Rychlejší přístup než prohlížeči!
51 vztahy: Šang Lu, Ťien I, Ťing-tchaj, Žuan An, Čínsko-vietnamská válka (1406–1428), Čchen Sün, Čcheng-chua, Ču Čan-šan, Ču Čchen-chao, Říše Ming, Císařovna Čchien, Císařovna Chang (Ťing-tchaj), Císařovna Chu (Süan-te), Císařovna Sun, Císařovna vdova Čou, Císařovna Wang (Ťing-tchaj), Cchao Naj, Dějiny Mongolska, Dynastie Ming, Esen-tajši, Jang Š’-čchi, Jang Žung, Jang Pchu, Jü Čchien, Jen Sung, Jung-le, Kao Ku, Lay Zhang, Li Sien (velký sekretář), Lučchuan-pchingmienské války, Ming š’-lu, Mingská ekonomika, Mingská politika, Pcheng Š’, Plavby Čeng Chea, Povstání Teng Mao-čchiho, Sü Ťie, Sü Jou-čen, Süan-te, Seznam mingských císařů, Seznam mingských císařoven, Seznam mingských velkých sekretářů, Tři velké tábory, Tchumuská krize, Wan Čen-er, Wang Ao (ministr), Wang Č’ (ministr), Wang Čen (eunuch), 1427, 1444, ..., 1464. Rozbalte index (1 více) »
Šang Lu
Šang Lu (16. března 1414 – 17. srpna 1486), byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Šang Lu · Vidět víc »
Ťien I
Ťien I (1363–1435) byl politik čínské říše Ming, dlouholetý ministr státní správy za císařů Jung-leho, Chung-siho a Süan-teho.
Nový!!: Jing-cung a Ťien I · Vidět víc »
Ťing-tchaj
Císař Ťing-tchaj (21. září 1428 – 14. březen 1457) vlastním jménem Ču Čchi-jü z dynastie Ming vládl od roku 1449 říši Ming.
Nový!!: Jing-cung a Ťing-tchaj · Vidět víc »
Žuan An
Žuan An (1381–1453) byl architekt a eunuch vietnamského původu působící v čínské říši Ming.
Nový!!: Jing-cung a Žuan An · Vidět víc »
Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)
Čínsko-vietnamská válka probíhající v letech 1406-1428 byl konflikt mezi čínskou říší Ming a Vietnamem (státem Đại Việt).
Nový!!: Jing-cung a Čínsko-vietnamská válka (1406–1428) · Vidět víc »
Čchen Sün
Čchen Sün (1385–1462 byl politik čínské říše Ming. Císař Jing-cung ho roku 1444 jmenoval velkým sekretářem, roku 1449 po smrti prvního velkého sekretáře Cchao Naje a zajetí Jing-cunga v bitvě u Tchu-mu stanul v čele sboru velkých sekretářů. Současně se novým císařem stal Ťing-tchaj. Po návratu Jing-cunga k moci začátkem roku 1457 byl odvolán z funkcí.
Nový!!: Jing-cung a Čchen Sün · Vidět víc »
Čcheng-chua
Císař Čcheng-chua (9. prosinec 1447 – 9. září 1487) vlastním jménem Ču Ťien-šen, od roku 1457 Ču Ťien-žu z dynastie Ming vládl v letech 1464–1487 mingské Číně.
Nový!!: Jing-cung a Čcheng-chua · Vidět víc »
Ču Čan-šan
Ču Čan-šan (4. dubna 1406 – 18. února 1478), posmrtným jménem kníže Sien ze Siang, byl pátý syn čínského císaře Chung-siho a kníže ze Siang.
Nový!!: Jing-cung a Ču Čan-šan · Vidět víc »
Ču Čchen-chao
Ču Čchen-chao († 13. ledna 1521) byl člen dynastie Ming.
Nový!!: Jing-cung a Ču Čchen-chao · Vidět víc »
Říše Ming
Říše Ming (čínsky: znaky tradiční 明國, zjednodušené 明国, pinyin Míng Guó, český přepis Ming Kuo), plným názvem Říše Velká Ming (čínsky: znaky zjednodušené 大明国, tradiční 大明國, pinyin Dà Míng Guó, český přepis Ta Ming Kuo; také anachronicky čínsky: znaky zjednodušené 大明帝国, tradiční 大明帝國, pinyin Dà Míng Dìguó, český přepis Ta Ming Tikuo) byl čínský stát nazvaný podle vládnoucí dynastie Ming (čínsky: znaky 明朝, pinyin Míng Cháo, český přepis Ming Čchao).
