování
Průmyslové galvanické pokovování - galvanovna pro výrobu desek plošných spojů Pokovování je jedna z metod povrchové úpravy kovů či jiných materiálů (například plastů).
Nový!!: Atom a Pokovování · Vidět víc »
Polarita
Polarita je:;obecně.
Nový!!: Atom a Polarita · Vidět víc »
Polární rozpouštědlo
Polární rozpouštědla jsou rozpouštědla, která jsou tvořena polárními molekulami, tedy molekulami s nenulovým dipólovým momentem.
Nový!!: Atom a Polární rozpouštědlo · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Atom a Polovodič · Vidět víc »
Polyadice
Polyadice je reakce, při které podobně jako při polymeraci a polykondenzaci vzniká polymer.
Nový!!: Atom a Polyadice · Vidět víc »
Polychlorované bifenyly
Polychlorované bifenyly (PCB, PCBs) jsou skupinou perzistentních látek vznikajících chlorací bifenylů.
Nový!!: Atom a Polychlorované bifenyly · Vidět víc »
Polyjodidy
Polyjodidy jsou třídou polyhalogenových iontů složenou pouze z atomů jodu.
Nový!!: Atom a Polyjodidy · Vidět víc »
Polymer
Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.
Nový!!: Atom a Polymer · Vidět víc »
Polysulfid vápenatý
Jako polysulfid vápenatý se označuje množina vápenatých solí, kde je síra ve formě řetězců atomů o různé délce.
Nový!!: Atom a Polysulfid vápenatý · Vidět víc »
Porcelán
Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.
Nový!!: Atom a Porcelán · Vidět víc »
Porucha krystalické mřížky
Poruchy krystalové mřížky jsou vady v krystalické struktuře, které mohou ovlivnit jeho vlastnosti.
Nový!!: Atom a Porucha krystalické mřížky · Vidět víc »
Postulát
Postulát je jedním ze základních pojmů logiky, přírodních věd (zejména fyziky) i filozofie a označuje výchozí předpoklad, který je v dané teorii přijímán jako pravdivý.
Nový!!: Atom a Postulát · Vidět víc »
Pralátka
Athénská škola Pralátka byla jedním z ústředních pojmů starořecké filozofie, zvláště v jejím předsokratovském období.
Nový!!: Atom a Pralátka · Vidět víc »
Princip korespondence
Princip korespondence je princip, který se používá ve fyzice.
Nový!!: Atom a Princip korespondence · Vidět víc »
Prineha Narang
Prineha Narang (* 27. září 1989) je americká fyzička a vědkyně zabývající se interdisciplinárními oblastmi na pomezí fyziky, chemie a inženýrství.
Nový!!: Atom a Prineha Narang · Vidět víc »
Projekt Manhattan
První testovací jaderný výbuch ''Trinity'' v roce 1945 Projekt Manhattan je pozdější hovorová zkratka pro Manhattan Engineering District (MED), tedy krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války.
Nový!!: Atom a Projekt Manhattan · Vidět víc »
Propylenglykol
Propylenglykol, známý také pod svým systematickým názvem propan-1,2-diol (též 1,2-dihydroxypropan, methylethylglykol nebo methylethylenglykol), je organická sloučenina (diol), obvykle slabě sladká viskózní kapalina bez barvy a zápachu, hygroskopická a mísitelná s vodou, acetonem a chloroformem.
Nový!!: Atom a Propylenglykol · Vidět víc »
Prostetická skupina
Schéma reakce rozkladu substrátu pomocí prostetické skupiny pevně navázané na enzym. Prostetická skupina (ze starořeckého προστίθημι, česky předřadit) je kofaktor, který je tvořen nízkomolekulární nebílkovinnou složkou enzymu a umožňuje jeho katalytický účinek.
Nový!!: Atom a Prostetická skupina · Vidět víc »
Prostorová analýza
Prostorová analýza, nebo též prostorová statistika, zahrnuje některé z formálních technik, které studují entity pomocí jejich topologické, geometrické nebo geografické vlastnosti.
Nový!!: Atom a Prostorová analýza · Vidět víc »
Prostorová analýza dat
Prostorovou analýzu lze definovat jako techniku, která se snaží popsat existující vzory v prostorových datech a stanovit vztahy mezi různými geografickými proměnnými.
Nový!!: Atom a Prostorová analýza dat · Vidět víc »
Protodeborace
Průběh jednoduché protodeborace Protodeborace nebo protodeborylace je chemická reakce, při které dochází k protonolýze boronové kyseliny (nebo jiné organoboranové sloučeniny) a vazba uhlík–bor je nahrazena vazbou uhlík–vodík.
Nový!!: Atom a Protodeborace · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Atom a Proton · Vidět víc »
Protonace
Protonace benzenu na arenium Jako protonace se v chemii označuje přidání protonu (H+) k atomu, molekule nebo iontu.
Nový!!: Atom a Protonace · Vidět víc »
Protonové číslo
Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony. Protonové číslo (též atomové číslo, velikost kladného náboje, symbol Z) označuje počet protonů v jádru daného atomu nebo obecně v atomech daného prvku.
Nový!!: Atom a Protonové číslo · Vidět víc »
Prstencová mlhovina
Prstencová mlhovina (také Messier 57, M57 nebo NGC 6720) je planetární mlhovina v souhvězdí Lyry.
Nový!!: Atom a Prstencová mlhovina · Vidět víc »
Pseudohalogenidy
Pseudohalogenidy jsou polyatomové analogy halogenidů.
Nový!!: Atom a Pseudohalogenidy · Vidět víc »
Psychotronika
Psychotronika je varianta parapsychologie, kterou tak na konci 60.
