Rychlejší přístup než prohlížeči!
183 vztahy: Adalbert Bavorský, Alcázar v Seville, Alexandre Aguado, Alfons Bourbonský, Alfons XII., Alfons XIII., Alfons, vévoda z Kalábrie, Alhambra, Amélie Orleánská, Anna Orleánská, Antonín Orleánský, Antonín z Galliery, Aranjuez, Šarlota Španělská, Španělská ústava z roku 1812, Španělská válka za nezávislost, Španělsko, Španělsko v 19. a na počátku 20. století, Španělsko v době osvícenství, Řád Isabely Katolické, Řád zlatého rouna, Beatrix Isabela Bourbonská, Bernardo O'Higgins, Bitva u Ayacucha, Bourbon-Anjou, Bourbon-Obojí Sicílie, Bourboni, Cádizské vévodství, Chile, Cipriano Palafox y Portocarrero, Dějiny Argentiny, Dějiny Španělska, Dějiny Chile, Dějiny Kostariky, Dějiny Mexika, Dějiny Uruguaye, Domnělý dědic, Emilio Castelar, Eulalie Bourbonská, Evženie de Montijo, Ferdinand Bavorský, Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, Ferdinand Kastilský, Ferdinand VII. Španělský, Francisco Goya, Francisco Martínez de la Rosa, Francisco Serrano (politik), František I. Neapolsko-Sicilský, Františka Orleánská (1902–1953), Helena Orleánská, ..., Inkvizice, Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilská, Isabela Španělská (1851–1931), Isabela Ferdinanda Španělská, Isabela II. Španělská, Isabela Marie Bavorská, Isabela Orléanská (1900–1983), Isabela Orleánská, Jakub Jindřich Bourbonský, Jan Bourbonský, Jan VI. Portugalský, Javier de Burgos, Jean-Baptiste Nompere de Champagny, Jindřich Sevillský, Joaquín Abarca, José de Espronceda, José de la Serna e Hinojosa, José Fernando de Abascal y Sousa, José Gabriel de Silva-Bazán, Josef Bonaparte, Juan Nicasio Gallego, Juan Nicolás Böhl de Faber, Juan Prim, Kapetovci, Karel IV. Španělský, Karel Maria Isidor Bourbonský, Karlismus, Karlistické války, Karolína Marie Tereza Parmská, Kolonizace Severní Ameriky, Královská hrobka kláštera El Escorial, Leszczyńští, Ludvík Parmský, Luisa Fernanda Španělská, Luisa Orleánská, Madrid, Manuel Abad y Queipo, Manuel Godoy, Manuel II. Portugalský, Manuel José Quintana, María Cristina Španělská, María de las Mercedes Španělská (1911–1953), Maria Dolores Bourbonsko-Sicilská, Maria Esperanza Bourbonsko-Sicilská, Mariano José de Larra, Marie Amálie Orleánská, Marie Antonie Neapolsko-Sicilská, Marie de la Paz de Borbón, Marie de las Mercedes de Orleans, Marie Isabela Španělská, Marie Isabela Orleánská, Marie Isabela Portugalská, Marie Josefa Saská, Marie Josefa Saská (1803), Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská, Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806), Marie Luisa Šarlota Bourbonsko-Parmská, Marie Luisa Španělská (1782), Marie Luisa Parmská, Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská, Marie Tereza Španělská (1882–1912), Marie Tereza Portugalská (1793–1874), Maxmilián Saský, Mercedes Španělská, Mexická válka za nezávislost, Museo del Prado, Napoleon Bonaparte, Napoleonské Španělsko, Patria Vieja, Pilar Bavorská, Pohřebiště španělských panovníků, Popravy 3. května 1808, Pragmatická sankce (1830), Právo exkluzivy, Rafael del Riego, Ramon Carnicer, Regentství, Restaurace (politika), Risorgimento, Romantismus (literatura), Santos Ladrón de Cegama, Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský, Seznam španělských královen, Seznam španělských vládců, Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu, Seznam premiérů Španělska, Seznam velkých inkvizitorů Španělska, Slavná revoluce (Španělsko), Teatro Real, Tomás de Zumalacárregui, Trest smrti ve Španělsku, Trienio Liberal, Vévodkyně z Galliery, Venezuelská vlajka, 14. říjen, 14. prosinec, 17. květen, 1784, 1797, 1802, 1803, 1806, 1808, 1813, 1814, 1815, 1816, 1817, 1818, 1819, 1820, 1821, 1822, 1823, 1824, 1825, 1826, 1827, 1828, 1829, 1830, 1831, 1832, 1833, 1878, 19. květen, 21. květen, 22. srpen, 26. prosinec, 27. duben, 29. září, 6. prosinec. Rozbalte index (133 více) »
Adalbert Bavorský
Adalbert Bavorský (Adalbert Alfons Maria Ascension Antonius Hubertus Joseph; 3. června 1886 Mnichov – 29. prosince 1970 Mnichov) byl bavorský princ z rodu Wittelsbachů, historik a německý velvyslanec ve Španělsku.
Nový!!: Ferdinand VII. a Adalbert Bavorský · Vidět víc »
Alcázar v Seville
Alcázar v Seville je název královského paláce v městě Sevilla ve španělském autonomním společenství Andalusie.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alcázar v Seville · Vidět víc »
Alexandre Aguado
Náhrobek Père-Lachaise Alexandre Marie Aguado, markýz z Las Marismas del Guadalquivir, vikomt z Monte Ricco, (29. června 1784, Sevilla – 14. dubna 1842, Gijón) byl španělský bankéř.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alexandre Aguado · Vidět víc »
Alfons Bourbonský
Alfons, princ z Asturie, úplným jménem Alfons Pius Kristian Eduard František Vilém Karel Jindřich Evžen Ferdinand Antonín Benedikt Bourbonský z Battenbergu (španělsky Alfonso Pio Cristino Eduardo Francisco Guillermo Carlos Enrique Eugenio Fernando Antonio Venancio Borbón y Battenberg (Madrid, 10. května 1907 – Miami, Miami-Dade County, Florida, 6. září 1938), byl korunní princ (infant) Španělska a legitimní následník španělského trůnu v letech 1907–1931.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alfons Bourbonský · Vidět víc »
Alfons XII.
349x349pixelů Alfons XII. roku 1877 Alfons XII. (28. listopadu 1857 Madrid – 25. listopadu 1885 Královský palác El Pardo), znám též pod přízviskem Rey Pacificador (král mírotvorce), španělský král z rodu Bourbonů, králem byl v letech 1870–1885, ale skutečně vládl 1875–1885.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alfons XII. · Vidět víc »
Alfons XIII.
Alfons XIII. Alfons XIII. (Alfonso XIII; 17. května 1886, Madrid – 28. února 1941, Řím) byl v letech 1886 až 1931 králem španělským (poté až do své smrti v exilu) a v letech 1936 až 1941 nárokovatelem francouzského trůnu jako Alfons I.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alfons XIII. · Vidět víc »
Alfons, vévoda z Kalábrie
Alfons, vévoda z Kalábrie (Alfonso Maria Leo Christinus Alfonso di Liguori Antonio Francesco Saverio; 30. listopadu 1901, Madrid – 3. února 1964, Madrid) byl mezi 1960 až 1964 jedním ze dvou nárokovatelů titulu hlavy dynastie Bourbon-Obojí Sicílie.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alfons, vévoda z Kalábrie · Vidět víc »
Alhambra
Alhambra (doslovně Slunečná cihla, v arabštině الحمراء) je středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků Granady.