Nový!!: Jing-cung a Říše Ming · Vidět víc »
Císařovna Čchien
Císařovna Čchien (1426–1468), posmrtným jménem císařovna Siao-čuang-žuej, příjmením Čchien byla mingská císařovna, manželka Jing-cunga, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna Čchien · Vidět víc »
Císařovna Chang (Ťing-tchaj)
Císařovna Chang (1427–1507), posmrtným jménem císařovna Su-siao, příjmením Chang byla mingská císařovna, manželka Ťing-tchaje, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna Chang (Ťing-tchaj) · Vidět víc »
Císařovna Chu (Süan-te)
Císařovna Chu († 1443), vlastním jménem Chu Šan-siang, zkráceným posmrtným jménem císařovna Kung-žang-čang, byla mingská císařovna, manželka Süan-teho, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna Chu (Süan-te) · Vidět víc »
Císařovna Sun
Císařovna Sun († 1462), příjmením Sun, zkráceným posmrtným jménem císařovna Siao-kung-čang, byla v letech 1428–1435 mingská císařovna, manželka Süan-teho, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna Sun · Vidět víc »
Císařovna vdova Čou
Císařovna vdova Čou (1430–1504), posmrtným jménem císařovna Siao-su, byla čínská císařovna vdova, jedna z konkubín císaře říše Ming Jing-cunga a matka císaře Čcheng-chuy.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna vdova Čou · Vidět víc »
Císařovna Wang (Ťing-tchaj)
Císařovna Wang (1427–1507), posmrtným jménem císařovna Siao-jüan-ťing, příjmením Wang byla mingská císařovna, manželka Ťing-tchaje, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Císařovna Wang (Ťing-tchaj) · Vidět víc »
Cchao Naj
Cchao Naj (1402 – 1. září 1449) byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Cchao Naj · Vidět víc »
Dějiny Mongolska
Státní znak Mongolska Dějiny Mongolska jsou dějinami území současného státu Mongolsko, a také výpadů mongolských kmenů do okolních zemí, které byly v minulosti velmi četné.
Nový!!: Jing-cung a Dějiny Mongolska · Vidět víc »
Dynastie Ming
Dynastie Ming (doslova „Zářivá dynastie“) vládla v říši Ming, neboli Číně v letech 1368–1644, na jihu země se mingský stát udržel do roku 1661, byť na stále se zmenšujícím se území.
Nový!!: Jing-cung a Dynastie Ming · Vidět víc »
Esen-tajši
Esen-tajši († 1454/1455) byl od roku 1439 ojratský vládce s titulem tajši, syn a následník Togon-tajšiho.
Nový!!: Jing-cung a Esen-tajši · Vidět víc »
Jang Š’-čchi
Jang Š'-čchi (1364–1444) byl čínský politik říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Jang Š’-čchi · Vidět víc »
Jang Žung
Jang Žung (1371–1440) byl čínský politik říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Jang Žung · Vidět víc »
Jang Pchu
Jang Pchu (1372–1446) byl čínský politik říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Jang Pchu · Vidět víc »
Jü Čchien
Jü Čchien (1398–1457) byl čínský státník a básník, v letech 1449–1457 ministr vojenství vlády říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Jü Čchien · Vidět víc »
Jen Sung
Jen Sung (1480–1565) byl čínský politik v říši Ming.
Nový!!: Jing-cung a Jen Sung · Vidět víc »
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Nový!!: Jing-cung a Jung-le · Vidět víc »
Kao Ku
Kao Ku (1391–1460) byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Kao Ku · Vidět víc »
Lay Zhang
Čang I-sing (*7. října 1991), lépe známý jako Lay Zhang a nebo pouze Lay, je čínský raper, zpěvák, skladatel, hudební producent, tanečník a herec.
Nový!!: Jing-cung a Lay Zhang · Vidět víc »
Li Sien (velký sekretář)
Li Sien (1408 – 22. ledna 1467), byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Li Sien (velký sekretář) · Vidět víc »
Lučchuan-pchingmienské války
Lučchuan-pchingmienské války v letech 1436–1449 byla série ničivých válek mezi říší Ming a šanským státem Mong Mao (čínsky Lu-čchuan, případně Lu-čchuan Pching-mien), probíhající v jihozápadním pohraničí Číny, na pomezí provincie Jün-nan a severu dnešního Myanmaru.
Nový!!: Jing-cung a Lučchuan-pchingmienské války · Vidět víc »
Ming š’-lu
Ming š’-lu, česky „Pravdivé záznamy dynastie Ming“ či „Mingské pravdivé záznamy“) je soubor třinácti kronik vlád císařů dynastie Ming, panujících v Číně v letech 1368–1644. Jsou jedním ze základních pramenů k historii mingské Číny.
Nový!!: Jing-cung a Ming š’-lu · Vidět víc »
Mingská ekonomika
mauzoleu Ting-ling Ekonomika čínské říše Ming (1368–1644) byla ve své době největší na světě, tehdejší podíl Číny na světovém hrubém domácím produktu je odhadován na 31 %, podle jiných odhadů na 25 % k roku 1500 a 29 % k roku 1600.
