Rychlejší přístup než prohlížeči!
26 vztahy: Anton Graff, Švýcarsko, Berlín, Bern, Děčínská vrchovina, Drážďany, Durynský les, Jura (pohoří), Labe, Lept, Lipsko, Malíř, Malířská cesta, Mědiryt, Národní park České Švýcarsko, Národní park Saské Švýcarsko, Německo, Paříž, Rytina, St. Gallen, Vídeň, Veduta, 15. duben, 1734, 1816, 26. květen.
Anton Graff
Anton Graff (18. listopadu 1736, Winterthur – 22. června 1813, Drážďany) byl švýcarský portrétní malíř doby klasicismu.
Nový!!: Adrian Zingg a Anton Graff · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Adrian Zingg a Švýcarsko · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Adrian Zingg a Berlín · Vidět víc »
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Nový!!: Adrian Zingg a Bern · Vidět víc »
Děčínská vrchovina
Děčínská vrchovina je geomorfologický celek na česko-německém pomezí, součást Krušnohorské hornatiny.
Nový!!: Adrian Zingg a Děčínská vrchovina · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Adrian Zingg a Drážďany · Vidět víc »
Durynský les
Durynský les (Thüringer Wald) je pohoří v Německu, v jižní části Durynska na hranici s Franky.
Nový!!: Adrian Zingg a Durynský les · Vidět víc »
Jura (pohoří)
Satelitní snímek masivu Jura Jura (čti francouzsky, německy) je pohoří ve východní Francii a severozápadním Švýcarsku.
Nový!!: Adrian Zingg a Jura (pohoří) · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Adrian Zingg a Labe · Vidět víc »
Lept
Lept je grafická technika tisku z hloubky.
Nový!!: Adrian Zingg a Lept · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Adrian Zingg a Lipsko · Vidět víc »
Malíř
Diega Velázqueze, kde se malíř zobrazil při práci Malíř je umělec, který vytváří obrazy, dvourozměrná umělecká díla, nanášením barviva na povrchy jako je papír, plátno, dřevo, sklo, či glazuru keramických a porcelánových nádob.
Nový!!: Adrian Zingg a Malíř · Vidět víc »
Malířská cesta
Malířská cesta (německy Malerweg) je nejvýznamnější dálková turistická trasa v saské části Labských pískovců.
Nový!!: Adrian Zingg a Malířská cesta · Vidět víc »
Mědiryt
Mědiryt (chalkografie), ang.
Nový!!: Adrian Zingg a Mědiryt · Vidět víc »
Národní park České Švýcarsko
Národní park České Švýcarsko je jeden ze čtyř národních parků v České republice.
Nový!!: Adrian Zingg a Národní park České Švýcarsko · Vidět víc »
Národní park Saské Švýcarsko
Národní park Saské Švýcarsko (německy: Nationalpark Sächsische Schweiz) je německý národní park, nacházející se ve stejnojmenné oblasti, který byl vyhlášen v roce 1990 na celkové ploše 93 km².
Nový!!: Adrian Zingg a Národní park Saské Švýcarsko · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Adrian Zingg a Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Adrian Zingg a Paříž · Vidět víc »
Rytina
Rytina je grafická technika tisku z hloubky.
Nový!!: Adrian Zingg a Rytina · Vidět víc »
St. Gallen
St.
Nový!!: Adrian Zingg a St. Gallen · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Adrian Zingg a Vídeň · Vidět víc »
Veduta
Stará mapa s vedutou v horní části Veduta je věcný, topograficky přesný malířský nebo grafický záznam například výseku krajiny s bočním pohledem na město, obvykle v širším zorném úhlu.
Nový!!: Adrian Zingg a Veduta · Vidět víc »
15. duben
15.
Nový!!: Adrian Zingg a 15. duben · Vidět víc »
1734
1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Adrian Zingg a 1734 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Adrian Zingg a 1816 · Vidět víc »
26. květen
26.
Nový!!: Adrian Zingg a 26. květen · Vidět víc »