Nový!!: Atom a Psychotronika · Vidět víc »
PubChem
PubChem je databáze chemických sloučenin.
Nový!!: Atom a PubChem · Vidět víc »
PyMOL
PyMOL je neziskový multiplatformní software s open source licencí sponzorovaný samotnými uživateli.
Nový!!: Atom a PyMOL · Vidět víc »
Pyrazol
Pyrazol je heterocyklická dusíkatá sloučenina, založená na pětičlenném kruhu složeném ze tří atomů uhlíku a dvou atomů dusíku na sousedních pozicích.
Nový!!: Atom a Pyrazol · Vidět víc »
Pyrethrin
Pyrethrin I, R.
Nový!!: Atom a Pyrethrin · Vidět víc »
Pyrimidin
Pyrimidin je šestičlenná heterocyklická aromatická organická sloučenina podobná benzenu a pyridinu.
Nový!!: Atom a Pyrimidin · Vidět víc »
Pyryliové soli
Pyrylium je kation se vzorcem C5H5O+, skládající se z šestičlenného cyklu tvořeného pěti atomy uhlíku, kde je na každý navázán jeden vodík, a jeden kladně nabitý trojvazný atom kyslíku.
Nový!!: Atom a Pyryliové soli · Vidět víc »
QM/MM
QM/MM metody jsou metody molekulového modelování, které v sobě kombinují sílu kvantově mechanických výpočtů spolu s efektivností molekulárně mechanických simulací.
Nový!!: Atom a QM/MM · Vidět víc »
Radikálová substituce
Radikálové reakce nejsou běžné jako polární reakce, avšak jsou důležité při některých průmyslových procesech a v četných biologických procesech.
Nový!!: Atom a Radikálová substituce · Vidět víc »
Radioaktivita
Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.
Nový!!: Atom a Radioaktivita · Vidět víc »
Radiokarbonová metoda datování
Radiokarbonová metoda datování (též uhlíková nebo radiouhlíková metoda) je chemicko-fyzikální metoda určená pro zjištění stáří biologického materiálu.
Nový!!: Atom a Radiokarbonová metoda datování · Vidět víc »
Ramanova spektroskopie
Ramanova spektroskopie je nedestruktivní spektroskopická metoda analytické chemie patřící mezi metody elektromagnetické spektroskopie.
Nový!!: Atom a Ramanova spektroskopie · Vidět víc »
Ramanovský laser
Ramanovský laser je druh laseru využívající Ramanův jev, jejž objevil roku 1928 pozdější nositel Nobelovy cena za fyziku Chandrasekhara Venkata Raman.
Nový!!: Atom a Ramanovský laser · Vidět víc »
Rayleighův rozptyl
Načervenalé sluneční světlo těsně nad obzorem a modrá barva nebe jsou důsledkem Rayleighova rozptylu. Rayleighův rozptyl je rozptyl světla nebo jiného elektromagnetického záření na částicích podstatně menších než vlnová délka záření.
Nový!!: Atom a Rayleighův rozptyl · Vidět víc »
Redoxní pár
Redoxní pár (také oxidačně-redukční pár) je dílčí reakce, která je součástí redoxní reakce.
Nový!!: Atom a Redoxní pár · Vidět víc »
Redoxní reakce
Redoxní reakcí je i hoření Koroze je redoxní reakce s nepříjemnými dopady pro průmysl Reakce silného oxidačního a redukčního činidla. Redoxní reakce (také oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů.
Nový!!: Atom a Redoxní reakce · Vidět víc »
Redukční eliminace
Redukční eliminace je reakce v organokovové chemii, při níž se oxidační číslo centrálního kovového atomu snižuje za tvorby nové kovalentní vazby mezi dvěma ligandy.
Nový!!: Atom a Redukční eliminace · Vidět víc »
Rekombinace plazmatu
Rekombinace plazmatu je proces, při kterém pozitivní ionty z plazmatu zachytávají volné (energetické) elektrony a kombinují se s elektrony nebo negativními ionty na nové neutrální atomy (plyn).
Nový!!: Atom a Rekombinace plazmatu · Vidět víc »
Relativismus
Relativismus (z lat. relativus, poměrný, vztažný) může označovat velmi široké spektrum postojů a názorů, které obvykle netvoří žádný soudržný systém.
Nový!!: Atom a Relativismus · Vidět víc »
Relativní atomová hmotnost
Nukleonové číslo a relativní atomová hmotnost (zaokrouhlená) pro vodík Relativní atomová hmotnost (též poměrná atomová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Atom a Relativní atomová hmotnost · Vidět víc »
Relativní molekulová hmotnost
Relativní molekulová hmotnost (též poměrná molekulová hmotnost) je podíl klidové hmotnosti molekuly a atomové hmotnostní konstanty.
Nový!!: Atom a Relativní molekulová hmotnost · Vidět víc »
Reliktní záření
Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.
Nový!!: Atom a Reliktní záření · Vidět víc »
Rentgenová krystalografie
Klasické difrakční spektrum práškového materiálu Rentgenová strukturní analýza (v biochemii často nazývána rentgenová krystalografie,,, nebo) je analytická metoda zabývající se studiem interakce krystalických vzorků s rentgenovým zářením, která umožňuje určit absolutní strukturu molekul, tj.
Nový!!: Atom a Rentgenová krystalografie · Vidět víc »
Rentgenové záření
Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.
Nový!!: Atom a Rentgenové záření · Vidět víc »
Richard Laming
Richard Laming (1798–3. května 1879) byl britský chirurg, přírodní filozof, vynálezce, chemik a průmyslník.
