Podobnosti mezi Dějiny Česka a Uhersko
Dějiny Česka a Uhersko mají 51 věci společné (v Uniepedie): Alexander Bach, Bavorsko, Bitva na Moravském poli, Bitva u Kressenbrunnu, Bitva u Lipan, Bitva u Moháče, Byzantská říše, Cenzura, Ferdinand I. Habsburský, František Josef I., Fridrich III. Habsburský, Habsburská monarchie, Husitství, Jiří z Poděbrad, Karel IV., Křesťanství, Klemens Wenzel von Metternich, Konstituční monarchie, Ladislav Pohrobek, Lužice, Lucemburkové, Ludvík Jagellonský, Maďaři, Maďarské království, Maďarsko, Matyáš Korvín, Morava, Němčina, Němci, Neoabsolutismus, ..., Přemysl Otakar II., Přemyslovci, Personální unie, Podkarpatská Rus, Polsko, Praha, První světová válka, Rakousko, Rakousko-Uhersko, Rusíni, Slezsko, Slováci, Slovensko, Slovinsko, Středověk, Václav III., Vídeň, Velkomoravská říše, Vladislav Jagellonský, Zikmund Lucemburský, 18. století. Rozbalte index (21 více) »
Alexander Bach
Alexander svobodný pán von Bach, německy Alexander Freiherr von Bach (4. ledna 1813 Loosdorf – 13. září 1893 Unterwaltersdorf) byl rakouský politik, během revolučního roku 1848 nejprve představitel liberálů, později vykonavatel a strůjce politiky potlačení revoluce, ministr spravedlnosti (1848–1849) a ministr vnitra Rakouského císařství (1849–1859). Jeho působení na počátku vlády Františka Josefa I. je spojeno se (znovu) zavedením neústavní moci tzv. neoabsolutismu, též Bachův absolutismus.
Alexander Bach a Dějiny Česka · Alexander Bach a Uhersko ·
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Bavorsko a Dějiny Česka · Bavorsko a Uhersko ·
Bitva na Moravském poli
Bitva na Moravském poli byla svedena 26. srpna 1278 (na den sv. Rufa) v odpoledních hodinách na pravém břehu řeky Moravy mezi vesnicemi Dürnkrut (Suché Kruty) a Jedenspeigen, ležícími v Dolních Rakousích 30 km jižně od Břeclavi.
Bitva na Moravském poli a Dějiny Česka · Bitva na Moravském poli a Uhersko ·
Bitva u Kressenbrunnu
Bitva u Kressenbrunnu (pojmenovaná podle dnešní obce Groissenbrunn v Dolních Rakousku, 15 km sz. od Bratislavy), zvána též jako „první bitva na Moravském poli“, se odehrála na místě dnešního města Marchegg - Stadt na svátek sv.
Bitva u Kressenbrunnu a Dějiny Česka · Bitva u Kressenbrunnu a Uhersko ·
Bitva u Lipan
Bitva u Lipan se odehrála v neděli 30. května 1434 v lokalitě mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, která leží přibližně jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany.
Bitva u Lipan a Dějiny Česka · Bitva u Lipan a Uhersko ·
Bitva u Moháče
Bitva u Moháče (maďarsky Mohácsi csata, německy Schlacht bei Mohács, turecky Mohaç Muharebesi) byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku.
Bitva u Moháče a Dějiny Česka · Bitva u Moháče a Uhersko ·
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Byzantská říše a Dějiny Česka · Byzantská říše a Uhersko ·
Cenzura
Není klasifikováno / nejsou data col-endNení klasifikováno / nejsou data Cenzura je kontrola a omezování sdělování informací hromadnými sdělovacími prostředky, obvykle tiskem či dalšími veřejnými médii, ale i veřejnými proslovy, dopisy a podobně.
Cenzura a Dějiny Česka · Cenzura a Uhersko ·
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Dějiny Česka a Ferdinand I. Habsburský · Ferdinand I. Habsburský a Uhersko ·
František Josef I.
František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.
Dějiny Česka a František Josef I. · František Josef I. a Uhersko ·
Fridrich III. Habsburský
Fridrich III.
Dějiny Česka a Fridrich III. Habsburský · Fridrich III. Habsburský a Uhersko ·
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Dějiny Česka a Habsburská monarchie · Habsburská monarchie a Uhersko ·
Husitství
Jan Žižka v čele husitského vojska, Jenský kodex z 15. století Husitství, někdy také husitská revoluce (v marxistické historiografii též husitské revoluční hnutí), označuje nábožensky – a v jistých ohledech i národnostně, sociálně a politicky – motivované hnutí pozdního středověku, vzešlé z české reformace, jež usilovala o dalekosáhlou reformu církve.
Dějiny Česka a Husitství · Husitství a Uhersko ·
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad, vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471, Praha), byl jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.
Dějiny Česka a Jiří z Poděbrad · Jiří z Poděbrad a Uhersko ·
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Dějiny Česka a Karel IV. · Karel IV. a Uhersko ·
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Dějiny Česka a Křesťanství · Křesťanství a Uhersko ·
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Dějiny Česka a Klemens Wenzel von Metternich · Klemens Wenzel von Metternich a Uhersko ·
Konstituční monarchie
– subnárodní monarchie (tradiční) Konstituční monarchie je forma monarchie, ve které panovník vykonává pravomoci na základě psané či nepsané ústavy.
Dějiny Česka a Konstituční monarchie · Konstituční monarchie a Uhersko ·
Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, nebo Holec (německy/latinsky Ladislaus Postumus, 22. února 1440 Komárno – 23. listopadu 1457 Praha) z rodu Habsburků byl od 10. listopadu 1444 uherský (formální korunovace dokonce již 15. května 1440) a od 28. října 1453 český král.