Nový!!: Ferdinand VII. a Alhambra · Vidět víc »
Amélie Orleánská
Amélie Orleánská (portugalsky Maria Amélia de Orleães, 28. září 1865 – 25. říjen 1951) byla poslední portugalská královna, manželka Karla I. Portugalského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Amélie Orleánská · Vidět víc »
Anna Orleánská
Anna Orleánská (Anna Helena Marie 5. srpna 1906, Le Nouvion-en-Thiérache, Aisne – 19. března 1986, Sorrento) byla členka rodu Bourbon-Orléans a sňatkem vévodkyně z Aosty.
Nový!!: Ferdinand VII. a Anna Orleánská · Vidět víc »
Antonín Orleánský
Antonín Orleánský neboli Antonín Francouzský (31. července 1824, Neuilly-sur-Seine – 4. února 1890, Sanlúcar de Barrameda) byl členem francouzské královské rodiny z dynastie Orléans.
Nový!!: Ferdinand VII. a Antonín Orleánský · Vidět víc »
Antonín z Galliery
Antonín z Galliery (23. února 1866 – 24. prosince 1930) byl španělský infant a čtvrtý vévoda z Galliery v italském království.
Nový!!: Ferdinand VII. a Antonín z Galliery · Vidět víc »
Aranjuez
Aranjuez je španělské město nacházející se 42 km jižně od Madridu v nejjižnější části Madridského společenství.
Nový!!: Ferdinand VII. a Aranjuez · Vidět víc »
Šarlota Španělská
Šarlota Španělská (Carlota Joaquina Teresa Caetana d Borbón y Borbón, 25. dubna 1775 v královském paláci v Aranjuezu – 7. leden 1830 v paláci Queluz, Portugalské království) byla španělská infantka a portugalská královna, manželka Jana VI. Portugalského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Šarlota Španělská · Vidět víc »
Španělská ústava z roku 1812
Politická ústava španělské monarchie (španělsky: Constitución Política de la Monarquía Española), také známá jako ústava z Cádizu nebo jako La Pepa (neboť byla přijata na svátek svatého Josefa) byla první ústavou Španělska a jednou z prvních kodifikovaných ústav ve světové historii.
Nový!!: Ferdinand VII. a Španělská ústava z roku 1812 · Vidět víc »
Španělská válka za nezávislost
Španělská válka za nezávislost, známá v jiných jazycích též jako Poloostrovní válka či Válka na Pyrenejském poloostrově, byla jednou z napoleonských válek. Trvala mezi lety 1808–1814. Josef Bonaparte, Napoleonův bratr a neapolský král, byl za přítomnosti španělských a amerických zástupců prohlášen v Bayonne za krále Španělska a v červenci 1808 vstoupil do Madridu. Španělský národ se ale touto novou, z ciziny dosazenou vládou cítil ponížen a odmítl ji proto akceptovat. Již před Josefovým příchodem do země vypuklo proti Francouzům celonárodní povstání. Velení vzbouřenců (ústřední junta) se sice dopustilo některých chyb, když často zasahovalo nanejvýš nesmyslným způsobem do vojenských operací nebo odvolávalo schopné generály, nicméně jeho výzvou ke guerillové válce v prosinci 1808 nastal v bojích zásadní zvrat. Nepřetržité útoky guerrilleros vyčerpávaly francouzské okupanty a znemožňovaly jim tak využít jejich vítězství na otevřeném poli. Povstání podpořila i katolická církev, ačkoli mezi povstalci bylo mnoho jí nepřátelsky naladěných liberálních elementů. K podpoře povstalců přispěla také občasná tažení Britů do Španělska vedená Arthurem Wellesleyem, pozdějším vévodou z Wellingtonu, třebaže Britové byli vždy po několika menších úspěších přinuceni postupujícími Francouzi k ústupu zpět do Portugalska. V lednu 1810 vstoupila francouzská vojska do Andalusie a po dobytí Almeidy vpadlo v srpnu 80 000 Francouzů do Portugalska s cílem vyhnat odsud Brity. Porážka povstalců se zdála být neodvratnou, zvláště když se především vyšší a majetnější vrstvy obyvatelstva začaly přidávat na stranu bonapartistického krále. Do Cádizu, kam se vzbouřenecká junta uchýlila, byly svolány kortesy, jež v roce 1812 vypracovaly první moderní, liberální ústavu Španělska, neformálně nazývanou La Pepa. Ústava počítala se vznikem konstituční monarchie, v níž by zákonodárná pravomoc náležela kortesům a kromě jiného také požadovala zrušení instituce inkvizice. Tento dokument byl ve své době nadmíru pokrokový a stal se základem pozdějšího španělského ústavního vývoje. V Portugalsku se zatím Wellesley úspěšně ubránil francouzským útokům, jejichž dlouhé zásobovací linie byly současně napadány španělskými povstalci. Wellesley byl následně kortesem pověřen velením veškerých španělských vojenských sil. V lednu 1812 Wellesley zahájil nové tažení do Španělska a poté, co porazil Francouze u Salamanky, vtáhl v srpnu 1812 do Madridu. Pod tlakem posílených francouzských vojsk byl sice znovu přinucen k ústupu za portugalské hranice a Madrid tak byl naposled obsazen Francouzi, avšak katastrofa Napoleonova vojska v Rusku měla zásadní dopad také na vývoj války na Iberském poloostrově. V červnu 1813 byli Francouzi definitivně poraženi v bitvě u Vitorie a následně se před vytrvale postupujícím Wellesleyem stáhli zpět za Pyreneje (Právě Wellesley pak Napoleona definitivně porazil u Waterloo). Španělsko tak znovu nabylo svoji nezávislost, avšak za vysokou cenu: žádná z napoleonských válek nestála tolik lidských životů jako právě španělská vzpoura – střízlivé odhady říkají, že Britové ztratili zhruba 35 000 mužů, padlých španělských povstalců bylo okolo 25 000, portugalských 7000 a na francouzské straně mělo padnout asi 180 000 vojáků. Existují však i vyšší odhady, například vojenský statistik Micheal Clodfelter, který započítává i mrtvé v důsledku vypuknuvších epidemií a hladu, odhadl počet mrtvých v důsledku španělské války za nezávislost na jeden milion. Na válku reagovalo i umění, k nejslavnějším reakcím patří cyklus 80 grafik španělského malíře Francisco Goyi Hrůzy války. Tématu války, francouzské okupace a Goyi se věnuje i film Miloše Formana Goyovy přízraky z roku 2006.
Nový!!: Ferdinand VII. a Španělská válka za nezávislost · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Ferdinand VII. a Španělsko · Vidět víc »
Španělsko v 19. a na počátku 20. století
Španělsko v 19.
Nový!!: Ferdinand VII. a Španělsko v 19. a na počátku 20. století · Vidět víc »
Španělsko v době osvícenství
Španělsko v době osvícenství pokrývá dějiny Španělska od nástupu Bourbonů roku 1700 po období napoleonských válek na počátku 19. století (Španělská válka za nezávislost).
Nový!!: Ferdinand VII. a Španělsko v době osvícenství · Vidět víc »
Řád Isabely Katolické
Řád Isabely Katolické je španělský civilní řád udělovaný za zásluhy o stát.
Nový!!: Ferdinand VII. a Řád Isabely Katolické · Vidět víc »
Řád zlatého rouna
Kolana s odznakem rytíře Řádu zlatého rouna (Vídeňská klenotnice) Řád zlatého rouna je rytířský řád, založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů.
Nový!!: Ferdinand VII. a Řád zlatého rouna · Vidět víc »
Beatrix Isabela Bourbonská
Beatrix Isabela Bourbonská (Doña Beatriz Isabel Federica Alfonsa Eugénie Cristina Maria Teresia Bienvenida Ladislàa de Borbón y Battenberg; 22. června 1909, Segovia – 22. listopadu 2002, Řím) byla dcerou španělského krále Alfonsa XIII. a Viktorie z Battenbergu, manželkou Alessandra Torlonia, 5.
Nový!!: Ferdinand VII. a Beatrix Isabela Bourbonská · Vidět víc »
Bernardo O'Higgins
Bernardo O'Higgins (berˈnarðo oˈxiɣins) (20. srpna 1778 Chillán – 24. října 1842 Lima, Peru) byl chilský bohatý statkář španělsko-irského původu, který spolu s José de San Martínem během chilské války za nezávislost osvobodil zemi od španělské nadvlády.
Nový!!: Ferdinand VII. a Bernardo O'Higgins · Vidět víc »
Bitva u Ayacucha
Bitva u Ayacucha (španělská výslovnost) byla rozhodujícím armádním střetem během peruánské války za nezávislost. Tato bitva zpečetila samostatnost Peru, stejně jako vítězství v ní zajistilo nezávislost zbytku Jižní Ameriky. Je také považována za konec jihoamerických válek za nezávislost. V roce 1824 měli roajalisté ještě kontrolu nad většinou území jižního Peru, stejně jako nad pevností Fortaleza del Real Felipe v přístavu Callao. K bitvě mezi vlastenci a roajalisty došlo 9. prosince 1824, označuje se též jako bitva na La Quinau, neboť se odehrála na Pampa de La Quinua, několik kilometrů vzdálené od Ayacucha, blízko města Quinua. Osvobozenecké armádě velel Antonio José de Sucre, generál Simona Bolívara. Místokrál José de la Serna byl zraněn a po bitvě podepsal konečnou kapitulaci královské armády vrchní velitel José Canterac. Výročí této bitvy slaví novodobá peruánská armáda.
Nový!!: Ferdinand VII. a Bitva u Ayacucha · Vidět víc »
Bourbon-Anjou
Dynastie Bourbon-Anjou či jen Bourbon-Anjou (francouzsky: Maison de Bourbon-Anjou, španělsky: Casa de Borbón-Anjou) nebo také španělská větev dynastie Bourbonů je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v současnosti ve Španělsku s krátkými přestávkami od roku 1700.
Nový!!: Ferdinand VII. a Bourbon-Anjou · Vidět víc »
Bourbon-Obojí Sicílie
státy na Apeninském poloostrově v roce 1816 (Obojí Sicílie šedou barvou) znak Království obojí Sicílie Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský Dynastie Bourbon-Obojí Sicílie je jedna z vedlejších italských větví rodu španělských králů Bourbon-Anjou.
Nový!!: Ferdinand VII. a Bourbon-Obojí Sicílie · Vidět víc »
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Nový!!: Ferdinand VII. a Bourboni · Vidět víc »
Cádizské vévodství
Znak vévodů z Cádizu (1972-1989) Cádizské vévodství, Ducado de Cádiz, je španělský šlechtický titul.
Nový!!: Ferdinand VII. a Cádizské vévodství · Vidět víc »
Chile
Chile, plným názvem Chilská republika, je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Chile · Vidět víc »
Cipriano Palafox y Portocarrero
Cipriano Palafox y Portocarrero (15. září 1784, Madrid – 15. března 1839, Peñaranda de Duero) byl španělský grand voják a politik.
Nový!!: Ferdinand VII. a Cipriano Palafox y Portocarrero · Vidět víc »
Dějiny Argentiny
Státní znak Argentinské republiky Dějiny Argentiny lze rozdělit na čtyři hlavní části: předkolumbovská éra (do 16. století), španělská koloniální vláda (cca 1530 až 1810), éra budování nezávislého státu (1810 až 1880) a jako poslední éra moderní Argentiny (zhruba od 1880).
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Argentiny · Vidět víc »
Dějiny Španělska
Dějiny Španělska začaly zhruba před 35 000 lety, kdy se první lidé usadili na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Španělska · Vidět víc »
Dějiny Chile
Státní znak Chile Dějiny Chile zahrnují dějiny lidských společností na území dnešního Chile.
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Chile · Vidět víc »
Dějiny Kostariky
Typická osada z předkolumbovského období domorodých obyvatel kultury Diquis Prvními původními obyvateli Kostariky byli lovci a sběrači.
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Kostariky · Vidět víc »
Dějiny Mexika
Státní znak Mexika Dějiny Mexika zahrnují dějiny dnešního severoamerického státu Spojených států mexických a také historický vývoj lidských společností žijících na stejném zemí před vznikem tohoto státu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Mexika · Vidět víc »
Dějiny Uruguaye
Státní znak Uruguayské východní republiky Dějiny Uruguaye zahrnují dějiny a historický vývoj společností na území dnešní Uruguaye od počátku přítomnosti lidské populace (asi před 11 000 až 8000 lety), přes období španělské koloniální nadvlády (začátek 16. století) a dosažení nezávislosti (1828) až do současnosti.
Nový!!: Ferdinand VII. a Dějiny Uruguaye · Vidět víc »
Domnělý dědic
Domnělý dědic je osoba oprávněná zdědit trůn, šlechtický titul nebo jiné dědičné vyznamenání, jejíž postavení však může být nahrazeno narozením zjevného dědice nebo nového domnělého dědice s lepším nárokem na dotyčné postavení.
Nový!!: Ferdinand VII. a Domnělý dědic · Vidět víc »
Emilio Castelar
Emilio Castelar y Ripoll (7. září 1832 Cádiz – 25. května 1899 San Pedro del Pinatar) byl španělský liberální politik, čtvrtý prezident první španělské republiky.
Nový!!: Ferdinand VII. a Emilio Castelar · Vidět víc »
Eulalie Bourbonská
Eulalie Bourbonská Eulalie Bourbonská (12. února 1864, Madrid, Španělsko – 8. března 1958, Irun) byla španělská infantka, nejmladší potomek Isabely II. Španělské a Františka Cádizského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Eulalie Bourbonská · Vidět víc »
Evženie de Montijo
Evženie de Montijo (5. května 1826,Narodila se přesně pět let po smrti Napoleona I. Granada – 11. července 1920, Madrid), celým jménem španělsky: Maria Eugenia Ignacia Augustina Palafox y Kirkpatrick, zkráceně francouzsky Eugénie de Montijo, byla původem španělská aristokratka a sňatkem s Napoleonem III. poslední císařovna Francouzů.
Nový!!: Ferdinand VII. a Evženie de Montijo · Vidět víc »
Ferdinand Bavorský
Ferdinand Maria Bavorský (Ferdinand Maria Ludwig Franz von Assisi Isabellus Adalbert Ildefons Martin Bonifaz Joseph Isidro, 10. května 1884 Madrid – 5. dubna 1958 Madrid) byl bavorský princ z rodu Wittelsbachů a španělský infant.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ferdinand Bavorský · Vidět víc »
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand I. (12. ledna 1751, Neapol – 4. ledna 1825, Neapol), byl v letech 1816–1825 prvním králem Obojí Sicílie, před tím vládl od roku 1759 v Neapolském království jako král Ferdinand IV. a v Sicilském království jako Ferdinand III. Z trůnu byl za dobu své vlády sesazen v Neapoli celkem dvakrát: poprvé během revoluce v roce 1799 a podruhé Napoleonem Bonapartem v roce 1805.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
Ferdinand Kastilský
Ferdinand Kastilský může označovat různé kastilské (či španělské) panovníky a šlechtice.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ferdinand Kastilský · Vidět víc »
Ferdinand VII. Španělský
#PŘESMĚRUJ Ferdinand VII. Kategorie:Přesměrování k automatické náhradě.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ferdinand VII. Španělský · Vidět víc »
Francisco Goya
Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Francisco Goya · Vidět víc »
Francisco Martínez de la Rosa
Francisco Martínez de la Rosa (10. března 1787, Granada – 7. února 1862, Madrid) byl španělský básník, dramatik, politik a diplomat, představitel první generace španělských romantiků, v jehož literárním díle se projevil přechod od klasicismu ke skutečnému romantismu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Francisco Martínez de la Rosa · Vidět víc »
Francisco Serrano (politik)
Francisco Serrano Domínguez Cuenca y Pérez de Vargas (17. prosince 1810 San Fernando – 25. listopadu 1885 Madrid) byl španělský voják a politik.
Nový!!: Ferdinand VII. a Francisco Serrano (politik) · Vidět víc »
František I. Neapolsko-Sicilský
František I. Neapolsko-Sicilský (19. srpna 1777, Neapol – 8. listopadu 1830, Neapol; Francesco Gennaro Giuseppe), byl v letech 1825 až 1830 druhým králem Obojí Sicílie.
Nový!!: Ferdinand VII. a František I. Neapolsko-Sicilský · Vidět víc »
Františka Orleánská (1902–1953)
Františka Orleánská (Františka Isabela Luisa Marie; 25. prosince 1902, Paříž – 25. února 1953, Paříž) se narodila jako francouzská princezna z linie Bourbon-Orléans a sňatkem se stala princeznou řeckou a dánskou.
Nový!!: Ferdinand VII. a Františka Orleánská (1902–1953) · Vidět víc »
Helena Orleánská
Helena Orleánská (13. června 1871 – 21. ledna 1951) byla členkou sesazeného francouzského rodu Bourbon-Orléans a sňatkem vévodkyní z Aosty.
Nový!!: Ferdinand VII. a Helena Orleánská · Vidět víc »
Inkvizice
Svatým oficiem'', Joseph-Nicolas Robert-Fleury, obraz 19. století Inkvizice, (zastarale) též inkvisice (lat. inquisitio; z inquaerere zjišťovat), nazývána často také „Svatá inkvizice“, byla právní instituce katolické církve či španělských a portugalských panovníků, která se měla vypořádávat s herezí (kacířstvím).
Nový!!: Ferdinand VII. a Inkvizice · Vidět víc »
Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilská
Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilská (španělsky Isabela Alfonsa de Borbón y Borbón, 6. říjen 1904 Madrid – 18. červenec 1985 Madrid) byla španělská infantka, vnučka krále Alfonse XII., sestřenice krále Alfonse XIII. a teta bývalého krále Jana Karla I. Po svém sňatku s Janem Kanty Zamoyským (1900–1961) získala také titul haběnky Zamojské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Alfonsa Bourbonsko-Sicilská · Vidět víc »
Isabela Španělská (1851–1931)
Isabela Španělská (María Isabel Francisca de Asís Cristina Francisca de Paula Dominga; 20. prosince 1851, Madrid – 22. dubna 1931, Paříž) byla nejstarší dcerou španělské královny Isabely II. a jejího manžela Františka Cádizského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Španělská (1851–1931) · Vidět víc »
Isabela Ferdinanda Španělská
Infantka Isabela Ferdinanda Španělská (18. května 1821, Aranjuez – 8. května 1897, Paříž) byla španělská princezna a nejstarší dítě infanta Františka de Paula Španělského a jeho neteře, princezny Luisy Šarloty Neapolsko-Sicilské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Ferdinanda Španělská · Vidět víc »
Isabela II. Španělská
Isabela II.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela II. Španělská · Vidět víc »
Isabela Marie Bavorská
Princezna Isabela Marie Alžběta Bavorská (31. srpna 1863 Mnichov – 26. února 1924 Řím) byla bavorská princezna a janovská vévodkyně.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Marie Bavorská · Vidět víc »
Isabela Orléanská (1900–1983)
Isabela Orléanská (Isabela Františka Helena Marie; 27. listopadu 1900, Le Nouvion-en-Thiérache – 12. února 1983, Neuilly-sur-Seine) byla členka rodu Bourbon-Orléans a sňatky vévodské rodiny Harcourt a knížecího rodu Muratů.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Orléanská (1900–1983) · Vidět víc »
Isabela Orleánská
Isabela Orleánská (francouzsky Isabela Marie Laura Mercédès Ferdinanda d'Orléans, 7. května 1878 Eu – 21. dubna 1961 Laraš) byla členka francouzského královského rodu Orleánských a sňatkem vévodkyně de Guise.
Nový!!: Ferdinand VII. a Isabela Orleánská · Vidět víc »
Jakub Jindřich Bourbonský
Jakub Jindřich Bourbonský (Jacques Léopold Isabelin Henri Alexandre Albert Alphonse Victor Accace Pierre Paul Marie de Bourbon, Jaime Leopoldo Isabelino Enrique Alejandro Alberto Alfonso Víctor Acacio Pedro Pablo María de Borbón y Battenberg, 23. června 1908, San Ildefonso, Španělsko - 20. března 1975, St. Gallen, Švýcarsko) byl španělský princ.
Nový!!: Ferdinand VII. a Jakub Jindřich Bourbonský · Vidět víc »
Jan Bourbonský
Osobní erb Jana Bourbonského po formální abdikaci na následnictví trůnu(1977-1993) Jan Bourbonský, hrabě barcelonský (don Juan de Borbón y Battenberg / Jan Bourbonsko-Battenberský, 20. června 1913, La Granja de San Ildefonso – 1. dubna 1993, Pamplona) byl třetí potomek krále Alfonse XIII. a v letech 1941 až 1977 nárokovatel španělského trůnu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Jan Bourbonský · Vidět víc »
Jan VI. Portugalský
Jan VI.
Nový!!: Ferdinand VII. a Jan VI. Portugalský · Vidět víc »
Javier de Burgos
Francisco Javier de Burgos y del Olmo (22. října 1778, Motril – 22. ledna 1848, Madrid) byl španělským právníkem, politikem, novinářem a překladatelem.
Nový!!: Ferdinand VII. a Javier de Burgos · Vidět víc »
Jean-Baptiste Nompere de Champagny
Jean-Baptiste Nompère de Champagny, 1.
Nový!!: Ferdinand VII. a Jean-Baptiste Nompere de Champagny · Vidět víc »
Jindřich Sevillský
Jindřich Sevillský (Španělsky: Infante Enrique María Fernando Carlos Francisco Luis de Borbón y Borbón-Dos Sicilias, Duque de Sevilla; 17. dubna 1823, Sevilla – 12. března 1870, Madrid) byl španělský infant a člen španělské větve rodu Bourbonů.
Nový!!: Ferdinand VII. a Jindřich Sevillský · Vidět víc »
Joaquín Abarca
Joaquín Abarca y Blanque (22. května 1778 Huesca – 21. června 1844 Lanzo) byl španělský duchovní, v letech 1824–1844 biskup diecéze Leónské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Joaquín Abarca · Vidět víc »
José de Espronceda
José de Espronceda, celým jménem José Ignacio Javier Oriol Encarnación de Espronceda y Delgado (25. března 1808 – 23. května 1842) byl španělský romantický básník.
Nový!!: Ferdinand VII. a José de Espronceda · Vidět víc »
José de la Serna e Hinojosa
José de la Serna e Hinojosa José de la Serna e Hinojosa, první hrabě z los Andes (španělsky José de la Serna e Hinojosa, primer conde de los Andes) (1770-1832) bylo španělský generál a koloniální úředník.
Nový!!: Ferdinand VII. a José de la Serna e Hinojosa · Vidět víc »
José Fernando de Abascal y Sousa
José Fernando de Abascal y Sousa (3. června 1743 Oviedo – 30. června 1821 Madrid) byl španělský důstojník a politik, který v letech 1804 až 1816 zastával úřad místokrále Peru.
Nový!!: Ferdinand VII. a José Fernando de Abascal y Sousa · Vidět víc »
José Gabriel de Silva-Bazán
Josef Gabriel ze Silva-Bazán a Valdštejna, 10.
Nový!!: Ferdinand VII. a José Gabriel de Silva-Bazán · Vidět víc »
Josef Bonaparte
Josef Bonaparte (7. leden 1768 v Corte, Korsika – 28. červenec 1844 ve Florencii, Itálie), původně Giuseppe Buonaparte, byl nejstarším bratrem Napoleona I., který mu byl věkově i citově nejblíže.
Nový!!: Ferdinand VII. a Josef Bonaparte · Vidět víc »
Juan Nicasio Gallego
Juan Nicasio Gallego (14. prosince 1777, Zamora – 9. ledna 1853, Madrid) byl španělský kněz, politik, básník a překladatel, v jehož klasicistním díle je možno najít silné preromantické prvky.
Nový!!: Ferdinand VII. a Juan Nicasio Gallego · Vidět víc »
Juan Nicolás Böhl de Faber
Juan Nicolás Böhl de Faber (Johann Nikolaus Böhl von Faber) (9. prosince 1770, Hamburk – 9. listopadu 1836, Cádiz) byl hispanista a literární kritik německého původu, který podporoval ve Španělsku myšlenku romantismu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Juan Nicolás Böhl de Faber · Vidět víc »
Juan Prim
Primův pomník v Reus Juan Prim y Prats (6. prosinec 1814, Reus – 30. prosinec 1870, Madrid) byl španělský a katalánský voják a politik, v letech 1868–1869 premiér Španělska, 1847–1848 guvernér Portorika.
Nový!!: Ferdinand VII. a Juan Prim · Vidět víc »
Kapetovci
Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.
Nový!!: Ferdinand VII. a Kapetovci · Vidět víc »
Karel IV. Španělský
Karel IV.
Nový!!: Ferdinand VII. a Karel IV. Španělský · Vidět víc »
Karel Maria Isidor Bourbonský
Karel Maria Isidor Bourbonský, celým jménem Carlos María Isidro Benito de Borbón y Borbón-Parma (Aranjuez –, Terst), byl španělský infant a první karlistický pretendent španělského trůnu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Karel Maria Isidor Bourbonský · Vidět víc »
Karlismus
Karlistická vlajka Karlismus je tradicionalistické a legitimistické politické hnutí ve Španělsku usilující o dosazení samostatné linie Bourbonů, počínaje Donem Carlosem, na španělský trůn.
Nový!!: Ferdinand VII. a Karlismus · Vidět víc »
Karlistické války
Ondřejský kříž, symbol karlistů Karlistické války ve Španělsku byly poslední velké evropské občanské války, ve které bojovali uchazeči o nárok na trůn.
Nový!!: Ferdinand VII. a Karlistické války · Vidět víc »
Karolína Marie Tereza Parmská
Karolína Marie Tereza Josefa Parmská (22. listopadu 1770 Parma – 1. března 1804 Drážďany) byla parmská princezna, po sňatku s princem Maxmiliánem i princezna saská.
Nový!!: Ferdinand VII. a Karolína Marie Tereza Parmská · Vidět víc »
Kolonizace Severní Ameriky
Ruské oblasti Kolonizace Severní Ameriky probíhala od 16. století až do dob obsazení posledních míst patřících domorodým obyvatelům (indiánům) v 19. století.
Nový!!: Ferdinand VII. a Kolonizace Severní Ameriky · Vidět víc »
Královská hrobka kláštera El Escorial
Královská hrobka (španělsky Cripta Real) kláštera El Escorial, ve Španělsku, známá také jako Pantheon králů (Panteón de los Reyes), byla vystavěna Juanem Gómezem de Mora podle návrhů italského architekta Giovanni Battisty Crescenziho.
Nový!!: Ferdinand VII. a Královská hrobka kláštera El Escorial · Vidět víc »
Leszczyńští
Leszczyńští (polsky Leszczyński, množné číslo: Leszczyńscy, ženská podoba: Leszczyńska) byl významný polský šlechtický rod magnátů v Polsko-litevské unii.
Nový!!: Ferdinand VII. a Leszczyńští · Vidět víc »
Ludvík Parmský
Ludvík Parmský (5. července 1773, Piacenza – 27. května 1803, Florencie) byl jedním ze dvou etrurských králů.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ludvík Parmský · Vidět víc »
Luisa Fernanda Španělská
Luisa Fernanda Španělská (30. ledna 1832 – 2. února 1897) byla španělská infantka a vévodkyně z Montpensier.
Nový!!: Ferdinand VII. a Luisa Fernanda Španělská · Vidět víc »
Luisa Orleánská
Luisa Orleánská (24. února 1882 – 18. dubna 1958) byla princeznou obojí Sicílie a babičkou španělského krále Juana Carlose I. Luisa se narodila jako nejmladší dcera pařížského hraběte Filipa Orleánského a Marie Isabely Orleánské, dcery Antonína z Montpensier a Luisy Fernandy Španělské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Luisa Orleánská · Vidět víc »
Madrid
Madrid (španělsky také Madrid, IPA) je hlavní a největší město Španělska.