Nový!!: Atom a Richard Laming · Vidět víc »
Ricinový olej
Ricinový olej Semena skočce obecného Ricinový olej je rostlinný olej získávaný ze semen skočce obecného (ricinovníku, Ricinus communis).
Nový!!: Atom a Ricinový olej · Vidět víc »
Robert Henry Dicke
Robert Henry Dicke (9. května 1916 – 4. března 1997) byl americký fyzik známý svými významný příspěvky v oblasti astrofyziky, kosmologie a atomové fyziky.
Nový!!: Atom a Robert Henry Dicke · Vidět víc »
Robert Hofstadter
urychlovač Mark III, na němž Robert Hofstadter studoval strukturu nukleonů Robert Hofstadter (5. února 1915 – 17. listopadu 1990) byl americký fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1961 s R. L. Mössbauerem) za studium struktury nukleonů pomocí rozptylu elektronů na atomových jádrech.
Nový!!: Atom a Robert Hofstadter · Vidět víc »
Robert Mulliken
Robert Sanderson Mulliken (7. června 1896 Newburyport, USA – 31. října 1986 Arlington, USA) byl americký chemik.
Nový!!: Atom a Robert Mulliken · Vidět víc »
Rozlišení kvantových stavů
Cílem rozlišení kvantových stavů je na základě jednoho kvantového měření s co nejmenší chybou určit, v jakém stavu se měřený systém před měřením nacházel. V obecném případě vždy dochází s jistou malou pravděpodobností k výskytu chybného určení. Pojmem rozlišení kvantových stavů (popř. diskriminace kvantových stavů) se souhrnně označují kvantově-informatické techniky, s jejichž pomocí lze provedením malého počtu měření na fyzikálním systému identifikovat jeho konkrétní kvantový stav.
Nový!!: Atom a Rozlišení kvantových stavů · Vidět víc »
Rtuť
Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek.
Nový!!: Atom a Rtuť · Vidět víc »
Ruđer Bošković
Ruđer Josip Bošković (italsky Ruggero Giuseppe Boscovich, též psán Roger či Ruder Boškovič apod., 18. května 1711, Dubrovník – 13. února 1787, Milán) byl fyzik, astronom, matematik, filozof, teolog, diplomat, básník a jezuita narozený na území dnešního Chorvatska.
Nový!!: Atom a Ruđer Bošković · Vidět víc »
Rubidium
Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Atom a Rubidium · Vidět víc »
Rutherfordův experiment
Rutherfordův experiment nebo také Geigerův–Marsdenův experiment byl experiment provedený Hansem Geigerem a Ernestem Marsdenem pod vedením Ernesta Rutherforda v roce 1909 v Manchesteru.
Nový!!: Atom a Rutherfordův experiment · Vidět víc »
Rutherfordův model atomu
Rutherfordův model atomu. Rutherfordův model atomu (též planetární model atomu) je model atomu, který navrhl Ernest Rutherford v roce 1911 na základě analýzy experimentů Geigera a Marsdena.
Nový!!: Atom a Rutherfordův model atomu · Vidět víc »
Rychlost světla
Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu (stručně též „světelná rychlost“ bez nutnosti uvádět ještě „ve vakuu“) je definována jako fázová rychlost postupného elektromagnetického vlnění ve vakuu.
Nový!!: Atom a Rychlost světla · Vidět víc »
Rydbergova konstanta
Rydbergova konstanta je fyzikální konstanta pojmenovaná po švédském fyzikovi Johannesu Rydbergovi.
Nový!!: Atom a Rydbergova konstanta · Vidět víc »
Sacharidy
Sacharidy (z lat. saccharum.
Nový!!: Atom a Sacharidy · Vidět víc »
Síla
Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.
Nový!!: Atom a Síla · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Atom a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Segregace (tuhnutí)
Segregace je proces vzniku nerovnoměrného chemického složení ve výsledné struktuře látek při nerovnoměrném tuhnutí roztoků.
Nový!!: Atom a Segregace (tuhnutí) · Vidět víc »
Sekunda
Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod.) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.
Nový!!: Atom a Sekunda · Vidět víc »
Seskvioxidy
Seskvioxidy, též sesquioxidy jsou oxidy vždy s třemi atomy kyslíku a dvěma atomy jiného prvku (R2O3).
Nový!!: Atom a Seskvioxidy · Vidět víc »
Seznam vědních disciplín
Seznam vědních disciplín obsahuje abecední soupis nauk, oborů a pomocných věd, které splňují definici vědy.
Nový!!: Atom a Seznam vědních disciplín · Vidět víc »
Sférické harmonické funkce
Sférické harmonické funkce jsou ortogonální řešení úhlové části Laplaceovy rovnice vyjádřená ve sférických souřadnicích.
Nový!!: Atom a Sférické harmonické funkce · Vidět víc »
Sigmatropní reakce
Sigmatropní reakce je pericyklická organická reakce, při níž dochází k přeměně jedné vazby σ na jinou vazbu σ při nekatalyzované vnitromolekulární reakci.
Nový!!: Atom a Sigmatropní reakce · Vidět víc »
Silicidy
Silicidy jsou sloučeniny křemíku s elektropozitivnějšími prvky.
Nový!!: Atom a Silicidy · Vidět víc »
Silikon
Silikon může být použit jako jednoduchý těsnící prostředek proti pronikání vody či vzduchu. Lžíce a naběračka na těstoviny vyrobená ze silikonu. Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem n, kde R je organický substituent.
