Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Aššur-etel-iláni, Aššurbanipal, Babylonie, Bit-Adini, Chaldea, Dějiny Iráku, Dějiny Mezopotámie, Etemenanki, Kyaxarés, Médie, Nahum, Nebukadnesar II., Novoasyrská říše, Novobabylonská říše, Psammetik I., Sín-šarra-iškún, Sín-šumu-líšir, Seznam babylonských králů, Starověký Orient, 26. dynastie, 609–600 př. n. l., 612 př. n. l., 619–610 př. n. l., 629–620 př. n. l..
Aššur-etel-iláni
Aššur-etel-iláni (akkadsky Aššur – rytíř bohů) byl král Asýrie přibližně v období mezi roky 631 př. n. l. – 627 př. n. l. Nastoupil na trůn jako legitimní nástupce po smrti svého otce Aššurbanipala II.
Nový!!: Nabopolasar a Aššur-etel-iláni · Vidět víc »
Aššurbanipal
Aššurbanipal (akkadsky: Aššur-báni-apli 60px – „Aššur vytvořil syna“ nebo „Aššur stvořil dědice“, česky a v umění dříve Sardanapal, ztotožňován podle Marka Iuniana Iustina) se narodil roku 685 př. n. l. jako syn Asarhaddona a byl posledním významným králem tzv.
Nový!!: Nabopolasar a Aššurbanipal · Vidět víc »
Babylonie
Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.
Nový!!: Nabopolasar a Babylonie · Vidět víc »
Bit-Adini
Bit-Adini bylo starověké aramejské království (v podstatě městský stát) v Mezopotámii.
Nový!!: Nabopolasar a Bit-Adini · Vidět víc »
Chaldea
Chaldea, Chaldaea nebo Kaldea (z řeckého, Chaldaia; akkadsky, Hebrejsky כשדים, Kaśdim; Arabsky, Kāldān), „Kaldea“ podle Starého zákona) bylo helénské jméno pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila pod vládou Chaldejců. Ti podnikali vojenské výpravy proti dynastiím vládnoucím v jižní Mezopotámii, hlavně proti Akkaďanům a Babyloňanům. Oblast se stala babylonskou provincií na počátku vlády Chammurapiho, ale udržovala si zvláštní postavení vzhledem k ostatním městům ovládaných Babylonií. Jedním z prvních záznamů, kde jsou jmenováni, je popis dobytí Jeruzaléma Nebukadnesarem II. v biblické knize Habakukově (Habakuk 1:6). Kmen osadníků, kteří přichází do okolí města, se nazýval Chaldejci. Je však nejasné, odkud původně pocházeli. 11. dynastie králů Babylonu (6. století př. n. l.) je obecně známa jako dynastie Chaldejská. Jejich původní království v jižní části Babylonie se nacházelo na pravém břehu řeky Eufrat. I když je výraz Chaldea často používán jako název pro celou Mezopotámii, původní chaldejské území zabíralo široké pláně na jihu, formované usazeninami z Eufratu a Tigridu, v pásu asi 500 km podél toku obou řek a asi 100 km širokém.
Nový!!: Nabopolasar a Chaldea · Vidět víc »
Dějiny Iráku
Citadela v Arbílu, jedno z nejstarších nepřetržitě obydlených městských osídlení na světě Dějiny Iráku sahají do doby starověké Mezopotámie, jedné z prvních civilizací na světě, která začala vznikat na přelomu 4.
Nový!!: Nabopolasar a Dějiny Iráku · Vidět víc »
Dějiny Mezopotámie
Dějiny Mezopotámie zahrnují dějiny území známého jako Mezopotámie od starší doby kamenné po jeho dobytí muslimy v 7. století n. l. Území Mezopotámie je zhruba vymezeno povodím Eufratu a Tigridu.
Nový!!: Nabopolasar a Dějiny Mezopotámie · Vidět víc »
Etemenanki
Etemenanki (sumersky É.TEMEN.AN.KI „chrám základů nebe a země“) bylo pojmenování velkého zikkuratu zasvěceného Mardukovi, ve městě Babylón zhruba v 6. stol. př. n. l. Z původně sedmipatrové stavby dnes zůstaly jen ruiny základů.
Nový!!: Nabopolasar a Etemenanki · Vidět víc »
Kyaxarés
Kyaxarés (íránsky Uvachšatra; vládl asi 625 př. n. l. – 585 př. n. l.) byl předposlední král Médské říše, kterou za vlády jeho nástupce Astyaga obsadila Perská říše.