Nový!!: Ferdinand VII. a Madrid · Vidět víc »
Manuel Abad y Queipo
Manuel Abad y Queipo (26. srpna 1751 ve Villarpedre – 15. září 1825 v Toledu) byl španělský římskokatolický církevní hodnostář, v letech 1810–1814 (v období Mexické války za nezávislost) michoacánský biskup v tehdejším místokrálovství Nové Španělsko.
Nový!!: Ferdinand VII. a Manuel Abad y Queipo · Vidět víc »
Manuel Godoy
Manuel Godoy y Álvarez de Faria (12. května 1767 Badajoz, Španělsko – 4. října 1851 Paříž) byl španělský politik, ministerský předseda Španělska v letech 1792–1797 a 1801–1808.
Nový!!: Ferdinand VII. a Manuel Godoy · Vidět víc »
Manuel II. Portugalský
Manuel II.
Nový!!: Ferdinand VII. a Manuel II. Portugalský · Vidět víc »
Manuel José Quintana
Manuel José Quintana (11. dubna 1772, Madrid – 11. března 1857, tamtéž) byl španělský básník, dramatik a historik, v jehož klasicistním díle je možno najít preromantické prvky.
Nový!!: Ferdinand VII. a Manuel José Quintana · Vidět víc »
María Cristina Španělská
María Cristina Španělská (Doña María Cristina Teresa Alejandra María de Guadalupe María de la Concepción Ildefonsa Victoria Eugenia de Borbón y Battenberg; 12. prosince 1911, Královský palác v Madridu – 23. prosince 1996, Villa Giralda v Madridu) byla pátým dítětem krále Alfonse XIII. a jeho manželky Viktorie z Battenbergu.
Nový!!: Ferdinand VII. a María Cristina Španělská · Vidět víc »
María de las Mercedes Španělská (1911–1953)
María de las Mercedes Španělská (María de las Mercedes Teresa María de la Paz Fernanda Adalberta Cristina Antonia Isidra Raimunda Josefa Jesusa Fausta Francisca de Borja y Todos los Santos; 3. října 1911, Madrid – 11. září 1953, Madrid) byla německo-španělská princezna a třetí manželka Irakliho Bagrationa z Mukhrani.
Nový!!: Ferdinand VII. a María de las Mercedes Španělská (1911–1953) · Vidět víc »
Maria Dolores Bourbonsko-Sicilská
Maria Dolores Bourbonsko-Sicilská (Maria de los Dolores Victoria Filippa Maria de las Mercedes Luisa Carlota Eugenia y Todos los Santos; 15. listopadu 1909, Madrid, Španělsko – 11. května 1996, Madrid, Španělsko) se narodila jako dcera prince Karla Bourbonsko-Sicilského a jeho druhé manželky Luisy Orleánské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Maria Dolores Bourbonsko-Sicilská · Vidět víc »
Maria Esperanza Bourbonsko-Sicilská
Princezna Maria Esperanza Amálie Raniera Maria Rozálie Luisa Gonzaga Bourbonsko-Sicilská (14. června 1914, Madrid, Španělsko – 8. srpna 2005, Villamanrique de la Condesa, Španělsko) se narodila jako nejmladší dcera prince Karla Bourbonsko-Sicilského a jeho druhé manželky princezny Luisy Orleánské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Maria Esperanza Bourbonsko-Sicilská · Vidět víc »
Mariano José de Larra
Mariano José de Larra (pseudonym Fígaro, 24. března 1809 Madrid – 13. února 1837 tamtéž) byl španělský romantický prozaik, známý pro své satiry.
Nový!!: Ferdinand VII. a Mariano José de Larra · Vidět víc »
Marie Amálie Orleánská
Princezna Marie Amálie Orleánská, infantka španělská (celé jméno španělsky: María Amalia Luisa Enriqueta; 28. srpna 1851, Palacio de San Telmo – 9. listopadu 1870, Palacio de San Telmo) byla orleánská princezna a španělská infantka, druhé dítě vévody Antonína z Montpesier a infantky Luisy Fernandy z Montpesier.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Amálie Orleánská · Vidět víc »
Marie Antonie Neapolsko-Sicilská
Marie Antonie Neapolsko-Sicilská (14. prosince 1784, Caserta – 21. května 1806, Aranjuez) byla dcera sicilského a neapolského krále Ferdinanda III./IV., který v roce 1816 obě království po více než pěti stoletích opět spojil, a manželka pozdějšího španělského krále Ferdinanda VII.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Antonie Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie de la Paz de Borbón
Marie de la Paz de Borbón (María de la Paz Juana Amelia Adalberta Francisca de Paula Juana Bautista Isabel Francisca de Asís; 23. června 1862, Madrid – 4. prosince 1946, Mnichov) byla španělská infantka a dcera královny Isabely II. Provdala se za svého bratrance Ludvíka Ferdinanda Bavorského a zbytek života trávila v Německu časem s rodinou, charitativní činností a psaním poezie.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie de la Paz de Borbón · Vidět víc »
Marie de las Mercedes de Orleans
Marie de las Mercedes de Orleans (24. červen 1860 – 26. červen 1878) byla španělská královna, první manželka Alfonse XII.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie de las Mercedes de Orleans · Vidět víc »
Marie Isabela Španělská
Marie Isabela Španělská (María Isabel de Borbón y Borbón-Parma; 6. července 1789, Madrid – 13. září 1848, Portici), druhá manželka (ale jediná královna) krále Františka I. Neapolsko-Sicilského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Isabela Španělská · Vidět víc »
Marie Isabela Orleánská
Prinezna Marie Isabela Orleánská (María Isabel de Orleans y Borbón; 21. září 1848 – 23. duben 1919) se narodila jako španělská infantka a orleánská princezna a sňatkem se stal pařížskou hraběnkou.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Isabela Orleánská · Vidět víc »
Marie Isabela Portugalská
Marie Isabela Portugalská (Maria Isabel Francisca de Assis Antónia Carlota Joana Josefa Xavier de Paula Micaela Rafaela Isabel Gonzaga; 19. květen 1797 – 26. prosinec 1818) byla portugalská infantka, která se jako druhá manželka Ferdinanda VII. Španělského stala španělskou královnou.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Isabela Portugalská · Vidět víc »
Marie Josefa Saská
Marie Josefa Saská bylo jméno těchto princezen.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Josefa Saská · Vidět víc »
Marie Josefa Saská (1803)
Marie Josefa Saská (Maria Josepha Amalia Beatrix Xaveria Vincentia Aloysia Franziska de Paula Franziska de Chantal Anna Apollonia Johanna Nepomucena Walburga Theresia Ambrosia; 6. prosince 1803, Drážďany – 17. května 1829, Aranjuez) byla saská princezna a španělská královna, třetí manželka Ferdinanda VII. Byla nejmladší dcerou prince Maxmiliána Saského a Karoliny Bourbonsko-Parmské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Josefa Saská (1803) · Vidět víc »
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (německy Maria Karolina (Caroline) Luise Josepha Johanna Antonia, Erzherzogin von Österreich und Prinzessin von Böhmen, Ungarn und der Toskana), (13. srpna 1752 Vídeň, Schönbrunn – 8. září 1814 Vídeň, Hetzendorf) byla rakouská arcivévodkyně, desátá dcera a třináctý potomek Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská · Vidět víc »
Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská
Neapolsko-sicilské princezny jména Marie Kristýna Bourbonsko-Sicilská/-obojí Sicílie či Neapolsko-Sicilská.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806)
Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (27. duben 1806 – 22. srpen 1878) byla španělská královna, čtvrtá manželka Ferdinanda VII. Byla dcerou Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Izabely Španělské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1806) · Vidět víc »
Marie Luisa Šarlota Bourbonsko-Parmská
Marie Luisa Šarlota Bourbonsko-Parmská (2. října 1802, Barcelona – 18. března 1857, Řím) se narodila jako parmská princezna a členka dynastie Bourbon-Parma.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Luisa Šarlota Bourbonsko-Parmská · Vidět víc »
Marie Luisa Španělská (1782)
Marie Luisa Španělská (Marie Luisa Josefina Antonie Vincenta; 6. července 1782, Segovia – 13. března 1824, Řím) byla španělskou infantkou, dcerou krále Karla IV. a jeho manželky Marie Luisy Parmské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Luisa Španělská (1782) · Vidět víc »
Marie Luisa Parmská
Marie Luisa Parmská (9. prosince 1751, Parma – 2. ledna 1819, Řím) byla parmskou princeznou z linie rodu Bourbon-Anjou a provdanou španělskou královnou, jíž se po manželově boku stala 14.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Luisa Parmská · Vidět víc »
Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská
Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská (španělsky Doña María de las Mercedes Cristina Genara Isabel Luisa Carolina Victoria y Todos los Santos de Borbón-Dos Sicilias y Orléans) (23. prosince 1910, Madrid – 2. ledna 2000, Lanzarote) byla matka Juana Carlose I., krále Španělska (1975–2014).