Nový!!: Atom a Silikon · Vidět víc »
Silikonový olej
Silikonové oleje (polymerizované siloxany) jsou křemíkové analogy uhlíkových organických sloučenin a mohou tvořit (relativně) dlouhé a složité molekuly založené na křemíku namísto uhlíku.
Nový!!: Atom a Silikonový olej · Vidět víc »
Sirotci oblohy
Sirotci oblohy (v anglickém originálu Orphans of the Sky) je vědeckofantastický román amerického spisovatele Roberta A. Heinleina vydaný knižně v roce 1963.
Nový!!: Atom a Sirotci oblohy · Vidět víc »
Skupenství
Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.
Nový!!: Atom a Skupenství · Vidět víc »
Skupina
Skupina může označovat.
Nový!!: Atom a Skupina · Vidět víc »
Sociální fyzika
Sociální fyzika se zabývá studiem sociálních systémů a sociálních fenoménů za využití fyzikálních metod.
Nový!!: Atom a Sociální fyzika · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Atom a Sodík · Vidět víc »
Spektrální čára
Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.
Nový!!: Atom a Spektrální čára · Vidět víc »
Spektrometrie laserem buzeného plazmatu
Spektroskopie laserem buzeného plazmatu, zkratka LIBS (z anglického názvu Laser-Induced Breakdown Spectroscopy), je novodobá metoda analytické chemie, pracující na principu atomové emisní spektrometrie (AES).
Nový!!: Atom a Spektrometrie laserem buzeného plazmatu · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Atom a Spektroskopie · Vidět víc »
Spinové kvantové číslo
Spinové kvantové číslo je v atomové fyzice kvantové číslo, které parametrizuje vnitřní moment hybnosti (spinový moment hybnosti nebo prostě spin) dané částice.
Nový!!: Atom a Spinové kvantové číslo · Vidět víc »
Srđan Plavšić
Srđan Plavšić (srbskou cyrilicí Срђан Плавшић; * 3. prosince 1995 Novi Sad) je srbský profesionální fotbalista, který hraje na pozici křídelníka za polský klub Raków Częstochowa.
Nový!!: Atom a Srđan Plavšić · Vidět víc »
Srpen 2019
; 1. srpna − čtvrtek; 2. srpna − pátek; 4. srpna − neděle Flyboard; 6. srpna − úterý Slitek čistého zlata; 7. srpna − středa; 8. srpna − čtvrtek; 9. srpna − pátek; 10. srpna − sobota; 13. srpna − úterý Hraboš polní; 15. srpna − čtvrtek Elektrárna Akademik Lomonosov; 16. srpna − pátek; 19. srpna − pondělí zatímco si vládní ofenziva proti městu Chán Šajchún vyžádala desítky mrtvých.
Nový!!: Atom a Srpen 2019 · Vidět víc »
Starkův jev
Starkův jev - vodík Jako Starkův jev (Starkův efekt) se ve fyzice označuje štěpení spektrálních čar v důsledku změny vlnové délky emitovaného fotonu, která je způsobena působením silného příčného elektrického pole na zdroj záření, tedy atom.
Nový!!: Atom a Starkův jev · Vidět víc »
Statická elektřina
Statická elektřina je označení pro jevy, způsobené nashromážděním elektrického náboje na povrchu různých těles a předmětů a jejich výměnou při vzájemném kontaktu.
Nový!!: Atom a Statická elektřina · Vidět víc »
Stechiometrie
Schéma reakce metanu s kyslíkem za vzniku oxidu uhličitého a vody. Rovnice je vyčíslena tak, aby odpovídala kvantitativním zákonitostem - stechiometrii. Stechiometrie je část chemie zabývající se kvantitativními zákonitostmi při chemických reakcích a používá výpočty založené na chemických vzorcích a rovnicích.
Nový!!: Atom a Stechiometrie · Vidět víc »
Stereocentrum
aminokyseliny Stereocentrum nebo stereogenní centrum je část molekuly, nemusí nutně jít o atom, na kterou je navázáno více substituentů takovým způsobem, že výměna libovolných dvou z nich vytvoří jiný stereoizomer.
Nový!!: Atom a Stereocentrum · Vidět víc »
Stereochemie
Dělení izomerů. Stereochemie se zaměřuje na stereoizomery. Stereochemie (stereo znamená trojrozměrnost, zkracuje se také na 3D chemie) je vědní obor chemie, který se zabývá prostorovým uspořádáním atomů v molekulách a jeho vlivem na vlastnosti molekul a průběh chemických reakcí. Stereochemie se zaměřuje na stereoizomery, které mají podle definice stejný molekulární vzorec a sekvenci vázaných atomů (konstituce), ale liší se trojrozměrnou orientací svých atomů v prostoru.
Nový!!: Atom a Stereochemie · Vidět víc »
Sterkfontein
''Poloha Sterkfontein na mapě jižní Afriky'' Sterkfontein je krasová jeskyně, nacházející se v Jihoafrické republice, severozápadně od Johannesburgu (provincie Gauteng) v údolí řeky Blaauwbank.
Nový!!: Atom a Sterkfontein · Vidět víc »
Sternův–Gerlachův experiment
Sternův–Gerlachův experiment je experiment kvantové mechaniky při němž bylo zjištěno, že prostorová orientace momentu hybnosti je kvantovaná.
Nový!!: Atom a Sternův–Gerlachův experiment · Vidět víc »
Straka v říši entropie
Straka v říši entropie je souborem 9 fyzikálních bajek ze života.
Nový!!: Atom a Straka v říši entropie · Vidět víc »
Stroncium-90
Stroncium-90 (90Sr) je radioaktivní izotop stroncia.
Nový!!: Atom a Stroncium-90 · Vidět víc »
Struktura (rozcestník)
Pojem struktura může značit.
Nový!!: Atom a Struktura (rozcestník) · Vidět víc »
Strukturní elektronový vzorec
Strukturní vzorec Strukturní elektronový vzorec vyjadřuje rozmístění valenčních elektronů v molekule látky.
Nový!!: Atom a Strukturní elektronový vzorec · Vidět víc »
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Nový!!: Atom a Subatomární částice · Vidět víc »
Substituční reakce
Substituční reakce (latinsky substituere, česky nahradit) je chemická reakce, při které je atom nebo funkční skupina v molekule nahrazen jiným atomem nebo skupinou.
Nový!!: Atom a Substituční reakce · Vidět víc »
Substituent
V organické chemii a biochemii se jako substituent označuje atom nebo skupina atomů, které nahrazují atom vodíku na původním (rodičovském) řetězci uhlovodíku.
Nový!!: Atom a Substituent · Vidět víc »
Sulfamid
Sulfamid (diamid kyseliny sírové, také amid sulfurylu) je anorganická sloučenina se vzorcem H2NSO2NH2.
Nový!!: Atom a Sulfamid · Vidět víc »
Sulfoxidy
Sulfinylová skupina Sulfoxidy jsou sloučeniny obsahující sulfinylovou funkční skupinu navázanou na dva atomy uhlíku.
Nový!!: Atom a Sulfoxidy · Vidět víc »
Sulfuryl
Struktura sulfurylové skupiny Sulfuryl nebo také sulfurylová skupina je funkční skupina sestávající z atomu síry kovalentně vázaného na dva atomy kyslíku (O2SX2).
Nový!!: Atom a Sulfuryl · Vidět víc »
Světlo
Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.
Nový!!: Atom a Světlo · Vidět víc »
Světový čas
Světový čas, také univerzální čas, zkratkou UT (z anglického názvu Universal Time) je systém určení času založený na rotaci Země.
Nový!!: Atom a Světový čas · Vidět víc »
Symbol prvku
Takto je většinou zobrazený prvek v periodické soustavě prvků Symbol prvku, též značka prvku je grafické znázornění prvku nebo atomu tohoto prvku v textu a ve vzorcích chemických sloučenin.
Nový!!: Atom a Symbol prvku · Vidět víc »
Takticita
Takticita (z řečtiny: τακτικός, „vztahující se k uspořádání nebo pořádku“) je vlastnost polymeru udávající, jak jsou substituenty v makromolekule uspořádány.
Nový!!: Atom a Takticita · Vidět víc »
Tautomerie
Tautomery Tautomerie (též tautomerismus) je forma izomerie organických sloučenin, kdy mohou jednotlivé izomery (nazývané zde tautomery) snadno přecházet v jiné reakcí zvanou tautomerizace.
Nový!!: Atom a Tautomerie · Vidět víc »
Těleso
isbn.
Nový!!: Atom a Těleso · Vidět víc »
Technická chyba (povídka)
Technická chyba (anglicky „Technical Error“, nebo též pod názvem „The Reversed Man“) je vědeckofantastická povídka britského spisovatele Arthura C. Clarka z roku 1946.
Nový!!: Atom a Technická chyba (povídka) · Vidět víc »
Technologie série Nadace
Tento článek pojednává o technologiích použitých v epické science fiction sáze Nadace, kterou v průběhu 49 let napsal Isaac Asimov.
Nový!!: Atom a Technologie série Nadace · Vidět víc »
Teleologie
Teleologie (řecky: telos, cíl, účel – pozor, nezaměňovat s teologií) znamená.
Nový!!: Atom a Teleologie · Vidět víc »
Teorie kyselin a zásad
Indikátorový papír pH Kyseliny (též acidy, z) a zásady (též alkálie nebo báze, z) jsou chemické látky, které se vyznačují specifickými acido-bazickými vlastnostmi.
Nový!!: Atom a Teorie kyselin a zásad · Vidět víc »
Teorie zániku vesmíru
Teorie zániku vesmíru.
Nový!!: Atom a Teorie zániku vesmíru · Vidět víc »
Termika
Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.
Nový!!: Atom a Termika · Vidět víc »
Tetraedrická molekulová geometrie
Tetraedrická molekulová geometrie je druh molekulové geometrie, ve kterém jsou na centrální atom navázány čtyři substituenty umístěné ve vrcholech čtyřstěnu.
Nový!!: Atom a Tetraedrická molekulová geometrie · Vidět víc »
Tetrajoddifosfan
Tetrajoddifosfan (P2I4) je anorganická sloučenina fosforu a jodu.
Nový!!: Atom a Tetrajoddifosfan · Vidět víc »
Tetrakarbonyl niklu
Tetrakarbonyl niklu (též karbonyl niklu; název podle IUPAC: tetrakarbonylnikl) je sloučenina se vzorcem Ni(CO)4.
Nový!!: Atom a Tetrakarbonyl niklu · Vidět víc »
Tetrakis(hydroxymethyl)fosfoniumchlorid
Tetrakis(hydroxymethyl)fosfoniumchlorid (zkráceně THPC) je organická sloučenina, derivát fosfanu se vzorcem Cl.
Nový!!: Atom a Tetrakis(hydroxymethyl)fosfoniumchlorid · Vidět víc »
Tetrakis(trifenylfosfin)palladium
Tetrakis(trifenylfosfin)palladium je chemická sloučenina se vzorcem, používaná jako katalyzátor v organické syntéze.