Dějiny Česka a Ladislav Pohrobek · Ladislav Pohrobek a Uhersko ·
Lužice
Lužice (německy Lausitz, polsky Łużyce, hornolužickosrbsky Łužica, dolnolužickosrbsky Łužyca, latinsky Lusatia) je historické území rozdělené dnes mezi Německo (většina území), Polsko a Česko.
Dějiny Česka a Lužice · Lužice a Uhersko ·
Lucemburkové
Lucemburkové byli vládnoucí dynastií ve Svaté říši římské a v českém království ve 14. a první polovině 15. století.
Dějiny Česka a Lucemburkové · Lucemburkové a Uhersko ·
Ludvík Jagellonský
Ludvík Jagellonský (chorvatsky: Ludovik, maďarsky: Lajos; slovensky: Ľudovít; 1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl v letech 1516 až 1526 král český, chorvatský a uherský (jako Ludvík II.) a moravský markrabě.
Dějiny Česka a Ludvík Jagellonský · Ludvík Jagellonský a Uhersko ·
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Dějiny Česka a Maďaři · Maďaři a Uhersko ·
Maďarské království
Maďarské království, existující v letech 1920 až 1946, byla konstituční monarchie bez krále pod vedením regenta – admirála Miklóse Horthyho.
Dějiny Česka a Maďarské království · Maďarské království a Uhersko ·
Maďarsko
Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi.
Dějiny Česka a Maďarsko · Maďarsko a Uhersko ·
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Dějiny Česka a Matyáš Korvín · Matyáš Korvín a Uhersko ·
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Dějiny Česka a Morava · Morava a Uhersko ·
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Dějiny Česka a Němčina · Němčina a Uhersko ·
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Dějiny Česka a Němci · Němci a Uhersko ·
Neoabsolutismus
Neoabsolutismus (také Bachův či bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859.
Dějiny Česka a Neoabsolutismus · Neoabsolutismus a Uhersko ·
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Dějiny Česka a Přemysl Otakar II. · Přemysl Otakar II. a Uhersko ·
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Dějiny Česka a Přemyslovci · Přemyslovci a Uhersko ·
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Dějiny Česka a Personální unie · Personální unie a Uhersko ·
Podkarpatská Rus
Podkarpatská Rus (rusínsky a ukrajinsky Підкарпатська Русь – Pidkarpats'ka Rus’ nebo Закарпаття – Zakarpattja, maďarsky Kárpátalja, rumunsky Transcarpatia, polsky Zakarpacie, německy Karpatenukraine) je termín označující historické území, které se rozkládalo na místě dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti.
Dějiny Česka a Podkarpatská Rus · Podkarpatská Rus a Uhersko ·
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Dějiny Česka a Polsko · Polsko a Uhersko ·
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Dějiny Česka a Praha · Praha a Uhersko ·
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Dějiny Česka a První světová válka · První světová válka a Uhersko ·
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Dějiny Česka a Rakousko · Rakousko a Uhersko ·
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Dějiny Česka a Rakousko-Uhersko · Rakousko-Uhersko a Uhersko ·
Rusíni
Rusíni (rusínsky Русины; ukrajinsky русини) je označení pro různorodé východoslovanské etnikum, které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti Karpat v Zakarpatské Ukrajině, východním Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Dějiny Česka a Rusíni · Rusíni a Uhersko ·
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Dějiny Česka a Slezsko · Slezsko a Uhersko ·
Slováci
Slováci jsou západoslovanský národ, tvořící většinu obyvatel Slovenské republiky.
Dějiny Česka a Slováci · Slováci a Uhersko ·
Slovensko
Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.
Dějiny Česka a Slovensko · Slovensko a Uhersko ·
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Dějiny Česka a Slovinsko · Slovinsko a Uhersko ·
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Dějiny Česka a Středověk · Středověk a Uhersko ·
Václav III.
Václav III. (6. října 1289 Praha – 4. srpna 1306 Olomouc) byl český, polský a uherský král; poslední panovník z dynastie Přemyslovců.
Dějiny Česka a Václav III. · Uhersko a Václav III. ·
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Dějiny Česka a Vídeň · Uhersko a Vídeň ·
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Dějiny Česka a Velkomoravská říše · Uhersko a Velkomoravská říše ·
Vladislav Jagellonský
Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců se jménem Władysław Jagiełło, byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II., od roku 1490 markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II., maďarsky Ulászló II.
Dějiny Česka a Vladislav Jagellonský · Uhersko a Vladislav Jagellonský ·
Zikmund Lucemburský
Zikmund Lucemburský (14. února 1368 Norimberk/Praha – 9. prosince 1437 Znojmo) byl syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a tchán Albrechta Habsburského.
Dějiny Česka a Zikmund Lucemburský · Uhersko a Zikmund Lucemburský ·
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Výše uvedený seznam odpovědi na následující otázky
- V čem se zdá Dějiny Česka a Uhersko
- To, co mají společné Dějiny Česka a Uhersko
- Podobnosti mezi Dějiny Česka a Uhersko
Srovnání mezi Dějiny Česka a Uhersko
Dějiny Česka má 1699 vztahy, zatímco Uhersko má 307. Jak oni mají společné 51, index Jaccard je 2.54% = 51 / (1699 + 307).
Reference
Tento článek ukazuje vztah mezi Dějiny Česka a Uhersko. Pro přístup každý článek, ze kterého byla informace získána, najdete na adrese: