Obsah
62 vztahy: Anders Zorn, Ásgard, Ásové, Ženské božstvo, Čarodějnictví, Ódin, Ódin z Lejre, Bříza, Deutsche Mythologie, Dny v týdnu, Einherjové, Fehu, Franská mytologie, Freia (planetka), Frey, Freya (jméno), Freya (radar), Freydís, Gerhard Marcks, Germánská mytologie, Germánské novopohanství, Höni, Hel (bohyně), Helle Fagralidová, Helma z Benty Grange, Hiarne, Idunn, Jötnar, Ježíšek, Kočka domácí, Loki, Medovina básnictví, Mokoš, Mokoš (příjmení), Njörd, Norská lesní kočka, Perchta, Plejády, Prsten Nibelungův, Prvosenka jarní, Seid, Severská mytologie, Severské náboženství, Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie, Seznam severských bohů, Sjöfn, Sleipnir, Slovanská mytologie, Starbucks, Svadilfari, ... Rozbalte index (12 více) »
Anders Zorn
''Hodinář'' (1906) Anders Leonard Zorn (18. února 1860 Mora, Dalarna – 22. srpna 1920 Mora, Dalarna) byl švédský malíř a grafik.
Vidět Freya a Anders Zorn
Ásgard
Ásgard (Asgard, staroseversky: Ásgarðr, islandsky: Ásgarður, starorusky: Асград, Asgrad) byl severský „ráj“, domov bohů Æsir (Ásů).
Vidět Freya a Ásgard
Ásové
jotuny, Mårten Eskil Winge, 1872 Ásové, staroseversky Æsir, jsou skupinou bohů v severské mytologii sídlící ve světě Ásgardu.
Vidět Freya a Ásové
Ženské božstvo
Afrodita Amaterasu Bohyně nebo božstvo, jemuž jsou připsány aspekty ženství, je častým předmětem mytologií a náboženských systémů.
Vidět Freya a Ženské božstvo
Čarodějnictví
Dobové zobrazení čarodějnice, 1451. Čarodějnictví neboli čarodějství je označení pro nadpřirozené působení známé v mnoha světových kulturách, které však nemá žádnou obecně přijímanou definici.
Vidět Freya a Čarodějnictví
Ódin
Ódin (staroseversky Óðinn) je staroseverské jméno boha germánského a severského panteonu, zejména v severských pramenech, kde se o něm zachovalo nejvíc informací, vystupuje jako hlavní bůh náležící ke skupině bohů (božského rodu) zvaní Ásové (staroseversky Æsir).
Vidět Freya a Ódin
Ódin z Lejre
Ódin z Lejre je malá litá stříbrná figurka datovaná přibližně do roku 900.
Vidět Freya a Ódin z Lejre
Bříza
Bříza (Betula) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae).
Vidět Freya a Bříza
Deutsche Mythologie
Deutsche Mythologie (Německá mytologie, Teutonic Mythology) je rozsáhlé dílo Jacoba Grimma (1785 – 1863), které pojednává o předkřesťanské mytologii a pozdějším folklóru germánských národů.
Vidět Freya a Deutsche Mythologie
Dny v týdnu
olympské bohy jako alegorie dnů v týdnu: Diana jako Měsíc – pondělí, Mars – úterý, Merkur – středa, Jupiter – čtvrtek, Venuše – pátek, Saturn – sobota a Apollón jako Slunce – neděle (Walters Art Museum) Názvy sedmi dnů v týdnu označují určitý den v rámci týdnu v neměnném pořadí od prvního do sedmého.
Vidět Freya a Dny v týdnu
Einherjové
Emila Doeplera 1905. Einherjové jsou v severské mytologii duše mrtvých bojovníků, kteří hrdinně zemřeli na bojišti.
Vidět Freya a Einherjové
Fehu
Fehu je první runa germánského futharku prostého.
Vidět Freya a Fehu
Franská mytologie
Childericha I. mají symbolizovat dlouhověkost a nesmrtelnost. Franská mytologie byla odnoží mytologie germánské a zdrojem před-křesťanského náboženství Franků raného středověku, do něhož se přimíchaly antické řecko-římské prvky.