Nový!!: Jing-cung a Mingská ekonomika · Vidět víc »
Mingská politika
Říše Ming kolem roku 1580 Čína za vlády dynastie Ming byla co do počtu obyvatel i ekonomické síly největším státem tehdejšího světa.
Nový!!: Jing-cung a Mingská politika · Vidět víc »
Pcheng Š’
Pcheng Š’ (1416 – 27. dubna 1475), byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Pcheng Š’ · Vidět víc »
Plavby Čeng Chea
džunek Čeng Chea na čínském dřevotisku ze začátku 17. století Plavby Čeng Chea (doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) je označení pro sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem.
Nový!!: Jing-cung a Plavby Čeng Chea · Vidět víc »
Povstání Teng Mao-čchiho
Povstání Teng Mao-čchiho byla rolnická vzpoura probíhající v letech 1448–1449 v říši Ming za vlády císaře Jing-cunga, ve vnitrozemí provincie Fu-ťien na jihovýchodě Číny.
Nový!!: Jing-cung a Povstání Teng Mao-čchiho · Vidět víc »
Sü Ťie
Sü Ťie (1503 Süan-pching, Če-ťiang – 1583 Chua-tching, Nan č’-li) byl politik v čínské říši Ming.
Nový!!: Jing-cung a Sü Ťie · Vidět víc »
Sü Jou-čen
Sü Jou-čen (1407–1472), byl politik, kaligraf a spisovatel mingské Číny.
Nový!!: Jing-cung a Sü Jou-čen · Vidět víc »
Süan-te
Císař Süan-te (16. března 1399 – 31. ledna 1435) vlastním jménem Ču Čan-ťi z dynastie Ming vládl jako císař v letech 1425–1435 říši Ming.
Nový!!: Jing-cung a Süan-te · Vidět víc »
Seznam mingských císařů
Zakázaném městě v Pekingu. Probíhaly zde korunovace a oslavy svátků. Zakázaném městě v Pekingu. Zde císař přijímal zahraniční vyslance. Mingští císaři vládli Číně v letech 1368–1644.
Nový!!: Jing-cung a Seznam mingských císařů · Vidět víc »
Seznam mingských císařoven
V seznamu mingských císařoven jsou uvedeny hlavní manželky císařů čínské říše Ming, existující v letech 1368–1644.
Nový!!: Jing-cung a Seznam mingských císařoven · Vidět víc »
Seznam mingských velkých sekretářů
Seznam mingských velkých sekretářů zahrnuje všechny členy velkého sekretariátu, fakticky nejvyšší instituce státní správy říše Ming, jmenované v letech 1402–1644.
Nový!!: Jing-cung a Seznam mingských velkých sekretářů · Vidět víc »
Tři velké tábory
Tři velké tábory bylo označení pro výcvikové základny armády říše Ming, zřízené císařem Jung-le a určené k výcviku pěchoty, jízdy a ovládání střelných zbraní.
Nový!!: Jing-cung a Tři velké tábory · Vidět víc »
Tchumuská krize
Tchumuská krize nebo bitva u pevnosti Tchu-mu byl pohraniční konflikt mezi ojratskými Mongoly a říší Ming, který 1. září 1449 vyústil v drtivou porážku půlmilionové mingské armády mnohem slabšími Mongoly, kteří v bitvě zajali mingského císaře Jing-cunga.
Nový!!: Jing-cung a Tchumuská krize · Vidět víc »
Wan Čen-er
Wan Čen-er (1428–1487) byla jednou z vedlejších manželek a oblíbenkyně Čcheng-chuy, císaře čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Wan Čen-er · Vidět víc »
Wang Ao (ministr)
Wang Ao (4. března 1384 – 2. prosince 1467) byl politik čínské říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Wang Ao (ministr) · Vidět víc »
Wang Č’ (ministr)
Wang Č’ (1379–1462) byl čínský politik říše Ming.
Nový!!: Jing-cung a Wang Č’ (ministr) · Vidět víc »
Wang Čen (eunuch)
Wang Čen (– † 1. září 1449 u Tchu-mu, Che-pej) byl čínský eunuch zaujímající ve 40. letech 15. století významné postavení na dvoře Jing-cunga, císaře mingské Číny.
Nový!!: Jing-cung a Wang Čen (eunuch) · Vidět víc »
1427
Rok 1427 (MCDXXVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Jing-cung a 1427 · Vidět víc »
1444
1444 (MCDXLIV) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Jing-cung a 1444 · Vidět víc »
1464
Bez popisu.
Nový!!: Jing-cung a 1464 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Yingzong, Zhengtong, Zhu Qizhen, Čeng-tchung, Ču Čchi-čen.