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská · Vidět víc »
Marie Tereza Španělská (1882–1912)
Marie Tereza Španělská (María Teresa Isabel Eugenia del Patrocinio Diega de Borbón y Habsburgo, Infanta de España; 12. listopadu 1882, Madrid – 23. září 1912, Madrid) se narodila jako dcera španělského krále Alfonse XII. a jeho druhé manželky Marie Kristýny Rakouské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Tereza Španělská (1882–1912) · Vidět víc »
Marie Tereza Portugalská (1793–1874)
Infantka Marie Tereza Portugalská (celým jménem Maria Teresa Francisca de Assis Antónia Carlota Joana Josefa Xavier de Paula Micaela Rafaela Isabel Gonzaga; 29. dubna 1793, Lisabon – 17. ledna 1874, Terst) byla dcerou krále Jana VI. Portugalského a Šarloty Španělské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Marie Tereza Portugalská (1793–1874) · Vidět víc »
Maxmilián Saský
Maxmilián Saský (13. dubna 1759, Drážďany – 3. ledna 1838, Drážďany) byl synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána.
Nový!!: Ferdinand VII. a Maxmilián Saský · Vidět víc »
Mercedes Španělská
Mercedes Španělská (María de las Mercedes de Borbón y Habsburgo-Lorena; 11. září 1880, Madrid – 17. října 1904, Madrid) se narodila jako nejstarší potomek španělského krále Alfonse XII. a jeho druhé manželky Marie Kristýny Rakouské.
Nový!!: Ferdinand VII. a Mercedes Španělská · Vidět víc »
Mexická válka za nezávislost
Mexická válka za nezávislost probíhala v letech 1810–1821 a obyvatelé místokrálovství Nového Španělska na jejím konci získali v nově vzniklém Mexickém císařství povstalci požadovanou nezávislost na Španělsku.
Nový!!: Ferdinand VII. a Mexická válka za nezávislost · Vidět víc »
Museo del Prado
Národní muzeum Prado (Museo Nacional del Prado) je muzeum a galerie umění nacházející se v Madridu, hlavním městě Španělska.
Nový!!: Ferdinand VII. a Museo del Prado · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Ferdinand VII. a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonské Španělsko
Španělské království bylo v krátkém období let 1808–1813 klientelistickým státem Francie s částečnou vojenskou okupací Francouzi a dosazeným Napoleonovým bratrem Josefem Bonapartem na španělský trůn, je proto běžně označováno jako Bonapartské nebo Napoleonské Španělsko.
Nový!!: Ferdinand VII. a Napoleonské Španělsko · Vidět víc »
Patria Vieja
Patria Vieja odkazuje na časové období v dějinách Chile mezi první vládní juntou (18. září 1810) a katastrofou Rancaguy (1. října 1814).
Nový!!: Ferdinand VII. a Patria Vieja · Vidět víc »
Pilar Bavorská
Pilar Bavorská (Maria del Pilar Eulalia Antonia Isabella Ludovika Franziska Josepha Rita Euphrasia von Wittelsbach; 13. března 1891, Mnichov – 29. ledna 1987, Mnichov) byla jedinou dcerou prince Ludvíka Ferdinanda Bavorského a jeho manželky Marie de la Paz de Borbón.
Nový!!: Ferdinand VII. a Pilar Bavorská · Vidět víc »
Pohřebiště španělských panovníků
Znak Španělského království Klášter svatého Vavřince v El Escorialu, pohřebiště většiny španělských panovníků Tento seznam pohřebišť panovníků Španělského království začíná sjednocením království Kastilie a Aragón pod společným žezlem Ferdinanda a Isabely.
Nový!!: Ferdinand VII. a Pohřebiště španělských panovníků · Vidět víc »
Popravy 3. května 1808
Popravy 3.
Nový!!: Ferdinand VII. a Popravy 3. května 1808 · Vidět víc »
Pragmatická sankce (1830)
Ferdinanda VII. v uniformě generálního kapitána španělské armády od malíře Vicenta Lópeze Pragmatická sankce (Pragmatica Sanción) byl dokument vydaný králem Ferdinandem VII. 29. března 1830, který upravoval nástupnictví na španělský trůn pro ženy.
Nový!!: Ferdinand VII. a Pragmatická sankce (1830) · Vidět víc »
Právo exkluzivy
Právo exkluzivy (latinsky ius exclusivae) bylo v katolické církvi oprávnění vetovat výsledek hlasování konkláve panovníkem některé z katolických mocností (Španělsko, Francie a Rakousko) prostřednictvím některého z kardinálů na konkláve přítomných.
Nový!!: Ferdinand VII. a Právo exkluzivy · Vidět víc »
Rafael del Riego
Rafael del Riego y Flórez (9. dubna 1784 – 7. listopadu 1823) byl španělským generálem a liberálním politikem.
Nový!!: Ferdinand VII. a Rafael del Riego · Vidět víc »
Ramon Carnicer
Ramon Carnicer i Batlle (24. října 1789 Tàrrega – 17. března 1855 Madrid) byl katalánský hudební skladatel a dirigent, autor chilské státní hymny.
Nový!!: Ferdinand VII. a Ramon Carnicer · Vidět víc »
Regentství
Regentství je přechodné období v dějinách monarchie, během kterého je jmenována osobnost (regent), která může, ale nemusí patřit do královské rodiny, a ta vykonává moc ve jménu titulárního panovníka, který je příliš mladý, nepřítomný, neschopný vládnout sám nebo neschopný převzít své povinnosti jako král.