Nový!!: Nabopolasar a Kyaxarés · Vidět víc »
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Nový!!: Nabopolasar a Médie · Vidět víc »
Nahum
Nahum (Nachum), též Nahum Elkóšský, byl jedním z menších proroků, jehož proroctví je zaznamenáno v bibli.
Nový!!: Nabopolasar a Nahum · Vidět víc »
Nebukadnesar II.
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast.
Nový!!: Nabopolasar a Nebukadnesar II. · Vidět víc »
Novoasyrská říše
Novoasyrská říše (klínové písmo 70px; mat Aš-šur, tj. „Země města boha Ašura“) byl státní útvar, který dominoval v oblasti Mezopotámie mezi roky 934 a 609 př. n. l. V tomto období se Asýrie dostala do pozice (nejen) regionální velmoci a uspěla v souboji s Babylonií a jinými říšemi Blízkého Východu o dominanci v tomto regionu.
Nový!!: Nabopolasar a Novoasyrská říše · Vidět víc »
Novobabylonská říše
Novobabylónská říše (v Bibli také Chaldejská nebo Kaldejská) byl státní útvar s centrem v městě Babylónu, založený roku 626 př. n. l., kdy se generál Nabopolassar zmocnil babylonského trůnu, a zaniklý v roce 539 př. n. l., kdy město dobyl perský achaimenovský král Kýros II. Veliký (Kuruš, 559–530).
Nový!!: Nabopolasar a Novobabylonská říše · Vidět víc »
Psammetik I.
Psammetik I. (řecky Πσαμμίς – Psammis nebo Πσαμμουθίς – Psammuthis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době, její faktický zakladatel a obnovitel egyptské samostatnosti z 25. nubijské dynastie a asyrské nadvlády.
Nový!!: Nabopolasar a Psammetik I. · Vidět víc »
Sín-šarra-iškún
Sín-šarra-iškún (akkad. (Bůh) Sín, hrozivý král) byl jedním z posledních králů Novoasyrské říše a byl u moci mezi roky 623 (627) – 612 př. n. l. V Béróssově spisu Babylóniaka je uváděn pod jménem Saràkos (Saracus).
Nový!!: Nabopolasar a Sín-šarra-iškún · Vidět víc »
Sín-šumu-líšir
Sín-šumu-líšir (asyr. Síne, požehnané buď tvé jméno) byl asyrský král-uzurpátor, který si získal a udržel kontrolu nad částí Novoasyrské říše mezi roky 627 a 626 př. n. l. Sín-šumu-líšir je nejprve zmiňován v záznamech Aššur-etel-ilániho jako asyrský generál který potlačil vzpouru ve městě Aššur, jenž vypukla po Aššurbanipalově smrti pod vedením Nabu-rechty.
Nový!!: Nabopolasar a Sín-šumu-líšir · Vidět víc »
Seznam babylonských králů
Seznam babylonských králů zahrnuje všechny vládce Babylónu, respektive Babylonie, od nejasných počátků říše až do jejího pádu v roce 539 př. n. l. Datování je uváděno podle tzv.
Nový!!: Nabopolasar a Seznam babylonských králů · Vidět víc »
Starověký Orient
Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.
Nový!!: Nabopolasar a Starověký Orient · Vidět víc »
26. dynastie
26.
Nový!!: Nabopolasar a 26. dynastie · Vidět víc »
609–600 př. n. l.
Staletí: 8. století př. n. l. - 7. století př. n. l. - 6. století př. n. l. Roky: 619 - 610 609 - 600 599 598 597 596 595 ----.
Nový!!: Nabopolasar a 609–600 př. n. l. · Vidět víc »
612 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. – 7. století př. n. l. – 6. století př. n. l. Roky: 617 616 615 614 613 – 612 př.
Nový!!: Nabopolasar a 612 př. n. l. · Vidět víc »
619–610 př. n. l.
Století: 8. století př. n. l. - 7. století př. n. l. - 6. století př. n. l. Roky: 639 - 630 629 - 620 619 - 610 př.
Nový!!: Nabopolasar a 619–610 př. n. l. · Vidět víc »
629–620 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Nabopolasar a 629–620 př. n. l. · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Nabopalassar, Nabopolassar, Nabu-apal-usur.