Nový!!: Atom a Tetrakis(trifenylfosfin)palladium · Vidět víc »
Tetramethylethylendiamin
Tetramethylethylendiamin (zkráceně TMEDA nebo TEMED) je organická sloučenina se vzorcem (CH3)2NCH2CH2N(CH3)2.
Nový!!: Atom a Tetramethylethylendiamin · Vidět víc »
Theodore Harold Maiman
Theodore Harold Maiman (11. července 1927 – 5. května 2007) byl americký fyzik a inženýr, považovaný za vynálezce prvního funkčního laseru.
Nový!!: Atom a Theodore Harold Maiman · Vidět víc »
Thiokarboxylové kyseliny
Thiokarboxylové kyseliny jsou organické sloučeniny odvozené od karboxylových kyselin náhradou kyslíkového atomu v karboxylové skupině atomem síry.
Nový!!: Atom a Thiokarboxylové kyseliny · Vidět víc »
Thiokyanatan
Thiokyanatan (též sulfokyanatan, thiokyanid nebo dříve rhodanid) je funkční skupina odvozená od kyseliny thiokyanaté a tvořící sloučeniny iontové založené na − a konjugované zásady). Mezi typické sloučeniny patří bezbarvé soli thiokyanatan draselný a sodný. Jako thiokyanatany se označují také organické sloučeniny obsahující funkční skupinu SCN.
Nový!!: Atom a Thiokyanatan · Vidět víc »
Thomsonův model atomu
Schematické znázornění Thompsonova modelu statického atomu. Tento model atomu zvaný Thomsonův model atomu (nazývaný také Pudinkový model) navrhl objevitel elektronu (1897) Joseph John Thomson v roce 1904 ještě před objevem atomového jádra.
Nový!!: Atom a Thomsonův model atomu · Vidět víc »
Thymol
Thymol (též známý jako isopropylmethylfenol, IPMP, isopropyl-m-kresol nebo hydroxycymen), je monoterpenový fenolový derivát cymenu, C10H14OH, izomerický s karvakrolem a obsažený v silici tymiánu.
Nový!!: Atom a Thymol · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Atom a Titan (prvek) · Vidět víc »
Titus Lucretius Carus
Titus Lucretius Carus (okolo 97 př. n. l. – 55 př. n. l.) byl římský básník a filosof.
Nový!!: Atom a Titus Lucretius Carus · Vidět víc »
Tlak
Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.
Nový!!: Atom a Tlak · Vidět víc »
Triózy
karbonylová skupina je na konci řetězce ketotrióza, protože karbonylová skupina je středem řetězce. Trióza je monosacharid obsahující tři atomy uhlíku.
Nový!!: Atom a Triózy · Vidět víc »
Trifenylfosfinoxid
Trifenylfosfinoxid je organická sloučenina se vzorcem OP(C6H5)3.
Nový!!: Atom a Trifenylfosfinoxid · Vidět víc »
Trinity (jaderný test)
Jediná barevná fotografie testu Trinity, foto: Jack Aeby Trinity (svatá trojice) byl historicky první jaderný test.
Nový!!: Atom a Trinity (jaderný test) · Vidět víc »
Trisoxalatoželezitany
Trisoxalatoželezitany jsou soli trisoxalatoželezitanového aniontu (3−).
Nový!!: Atom a Trisoxalatoželezitany · Vidět víc »
Trojná vazba
Jako trojná vazba se v chemii označuje chemická vazba mezi dvěma atomy, jíž se účastní šest vazebných elektronů namísto obvyklých dvou.
Nový!!: Atom a Trojná vazba · Vidět víc »
Tuhé těleso
Tuhé těleso (dokonale tuhé těleso, absolutně tuhé těleso, nedeformovatelné těleso) je pro danou úlohu těleso, jehož tvar ani objem se v této úloze účinkem působících sil nemění.
Nový!!: Atom a Tuhé těleso · Vidět víc »
Tuhý roztok
Tuhý roztok je slitina dvou kovů nebo kovu a nekovu vytvářející zdánlivě homogenní strukturu.
Nový!!: Atom a Tuhý roztok · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Atom a Uhlík · Vidět víc »
Uhlíkové vlákno
Uhlíkové vlákno o průměru 6 μm v porovnání s lidským vlasem. Uhlíkové vlákno (též karbonové vlákno, z angl. carbon fibre) je název pro vlákno obsahující uhlík v různých modifikacích.
Nový!!: Atom a Uhlíkové vlákno · Vidět víc »
Uhlovodíky
Uhlovodíky jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly se skládají pouze z atomů uhlíku (C) a vodíku (H).
Nový!!: Atom a Uhlovodíky · Vidět víc »
Undulózní zhášení
ortorule, které se projevuje postupným zhasínáním a rozvěcením částí zrna (pohybující se tmavý stín přes zrno) při otáčení stolku mikroskopu. Jednolité zrno křemene s dobře patrným undulózním zhášením Undulózní zhášení je zvláštní forma optického chování některých minerálů pod zkříženými nikoly v mikroskopu, které se projevuje postupným zhasínáním částí zrna a jejich opětovným rozsvěcením.
Nový!!: Atom a Undulózní zhášení · Vidět víc »
Univerzita v Cambridgi
Univerzita v Cambridgi, či Cambridgeská univerzita (anglicky University of Cambridge, často také Cambridge University, latinsky Universitas Cantabrigiensis) je druhá nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa.
Nový!!: Atom a Univerzita v Cambridgi · Vidět víc »
Ununennium
Ununennium, nebo eka-francium, je dočasný název zatím neobjeveného prvku periodické tabulky, který má provizorní značku Uue.
Nový!!: Atom a Ununennium · Vidět víc »
Urychlovač částic
Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.