Vidět Freya a Franská mytologie
Freia (planetka)
(76) Freia je planetka nacházející se v hlavním pásu asteroidů.
Vidět Freya a Freia (planetka)
Frey
Frey nebo Freyr je bůh ze staré severské mytologie, syn Njörda, manžel Gerdy, Freyin bratr, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých Álfů.
Vidět Freya a Frey
Freya (jméno)
Freya (počeštěně Freja) je ženské křestní jméno.
Vidět Freya a Freya (jméno)
Freya (radar)
Freya byl radar včasné výstrahy provozovaný Německem během druhé světové války. Pojmenován byl podle severské bohyně Freyji.
Vidět Freya a Freya (radar)
Freydís
Freydís je ženské Norské křestní jméno germánského původu.
Vidět Freya a Freydís
Gerhard Marcks
Gerhard Marcks (18. února 1889, Berlín, Německo – 13. listopadu 1981, Burgbrohl, Německo) byl německý sochař.
Vidět Freya a Gerhard Marcks
Germánská mytologie
severské mytologieGermánská mytologie je bájesloví germánských kmenů, které lze charakterizovat jako patriarchální polyteismus s archaickými prvky totemismu, uctíváním přírodních jevů a s magickými obřady vycházejícími z animistických představ.
Vidět Freya a Germánská mytologie
Germánské novopohanství
Bronzová replika historického ''Mjöllniru'' (Thórova kladiva) ze Skåne, originál je z 9. století, je dnes nejčastějším doplňkem germánských novopohanů. Germánské novopohanství (též neopohanství) a severské novopohanství (konkrétní vymezení skandinávského ekvivalentu téhož směru), též heidenismus, jsou souhrnná označení pro nová náboženská hnutí hlásící se k odkazu předkřesťanské víry starých Germánů či severských Skandinávců.
Vidět Freya a Germánské novopohanství
Höni
Höni (Hœnir) je severský bůh, který byl poslán po velké bitvě jako rukojmí společně s Mímim k Vanům do Vanaheimu.
Vidět Freya a Höni
Hel (bohyně)
Bohyně Hel Hel je severská bohyně stejnojmenného podsvětí Hel, kde vládne všem mrtvým s výjimkou těch, kteří padli v boji a putují tak do Valhally, kde patří Ódinovi, část padlých však putuje jinam a to do Fólkvangu, Freyjina příbytku.
Vidět Freya a Hel (bohyně)
Helle Fagralidová
Helle Fagralidová, nepřechýleně Fagralid (* 11. května 1976 Helsingør), je dánská divadelní, filmová a televizní herečka faerského původu, která na filmovém plátně debutovala jako jedenáctiletá v rodinném snímku Negerkys og labre larver z roku 1987.
Vidět Freya a Helle Fagralidová
Helma z Benty Grange
Helma z Benty Grange je anglosaská helmaMožno zaměnit s takřka ekvivalentním slovem „přilba“, neboť označení „helma“ a „přilba“ se v tomto kontextu překrývají pokrytá kančím hřbetem ze 7. století našeho letopočtu.
Vidět Freya a Helma z Benty Grange
Hiarne
Hiarne je velká opera o třech dějstvích a prologu („předehře“) německé skladatelky Igneborg von Bronsartové (též známa jako Ingeborg Bronsartová von Schellendorf, 1840–1913) na libreto, které napsali její manžel, skladatel a dirigent Hans, a básník Friedrich von Bodenstedt (1819–1892) na námět ze starogermánských pověstí.
Vidět Freya a Hiarne
Idunn
Idunn a Bragi Idunn (či Iduna) je severská bohyně, manželka boha básníků Bragiho, strážila ve své jasanové truhlici kouzelná jablka, která chránila Ásy před stárnutím.
Vidět Freya a Idunn
Jötnar
Richarda Wagnera Jötnar či thursar jsou démoničtí protivníci bohů v severské mytologii.
Vidět Freya a Jötnar
Ježíšek
Ježíšek (poutní soška v kostele sv. Martina v rakouském Diex) Ježíšek (též Jezulátko, – dítě Kristus, v jižním Německu a Rakousku Christkindl – děťátko Kristus) je zdrobnělinou jména Ježíše Krista, jehož narození slaví křesťané o Vánocích.
Vidět Freya a Ježíšek
Kočka domácí
Kočka domácí (Felis catus, dříve například Felis silvestris catus) je domestikovaná forma kočky plavé, která je již po tisíciletí průvodcem člověka.
Vidět Freya a Kočka domácí
Loki
Loki (také Lopt) je bůh ze severské mytologie.
Vidět Freya a Loki
Medovina básnictví
Jakoba Sigurðssona, islandského umělce 18. století. 200px Medovina básnictví (také básnická medovina či Suttungova medovina) je bájnou tekutinou – medovinou dávající básnické schopnosti, pocházela z medu a z krve bytosti zvané Kvasi, vzniklé ze slin Ásů a Vanů, kterou posléze zabili skřítci jmény Fjalar a Galar.
Vidět Freya a Medovina básnictví
Mokoš
Mokoš, Mokoša, Makoša apod.
Vidět Freya a Mokoš
Mokoš (příjmení)
Příjmení Mokoš pochází ze jména jedné slovanské bohyně.
Vidět Freya a Mokoš (příjmení)
Njörd
Carla Fredericka von Saltzy 1893 "Njörd touží po moři" od W. G. Collingwooda 1908 Njörd je severský bůh moře, větru a plodnosti, patron rybářů a námořníků, dárce a ochránce bohatství.
Vidět Freya a Njörd
Norská lesní kočka
Norská lesní kočka je polodlouhosrstá kočka původem ze Severní Evropy, řazená podle klasifikace FIFe do skupiny II.
Vidět Freya a Norská lesní kočka
Perchta
''Peruchty z Hrdel'', 1910 Perchta je folklórní postava, známá především v jižním Německu a v Rakousku, často ztotožňována s bílou paní.
Vidět Freya a Perchta
Plejády
Plejády (nazývané také Kuřátka, Sedm sester, v Messierově katalogu označené M 45) jsou mladá otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka.
Vidět Freya a Plejády
Prsten Nibelungův
Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen) je série čtyř oper Richarda Wagnera, vytvořených volně na postavách a prvcích germánského pohanství, zvláště pak islandských ság a Písni o Nibelunzích.
Vidět Freya a Prsten Nibelungův
Prvosenka jarní
Prvosenka jarní (Primula veris, lidově též petrklíč, bukvice bílá, bylina sv. Petra atd) je drobnější vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovité (Primulaceae).
Vidět Freya a Prvosenka jarní
Seid
Seid (staroseversky seiðr) je forma čarodějnictví či magie, která byla praktikována předkřesťanskými Seveřany.
Vidět Freya a Seid
Severská mytologie
Runový kámen pocházející ze švédského Röku v Östergötlandu. Jeho původ je datován do 9. století a odkazuje nejen na ztracené germánské legendy z období stěhování národů, ale i na příběhy ze severské mytologie Severská mytologie je soubor příběhů o bozích, hrdinech, stvoření, přirozenosti a konci světa, který byl vlastní předkřesťanským Seveřanům a který je součástí severského náboženství.
Vidět Freya a Severská mytologie
Severské náboženství
Staré Uppsale, Carl Larsson, 1915 Severské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik starých Seveřanů, především v době vikinské, až do jejich christianizace mezi 10.
Vidět Freya a Severské náboženství
Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie
Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie uvádí některé méně obvyklé pojmy (např. jména či označení tvorů, míst, předmětů), s nimiž se lze setkat v příbězích severské mytologie.
Vidět Freya a Seznam lidí, míst a věcí ze severské mytologie
Seznam severských bohů
Seznam severských bohů uvádí některé bohy, bohyně a další bytosti, které se vyskytují v severské mytologii.
Vidět Freya a Seznam severských bohů
Sjöfn
Sjöfn (též Sjofna) je v severské mytologii bohyní zalíbení a zamilovaných.
Vidět Freya a Sjöfn
Sleipnir
náhled V severské mytologii je Sleipnir Odinův osminohý kůň.
Vidět Freya a Sleipnir
Slovanská mytologie
Morana a Vesna v moderním podání Slovanská mytologie je soubor předkřesťanských slovanských představ a příběhů o stvoření a přirozenosti světa, bozích, démonech a hrdinech.
Vidět Freya a Slovanská mytologie
Starbucks
Seattlu Starbucks Center, sídlo společnosti Starbucks Corporation je mezinárodní výrobce kávy a největší obchodní řetězec kaváren na světě, se sídlem v Seattlu, v americkém státě Washington.
Vidět Freya a Starbucks
Svadilfari
Roberta Engelse 1919 Svadilfari je kouzelný hřebec ze severské mytologie.
Vidět Freya a Svadilfari
Tjazi
Elmera Boyda Smithe 1902 Tjazi je obr v severské mytologii, který se v ní objevuje převážně v podobě orla.
Vidět Freya a Tjazi
Trojfunkční hypotéza
Trojice bohů: Ódin, Thór a Freya Trojfunkční hypotéza je teorie francouzského badatele George Dumézila, podle které indoevropská společnost užívala trojčlennou ideologii (idéologie tripartite) jako universální klasifikační systém.
Vidět Freya a Trojfunkční hypotéza
Valhalla
Valhalla na islandském rukopisu ze 17. století Valhalla od Maxe Brücknera (1896) V severské mytologii je Valhalla (Valhöll, „Síň padlých“, v češtině také Valhala) Ódinova síň v Ásgardu – pevnost Gladsheim, kam za doprovodu valkýr přicházejí padlí bojovníci („einherjové“).
Vidět Freya a Valhalla
Valkýra z Hårby
Figurka valkýry z Hårby Valkýra z Hårby je malá figurka nalezená amatérským archeologem poblíž vesnice Hårby na dánském ostrově Fyn v roce 2012.
Vidět Freya a Valkýra z Hårby
Vanad
Vanad (chemická značka V, Vanadium) je spolu s niobem a tantalem členem 5.
Vidět Freya a Vanad
Vanaheim
Vanaheim je jeden z devíti světů severské mytologie, sídlo božského rodu Vanů.
Vidět Freya a Vanaheim
Vanové
Figurka se ztopořeným falem, o které se soudí, že představuje boha Freye, oblast Rällinge, vikinské období Vanové (staroseversky Vanir) jsou na rozdíl od Ásů méně známá polovina spojeného severského pantheonu.
Vidět Freya a Vanové
Válka Ásů s Vany
Válka Ásů s Vany je konflikt božských rodů Ásů a Vanů v severské mytologii, první válka na počátku času, která nakonec skončila smírem a vznikem jednotné skupiny bohů.
Vidět Freya a Válka Ásů s Vany
Venuše (planeta)
Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě.
Vidět Freya a Venuše (planeta)
Zlaté jablko
Zlaté jablko je motiv, který se objevuje v mytologiích z různých oblastí (např. v řecké mytologii, v severské mytologii, v keltské mytologii) a častokrát symbolizuje nesmrtelnost a plodnost.
Vidět Freya a Zlaté jablko
Zlaté prasátko
Zlaté prasátko je česká vánoční pověra, která vznikla už ve středověku.
Vidět Freya a Zlaté prasátko
Zlato Rýna
Zlato Rýna („Das Rheingold") je opera Richarda Wagnera a tvoří spolu s hudebními dramaty ''Valkýra'' („Die Walküre"), ''Siegfried'' a ''Soumrak bohů'' („Götterdämmerung") tetralogii Prsten Nibelungův („Ring des Nibelungen").
Vidět Freya a Zlato Rýna
Také známý jako Freyja.