Rychlejší přístup než prohlížeči!
32 vztahy: Čechové. Moravané., Habsburská monarchie (rozcestník), Halič, Hradec Králové, Ignác Jan Hanuš, Jan Helcelet, Jindřichův Hradec, Karlovy Vary, Liberec, Lvov, Maďaři, Mapa, Mapová sbírka PřF UK, Měřítko mapy, Národní obrození, Národnost, Němci, Německo, Olomouc, Pavel Josef Šafařík, Poledník, Praha, Rakouské císařství, Rovnoběžka, Rukopis, Slované, Světozor, Tiráž, Uhři, Valach, Větrná růžice, 1849.
Čechové. Moravané.
Čechové.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Čechové. Moravané. · Vidět víc »
Habsburská monarchie (rozcestník)
Habsburská monarchie nebo habsburská říše může označovat více historických státních útvarů, kterým vládla habsburská či habsbursko-lotrinská dynastie.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Habsburská monarchie (rozcestník) · Vidět víc »
Halič
Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Halič · Vidět víc »
Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město na východě Čech, ležící na soutoku Labe s Orlicí.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Hradec Králové · Vidět víc »
Ignác Jan Hanuš
Ignác Jan Hanuš (28. listopadu 1812 Praha – 19. května 1869 Praha farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském), v německé verzi Ignaz Johann Hanusch, byl český filosof, odborník na slovanskou mytologii a knihovník.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Ignác Jan Hanuš · Vidět víc »
Jan Helcelet
Hrob Jana Helceleta Jan Helcelet (německy; 2. ledna 1812 Dolní Kounice – 19. února 1876 Brno) byl moravský přírodovědec, novinář, revolucionář a politik, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu a jeden z předáků staročeské Moravské národní strany.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Jan Helcelet · Vidět víc »
Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec je město v Jihočeském kraji, 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárce.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Jindřichův Hradec · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Karlovy Vary · Vidět víc »
Liberec
Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Liberec · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Lvov · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Maďaři · Vidět víc »
Mapa
Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Mapa · Vidět víc »
Mapová sbírka PřF UK
Interiér mapové sbírky po rekonstrukci v roce 2013. Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je významnou univerzitní sbírkou ve střední Evropě.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Mapová sbírka PřF UK · Vidět víc »
Měřítko mapy
Příklad měřítka mapy 1: 600 000 (zapsaného chybně pouze s druhou mezerou) včetně grafického vyjádření Měřítko mapy udává poměr zmenšení mapy, tedy poměr délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Měřítko mapy · Vidět víc »
Národní obrození
Národní obrození je období a proces formování novodobých (moderních) národů, obroda konkrétní národní (etnické) kultury probíhající převážně v 18. a 19. století.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Národní obrození · Vidět víc »
Národnost
Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ se chápe jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a jehož členové mají také povědomí sounáležitosti s tímto společenstvím.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Národnost · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Němci · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Německo · Vidět víc »
Olomouc
Horním náměstí Západní část historického jádra (letecký pohled ze západu) Vánoční Olomouc Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc; německy Olmütz) je statutární a univerzitní město v okrese Olomouc, šesté nejlidnatější město v Česku (třetí na Moravě), centrum a krajské město Olomouckého kraje, metropole Hané a jedna ze dvou historických metropolí celé Moravy.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Olomouc · Vidět víc »
Pavel Josef Šafařík
Podpis Šafaříka na vlastnoručním dopisu Pavel Josef Šafařík (též Šafárik – původní příjmení, Šaffařík; zřídka Josef Jarmil,; 13. května 1795, Kobeliarovo – 26. června 1861, Praha) byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Pavel Josef Šafařík · Vidět víc »
Poledník
Poledník je pomyslná čára, vzniklá průnikem nějaké poloroviny, určené zemskou osou, a povrchu Země.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Poledník · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Praha · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Rakouské císařství · Vidět víc »
Rovnoběžka
Rovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu (případně povrchu jiného přibližně sférického rotujícího tělesa), vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Rovnoběžka · Vidět víc »
Rukopis
Proustova rukopisu ''Hledání ztraceného času''. Iluminovaný rukopis (1496) Rukopis (též manuskript) je v knihovnictví jakýkoliv dokument psaný rukou, tedy nikoliv vytištěný nebo reprodukovaný jiným způsobem.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Rukopis · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Slované · Vidět víc »
Světozor
Světozor byl český obrázkový časopis, vycházející s přestávkami od roku 1834.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Světozor · Vidět víc »
Tiráž
Titulní strana díla ''A Select Collection of novels'' s tiráží Tiráž (z francouzštiny tirage, což znamená náklad) je soupis údajů, obsahující technické a vydavatelské informace a uvedený v periodické i neperiodické tiskovině (noviny, časopis, kniha).
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Tiráž · Vidět víc »
Uhři
#PŘESMĚRUJ Maďaři.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Uhři · Vidět víc »
Valach
Valach má více významů.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Valach · Vidět víc »
Větrná růžice
Vetrná růžice Větrná růžice, nověji též kompasová růžice či směrová růžice (nebo také hvězdný kříž ve tvaru čtyřcípé hvězdy) je grafické znázornění směrů světových stran.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a Větrná růžice · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Národní zeměvid Rakouské říše dle Šafaříka a 1849 · Vidět víc »