Nový!!: Ferdinand VII. a Regentství · Vidět víc »
Restaurace (politika)
Restaurace je období v dějinách, vyznačující se návratem ke společenskému pořádku, který byl narušen revolucí, pučem či válkou.
Nový!!: Ferdinand VII. a Restaurace (politika) · Vidět víc »
Risorgimento
border.
Nový!!: Ferdinand VII. a Risorgimento · Vidět víc »
Romantismus (literatura)
Michaila Jurjeviče Lermontova z roku 1837. Romantismus je široké umělecké hnutí především první poloviny 19. století, které vzniklo jako umělecký protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovala Velká francouzská revoluce.
Nový!!: Ferdinand VII. a Romantismus (literatura) · Vidět víc »
Santos Ladrón de Cegama
Santos Ladrón de Cegama (1784, Lumbier v Navaře – 14. října 1833, Pamplona) byl španělský generál a jeden z vůdců první karlistické války.
Nový!!: Ferdinand VII. a Santos Ladrón de Cegama · Vidět víc »
Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský
Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský (Sebastián Gabriel María Carlos Juan José Francisco Javier de Paula Miguel Bartolomé de San Geminiano Rafael Gonzaga; 4. listopadu 1811, Rio de Janeiro – 14. února 1875, Pau) byl portugalský a španělský infant, předek několika španělských vévodských linií a velitel karlistické armády v první karlistické válce.
Nový!!: Ferdinand VII. a Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský · Vidět víc »
Seznam španělských královen
Alžběta Seznam španělských královen zahrnuje manželky panovníků Španělského království, jimž náležel titul královna, počínaje rokem 1556, kdy na španělský trůn usedl první král sjednocených království Karel I., náležející k Habsburské dynastii.
Nový!!: Ferdinand VII. a Seznam španělských královen · Vidět víc »
Seznam španělských vládců
Seznam španělských vládců obsahuje chronologicky řazené krále a prezidenty Španělska, počínaje prvním králem Karlem I. a konče vládnoucím Filipem VI. Karel I. byl nejstarším synem kastilské a leónské královny Jany I. a vnukem aragonského krále Ferdinanda II. Po jejich smrti sjednotil Aragonské, Kastilské a Leóské království s Barcelonským hrabstvím a ostrovem Mallorka a stal se králem španělským.
Nový!!: Ferdinand VII. a Seznam španělských vládců · Vidět víc »
Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu
Karlistická vlajka Následující tabulka je přehledem karlistických pretendentů španělského trůnu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu · Vidět víc »
Seznam premiérů Španělska
Následující seznam obsahuje nejvyšší představitele výkonné moci Španělska od doby, kdy se tato funkce ve Španělsku vynořila.
Nový!!: Ferdinand VII. a Seznam premiérů Španělska · Vidět víc »
Seznam velkých inkvizitorů Španělska
znak svaté inkvizice Velký inkvizitor Španělska (latinsky: Inquisitor generalis) byl vedoucí úředník inkvizice.
Nový!!: Ferdinand VII. a Seznam velkých inkvizitorů Španělska · Vidět víc »
Slavná revoluce (Španělsko)
Manifestace 29. září 1868 Slavná revoluce (španělsky: la Gloriosa nebo la Septembrina) byla politickým převratem, který proběhl ve Španělsku v roce 1868.
Nový!!: Ferdinand VII. a Slavná revoluce (Španělsko) · Vidět víc »
Teatro Real
Teatro Real (Royal Theatre, nebo pouze El Real) je hlavní operní scénou v Madridu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Teatro Real · Vidět víc »
Tomás de Zumalacárregui
Tomás de Zumalacárregui y de Imaz (29. prosince 1788, Ormáiztegui - 24. června 1835, Cegama) byl španělský generál a vrchní velitel karlistických vojsk v letech 1834 až 1835.
Nový!!: Ferdinand VII. a Tomás de Zumalacárregui · Vidět víc »
Trest smrti ve Španělsku
anarchistů v Jerez de la Frontera v roce 1892 Trest smrti ve Španělsku zrušila španělská ústava z roku 1978.
Nový!!: Ferdinand VII. a Trest smrti ve Španělsku · Vidět víc »
Trienio Liberal
Generální kortesy v roce 1820 Trienio Liberal („Liberální trojletka“) je období tří let v moderní historii Španělska mezi lety 1820 a 1823, kdy po vojenském povstání z ledna 1820 vedeném podplukovníkem Rafaelem del Riegem vládla Španělsku jeho liberální vláda, která tak ukončila šestiletou absolutistickou vládu krále Ferdinanda VII.
Nový!!: Ferdinand VII. a Trienio Liberal · Vidět víc »
Vévodkyně z Galliery
Bez popisu.
Nový!!: Ferdinand VII. a Vévodkyně z Galliery · Vidět víc »
Venezuelská vlajka
Zlevadoprava Venezuelská národní vlajkaPoměr stran: 2:3 Zlevadoprava Venezuelská státní vlajkaPoměr stran: 2:3 Vlajka Venezuely je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy v barvách: žlutá, modra a červená.
Nový!!: Ferdinand VII. a Venezuelská vlajka · Vidět víc »
14. říjen
14.
Nový!!: Ferdinand VII. a 14. říjen · Vidět víc »
14. prosinec
14.
Nový!!: Ferdinand VII. a 14. prosinec · Vidět víc »
17. květen
17.
Nový!!: Ferdinand VII. a 17. květen · Vidět víc »
1784
1784 (MDCCLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1784 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1797 · Vidět víc »
1802
1802 (MDCCCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1802 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1803 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1806 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1808 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1815 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1816 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1817 · Vidět víc »
1818
1818 (MDCCCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1818 · Vidět víc »
1819
1819 (MDCCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1819 · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1820 · Vidět víc »
1821
1821 (MDCCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1821 · Vidět víc »
1822
1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1822 · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1823 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1824 · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1825 · Vidět víc »
1826
1826 (MDCCCXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1826 · Vidět víc »
1827
1827 (MDCCCXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1827 · Vidět víc »
1828
1828 (MDCCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1828 · Vidět víc »
1829
1829 (MDCCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1829 · Vidět víc »
1830
1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1830 · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1831 · Vidět víc »
1832
1832 (MDCCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1832 · Vidět víc »
1833
1833 (MDCCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1833 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Ferdinand VII. a 1878 · Vidět víc »
19. květen
19.
Nový!!: Ferdinand VII. a 19. květen · Vidět víc »
21. květen
21.
Nový!!: Ferdinand VII. a 21. květen · Vidět víc »
22. srpen
22.
Nový!!: Ferdinand VII. a 22. srpen · Vidět víc »
26. prosinec
26.
Nový!!: Ferdinand VII. a 26. prosinec · Vidět víc »
27. duben
27.
Nový!!: Ferdinand VII. a 27. duben · Vidět víc »
29. září
29.
Nový!!: Ferdinand VII. a 29. září · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Ferdinand VII. a 6. prosinec · Vidět víc »