Nový!!: Atom a Urychlovač částic · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Atom a Valenční elektron · Vidět víc »
Valence (chemie)
Jako valence (též valenční číslo nebo mocenství) se v chemii označuje počet chemických vazeb tvořených atomem daného chemického prvku.
Nový!!: Atom a Valence (chemie) · Vidět víc »
Van der Waalsův poloměr
Van der Waalsův poloměr atomu je poloměr imaginární tvrdé sféry, který může být použit pro aproximaci velikosti atomu.
Nový!!: Atom a Van der Waalsův poloměr · Vidět víc »
Van der Waalsovy síly
Přitažlivé van der Waalsovy síly u dvou molekul vody Van der Waalsovy síly jsou elektrostatické přitažlivé nebo odpudivé síly (interakce) mezi molekulami, které jsou způsobeny jejich vzájemným elektromagnetickým ovlivňováním.
Nový!!: Atom a Van der Waalsovy síly · Vidět víc »
Vazelína
Bílá vazelina Vazelina (též vazelína nebo petrolatum) je polotuhá směs uhlovodíků (s počtem uhlíkových atomů v molekule převážně vyšším než 25), původně propagovaná jako mast, díky svým léčivým účinkům.
Nový!!: Atom a Vazelína · Vidět víc »
Velký třesk
Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.
Nový!!: Atom a Velký třesk · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Atom a Vesmír · Vidět víc »
Vesmírné počasí
raketoplánu Discovery v květnu 1991 Vesmírné počasí (či kosmické počasí) je termín, jímž se označují různé jevy ve vesmíru (polární záře, sluneční erupce atd.), které ovlivňují dění na Zemi, nebo ve sluneční soustavě.
Nový!!: Atom a Vesmírné počasí · Vidět víc »
Vitamín B12
Roztok 1000 μg B12 v ampuli k intramuskulárnímu podání Vitamin B12 (kobalamin) je vitamín ze skupiny vitamínů B; je rozpustný ve vodě.
Nový!!: Atom a Vitamín B12 · Vidět víc »
Vnitřní energie
Vnitřní energie (též termodynamická energie) tělesa (termodynamického systému) je extenzivní veličina představující v makroskopickém popisu souhrn energií všech částic, z nichž se těleso skládá.
Nový!!: Atom a Vnitřní energie · Vidět víc »
Vnitřní konverze
Vnitřní konverze je způsobem radioaktivní přeměny gama, při které elektromagneticky interaguje excitované jádro atomu s jeho elektronovým obalem.
Nový!!: Atom a Vnitřní konverze · Vidět víc »
Vnitromolekulární Heckova reakce
Vnitromolekulární Heckova reakce je reakce aryl- nebo alkenylhalogenidových skupin s alkenovými, která probíhá v rámci stejné molekuly.
Nový!!: Atom a Vnitromolekulární Heckova reakce · Vidět víc »
Voda
Voda, chemickým vzorcem H2O, systematický název oxidan, je chemická sloučenina vodíku a kyslíku.
Nový!!: Atom a Voda · Vidět víc »
Voda na Marsu
Umělecká představa, jak by mohl Mars jednou vypadat, slouží i jako podklad, jak nejspíše vypadal dříve Viking) Voda na Marsu je souhrnné označení veškeré vody, která se nachází na planetě Mars.
Nový!!: Atom a Voda na Marsu · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Atom a Vodík · Vidět víc »
Vodíková vazba
Vodíková vazba ve vodě (černé přerušované čáry). Béžové čáry: kovalentní vazby mezi atomy kyslíku (červeně) a vodíku (bíle).Vodíková vazba (také vodíkový můstek) je typ intermolekulární nebo intramolekulární interakce, k níž dochází sdílením vodíkových atomů.
Nový!!: Atom a Vodíková vazba · Vidět víc »
Votočkovo činidlo
Votočkovo činidlo je chemické činidlo používané k důkazu siřičitanů v roztoku.
Nový!!: Atom a Votočkovo činidlo · Vidět víc »
Vulkánci
Fanoušek Star Treku v přestrojení za Vulkánce Vulkánci jsou fiktivní humanoidní, vysoce inteligentní mimozemský druh ze seriálu Star Trek.
Nový!!: Atom a Vulkánci · Vidět víc »
Vysoká islandština
Vlajka Þórsfrónvé, znak vysoké islandštiny Vysoká islandština (islandsky háfrónska) je umělý jazyk založený na islandštině.
Nový!!: Atom a Vysoká islandština · Vidět víc »
Využití radioaktivity
Symbol radioaktivity Léčení nádorů radioaktivním zářením Pro záření emitované radionuklidy lze najít řadu aplikací, zvláště v medicíně, průmyslu nebo v archeologickém výzkumu.
Nový!!: Atom a Využití radioaktivity · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Atom a Vzácné plyny · Vidět víc »
Vznik a vývoj sluneční soustavy
protoplanetárního disku Vznik a vývoj sluneční soustavy začal podle odhadů někdy před 4,55 až 4,56 miliardami let gravitačním smršťováním malé části obrovského molekulárního mračna.
Nový!!: Atom a Vznik a vývoj sluneční soustavy · Vidět víc »
Vznik a vývoj vesmíru
Vývoj vesmíru (ilustrační obrázek) Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie.
Nový!!: Atom a Vznik a vývoj vesmíru · Vidět víc »
Vznik hvězdy
Mlhovina M42 – hvězdotvorná mlhovina Globule v mlhovině IC 2944 Mladé hvězdy vzniklé v mlhovině v Orionu Vznik hvězd je složitý proces, při kterém v souladu s mlhovinovou hypotézou v chladných a řídkých molekulárních mračnech obsahujících především vodík vznikají nové hvězdy.
Nový!!: Atom a Vznik hvězdy · Vidět víc »
Walther Gerlach
Walther Gerlach (1. srpna 1889 – 10. srpna 1979) byl německý fyzik, který se spolu s Otto Sternem roku 1922 spolupodílel na Sternově–Gerlachově pokusu, jenž dokázal prostorové kvantování magnetického momentu atomu.
Nový!!: Atom a Walther Gerlach · Vidět víc »
Wendelstein 7-X
Schéma stelarátoru - systém cívek (modrá), plazma (žlutá), magnetická siločára na povrchu plazmatu (zelená). Wendelstein 7-X - Výzkumný komplex v Greifswaldu v Německu. Instalace napájení pro supravodivé rovinné cívky Konstrukce v červnu 2012. Pohled do vakuové nádoby stelarátoru. Na obrázku jsou vidět ocelové pláty vakuové nádoby a měděné chladiče, kterými protéká chladicí voda. Ty budou následně pokryty grafitem. Wendelstein 7-X je největší experimentální fúzní reaktor typu stelarátor.
Nový!!: Atom a Wendelstein 7-X · Vidět víc »
Werner Heisenberg
Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.
Nový!!: Atom a Werner Heisenberg · Vidět víc »
William Lawrence Bragg
Sir William Lawrence Bragg (31. března 1890, Adelaide, Austrálie – 1. července 1971, Ipswich, Suffolk) byl britský fyzik a rentgenový krystalograf.
Nový!!: Atom a William Lawrence Bragg · Vidět víc »
Wolfgang Ketterle
Wolfgang Ketterle (* 21. říjen 1957, Heidelberg, Německo) je německý fyzik a profesor fyziky na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
Nový!!: Atom a Wolfgang Ketterle · Vidět víc »
Wurtzit
Wurtzit (provincie Chu-nan, Čína) Krystalová struktura wurtzitu Wurtzit je minerál obsahující sulfid železa a zinku ((Zn,Fe)S); je polymorfní modifikací sfaleritu.
Nový!!: Atom a Wurtzit · Vidět víc »
Xylulóza
Xylulóza je ketopentóza, monosacharid skládající se z pěti atomů uhlíku včetně ketonové funkční skupiny.
Nový!!: Atom a Xylulóza · Vidět víc »
Yokto
Yokto (symbol y) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 10−24, tj.
Nový!!: Atom a Yokto · Vidět víc »
Yoktometr
Yoktometr je jednotka délky.
Nový!!: Atom a Yoktometr · Vidět víc »
Záření
Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.
Nový!!: Atom a Záření · Vidět víc »
Záření gama
Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.
Nový!!: Atom a Záření gama · Vidět víc »
Základní interakce
Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.
Nový!!: Atom a Základní interakce · Vidět víc »
Zákon násobných poměrů slučovacích
Jeden z autorů zákona, John Dalton. Zákon násobných poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že Formulace tohoto zákona je připisována Daltonovi a Richterovi.
Nový!!: Atom a Zákon násobných poměrů slučovacích · Vidět víc »
Zákon stálých poměrů slučovacích
Zákon stálých poměrů slučovacích je chemický zákon, který říká, že hmotnostní poměr prvků nebo součástí dané sloučeniny je vždy stejný a nezávisí na způsobu přípravy sloučeniny.
Nový!!: Atom a Zákon stálých poměrů slučovacích · Vidět víc »
Západní kultura
Vitruvius v III. knize svého pojednání ''De architectura''. západní filozofii. Západní kultura, také známá jako západní civilizace nebo západní společnost, je dědictví sociálních norem, etických hodnot, tradičních zvyků, systémů víry, politických systémů, artefaktů a technologií západního světa.
Nový!!: Atom a Západní kultura · Vidět víc »
Zbytkové napětí
Zbytková napětí jsou napětí, která se vyskytují v materiálu bez působení vnějších sil.
Nový!!: Atom a Zbytkové napětí · Vidět víc »
Zeemanův jev
Zeemanův jev je v atomové fyzice jev, při němž dochází k rozdělení spektrální čáry na několik komponent v přítomnosti statického magnetického pole.
Nový!!: Atom a Zeemanův jev · Vidět víc »
Zeiseho sůl
Zeiseho sůl je chemická sloučenina názvu trichloro-(η2-ethylen)platnatan(-2) draselný (K.H2O).
Nový!!: Atom a Zeiseho sůl · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Atom a Zlato · Vidět víc »
Zpráva z Areciba
Barevné rozložení zprávy dle informací. Vlastní vysílání neobsahovalo žádné informace o barvách. Zpráva z Areciba (Arecibo message) byla vyslána do vesmíru přes frekvenčně modulované rádiové vlny k výročí přestavby radioteleskopu 16.
Nový!!: Atom a Zpráva z Areciba · Vidět víc »
1922
1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Atom a 1922 · Vidět víc »
22 nanometrů
22 nanometrů (zkráceně 22 nm) je označení technologie výroby polovodičových součástek typu CMOS.
Nový!!: Atom a 22 nanometrů · Vidět víc »
4-nitrochlorbenzen
4-nitrochlorbenzen (systematický název 1-chlor-4-nitrobenzen) je organická sloučenina používaná jako surovina při výrobě řady průmyslově využívaných sloučenin jako jsou antioxidanty v kaučuku.
Nový!!: Atom a 4-nitrochlorbenzen · Vidět víc »
5. století př. n. l.
5.
Nový!!: Atom a 5. století př. n. l. · Vidět víc »